Tropická horka posledních dnů citelně zvedla zájem o pivo a v pivovarech museli přidat na obrátkách. Rodinný pivovar Bernard v Humpolci už také prodává piva více než před týdnem. "Díky současnému počasí jsme v těchto dnech zvýšili prodej piva ve srovnání s minulým rokem zhruba o dvacet procent," potvrdil Právu spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Současná čísla by měla odpovídat měsíčnímu objemu patnáct a půl tisíce hektolitrů piva. "Loni jsme ve stejném období prodali zhruba necelých třináct tisíc hektolitrů," dodal Bernard. Humpolecký pivovar potvrzuje, že zejména v létě je trh s nápoji velice citlivý na výkyvy počasí. "Je to hlavní ukazatel. Děláme samozřejmě celou řadu aktivit, získáváme další restaurace, je za tím kupa práce. Počasí ale sehrává velmi významnou roli," poznamenal spolumajitel v současnosti největšího pivovaru na Vysočině. (Právo)

V sobotu 3.července bude ukončena v pořadí již čtvrtá kampaň zpracování sladovnického ječmene ve Sladovně Bernard v Rajhradě u Brna. Za čtyři roky její produkce bylo vyrobeno celkem 26.400 tun sladu, z něhož se uvařilo 330 miliónů půllitrů piva. V letošní kampani bylo vyrobeno 6.650 tun sladu, zhruba jednu třetinu zpracuje Rodinný pivovar Bernard, ostatní se prodá dalším pivovarům v České republice. Část produkce je vyvezena do zahraničí (Belgie a Polska).

„Hlavní dodavatelé sladovnického ječmene jsou z okolí Brna, část nakupujeme na Českomoravské vrchovině“ konstatuje generální ředitel sladovny Ing. Josef Vávra a dodává „O humnový slad je pro jeho tradiční charakteristické vlastnosti v posledních letech zvýšený zájem.“

Sladovna byla založena v květnu roku 1872 a v září téhož roku se již začal vyrábět slad. V průběhu let se objektu využívalo pro různé účely a na konci druhé světové války sladovna vyhořela. V roce 2000 byla ve sladovně ukončena výroba. V září téhož roku ji koupil Rodinný pivovar Bernard a v krátké době obnovil výrobu.

Obrat za 1.čtvrtletí roku 2004 je 5.886 tis. Kč, hospodářský výsledek 1.845 tis. Kč a tržby za slad 5.629 tis. Kč. Ve sladovně je zaměstnáno 25 zaměstnanců.

Další informace: Zdeněk Mikulášek 565 532 407, pivovar@bernard.cz ,www.bernard.cz , Jiří Šusta 547 230 031, sladovna@bernard.cz . (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Spolumajitel Rodinného pivovaru Stanislav Bernard plní svůj slib daný před zahájením EURO 2004 českým fotbalovým reprezentantům a celému realizačnímu týmu. Pro každého je připravena pivní prémie ve výši 80 litrů nepasterizovaného piva Bernard. Prémii získali za postup ze základní skupiny na letošním fotbalovém mistrovství Evropy v Portugalsku.

„Kromě samotných výsledků si cením morální síly reprezentačního družstva ve chvílích, kdy se nedařilo“ říká Bernard. „Především s reprezentací Nizozemska odehráli velké utkání. Gratuluji Karlu Brücknerovi a všem hráčům k postupu ze skupiny a držím jim palce do dalších zápasů. Věřím, že budu moci splnit i druhou část svého slibu a předám všem motivační prémii 160 litrů.“

