Publikování v odborných periodikách je jedním z nejdůležitějších ukazatelů vědeckého úspěchu. Proto není divu, že se toto měřítko stalo předmětem všestranného rozboru. Různé studie už například zkoumaly, zda úspěch článku nějak souvisí s množstvím spoluautorů či jejich příjmeními.

Ale přesto je stále možno i na tak podrobně zkoumaný jev pohlédnout novýma očima, jak ukazuje studie Tomáše Grima z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ten zveřejnil práci, která zkoumá vliv „společenských a volněčasových aktivit“ na publikační úspěch. Za tímto pojmem se může skrývat téměř cokoliv, ale předmětem této konkrétní práce jsou Grimovi vědečtí kolegové z ČR. Autor si proto klade otázku, jaký vliv na publikační činnost má majoritní koníček české populace: pití piva.

„Na začátku studie před šesti lety stálo zjištění, že všichni čeští ornitologové mají od roku 1980 do roku 2002 v mezinárodních takzvaných impaktovaných časopisech pouhé čtyři desítky článků. V Paříži jsem se tehdy setkal se známým vědcem Andersem Mollerem, který publikuje v těchto uznávaných periodicích 20 až 30 článků za rok. Když jsem se ptal, v čem může být ten nepoměr mezi ním a námi, odpověděl, že je to jistě množstvím vypitého piva,“ vzpomíná Grim.

Mladý vědec se rozhodl překvapivou hypotézu staršího kolegy ověřit. V roce 2002 provedl průzkum konzumace piva mezi českými ornitology, kteří někdy publikovali v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech. „Výsledek mě překvapil, Moller měl pravdu: čím víc piva, tím horší vědecká výkonnost a publicita,“ shrnuje výsledky Grim.

Český ornitolog pak svůj výzkum zopakoval ještě v roce 2006 a studii rozšířenou o nová data se jal nabízet do redakcí vědeckých časopisů. Článek nakonec vyšel v prestižním ekologickém časopisu Oikos. „Tam jsem se snažil proniknout s vážnějšími tématy několikrát, ale nikdy jsem neuspěl,“ směje se Grim.

Kromě toho, že studie ukazuje, že s počtem za rok vypitých piv klesá počet článků a citovanost daného články jinými kolegy, odhaluje i možná jistou nectnost piva. Zdá se, že tradiční český nápoj je obzvláště nevhodný doplněk intelektuální práce. Výsledky totiž ukazují, že moravští ornitologové, z nichž největší část vypije asi 37 litrů piva za rok, publikují úspěšněji než jejich čeští kolegové - u kterých stejný ukazatel dosahuje hodnoty 200 litrů za rok. Přitom nikdo nepochybuje o tom, že i na Moravě je alkohol nedílnou součástí volného času.

Byť reakce kolegů nejsou jen pochvalné, zdá se, že Tomáš Grim publikačně uspěl. Už je nominován na Ig Nobelovu cenu, udělovanou za kuriózní (ale poctivě provedené) vědecké práce. Možná ho čeká i cena děkana fakulty za článek v prestižním vědeckém časopisu. „Za ty peníze samozřejmě koupím bečku piva a pozvu všechny ty, kteří říkali, že s takovou bizarností nemůžu na vědeckém poli prorazit,“ slibuje olomoucký ornitolog.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Matouš Lázňovský

Po zhruba čtyřech letech existence dosáhl server www.beerborec.cz ve čtvrtek 28.2.2008 významného milníku - přesně ve 20:28 hod. bylo zaevidováno miliónté vypité pivo.

U této příležitosti se poprvé v historii beerborce uskutečnil online přenos, jehož záznam si můžete prohlédnout zde ...

Zájemci tak mohli sledovat, jak zapisovaná piva přibývala a přibývala, až se nakonec přes onu bájnou hranici přelila... Tím vyvoleným se stal pivař Sigi-ACS, jenž ostatním taktizujícím vypálil rybník tím, že zadal naráz 10 piv vypitých den předtím

a bylo to.

Gratulace k překonání této hranice však náleží všem 4577 borcům, kteří se na jejím dosažení za ty čtyři roky větší či menší měrou podíleli!

Zdroj: beerborec.cz | Autor: beerie

Namísto rezavého nápoje typické nahořklé chuti poteče zítra z více než tří tisíc píp tekutina zelenkavá. Jen jediný den v roce, na Zelený čtvrtek, si mohou lidé vychutnat specialitu brněnského pivovaru Starobrno - zelené pivo. Letos už potřetí.

"V prvním roce jsme vyrobili pouze pětaosmdesát hektolitrů této speciality. Vloni už to bylo šest set padesát hektolitrů a letos dva tisíce. Sudy také poprvé zamíří nejen na Moravu, ale také do Čech. Bude se prodávat na třech tisících míst," uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Na Zelený čtvrtek něco zeleného

Třináctistupňový zelený nápoj je brněnskou specialitou - podobný nevyrábí žádný jiný v pivovar v České republice a nejspíš ani na světě.

"Je to způsob, jak doplnit starou tradici, která velí pojíst na Zelený čtvrtek něco zeleného. Receptura je samozřejmě tajná," podotkl vrchní sládek a vynálezce zeleného piva Petr Hauskrecht.

Pivo světle zelené barvy se neprodává v lahvích, ale pouze v sudech. To proto, aby ho nebylo možné pít jindy než v určený den.

Před dvěma lety se k moku dostali jen šťastlivci, kteří přišli do té "vyvolené" hospody, která i tak měla jen omezené množství. Od loňska už žádné limity neplatí.

"Specialitu si mohli objednat majitelé hospod a restaurací, kde se točí Starobrno nebo Krušovice. Ty patří od loňska spolu s námi pod společnost Heineken," vysvětlila Eliášová. Podle ní však zelené pivo nebude k dostání všude, kde se tyto značky prodávají.

Recept? Tajný!

Listy eukalyptu neboli blahovičníku, které s oblibou pojídá medvídek koala, stály u zrodu nápadu na zelené pivo. Pochází z hlavy Petra Hauskrechta, dnes vrchního sládka brněnského pivovaru Starobrno, a je starý je skoro osmnáct let.

"Sáček eukalyptových listů jsem si přivezl z výletu do Portugalska v roce 1990. Původně mi měly posloužit jako odpuzovač molů - to se o nich totiž říká. Ale když jsem se vrátil do práce, tehdy to bylo v Praze, napadlo mě, jak by asi chutnalo pivo s přídavkem těchto listů," popisuje cestu od nápadu k půllitru plnému zeleného piva Hauskrecht.

