České pivovary vyvezly v prvním čtvrtletí téměř 800.000 hektolitrů piva, export tak meziročně vzrostl o deset procent. Prodej na domácím trhu naopak klesl o více než dvě procenta na 3,38 milionu hektolitrů. Celkový výstav tak meziročně zůstal prakticky na stejné úrovni. Uvedl to dnes předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Pokles domácích prodejů způsobilo chladné počasí, dodal.

Pokles tuzemského prodeje se týkal jen sudového piva, prodeje lahvového piva se udržely na stejné úrovni.

Veselý dále řekl, že letošní dubnové prodeje meziročně vzrostly díky počasí o pět procent. Pivovary tak plně dohnaly pokles prodejů z prvního čtvrtletí.

Více než třetinu piva čeští výrobci vyvezli do Německa, kde jeho prodej v prvním čtvrtletí stoupl o deset procent. Vývoz na Slovensko vzrostl meziročně o pětinu, do Ruska o více než třetinu.

Nealkoholického piva se za první čtvrtletí prodalo téměř o 40 procent více. Toto pivo ale tvoří pouze zlomek trhu, na celkových prodejích se podílí asi dvěma procenty. Naprostá většina tuzemského nealkoholického piva se prodá na českém trhu, jen nepatrná část se vyváží na Slovensko.

V Česku je v současnosti 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších z nich uvaří 84 procent českého piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl. Jeho celkový roční prodej tvořil v roce 2007 přes deset milionů hektolitrů piva, exportuje do více než 55 zemí. Kromě Velkopopovického Kozla mezi jeho značky patří Pilsner Urquell, Gambrinus nebo Radegast.

Zdroj: Finance.cz

Tradiční Pivofest letos oslaví své páté narozeniny. Na akci se v polovině června na Krakonošově náměstí v Trutnově každoročně prezentuje několik pivovarů a doprovází ji pestrý kulturní program za účasti několika tisíc návštěvníků. Ten letošní jubilejní Pivofest bude opravdu jak se patří slavnostní. V sobotu 14. června se na náměstí potkají například pivovary Krakonoš, Primátor, Bon, Gambrinus, Pilsner Urquell, Svijany, Radegast, Bernard, Pernštejn a Guinness. Návštěvníky čeká spousta stánků s různými dobrotami, loutkové divadlo, bohatá tombola se zahraničními zájezdy a pochopitelně koncerty. Na pódiu vystoupí Benjaming band, Cémur Šámur, High Fever, K2, Klapeto, AC/DC revival, Petr Kolář a Jaroslav Uhlíř. Součástí Pivofestu navíc letos bude sraz automobilových veteránů. A protože organizátoři Pivofestu podporují kulturní dění v regionu, 10 Kč z každé prodané vstupenky poputuje na sbírku na výstavbu nového trutnovského divadla. Kompletní program najdete na www.pivofest.cz.

Zdroj: Pivofest | Autor: Daniel Šafr

Pivovar Nymburk, který je známý výrobou především vyhlášeného Postřižinského piva (Doktorova 8°, Pepinova desítka, Francinův ležák, Zlatovar, Bogan aj.), uvedl v těchto dnech do provozu zcela novou technologii chlazení piva. Instalováním nerezových rozvodů se zvýšila rychlost a účinnost hlavního kvašení piva, přičemž řízení průběhu celého kvasného procesu bylo plně automatizováno. Správnou teplotu kvašení piva v každé kádi, která by se měla pohybovat okolo 10 °C, neustále sleduje a koriguje prostřednictvím elektronických teploměrů řídicí počítač. Plně automatizovaná kontrola průběhu hlavního kvašení tak eliminuje možná technická a lidská pochybení. Výsledkem bude nejen zvýšení standardizace výroby Postřižinského piva, ale zároveň ještě chutnější pivo, protože stejnoměrnější proces kvašení příznivě ovlivní jeho výslednou kvalitu. Pořizovací náklady nové technologie dosáhly celkové výše 2,5 milionu korun.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského piva

Ústavní soud definitivně zamítl stížnost bývalého drobného akcionáře pivovaru Staropramen, který protestoval proti takzvanému vytěsnění svého majetkového podílu. Informuje o tom server Aktuálně.cz. Soudci stížnost odmítli s tím, že zákon upravující vytěsňování drobných akcionářů není protiústavní.

Valná hromada společnosti Pivovary Staropramen schválila záměr majoritního akcionáře, firmy Interbrew Central European Holding, vykoupit akcie drobných podílníků v roce 2005. Za cenný papír v nominální hodnotě 25 korun dostali akcionáři částku 41 korun. Návrhy na vyšší ceny ze strany drobných akcionářů valná hromada zamítla.

Někteří drobní vlastníci však se zvoleným postupem nesouhlasili a případ dali k soudu. "Soudy neposkytly ochranu jeho vlastnického práva, i když vlastnictví k cenným papírům nikdy pozbýt nechtěl, jde o naprostou zvůli," uvedli právníci muže ve stížnosti k Ústavnímu soudu. Podle nich došlo k porušení práva na spravedlivý proces.

Podle rozhodnutí ústavních soudců minoritní akcionáři mají malý podíl na strategickém rozhodování společností a mohou firmy i zatěžovat, poznamenává server. Soudci však zároveň připustili, že mohou existovat případy, kdy by byli malí akcionáři poškozeni. "Například v případě stanovení nepřiměřené ceny akcií," uvedl senát Ústavního soudu vedený soudkyní Michaelou Židlickou.

Pivovary Staropramen jsou druhým největším producentem piva v České republice a druhým největším domácím exportérem pěnivého moku. Na domácím trhu mají zhruba patnáctiprocentní podíl, značku Staropramen vyvážejí do 30 zemí světa. Firma je součástí skupiny InBev, největšího světového producenta piva. Pivovary loni více než zdvojnásobily zisk na 578,4 milionů korun oproti 231,3 milionům korun v roce 2006. Výkony firmy meziročně vzrostly z 3,56 miliardy korun na 3,75 miliardy korun.

Zdroj: Finanční noviny.cz

V roce 1991 si ve staré dacii dojel koupit pivovar a devět let nato se Stanislav Bernard stal českou pivovarnickou osobností století. Jak učitelský synek, elektroinženýr z Opavy, až v Humpolci ke štěstí přišel, vypráví příběh značky Bernard. Značky, jíž dal své jméno charizmatický muž s kudrnami.

Jste učebnicový příklad toho, jak v Česku uspět. Lichotí vám to?

Nemyslím, že by mi to lichotilo. Někdy mívám takový zvláštní, schizofrenní pocit, jako bych se na sebe díval zvenčí, když něco takového slyším. Jako by nebyla řeč o mně. Přijde mi to, jako bych se díval na film.

Může to být dobrá motivace k výkonu, ale i podnět k tomu, říct si: Fajn, to mi stačí...

Jsou situace, kdy je člověk unavený a říká si: Co dál? Ale jsem přesvědčený, že si každý může za všechno sám, sám si věci ohlídá a nakonec i zařídí. Vnější vliv - ať pozitivní nebo negativní - samozřejmě existuje, ale vlastně je nakonec dobrý jen jako berlička, výmluva. Abychom mohli přežít, musíme pro to něco sami udělat. A tady v Česku se najde spousta lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že pro to, aby mohli žít, je tady stát. Ten se o ně má postarat. To celé je zvrácená myšlenka. Jsem přesvědčen, že člověk by si měl v sobě udržovat primární radost z toho, že on sám udělal něco pro to, aby se mu dařilo. A stát je tady jen proto, aby pomohl při skutečných problémech, jako je postižení, vážná nemoc a podobně.

