Bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý se hodlá zapojit do privatizace Budějovického Budvaru. Předstupeň k privatizaci jihočeského pivovaru – přeměna národního podniku na státní akciovou společnost – se přitom nečekaně prodlužuje. Na obzoru je zhruba roční zpoždění.

„V České republice zastupuji zájmy společnosti Goldman Sachs, která samozřejmě vývoj kolem potenciální privatizace Budvaru sleduje. Tato velká investiční banka má blízký vztah k Anheuser-Busch a jsem s touto pivovarnickou společností v kontaktu. Nemám ale žádný mandát, abych ji tady zastupoval,“ tvrdí Dlouhý a podotýká, že Goldman Sachs spolupracuje i s dalšími světovými pivovarnickými skupinami.

Americká investiční banka, jejíž barvy Dlouhý hájí, by se podle něj ráda stala hlavním poradcem při prodeji Budvaru, a to buď na straně prodávajícího, nebo kupujícího. „Předpokládám, že po transformaci národního podniku na akciovou společnost vyhlásí stát tendr na privatizačního poradce,“ uvedl Dlouhý s tím, že nikde není psáno, že se do něj nakonec přihlásíme nebo že jej vyhrajeme. Můžeme také pracovat pro některého z případných velkých zájemců o koupi, a ti mou být dva až tři,“ uvažuje Dlouhý.

První časový plán přípravy na privatizaci Budějovického Budvaru počítal s tím, že změna na akciovou společnost proběhne do letošního dubna. Nyní se však rýsuje zhruba roční zpoždění. Ze tří adeptů měla být začátkem února vybrána poradenská firma pro transformaci. K tomu však zatím nedošlo.

„Proces výběru se prodloužil, neboť jeden uchazeč byl po doporučení hodnotící komise vyloučen. Proti tomu podal námitky, kterým zadavatel veřejné zakázky na výběr poradce vyhověl. Současně byl jeden z uchazečů vyzván, aby objasnil podanou nabídku,“ vysvětluje další odklad mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček a doplnil, že komise by měla nejlepší nabídku vyhodnotit do 25. února a smlouva s vítěznou firmou by pak mohla být uzavřena do konce března.

Radit při transformaci Budvaru, což je zakázka do 12,5 milionu korun, chtějí konsorcium firem Deloitte a Kříž a Bělina, společnost White & Case a advokátní kancelář Rödl & Partner.

Zdroj: Euro

Jediným majitelem protivínského Městského pivovaru Platan se stala K Brewery Group. Mezi prodávajícími byl i místopředseda Českomoravského fotbalového svazu Vlastimil Košťál (50), jemuž patřilo deset procent.

Hvězdná kariéra tohoto velikána je spojena s Rudým právem, poté řídil vydavatelství Vltava-Labe-Press, byl prezidentem AC Sparta Praha fotbal. Působil v orgánech desítek společností. Pivovar Platan je spojen se stejnojmennou značkou a také například s Prácheňskou Perlou.

Zdroj a foto: Týden

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. dokončuje v současné době největší investiční záměr za posledních deset let.

„Jedná se o stáčecí linku na sudové pivo a nové skladovací prostory. Investiční akce přesáhne částku deset milionů korun a technologie pro stáčení piva bude patřit k nejmodernějším, jaké současný trh nabízí,“ doplnil Jiří Hušek. Linka na stáčení sudů bude spuštěna počátkem března letošního roku.

„Nová technologie pro stáčení piva zajistí spolehlivější mytí sudů a následné stočení. Je vybavena nejmodernějšími systémy, které jsou schopny včas identifikovat vadný sud či únik tlaků,“ dodává Jiří Hušek.

Zdroj a foto: Vysočina-news.cz | Autor: Milan Pilař

Pred senátom Krajského súdu v Banskej Bystrici sa v pondelok začal odročený proces s bývalou zamestnankyňou Pivovaru Gemer Helenou H. a jej piatimi komplicmi.

Prokurátor im kladie za vinu podvodné konanie pri manipulácii s tzv. KEG sudmi na pivo, ktorým spôsobili škodu takmer 20 miliónov korún.

Medzi svedkami bol i člen komisie, ktorá preverovala účtovanie s KEG sudmi. Povedal, že pri kontrole zistili dopisovanie a prepisovanie údajov na dokladoch, ktoré mala podľa neho na svedomí práve obžalovaná Helena H. Bývalá 60-ročná vedúca obalového hospodárstva v Pivovare Gemer Rimavská Sobota a neskôr v Pivovare a sladovni Gemer Vlkanová sa mala dohodnúť s piatimi odberateľmi a v rokoch 1997 až 1999 dopisovať im na dodacie listy vyššie počty vrátených obalov a tým znížiť fakturáciu za dodaný tovar. Vedúca tak mala získať peniaze, o ktoré sa potom so spoluobžalovanými delila.

Pivovaru Gemer a spoločnosti Heineken tým vznikla škoda bezmála 20 miliónov korún. Všetci tvrdia, že sú nevinní a konania podľa obžaloby sa nedopustili.

Iba 51-ročný Otto F. z Gemerského Jablonca v prípravnom konaní opísal spôsob podvodného narábania s obalmi na pivo, najmä sudmi. Neskôr svoju výpoveď odvolal. Na pojednávaní sa nezúčastňuje zo zdravotných dôvodov. So súhlasom senátu sa pojednáva aj bez Heleny H.

Ďalší obžalovaní sú 44-ročný Jozef G. z Košíc, 58-ročný Juraj P. z Michalian, 54-ročný Ján N. z Kamenných Kosíh a 44-ročný Peter L. z Košíc. Ak sa preukáže ich vina, Helene H., Jozefovi G. a Jurajovi P. hrozí trest odňatia slobody od päť do 12 rokov, Ottovi F., Jánovi N. a Petrovi L. dva až osem rokov. Pojednávanie pokračuje v stredu výsluchom ďalších svedkov.

Zdroj: MY

Začalo to roku 1895, kdy v Praze - Holešovicích došlo k položení základů Prvního pražského měšťanského pivovaru. Práce na něm probíhaly rychle a již v roce 1897 došlo k výstavu piva, které se zde pak vařilo více než století, konkrétně do března 1998. Areál prošel od té doby mnoha změnami (sídlí zde nyní mj. vydavatelství Ringier), ale já jsem chtěl zavzpomínat na časy, kdy zde teklo pivo proudem. A ke vzpomínání jsem vyzval muže z nejpovolanějších – posledního ředitele, respektive vrchního sládka, Milana Bílka.