Chuť, která z tohoto pokusu vzešla, charakterizuje jako "zajímavou". Po eukalyptu byla navíc trochu větrová. "Pohrávali jsme si tehdy s myšlenkou, že takové pivo si chlapi dají jako poslední, než půjdou z hospody domů. Aby jim z pusy příjemně vonělo. Ale tehdy šlo spíš o zárodek nápadu, kdežto dnešní zelené pivo je už dospělý jedinec," přemítá sládek.

Výroba zeleného piva se od toho běžného liší už od prvního kroku. Všechny ingredience se do zeleného piva přidávají už při vaření. Jejich počet prozradí sládek jen velmi neochotně a přibližně.

"Jsou to jednotky. Nic bližšího vám neřeknu," usmívá se tajemně.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Veronika Skálová | Foto: Monika Tomášková

O nadcházejícím víkendu budou mít návštěvníci Pivovarského muzea možnost zapojit se do Velikonoční hry a zažít tak netradiční prohlídku.

Součástí programu bude také unikátní dřevěný trojrozměrný model města Plzně. Ti nejhravější návštěvníci tak budou mít možnost postavit si centrum města ve zmenšeném měřítku. Do zábavné hry se bude moci zapojit každý návštěvník Pivovarského muzea od soboty 22.3. do pondělí 24.3. 2008. Soutěžící bude plnit úkoly související s expozicí i Velikonocemi. Bude například hledat mezi exponáty odpovědi na otázky, měřit hradby nebo skládat hlavolamy. Prohlídka jistě zaujme a pobaví návštěvníky všech věkových kategorií. Na každého soutěžícího čeká malý dárek. „Kromě zábavné hry budou mít návštěvníci možnost postavit si i centrum města ve zmenšeném měřítku. Veřejnosti bude totiž zpřístupněn i unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ doplnila Jitka Matějovicová, referent speciálních projektů Pivovarského muzea v Plzni. Netradiční prohlídky jsou již v Pivovarském muzeu zvykem. Pod názvem „Muzeum nespí“ se zde například konají podzimní noční prohlídky, muzeum se zapojuje i do programu plzeňského Historického víkendu a jiných akcí. „Již tradičně se při nejrůznějších příležitostech snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku zábavnými prvky. S podzimem jsou již spojené hrané noční prohlídky, k jaru a příchodu nové sezóny zase patří Velikonoce. Stejně jako vloni, rozhodli jsme se i letos nabídnout během svátků každému návštěvníkovi hrát si a bavit se,“ říká Jitka Matějovicová. Cena zvýhodněného velikonočního vstupného: Dospělí 100 Kč Děti do 18 let zdarma

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje

V roce 2007 vyvezl Plzeňský Prazdroj 675 tisíc hektolitrů piva Pilsner Urquell, nejvíce v jeho 165leté historii. Zúročuje se tak řada kroků, kterými největší výrobce českého piva a jeho vlastník SABMiller již několik let reagují na silnou nasycenost tuzemského trhu: zakládání poboček v zemích s prodejním potenciálem, centralizovaný mezinárodní marketing značky Pilsner Urquell a péče o kvalitu piva včetně vzdělávání majitelů barů a restaurací.

Na domácím trhu, kde je příležitostí ke zvyšování prodaných objemů velmi málo, se Prazdroj chce dlouhodobě zaměřit na zvyšování podílu v prémiovém segmentu. Že se to daří, dokládá např. loňský nárůst domácích prodejů Pilsner Urquell o téměř 3 % i přes zvýšení cen piva.

Klíčovou oblastí k růstu jsou však zahraniční prodeje. S cílem zvýšit vývoz proběhla reorganizace systému prodeje v zahraničí. Dříve probíhal prodej plzeňského piva jen dvěma způsoby: buďto s podporou SABMiller nebo přes výhradního distributora. Nyní vznikají i menší pobočky v zemích, kde je velký potenciál pro prodej značek SABMiller

a Plzeňského Prazdroje. Od května 2006 funguje pobočka ve Španělsku, od loňského února ve Francii. Například španělská pobočka ještě v roce 2006 stihla export Pilsner Urquell meziročně zdvojnásobit, vloni už prodala 11.200 hl (+ 62 %).

O celosvětový marketing značky Pilsner Urquell pečuje speciální oddělení, které funguje od roku 2003 v Londýně. „Stará se o budování a rozvoj globální marketingové strategie značky, abychom dosáhli maximálně konzistentní komunikace a využívali synergie z toho plynoucí, např. pouze jeden vývoj nákladných reklam,“ říká Luboš Kastner, manažer marketingu pro export Plzeňského Prazdroje. Jen v uplynulém fiskálním roce (F07) byla značka Pilsner Urquell podporována mezinárodními marketingovými a reklamními aktivitami za 250 milionů Kč, z toho například 84 milionů šlo na aktivity značky ve Velké Británii. Vloni spustil Prazdroj rozsáhlou reklamní kampaň na podporu prodeje piva Pilsner Urquell v Německu, vedenou známým sloganem „Ohne Lemon. Ohne Cranberry. Ohne Bullshit.“

V oblasti rozšíření výrobní kapacity i posílení chuťové stability piva dokončil Prazdroj řadu investičních projektů v plzeňském pivovaru. Letos se ještě rozšíří kapacita výroby piva Pilsner Urquell instalací šesti nových velkokapacitních tanků s celkovým objemem 28 800 hl.

Do podpory exportu byla zahrnuta i mezinárodní péči o kvalitu piva. „Na tomto poli podnikáme vlastní technická opatření, ať už jde o komplexní projekt chuťové stability nebo jednotlivosti typu speciální 25 litrový KEG sud s průměrem pouhých 28 cm, který se vejde do chlazeného prostoru v barech amerických restaurací a klubů. Zároveň vzděláváme a motivujeme samotné hostinské, barmany a majitele restaurací ke správné péči o pivo a kulturní prostředí k jeho konzumaci. Tomuto účelu slouží například soutěž

o nejlepší evropskou restauraci Pilsner Urquell, klání Pilsner Urquell Master Bartender, Evropská liga kvality i její národní úrovně,“ říká Luboš Kastner. Zároveň po světě jezdí tým obchodních sládků Plzeňského Prazdroje, který vzdělává distributory, zákazníky a zaměstnance v historii, výrobě, péči a čepování piva plzeňského typu. Každoročně takto vyškolí tisíce lidí.

Značka Pilsner Urquell se nyní prodává v 56 zemích, klíčovými trhy zůstávají SRN, USA, Slovensko a skandinávské země. Vloni přibyly tři nové trhy (Albánie, Gruzie a Srbsko), v Německu je Pilsner Urquell nejprodávanější značkou mezi dováženými pivy.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Milionové investice, například robotizace výroby, výrazné zvyšování výroby piva, dodávání svijanského piva novým odběratelům. To jsou plány, které v letošním roce čekají Pivovar Svijany. Ba co víc, prakticky vše ještě v první polovině letošního roku.

