Pěnivý mok dorazil na rozcestí, kudy již před časem prošla gastronomie a víno

Kdo alespoň občas cestuje po Česku, nemůže si toho nevšimnout. Jedete dejme tomu z Prahy zalyžovat si někde v Jizerských horách nebo v Krkonoších. Cestou míjíte - někdy těsně, jindy větším obloučkem - celou řadu pivovarů, např. v Nymburce, Nové Pace, Klášteře, Svijanech, Vratislavicích, Malém Rohozci, Vrchlabí, daleko to není ani do Broumova, Pardubic či Náchoda. Zaparkujete, nasadíte běžky a vyrazíte na túru. Chcete-li se ale cestou osvěžit pivem, jste nuceni se občerstvit většinou jedinou značkou piva.

A nebo jiný příklad. Nikdo nepochybuje o tom, že nejkvalitnější a nejluxusnější hotely jsou důležitými vstupními branami do naší země, které rozhodují o tom, zda k nám bude nebo nebude jezdit nejbohatší světová klientela. Na nápojovém lístku těchto hotelů proto můžete najít někdy až stovky vybraných nejkvalitnějších vín a desítky nejušlechtilejších destilátů z celého světa. Poptá-li se ale hotelový host v "zemi piva" po pěnivém moku, zpravidla mu nabídnou zase jen jeden jediný.

Tekutý chléb?

Zásluhou rekordní spotřeby piva na osobu, obecné popularity tohoto nápoje mezi obyvatelstvem a faktu, že české pivo patřilo mezi těch několik málo komodit, za něž jsme se nemuseli stydět ani za komunismu, je pivo v našich myslích přiřazeno k "rodinnému stříbru" českého národa. K čemu je však i ten nejcennější rodinný poklad, když se s ním neumíme hrdě pochlubit a necháváme jej uzamčený v temnotě trezoru přežívajících stereotypů a předsudků, nedostatku nápaditosti a odvahy k něčemu novému?

V důsledku souhrnu historických souvislostí a především přičiněním komunistického režimu, který z piva učinil uměle levný roubík do úst národa, jenž - nezvláčněn pivem - by mohl začít reptat, se z piva stal proletářský nápoj a popelka české gastronomie. S pivem si mnoho lidí stále ještě častěji spojuje představu chasníka v montérkách, který cestou ze šichty v zakouřeném hostinci za vzrušené debaty o vývoji fotbalové ligy udělá svých deset kousků, než představu mondénní dámy, jež v elegantní restauraci ze vkusné sklenice vychutnává některý mistrovský produkt z bohaté nabídky piv na nápojovém lístku. Jestli se vám tato představa jeví jako za vlasy přitažená, pak vězte, že je nejvyšší čas se probudit. Právě teď totiž prožíváme čas dramatických proměn na jevišti české pivní kultury.

Osudová bifurkace

Pivo dorazilo na rozcestí, kudy již před časem prošla gastronomie a víno. Střední proud zglajchšaltovaného pohostinství se rozdvojil. Jedno rameno teče navigací potřeb moderního životního stylu, což znamená rychlé občerstvení, jídlo "s sebou", účelnost, rychlost, jednoduchost. Druhý proud meandruje nivami, kde kvete pestrá flóra tužeb po neobyčejnosti, nadstandardnosti. Cílem je tu zážitková gastronomie, etnické kuchyně z celého světa, unikátní prostředí, luxusní nabídka jídel a nápojů, nejrůznější doplňkové programy.

Víno je i nadále k dostání "za babku" v krabicovém balení řetězcových supermarketů, ale drtivou většinu garážových domácích prodejů sudových moravských vín (pro Pražáky) už nahradily příjemné a elegantní vinotéky s výběrem kvalitních vín z domova i celého světa. Host neváhá za láhev dobrého vína v restauraci či vinárně zaplatit částku ještě nedávno nepředstavitelnou. Na tomtéž rozcestí tedy nyní stanulo i pivo. Jaký další vývoj můžeme očekávat?

V supermarketech budou i nadále k vidění štosy přepravek s konzumními druhy piv pro běžnou spotřebu v domácnostech, výčepy v českých hospodách i nadále denně protečou tisíce hektolitrů marketingově nejúspěšnějších výčepních piv z masové produkce našich největších pivovarů. Je to tak v pořádku. Ale je nejvyšší čas umět se postarat o rychle rostoucí skupinu hostů, kteří hledají větší výběr, vyšší kvalitu, něco mimořádného a neobvyklého, něco dosud nepoznaného.

Vyprávějte, pivníku!

Pivo má možnost vstoupit do gastronomie dvojími dveřmi. Především přichází pivo na stůl jako ušlechtilý nápoj, který si zaslouží vysokou kulturu servisu. Ten se vyznačuje podobnými pravidly jako podávání vína. Ve hře je výběr a doporučení správného typu nebo dokonce konkrétní značky k vybranému pokrmu, volba vhodného typu skla, podání vhodným způsobem odpovídajícím danému typu piva včetně správné teploty. Zdá se vám to přehnané? Považujete-li za samozřejmé, že brandy se nalévá do sklenice jiného tvaru než whisky a že je rozdíl mezi sklenicemi na bílé a červené víno, nemělo by vás zarazit, že svrchně kvašená piva vyžadují zcela jiný tvar sklenice než ležáky plzeňského typu. Pestrost tvarů sklenic užívaných pro různá piva například v zemi s tradičně vysokou pivní kulturou, tedy v Belgii, mnohonásobně převyšuje sortiment stolního skla, s jakým se zatím můžeme setkat v nabídce dodavatelů na českém trhu.

Asi hned nepůjde o to, jestli hostu doporučit světlý ležák z toho či onoho pivovaru, ale i naprostý laik asi uzná, že bude nějaký rozdíl v tom, jestli nějaký pokrm zapijeme půllitrem světlého výčepního piva, pšeničným svrchně kvašeným pivem nebo pohárem tmavého šestnáctistupňového speciálu. V oboru pohostinství je zaděláno na zrod nové specializace. K číšníkům, výčepním, sommeliérům, barmanům a baristům se připojuje pivník (složenina ze slov pivo a číšník), tedy jakýsi pivní sommeliér. Od něj se očekává, že s hostem bude schopen o pivu pohovořit stejně zasvěceně jako sommeliér o vínu, že bude znát základní postupy při výrobě piva a rozdíly mezi hlavními typy piv, že bude mít přehled o nabídce na domácím trhu i o situaci na pivní scéně v jiných zemích, že bude umět popsat základní charakterové vlastnosti piv typických pro různé země a kultury a mnoho dalších věcí.

Odpusťte, Magdaleno Dobromilo...

A jsou tady ještě ony druhé zmíněné dveře, kterými pivo vstupuje do vysoké gastronomie. Tyto dveře vedou do kuchyně. Pivo je totiž nedocenitelnou a zatím stále ještě hodně opomíjenou surovinou pro přípravu pokrmů. I zde však platí, že není pivo jako pivo. S běžným výčepním desetistupňovým pivem v kuchyni díru do světa neuděláte. Zkuste ale oprášit některé staré české recepty Rettigové a jiných tradičních českých kuchařek. Že už jste zkoušeli podle Magdaleny Dobromily připravit pivní polévku a nebyla k jídlu? Samozřejmě, jinak to nemohlo dopadnout. V době života naší obrozenecké královny kuchařek bylo běžným českým pivem svrchně kvašené bílé, povětšinou pšeničné pivo, které bylo na konci devatenáctého století nástupem spodně kvašeného plzeňského piva doslova smeteno z trhu a vyřazeno z výrobního programu prakticky všech českých pivovarů, kterých v té době bylo ještě několik set. Pivní polévka připravená z piva plzeňského typu opravdu dobrá není, ale teď, kdy se pšeničné pivo vrací na český trh a do portfolia českých pivovarů, lze různé staré receptury s úspěchem vrátit do našich kuchyní.