Byl jste jistě nejednou v situaci, kdy se z dobrého příkladu mohl stát špatný. Míváte často možnost podlehnout nabídkám, uplácet, manipulovat, lhát?

Nebyl jsem mockrát v takové situaci. Neříkám, že nikdy, ale třeba teď, když se ptáte, mě nenapadá jediný konkrétní příklad, kdy jsem v takové situaci byl. Myslím si, že tyhle věci nepřitahuji.

Takže ty "příležitosti" přitahují jen lidé určitého typu?

Jistě. Každý člověk vysílá určité signály.

A jak to, že právě vy nevysíláte nějaké korupční signály?

Nevím. Mně ty věci vadí, a proto je zřejmě nepřitahuji. Víte co, já se chci mít dobře, chci mít maximální možný zisk. Chci, aby moje firma byla úspěšná, slavná, silná, aby ji lidi obdivovali. Ale plně si uvědomuji, že aby taková mohla být, musíme se o to zasloužit především my sami. To, že bychom se někde s někým domluvili na něčem nestandardním, by možná přineslo i nějakou velkou výhodu. Na druhé straně, co by to udělalo s mou motivací? Co by to udělalo s motivací našich lidí? Podvod je vždy jen podvod, i když ho třeba pozlatíte.

Jste vlastenec?

Jsem vlastenec, ale ne absolutní. Rád bych byl hrdý na to, že se tady něco daří, ale těch příležitostí zatím moc není. Není to jen o hokeji či fotbalu.

Na co tedy například nejste hrdý?

Na takové to malé čecháčkovství. Závistivost, malost, nedržení slova, hulvátství. To jsou věci, na kterých je patrná historie, která k nám byla velmi nepříznivá. Vadí mi to, že uplynulých čtyřicet let před revolucí pootočilo vnímání lidí. Řada z nich není schopna vnímat skutečné hodnoty a za vším velkým vidí podraz. Příkladem jsou bratři Mašínovi, kteří se podle mě prostě postavili absolutnímu teroru se zbraní v ruce. Byli prakticky ve válce a neustále jim šlo o život. Spousta lidí je má za sprosté vrahy, ale pro mě jsou hrdinové. Celá jejich rodina. Každý člověk má přece plné právo postavit se zlu. A to, co tady tehdy panovalo, byl prachsprostý teror, kdy metody KSČ a StB byly v podstatě horší než metody gestapa, protože ty spousty politických vražd a zničených životů organizovali lidé z vlastního národa.

Byl jste porevolučním místopředsedou tehdejšího okresního národního výrobu v Opavě, teď jste zas humpoleckým zastupitelem. Daří se vám v komunální politice?

Já nevím, co to je "daří se mi". Ve srovnání s tím politickým angažmá v Opavě teď v Humpolci trochu opadla euforie. Na druhou stranu musím říct, že tady dnes nevedeme zásadní spory, že opozice je tu bez ohledu na dres konstruktivní. Panuje tady korektní situace a to mě těší. Daří se hlasovat tak, že věci jdou kupředu.

V čem se vám nedaří?

Jsou věci, které mi nejsou blízké už od školy. Dejme tomu organická chemie. Ty šílené vzorce, to jsem nikdy nepochopil...

Pro člověka, který prodává pivo, by zrovna tohle mohl být handicap...

Můj společník vystudoval kvasnou chemii, to on pivo vaří. Já mám silnoproudou elektrotechniku a pivo prodávám. On vaří výborné pivo a já se ho snažím léta co nejlépe propagovat, prodávat a vymýšlet nové směry a inovace.

Tuhle vaši roli ale pozvolna přebírá syn Filip, že?

Prodej a ekonomiku teď řídí Filip. Je to veliká úleva. Je vynikající systematik a má výsledky i tam, kde já prostor neviděl. Já jsem kreativní, mám nápady, ale to je jen část úspěchu. Nedávno jsme si dělali pojmenování rolí v pracovním týmu. Já jsem "inovátor".

Spoluvlastníte rodinný pivovar, takže pracujete s nejbližšími příbuznými. Co takový typ firmy obnáší?

Rodinná firma znamená přístup - filozofii. Uvození solidnosti, kvality, zvláštního zacházení. Pracuje tu řada lidí z rodiny mé i mého společníka. Vyjadřuje to fakt, že to chceme dělat poctivě.

Panuje u vás novodobá zkušenost: Chceš-li způsobit rodinný rozvrat, zaměstnej příbuzného?

Je to velmi složité. V práci potřebujete mít jasno, výsledky, odpovědnost, spolupráci. Rodinné vztahy jsou založeny na emocích. V rodinné vazbě se vždycky vystavujete riziku, že když profesní požadavky nebudou odpovídat schopnostem, členu rodiny se to bude velmi těžko říkat. Pokud bych snad měl někomu něco poradit, pak to, že je třeba velmi dobře vážit, jestli do byznysu rodinné vztahy tahat.

Máte se pořád stejně rádi? Jako kdysi?

Určitě ano. Naše vztahy procházejí stresem, vyvíjejí se různě, ale základ je zdravý. Ačkoli pořád bezmračno není.

Vaše cesta k rodinnému pivovaru je trochu jako kus od Tyla. Stařičká dacia jednoho rána odváží tři kamarády, Vávru, Šmejkala a Bernarda, ze Slezska na Vysočinu, aby tam koupili ruinu pivovaru... Čí byla ta dacia?

Ta patnáct let stará dacia byla v té době už moje. Jeli jsme v ní vydražit pivovar. Spočítali jsme si to, přijeli jsme a koupili ho.

To zní příliš jednoduše i na Tyla...

Ono to takhle jednoduché bylo. Já si myslím, že za většinou věcí na světě není nic složitého, všechno má poměrně jasné příčiny a důsledky. Jít do takového projektu od nás tenkrát nebyla odvaha, měli jsme obrovskou motivaci - mluvíme o roce 1991. Když máte motivaci, věci fungují, a to úplně jinak, než když motivace není. To není rozdíl deset, dvacet, padesát procent, to je rozdíl v tisících procent.

Vaše jméno Bernard si vysloveně říkalo o to, aby se s ním něco podniklo. Napadlo vás někdy v době před pivovarem, že je samo o sobě dobrý produkt?

Když jsme vymýšleli značku, tři večery jsme se dohadovali a jeden ze společníků jen tak plácl "Bernard". Pak následovala krátká diskuse, kdy jsem se ujišťoval, že naše pivo bude opravdu tak dobré, abych se pod něj s klidem podepsal. Vávra mi tenkrát řekl, že právě takové hodlá vařit. A když jsme pak uvážili, že Bernard se nemusí překládat do dalších jazyků, bylo rozhodnuto.

Ti, kteří znali v jedenadevadesátém humpolecký pivovar, o vás mluvili jako o třech bláznech a dávali vám rok...

Jak jsem už říkal, měli jsme obrovskou motivaci. Těmi strašnými podmínkami jsme se do značné míry bavili. Měli jsme chuť konečně něco dokázat, protože najednou tu byla ta možnost. Byli jsme entuziasté.

A na tom to stálo?

Kdyby to stálo jenom na nadšení, asi by to nestačilo. Jsem sice inovátor, ale zároveň usměrňovač, musím mít představu výsledku. Takhle to bylo: motivace společníka Vávry byla konečně uvařit vlastní výborné pivo ve vlastním pivovaru, to je sen každého sládka. Moje motivace byla udělat z pivovaru něco výjimečného, něco, co si lidé užijí. Třetí z nás, stavbař Ruda Šmejkal, tady lítal, nadšeně vymýšlel, stavěl. Takže: motivace, zkušenosti, částečná předvídavost a zdánlivě paradoxně zábava.