To je množství, které získají reprezentanti v případě zisku zlatých medailí. Navíc trenér české reprezentace pan Karel Brückner obdrží doživotní roční rentu ve stejné výši. Toto množství piva staví Českou republiku již několik let na první příčku ve spotřebě na jednoho obyvatele ve světě. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Po zkušebním provozu se dne 1.6.2004 naplno rozjela nová myčka lahví a stáčecí linka piva Konrad v Pivovaru Hols ve Vratislavicích nad Nisou. Nejmodernější zařízení svého druhu naplní za hodinu 15 tisíc lahví. "Do provozu jsme chtěli linku uvést u příležitosti 5. výročí obnovení výroby piva ve Vratislavicích, a to se nám podařilo. Nové technologické zařízení patří ke světové špičce, elektronické čipy a počítače vyhodnotí každou nepřesnost, a tak každá lahev všech sedmi druhů piv, která vyrábíme, projde nejdůkladnější kontrolou v historii pivovaru," uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš s tím, že evropské normy jsou v novém komplexu mnohonásobně překročeny. V letošním roce tak firma završila splnění všech hygienických požadavků Evropské unie, včetně nových sociálních zařízení pro svých 50 zaměstnanců. Spokojeni jsou i dělníci pohybující se kolem linky pod vedením Karla Vacka - Jan Kundrát, Marie Grešová, Leona Grossgottová, Lenka Koptíková, Naďa Schmidtová nebo Petr Procházka. "Nově jsou vybaveny i laboratoře, takže máme speciální měřiče stupňovitosti mladiny a kalu, tedy trvanlivosti piva, což má velký vliv na stabilní kvalitu jednotlivých várek," vysvětlil ředitel. I letos uvařil vratislavický pivovar ke slavnostem Dne Konrada, který se uskuteční v sobotu 26. června v areálu pivovaru, populární a úspěšný dvanáctistupňový ležák Červený král. "Tu červeně barvicí bylinku však neprozradím," dodal a prozradil, že výstavba mycí a stáčecí linky s úpravami budovy přišla cca na 20 miliónů korun. Červeného krále ochutnají návštěvníci pivních slavností Den Konrada 26. června, kde se například představí skupiny Kabát Revival, Těla a Šance. Pro děti bude jezdit koňský povoz či seskočí parašutisté. Proběhnou také nejrůznější pivní soutěže - hod prázdným sudem, běh ve dvojicí se sudem plným i tradiční pití tupláků na čas. "Bude také vyhlášen vítěz naší celoroční soutěže "Poznej všechny Konrady", který odjede domů v renaultu," připomněl Jaroslav Toman z obchodního oddělení. "A ten návštěvník, který přinese nejvíce zátek s písmenem K, dostane 365 piv, tedy pivo na každý den," doplnil. (Liberecký den)

Zlatopramen 11 začal s projektem budování sítě vlastních profilových restaurací. První z nich otevřel na náměstí ve staré části Mladé Boleslavi. Do konce roku vybuduje Zlatopramen minimálně čtyři další ve městech nad 20 tisíc obyvatel a v okrajových čtvrtích velkých měst. Všechny profilové restaurace Zlatá Kovadlina budou mít jednotný styl interiéru. Prostředí připomíná kovárnu. Každý hostinec ponese jak prvky z kovářského prostředí, tak i prvky vztahující se přímo k lokalitě, kde bude restaurace vystavěna. Dominantu tvoří výčep, výčepní zařízení ve tvaru kovadliny a kovářská výheň. Všechny restaurace konceptu Zlatá Kovadlina budou mít v interiérech další typické prvky, mezi které patří dřevěné stoly, lavice a židle, dobové fotografie a kovářské náčiní. „Restaurace chceme v první fázi otevírat všude tam, kde značka Zlatopramen ještě není příliš známá v segmentu točeného piva. Je to jedna z cest, jak expandovat v gastro sektoru po celé republice," uvedl Boris Rajdl, manažer značky Zlatopramen. Otevření další profilovky připravuje firma v srpnu v Liberci. Pak bude následovat Praha. Kovadliny budou i na Moravě. (EURO online)

Už za dva roky se chystá majitel zámku v Chyši na západě Čech Vladimír Lažanský otevřít značně poškozený zámecký pivovar a začít v něm vařit pivo nesoucí český název. Jaký přesně, to není ještě jisté. Kromě zlatavého moku chce zámecký pán zřídit v zámku i muzeum. Poslední várka piva se v zámeckém pivovaru uvařila roku 1926 a pivo neslo německý název Chiescher Bier.

"Celý objekt někdějšího pivovaru se v současné době opravuje. Pan Lažanský chce tradici pivovarnictví v Chyši uchovat, takže se milovníci dobrého piva mají na co těšit," uvedla Hana Tylová ze zámku v Chyši. Novinkou blízké budoucnosti bude i muzeum. "Už nyní se snažíme shromažďovat nejrůznější předměty, které si lidé budou moci v muzeu prohlédnout. V Chyši muzeum není, takže se bude jednat také o novinku," dodala Tylová.