„V loňském roce jsme vyrobili 265 916 hektolitrů piva, o rok dříve 227 785 hektolitrů. A plán na letošní rok je vyrobit 300, možná i 310 tisíc hektolitrů,“ prozrazuje Boleslavskému deníku smělé plány ředitel Pivovaru Svijany Josef Horák.

K tomu, aby pivovar poprvé v historii překonal hranici tří set tisíc hektolitrů, má v prvních dvou měsících letošního roku dobře nakročeno. „V lednu letošního roku jsme oproti lednu loňského roku vyrobili 117 procent piva, v únoru dokonce 125 procent,“ pokračuje ředitel. První letošní čísla jsou tudíž nejlepším důkazem toho, že nárůst výroby bude i v roce 2008 pokračovat.

Současná maximální kapacita pivovaru se však pohybuje okolo tří set tisíc vyrobených hektolitrů ročně. Aby bylo možné třísettisícovou hranici překročit, je potřeba přikročit k investicím. „Počítáme s investicemi za zhruba padesát milionů korun – prakticky všechny v prvním pololetí letošního roku,“ říká ředitel.

Co vše se během několika následujících měsíců v Pivovaru Svijany chystá? V květnu se mají rozšiřovat takzvané studené prostory, tedy ležácký sklep, kde přibude šest nových tanků. Každý pojme 630 hektolitrů piva. Další investicí, plánovanou už na příští měsíc, je paletizace a depaletizace. „Jde vlastně o robotizaci výroby. Láhve už se nebudou na palety nandávat ručně, totéž platí i o sudech,“ vysvětluje Horák.

Tento krok ušetří i několik pracovních sil. Neznamená to však, že by pivovar propouštěl. „Vzhledem k plánovanému navyšování výroby počítáme s těmito pracovníky jinde ve výrobě,“ ujišťuje ředitel.

Během prvního pololetí se rovněž plánuje postavit větší pivovarskou prodejnu a větší sklad. Všechny tyto úpravy budou znamenat, že v pivovaru bude možné ročně vyrobit zhruba 350 tisíc hektolitrů piva ročně.

I přes všechny investice a smělé plány do nejbližší budoucnosti se pivovar hodlá i nadále soustředit pouze na tuzemský trh. „Kromě severní Moravy jsme všude v České republice. Například v Brně a okolí zásobujeme zhruba padesát restaurací, v Plzni asi dvanáct. A stále se hlásí noví odběratelé,“ říká Horák.

V letošním roce se svijanské pivo, stejně jako každý rok, zúčastní i mnoha soutěží. Ta nejprestižnější, v Českých Budějovicích, pivovar teprve čeká. Už nyní v březnu se však může pyšnit některými čerstvými oceněními. Jde například o první místo pro nealkoholické pivo Vozka, které Svijany získaly v Táboře. Tam získaly i Pivní pečeť 2008.

Nealkoholického piva Vozka vyrobil pivovar v roce 2006 téměř 2,3 tisíce hektolitrů, v loňském roce už zhruba 3,5 tisíce hektolitrů. „Lahvové nealkoholické pivo Vozka dodáváme například i do areálu závodu Škoda Auto,“ připomíná Horák.

Stejně jako každý rok nebude ani letos chybět ve Svijanském Újezdu monstrózní akce Pivovaru Svijany. Dvanáctého července se uskuteční oblíbené Slavnosti piva. Loni přišlo patnáct tisíc platících diváků. A letos? Účast určitě nezůstane za očekáváním, z patnácti kapel, které budou hrát na dvou pódiích, se představí například Kryštof, Rangers či Anna K. Už devatenáctý ročník slavností bude, co se týče hudby, žánrově velmi pestrý.

A na co se mohou těšit přímo obyvatelé Mladé Boleslavi? Svijanské pivo už je snad ve všech supermarketech, také v mnoha boleslavských restauracích se Svijany točí. A na duben roku 2008 se chystá úplná novinka, která potěší každého svijanského fajnšmekra.

„V Mladé Boleslavi na Ptácké ulici vznikne během dubna nový krámek čistě s pivem Svijany, ale i dalším svijanským zbožím a propagačními materiály. Jde například o trička, cyklistické dresy, pětilitrové soudky a různé suvenýry,“ láká Horák.

Půjde teprve o třetí svijanskou prodejnu v regionu. Jedna je přímo u pivovaru, druhá v Mnichově Hradišti. „Například krámek v Mnichově Hradišti má naprosto nevídané úspěchy,“ předpovídá Horák úspěch i boleslavské prodejně a připomíná, že například jen cyklistických dresů s logem Svijan už pivovar prodal zhruba tisíc.

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Jan Lastovička

Sto dnů od zahájení provozu už mají za sebou českobudějovické Masné krámy. Po celkové rekonstrukci si proslulá restaurace na nezájem návštěvníků nemůže stěžovat.

„Hosté vypili přes sto tisíc velkých a malých piv,“ ohlédl se Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro Budějovického Budvaru, n. p., za sto dny provozu, které uplynuly minulý týden. V restauraci se vypilo 533 hektolitrů čepovaného piva, nejoblíbenějším druhem je kroužkovaný ležák Budweiser Budvar, který má na prodeji podíl 91% – celkem 486 hektolitrů.

Za sto dnů naplnili výčepní 99 703 půllitrů a číšníci naservírovali hostům 23 212 porcí hlavních pokrmů. „Pečených vepřových kolen si hosté objednali sedm set dvacet,“ uvedl mluvčí pivovaru Petr Samec. Doplnil, že nejvíce se vydalo porcí „Pivovarského guláše“, na kterém si pochutnalo 1838 jedlíků.

Turisté už se zajímají i o pohlednice pivnice, která byla uvedena do provozu po dlouhých pěti letech. „Připravují se,“ potvrdil včera Marcel Getz z Turistického a mapového centra na náměstí Přemysla Otakara II. „Jakmile budou hotové, okamžitě se stanou součástí naší prodejní expozice pohlednic,“ doplnil Getz na adresu novinky, která by měla být hotova do měsíce.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Edwin Otta | Foto: Jaroslav Sýbek

Prodeje českých pivovarů v Rusku rostou. Například Budějovický Budvar loni na tamním trhu zaznamenal meziroční nárůst 25 procent.