Když jste pivovar rozběhl, začal jste veřejně vystupovat jako Don Quijote. Proslul jste bojem proti velkým pivovarům a uplácení hospodských. Váš boj dodnes neustal, a přece víte, že ho nemůžete vyhrát, ne?

Já bojuji proti konkrétním věcem, které se mi nelíbí a nepřijdou mi fér. Bojoval jsem proti neprávoplatné fúzi mezi Radegastem a Prazdrojem. Bojoval jsem proti statisícovým "reklamním" sumám - fakticky úplatkům - pro hospodské za to, že změní značku piva. Nemohl jsem ten boj vyhrát, to je asi fakt, ale když cítím, že mám pravdu, jdu za tím. Aspoň se o něco snažím, než se smířím s realitou. V tomhle jsem asi blázen. Ale dává to smysl.

Spát na podlaze rozbourané fabriky na pivo na karimatce, drhnout špínu z kachlíků - to pak pivo chutná. Ale chutná pak i vlastní pivo, nezhořkne?

Ne. Nikdy jsem si moc nelámal hlavu se spaním na karimatkách a jiným nepohodlím.

Dům jste si postavil až za deset let přespávání v pivovaru, po ubytovnách, u kamarádů na podlaze. Je aspoň dost velký, honosný a luxusní po tom všem?

Je stylově funkcionalistický, vlastně jednoduchý. Nemám v něm například dodnes obrazy. Jednak není čas si nějaké vybrat a navíc se pořád nemohu rozhodnout, co se mi vlastně líbí a co ne. Máme v domě bazén a saunu, což je pro mě důležitá věc. Dneska ráno jsem půl hodiny plaval, abych si vyčistil hlavu.

Jinými slovy, líčíte relativně luxusní vilu...

Ani nevím. Je tam velký prostor a je to krásný dům. Ale jestli je luxusní, to nevím. Nemáme sice kuchyň za padesát tisíc, ale ani za milion. Navíc ještě nějaké roky budu platit hypotéku.

Jak chutná sláva z billboardů a reklam?

Já to vlastně moc nevnímám. Lidi vás prostě potkají a zaznamenají, že vás už někde viděli. Cítím, že mě poznávají. Je to příjemné, když se daří. Když se nedaří, je to naopak.

Napadlo vás někdy, že jste charizmatický?

No, všichni mi to říkají. Sám sebe těžko hodnotím. Vždycky jsem třeba cítil, že některým věcem rozumím, dokážu je pochopit. Ale charizma, to musí rozpoznat okolí. Taky už jsem o sobě slyšel, že jsem legenda. A když jsem to uslyšel, tak jsem se nejdřív zhrozil a pak se tomu musel smát.

To charizma podtrhují vaše vlasy, ty už jsou v podstatě legendární. Uvědomujete si to?

Vy mě týráte... Já spíš myslím, že výraznější jsou moje zuby. Před lety jsem podstoupil výměnu chrupu, měl jsem parodontózu. Šest hodin jsem se kroutil na zubařském křesle, takže spíš bych věnoval pozornost zubům, abych to trochu odlehčil.

Nevím, jak se zuby, ale s vlasy vědomě pracujete. Co vaše holá hlava na pivní lahvi?

To je pravda. Když mi to poprvé kreativní ředitel reklamní agentury ukázal, řekl jsem mu, že se zbláznil. Že vypadám jako šílenec. Pak se mi to rozleželo v hlavě a převážil význam vtipu nad skutečností, jak na lahvi vypadám.

Máte nějakou svoji pravdu o penězích?

Peníze lidi nekazí, kazí je vlastní blbost. Peníze jsou potřeba. Je jich třeba dost.

Vy jich máte dost?

Půjčky na spotřební zboží nebo na dárky si brát nemusím. Ale to bych mimochodem stejně nikdy nedělal. Když si půjčuji, pak na firmu a půjčka se musí zhodnotit. Díky svému podílu v pivovaru jsem bohatý člověk, ale soukromé peníze mi jen prostě umožňují normálně fungovat, platit hypotéku, jet na dovolenou. Když to tedy shrnu, nemám peněz dost na to, abych se o ně nemusel starat. Ale ostatně, kdo má? I ten nejbohatší člověk se o ně musí starat.

Ale od té staré dacie jste už na hony daleko...

Jezdím BMW pětkovou řadou. Utrácím za to, co je potřeba, a za to, co mi přináší nějakou radost. Nejvíc jsem dal za dům a ten byl potřeba. Potřebuji také nějaké peníze na sportovní oblečení, lyže, na cestu k moři, na dárky. A takhle utracených peněz nelituji.

Litujete vůbec něčeho?

Nelituju. Má smysl něčeho litovat zpětně? Změníte tím něco? Je třeba dívat se dopředu.

Nemluvíte nikdy o prohrách, o tom, o co jste přišel. Celý váš život je výhra?

Prohra to není. Měli jsme problémy - ne chvíli, ale léta jsme je měli. Dneska na stagnujícím trhu rosteme o 25 procent, to je přece neuvěřitelné. Na druhou stranu to stojí spousty peněz. Sladovnický ječmen skokově podražil o sto procent, to je naše základní surovina, řešíme jako momentálně všechny pivovary problém ziskovosti... Tím chci naznačit, že můj příběh není růžová success story, je to boj a úspěch není zadarmo. Přišel jsem o poklid a o řadu běžných malých radostí, musím si občas připomínat, že není jen pivovar, ale taky dobrá knížka, muzika...

Jak řídíte lidi?

Nerad. Upřímně, řízení lidí není moje hobby. Jsem schopen se nadchnout a nakazit jiné. Ale snažím se řízení delegovat. Tým je základ. Znáte to, teprve z odlišností vznikají ty nejlepší věci.

Kdybyste přijel do dvora vašeho pivovaru v lamborghini, byla by to provokace?

Přijíždím do dvora už nějakých dvanáct let v BMW. To, zvlášť na začátku, taky vypadalo asi jinak než dneska. Chtěl jsem mít spolehlivé, bezpečné, ale taky dobré auto, protože mě to baví. Možná to někoho štve, ale provokace to není. Prostě rád řídím dobrá, silná a bezpečná auta.

Máte nějaké další nadstandardní libůstky?

Auto není libůstka, když v něm za sedmnáct let objedete více než dvacetkrát zeměkouli. Mám jedny hodinky Rada. Dávno jsem si říkal, že bych si chtěl koupit kvalitní, pěkné hodinky. Kupoval jsem si je takhle dvanáct roků. Až když jsem uviděl tyhle, investoval jsem do nich. Libůstka pro mě jsou sporty, kamarádi, vtipná společnost.

Voda někdy stojí v restauraci víc než pivo. Nevadí vám, že pivo je v podstatě takový lidový nápoj?

Pivo u nás má kvuli předrevolučním desetiletím poškozený image. Ale zrovna my jsme jednou ze tří značek, které míří nejvýš. Prazdroj, Budvar a Bernard. Naše pivo není levný produkt. Pivo Bernard s patentním uzávěrem je dokonce nejdražší pivo na českém trhu. A fakt, že se prodává v takových cenových relacích, mi dělá radost. Znamená to, že to funguje, že má hodnotu. V případě naší značky prostě neplatí to, co jste řekla. Podívejte se na naše značkové sklenice, značkové bedny, kvalitní lahve. Je to poctivé pivo.

Co uděláte, až budete mít hotovo?