V přízemí zámku lákají k prohlídce barokní interiéry se štukovou výzdobou a nástropní malbou Petra Brandla. Stálá expozice Karla Čapka připomíná spisovatelův pobyt na zámku v roce 1917. Návštěvníci se po dohodě s průvodci mohou dostat i do zámeckého sklepení, reprezentujícího pozdně gotickou fázi původního hradu. (iDnes)

Také plzeňský architekt Karel SVOBODA si myslí, že plzeňský Měšťanský pivovar, který byl základem akciové společnosti Plzeňský Prazdroj, je stále majetkem plzeňských právovárečníků. Podle nich bylo znárodnění pivovaru neplatné.

Proč soudní spor vedete? Pro peníze? Je to tak časově náročné a navíc s výsledkem v nedohlednu, že se nedá vést pro peníze. Pokud nějaké získám, stejně je věnuji na opravu církevních památek. Jde mi o princip. Mám závazek vůči svému dědovi, který byl předsedou sdružení Plzeňského právovárečného měšťanstva. Byl pracovitý a úspěšný jako jeho předkové, jenže znárodňovací dekrety je postavily na roveň kolaborantů.

Spory už probíhají několik let. Proč myslíte, že se o majetek zatím nesoudilo město, které je vlastníkem práva várečného k největšímu počtu domů? Město se chová diplomaticky, nemůže přece vykopat válečnou sekeru s největším pivovarem v zemi. Ale svého pozorovatele na valnou hromadu sdružení město vyslalo, protože kdybychom spor vyhráli, jeho odškodnění by nebylo zanedbatelné.

Co si mohu pod právem várečným představit a jaké výhody z tohoto práva plynuly? Plzeňských domů s právem várečným, které společně Měšťanský pivovar vlastnily, bylo původně 250, některé byly zbourány, nyní je jich přes dvě stovky. Podíl na právu várečném má 2500 lidí, protože právo várečné bylo vázané k domu, v některých případech se ale dělilo i mezi 35 podílníků. Fungovalo to přibližně na principu akciového podílu, z podílu na právu várečném vyplýval například adekvátní podíl na zisku pivovaru.

V Plzni byly původně čtyři pivovary, jak to, že před válkou už tu fungoval jen jeden? Prior a Světovar Měšťanský pivovar koupil a utlumil zde výrobu, Plzeňský akciový pivovar, který vařil pivo Gambrinus, se stal jeho součástí. (Plzeňský deník)

Hned několik novinek přichystalo na letošní sezonu Pivovarské muzeum v Plzni. Návštěvníci budou moci na konci prohlídky dokonce ochutnat nepasterované a nefiltrované pivo. Nový projekt muzea nese název Příběh piva a věnuje se historii zlatého moku.

"Expozice muzea nyní mapuje historii vaření piva od raných starověkých počátků přes český středověk až po vrcholné období našeho pivovarnictví koncem 19. a v první třetině 20. století," vysvětluje Markéta Formanová z muzea.

Lidé z muzea postupně předělali všech osm expozic muzea. Téměř vše, co nyní mají návštěvníci šanci spatřit, je nové. "Lidé tak spatří běh šesti tisíciletí, po které se pivo vaří," uvedl Pavel Jechort, který stojí za vznikem nejnovější expozice. Ta představuje historii toho, bez čeho by se pití zlatavého moku rozhodně neobešlo, tedy nádob.

K vidění jsou třeba pivní džbány z doby faraona Tutanchamona, či Julia Caesara, doplněné věrnou rekonstrukcí egyptského pivovaru královny Kleopatry. Nová výstava se zabývá i pivním sběratelstvím a kuriozitami, které mají k pěnivému nápoji vztah. Takovými exponáty jsou například nejmenší soudek na světě, džbánek měřící jeden centimetr, nebo obří korbel vydlabaný z jediného kusu dřeva na Sibiři.

Expozice Příběh piva vznikala postupně v průběhu uplynulých tří let a byla dokončena právě nyní společně s rekonstrukcí budovy Na Parkánu - právě v ní se nyní návštěvníkům výstavní trasy - ale i běžným zákazníkům - točí nefiltrovaný ležák z Plzeňského Prazdroje, který v jiné restauraci na světě k mání není.