Díky stále ještě patrnému vlivu slavné francouzské kuchyně není ani u nás použití vína při přípravě pokrmů ničím mimořádným. Víno ale lze s úspěchem nahradit vhodně vybraným pivem. Nejlépe je sáhnout pro mimořádně silná, "hustá" piva, u nichž zpravidla i obsah alkoholu dosahuje úrovně srovnatelné s vínem. Takové pivo je všestranně použitelné, od prostého podlévání masa při pečení po použití v různých marinádách pro nakládaní masa, ryb a drůbeže, nebo dokonce jako přísada při přípravě dezertů. Fantazii našich tradičně nápaditých kuchařů se meze nekladou.

Nechte maličkých přijíti ke mně!

Dostane-li se tedy nějaké speciální pivo do hotelu či restaurace na základě požadavku šéfkuchaře jako surovina do kuchyně, jenom zcela neschopného F&B manažera, jenž si nezaslouží mzdu svoji vezdejší, nenapadne, že může přiobjednat nějakou tu bedničku navíc a rozšířit nabídku nápojů v baru o něco nového a unikátního. Tudy vede cesta k tomu, aby se naše rodinné stříbro zaskvělo v plné kráse na prostřené tabuli. Nejpestřejší nabídka různých speciálních piv, která se mohou stát perlami našich nápojových lístků a nedocenitelným kořením v našich kuchyních, pochází totiž především z produkce českých středních a malých pivovarů, jež se tímto způsobem snaží čelit ostré konkurenci velkých pivovarů, řízených většinou kapitálově silnými nadnárodními skupinami.

Dveře do nejvyšších pater české gastronomie jsou pro pivo pootevřeny a je v našem nejvlastnějším zájmu je těmito dveřmi vpustit. Pokud tak včas neučiníme, můžeme jednoho dne zjistit, že nejenom naše rodinné stříbro se kamsi podělo, ale že už jsme navždy odsouzeni k používání importovaných plastikových příborů na jedno použití.

Zdroj: iHNed.cz

Historie domu "U Medvídků" se datuje od počátku 15. století. Dům je pojmenován po jednom z prvních majitelů, Janovi Nedvídkovi, který roku 1466 založil pivovar nepřetržitě vyrábějící až do roku 1898. Poté již nemohli majitelé právovárečných domů na Starém Městě pražském konkurovat nově vznikajícím průmyslovým pivovarům, a proto své malé pivovary uzavřeli a založili Měšťanský pivovar v Holešovicích. Jeho prvním ředitelem se stal poslední medvídkovský sládek Karel Vendulák. Pivovar byl přestavěn na jednu z největších pražských pivnic, ve které byl na počátku 20. století provozován 1. pražský tingl-tangl (kabaret). V padesátých letech byl majitelům objekt odejmut bez náhrady ve prospěch socialistického státu. Do roku 1989 dům chátral a teprve po jeho navrácení dědicům původních vlastníků začala oprava objektu, při které byla rozšířena pivnice a vybudován stylový penzion. Poslední etapa rekonstrukce byla dokončena v roce 2005, kdy byla dokončena přestavba původní sladovny na "Dům piva" zahrnující pivovarský obchod, kabaretní sál a minipivovar. První várka byla symbolicky uvařena 17. listopadu 2004, což je přesně 15 let po sametové revoluci.

"Naším cílem nebylo vyrobit co nejvíce piva, ale co nejlépe ukázat proces výroby včetně již dnes nepoužívaných postupů, jako je štokové chlazení, otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy a ruční stáčení do lahví s patentním uzávěrem," říká ing. Jan Göttel, jednatel společnosti O.G. "Proto vznikl nejmenší restaurační pivovar v České republice s maximálním ročním výstavem 250 hl polotmavého 13stupňového ležáku OLDGOTT. Pro zajímavost - roční výstav v roce 1888 byl 4320 hl nahořklého žaludečního piva ročně."

"Protože máme rádi výzvy, napadlo nás pokusit se uvařit naopak nejsilnější pivo nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Zatím neznáme ani žádné silnější pivo na světě podle výše stupňovitosti - extraktu původní mladiny. Všechna známá silná piva mají pouze vyšší obsah alkoholu. Polotmavý speciál X-BEER 33 je držitelem certifikátu nejsilnější pivo v ČR podle extraktu původní mladiny 33,48 % hm."

Autoři piva X-BEER

Minipivovar "U Medvídků" provozuje O.G. spol. s r. o. X-BEER stvořil Ladislav Veselý, sládek s bohatými zkušenostmi z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který vařil pivo nejen v českých pivovarech, ale i v Japonsku a Slovinsku. Dodavatelem technologie je společnost Pivo Praha, hlavním technologem pak její jednatel ing. Jan Šuráň. X-BEER se vyrábí tradiční technologií s použitím speciálních postupů v různých stadiích výroby piva.

Pivo je unikátním zdrojem všech vitaminů skupiny B, stopových prvků a minerálů.

Ty výrazně napomáhají regeneraci pokožky a zvyšují její odolnost proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí. Chmel ji čistí, zklidňuje a zvláčňuje. Tyto prokázané blahodárné účinky inspirovaly Manufakturu k vytvoření originální pivní kosmetické řady, skládající se z regeneračního vlasového šamponu a balzámu, relaxační lázně, osvěžujícího sprchového gelu, zvláčňujícího mýdla a výživné pleťové masky. Vše obsahuje pravé české pivo či pivovarské kvasnice a je doprovázeno delikátní hořko-sladkou vůní. Pivní kosmetika Beer Tradition Manufaktura je založena na staleté tradici českého piva, které je díky své výjimečné kvalitě všeobecně uznáváno jako nejlepší na světě. Cení se jeho jedinečná plná chuť, příjemná chmelová hořkost, výrazný říz, vysoká průzračnost i nádherná zlatavá barva. Tento lahodný mok se v Čechách vaří odnepaměti - první písemné zmínky pocházejí již z desátého století. Na neopakovatelné kvalitě a chuti českého piva se velmi výrazně podílejí unikátní klimatické podmínky pro pěstování chmele, staleté zkušenosti našich sládků a tradiční výrobní postupy. To všechno je skryto i v pivní kosmetice.

Pivní kosmetické výrobky

Regenerační pivní vlasový šampon, Pivní vlasový balzám, Relaxační pivní lázeň, Osvěžující pivní sprchový gel, Zvláčňující pivní mýdlo, Výživná pleťová maska.

Zdroj: iHNed.cz

Světe, div se, malé množství piva zabraňuje ukládání tuků v těle.

Je zajímavé, že některé dívky a ženy skutečně nemají rády pivo. A na druhé straně jsou ty, které pivo umí náležitě ocenit. Musím říci, že jsem měl na vysoké škole i kolegyni, která byla naprosto schopna konkurovat nám klukům a mnohdy nás i "zahanbit". Deset desítek v jejím podání nebylo žádnou výjimkou. Ale ona byla skutečný unikát, který se hned tak nevidí, a to nejen v pití piva. Kdo chce vidět vrchol erotického zážitku pití piva v podání ženy, tak ať si okamžitě pustí mistrovský Menzelův film Postřižiny a kochá se pohledem na mladou a krásnou Magdu Vášáryovou, s jakým gustem pije to dobře vychlazené postřižinské pivo. Jestli vás toto nevzruší, tak již skutečně nevím, co by mohlo...

Madonno, jdeme na jedno!

Protože jsem měl možnost pracovně procestovat spoustu zemí světa, hlavně tedy těch vyspělých (míním Velkou Británii, USA, Německo, Nizozemsko, Švýcarsko atd.), mohl jsem se zájmem pozorovat dívky i ženy v různých podnicích, ať již vyšší či nižší třídy, jestli si pivo objednají či nikoli, a také kolik jej vypijí. Nejvíce se této radosti oddávají právě ve Velké Británii. Proto mě ani nepřekvapilo, že britští sládkové dostali takovýto zajímavý úkol. Mají uvařit pivo určené speciálně pro ženy. Vyzvala je k tomu historicky první předsedkyně britské organizace, která vznikla za účelem propagace lahodného chmelového moku.