Nejúspěšnějším českým pivem na ruském trhu se pak stal Velkopopovický Kozel společnosti Plzeňský Prazdroj. Za poslední rok se ho tu prodalo přes jeden milion hektolitrů. Značku Kozel uvedl Prazdroj na ruský trh v roce 2002, dnes je pivo k dostání na celém území Ruska. Vyrábí se v místních pivovarech podle tradiční české receptury a pod dohledem českých sládků.

Rusko je perspektivní trh Prazdroj je největším českým vývozcem piva. Za ním následují pivovary Staropramen a Budějovický Budvar. I jejich prodeje v Rusku v loňském roce rostly. Staropramen má přesné výsledky pouze pro východoevropský trh jako celek; výroba jejich piva v Rusku, Bulharsku a na Ukrajině loni vzrostla o 31,5 procenta.

Rusko je podle mínění odborníků perspektivním trhem, jelikož tamní spotřeba v posledních letech stále stoupá. Loni Rusové vypili 67 litrů piva na osobu, pivo pije více než polovina dospělých. Spotřeba piva by měla růst i nadále, přestože od ledna platí v Rusku vyšší spotřební daň z piva.

V Česku je 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších uvaří 84 procent českého piva.

Zdroj: Lidové noviny

Velkopopovický Kozel znovu slaví úspěchy na zahraničních trzích. Od roku 2002, kdy byl v rámci licenční výroby uveden na ruský trh, dosáhl pozice nejúspěšnějšího a podle průzkumů již také nejznámějšího českého piva. Objem výroby zaznamenává obrovský nárůst a za období posledních 12 měsíců překročil hranici 1 000 000 hl. Velkopopovický Kozel se stal v Rusku „domácí“ značkou a je k dispozici po celém obrovském ruském území.

"Je pro nás velké uspokojení, že v Rusku dosahuje značka Velkopopovický Kozel výsledků, které potvrzují, že ruským spotřebitelům chutná a mají ho rádi. Díky svým kvalitám a marketingové podpoře dokáže úspěšně konkurovat jak místním, tak importovaným pivům v prémiovém segmentu. Velkopopovický Kozel je dnes nejprodávanějším českým pivem v Rusku,“ uvedl Sergej Gazarian, manažer značky Velkopopovický Kozel v Rusku.

Na ruském trhu je Velkopopovický Kozel k dostání ve dvojím 0,5l balení – v lahvi a plechovce – a také čepované v sudech. Velkopopovický Kozel se v zahraničí (kromě Ruska také například v Maďarsku) licenčně vyrábí podle tradiční české receptury pod dohledem českých sládků. Jeho výrobu kontrolují nejzkušenější sládci z velkopopovického pivovaru a pravidelné testovací panely expertů.

Celkem se Velkopopovický Kozel prodává ve 25 zemích světa od Finska až po Austrálii. Představuje silnou tradiční českou značku, která je velmi dobře prodávána na zahraničních trzích. Velké popularity již tradičně dosuje na Slovensku, ve skandinávských a pobaltských zemích a třeba ve Finsku je největší importovanou značkou piva.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivné slávnosti patria neodmysliteľne k pivu ako takému. Tradičný Oktoberfest v Mníchove, Pivné slávnosti v Tábore, alebo aj Junifest v Bratislave stále lákajú pivného gurmána a milovníka pivnej rôznorodosti k včasnému naplánovaniu termínu zúčastniť sa týchto atraktívnych slávností dobrého piva.

Pivovar Kaltenecker organizoval svoje prvé pivné slávnosti v januári 2007 k okrúhlemu 10. výročiu založenia pivovaru. Rožňava sa tak stala na tri dni centrom pivnej rôznorodosti na Slovensku, nakoľko okrem vlastného sortimentu piva Kaltenecker sme do ponuky mohli zahrnúť aj zaujímavé hosťujúce pivá od našich priateľov z partnerských minipivovarov z Českej republiky a Maďarska. Úspech nielen inšpiruje, ale aj zaväzuje a preto sme sa rozhodli za pravidelné organizovanie pivných slávností v pivovare Kaltenecker v Rožňave.

Nakoľko január kvôli studenému počasiu nie je celkom ideálny termín na podobné hromadné oslavy dobrého piva (aj keď práve vtedy pivovar oslavuje svoje narodeniny), rozhodli sme sa, že spojíme naše pravidelné májové burzy zberateľov pivných suvenírov s termínom pivných slávností.

Čo teda chystáme na 2.ročník pivných slávností v pivovarskej reštaurácii Kaltenecker? V prvom rade zaujímavú ponuku pivných špeciálov z vlastného portfólia : 8 druhov čapovaného piva Kaltenecker vrátane jednej super novinky, ktorá bude mať premiéru až v prvý deň pivných slávností. Utajenie tohto ultra špeciálu je z jediného dôvodu: klub zberateľov pivných suvenírov „Kaltenecker club“ oslavuje v máji svoje okrúhle 15. výročie od svojho vzniku. Tento pivný špeciál bol navarený jednak ako darček k tomuto peknému okrúhlemu jubileu pre našich priateľov zberateľov a zároveň bude oficiálnym pivom 2.pivných slávností. Prezradíme snáď len toľko, že pivo tohto typu ešte na Slovensku varené nebolo a taktiež nemá žiadnu tradíciu konzumácie v našich končinách.

Okrem našich ôsmych druhov piva Kaltenecker znovu obohatia ponuku aj pivá zo zahraničných minipivovarov, napr. určite nájdete špeciály z nového českého pivovaru Kocour z Varnsdorfu , z pivovaru Pivovarský dum Praha, z pivovaru Permon zo Sokolova, z maďarských pivovarov nebudú chýbať Serforrás z Miskolca, alebo Palóc z Ballasagyarmatu. Okrem už menovaných ešte stále rokujeme aj s ďalšími zaujímavými malými pivovarmi a veríme, že ponuka bude ešte bohatšia.

Okrem zaujímavých pivných špeciálov každý večer ponúkame atraktívne pivné súťaže, živú hudbu rôznych štýlov a tradičnú sobotnú medzinárodnú burzu zberateľov pivných suvenírov s novinkami z nášho pivovaru, ako aj so zaujímavými cenami v tombole.

K výnimočnému pivu patrí aj lahodné jedlo, preto 2.pivné slávnosti budú aj v znamení špecialít k pivu a rozšírenému menu v ponuke jedál.

Zdroj: Kaltenecker.sk | Autor: Laco Kovács

Barokní pivovar v Buštěhradu je na odstřel. Myslí si to jeho vlastník. Chce ho nechat strhnout a na jeho místě postavit byty. Už o povolení k demolici požádal kladenský magistrát. Obyvatelé města se brání.