Půjdu se oběsit. To myslím vážně. Pokud má někdo hotovo, nemá proč žít. Já budu mít vždycky co dělat, doufám. Teď jsem se třeba rozhodl, že budu kandidovat do Senátu.

Možná to znamená, že cítíte, že tady už máte hotovo...

Hotovo ne. Ani náhodou. Moje role "inovátora" v pivovaru se dá zastat i vedle práce senátora.

Takže budete Bernarda ideově zastřešovat, ale pracovat v Senátu

Ano. Ale, na druhou stranu si uvědomuji, co je dnešní česká politika zač.

Tak proč to děláte?

Víte, já si myslím, že Česká republika má proklatě na víc, než kam dneska dosahuje. Když si představím, že před válkou jsme patřili mezi deset nejvyspělejších zemí světa a na konci socialistické éry jsme prakticky spadli mezi rozvojové země, jsem stoprocentně přesvědčen, že kdyby se tu nastavily dobře podmínky, můžeme jít dopředu pětkrát rychleji, než jdeme. Možná desetkrát rychleji. Tuhle vizi mám a chci se pokusit k tomu přispět. I když vůbec nevím, jestli budu úspěšný. Když jsem kupoval ruinu pivovaru, taky jsem to nevěděl.

Ale pravděpodobně přijde okamžik, kdy už nebudete moct. Přece neumřete v Senátu ani v pivovaru, že ne?

Podívejte, mám skleník, v něm ředkvičky a rajčata. Denně se na ně jdu podívat, ale maximálně na pár minut. Ukousal bych se tam nudou. Tohle nevidím jako svoji budoucnost. Člověk má být rád za to, že může pořád něco dělat. Jsem přesvědčen o tom, že najdu motivaci v tom, co budu moct dělat, a budu se snažit dělat to dobře. Víte, napadlo mě nedávno, že je škoda, že člověk umře moudrý.

Jak to myslíte?

No, že když člověk zestárne a konečně zmoudří, záhy umře. Jediná cesta je předávat tu moudrost dál, aby po něm něco zůstalo. Znám řadu lidí, je jim osmdesát, lyžují, podnikají, žijí. A pak znám řadu třicetiletých důchodců. A jsme zase u motivace. A u zneužívání sociálního systému, u toho, že v lidech tady není zakotveno rozhodnutí postarat se sami o sebe.

Ale tohle už asi budete říkat v Senátu

Ano. Tohle budu kromě jiného říkat v Senátu, to se tam ale musím nejdříve dostat.

se narodil roku 1955 v Opavě. Vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Pracoval jako vedoucí oddělení zlepšovacích návrhů v krajském ředitelství Prioru, poté ve společnosti Textil Ostrava jako vedoucí technického provozu. Po revoluci se na čas stal komunálním politikem v Opavě. V roce 1991 za vypůjčených 50 milionů v aukci vydražil spolu se dvěma kamarády zkrachovalý humpolecký pivovar. Devět let nato byl zvolen pivovarskou osobností století za prosazení diferencované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary a brand manažerem ČR. Je ženatý, má dceru a syna. Manželka a syn dnes pracují v rodinném pivovaru Bernard v Humpolci.

Můj svět

Oblíbené místo: Háj ve Slezsku

Zamilované jídlo: Dobrá ryba, dobrý guláš, dobrý řízek; cokoli dobrého

Moje hudba: Od Beatles přes No Name po U2

Moje kniha: Zatím dobrý od Jana Nováka

Oblíbená herečka: Sandra Bullock

Zdroj a foto: iHNed.cz | Autor: Pavlína Wolfová

Český pivní festival 2008 se uskuteční ve dnech 23. května až 1. června na Výstavišti v Praze-Holešovicích a půjde patrně o největší akci svého druhu v u nás.

Český pivní festival se bude snažit představit produkci domácích pivovarů co možná největšímu počtu tuzemských a zahraničních návštěvníků. "Prezentovat se budou výhradně české značky, žádná importovaná piva," říká Jan Hübner, ředitel pořádající společnosti. Součástí desetidenní akce bude také přehlídka české gastronomie, lahůdek a místních specialit. Návštěvníci budou moci ochutnat to nejlepší od českých sládků, vinařů, řezníků, uzenářů, pekařů a cukrářů. Na jídelním lístku se objeví utopenci, grilovaná kolena, šunka od kosti, ale třeba i taková specialita, jakou je rožněný býk, a spousta dalších dobrot.

Festival bude koncipován jako obrovská restaurace s plnou obsluhou, jídelním lístkem plným specialit a kapacitou 10.000 míst k sezení ve velkoprostorových stanech a v zastřešených zahrádkách. Otevřeno bude denně od 12.00 do 24.00 a obsluhu bude zajišťovat 300 dívek a chlapců v krojích. Pivo se bude podávat ve skleněných džbáncích.

Připraven je bohatý kulturní program

Každý den bude na pódiích ve stanech probíhat prezentace jednotlivých hejtmanství spojená s vystoupeními různých folklorních souborů z Čech a Moravy. Denní program na centrálním pódiu vždy zakončí koncerty populárních českých skupin a interpretů. Návštěvníci se mohou těšit na Kamila Střihavku, skupiny Peha, Sto zvířat, Laura a její tygři nebo Báru Basikovou a Michala Pavlíčka. Zábavný program je koncipován pro celou rodinu včetně atrakcí pro ty nejmenší. Vstupné pro dospělé je 120 korun, rodinné stojí 240 korun. Děti do výšky 135 cm, držitelé průkazů ZTP a důchodci neplatí vůbec. Ke každé vstupence na festival se získává volný vstup do multikina Palace Cinemas. Pořadatelé očekávají, že Český pivní festival Praha 2008 navštíví 150 až 200 tisíc lidí.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdeňka Lepešková

Kombinace piva a dálkového pochodu, to je už více než desetileté spojení s názvem Pivovarská čtvrtka, kterou pořádá tuto sobotu pivovar Holba Hanušovice. Pivovarská čtvrtka je ojedinělou akcí v rámci celé České republiky, na které se každoročně sejde na tisíc lidí.

Pořadatelé očekávají, že po loňském rekordu v počtu účastníků padne rekord i letos. „Snažíme se lidem přinést sportovní vyžití a zábavu, ale taky podpořit jejich vztah k přírodě Jeseníků, kterou je třeba chránit,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka. Pro dospělé je dálkový pochod spojen také s pitím, jak jinak než piva.

Svou kondici si turisté otestují na čtyřech různě dlouhých trasách dlouhých deset až osmadvacet kilometrů. Startovat mohou mezi osmou až desátou hodinou, buď od večerky v budově zvané Hokejka v Šumperku (22 km), z Králík (22 km) nebo od pivovaru z Hanušovic (10 a 28 km).

Účastníci dostanou mapu tras i s dalším programem a slosovatelnou vstupenkou. V tombole potom mohou vyhrát zajímavé ceny. Tou první je nákup sportovního zboží v hodnotě pět tisíc korun.

Cíl pochodu přírodou Jeseníků je přímo v hanušovickém pivovaru, kde pořadatelé připravují pro účastníky posezení s bluegrassovou kapelou Campanula. Startovné je symbolické. Pro dospělé třicet a pro děti patnáct korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

Společnost Pivovary Staropramen loni více než zdvojnásobila zisk na 578,4 milionu korun oproti 231,3 milionu korun v roce 2006. Výkony firmy meziročně vzrostly z 3,56 miliardy korun na 3,75 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné pozvánky na valnou hromadu společnosti.