"Mýtus, že je pivo výhradně mužskou záležitostí, vládne mezi lidmi až příliš dlouho. Je potřeba s tím něco udělat," míní čtyřiačtyřicetiletá učitelka Paula Watersová. "Požádali jsme o spolupráci několik pivovarů a nyní čekáme, který si nenechá ujít šanci na úspěch a výrobu nového piva pro ženy zahájí. Půjde tak o vůbec první fem-ale (female = ženský, ale = pivo) na světě," prozradila paní Watersová. Členové skupiny, která kampaň organizuje, doufají, že se jim podaří zatraktivnit mezi lidmi především skutečně dobrá piva, která se za pojmenování pivo nemusejí stydět. "Chytili jsme se výroku zpěvačky Madonny, která prozradila, že nedá dopustit na klasické britské hořké pivo, na takzvaný bitter," uvedla Watersová, která v rámci kampaně požádala zpěvačku o spolupráci. Zatím neúspěšně.

"Nabídli jsme Madonně čestné místo v porotě v rámci Britského pivního šampionátu, ovšem bez jakéhokoliv úspěchu či odpovědi. Přitom jde o největší pivní festival na světě, na němž se objevuje více než sedm set značek piv a jablečných moštů od výrobců z celého světa," říká odbornice na pivo. Watersová také věří, že o úspěchu ženského piva na trhu rozhodne jen férová konkurence s ostatními značkami piv.

Není nutné zdůrazňovat, že pivo má blahodárné účinky na lidské zdraví. Samozřejmě, pokud je konzumováno v rozumné míře. Vědci z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze nyní zjistili, že pití piva může mít pozitivní vliv na ženský organismus v klimakteriu. Pivo totiž obsahuje fytoestrogeny, tedy látky podobné ženskému hormonu estrogenu, jehož produkce během klimakteria klesá a řada žen musí pro zmírnění postmenopauzálních symptomů doplňovat hormony formou chemických produktů. Potřebné estrogeny by však mohly ženy získávat pitím speciálního piva, na jehož výrobě nyní vědci pracují. Více k tomu říká Karel Kosař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze: "Fytoestrogen, který se nalézá v pivu, má identické složení jako ženský estrogen. Naším úkolem je vyrobit nízkoalkoholické pivo s vyšším obsahem fytoestrogenů. Jejich vyšší obsah povede ke zlepšení zdraví žen v období menopauzy. Očekáváme, že to povede i ke zpomalení řídnutí kostí, což je negativní fenomén menopauzy."

Vy jste ale hustá

Přestože patnáct procent žen podle průzkumu agentury Stem/Mark pravidelně pije lahvové 10° pivo (točené jen 5 % žen), mnohé z nich si neuvědomují významný zdravotní rozdíl mezi nadměrnou a mírnou spotřebou piva. Pochopení zdravotních předností tradičního českého nápoje by mělo vést na jedné straně k omezení konzumace tam, kde má nadměrné pití piva blízko k alkoholismu, na druhé straně k definitivnímu zařazení mírné spotřeby tohoto nápoje do pitného režimu žen v zájmu jejich zdraví.

Tak jako je spotřeba piva nevyvážená, tak je nevyvážený i celý pitný režim. Pijeme málo a v nevhodné skladbě. Jen málokterá žena vypije denně 2 až 2,5 litru vody ve vhodných nápojích (pozor - pivo obsahuje 92 % vody), zato hodně vypijí silně močopudných nápojů s kofeinem, které je vlastně odvodňují, tedy vysušují (káva, skupina colových nápojů), a vysokoenergetických limonád slazených cukrem. Pivo není zdaleka tak energetické, jak se ženy domnívají. V půllitru desítky je v průměru okolo 200 kcal energie, zatímco v půllitru ovocné šťávy nebo mléka okolo 250 kcal a v půllitru vína dokonce 300 kcal energie. Podíl energie z cukrů na celkovém obsahu energie v pivu je 60 %. Pivo přitom obsahuje jak cukry jednoduché, které se spalují rychle, tak "pomalé" cukry, tzv. dextriny, z nichž se uvolňuje energie ještě dlouho po požití. Tím zajišťuje dodávku energie do těla nejen těsně po napití, ale i později. Cukry se v těle nehromadí, rovnoměrně se spalují a nepřeměňují se v obávaný tuk.

Malé množství alkoholu v pivu není z energetického hlediska vůbec na závadu. Právě naopak! Při odbourávání alkoholu účinkem enzymu dehydrogenázy vznikají volné radikály, které vstupují do rozkladných procesů tuků, a tím urychlují jejich energetické využití, namísto aby se tuky ukládaly. Proto začínají dietologové doporučovat fyzicky aktivním ženám třetinku piva jako vhodný iontový nápoj, který prodlužuje periodu spalování tuků nastartovanou kondičním cvičením.

Co už vás přesvědčí?

Jak alkohol, tak látky z chmelového extraktu zpomalují uvolňování vápníku z kostí, které je typické zejména pro starší ženy po menopauze a může být příčinou obávané osteoporózy. Tou trpí podle posledních údajů v ČR okolo jednoho milionu osob, převážně žen. Podle prognózy tohoto onemocnění jí bude do roku 2020 trpět dokonce 1,6 milionu žen! Správný pitný režim, obohacený v rozumné míře i pivem, znamená také dostatečné zavodnění ledvin, v nichž se tak usazuje méně vápenatých solí, které jsou příčinou tvorby kamenů.

U žen, jejichž organismus odbourává alkohol pomaleji než u mužů (mají méně enzymu dehydrogenázy), se považuje za rozumnou míru spotřeby 10 až 20 gramů alkoholu denně, což je přibližně obsah alkoholu v 0,3 až 0,5 litru desetistupňového piva. To je i množství významně snižující riziko srdečně-cévních onemocnění, která se dnes nevyhýbají ani ženám.

Pro ženy obzvláště vítaný je obsah kyseliny listové - vitaminu ze skupiny B - v pivu. Ta je nesmírně důležitá zejména pro ženy v reprodukčním věku, které mohou otěhotnět. Nedostatek této kyseliny totiž prokazatelně způsobuje vyšší riziko (až o 50 %!) takových vývojových poruch u novorozenců, jako jsou rozštěpy páteře a patra. Proto těmto ženám doporučovali gynekologové přijímat listovou kyselinu v doplňcích výživy. K nim nyní přibylo pivo jako zcela přírodní alternativní zdroj s překvapivě vysokým obsahem kyseliny listové.

Z pivovarských kvasnic přechází do piva také vzácný chrom, kterého je v běžné stravě stále větší nedostatek, i když jeho denní potřeba nepřevyšuje desítky mikrogramů (miliontin gramu). Tento stopový prvek podporuje aktivitu hormonu inzulinu, regulujícího hladinu cukru v krvi. Je-li chromu nedostatek, hladina cukru může být rozkolísaná, což vede k pocitům neodolatelných chutí, zejména na sladké. Důsledkem potom bývá nadváha, s níž nezatočí žádná dieta tak spolehlivě jako obohacování stravy chromem. Proč tedy k populárním chromovým a vlákninovým tabletám tedy ještě nepřidat třetinku piva denně?

Nelze vyčerpat všechny zdravotní výhody, které mají původ ve složení piva obsahujícím více než 2000 složek. Díky širokému spektru polyfenolů a dalších rostlinných antioxidantů obsažených v pivu není výzkum tohoto moku ještě zdaleka ukončen. To potvrzuje i poslední objev ze státu Oregon (USA): V pivním moku byl nalezen nový silný antioxidant se složitým názvem xantohumol. Jeho antioxidační "síla" má být jedna z nejvyšších. Pivo je nepochybně zdravé pro ženy, které vědí, kdy s pitím přestat. A pokud to vědí, jsou též náramné společnice.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jan Vinter

První dochovaná zpráva svědčí o tom, že benediktini v břevnovském klášteře v roce 933 vyráběli pivo. Nejprve byla výroba piva výsadou měšťanů a šlechty, ve 14. století pak byly zakládány cechy pivovarníků a výroba piva se rozšiřovala do té míry, že musely být zakládány průmyslové pivovary.