Jaké jsou předpoklady k tomu, aby se člověk mohl stát „šéfem“ pivovaru?

V prvé řadě by měl už v mládí jako elév o pivu něco vědět. Musí se učit řemeslu na střední, posléze vysoké škole a získávat praxi, která mu umožní dostat se do takové pozice, aby mohl ovlivňovat kvalitu výroby a následně se stát sládkem.

Buďme konkrétní. Jakými cestami jste k této metě došel vy?

U mě ta cesta byla jednoduchá, já jsem se u piva narodil. Můj otec pracoval dlouhá léta jako sládek v mnoha českých pivovarech, naposledy působil ve funkci ředitele ve Velkých Popovicích. V chlapeckém věku jsem prošel tři pivovary – Kostelec nad Černými lesy, Kolín a Velké Popovice, kde pracoval můj táta, a tím jsem vlastně byl předurčen k tomuto řemeslu. Vyučil jsem se v Budvaru, absolvoval jsem průmyslovou školu a v roce 1976 jsem nastoupil v holešovickém pivovaru. Zde jsem zažil obě éry – socialistickou i kapitalistickou. Bohužel jsem tu jako ředitel dostal nepopulární úkol pivovar uzavřít, když se anglická firma Baas rozhodla v únoru 1998 ukončit výrobu. Úkol o to těžší, že v pivovaru tehdy pracoval skvělý kolektiv a pivo oproti minulosti dosáhlo vysoké kvality. Navíc došlo ke zkvalitnění technického zázemí velkými finančními investicemi. Pivovar se zavíral při výstavu 337 tisíc hektolitrů piva, což je na dnešní poměry skvělá bilance. Pracovalo tu téměř sto šedesát zaměstnanců…

A ty jste opustil?

Byl jsem pozván do Průhonic, kde jsme měli zasedání nejvyššího vedení firmy včetně britských majitelů a tam jsem byl postaven před nelehký úkol: Uděláš, co chceme a dostaneš možnost restruktualizovat pivovar Braník, nebo to neuděláš a udělá to někdo jiný. V tu chvíli to pro mě bylo těžké, v Braníku se investovaly miliony korun a šlo o to, aby se tyto kapacity využily. Z hlediska nových majitelů to bylo pochopitelné, ale z hlediska našeho, kteří jsme vyrostli v klasické výrobě, ne. Nicméně zde existovala šance přejít sem s holešovickým týmem a podílet se dál, řekněme, na slávě pražského pivovarnictví. Bohužel, když nyní děláme tento rozhovor, víme, že i pivovar Braník je také uzavřen.

Pak jste se stal ředitelem pivovaru v Benešově, jenže ani tam není situace zrovna růžová a ve funkci jste skončil…

S Benešovem, respektive Ferdinandem, se problémy spíše ekonomického rázu táhnou již delší dobu. Tyto problémy má však dneska kdejaký malý či střední český pivovar, neboť je velmi těžké obstát v konkurenci velkých nadnárodních společností, které dělají všechno pro to, aby zardousily ten stále se zmenšující zbytek našeho národního klasického pivovarnictví.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj: bigBloger | Autor: Aleš Presler | Foto: Oldřich Teringer

Značka Březňák se stala neoficiálním absolutním vítězem letošních Slavností piva v Táboře. Z tradiční pivní soutěže si vedle zlata a stříbra v kategorii světlý ležák a tmavé výčepní přiváží také titul „ Pivo piv“. Na závěr slavností totiž hodnotili vybraní sládci, novináři či zástupci radnice nejlahodnější pivo mezi vítězi všech 12 kategorií. Na prvním místě v soutěži nazvané „O pivo piv“ zvítězil světlý ležák Březňák. „ Je to vynikající úspěch této značky. Jen potvrzuje, že naši pivovarští ve Velkém Březně jej vaří skutečně poctivě a s láskou,“ řekl marketingový manažer značky Březňák Jan Sedláček. Za Březňákem skončily světlý speciál Pelhřimov 14° a tmavé výčepní pivo Dačický. Březňák i Dačický patří do skupiny Drinks Union.

Letošní Slavnosti piva v Táboře byly pro značky skupiny Drinks Union jednou z nejúspěšnějších degustačních soutěží z posledních let. Vedle úspěchu Březňáka si odvezl z Tábora zlato také tmavý výčepní Dačický. Další zlato pak získala značka Louny za své pivo Diamant se sníženým obsahem cukru. Do letošního, již 18. ročníku Slavností piva v Táboře se přihlásilo celkem 64 pivovarů s 279 vzorky piv, které od úterý do pátku soutěží ve 12 kategoriích. Slavnosti se konaly na přelomu ledna a února.

Březňák s dvěmi místy na stupních potvrdil svou pozici jednoho z nejvíce oceňovaných piv společnosti Drinks Union. Březňák si v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi více než 100 ocenění. „Ve Velkém Březně vaříme skutečně poctivé pivo s lahodnou, plnou chutí a krémovou pěnou. Používáme přitom ty nejlepší suroviny. Podobná ocenění jsou další motivací pro všechny lidi z pivovaru,“ řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Velké Březno Pavel Rottenborn.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

S kamarádem jsme ve středu dostali chuť zkusit taky jiné pivo, než to, které je obvykle k dostání v pražských restauracích. Našli jsme si tedy restauraci a minipivovar Pražský most u Valšů v ulici Betlémská. Neodradilo nás ani to, že jejich stránky jsou jen v azbuce www.prazskymost.cz. Těšili jsme se, až vyzkoušíme pivo, které by si měli podle informací sami vařit.