Proč je bývalý pivovar v Buštěhradu tak významný?

"Jednak je to významná městská dominanta, jedna z nejrozsáhlejších a nejstarších staveb ve městě, jednak má velikou architektonickou hodnotu. Dokonce ve zrovna vyšlé knize 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje měli autoři na výběr asi z deseti pivovarů a vybrali si Buštěhrad," vysvětluje Daniela Javorčeková, členka stavebního výboru města Buštěhrad a autorka petice proti demolici. "Dokonce když vyplulo na povrch, že má být pivovar stržen, volali mi a byli velmi rozhořčeni," dodává.

Petice teď koluje nejen po Buštěhradě, ale po celém Středočeském kraji. Po neděli ji organizátoři chtějí doručit kladenskému magistrátu na stavební úřad, kam vlastník, firma Level, podal oznámení o demolici.

Kladno ještě může demolici zamítnout. Podle všeho se tak nestane. "Stavební zákon nijak neošetřuje, jak nakládat s peticí, a pokud vlastník dodrží všechny náležitosti, stavební úřad nemá důvod mu nevyhovět," sdělila mluvčí kladenského magistrátu Petra Kučerová. "Ovšem v tuto chvíli ještě petice na magistrát nedorazila. Až se tak stane, budeme se jí zabývat."

Bytovky místo baroka

Proč má být pivovar stržen?

Firma Level, která ho koupila v roce 1993 a provozuje v něm sklady, chce na místě významné barokní stavby architekta Anselma Luraga vystavět bytovky. Podle projektmanažerky firmy Ivety Foffové je pivovar zchátralý a nevhodný k rekonstrukci, protože některé sklepy jsou podmáčené.

"Vzhledem k tomu, že pivovar stojí u rybníka, jsou ty sklepy podmáčené už asi tři sta let," oponuje Daniela Javorčeková. "Důležité je, že má udržované střechy a že objekty jsou dlouhodobě užívané. Havarijní stav poznám, protože rekonstrukce památkových objektů je moje profese. Pivovar v havarijním stavu není," dodává.

Kulturní památka?

Další problém je, že pivovar Ministerstvo kultury překvapivě neprohlásilo za kulturní památku, i když pro byli jak památkáři, tak město, tak Středočeský kraj. Tím vlastníku rozvázalo ruce. I proti tomu se protestuje. "Jednak jsme podali žádost o přezkoumání a minulý týden ještě stížnost k ombudsmanovi," popisuje Daniela Javorčeková.

Autoři petice přitom nejsou proti bytům v bývalém pivovaru za každou cenu. Jen nechtějí bourat. Podle Javorčekové dokonce památkáři udělali směrem k vlastníkovi vstřícný krok a nabídli mu, že se spokojí s tím, když zachová obvodové zdivo a nejvýznamější stavbu v areálu. To vlastník odmítl a místo toho navrhl o něco vyšší repliku. Javorčeková se ovšem obává, že když bude pivovar stržen, není žádná kontrola nad tím, co se skutečně postaví - avizované repliky, nebo mnohapatrové bytovky, které by náměstí třítisícového městečka úplně rozbily. Jak dodává, podobné případy už se staly.

Zámek zachránili

Město Buštěhrad už má za sebou jednu "památkovou záchrannou misi" - úspěšnou. V roce 2003 odkoupilo od soukromého vlastníka zdejší zámek, protože se o něj nestaral a přivedl ho do takového stavu, že hrozilo, že už oprava nebude možná.

Teď se rekonstruuje a bude v něm kulturní a společenské centrum a městský úřad.

Pivo z Buštěhrad pila i pražská šlechta. Vaření ukončil komunismus

- pivovar směl vařit pivo od roku 1497

- za třicetileté války byl zpustošen a vyrabován, varný kotel zavlečen až do Drážďan

- v roce 1755 ho přestavěl Anselmo Lurago, který se podílel i na přestavbě zdejšího zámku

- po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku 1873 byly postaveny nové ležácké sklepy

- v roce 1905 byla "zastaralá" technologie vaření piva přebudována na "parní"

Kvalita piva byla zřejmě po všechny časy dobrá

- už od roku 1685 bylo buštěhradské pivo dováženo do vrchnostenského a knížecího dvora a paláce v Praze

- vyváželo se i na jiná panství, přestože poddaným bylo tenkrát zakázáno čepovat cizopanská piva

Vaření piva ukončila ministerská vyhláška z roku 1966 o zrušení rajonizace, která dávala zákazníkům větší volnost ve výběru dodavatelů. Buštěhradský pivovar nevydržel konkurenci větších pivovarů s lepšími ekonomickými podmínkami a v roce 1967 poklesl odběr piva natolik, že byl dán návrh na jeho zrušení.

Poslední pivo bylo vyexpedováno 9. 9. 1967. Likvidace pivovaru dokončena 31. 12. 1967.

Zdroj: Týden | Autor: Tereza Šimůnková | Foto: Město Buštěhrad

V Pivovarském dvoře ve Zvíkovském Podhradí se zítra uskuteční druhý ročník soutěže Jarní cena českých sládků. Tu vypsal časopis Pivní kurýr pro pivovary s výstavem do pěti tisíc hektolitrů ročně. Degustační soutěž začíná v 15 hodin. Přihlásilo se třicet minipivovarů z celé země, které přivezou na ochutnávku 116 značek piv.

Zdroj. MF Dnes

Banskobystrický pivovar plánuje v roku 2008 hospodáriť so ziskom vyše 10 miliónov Sk a medziročne zvýšiť predaj o 10 %. Na tuzemský trh chce dodať 70 000 hektolitrov a maďarským zákazníkom 19 000 hl piva.

Najmenší slovenský pivovar s 2-% podielom na domácom trhu preinvestuje v tomto roku 20 miliónov Sk do novej technológie. Okrem vlastných zdrojov sa bude usilovať získať financie z eurofondov.

"Pivovar v konkurze sme získali v máji 2007 s dožívajúcou zastaranou technológiou ešte z čias jeho vzniku v 70. rokoch minulého storočia. V 90. rokoch ho sprivatizoval miestny podnikateľ Pavol Čupka. Počas 4 roky trvajúceho konkurzu správca konkurznej podstaty sanoval výrobu a zachránil firmu pred likvidáciou. Takmer 40 rokov sa však do fabriky neinvestovalo," uviedol konateľ spoločnosti Branislav Cvik.

Poznamenal, že v roku 2007 investovali v pivovare vyše 20 miliónov Sk z vlastných zdrojov najmä do výmeny starých vykurovacích telies a nákupu novej plniacej linky za asi 5 miliónov Sk z Českej republiky. "Muzeálnu technológiu nahrádzame postupne modernou. Doteraz sme vymenili asi jednu tretinu starých zariadení," povedal konateľ.