O světovou pověst českého piva se vedle českých sládků, známých zejména v období první republiky v celém světě, zasloužily především specifické podmínky pro pěstování ječmene a chmele.

Typické české pivo je charakterizováno zlatou barvou střední až vyšší intenzity, je více chmelené a především spodně kvašené s nižší mírou prokvašení. Po načepování či nalití do sklenice vytváří hustou bílou pěnu. Vyznačuje se silným řízem, typickou hořkostí a plností chuti.

K výrobě sladu se používá jarní dvouřadý ječmen, k jehož pěstování jsou zejména na Moravě vynikající podmínky. Pro chmelení je příznačné používání zejména žateckého chmele z oblastí Žatce, Úštěku a Tršic.

České pivo bylo, je a já jsem přesvědčen, že i bude sociálním fenoménem a součástí naší kultury a prostřednictvím dynamického rozvoje cestovního ruchu se stávají návštěvníci České republiky nadšenými propagátory konzumace českého piva po návratu do své vlasti. Průzkumy upozorňují, že vedle historických a kulturních památek je české pivo největším lákadlem k návštěvě České republiky.

Konzumace piva a jeho účinky na lidský organismus jsou předmětem stálých diskusí nejen u nás, ale i v zahraničí. Pivo obsahuje více než 30 minerálních a stopových prvků a vitaminů, které jsou při konzumaci piva přiměřené tělesné konstituci konzumenta prospěšné lidskému zdraví. Na podporu zodpovědné a umírněné konzumaci piva vznikla v roce 2003 společná iniciativa zodpovědných výrobců piva zaměřená především na výchovnou činnost a prevenci proti nadměrné či neodpovědné konzumaci piva. Hlavním cílem této iniciativy je zabránit konzumaci piva nezletilými či řidiči před jízdou.

Čeští pivovarníci přijali rovněž v roce 2006 kodex "Péče o pivo v gastronomii", jehož cílem je uplatnění zásad správného čepování a kultury podávání českého piva.

České pivovarníky reprezentuje nejen doma, ale i v zahraničí Český svaz pivovarů a sladoven, který je kromě působení v řadě mezinárodních organizací také od roku 2006 členem organizace evropských pivovarníků Brewers of Europe, kde výrazným způsobem prosazuje zájmy českých výrobců piva, sladu a navazujících odvětví. Zde bych se rád zmínil o našem usilí o ochranu pojmu české pivo v Bruselu v rámci geografického ohraničení jeho výrobců na základě vymezení analytických a smyslových vlastností českého piva.

České pivovarnictví a sladařství se dostalo v roce 2007 na vrchol z hlediska své produkce. Podílely se na tom jak velké, tak malé pivovary. Máme radost z velmi výrazného zvýšení výroby nealkoholického piva a ze stále širší palety piv speciálních. Z čeho nemáme radost, je výrazný nárůst cen základních surovin, zejména sladu, který přímo souvisí se zvýhodňováním producentů obilovin pro účely biopaliv. Trend zvyšování produkce českého piva souvisí především s proexportní orientací českého pivovarství. Export českého piva i jeho licenční výroba v zahraničí dosáhly v roce 2007 rovněž vrcholu, čímž si Česká republika vytvořila předpoklady pro udržení mezi deseti největšími vývozci piva ve světě.

Naším společným cílem je spokojenost koncového zákazníka s produktem, na jehož technologii, která vychází z tradičních receptur, a kvalitu, která je kontrolována nejmodernějšími metodami z pohledu světového vývoje, můžeme být plným právem hrdi!

Zdroj: iHNed.cz | Autor: František Krakeš - předseda ČSPaS

První sklenici piva vypijí Češi v průměru v 18.12, tu poslední ve 22.38. V drtivé většině konzumují jen mok vyrobený v Česku. Uvedl to včera zveřejněný průzkum Kdy a kde si Evropané užívají piva, v němž našinci dobyli první příčky hned několikrát.

Studii si nechal zpracovat nadnárodní pivovarnický gigant SABMiller. Vychází z odpovědí sedmi a půl tisíce lidí v 15 evropských státech. V každém z nich oslovil 500 osob.

Češi ve srovnání obhájili pozici největších pivních pijanů. Mají-li si v nabídce alkoholu vybrat, dvě třetiny z nich volí právě sklenici zlatavého moku. Slabší, ale stále většinovou pozici, má nápoj ještě v Německu, Polsku a Maďarsku. Propadl naopak ve Francii, kde si ho zvolí jen zhruba jeden z deseti konzumentů.

Čeští patrioti

Průzkum přiřadil Čechům i další první příčku, ve vyhledávání zboží z domácí produkce. Po českém pivu u nás sáhne 91 procent oslovených, což je dvojnásobek evropského průměru. Podobně patriotisticky jako Češi se chovají ještě Belgičané, kde národní produkty volí 81 procent dotázaných, a Němci se 79 procenty. Zcela bez nacionalistické pýchy přistupují k pivu ovšem Švédové, kde přes 80 procent jeho pijanů sáhne po dováženém moku.

Studie zachytila i jiný výjimečný znak české pivní kultury, zálibu vysedávat u orosené sklenice v restauracích ve společnosti několika známých. Stejně se chovají už jen Slováci. Běžný Evropan totiž pivo popíjí mimo hostince a bary, a to doma na soukromých večírcích a při grilování v zahradách. Trend podle pivovarů stále roste, akce často organizují ženy.

Pivo k obědu

Češi jsou na špici také v kategorii sledující, zda si lidé dávají pivo v době od 12 do 13.30. V Evropě tak v průměru činí desetina obědvajících, v ČR a Španělsku 17 procent. První příčka patří Dánům, kde oběd pivem zapije 24 procent z dotázaných.

Z pohledu četnosti si Evropané zlatavý mok většinou vychutnávají dvakrát až třikrát týdně, polovina z nich k tomu volí sobotu. Výjimkou jsou Francouzi, kteří ho vyhledávají ve středu. Vůbec nejméně se v Evropě popíjí v pondělí. Za největší fanoušky nápoje z chmelu průzkum překvapivě označil Španěly, kde si ho přes 30 procent dotázaných nalije denně.

Do evropského průměru se Češi zařadili snad jen při srovnávání denní doby, kdy vypijí první pivo. Je to v 18.12, u průměrného Evropana pak 18.08. Obecně nejdříve ke sklenici usedají Dánové. Nejpozději Nizozemci. Průměrné poslední pivo je pak v Evropě vypito ve 22.10. Rekordmany ve výdrži jsou pak Němci, kteří to odloží až na 22.59.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Lenka Hloušková

Přestože pivovary v Pardubickém kraji nezvýšily výrobu, zatím mají zákazníků dost. Vděčí za to především originální chuti, kterou se jim daří zachovat

Pardubice - Místní pivovary sázejí na originalitu. I když chuť piva od velké části větších a středních pivovarů se podle odborníků stále sbližuje, v Hlinsku, Pardubicích i v Poličce se chtějí uniformitě za každou cenu vyhnout.

„U nás dáváme důraz na zachování tradiční chuti Pernštejna, tedy zachování jemnější hořkosti,“ uvedl například ředitel pardubického pivovaru Karel Spilko.

Pivovary v kraji nemají hypermoderní technologie, z klasické výroby dělají výhodu a pivaři na to slyší. Podle znalců se chuť různých značek vzájemně přibližuje, zvláště těch, které vycházejí z obřích tanků velkých pivovarů. Ty se však brání a poukazují na to, že technologické novinky pomáhají udržet stabilní kvalitu piva. Podle odborníků někdy nechávají velké pivovary nápoj odležet méně, než je zapotřebí, některé pivovary zase získávají slabší piva tím, že silnější zředí vodou.