První překvapení přišlo hned na začátku, pivo sice v nabídce mají, ale vařit jej ještě nezačali, nejdříve za měsíc by mohly být první kusy. Dobrá, nabízený Rohozec jsem taky ještě nepil, tak co. Jídlo, interiér i obsluha byli celkem v pohodě. Pivo se sice pravidelně dívalo na rysku určující půllitr z několikamilimetrové vzdálenosti v náš neprospěch, ale dalo se to přežít. Bohužel jen do doby, než jsme měli platit. Blížila se jedenáctá a byli jsme zřejmě poslední, komu účet vystavovali. „604 Kč, tak to je v pohodě," říkal jsem si. Na základě zkušeností, které jsem nasbíral občasným pohybem po pražských restauracích, pro jistotu kontroluji účet, a ejhle. Nesedí počet naúčtovaných piv. Konkrétně se obsluha sekla o 4 piva, místo 12 se nám jich snažila naúčtovat 16, což je vcelku podstatný rozdíl. Na nesrovnalost jsme upozornili, ale to jsme neměli pravděpodobně dělat. Jako bychom píchli do vosího hnízda, servírka už nebyla tak neutrální jako doposud a ještě si přizvala kolegyni. Nicméně my jsme si trvali na svém. Na stůl jsme položili 500 Kč za to co jsme opravdu vypili a snědli (takže jsme jim nechali 16 Kč navíc). To, abychom zaplatili zbývající 104 Kč, jsem razantně odmítl. Navrhl jsem, aby zavolali policii (tuhle poznámku jsem myslel spíše ironicky, protože aby volal zloděj policii, to mi přišlo poněkud absurdní), a oni to opravdu učinili. Zřejmě čekali, že zaplatíme a budeme se snažit rychle zmizet. To se tedy spletli. Platit něco, co jsem nedostal, rozhodně nebudu. Ale k odchodu jsme se měli, protože už zavírali. Nicméně nám byla zastoupena cesta a situace se trochu vyostřila. Do sporu se přidal pan provozní, který seděl u baru ale obsluha tvrdila, že tam není, tak nevím, kdo to vlastně byl. A pak přišla ta sláva. Policie se dostavila. Byli jsme lustrováni a spor dále probíhal, naše stanovisko bylo jasné, nebudeme platit to, co jsme nevypili, a nezměnili jsme jej ani před policií. A o tom, že jsme vypili každý šest, a ne osm piv, jsem 100% přesvědčen a ani na chvíli jsem o tom nezapochyboval.

Výsledek? Policistům došla trpělivost, a tak se to snažili nějak vyřešit. Vyřešilo se to tím, že nás nechali odejít a sami odešli. Chce se říct, že spravedlivost zvítězila, ale v nás zůstal velmi nepříjemný pocit z toho, co si někteří lidé v dnešní době dovolí. Na druhou stranu, ještě že tam policie byla, protože by jinak pravděpodobně došlo k fyzickému střetu (už proto, že nám bránili v odchodu).

Každopádně bych rád před návštěvou tohoto pochybného zařízení co nejdůrazněji varoval. Pohodový večer se dá prožít i jinde a bez toho, abyste se museli bát, že vás okradou. Máte taky někdo podobnou zkušenost?

Zdroj: U ukecanýho Neala - blog

Zlaté období zažívá na počátku letošního roku havlíčkobrodský měšťanský pivovar Rebel. Sbírá jedno ocenění za druhým, chlubí se rekordním prodejem.

Poslední ocenění si Rebel přivezl z pivních slavností v Táboře. Z největší události svého druhu v republice brodský pivovar přivezl zlatou pivní pečeť za tmavý ležák a stříbrnou pečeť za světlý ležák. „Pro náš pivovar je to jedno z nejvýznamnějších ocenění,“ nechal se slyšet ředitel pivovaru Jiří Hušek.

Pro brodský pivovar to nebylo letošní první ocenění. „Dalo by se říci, že ocenění, které bylo od počátku roku možné získat, jsme získali a prodej v lednu je nejlepší za posledních pět let,“ dodal Hušek. Vedle obou cen byl brodský pivovar vyhlášen Pivovarem roku 2008 v kategorii do 100 tisíc hektolitrů.

Zároveň měšťanský pivovar dokončuje největší investici za posledních deset let. Už za několik týdnů se rozeběhne provoz na nové stáčení lince sudového piva. Spolu s rozšířením skladů přišla pivovar na deset milionů korun.

K docílení větších zisků je pivovar připraven mimo jiné i znovuotevřením sladovny. Její činnost byla před čtyřmi lety z ekonomických důvodů pozastavena, dnešní cena sladu ale dovolí její opětovné zprovoznění.

„Dnes je cena sladu dvojnásobná a takové navýšení zdaleka nepředstavuje pouze navýšení ceny ječmene. Marže sladoven nám umožňuje, abychom znovu vyráběli vlastní slad se ziskem. Jednání s místními pěstiteli ječmene už začala a padesát procent množství, potřebné k výrobě piva v roce 2009, už máme zajištěno,“ vysvětlil Hušek.

Prodej piva značky Rebel se na tuzemském trhu v roce 2007 zvýšil o pět procent, a to zejména v restauracích regionu Vysočiny. Zdvojnásobil se také export brodského piva, kterého nejvíc ochutnali milovníci zlatavého moku na Slovensku, v USA, Dánsku či ve Finsku. Celkový výstav pivovaru loni činil 82 tisíc hektolitrů.

Zdroj: MF Dnes

V loňském roce dosáhly v pivovaru Klášter výstav 113 tisíc hektolitrů piva. Jak jsou ale spokojeni s celkovou situací v pivovaru? Jaké plány mají pro letošní rok? A co rozkrádání piva, které před několika dny vyšlo najevo? O tom všem jsme hovořili s Josefem Špryňarem, obchodním ředitelem společnosti Ecoholding, která pivovar Klášter provozuje.

Tak jaký byl ten loňský rok?

Jednoznačně úspěšný.

Dále…

V první řadě jsme splnili ekonomické parametry, které jsme si před rokem 2007 stanovili. Za klíčový výsledek považuji nárůst v obchodní bilanci sudového piva, která se nám podařilá navýšit o více než 17 procent. V konkurenci pivovarů na českém trhu to považujeme za velmi slušný výsledek. Dařilo se ale i v dalších oblastech včetně exportu, který je významnou součástí celkové bilance. Těchto výsledků bylo dosaženo i přesto, že se podstatně změnily ceny rozhodujících surovin pro výrobu piva. Historie nepamatuje, že by meziroční nárůst cen sladu, který byl způsoben především neúrodou v loňském roce, byl 60 až 70 procent. Pro každého výrobce našeho typu tohle znamená velkou změnu. Jak v kalkulacích, tak v technologických postupech.

Nevzpomínám si, že byste ale zdražovali.

My jsme opravdu nezdražovali. Naše obchodní strategie je postavená na získání množstevních rabatů.

Kolik piva jste vloni vyrobili?

Výstav byl 113 tisíc hektolitrů piva.