V muzeu zkrátka nepřijdou ani milovníci tradičních středověkých řemesel a cechů. V unikátní gotické sladovně, která svým stavebním významem přesahuje rámec středoevropského regionu, lze najít množství ojedinělých exponátů, vztahujících se k bohatým dějinám plzeňského pivovarnictví.

Vzniku a rozvoji Měšťanského pivovaru, tedy dnešnímu Plzeňskému Prazdroji, je věnována samostatná část výstavy. A návštěvníci uvidí i to, jakým životem žil takový plzeňský právovárečný dům. "V komplexu Pivovarského muzea a šenku Na Parkánu jsme dokončili i nový právovárečný dvorek, který byl navrácen do své původní podoby, včetně kůlny, necek a králíkárny s živými králíky," vysvětlila Formanová. (iDnes)

Nové pivo Knížecí 21 můžeme zařadit do kategorie vysokostupňový speciál světlý, hluboce prokvašený s obsahem alkoholu okolo 11%. Svou výraznou plností který mu dává značný obsah extraktu z nejkvalitnějších sladů vlastní výroby a svou výraznou zlatavou barvou je tento speciál zařazen mezi světlá speciální piva. Samozřejmě že u takto připraveného speciálního piva je i zvýšený obsah cukru pocházející ze sladu. Pivo má výraznější sladší chuť která je harmonicky vyvážená jemným chmelovým aroma. Souznění všech těchto chutí bude příjemným překvapením pro ty kteří se rozhodnou toto pivo ochutnat. Předem předesíláme že se nejedná o takzvané řadové (ekonomické) pivo, které by mělo za úkol zahnat žízeň, případně být hlavním osvěžením při společném grilování. Jedná se o pivo pohodové které svojí vyjímečností dotváří i vyjímečnostt okamžiku v kterém je podáváno.Posezení s přáteli v příjemném prostředí s naším pivem, kvalitním doutníkem (Propagací kouření mě Platan docela zklamal - pozn. Chody) a příjemnou společností jsou hlavní atributy kterými chce naše nové pivo uspět. (Web Platan)

Zájemce o Pivovar Strakonice bude muset zaplatit o dvacet milionů korun více. Ministerstvo zemědělství odhadlo cenu pivovaru na padesát milionů korun, ministerstvo financí ji však zvýšilo na sedmdesát milionů. Strakonickou radnici požadavek od koupi neodradil. "Za pivovar jsme ochotni zaplatit i vyšší sumu," řekl starosta města Pavel Vondrys.

Zastupitelé podle něj uložili radním, aby vyhlásili výběrové řízení na poskytovatele úvěru, ze kterého by město pivovar zaplatilo. Kvůli vyšší nabídce město ukončilo původní úvěrovou smlouvu, kterou dříve uzavřelo s ČSOB na 50 milionů korun. "Smlouva nebyla naplněna, pro nás z toho nehrozí žádné sankce," řekl Vondrys.

Strakonický pivovar, který vyrábí značky Nektar a Dudák, je součástí státního podniku Pivovary České Budějovice. Společně s Budějovickým Budvarem je v jižních Čechách posledním pivovarem v majetku státu. Město ho chce získat i proto, že po celý rok odebírá páru od místní teplárny, čímž stabilizuje cenu pro obyvatele. Pivovar měl ještě v roce 1990 výstav přes 226.000 hektolitrů piva, od té doby ale klesl o více než polovinu.

Privatizaci strakonického pivovaru protahovaly soudní spory s právovárečníky, jimž ale nakonec nárok na podnik nebyl přiznán. Radnice nyní doufá, že nové události privatizaci urychlí. (Quick)

Když Budějovický měšťanský pivovar nabízel na dvoře projekci přenosu z mistrovství Evropy ve fotbale, utkání měla neopakovatelnou náladu. Za zdí hučely varny a vzduch voněl sladem. Výčepní točili pivo, na grilu červenaly klobásy. Atmosféra jako v Postřižinách. Spojení veřejnosti s pivovarskými areály ale není nic nového. Alespoň od roku 1990, kdy se rozbíhaly pomalu v každém městě slavnosti piva.