U piv uvařených v Pardubickém kraji si však zákazníci na přílišnou podobnost s chutí nápojů velkých pivovarů zatím stěžovat nemohou. Pernštejn, Rychtář nebo Hradební jsou poměrně dobrá piva, přestože nechutnají zrovna jako Gambrinus.

„Pernštejn není sice špica, ale je dost dobrý. Já mu dávám přednost, v tom jsem patriot. Jsem totiž pro regionální piva. Dříve třeba kudy člověk projížděl, všude se setkal s místními pivy, a teď třeba i v jižních Čechách, kde dříve byla nabídka Budvaru, Samsonu, Regentu a dalších regionálních piv, všude najdu jenom Gambrinus. A to mi docela vadí,“ uvedl Václav Tamchyna z Pardubic.

Za osobitou chuť piva vděčí hlinecký pivovar tomu, že jako jedni z mála používají při výrobě Rychtáře žatecký hlávkový chmel. „Samozřejmě, že hlinecké pivo má svou specifickou chuť, je hořčí, plnější, pěnivější,“ říká ředitel Milan Vedra. „Já piju jenom Rychtáře. Nevím přesně, jak bych jeho chuť vystihl, ale je prostě vynikající,“ poznamenal velký příznivec hlineckého piva Jiří Urban ze Starých Jesenčan.

Ředitel poličského Měšťanského pivovaru KarelWitz považuje za základ dobré chuti poličského piva ty nejtradičnější postupy a klasickou studenou cestu piva přes varnu, spilku, sklep i důraz na dodržování náležité doby ležení. Svoji chuť si hlídají všichni. Třeba i malý medlešický pivovar. „Každý si musí najít své pivo. To naše pijí lidi rádi proto, že je zdravé a jakési jiné. Většina ostatních piv je filtrovaná a pasterizovaná, těch zdravých látek, jako jsou vitaminy a bílkoviny, v nich není tolik,“ uvedla Milena Chalupová z medlešického rodinného pivovaru.

„Rozhodně nepřipomíná nějaké chemické laboratoře, naše pivo má plnou, chlebnatou chuť,“ říká pyšně sládek minipivovaru v Žamberku Zdeněk Kalous. Laici i odborníci se shodnou, že se chuť piv podle jejich regionální příslušnosti charakterizovat nedá. „Konkrétní chuť si určuje sám výrobce, a to jednak výběrem surovin - sladu, chmele, a technologickým postupem - způsobem rmutování, chmelovaru, kvašení, dokvašování, a tak dále,“ uvedl manažer jakosti Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze Pavel Čejka.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený

Zatímco produkce piva v celé zemi vzrostla loni o čtyři procenta, místní pivovary víc piva neprodaly. Ve dvou pivovarech dokonce výroba poklesla. Neznamená to ale žádnou pohromu.

„Nám nejde o zvyšování produkce, prioritou našeho pivovaru je vyrábět kvalitněji,“ uvedl Milan Vedra, ředitel hlineckého pivovaru.

Pivovar Rychtář produkuje šest druhů lahvových a šest druhů sudových piv. Loňská výroba dosáhla necelých osmdesáti tisíc hektolitrů, přibližně o tisíc hektolitrů méně než rok předtím. Hospodaření pivovaru skončilo stejně jako v předchozích letech ziskem.

Hůře si vedla Polička. Zatímco předloni v Měšťanském pivovaru v Poličce uvařili téměř 83 tisíc hektolitrů piva, loni to bylo 77 a půl tisíc hektolitrů. „Před valnou hromadou nebudu bližší podrobnosti k těmto číslům říkat,“ řekl ředitel Karel Witz.

V pardubickém pivovaru Pernštejn loni vyrobili přes 96 tisíc hektolitrů piva, o šest tisíc hektolitrů více než v předchozím roce. Za nárůst mohou děkovat exportu, když do zahraničí vyvezli o necelých pět tisíc hektolitrů piva víc.

Vedle tří větších pivovarů jsou v kraji i dva malé. Minipivovar v Žamberku funguje více než deset let. Loni uvařil a nabídl přibližně 300 hektolitrů Žamberského kance v pěti druzích. Na začátku tohoto desetiletí navázal na někdejší tradici rodinný pivovar Medlešice. I zde loni vyrobili 300 hektolitrů světlého i černého ležáku.

Podle zástupců pivovarů by se již letos cena piva neměla měnit. Výrazné navýšení cen sladu a chmele, které způsobilo poslední zdražení piva po Novém roce, by se podle nich nemělo již letos opakovat.

Zdroj: MF Dnes.cz

Mít reklamu na pivních táccích, ubrusech či slunečnících je pro pivovary normální, vymýšlejí proto nové možnosti. Benešovský pivovar Ferdinand chce najít své zákazníky i jinde než v hospodách, a tak se spojil s místní rockovou kapelou Keks, která začíná své letní turné.

„Chceme, aby lidé věděli, že v Benešově pivovar funguje, chceme se více otevřít veřejnosti. Pivovar stojí uprostřed města, je jeho součástí, byla by chyba, aby byl zavřený. Hledali jsme partnera,“ vysvětlil Petr Koubek z pivovaru Ferdinand.

Podle něj někteří obyvatelé či návštěvníci Benešova ani nevědí, že mají možnost objednat si celoročně exkurzi. „Chodí k nám turisté, kteří sem přijedou z Konopiště, ale i veřejnost, ta především na svátek Ferdinanda, kdy je den otevřených dveří. Málokdo ví, že lze vidět pivovar kdykoli,“ říká Koubek.

V pátek 30. května v areálu pivovaru vystoupí Aleš Brichta Band, Lahvátor či Beatles Revival Band. „Chceme pořádat více akcí, například i podzimní pivní slavnosti,“ doplnil Koubek.

Skupina Keks odehraje pod záštitou Ferdinanda patnáct koncertů na Benešovsku. Snaží se ale překročit středočeský region a chystá koncerty po celém Česku, například v červnu na festivalu Benátská noc na Malé Skále u Jablonce nad Nisou či v květnu ve Valašském Meziříčí.

„Pro nás není důležité propagovat benešovské pivo v Brně nebo Plzni, chceme se zaměřit na Benešovsko a Vlašimsko,“ tvrdí Koubek.

Letos Keks zahrají také na středočeském festivalu Votvírák v Milovicích a Sázavafestu v Kácově, také v Bitvě o Sázavafest na Konopišti. „Na festivalech hrajeme rádi. Je to jiné než dřív, doba se změnila, mají jinou úroveň, jiné návštěvníky. Máme možnost hrát na velké aparatury, má to výbornou atmosféru,“ poznamenal Štěpán Kojan, lídr skupiny Keks.

Vydat se do vzdálenějších koutů republiky se kapela rozhodla po úspěšném prodeji loňského CD Best opf Keks. „Dobře se prodávalo po celém Česku, lidé si o něj píší,“ doplnil Kojan.

Letos se příznivci Keksu dočkají další desky, natáčelo se v lednu a únoru, křest bude 9. října v pražském Lucerna Music Baru. Keks také odehraje přes 50 koncertů, nejbližší bude zítra v Kovářově.

Zdroj: MF Dnes.cz

Český svaz malých nezávislých pivovarů chce sjednotit všechny zbývající výrobce piva s převahou českého kapitálu. Od poloviny května proto změní stanovy. Uvnitř svazu vzniknou dvě nové sekce, které se cíleně zaměří na minipivovary a podniky s výstavem větším než 200.000 hektolitrů. Sjednocením tuzemských výrobců se posílí jejich vliv na legislativu, řekl prezident svazu Jiří Fusek. Nové stanovy schválila v pondělí 21. dubna valná hromada, do dvou týdnů je svaz předloží k registraci na ministerstvo vnitra.