Nejvíce se dařilo značce Staropramen

Celkové prodeje Pivovarů Staropramen za rok 2007 (bez zahraniční licenční výroby) činily 3,24 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 5,9 % a jedná se o nejvyšší prodeje v historii společnosti. Na růstu prodaných objemů se výrazně podílel export, který byl rovněž rekordní.

V Česku loni společnost prodala 2,55 milionu hektolitrů piva, což bylo meziročně o 4,7 procenta více. Prodej v zahraničí společnost zvýšila na 1,54 milionu hektolitrů piva. Nejlépe si vedla značka Staropramen.

Zdroj: iDnes.cz

O tom, jaké „letní“ pivo bude vyrábět pivovar Louny, rozhodnou samotní pivaři. Pivovar totiž na veřejné degustaci, která se uskuteční 22. května od 15:00 v lounské restauraci U Somola, představí tři druhy svěžího „letního“ piva. „Samotní spotřebitelé, mezi kterými nebudou chybět osobnosti města, zástupci Strany přátel piva Louny, novináři, ale také návštěvníci restaurace, rozhodnou, který druh piva jim nejlépe chutná. Náš pivovar pak bude vyrábět právě toto vybrané pivo,“ řekla manažerka značky Daniela Klančíková. Pivovar Louny je součástí skupiny Drinks Union.

Svěží „letní“ pivo bude pomáhat především pro doplnění tekutin a minerálních látek v letním horkém období. Pivovar jej začne prodávat v červnu. „Jeho nižší obsah alkoholu předurčuje toto pivo jako vhodný nápoj třeba při práci na zahrádce nebo po rekreačním sportu,“ doplnil technolog Drinks Union Ondřej Koucký, který bude veřejnou degustaci řídit. Pivovar pro degustaci uvařil tři varianty tohoto piva, doplnil Koucký.

K ochutnávání připravil pivovar také pšeničné pivo, které je na českém trhu ojedinělé. „Také u tohoto piva bychom konečnou chuťovou podobu měli přizpůsobit výsledku veřejné degustace,“ doplnila Daniela Klančíková.

Lounský pivovar se v rámci skupiny Drinks Union, která sdružuje ještě pivovary Zlatopramen, Březňák a Kutná Hora, stává specialistou na speciální piva. Již na začátku roku připravil extra hořký ležák 16°, následoval kvasnicový ležák v dubnu a v květnu přišel pivovar s polotmavým májovým speciálem 13°.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

V dubnu loňského roku dokončil Plzeňský Prazdroj kompletní výměnu lahví za nový typ Gold. Všechny pivní značky Prazdroje se nyní prodávají v lahvích o pětinu lehčích, než byl předcházející typ. Během uplynulých 12 měsíců tak Prazdroj při zhruba stejném množství prodaného piva ušetřil více než 32 tisíc tun převezeného nákladu. To lze vyjádřit jako jízdu 1.200 kamionů nebo 3.241 rozvozových vozidel s nosností deset tun.

Celá paleta naložená přepravkami s plnými lahvemi piva má díky tenkostěnnému sklu nových lahví o 6 % nižší hmotnost, což přináší úsporu pohonných hmot o 2,5 %.

„Pivo je čistě přírodní nápoj. I proto se na ochranu životního prostředí soustřeďujeme. Navíc nám zelená cesta vedle dobrého pocitu přináší také úspory ve spotřebě nerostných surovin i dopravních nákladech,“ říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Čistě kvůli nižší hmotnosti se k výrobě potřebného počtu nových lahví spotřebovalo o 5.350 tun sklářského písku méně než v případě „starých“. Výroba lahví GOLD je úspornější i energeticky: na „převlečení“ lahví značek Prazdroje stačilo o 142 TJ* méně, než by si vyžádala výroba původních lahví. Vyjádřeno elektrickou energií získanou z uhelné elektrárny, uspořilo se přes 40.000 tun uhlí a kolem 50.000 tun CO2.

Reálně jsou výrobní úspory ještě vyšší a vliv na životní prostředí menší díky opětovnému využití střepů z vyřazených lahví. Prazdroj jen za uplynulých 12 měsíců dodal do skláren k recyklaci 5.737 tun.

* 142 TJ = cca 40.000 MWh, což odpovídá spotřebě elektřiny cca 16.000 domácností, tj. většího okresního města (pokud elektřinou netopí).

Společně s péčí o vodní zdroje, čištěním průmyslových vod, recyklací a minimalizací emisí CO2 i ostatních emisí, jsou úspory energie a zefektivnění dopravy v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Postřižinské pivo z nymburského pivovaru patří k nejznámějším středočeským pivům. A to nejen díky stejnojmennému filmu Jiřího Menzela natočenému podle novely Bohumila Hrabala, který v areálu pivovaru bydlel. „Přitom jde o relativně mladou značku, není jí ještě ani dvacet let,“ říká ředitel pivovaru Pavel Benák.

Mají odborníci na cestovní ruch pravdu, když říkají, že nalákat turisty mohou gastro speciality?

Náš pivovar je určitě lákadlem pro turisty. Dokonce jsem v nedávné době četl anketu v místním deníku, kde na otázku, co může Nymburk nabídnout, byla odpověď: Hradby a pivovar. Postřižinské pivo je značka, kterou zná většina Čechů, a to i přes její relativní mladost. V současném pivovaru se pivo sice vaří již od konce předminulého století, ale značce není ještě ani dvacet let.

Navštěvují pivovar turisté a o co se zajímají?

Chystáme se zkvalitnit a rozšířit prohlídkový okruh. Postižinské pivo a pivovar má vůči turistům značný dluh. Věřím, že se vše brzy změní. Provádíme předem ohlášené návštěvníky, a to i ve dnech volna.

Jak funguje propojení pivovaru s Hrabalem a Postřižinami?

Drtivá většina tuzemských návštěvníků přijíždí do Nymburka a pivovaru už s vědomím, že tady žil Bohumil Hrabal a že tady vznikly Postřižiny. Ptají se na Pepina, kde je komín nebo jestli vyjíždíme na kontrolu hostinských na motocyklu Laurin a Klement. My odpovídáme, že Postřižiny vznikly samozřejmě tady, ale protože byl pivovar již příliš zmodernizovaný, nebylo možné zde natáčet film. Letos v létě se ale v pivovaru bude hrát divadelní představení Postřižiny. Speciální program máme připravený také na 21. června, kdy se uskuteční Den Postřižinského piva. Tradičně bohatý kulturní program pro celou rodinu bude letos již podvanácté.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Pavla Švédová

Pivaři, plačte! Pivo opět zdraží! A to možná už v nejbližší době. A do konce roku nás čeká další zdražení. Celkem tak půllitr piva zdraží podle expertů až o čtyři koruny!

Stále stoupající ceny benzinu a nafty, stále dražší ceny elektřiny a plynu, nedostatek sladového ječmene. To jsou hlavní důvody, které i letos zvednou cenu národního nápoje - piva. A to možná hned dvakrát. Přitom některé pivovary zdražovaly už na začátku roku. Do prosince však může stát půllitr i o čtyři koruny víc než dnes. Další zdražení přitom může přijít už za měsíc.

"Stále se ještě plně neprojevila zvýšená cena sladového ječmene, který loni postihla katastrofální neúroda. Do toho se razantně zvýšily ceny energií. Malé pivovary sice čekají, co udělají velcí hráči na trhu, ale nemohou stále držet cenu ze svých dřívějších zisků," řekl Šípu ekonom Petr Mrázek. Podle experta však pivovary nepřijdou se skokovým zdražením piva. "Kvůli možnému šoku na trhu předpokládám, že zdražení rozpustí do postupného zvyšování cen," uvedl.