Jeden z prvních pivovarů, který si na slavnostech založil tradici, je Městský pivovar Platan v Protivně, pojmenovaný podle aleje stromů. Zde také v polovině devadesátých let začínaly lidové slavnosti pod Platany. "Slavnosti pořádáme tradičně na Anenskou pouť. Jen tři dny a my vždycky připravíme slavnost Přijďte k nám pod platany," uvedl ředitel protivínského pivovaru Jaroslav Kovaříček. V protivínských alejích je zábava. Pivovar Platan přitom pořádá zajímavé akce i mimo svátek na svatou Annu, který je 26. července. Objekt zvaný Belveder uvnitř pivovaru pronajímá organizátorům hudebních koncertů, většinou typu country hudby, a to po celé léto. Slavnosti piva navíc doplňují jak jinak než soutěže hasičů a další atrakce. "S vedením pivovaru máme dobré vztahy. Patří sice do kategorie menších, vyrábí ročně kolem 400 tisíc hektolitrů piva, ale pro nás je to hodně důležitý podnik. Zaměstnává v sezoně až 150 lidí," chválí si starosta Protivína Jaroslav Hlaváč.

Podobně pečují města i o další malé pivovary, jako je Pivovar Strakonice, českokrumlovský Pivovar Eggenberg.

Budvar pořádá koncerty rockové i country hudby. U velkých podniků, jako Budějovický Budvar, je v roli toho, kdo podporuje okolí a město, zase pivovar. Budějovický Budvar nazval dny, kdy otevírá brány nejen svým zaměstnancům, Posezení na pivovarském dvoře. Ty jsou určeny příznivcům country. Letos zde zahrál například Banjo Band Ivana Mládka. Minulý měsíc se zde konal už třetí ročník festivalu Budvar Rock Revival a po ní už 12. Budvar Factory Party, kterou tradičně navštěvuje až tři a půl tisíce hlavně mladých lidí. Další Budvar Factory Party se připravuje na 28. srpna. "Vstup na všechny akce je volný a návštěvníci si mohou na místě koupit občerstvení," poznamenala mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová.

Své o významu pivovarského dvora ví i ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština. Stavba u řeky Malše pochází z poloviny 19. století a původně vyrostla na okraji zástavby na Lineckém předměstí. Dnes se do dvora dívají obyvatelé z nedalekých paneláků. Také jeho akcionáři se snaží oživit dvůr. Například zde pořádali sraz harlleyářů.

Nektarskou pouť nabízí lidem zase Pivovar Strakonice. "Hrají tady čtyři kapely, z toho dvě dechovky. Akci pořádáme vždy 29. června na našem pozemku vedle pivovaru. Schází se tu až pět tisíc lidí," uvedl ekonom pivovaru Jindřich Šašek.

Nové prostory pro návštěvníky otevřel v bývalé staré sladovně třeboňský Pivovar Bohemia Regent. Slavnost piva pořádá poslední červencový den. "Od srpna tu máme noční koncerty v době od půlnoci do tří. Kromě toho je vždycky pro návštěvníky otevřeno při každoročních slavnostech Okolo Třeboně," uvedl František Volner, který má na starost propagaci. Do starobylé sladovny se podle něho vejde až čtyři sta lidí, při slavnostech města mívají na dvoře kolem tisícovky návštěvníků.

Eggenberg rozšiřuje veřejnou plochu. Expanzi směrem k turistům chystá od letošního léta krumlovský pivovar Eggenberg. Nespokojil se jenom s půvabným dvorem a pivovarskou hospodou přímo v areálu. Letos zpřístupňuje ještě pivovarskou zahradu. Více než hektar plochy pojme až dvacet tisíc návštěvníků. Lidé zde budou trávit čas mezi stromy. "Přístup je zatím ze dvora, ale po všech úpravách bude samostatný. Zatím plochu zatravňujeme," uvedl provozní pivovarské restaurace Petr Šindelář. Kromě srazu motorkářů a otevření dvora pro Slavnosti pětilisté růže se v pivovaru střídají akce každý víkend. Kromě produkcí rockových kapel pořádá pivovar posledního července Keltskou noc, při níž vystoupí irské skupiny. První srpnový víkend bude patřit koncertům vážné hudby a Felixu Slováčkovi, po dalším týdnu vystoupí v pivovaru Čechomor a 27. srpna David Koller Band. Krumlovská pivovarská zahrada patřila původně drobným sadařům a zahrádkářům. Před několika lety dokonce pivovar uvažoval, že na své pozemky přestěhuje ze zámecké zahrady problematické otáčivé hlediště. Točna v pivovaru připadala otcům myšlenky jako geniální nápad.