Svaz v současnosti sdružuje 16 podniků s ročním výstavem maximálně do 200.000 hektolitrů. "Nově chceme motivovat ke vstupu také minipivovary dodávající třeba do jednoho či dvou hostinců, a naopak větší pivovary, které jsou ještě v českých rukou," řekl Fusek.

Pivovarů s výstavem větším než 200.000 hektolitrů a českým vlastníkem je podle něj na trhu asi osm až devět, mimo jiné například pivovary v Přerově, Jihlavě či Protivíně. Svaz se bude snažit, aby do něj vstoupily všechny.

"Hledáme vlastní formu, jak vytvářet konkurenční prostředí na trhu. Poté, co Heineken koupil pivovar Krušovice a Drinks Union, už patří zahraničnímu kapitálu kolem 85 procent tuzemského trhu. Prostor pro české pivovary se tak postupně ztrácí," dodal Fusek.

Jedničkou na českém trhu je Plzeňský Prazdroj s podílem na trhu skoro 45 procent, který vlastní druhý největší producent piva na světě SABMiller. Na druhém místě jsou Pivovary Staropramen patřící světové jedničce z Belgie InBev. Třetí je nizozemská pivovarnická skupina Heineken.

Zdroj: M&M.iHNed.cz

Měsíc poté, co Ústavní soud posvětil vyvlastňování minoritních akcionářů, se další velká firma chystá na takzvaný squeeze-out. Zbavit se drobných akcionářů pivovaru Starobrno se rozhodl jeho většinový vlastník, nizozemský pivovarnický gigant Heineken.

Ten přitom v létě 2005, kdy proběhla největší vlna vyvlastňování, veřejně deklaroval, že se drobných akcionářů zbavovat nebude, i když mu to jeho 97procentní podíl ve Starobrnu umožňuje. Ke svému současnému záměru se Heineken vyjádří až po konání valné hromady, řekla jeho mluvčí Kateřina Eliášová.

Návrh na vyvlastnění drobných akcionářů chce představenstvo Starobrna přednést na mimořádné valné hromadě konané 14. května. Minoritní akcionáři by podle návrhu měli dostat za každou akcii v hodnotě 500 korun 1381 korun. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu, kterou společnost zveřejnila v médiích.

Heineken donedávna vlastnil svých 97 procent ve Starobrnu prostřednictvím rakouské Brau Union. Nyní ovládá brněnský pivovar přes Královský pivovar Krušovice, dceřinou společnost Brau Union. Heineken se zjevně snaží zformovat na českém trhu novou pivovarnickou skupinu. V pondělí oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že firmě povoluje převzetí skupiny Drinks Union. Díky tomu zvedne svůj tržní podíl v Česku z 8 na zhruba 12 procent.

Z velkých akciových společností vzniklých při kuponové privatizaci se tehdy obdobně vyjádřil i majoritní vlastník České spořitelny, rakouská Erste Bank. Ta však svůj názor nezměnila. "Vyvlastňování nechystáme," potvrdila mluvčí Erste Hana Cygonková.

Vyvlastňování velmi často naráželo na odpor drobných akcionářů. Ti ho považují za zásah do svých vlastnických práv a v minulosti se snažili soudními žalobami zpochybnit valné hromady, které ho schválily. Koncem letošního března však Ústavní soud vzal drobným akcionářům poslední naděje, když zamítl stížnost iniciovanou skupinou senátorů a řekl, že squeeze-out je v souladu s ústavou.

"Lze očekávat, že přijde další vlna vytěsňování a za ještě horších podmínek než dosud," řekl předseda Ochranného sdružení malých akcionářů Karel Staněk. Dodal, že stížnost drobných akcionářů stále ještě řeší evropské orgány.

Heineken, tuzemská trojka, zaplatí za Drinks Union údajně přibližně dvě miliardy korun. Pivovary kupuje prostřednictvím Krušovic. Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette.

Evropská cesta průmyslového dědictví „ERIH – European Route of Industrial Heritage“ má první certifikovaný bod v české republice – plzeňský pivovar

Rodiště piva Pilsner Urquell otevírá nové lákadlo pro návštěvníky. Plzeňský Prazdroj dnes představuje novou expozici surovin, které společně s tradičním a neměnným způsobem výroby dělají Pilsner Urquell jedinečným pivem již od roku 1842. Expozice rozšíří návštěvnickou trasu pivovaru, který ročně přivítá více než 184 tisíc návštěvníků z Čech i celého světa. Mimořádný zájem podpoří také čerstvé zařazení pivovaru Plzeňského Prazdroje mezi nejzajímavější místa Evropské cesty průmyslového dědictví.

Nová expozice Plzeňského Prazdroje

Nová expozice, která představí výrobní proces a suroviny, používané pro vaření piva Pilsner Urquell, je zasazena do budovy historické varny, restaurované do původní podoby z první poloviny 20. století. Celá expozice je pojata tak, aby návštěvníci mohli "tajemství" výroby Pilsner Urquell vnímat všemi smysly.

První raritou nové expozice je největší osobní výtah v ČR s přepravní kapacitou 72 osob. Ten vyveze návštěvníky na panoramatickou projekci s otočným hledištěm. Díky efektní střihačské práci a vícenásobné projekci sleduje divák paralelně záběry z výrobních částí pivovaru, které se prolínají s jednotlivými fázemi varního a výrobního procesu prémiového ležáku Pilsner Urquell. Projekce i prohlídka pivovaru dokazují, že časy a technologická zařízení se mění, ale výrobní proces piva Pilsner Urquell zůstává od roku 1842 neměnný.

Expozice nasytí všechny smysly

Následuje samotná expozice, která je postavena nejen na vizuálních efektech, ale také osloví sluch, hmat, čich a chuť. Návštěvníci se důkladně seznámí s vodou, kterou Prazdroj přivádí do pivovaru z hlubinných vrtů z kilometr vzdálené Roudné. Svoje místo mají samozřejmě i kvalitní české suroviny, ječmen a chmel. Nezapomíná se ani na speciální kvasinky, které se tradičně používají pro výrobu Pilsner Urquell a díky nimž má tento prémiový ležák svoji charakteristickou chuť. Kvasinka je proto také uložena ve speciálním chlazeném trezoru v expozici. Mimo plzeňského pivovaru je tento speciální kmen kvasinek uložen v bankách v Praze a v Londýně.

Závěrečnou částí nové expozice je restaurovaná varna z 30. let minulého století. Během celé prohlídky návštěvníci vidí kromě této historické varny také současnou moderní varnu, ale také nejstarší varní pánev z roku 1842.

Rodiště Pilsner Urquell součástí Evropské cesty průmyslového dědictví (ERIH – European Route of Industrial Heritage)

Každý rok zavítá do plzeňského pivovaru a Pivovarského muzea přes 184 tisíc návštěvníků, z toho polovina ze zahraničí. „Nyní očekáváme další růst zájmu jak kvůli nové expozici, tak díky tomu, že se plzeňský pivovar jako první památka z České Republiky dostal do nejvyšší významové kategorie Evropské cesty průmyslového dědictví, mezi její certifikované body – anchor points,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Nová expozice Plzeňského Prazdroje

„Plzeňský pivovar a Pivovarské muzeum jsou skvělým příkladem, jak může specializovaný výrobce uspokojovat potřeby svých současných spotřebitelů zaváděním moderních zařízení, a zároveň zachovávat řadu pivovarnických tradic a dovedností, které proslavily plzeňské pivo po celém světě,“ uvedl David Buckley, koordinátor ERIH ve Velké Británii.

Hlavním cílem Evropské cesty průmyslového dědictví, tzv. ERIH, spojující nejdůležitější průmyslové památky po celé Evropě, je chránit tato místa a využít jejich záchranu jako hnací motor rozvoje jednotlivých regionů. „Zařazení pivovaru do ERIH potvrzuje pozici Plzně jako hlavního města piva a je dalším konkrétním příspěvkem Plzeňského Prazdroje k rozvoji turistiky v regionu,“ uzavírá Jindřiška Eliášková.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivní značka, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region, je Radegast. Tvrdí to takřka tři ze čtyř dotázaných obyvatel Ostravského regionu v průzkumu, který provedla renomovaná agentura TNS Aisa. Více než 80% dotázaných se navíc vyjádřilo, že Radegast je nejlepším pivem vyráběným na Moravě.