Zástupci pivovarů nic konkrétního nechtějí říct. "Není to na pořadu dne," shodli se. A o kolik se může cena půllitru pěnivého moku zvýšit? "Troufám si říct, že to může být až o čtyři koruny. Nejbližší zdražení zřejmě můžeme očekávat ještě do prázdnin, zhruba o korunu až dvě," dodal Mrázek.

Kolik piv jsme si mohli koupit:

Rok - Průměrná mzda - Cena za půllitr 10 ° - Piv celkem

1985 - 2 920 - 2,50 - 1168

1990 - 3 286 - 4,50 - 850

1995 - 8 172 - 7,85 - 1041

2000 - 13 499 - 11,58 - 1166

2005 - 19 624 - 16,46 - 1192

2008 - 21 692 - 19,65 - 1104

Půllitr za čtyři eura

Pivo podle ekonomů zdraží do konce roku o čtyři koruny. Není to sice dobrá zpráva, ale na druhou stranu je u nás a na Slovensku pořád zlatavý mok absolutně nejlevnější v celé unii. Ceny se však budou stále více blížit k těm v sousedních státech. Největší šok pro pivaře přijde po zavedení eura. To začneme platit částky, které zatím známe jen z dovolené. Nebude trvat dlouho a začneme chodit na půllitr za čtyři eura. Ještě že moudrá vláda se zavedením eura nijak nespěchá.

Zdroj: Deník Šíp.cz

Cena piva roste pomaleji než cena ostatních potravin, říká Graham Mackay, předseda představenstva jihoafrické pivovarské skupiny SABMiller, která vlastní Plzeňský Prazdroj.

* LN Celým světem, Česko nevyjímaje, hýbe otázka růstu cen potravin. Podle posledních zpráv se k nim má přidat i pivo. Jak bezprostřední je tato hrozba?

Je pravda, že růst cen surovin a s ním spojený nárůst nákladů nás nutí zdražovat cenu piva na celém světě. Je zřejmé, že cenový růst bude ale odlišný v jednotlivých zemích a bude záviset i na celkové úrodě ječmene. Loni jsme například zaznamenali špatnou úrodu a cena našeho piva rostla v průměru o čtyři procenta. Letošní navýšení cen ještě nemůžeme zcela přesně odhadovat, vždyť nevíme, jaký bude výsledek letošních žní. Vše ale zatím nasvědčuje tomu, že z pohledu úrody obilí bude dobrá sezona a není třeba mít obavy.

* LN Proč se tedy zesilují obavy z růstu cen piva a i vy je komentujete?

Důvodem obav je celkový nárůst cen v potravinářském sektoru, který je evidentní. Stále častěji čelíme dotazům, jak je na tom trh s pivem a jaký cenový vývoj na něm lze očekávat. Musím zdůraznit, že cena piva roste a i v budoucnu poroste výrazně pomaleji než ceny ostatních potravinářských výrobků.

* LN Co vás vede k takovému optimismu?

Stačí se podívat na vývoj cen v minulém roce a na naši cenovou politiku. Cena našich piv se loni v průměru zvedla o čtyři procenta, přestože ceny ječmene a sladu ve stejném období narostly více než dvojnásobně, a cena chmele se zvýšila dokonce 7-10krát. Proti negativnímu vývoji cen na komoditních trzích se samozřejmě zajišťujeme, a proto nepociťujeme až tak velké otřesy v naší cenové politice.

* LN Přesto však připouštíte další růst cen piva. Nestane se pivo postupem času méně dostupným pro většinu nízko- a středněpříjmových skupin obyvatel?

Toto není přesná interpretace. Můžete argumentovat, že dostupnost piva se v důsledku růstu jeho ceny sníží, ale na druhou stranu je nezbytné si uvědomit, že cena piva roste mnohem pomaleji než cena ostatních potravin. Takže dostupnost piva se bude v poměru k ostatním potravinám naopak zvyšovat.

* LN Na jakých faktorech vlastně růst ceny piva závisí?

Výroba piva je závislá na cenách v agrárním sektoru, a je tudíž jasné, že výrobní cenu piva ovlivňují přírodní faktory, jako je třeba stav úrody, a dále pak cena energií aplikovaných při výrobě. Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím cenu piva jsou ale náklady spojené s lahvováním.

* LN Nezlevnilo by tyto náklady širší zavádění recyklovatelných plastových PET lahví na pivní trh?

Právě že ne. Naopak! Pakliže má totiž země dobře vyvinutý systém recyklace skleněných lahví, vyjde i ta nejlevnější PET láhev dráže než klasická vratná skleněná láhev. Snížení cen může zavádění PET lahví přinést pouze v těch zemích, ve kterých systém zpětného odběru a recyklace skleněných lahví není dostatečný. Nevýhodou PET lahví je také skutečnost, že životnost do nich stočeného piva je podstatně kratší, než je tomu u lahví skleněných. Proniká jimi totiž kyslík, a tím dochází ke zrychlené oxidaci piva.

* LN Plošné zavádění PET lahví je odrazem snah směřujících k vyšší ekologičnosti výroby a k ochraně životního prostředí. V této souvislosti se také klade stále větší důraz na ekologické zemědělství a nabídku takzvaných biopotravin. Lze očekávat i zavádění biopiva na trh?

Tak to si opravdu nemyslím. Víte, konzumenti piva, a Češi jsou toho dobrým příkladem, se řadí mezi velmi konzervativní spotřebitele a nevyhledávají takové novinky. Češi, podobně jako například Poláci, věří, že vaří nejlepší pivo na světě. Když se podíváte na proces výroby piva v Česku, tak zjistíte, že již nyní se vaří z těch nejlepších surovin a chmele. Z tohoto pohledu tedy žádné ekozemědělství kvalitu českého piva nezvýší... Ne, opravdu nelze očekávat, že by se pivovarnictví stalo motorem růstu sektoru biopotravin.

* LN Důležitým činitelem růstu prakticky ve všech sektorech jsou inovace. Chystáte nějaké i na pivním trhu?

Inovace jsou i pro nás velmi důležité. Zaměřujeme se na nová balení i na nové druhy piv. Velmi populární je například pivo pro ženy.

* LN V Česku se nyní hovoří o možnosti následovat vzor některých evropských států a zakázat kouření v hospodách a restauracích. Nevnímáte takové snahy jako potenciální hrozbu, která by mohla vést ke snížení návštěvnosti hospod, a tím i ke sníženému odbytu piva?

Vůbec ne. To závisí případ od případu. Zatím jsme ale zaznamenali spíše opačnou zkušenost. Totiž že po zavedení zákazu kouření začalo do restaurací chodit více lidí, kteří do nich předtím kvůli kuřákům nechodili. Jejich nárůst byl vyšší než úbytek těch, kteří do hospod kvůli zákazu kouření chodit přestali.

* LN Společnosti SABMiller se v Česku stále daří držet pevnou kontrolu nad domácím trhem. V poslední době však zesiluje svoji pozici i konkurenční Heineken a v souvislosti s plánovanou budoucí privatizací Budvaru se hovoří i o možném vstupu amerického pivovaru Anheuser Busch. Jaký vývoj v rozložení sil na českém pivním trhu očekáváte?

Většina národních trhů je tvořena jakýmsi oligopolem, kdy na trhu působí dva až tři dominantní hráči a ostatní se pohybují ve zbývajícím prostoru. V České republice je situace zatím jiná. Máme zde dominantní pozici a ostatní se pohybují na okraji. Lze proto očekávat další konsolidaci trhu. Konsolidace koneckonců probíhá na celém světě. Nemohu vám však prozradit, jak se v této oblasti hodlá v budoucnu angažovat SABMiller. To bych brzy o svoji práci přišel.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: František Bouc

Pivovar Steiger, a. s., Vyhne, sa na zavedenie eura chystá už od konca roka 2007. Objednal si drobné mince a papierové peniaze nižšej hodnoty na vydávanie pri hotovostnom platobnom styku u svojej financujúcej banky na prvých 15 dní roka 2009.