Celkovú výrobnú kapacitu 350 000 hl piva ročne využívajú v pivovare zatiaľ na asi 20 %. Okrem zlatistého moku vyrába ročne približne 13 000 hl nealkoholických nápojov. V roku 2007 vykázal Banskobystrický pivovar zisk 5 miliónov Sk a vyrobil 66 000 hl piva. Vlaňajšok bol prvým za ostatných 10 rokov, kedy spoločnosť nezaznamenala medziročné zníženie produkcie.

Terajší manažment prevzal pivovar s pôvodnými 84 zamestnancami. Dnes zamestnáva takmer 100 ľudí. Priemerná mzda dosiahla 18 900 Sk. S postupným zvyšovaním výroby bude prijímať aj nových zamestnancov.

Pivovarnícka tradícia sa v meste pod Urpínom začala ešte v roku 1501 udelením mestu takzvaného varečného práva ako privilégia. Novodobý Pivovar Urpín v Radvani - Kráľovej uviedli do prevádzky v roku 1971. Od mája 2007 pôsobí pod názvom Banskobystrický pivovar, s.r.o. Nové vedenie spoločnosti začalo celkovú obnovu firmy zahŕňajúcu reštrukturalizáciu technologického vybavenia a revitalizáciu obchodných a marketingových aktivít.

Zdroj: Dnes.sk

... Salima 2008, Zlatá chuť jižní Moravy 2008 a Zlaté plody jižní Moravy 2008

Pivovar Černá Hora vyrábí nealkoholické pivo Forman. Protože toto pivo neobsahuje alkohol, můžeme označit tento nápoj jako pivo bez alkoholu.V současnosti existují při výrobě nealkoholického piva několik různých metod. Nejužívanější metodou je tzv. výroba skokem. Nejprve se připraví nízkostupňová mladina o původní stupňovitosti 4% extraktu. Ta se vyrobí ve varně dvourmutovým dekokčním způsobem a nechá se 1 až 1,5 dne zkvasit ve spilce. Namísto běžných 7-10 dní u výčepních piv. Poté se pivo přečerpá do ležáckého sklepa, kde se při dokvašování pohlídá jeho stupňovitost. Během procesu se hlídá objem alkoholu. Ten by neměl přesahovat 0,5 % obj. alkoholu.

Dalšími, méně využívanými metodami výroby nealkoholického piva jsou:

Metoda použití speciálních kvasnic, které nezkvašují sladový cukr a tudíž nevytváří v pivu alkohol.

Metoda přidávání enzymů. Při rmutování se dodají do sladiny enzymy, které nevytváří tolik sladového cukru vytvořeného ze škrobu.

Čtvrtou, poměrně málo používanou metodou je vymrazování alkoholu. Z důvodu energetické a tudíž i ekonomické náročnosti se tato metoda téměř nepoužívá.

Pátou metodou, která je rovněž velice finančně náročná je metoda membránová filtrace založená na filtraci alkoholu přes speciální membrány.

Pivovar Černá Hora nepoužívá žádnou z výše uvedených metod, ale vyrábí pivo technologií membránové vakuové destilace. Ve vakuovém prostředí při sníženém tlaku se alkohol odpařuje při teplotě 40-45 %. Tím vzniká pivo s maximálním objemem do 0,04% obj. alkoholu. Tato technologie je nejlepší pro zachování chuťových vlastností piva. Chuťově by se mělo pivo více podobat pivu tradičnímu alkoholickému. Navíc jako vedlejší produkt je získán destilát, který má 40% alkoholu. Tento destilát s chuťovými vjemy sladu a chmelu je využíván k přípravě výrobku pod názvem Pivní režná.

V České republice nepoužívá žádný pivovar tuto posledně zmíněnou metodu. Pivovar Černá Hora je u nás vůbec první.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz

Emma zabijačkové hody neodnesla

Dne 1.2.2008 se na nádvoří pardubického pivovaru uskutečnil první ročník Zabijačkových hodů. I přes nepřízeň počasí a výpadky elektrického proudu se na akci dostavilo přes tisíc lidí, kteří si pochutnali na různých vepřových specialitách a hlavně pivu Pardubický Porter, které šlo ze všech nabízených druhů nejvíce na odbyt. Úspěch sklidila také soutěž v pojídání jitrnic, kterou s pěti a půl snědenými jitrnicemi za 15minut vyhrál pan Josef, který tak získal 100 piv zdarma.

Připravte se na Velikonoce

Nepřehlédněte naši akční nabídku prodejen Pivovarka, která je přizpůsobena pro období Velikonoc. V nabídce naleznete stáčená vína, stále oblíbenější „zelenou“ a hlavně Pernštejn Světlý ležák, který je za cenu, která se nemusí již nikdy opakovat. Navštivte naše prodejny a užijte si společně s výrobky Pernštejn Ten nejlepší velikonoční relax!!

Tmavý ležák Pernštejn uspěl v Táboře

Každoročně se v Táboře pořádají pivní slavnosti, jejichž součástí je i degustační soutěž „Pivní pečeť“. Stejně jako v roce 2007 i letos Pivovar Pernštejn a.s. získal jedno ocenění. Na bronzovém místě se umístilo pivo Pernštejn Tmavý ležák. Výroba tohoto piva byla započata teprve v roce 2006 a i toto ocenění je důkazem toho, že se v pardubickém pivovaru pivo vařit umí a uvedení Tmavého ležáku na trh bylo správným tahem.

Akční nabídky v prodejnách Pivovarka

Pivovar Pernštejn a.s. provozuje již 7 prodejen Pivovarka, které Vám nabízí piva z pardubického pivovaru za nejlepší ceny ve městě. V rámci zlepšení služeb Vám budeme navíc každý měsíc nabízet 3 akční výrobky, za ještě lepší ceny. Aktuální nabídku pro daný měsíc naleznete vždy na našich internetových stránkách.

Zdroj: Pernštejn.cz

Známá pražská restaurace „U Medvídků“ dokončila ve spolupráci s pivovarem Budějovický Budvar rekonstrukci svého pivního hospodářství. Do prostoru pivnice bylo instalováno pět pivních tanků, každý z nich o objemu 10 hektolitrů. Díky nové technologii bude nyní restaurace „U Medvídků“ nově nabízet čepovaný nepasterovaný ležák Budweiser Budvar. Restaurace „U Medvídků“ je v pořadí již čtvrtou restaurací v Praze, která nabízí tankové pivo z Budějovického Budvaru. Další „zatankované“ budvarské restaurace v Praze jsou „U Šumavy“ (Štěpánská 3), „Pod Slavínem“ (Svobodova 144) a „Rocky o’Reily (Štěpánská 32).