Průzkum uskutečněný mezi obyvateli Ostravy staršími 18 let odhalil skutečnost, že 74% respondentů považuje značku Radegast za symbol moravskoslezského regionu. Za nejlepší pivní značku vyráběnou na Moravě ji navíc považuje 81% dotázaných. Každý pátý dotázaný si myslí, že Radegast velmi dobře reprezentuje Českou republiku v zahraničí. Více než 92% respondentů pak považuje pivo za přirozenou součást české kultury.

Průzkum společnosti TNS Aisa o pivě a pivních značkách probíhal v celé České republice. Ani v celostátním hodnocení se Radegast rozhodně nemá za co stydět. Čtvrtina všech respondentů jej považuje za nejlepší pivo vyráběné na Moravě. Více než třetina dotázaných přitom neuvedla žádnou z pivních značek.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Společnost Anheuser-Busch ve středu vykázala nižší čtvrtletní zisk, neboť američtí maloobchodní odběratelé nakupovali méně piva z velkoobchodu.

Největší pivovarnická skupina ve Spojených státech,

zahrnující značky jako Budweiser nebo Bud Light, vykázala za první čtvrtletí pokles čistého zisku na 510,9 milionu dolarů z 517,5 milionu před rokem.

Zisk na akcii díky nižšímu počtu akcií v letošním prvním kvartále stoupl na 71 centů ze 67 centů před rokem.

Čisté čtvrtletní tržby vzrostly na 4,10 miliardy dolarů ze 3,86 miliardy v prvních třech měsících loňského roku.

Anheuser-Busch čelí celé řadě nepříznivých faktorů od

vyšších cen energie a obilovin až po posun chuti amerických spotřebitelů od tradičních domácích značek k pivům ze zahraničí, vínu, lihovinám či k malým várkám pivních "speciálů".

Anheuser ovšem získal akciové podíly v mexickém pivovaru Modelo a čínském Tsingtao a uzavřel dohody o distribuci se společnostmi InBev, Grolsch a Hansen Natural. Tyto dohody přidaly k domácímu portfoliu Anheuseru zahraniční značky jako Corona, Stella Artois či Beck, které se tak staly zdrojem růstu v době oslabení vlastních produktů.

Zdroj: Finance.cz

Rekonstrukce bývalého pivovaru v Jindřichově Hradci je opět o něco reálnější. Zastupitelé města totiž odsouhlasili vznik obecně prospěšné společnosti "Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel", jejíž založení bylo jednou z podmínek při žádostech o dotace z operačního programu na obnovu tradičních řemesel.

Nová společnost ve stoprocentním vlastnictví města ovšem umožní nejen přístup k penězům, ale zároveň by měla poskytovat lepší kontrolu nad využitím prostor. Konkrétní záměry, spojené s přesunutím tradiční gobelínky do areálu bývalého pivovaru, prozradil jindřichohradecký místostarosta Alfred Němec: "Prostory by jednak mohly sloužit k výstavě děl, ale také jako živá galerie, kde by byla vidět výroba gobelínů. Návštěvníci a zájemci o tento druh práce by mohli vidět, jak takový gobelín vzniká a jak pracná je rekonstrukce a zachránění starých gobelínů."

Právě živost a autentičnost by přitom měly do Jindřichova Hradce nalákat nové turisty a zdejší tradiční výrobě gobelínů dodat novou tvář. Nově upravené prostory bývalého pivovaru by navíc pomohli vylepšit prohlídkovou trasu, která vede od zdejšího zámku přes jezuitský seminář s Muzeem Jindřichohradecka až po jezuitskou kolej, kde má své sídlo Národní muzeum fotografie.

Rekonstrukce všech zmiňovaných objektů město podle odhadů přijde na více než 100 milionů korun. Zhruba než 90 procent této částky by přitom mohly pokrýt právě dotace.

Zdroj: Rozhlas.cz

Klasická česká technologie a tomu odpovídající vyšší cena. S těmito parametry se stále více prosazují v zahraničí tuzemské malé pivovary. Jejich export tak už neroste jen prodejem piv nižších tříd v zahraničních obchodních řetězcích, ale i stále větším zájmem o dražší prémiové moky. Někde, jako třeba v případě Ruska a humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard jde přitom o nejdražší české pivo na tamním trhu.

Český svaz malých nezávislých pivovarů tak odhaduje, že letos vzroste export osmnácti členských firem v průměru o dvacet procent.

Česká kvalita

"Vyvážet do řetězců za nízkou cenu, je krátkozraké. A ničí to pověst českého piva," říká prezident Svazu malých pivovarů a spolumajitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Loni z celkové produkce 167 tisíc hektolitrů vyvezl do desítky zemí 20 tisíc hektolitrů, letos očekává nejméně 25 tisíc.

"Nám celková výroba letos narůstá o 25 procent, export tomu bude zhruba odpovídat," přidává se spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. Už dnes vyváží na Slovensko, do Německa a dalších více než deseti zemí 12 procent z celkové produkce 156,5 tisíce hektolitrů.

A takový Američany ovládaný Pivovar Herold z Březnice loni vyexpedoval za hranice, především do Anglie, 40 procent své celkové výroby a letos podíl podle ředitele Davida Porteouse vzroste zhruba na padesát procent. Ani on neprodává lacino. V Anglii někde i za dvě libry, srovnatelně s nejdražšími tamními značkami.

"Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv. V tom konkurují hlavně laciná polská piva. Naše šance uspět je ale založena na tradiční české kvalitě, a tedy za odpovídající cenu," říká Porteous.

Touto cestou chce nyní jít i Pivovar Jihlava. Ještě v roce 2006 vyvážel přes svého jediného importéra a zároveň většinového spoluvlastníka, jímž je belgický Bockhold N.V., do zahraničních řetězců 70 procent z celkové výroby 280 tisíc hektolitrů.

Loňským odchodem Belgičanů přišel jihlavský Ježek prakticky o veškerý export a výroba klesla na necelých 100 tisíc hektolitrů. Většinový podíl nyní vlastní tuzemské uskupení K Brewery a mění se i exportní strategie.

"Hledáme nové obchodní partery. Tradiční, a tedy i cenou odpovídající české pivo, to je jediná cesta," říká ředitel pivovaru Jan Kylberger.

Soupeření s kolosy

Malé pivovary, tedy ty, které vaří ročně do 200 tisíc hektolitrů, se podílejí na celkové české roční produkci 16 procenty. Všech 49 průmyslových pivovarů v zemi vyprodukovalo loni 19,9 milionu hektolitrů piva, z toho nynějších 32 malých pivovarů něco přes 3,2 milionu hektolitrů.

Zatímco ale zavedené exportní giganty typu Plzeňského Prazdroje, Staropramenu či Budějovického Budvaru využívají už dávno budované prodejní sítě v cizině, ti malí začali s exportem většinou až po našem vstupu do Evropské unie.

Nadnárodním kolosům nemohou malé pivovary konkurovat ani produkcí a často ani cenou. I to je jedním z důvodů, proč se snaží prosadit dražšími originály. A to i v cizině.

Celková produkce tuzemských pivovarů byla sice necelými dvaceti miliony hektolitrů rekordní, ale doma z toho prodaly firmy 16,3 milionu hektolitrů, což je v porovnání s předchozím rokem jen o 0,3 procenta více.

Větší úspěchy zaznamenal právě vývoz - narostl o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů.

Největší podíl z této sumy už tradičně připadá na Plzeňský Prazdroj, který z necelých devíti v Česku uvařených milionů hektolitrů vyvezl 850 tisíc hektolitrů zlatavého moku za hranice.