Kam jste převážně dodávali pivo? Do ciziny, nebo do Čech?

63 tisíc hektolitrů zůstalo „doma“, 50 tisíc hektolitrů putovalo do zahraničí.

Když se podíváme do ciziny, kde se dařilo?

Rozhodně se úspěšně rozvíjí spolupráce s odběratelem v Německu, které je naším největším zahraničním trhem. Vše nasvědčuje tomu, že současný kontrakt budeme navyšovat. Rozhodně úspěšná je spolupráce s odběratelem v Moskvě. Tam bychom měli postupně nahrazovat poměrně velké kvóty, které dodával na ruský trh krušovický pivovar. Dále pokračuje export do Ameriky, je tu ale řada dalších zajímavých kontraktů. Za všechny bych jmenoval africký Benin.

Velké naděje jste vkládali do vývozu piva do Číny.

To je pravda. Bohužel, tam nebyla splněna očekávání, která jsme si představovali.

Proč?

Uplatnění exportního piva na trhu v současné Číně je daleko složitější, než jsme si představovali a než to vypadalo.

Co vás čeká letos? Jaké jsou plány?

S našimi loňskými výsledky se blížíme na hranici technologického maxima našich zařízení.

A ta je?

Mezi 130 až 140 tisíci hektolitry piva za rok.

Co s tím?

Zvažujeme nákup zařízení, které by mohlo podstatně zvednout výstav pivovaru.

Vám nestačí současné výsledky?

V tomhle oboru stagnace znamená do budoucna velké problémy. Takže nestačí.

A jakého výstavu byste chtěli letos dosáhnout?

Své představy máme. Ale ono vždy není nejdůležitější sledovat pouze výstav. Produkt musí být kvalitní, musíme investovat, mít dokonalý servis. Jinak řečeno. Navyšování výstavu za každou cenu ještě neznamená, že pivovar je úspěšný. Důležitější je konečná obchodní a ekonomická bilance. A někdy méně může znamenat více. Především nelze podcenit hledisko kvality piva.

Budete letos nějak výrazně investovat do obnovy zařízení?

Zlepšit lze vždy všechno. My potřebujeme investovat do stáčecí linky a zkvalitnit předmytí a mytí sudů.

Před pár dny pivovar „přepadla“ policie. Přišlo se na rozkrádání zboží, tedy piva. Jak to vše dopadlo?

Bohužel, k této události opravdu došlo. Šlo o dva zaměstnance, kteří požívali naprosté důvěry managementu i spoluzaměstnanců. Bylo to jejich individuální rozhodnutí. Prostě klasické rozkrádání asi tak chytré, jako když pokladní krade vlastní tržbu. Ve spolupráci s policií byla tato činnost prokázána.

Jak veliká škoda vznikla?

250 tisíc korun.

Co zaměstnanci?

Byli okamžitě propuštěni.

Poučení pro vás?

Daleko tvrdší vnitřní opatření. Taková, aby se něco podobného neopakovalo.

Mohlo tohle rozkrádání ohrozit chod pivovaru?

Samozřejmě nemohlo. Vnitřní opatření jsou natolik kvalitní, že k něčemu podobnému masově dojít nemůže. Byla tu ale určitá skulina, postavená na důvěře k zaměstnanci, která bohužel nedopadla dobře.

Zdroj: Boleslavský deník

Belgický pivovar InBev, který je druhým největším producentem piva na světě, jedná se svým americkým konkurentem Anheuser-Busch o možném sloučení. Informoval o tom belgický magazín Trends. InBev v Česku vlastní smíchovský Staropramen a ostravský Ostravar.

Podle agentury Reuters se o sloučení spekulovalo celý uplynulý rok. Deník Wall Street minulý týden informoval, že dohoda o fúzi by mohla být uzavřena už letos.

"Oba pivovary se ke spekulacím o fúzi opakovaně odmítají vyjádřit," napsala agentura Reuters.

Firma InBev vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Do loňského roku byla lídrem světového trhu s pivem, o vedoucí pozici ji ale připravil konkurenční SABMiller.

InBev vlastí 15 procent tuzemského trhu

Ten vlastní v Česku skupinu Plzeňský Prazdroj, do které patří pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Vlajkovou lodí gigantu SABMIiller je plzeňský ležák Pilsner Urquell.

InBev vlastní v Česku pivovary Staropramen a Ostravar. Mezi její klíčové značky patří Stella Artois či Beck's. Na tuzemském trhu má skupina přibližně patnáctiprocentní podíl a je po Plzeňském Prazdroji dvojkou na trhu.

Anheuser-Busch distribuuje některé evropské značky skupiny InBev ve Spojených státech. Firma kontroluje téměř polovinu amerického trhu s pivem a její značka Bud Light je nejprodávanější v zemi.

Společnost Anheuser-Busch vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem. Oba podniky se přou o značky Budweiser a Bud.

Zdroj: iDnes.cz

Pivovar ve Vyškově má problémy, nese se krajem. Firma, která patří státu, má boj s konkurencí ztížený - nemůže zákazníkům nabízet takový servis jako soukromé firmy. Změny se dotkly také pivovaru Starobrno.

Dávno se v hospodách netočí jen pivo, které vaří nejbližší pivovar. Platí to i na jižní Moravě, kam se stále víc tlačí nejen česká, ale i zahraniční piva, třeba holandský Amstel.

Regionální pivovary konkurence dusí. Starobrno už přešlo pod nizozemskou společnost Heineken, o pivovaru ve Vyškově kolují informace, že snahu nadnárodních společností dostat se do zdejších hospod snad ani nepřežije. Je malý a navíc státní. Ministerstvo zemědělství již slibuje, že jej zprivatizuje, někteří lidé však soudí, že to mělo udělat dávno.

„I na nás se tlačí konkurence, ale je jí tady méně než v okolí Vyškova,“ říká Jiří Fusek, předseda představenstva Pivovaru Černá Hora, který je i prezidentem Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Podle něho se pivo z Vyškova točí stále méně, protože v okolí mají nadnárodní pivovary lepší manévrovací prostor. „Stát se o něho nestará, jak by měl. Pod jeho vedením se kdysi úspěšný pivovar propadl na čistou nulu,“ tvrdí.

Že to státní pivovar má na trhu opravdu těžší, potvrzuje i jeho současný ředitel Vladimír Slavík. „Na trhu s nápoji se nemůžeme pohybovat jako ostatní pivovary a používat stejné nástroje jako ony,“ říká. „Nemůžeme rozdávat milionové částky na propagaci, poskytovat půjčky s nadstandardními úroky a dávat odběratelům další výhody,“ uvedl.