"Absolvovali sme školenia u dodávateľa informačného systému. Najväčšia časť prác nás čaká na konverziách a migrácii dát zo slovenskej koruny na euro v našom informačnom systéme. Koncom júna musí kompetentný pracovník previesť konverzie a migrácie na všetkých našich dátach, aby sme od 1. júla 2008 viedli všetky evidencie v duálnych menách," uviedla ekonomická riaditeľka Pivovaru Steiger Anna Krištofová. Poznamenala, že majú za sebou aj školenie o rozpoznávaní falošných peňazí oboch mien. Zamestnanci financujúcej banky v 2. polroku 2008 urobia školenie najmä pre šoférov a závozníkov i pracovníčky, ktoré prichádzajú priamo do styku s platobnou hotovosťou.

Zavedenie eura sa dotkne takmer všetkých oblastí života spoločnosti, teda predaja výrobkov, fakturácie, hotovostného a bezhotovostného styku zo zákazníkom, spotrebných daní, dani z pridanej hodnoty či zálohovania vratných obalov. Nevynímajúc účtovníctvo a financie, mzdy, nákup tovaru, materiálu a služieb, leasing i ďalšie činnosti.

Za najdôležitejšie pre bezproblémový chod firmy považuje vedenie pivovaru prevedenie migrácie a konverzie dát, vyškolenie všetkých zamestnancov na praktické používanie eura, počnúc manažmentom a končiac pracovníkmi, ktorí zabezpečujú rozvoj a zásobovanie konečného zákazníka. Pripraviť a preveriť pripravenosť na používanie eura musia, samozrejme, aj u dodávateľov prepravy a rozvozu výrobkov vyhnianskeho pivovaru.

Z pohľadu ekonomických dôsledkov zavedenia euromeny označila riaditeľka za veľmi dôležité uzákonenie zaokrúhľovania a konverzného kurzu. Zaokrúhlenie smerom dole aj pri malej sume, napríklad u vratného obalu fľaše, môže výrazne ovplyvniť ekonomiku firmy.

"Informácie o eure získavame nielen na školeniach, ale aj štúdiom dostupných materiálov z finančných ústavov a na internete," doplnila Krištofová.

Zdroj: TASR.sk

Hit bola čínska značka Snow, napredávanejšie pivo na svete.

Juhoafrický pivársky gigant SABMiller má za sebou dobrý rok. Vo všetkých viac ako šesťdesiatich krajinách, kde podniká, zarobil vyše 21 miliárd dolárov, čo znamená 15-percentný nárast oproti minulému finančnému roku.

Graham Mackay, výkonný riaditeľ spoločnosti, podotkol, že za veľa vďačia poklesu hodnoty dolára k iným menám, čo nafúklo príjmy z iných trhov ako amerického.

Najlepšie výsledky, už tradične, vykázala Európa, kde predali o osem percent viac piva a prevádzkový zisk zvýšili oproti finančnému roku 2006 takmer o tretinu.

Ale hitom v portfóliu so 63-percentným rastom bola čínska značka Snow, najpredávanejšie pivo na svete.

SABMiller, po InBeve svetová dvojka, po minulé roky rástol najmä vďaka akvizíciám, a to na prevažne rozvíjajúcich sa trhoch. Na Slovensku firma podniká pod názvom Pivovary Topvar a vlastní pivovary Šariš a Topvar.

Podľa marketingového manažéra spoločnosti Nicka Fella pivovarnícky priemysel sa musí pripraviť na zmeny tak na strane požiadaviek zákazníkov, ako aj na strane dodávateľov.

Jačmeň ako kľúčová komodita na výrobu piva je čoraz drahší, za posledné dva roky sa jeho cena zvýšila až o sto percent. G. Mackay hovorí, že najúčinnejšia zbraň proti týmto vplyvom sú dlhodobé kontrakty.

Firma si veľa sľubuje od kúpy poprednej americkej značky Coors, čím by spolu so značkou Miller vytvorili v USA reálnu protiváhu americkej jednotke Budweiser. Fúzia stále čaká na schválenie americkým protimonopolným úradom. G. Mackay na budúci rok predpokladá rast predaja. Pre Áziu až o 16 percent.

Zdroj: ETrend.sk | Foto: Bloomberg

Sládek Radek Paták nám dal k dispozici "prototyp" písně Kněžihorského pivovaru. S jeho laskavým svolením si Život, jak se jmenuje, můžete volně stáhnout zde...

K poslechu bude jistě i na slavnostech, kde se bude točit Kněžihorské světlé, tmavé, zázvorové a premiérově řezák. Na oficiálních stránkách www.knezihora.com byly vystaveny doplňující informace o Slavnostech Kněžihorského piva.

Zdroj: Moro, Pivovar Pod Kněží horou ve Bzenci

Chmelaři však potřebují pomoc státu, na volné místo na trhu se tlačí pěstitelé z Německa a USA

Čeští chmelaři budou letos pěstovat chmel na 5345 hektarech plochy. Proti loňskému roku je to pokles o 44 hektary. Nosnou odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák, který zabírá 88,8 % plochy. Uvedl to Zdeněk Rosa ze Svazu pěstitelů chmele České republiky.

„I když celková plocha chmelnic klesla, pozitivní zprávou je, že se zvýšila plocha nově vysázeného chmele a že se dá předpokládat další zvyšování nově vysazovaných ploch v následujících letech,“ sdělil Zdeněk Rosa.

Od poloviny 90. let trvá stálý pokles ploch chmele. Na vině je převážně špatná ekonomika pěstování chmele, kterou ovlivnila především nízká pěstitelská cena chmele a zvyšující se náklady na pěstování. Dalšími důležitými faktory jsou věková struktura porostů chmele v ČR a dlouhodobě negativní vývoj kurzu české měny vůči Euru.

Problém je ve starých porostech

„Plochami, na kterých se chmel nyní přestal pěstovat, byly chmelnice se starými porosty, jež již delší dobu dosahovaly jen velmi nízkých výnosů. Řada ploch s vysokým stářím porostů bude muset být nahrazena novými výsazy v dalších letech,“ uvedl Zdeněk Rosa.

Pro udržení produkce chmele v České republice bude podle něj nutné zvýšit nově vysazovanou plochu chmele z cca 200 ha v posledních dvou letech na 400 ha ročně v období příštích pěti let.

Situace v produkci Žateckého poloraného červeňáku po nízkých sklizních 2006 a 2007 dospěla do kritického stavu, kdy nemohla být zcela naplněna poptávka pivovarů po této jemné aromatické odrůdě chmele.

K stabilizaci situace do budoucnosti jsou však potřeba velmi vysoké investice do obnovy chmelnic v nejbližším období a tedy i ceny, které pokryjí náklady na pěstování chmele a zajistí návratnost těchto prostředků.

„Hlavní podmínkou z pohledu budoucí produkce českého chmele a odrůdy Žatecký poloraný červeňák je nutné zrychlení obnovy porostů chmelnic. Svaz pěstitelů chmele se podporu výstavby a výsadby snaží již dlouhodobě řešit ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR,“ řekl Zdeněk Rosa.