Objekty pivovarů mají své kouzlo. Podle odborníků má průmyslová architektura českých pivovarů kouzlo, a pokud ji dokážou lidé oživit zajímavými nápady, nemá takové prostředí chybu. V českokrumlovském bývalém městském pivovaru, který se podobal ještě začátkem devadesátých let ruině, vyrostlo například světoznámé Centrum Egona Schieleho s půvabnou několikapodlažní galerií. V Českých Budějovicích je zase v objektu prvního měšťanského pivovaru známý hotel se stylovou pivnicí. Objekt bývalého pivovaru chtějí využít ke kulturním účelům také cisterciáci z Vyšebrodského kláštera. "I když sám nemám k pivu vztah, dobře udělanou adaptaci objektů pivovarů mám rád. Má to kouzlo a půvab. Pro architekturu měst mají význam každá podobná rozmanitost, každý dvorek, zákoutí. Důležité je, aby bylo takové místo využíváno. Jedině potom dokáže oslovit," míní českobudějovický architekt Zdeněk Urbanec. (iDnes)

Na včerejším setkání s novináři to řekli zástupci podniku. Podle právničky Heleny Lejtnarové získal Budvar na základě Přístupové dohody a z ní vyplývající ochrany zeměpisného označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo možnost na svých výrobcích používat logo zeměpisného označení Protected Geographical Indication (PGI). "Za spojením svého výrobku s místem původu si Budvar stojí. Za tohoto stavu věci nelze uvažovat v žádném případě o licenční výrobě, protože jakmile je kvalita výrobku závislá na zeměpisném prostředí nebo místě původu, tak jej nelze vyrábět v licenci," řekla Lejtnarová.

Logo PGI je potvrzením daných kvalit výrobku. Konzument, který si takový výrobek vybere, podle Lejtnarové ví, že dostává originální výrobek, který se nevyrábí nikde jinde než v místě původu. Modrožluté logo zatím na výrobcích Budějovického Budvaru spotřebitelé nenajdou. Jak Lejtnarová uvedla, podle sdělení Evropské komise je nejprve zapotřebí podmínky, které musí pivo z Budějovic užívající logo PGI splnit, zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie. (Českobudějovické listy)

Budvar Po zrušení státního monopolu a přísných regulačních opatření na prodej importovaného piva, ke kterým došlo na konci loňského roku v Turecku, začal národní podnik Budějovický Budvar opět vyvážet na tamní trh. Budweiser Budvar je tak zatím první a jediná importovaná česká značka přítomná na tureckém trhu. "Náš obchodní partner vytrval ve snaze vrátit tradiční ležák Budweiser Budvar na turecký trh, takže se nám společně nakonec podařilo překonat všechny byrokratické bariéry," uvedl obchodní manažer Budvaru Robert Chrt a poznamenal, že ležák prodávaný pod značkou Budweiser Budvar se v Turecku řadí se do kategorie super prémiových piv. Pivovar ho tam v letošním roce plánuje vyvézt zhruba tisíc hektolitrů. Podle World Beer Reportu dosáhla v roce 2003 v Turecku produkce piva 7,8 miliónů hektolitrů. Na tamní trh bylo přitom dovezeno jen deset tisíc hektolitrů. V současné době exportuje Budějovický Budvar své pivo do téměř 60 zemí pěti světadílů, a je tak jedním z nejúspěšnějších reprezentantů České republiky v zahraničí. Po 62 letech se Budějovický Budvar rovněž vrátil na trh Spojených států a Kanady, kam na základě nevýhodné a pod nátlakem uzavřené smlouvy z roku 1939 exportuje pod obchodním jménem Czechvar. (Novinky)