Přesto nemá pocit, že by zejména v poslední době, jak se na Vyškovsku povídá, přešlo více hostinských k jiným pivovarům. „K nějakému pohybu dochází, ale to se děje v každé firmě, a zejména v této branži. Od půlky minulého roku přestaly brát naše pivo jen dvě restaurace ve Vyškově kvůli tomu, že dostaly významné investiční pobídky od jiných pivovarů,“ uvedl Vladimír Slavík.

Podle Fuska je však situace vyškovského pivovaru. „Když se podívám, jaký má nyní výstav, a jaké množství piva je přitom schopen vyrobit, je to tragédie. Je již pod pětinou svých kapacitních možností. Kdybychom byli ve stejné situaci, už neexistujeme,“ říká Fusek.

Proč pivovar zůstal státu?

Pivovar Vyškov je součástí akciové společnosti Jihomoravské pivovary, kterou v roce 1994 založilo ministerstvo zemědělství. Jako „zbytkovou“ společnost, do níž byl převeden bývalý církevní majetek ohrožený restitucí. Kromě vyškovského pivovaru firma, jejímž jediným akcionářem je stát, vlastnila i sodovkárnu ve Zlíně a sladovnu v Záhlinicích, ale ta je již prodaná.

Proč nedostal nového majitele i vyškovský pivovar? „Ministerstvo financí nedoporučilo jeho privatizaci, dokud se nedořeší vztah mezi státem a církvemi,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček a dodal, že jakmile se to odstraní, ministerstvo bude privatizovat.

„Mohlo ho alespoň pronajmout, určitě by nebyl v takovém stavu, v jakém je nyní,“ oponuje však Jiří Fusek. „Ministerstvu jsme nabízeli, že si vyškovský pivovar koupíme nebo pronajmeme. Ministra a jeho náměstky jsem kvůli tomu oslovil v posledním roce nejméně pětkrát, naposledy to bylo před měsícem. Nikdo neodpověděl,“ poznamenal Fusek.

Fámy kolem pivovaru Jak je to vlastně s vyškovským pivovarem, se už dokonce „propírá“ i na internetu. „Ve Vyškově jsem byl na pivních slavnostech, zaslechl jsem přitom různé zvěsti a pátral jsem, jak to ve skutečnosti je,“ říká Marek Kamlar ze Zábřehu na Moravě, který po pivních slavnostech na internetové Pivní.info pověsil svůj příspěvek a nazval ho „Pravda o pivovaru Vyškov“.

Mimo jiné v něm uvádí, že za jeho problémy mohou být i tlaky developerské firmy. „Ráda by ho koupila, srovnala se zemí a postavila na jeho místě nějaký supermarket,“ napsal. „Jsou to však jen úvahy, které jsem zaslechl od zaměstnanců i lidí z Vyškova,“ upozorňuje Marek Kamlar.

Město o pivovar přijít nechce. Na vyškovské radnici však o žádné developerské společnosti, která by kroužila kolem vyškovského pivovaru, nic nevědí. „Nevím o tom, že by se o tyto pozemky někdo zajímal,“ uvedl vyškovský starosta Petr Hájek a naznačil, že ani jemu by se nelíbilo, kdyby o něj město přišlo.

„Podle mě by tady pivovar měl zůstat, pro Vyškov je zajímavý a navíc tady má tradici již od roku 1680,“ říká starosta.

Město sice tyto pozemky nevlastní, ale může ovlivnit jejich další využití. „V územním plánu jsou vedeny jako výrobní lokalita, a pokud by to chtěl někdo změnit, musel by požádat o změnu plánu, kterou schvaluje zastupitelstvo,“ upozornil starosta.

Změny čekají i Starobrno Zatímco vyškovský pivovar se snad konečně dočká privatizace, brněnský pivovar Starobrno vystupuje od ledna na českém pivním trhu společně s pivovarem Krušovice. Oba nyní patří pod nizozemskou společnost Heineken.

„Fúze Starobrna s Krušovicemi nebude mít na konzumenty zásadní vliv. Pozitivní však bude v tom, že restaurace či hospody už nemusí nabízet pouze pivo značky Starobrno, ale více značek zároveň,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Fúzované společnosti tak nyní na trhu nabízejí značky Krušovice, Starobrno, Hostan či Heineken.

„Se všemi pivy, která nyní nabízíme, se ale konzumenti setkají jen v málo restauracích. Většinou totiž vybíráme značku piva na míru určitým typům restaurací. Samozřejmě fúze neznamená, že konzumenti, kteří chodili do své oblíbené restaurace na Starobrno, už ho tam nebudou moci pít,“ dodává Eliášová.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Helena Vaculová

Za celý uplynulý rok vystavil hanácký Pivovar Litovel celkem 226 381 hektolitrů klasického piva. V meziročním srovnání to představuje nárůst o 15 procent oproti roku předcházejícímu, kdy pivovar uvařil celkem 197 490 hl zlatavého moku. Většinu své produkce (205 256 hl) prodal na tuzemském trhu. Výstav pro tuzemský trh, který má stagnující tendenci, se zvýšil o 14,5 procenta. Loni pivovar vystavil pro domácí trh 179 353 hektolitrů.

„Téměř patnáctiprocentní nárůst na tuzemském trhu je pro nás velmi příznivý výsledek, protože domácí trh má celorepublikově stagnující tendenci. Na těchto číslech je vidět, že spotřebitelé dávají čím dál více přednost kvalitě a více si vybírají. Kvalitní klasicky vařené pivo obstojí i v dnešní velice tvrdé a nevybíravé konkurenci, která na tuzemském trhu panuje. Stále více lidí si uvědomuje, že klasicky vařené české pivo je absolutní špičkou na trhu. Potvrzují to i výsledky celostátních anonymních degustací i ocenění získávaná v zahraničí,“ komentoval roční výsledky Miroslav Koutek, ředitel pivovaru a dodal: „Předpokládáme, že celkový tuzemský trh bude mít i v dalším roce mírně klesající tendenci, ale naším cílem je odbyt v tuzemsku minimálně udržet na úrovni odbytu roku 2007.“

„V loňském roce opět pokračovaly změny struktury poptávky. Obecně lze konstatovat, že se zvyšuje výstav především vícestupňových (11° a 12°) piv a piv nealkoholických,“ uzavřel Miroslav Koutek.