České Budějovice, 7. března 2008 – Známá pražská restaurace a hotel „U Medvídků“ dokončila ve spolupráci s pivovarem Budějovický Budvar rekonstrukci svého pivního hospodářství. Do prostoru pivnice bylo instalováno pět pivních tanků, každý z nich o objemu 10 hektolitrů. Díky nově vybudované technologii skladování piva bude nyní restaurace „U Medvídků“ nabízet čepovaný nepasterovaný ležák Budweiser Budvar z tanků. „Zavedení tankového hospodářství přispěje k lepší kvalitě čepovaného piva, což nám umožní lépe konkurovat restauracím v okolí,“ říká Jan Göttel, spolumajitel restaurace „U Medvídků“.

Systém „U Medvídků“ je výjimečný tím, že tanky se staly nedílnou součástí interiéru pivnice a zákazníci je mohou vidět. Protože tanky nejsou tradičně umístěné v chladném sklepě, jsou jejich pláště izolovány a aktivně chlazeny. „Pokud vím, funguje taková technologie ve střední Evropě pouze na dvou místech – v českobudějovických Masných krámech a

U Medvídků. Jinak se využívá pouze v restauracích na zaoceánských lodích,“ říká Bohumil Maťha, technik a projektant Budějovického Budvaru, který za projekt odpovídal. Tankové hospodářství „U Medvídků“ zajišťuje skladování piva za ideálních podmínek a zabraňuje jeho kontaminaci nežádoucími mikroorganismy. Mikrobiologická čistota (sterilita) celého systému je pro zákazníka zárukou, že na stůl vždy dostane ležák nejvyšší kvality a čerstvosti. Senzorické a chuťové vlastnosti takového piva se blíží vlastnostem piva natočeného přímo z ležáckého tanku v pivovaru.

Zásobování restaurace „U Medvídků“ je realizováno pomocí originálního kontejnerového systému, který vyvinul Budějovický Budvar v roce 2007. Podstatou systému jsou tepelně izolované kontejnerové zásobníky na pivo o objemu 10 hl. Pivo v nich vydrží studené nejméně 24 hodin. Kontejnery se, spolu s příslušenstvím, sterilují a následně plní v pivovaru. Po naplnění se kontejnery převezou do regionálního centrálního skladu. Do restaurace se pivo zaváží unikátním rozvozním automobilem s vlastním přečerpávacím a plnícím zařízením. Na místě určení se kontejner připojí přímo na pivní tank. Systém je, na rozdíl od většiny konkurenčních systémů rozvozu piva koncipován tak, aby na místě odběru odpadlo finančně i časově náročné čištění přívodního potrubí mezi tankem a přepravním kontejnerem před každým plněním. Přečerpávání piva z kontejneru do tanku trvá jen 12-14 minut.

Restaurace „U Medvídků“ je již čtvrtou restaurací v Praze, která nabízí tankové pivo z Budějovického Budvaru. Další „zatankované“ budvarské restaurace v Praze jsou „U Šumavy“ (Štěpánská 3), „Pod Slavínem“ (Svobodova 144) a „Rocky o’Reily (Štěpánská 32).

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Společnosti Pivovar Broumov z Broumova se loni snížila produkce o 30 procent na 26 000 hektolitrů.

Hlavní příčinou byl propad odběru od obchodních řetězců Tesco a Coop Ústí nad Orlicí, kam podnik dodal asi polovinu své produkce. „Vedle nižšího prodeje do řetězců se na poklesu projevila také sílící konkurence velkých pivovarů,“ řekl jednatel a spolumajitel pivovaru Jaroslav Nosek.

Nižší výroba se promítla i ve snížení počtu zaměstnanců z původních více než 30 lidí na nynějších 23. S dodávkami do řetězců Pivovar Broumov, který je nejmenší v Hradeckém kraji, začal v roce 2004. Krátce nato mu odbyt výrazně narostl, ze zhruba 13 500 hektolitrů v roce 2003 na 43 000 hektolitrů v roce 2005.

Ještě letos podnik kvůli dalšímu snížení dodávek řetězcům čeká mírný pokles výroby. Snížení by chtěl částečně vyrovnat novými kontrakty v Polsku.

Loni export pivovaru činil asi 1 000 hektolitrů a směřoval vedle Polska také do Německa a Ruska. Pod značkou Opat podnik vyrábí sedm druhů piv, z toho tři speciální.

Zdroj: MF Dnes

Po namáhavém dni, kdy se plně soustředily na to, aby upevnily osobní kult Kim Čong-ila a aby potrápily svět jadernými hrozbami, není pro severokorejské kádry lepší věc než si odpočinout u vychlazeného piva.

Chudá Severní Korea, známá především komunistickou propagandou, již několik let vaří jedno z nejlepších piv na Korejském poloostrově. Avšak kvůli mizerné infrastruktuře, nedostatku obchodních partnerů a neznalosti zákonů kapitalistického světa zůstane její Taedonggang, jak se toto pivo jmenuje, ve světě téměř neznámý.

Úsilí severokorejského režimu mít své vlastní velmi kvalitní pivo začalo získávat reálné obrysy v roce 2000, kdy KLDR začala jednat s britskou společností Ushers, aby získala jeden její uzavřený pivovar, který sloužil již 180 let.

Severokorejci ho rozebrali a doslova kus po kuse ho poslali do Pchjongjangu. Tam ho zase složili. Ovšem pod názvem - pivovar Taedonggang. Pojmenovali ho podle řeky Tedong, jež protéká metropolí KLDR.

V roce 2002 bylo dílo hotové. Dokonce ho osobně navštívil muž, který je jinak známý zálibou v drahém brandy a víně - vůdce Kim Čong-il.

"Když se delší dobu díval, jak pivo vytéká, s velkým potěšením poznamenal, že teď budou lidé moci dostávat čerstvé pivo ve všech ročních obdobích," citovala tehdy slova vůdce oficiální agentura KCNA.

V KLDR se sice vyrábí více značek piv, ale Taedonggang se stal tou nejznámější. V předraženém hotelu v Pchjongjangu si láhev Taedonggangu můžete koupit za půl eura.

Podle Pak Mjong-čina, distributora nápojů Vintage Korea, si Kim Čong-il přál, aby v zemi vznikl opravdu špičkový pivovar. "Používají ty nejlepší suroviny a ingredience bez ohledu na cenu," tvrdí. Ty pivovar získává v zahraničí. Voda je však velmi kvalitní i v Severní Koreji. Díky nerozvinutému průmyslu ji neměl kdo příliš znečistit.