V minulém roce bylo s pomocí státního programu vysázeno přes 200 ha chmelnic, což sice z pohledu současné věkové struktury není dostačující, ale je to mnohem více než v letech 2005 a 2004, kdy žádná podpora od státu nebyla. Pro letošní rok se předpokládá, že by se mohlo vysázet přes 250 ha nových porostů. V minulém roce začal fungovat také evropský fond pro rozvoj venkova, který nabízí i možnost podpory výstavby chmelnicových konstrukcí.

„Chmelaři by však potřebovali ještě intenzivnější pomoc státu. Na uvolněné trhy se totiž nyní velmi silně snaží prosadit konkurence – zejména pěstitelé chmele z Německa. K velmi rozsáhlému vysazování chmele došlo také v USA, kde rozvoji nahrává slabý dolar,“ uvedl Zdeněk Rosa.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Libor Želinský | Foto: Alena Dukátová

V České republice roste zájem o tankové pivo. Dnes používá tento systém již 500 restaurací a pivnic nabízejících značky Plzeňského Prazdroje v čele s Gambrinusem. Ten má v tankovnách i největší zastoupení (369 míst)

a čepuje se i v nejčerstvější pětisté tankovně, smíchovské restauraci „U Smolíků“ v Praze. Z tanků se vypije 10 % veškerého čepovaného Gambrinusu.

Nikde jinde v Evropě a zřejmě ani na světě nedosahují tankovny takového rozšíření

a propracovanosti jako v ČR. Nahrává tomu role piva jako národního nápoje a také skutečnost, že v ČR je zvykem mít na čepu jednu či jen několik málo značek piva.

Tankové pivo přináší výhody hlavně provozovatelům restaurací – nepotřebují tolik místa jako na skladování sudů a nemusejí tak často odbíhat do sklepa narážet další sudy. Např. v pražské restauraci „U drsných“, kde se denně vyčepuje 10 hl Gambrinusu, by každý den sešli do sklepa 20x a i při závozu 2x týdně by potřebovali místo na 70 sudů. Chlazení piva v tanku je také energeticky úspornější.

Začátky pivních tanků

Někdejší „Restaurace a jídelny“ (RaJ) s velkou spotřebou, obvykle nádražní a sídlištní restaurace, používaly tzv. stojaté tanky. Pivo bylo čepováno s použitím běžných vzduchových kompresorů. V dlouhodobějším kontaktu se vzduchem však pivo brzy větralo a ztrácelo říz. Také použité materiály – smalt nebo ocel opatřená často oprýskajícím nátěrem – kvalitě piva neprospívaly. Objem těchto tanků se pohyboval mezi 10 a 17 hl. Pro měření množství vyčepovaného piva se používal tzv. pivoznak – trubka s pravítkem podél celé výšky tanku.

Moderní pivní tanky přispívají ke kvalitě čepovaného piva

Předchůdkyně dnešních tankoven začal Plzeňský Prazdroj zavádět počátkem 90. let. Tehdejší velkokapacitní tanky byly oproti tankům RaJ velkým krokem vpřed, ale představovaly určité riziko, kdy při nedostatečné sanitaci tanků potrubí a hadic a nesprávné manipulaci s pivem nebo jeho dlouhým čepováním hrozilo, že dojde ke zhoršení chuťových vlastností piva. Toto riziko se postupně podařilo odstranit novým řešením nerezových tanků o objemu 10 hl (od roku 2006 také o objemu 5 hl), ve kterých je pivo uloženo v nepropustném polypropylenovém vaku – tzv. systém bag-in-box. Pivo při čepování vůbec nepřichází do kontaktu se vzduchem ani stěnou tanku, což pozitivně ovlivňuje kvalitu a trvanlivost piva.

„Je-li pivo dobře ošetřeno, pak není rozdíl v kvalitě z tanku nebo sudu. Zatímco tanky jsou z provozních důvodů výhodné pro provozovny s velkou výtočí, sudy jsou méně nákladné a svým menším objemem zase umožňují udržet kvalitu piva i tam, kde se ho tolik rychle nevypije,“ říká vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček. Plzeňský Prazdroj usiluje o kvalitu ve všech velikostech provozoven zaváděním jak různých velikostí tanků (10 hl, 5 hl), tak sudů (50 l, 30 l, 15 l)

Tankovny čepují nepasterizované pivo, pro zachování kvality je proto nutné pivo z tanku vyčepovat co nejdříve, cca do týdne nebo do tří dnů po naražení. Nezbytnou podmínkou pro instalaci tankoven je tak určitá minimální týdenní výtoč. Ideální množství pro velké pivní tanky (objem 10 hl) je to 20 hl týdně a pro malé pivní tanky (objem 5 hl) týdně 10 hl. Cena tankovny je různá dle instalace, v zásadě se ale pohybuje v rozmezí 650 – 800 tis za tankovnu.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj v pátek oznámil, že se jeho čistý zisk za minulý rok zvýšil na 3,88 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o dvanáct procent. Největší tuzemský pivovar těžil z rostoucího vývozu, ale i ze spotřeby domácích pivařů.

Z obchodních výsledků je totiž patrné, že Češi mění svůj pivní vkus: místo klasických „desítek“ se začínají více orientovat na silnější piva.

Prazdroj například loni prodal o polovinu více jedenáctistupňových piv Kozel a šestiprocentní nárůst zaznamenal dvanáctistupňový Pilsner Urquell. „Češi mění svůj pivní vkus směrem k silnějším pivům. Začínají oceňovat kvalitu piva i použitých surovin,“ potvrzuje mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Výrazně vzrostla obliba nealkoholického piva značky Radegast Birell. Prodalo se ho o 44 procent více než v předchozím roce. Proto se firma rozhodla investovat do rozšíření výroby a zvýšení kapacity. Za posledních dvanáct měsíců šlo na tento účel 2,77 miliardy korun. To je druhá nejvyšší částka od doby, kdy plzeňský pivovar odkoupila jihoafrická společnost SABMiller. V současnosti patří do portfolia celé skupiny značky piv Prazdroj, Gambrinus, Kozel a Radegast.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jan Klička

Vrchní soud v Praze zamítl v odvolacím řízení žalobu na zrušení a likvidaci pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Žalobu podal Budějovický měšťanský pivovar (BMP), městský konkurent známějšího pivovaru. Soud tak potvrdil rozhodnutí českobudějovického krajského soudu, který ke stejnému závěru dospěl v prosinci 2006.

Žalobu BMP podal už před pěti lety. Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka jí podnik od počátku pokládal za spekulativní, účelovou a postavenou na uměle vytvořených argumentech. "Nesmyslnost argumentů nyní v odůvodnění rozsudku potvrdil i Vrchní soud. Soud již ve druhé kauze rozhodl o tom, že právní subjektivita Budějovického Budvaru je nezpochybnitelná," řekl Boček.

V roce 2004 se městský rival Budvaru domáhal výmazu národního podniku z obchodního rejstříku. I tehdy Vrchní soud jeho požadavek zamítl. Návrh měl údajně otevřít debatu o nejistém právním postavení Budvaru a tím podpořit jeho urychlenou privatizaci.

Návrh na zrušení a likvidaci Budvaru BMP postavil na argumentaci, že se zrušením někdejšího hospodářského zákoníku automaticky zanikl i národní podnik Budějovický Budvar, který byl podle této právní normy v roce 1966 zřízen výměrem ministerstva potravinářského průmyslu. Takové vysvětlení soud nepřijal. V odůvodnění rozsudku se údajně mimo jiné uvádí, že "sám žalobce nemá ve věci jasno, když tvrdí naprosto protichůdné skutečnosti vedoucí k protichůdným závěrům."

Zdroj: iHNed.cz