V roce 2007 vyvezl hanácký závod za hranice 21 125 hektolitrů. V roce předcházejícím to bylo 18 552 hl. Export podniku tak meziročně vzrostl o 14 procent. Největšími zahraničními odběrateli litovelské klasiky jsou Slovinsko, Anglie a Švédsko. Nezanedbatelný podíl na litovelském exportu tvoří také polský a slovenský trh. V roce 2007 narostl export především na trhy Anglie, Švédska a Itálie.

Zdroj: Agris

Většina pivovarů na jižní Moravě se v minulém režimu „sešla“ v národním podniku Jihomoravské pivovary, ze kterého se později stala akciová společnost.

Jejich dřívější historie je však často spjatá s církví a nejvýznamnějšími šlechtickými rody na Moravě. Černá Hora, Starobrno, Vyškov vaří pivo stále, ostatní pivovary již slouží jiným účelům.

Břeclav. Podle některých pramenů se v ní vařilo pivo již ve 14. století a v minulosti pivovar vlastnili i Lichtenštejnové. V roce 1944 jej poškodily nálety, již následující rok byl však jeho provoz obnoven.

V roce 1948 byl znárodněn a později byl součástí národního podniku Jihomoravské pivovary. V devadesátých letech se v něm vystřídalo několik majitelů, nyní už však slouží jen ke skladování a stáčení vína. Halu využívají Moravské oděvní závody, pobočka německé textilní firmy Dolzer. Pivovar Brno - Královo Pole. Bývalý klášterní pivovar stojí ve staré zástavbě Králova Pole. Pivo v něm vařili mniši, kteří je směli i prodávat. Při zrušení kláštera patrně zanikl a později byl přeměněn ve sladovnu. Objekty bývalého hospodářského dvora, jehož součástí byl i pivovar, byly do roku 2003 využívány ke komerčním účelům. Mimo jiné sloužily jako velkosklad ovoce a zeleniny či dílny. Objekt vlastní VUT Brno.

Černá Hora. Pivo se zde vaří již pět století. Postupně pivovar vlastnilo několik šlechtických rodů, Boskovicové, Lichtenštejnové, Auerspergové. V roce 1802 vyhořel a po zhruba sedmdesáti letech vznikl nový vedle starého pivovaru a hospody. Na tehdejší dobu byl velmi moderní. Jeden čas fungoval i pod názvem Černohorský pivovar.

Pod správu Jihomoravských pivovarů se Černá Hora dostala v roce 1960. Privatizována byla v roce 1994.

Pivovar Starobrno. Bývalý klášterní pivovar vznikl zkraje 14. století. Moderní historie začíná kolem roku 1870, kdy byla ve svahu pod Žlutým kopcem postavena nová provozní budova a menší administrativně-správní stavba. Od roku 1918 byla jeho majoritním vlastníkem Moravská banka, která skupovala malé pivovary v okolí Brna.

Vyškov. Postavit pivovar nechal v roce 1680 olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna a biskupství jej vedlo až do roku 1855. Pak ho pronajímalo až do konce roku 1945.

Zdroj: MF Dnes

Čtenáři odborného německého časopisu Getränke (Nápoje) čerstvě vyhlásili ležák Pilsner Urquell za prodejně nejúspěšnější značku roku 2007 v segmentu prémiových piv. Pilsner Urquell je nyní nejprodávanějším importovaným pivem v Německu, s aktuálním podílem 27 % v tomto tržním segmentu.

Německo je známé jako země s velmi silným konkurenčním tlakem mezi obchodními řetězci. Přesto se nám daří vyvážet k našim západním sousedům nejvíce našeho piva. Německo vede žebříček exportních zemí Plzeňského Prazdroje před Spojenými státy

a Slovenskem. Díky silné distribuční síti je prémiový ležák Pilsner Urquell dostupný ve 1400 německých restauracích. Balené pivo je v prodeji po celém Německu ve 20 000 obchodech za cenu, která je vyšší než u většiny konkurenčních prémiových piv.

„Přitom německý distribuční systém je složitější než český. Do hry vstupuje vedle obchodníka a velkoobchodu ještě distributor, o marži se tedy dělí více subjektů. Přesto si v prémiovém segmentu udržujeme mezi ležáky výsadní postavení. V porovnání s průměrnou cenou piva na německém trhu je Pilsner Urquell více než o polovinu dražší.

Podobně jako v Čechách, ani cenu v Německu ovšem nemůžeme ovlivňovat vzhledem k antimonopolním zákonům,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Silná marketingová a distribuční podpora SABMiller pomohla značce k růstu i v uplynulých letech, kdy prodeje v segmentu importovaných piv v Německu naopak obecně klesaly. Navíc v loňském roce poklesl celý německý pivní trh přibližně o 3%. Pilsner Urquell obstál i v nesmírně tvrdém konkurenčním tlaku, který na německém trhu panuje. I proto ho čtenáři odborného německého časopisu Getränke (Nápoje) v úvodním čísle roku 2008 vyhlásili za prodejně nejúspěšnější značku roku 2007 v segmentu prémiových piv.

Pilsner Urquell se vymezuje vůči módním trendům

Na podporu prodeje piva Pilsner Urquell jsme v Německu také spustili rozsáhlou reklamní kampaň, jejímž hlavním sloganem je:

Kampaň se rozjela v 7 městech – Berlín, Hamburg, Kolín, Lipsko, Drážďany, Erfurt, Jena a Gera. Zacílena je hlavně na generaci pivních požitkářů ve věku 25-39 let. „Pilsner Urquell v kampani sděluje konzumentům, že toto pivo nepotřebuje následovat krátkodobé trendy, ke kterým se často kloní zmíněná skupina konzumentů. Právě různé mixy a koktejly z piva jsou v Německu velmi rozšířené a oblíbené,“ dodává Jiří Mareček.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pro všechny milovníky zlatavého pěnivého moku je tu hotová revoluce - pivní lázeň! Už jste se někdy koupali ve vaně plné piva? Ještě ne? Tak právě nyní máte jedinečnou příležitost to vyzkoušet na vlastní kůži, a to dokonce v kraji, který je "tekutému chlebu" přímo zaslíbený!