Zdroj: M&M.iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Nizozemský pivovar Heineken může koupit skupinu Drinks Union. Povolil to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Heineken už v Česku vlastní Královský pivovar Krušovice a Starobrno a má na trhu zhruba osmiprocentní podíl. Díky Drinks Union ho zvedne asi na 12 procent, což neohrozí ostatní pivovary ani zákazníky, sdělil předseda ÚOHS Martin Pecina.

Nejsilnějším domácím pivovarem je Plzeňský Prazdroj s podílem skoro 45 procent, který v posledních letech skoupil několik menších pivovarů a ÚOHS to také povolil.

Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette. Vyrábí se v nich piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec. Loni skupina utržila za prodej piva a lihovin rekordních 1,29 miliardy korun. Heineken, čtyřka na světě, je největším prodejcem piva v Evropě. Tržby společnosti za rok 2007 dosáhly 12,6 miliardy eur, přičemž její čistý zisk před mimořádnými položkami a amortizací činil 1,1 miliardy eur.

Zdroj: Finance.cz

Cena piva v rukou nejvyšších funkcionářů KSČ a mnohdy bídná kvalita pěnivého moku. I tak vypadá historie piva v Česku. Novinky přinášejí pohled do minulosti, jak se vyvíjela průměrná cena lahvové desítky v obchodech za uplynulých téměř padesát let.

V roce 1961 si zákazník mohl na lahvové desítce pochutnat v průměru za tehdejší 1,70 Kčs. Podle údajů Českého statistického úřadu se pak přes dvě desetiletí cena vůbec nezměnila, až mezi v roce 1984 podražila na 2,50 Kčs, kde zůstala až do revoluce.

Rozsáhlé změny přinesla až devadesátá léta, jak do kvality, chuti, množství značek a samozřejmě i ceny.

O ceně se rozhodovalo na ÚV

"Cena byla dříve politickou otázkou,“ řekl Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Novinkám prozradil, že jeden čas působil jako cenový gestor. "Nejvyšší stranické orgány rozhodovaly, zda pivo podraží a o kolik. Mě pak na několik dní zavřeli do zámku v Kolodějích a podle určitého vzorce jsem dělal cenu piv v celé republice,“ vysvětlil Veselý.

Jak dále vysvětlil, znamenalo to, že měl například nakázáno, aby lahvové pivo mělo stát jako v hospodě čtvrté cenové kategorie. Podle podobných pravidel pak stanovil veškeré ceny. "Poté přišla komise, která vše zkontrolovala a popřípadě udělala ještě nějaké úpravy,“ dodal odborník.

Podle něj ale některé změny nebyly v souladu s pravidly, podle kterých se měl sám řídit. Posléze se dozvěděl, že ceny nakonec upravil i sám tehdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš.

Ceny uvedené v článku jsou průměrem všech lahvových piv s obsahem alkoholu 3,4 až 4,1 %, které bylo možné zakoupit v obchodech od roku 1961. Vyplývá to ze statistiky Českého statistického úřadu. Co do značek jsou v průměru započítány piva velkých pivovarů, ale i menších regionálních.

S cenou vzrostla i kvalita

Zdražení o stovky procent během jednoho desetiletí se může zdát příliš agresivní, ale s cenou rostla především kvalita. "Všechno v devadesátých letech podražilo, ale růst cen u piva byl v zásadě pomalejší než u jiných potravin,“ komentoval Veselý.

Podle něj si navíc v současnosti může každý koupit ze svého platu více piv než za minulého režimu, kdy o cenách piva rozhodovali funkcionáři KSČ. Kvalita piva navíc podle něj byla tehdy rozličná. "Lidi v obchodech otáčeli lahve hrdlem dolů, aby zjistili, zda v ní nejsou usazeniny. Trvanlivost piva byla kdysi jen sedm dnů,“ připomněl Jan Veselý.

V minulé éře působilo v tehdejším Československu na osm velkých pivovarních podniků, rozdělené byly podle krajů.

Pivo "PITOMOST"

Pamětníci si jistě vzpomenou na takový unikát, jakým bylo Pito. Název nealkoholického piva byl složen z písmen slov "PIvo“ a "auTO“.

"Vyráběl ho Pivovar Most a jelikož se nedalo vůbec pít, lidi mu říkali pitomost,“ dodal Veselý.

I v současnosti je ale možné narazit v obchodech na piva pochybné kvality. Jedná se především o "neznačková piva“ za velice nízkou cenu. Dohromady je pak možné zakoupit kolem 400 druhů nejrůznějších piv.

Zdroj: Novinky.cz

Otevření Restaurantu a Beerraria STARÁ SLADOVNA, slavnostní zahájení pivní sezóny 2008 a 10. Chodovar Cup proběhly úspěšně v sobotu 26. dubna v areálu rodinného pivovaru Chodovar.

Lépe řečeno, jedna z těchto akcí začala již v 6 hodin ráno v bavorském Störnsteinu, odkud vyrazili kuliči s prvním sudem pivní sezóny 2008. Čekalo je dlouhých 53 km přes několik bavorských i českých měst a obcí. Ale to už v rodinném pivovaru vrcholily přípravy k jinému slavnostnímu okamžiku: k slavnostnímu otevření Restaurantu a Beerraria Stará Sladovna. Jeho kmotry se stali sourozenci Adéla a Dalibor Gondíkovi a skutečně, krátce po poledni, po nezbytných slovech prezidenta pivovaru pana Jiřího Plevky st. a také několika „extempore“ se správní radou, bylo Beerrarium otevřeno. A to včetně požehnání od místního faráře. Inu tak, jak to má být.

Než si všichni návštěvníci nové beerrarium prohlédli a než ochutnali z nabídky zdejších piv i jídel, přehoupl se čas přes 14. hodinu a začala 2. akce toho dne: 10. ročník soutěže barmanů v míchání nápojů s přídavkem piva Chodovar Cup 2008. Tentokráte soutěžilo 10 jednotlivců a týmů a bylo se opravdu na co dívat.

Těsně po skončení soutěže, krátce po 17. hodině se rozrazila vrata na dvůr před beerrariem a do dvora se vřítili kuliči s prvním sudem pivní sezóny 2008 a s celým doprovodem. Návštěvníci pivovaru je uvítali potleskem a poté starosta městysu Chodová Planá pan Jan Volný slavnostně narazil první sud sezóny a společně se všemi pivovarníky a se starostou Störnsteinu panem Borisem Damzogem připili na zdar pivní sezóny 2008.

Tak na zdraví a doufáme, že se již brzy opět potkáme v Beerrariu nebo na některé další akci!!!

Zdroj a foto: Chodovar.cz

Znalci zlatavého moku z jihlavského Svazu pivních turistů přijeli v neděli z Komárna ze setkání s maďarskými kolegy.

Obě skupiny polečně navštívily minipivovar Sigip na maďarsko-slovenských hranicích a s jižními sousedy se u pěnivého nápoje dohodly na další spolupráci.

Za více než deset let činnosti se jihlavský spolek propracoval na republikovou špičku znalostí v oboru pivovarnictví a degustace piva. Jeho členové z nejrůznějších pramenů získávají informace a rozšiřují poznatky o výrobě piva v tuzemsku i ve světě.

Dokáží vysvětlit i technologické postupy přípravy nápojů, podobných pivu, vařené domorodci v oblastech rovníkové Afriky a mnoho dalších zvláštností kolem celosvětové produkce piva.

„Zatím nemáme vzorky z Arktidy a Antarktidy,“ posteskli si členové spolku.

V těchto dnech překročili magickou hranici degustace 1750 druhů piv z celého světa. O každé ochutnávce si vedou pečlivé záznamy.

„Letos chceme pokořit hranice dvou tisíc ochutnaných piv,“ prozradil jednatel SPT Martin Povýšil.

„Dá hodně práce shánět vzorky, které společně testujeme, ale svému koníčku se věnujeme s láskou,“ dodal jednatel SPT.

Zdroj: Jihlavský deník | Autor: Stanislav Jelínek