S vývozem tohoto piva to ale jinak není příliš slavné. Hezké etikety se musí dovážet z Jižní Koreje a kvalitní lahve z Číny.

Taedonggang je oblíbené pivo komunistických pohlavárů. Běžní lidé si za stejnou cenu radši koupí alkohol vyrobený z rýže. Je prý levnější a má rychlejší účinky.

Zdroj: iHNed | Foto: Wigipedia

Pokud budou chtít milovníci pěnivého moku ochutnat o Velikonocích nějaké speciální sváteční pivo, budou mít šanci u dvou východočeských pivovarů. Trutnovský pivovar Krakonoš a Pivovar Broumov letos uvařily speciální čtrnáctistupňové světlé pivo a medový ležák.

Většinu tohoto piva v lahvích či sudech prodají ve východních Čechách, část dodají do Prahy či Brna.

"Věříme, že naše medové pivo bude mít úspěch. Ačkoliv obsahuje lesní, luční a kaštanový med, není sladké," řekl jednatel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek. Medového piva podnik vyrobil asi 100 hektolitrů. Speciální piva podle Noska oslovují stále více lidí. Kladný ohlas podnik sklidil už o Vánocích se speciálním polotmavým sedmnáctistupňovým pivem.

Pivní perličky od minipivovarů

Již několik let vaří k Velikonocům čtrnáctistupňový speciál trutnovský pivovar Krakonoš. "Dříve jsme vařili jednu várku. Pivo mělo úspěch a nyní vaříme várky dvě," řekl ekonom pivovaru František Pechek. Jedna várka představuje asi 180 hektolitrů. Ani u jednoho pivovaru však výroba na pivu k Velikonocům nestojí. Výstav Krakonoše činí přes 90 tisíc hektolitrů, Pivovaru Broumov kolem 26 000 hektolitrů.

Zvláštní speciální piva pocházejí především z produkce minipivovarů. Například v závěru loňského roku začal v Hradci Králové pivovarník Milan Rambousek vařit speciální Eliščino královské pivo s přídavkem kaštanového medu. Další piva výjimečných chutí vaří na východě Čech například minipivovary ve Vrchlabí na Trutnovsku a Dětenicích a Miletíně na Jičínsku.

Zdroj: Týden

Někdy i komerční klienti zvolí pro svou propagaci upozornění na nějaký sociální problém. Tento typ reklamy budí mediální pozornost, ale nese i svá rizika.

Když v některých restauracích v Humpolci nebo v okolí přebere host trochu přes míru a začne se rozkřikovat, donese mu vrchní místo obyčejného půllitru zvláštní sklenici. Je na ní ženský obličej. Chytí-li sklenici za ucho, vypadá to, jako by svou pěst zabořil ženě do tváře. Vedle tváře je na sklenici nápis: „Prosím, ne, nenechte se ovládnout alkoholem.“ Kromě varování před domácím násilím pod vlivem alkoholu upozorňuje tato neobvyklá reklama na nealkoholické pivo Bernard Free.

„Nealkoholické pivo se většinou propaguje upozorňováním na to, že v opilosti nesmíte řídit. Bernard se ale takto postavil k jinému velmi aktuálnímu problému,“ říká Filip Kukla, copywriter agentury Euro RSCG Prague, která tuto reklamu vyrobila. „Kolegu to napadlo, když jsme seděli přímo v restauraci. Sklenice jsou v současnosti k dispozici v hospodách Rodinného pivovaru Bernard, ale nedostane je do ruky každý, výčepní jsou instruováni, aby je podávali opravdu jen těm hostům, kteří se začínají chovat agresivně.“ Euro RSCG Prague nyní soutěží s touto reklamou na newyorském kreativním festivalu NYF, jehož výsledky by měly být vyhlášeny ještě během jara.

Trend reklamy na komerční značku, který se současně snaží upozorňovat na nějaký sociální problém, odstartovaly pravděpodobně reklamy United Colors of Benetton v 80. letech minulého století. Značka svetrů, jejíž reklamy vytvářel fotograf Oliviero Toscani, se začala vyjadřovat k otázkám AIDS, rasismu, válčení, vždy prostřednictvím pokud možno šokujícího vizuálu. Toscani mimochodem u tohoto trendu zůstal i poté, co přestal pracovat pro Benetton – loni vzbudila pozornost jeho kampaň pro milánský módní dům Nolita, která ukazovala dívku s anorexií.

Ačkoli v ukazování drastických snímků italský fotograf mnoho následovníků nenašel, snaha propagovat svou značku přes společenský problém zůstala. Loni tak obletěla svět známá kampaň značky Dove Evolution, upozorňující na to, že svět reklamy a modelingu vytváří často nereálné vzory ženské krásy, jimž se mladé dívky zbytečně přizpůsobují. Současně však znovu začala sílit kritika – tyto koncepty přitahují pozornost, ale nepomáhají prodávat značku.

Stejně jako Benetton i Dove musel čelit v některých zemích poklesu zájmu o své výrobky, přestože informace o kampani letěly prakticky všemi médii. „Tento typ reklamy může být funkční, protože pomůže značku odlišit, ovšem ruku v ruce s tím jde riziko, že spotřebitel přehlédne značku a soustředí svou pozornost jen na ono sociální poslání,“ míní marketingový specialista Ivan Tomek.

„Podle výzkumů, které máme k dispozici, osloví týdně člověka kolem 1500 unikátních reklamních sdělení. Takovému množství už se lidský mozek brání. Za šest let klesla schopnost vybavit si včera viděnou reklamu z 25 na osm procent,“ pokračuje Tomek. „Pokud tedy značka není dostatečně vidět, může ji spotřebitel opominout, byť si pamatuje sdělení kampaně.“

Podle Filipa Kukly však podobné kampaně mají šanci. „Pokud značka dobrovolně upozorní na problém, který je obecně známý a v určité míře se jí i týká, spotřebitelé ocení, že se k nim chová fér. Jde ale o to, aby reklama měla pravdivý základ a její sdělení se značkou souviselo.“

S názorem, že schopnost pamatovat si reklamu u spotřebitelů klesá, Kukla souhlasí – právě proto však u kampaní s menším rozpočtem doporučuje silný a třeba i provokativní nápad: „S nadsázkou říkám, že reklama je droga, kterou podáváte spotřebitelům a oni si na ni stále více zvykají. Máte-li pak dosáhnout stejného účinku, musíte buď zvýšit dávku, nebo najít něco nového.“

Zdroj a foto: Lidové noviny | Autor: Jaroslav Krupka