"Pivní lázeň má velmi blahodárné účinky na lidský organizmus," říká Jan Čeliš, provozní vedoucí Lázeňského penzionu U Čtyřlístku v obci Hořelec na Chrudimsku, který jako jediný v Pardubickém kraji tuto unikátní léčebně - relaxační proceduru nabízí.

"Dokáže výrazně zlepšit funkce celého těla a jeho obranyschopnost. Představuje naprosto ideální ozdravnou kúru pro pleť i vlasy. Pivní lázeň pročišťuje též krevní oběh a uvolňuje svaly. Příjemně prohřeje klouby i pokožku a uvolní škodlivé látky z kůže. K regeneraci přispívá také celá řada vitamínů B, proteiny, sacharidy, které v sobě mají pivní kvasnice," popisuje provozní vedoucí Lázeňského penzionu U Čtyřlístku, jenž se nachází v blízkosti vyrovnávací nádrže Sečské přehrady.

"Cílem pivní lázně je naprostá fyzická i psychická harmonie. Pro člověka je to prostě balzám na těle i na duši," sděluje Jan Čeliš. "Celá procedura se odehrává v příjemné teplotě vody, která se pohybuje kolem 35 stupňů Celsia. Dokonalý prožitek umocňuje koupel ve stylové dřevěné, dubové vaně pro dvě osoby," doplňuje.

O to, že by se někdo snažil při této proceduře vypít její lahodný obsah, v Lázeňském penzionu U Čtyřlístku strach nemají. "Ve spolupráci s pardubickým pivovarem Pernštejn jsme pro hosty připravili příjemné překvapení. K pivní lázni bude podáván dvanáctistupňový kvasnicový ležák," podotýká provozní.

"Pivní lázeň je cenově dostupná. Dovolit si ji může úplně každý. Chce to mít jen chuť vyzkoušet něco nového a netradičního," dodává Jan Čeliš.

Slavnostní zahájení (pozvánka zde... ) činnosti pivní lázně se uskuteční ve čtvrtek 7. února 2008, přičemž účast je nutné potvrdit na tel. 732 124 506.

O den později pak bude tato procedura přístupná široké veřejnosti.

Zdroj: Protext

Tuzemské pivovary by se měly ještě víc zaměřit na vývoz do východní Evropy, kde na rozdíl od západu ještě spotřeba piva roste. Na konferenci Konkurenceschopnost podniků v Brně to řekl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Krakeš.

Česko patří do desítky největších světových exportérů piva, loni tuzemské firmy vyvezly 3,5 milionu hektolitrů - zhruba pětinu produkce, z toho nejvíc do Německa.

Přitom právě Němci loni vypili rekordně málo piva - na osobu to bylo v průměru 112,5 litru, což je o 3,5 litru méně než v roce 2006. Spotřeba tam klesá dlouhodobě, a obrat k lepšímu tak nečekají někteří odborníci ani letos. Stejná je situace také v dalších západoevropských zemích. České pivovary vyváží do 50 zemí.

Krakeš předpokládá, že výroba českých firem bude stále stoupat. Hodně se bude vyvážet stále ještě do Německa. Víc je ale potřeba zapojit i východní země, kde roste životní úroveň, míní. České pivo by podle něj mělo využít dobrého jména a široké nabídky produktů a zvýšit svůj podíl v Rusku i v dalších zemích, třeba na Ukrajině. Spotřeba tam má růst ještě řadu let.

Zdroj: E15

Obrys Žatce a nové logo pivovaru zdobí žatecké pivo. Zcela nové etikety, které se mění po šesti letech a jež navrhla Hana Klůchová z Prostějova, včera představil Žatecký pivovar. „Nové etikety se budou na lahvích v prodeji objevovat postupně. Ke kompletní výměně u všech piv by mělo dojít během dvou měsíců,“ vysvětlil ředitel závodu a hlavní sládek Radek Bařtipán.

Přestože pivovar mírně změnil i druh písma, název produktu zůstává. Dominantou etiket je dál nápis Žatec. Změna nálepky na lahvích přišla po relativně dlouhé době, obchodníci jejich vzhled většinou mění častěji. „Nám se ale původní etikety líbily, proto jsme ke změně přikročili až po šesti letech,“ přiznal obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík.

Během šesti let ale v pivovaru došlo k mnoha jiným změnám. „Za tu dobu jsme investovali asi 400 milionů korun. Prakticky se vyměnila kompletně výrobní technologie, tedy varna, vířivá káď, spilka, tanky nebo filtry,“ prozradil Vincík.

Všechny změny platil majitel pivovaru Rolf Munding. Hosté slavnostního představení nových etiket se včera mohli se všemi novinkami seznámit na prohlídkové trase, při které prošli celou výrobou piva. Pivovar po ní pravidelně provází i turisty. „Máme tady dvě prohlídkové trasy. Kdo si připlatí, toho vezmeme i do sklepů a natočíme pivo přímo z tanků,“ říká jeden z průvodců.

Sklepy pocházejí ze středověku, neboť pivovar vznikal na konci 18. století na místě bývalého přemyslovského hradu. Ten připomíná i věž v areálu pivovaru, které se říká Vodárenská. „Nevím vlastně proč, protože vodárna tam snad nikdy nebyla. Je to poslední nadzemní připomínka hradu. Bohužel je ve špatném stavu a není přístupná,“ řekl Bařtipán.

Jako hlavní sládek připomněl i hlavní výhody žateckého piva. „Už se nevaří jako před časem ze všeho, co se dalo koupit. Používáme výhradně přirozené suroviny, tedy zdejší vodu, středočeský slad a chmel z žatecké oblasti, konkrétně ze Stekníku,“ řekl Bařtipán.

Žatecký pivovar patří k malým výrobcům, kterým se daří udržet pozici na trhu. Loni dokonce navýšil výstav na 26 400 hektolitrů, což je nejvíc v moderní historii. Kromě Česka se žatecké pivo prodává třeba v USA, Austrálii či Velké Británii. Pivovar vyrábí sedm druhů piv, včetně speciálů Baronky a Xantho.

Chystá speciální velikonoční ležák

Žatečtí kromě etikety chystají letos i další novinky. „Před Vánoci jsme uvedli na trh speciální patnáctistupňový ležák, o který byl velký zájem. Další speciál chceme představit o Velikonocích,“ prozradil Vincík. Během včerejší slavnosti přinesl jeden z místních sběratelů do pivovaru také sbírku etiket starých až čtyřicet let. Pamětníci tak mohli vzpomínat na národní podnik Severočeské pivovary nebo cenu 2,50 Kčs za tehdejší žateckou světlou desítku.

Zdroj: MF Dnes

Harrachovský František a Svijanský vozka si odvezli Českou pivní pečeť z Tábora, kde se konal již po osmnácté jedny z největších pivních slavnosti v republice.

V odborné části slavností, kde se porota zabývala degustací a udělováním cen v dvanácti kategoriích, se utkalo 278 vzorků z 64 pivovarů. Kromě českých se soutěže účastnili výrobci piva i ze Slovenska, Polska, Rakouska a Itálie.

„Nejmenší pivovar v kraji získal největší ocenění,“ říká František Novosad ze Sklárny a minipivovaru Novosad a syn. Harrachovský František totiž nejen vyhrál kategorii světlých ležáků z minipivovarů, ale v soutěži bez rozdílu kategorií se umístil na pátém místě.

„Naší velkou devizou je vynikající měkká horská voda, která se nemusí nijak upravovat. Úpravy se totiž vždy projeví chuťovým ocáskem,“ říká Novosad. Harrachovské pivo se vaří klasickou cestou, pouze ze sladovnického ječmene a chmelu bez jakýchkoliv dalších přísad. Po tříměsíčním zrání ho čeká už jen cesta ke spotřebitelům, hlavně turistům. Neprochází žádnou filtrací ani pasterizací. To má sice chuťovou výhodu, ale zároveň nevýhodu v menší trvanlivosti.

„Při teplotě pod deset stupňů a temnu František vydrží i dva měsíce. Ovšem při pokojové teplotě je pitelný tak tři čtyři dny,“ uvedl Novosad. Česká pivní pečeť z Tábora putuje také do Svijan. Zdejší Svijanský vozka ji získal v kategorii nealkoholických piv, které jsou poslední dobou na vzestupu. „Výroba nealkoholického piva vzrůstá. Loni jsme vystavili tři a půl tisíce hektolitrů Svijanského vozky,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Nealkoholické pivo vaří Svijany rok a půl a stáčí ho pouze do lahví. „O točeném zatím neuvažujeme,“ dodal Horák. Pivovar Svijany, který sám je pořadatelem obřích pivních slavností, se letos chystá ještě na další 3 až 4 pivní soutěže.

Zdroj: MF Dnes

Prestížne ocenenie Česká pivní pečeť získal Banskobystrický pivovar za pivo Urpiner na najväčšom stredoeurópskom festivale piva v českom Tábore.

Na 18. ročníku Reprezentačných slávností piva sa počas uplynulého víkendu stretlo 66 domácich a zahraničných výrobcov piva. Výrobcovia, medzi ktorými nechýbali ani slovenské pivovary, súťažili aj tento rok v 11 kategóriách. Predstavilo sa 250 vzoriek piva, návštevníci festivalu mali možnosť degustovať 80 z nich. Okrem pivovarníkov súťažia na festivale aj výrobcovia minerálnych vôd. Tí sa uchádzali o ocenenie Zlatý český prameň.

Spoločnosť Banskobystrický pivovar, s. r. o., je výrobcom slovenského piva značky Urpiner, vyznačujúceho sa originálnou chuťou a vyrábaného podľa tradičných receptúr. Banskobystrický Urpiner je najmenším slovenským pivovarom v SR s podielom na trhu 1,7 %. Jeho ročná produkcia predstavuje 66 000 hektolitrov piva.

TASR o tom informoval riaditeľ pivovaru Branislav Cvik.

Zdroj: Orange

Slovenským pivovarníkom sa vlani po štyroch rokoch podarilo zastaviť pokles predaja piva. Výrobcovia umiestnili na domácom trhu celkovo 3,81 milióna hektolitrov piva, čo je zhruba o 1,4 percenta viac ako v roku 2006.

Rozhodujúci podiel na slovenskom trhu s pivom majú svetové koncerny, ktoré rozbehli v krajine aj licenčnú výrobu zahraničných značiek.

"Zdá sa, že slovenský pivný trh sa po postupných poklesoch predaja v rokoch 2003 až 2006 konečne začal stabilizovať," povedal výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták.

Spotreba piva sa však len ťažko bude dostávať na úroveň roku 2002, keď slovenské pivovary predali v tuzemsku až 4,73 milióna hektolitrov piva, dodal. Predaj piva na Slovensku začal upadať v roku 2003 po tom, ako sa zvýšila spotrebná daň z piva.

Podľa Šustáka sa zatiaľ nedá jednoznačne povedať, čo v minulom roku pomohlo stabilizácii slovenského pivovarníctva. "Jedno až dve percentá môže predstavovať aj vplyv teplejšieho leta," myslí si. Trend predaja by mali naznačiť najbližšie mesiace, v druhej polovici roka by pivovarníci podľa Šustáka už mohli odhadnúť aj tohtoročné výsledky.

Vo vlaňajších štatistikách podľa Šustáka nie je započítaný napríklad predaj piva, ktoré koncerny vyrobia v rámci skupiny v zahraničí, a neskôr dovezú a predajú na Slovensku. Naopak, čísla obsahujú aj objemy zlatistého moku, ktoré výrobcovia vyvezú do zahraničia na stočenie, a následne vrátia ako konečný produkt na domáci trh.

Vlani pokračoval postupný pokles exportu piva zo Slovenska, ktorý súvisí s rastom licenčnej výroby niektorých slovenských značiek v zahraničí. Zatiaľ čo ešte v roku 2004 sa z krajiny vyviezlo 184.100 hektolitrov piva, vlani to bolo iba 28.500 hektolitrov. V rámci licenčnej výroby sa v cudzine v minulom roku vyprodukovalo celkovo 461.000 hektolitrov slovenského piva, z toho viac ako dve tretiny v Rusku, necelá štvrtina v susednom Česku a menšie množstvo v Maďarsku.

Dominantný podiel na slovenskom trhu s pivom majú holandský koncern Heineken, ktorý vyrába napríklad značky Zlatý Bažant, Corgoň a Kelt, a juhoafrická skupina SAB Miller. Tá ovláda Pivovary Topvar, ktoré vznikli zlúčením topoľčianskeho Topvaru s pivovarom Veľký Šariš. Okrem nadnárodných koncernov vyrába pivo aj niekoľko ďalších menších pivovarov.

Zdroj: tvojePENIAZE.sk