Značka Budweiser, o kterou vede spor Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch, by ve Finsku měla patřit české firmě. Řekl to dnes soudce Evropského soudního dvora Antonio Tizzano, který soudu doporučí, aby návrh schválil. Tizzano řekl, že s ohledem na historické vazby k pojmenování Budweiser má právo toto označení užívat český podnik, nikoliv Američané. Budvar by proto měl mít možnost ve Finsku používat jak pojmenování Budweiser, tak Bud, řekl soudce. Evropský soud obvykle před rozhodnutím posuzuje doporučení, které mu dá některý z jeho soudců. Existuje tedy pravděpodobnost, že soud Tizzanův návrh schválí, píše agentura AP. Anheuser-Bush a Budvar spolu vedou více než 40 sporů v celém světě. V některých zemích či teritoriích si každá z firem dělá nárok na používání značky Budweiser, jinde si podniky nárokují značku Bud.

Budvar byl založen v roce 1895 v Českých Budějovicích, které byly německy mluvícímu obyvatelstvu známé jako Budweis. Pivo se v této oblasti vaří od roku 1265. Anheuser začal název Budweiser používat proto, že pivo této značky bylo známé v Německu. Právě z Německa přišli zakladatelé Anheuseru do Ameriky. Tizzano se ve svém doporučení staví na stranu Budvaru, který argumentuje existencí mezinárodní smlouvy o ochranných známkách z roku 1995. Smlouva uznává minulé žádosti o registraci ochranných známek. Soud ve Finsku by měl podle soudce uznat, že název Budvar je spjat s názvem Budweiser. Nárok Budvaru v Evropě uznalo například Lotyšsko nebo Dánsko, Anheuser-Busch ale může používat název Bud ve Švédsku, Itálii i v převážné většině dalších evropských zemí.

Budvar si ve Finsku svůj název zaregistroval v roce 1967, v roce 1984 ale finský soud ochrannou známku Budvaru zrušil. Budvar ji podle Finů málo využíval. Stejnou ochrannou známku si potom ve Finsku zaregistroval Anheuser-Busch, který Budvar zažaloval kvůli jejímu zneužití. (Lidovky)

Budějovický Budvar neuspěl u Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu Evropské unie se snahou o zablokování registrace známky Bud amerického pivovaru Anheuser-Busch (AB) v Evropě. Podle informací amerického producenta piva rozhodl úřad tři ze čtyř známkoprávních sporů ve prospěch AB. Podle Budvaru nenabylo rozhodnutí úřadu právní moci a lze se proti němu odvolat. Budvar navíc tvrdí, že úřad vyhověl společnosti Anheuser-Busch pouze v registraci ochranné známky Bud pro jiné výrobky a služby, například marketingové. "V žádném případě Anheuser-Busch nesmí v zemích EU užívat pro své pivo ochrannou známku Bud," uvedla Nikola Dřevínková z agentury ExMise, která Budějovický Budvar mediálně zastupuje. Pokud toto rozhodnutí potvrdí odvolací soud, získá firma Anheuser-Busch podle jejích představitelů v rámci všech zemí EU právo používat známku Bud pro významné marketingové aktivity v pivovarnickém průmyslu. "Tento výsledek představuje důležitý precedens pro naše další soudní spory, ve kterých nám jde o ochranu našich známek Budweiser a Bud v Evropě," komentoval rozhodnutí úřadu prezident a generální ředitel Anheuser-Busch International Steve Burrows.

Anheuser-Bush a Budvar spolu vedou více než 40 sporů v celém světě. V některých zemích či teritoriích si každá z firem dělá nárok na používání značky Budweiser, jinde si podniky nárokují značku Bud. Nárok Budvaru v Evropě uznalo například Lotyšsko nebo Dánsko, Anheuser-Busch ale může používat název Bud ve Švédsku, Itálii i v převážné většině dalších evropských zemí. Tento soudní spor začal v roce 2001, když se Budějovický Budvar postavil proti evropské registraci známky Bud firmy AB. Budějovický Budvar založil svůj nesouhlas na několika státních patentových zákonech.

Společnost Anheuser-Busch se hodlá odvolat proti té části rozsudku, která byla rozhodnuta ve prospěch Budvaru. (MaM)

Výrazný meziroční nárůst prodeje budějovického piva v Plzni hlásí už několik let Budějovický Budvar, trojka na českém pivním trhu. K Budvaru, který je po plzeňských pivech Gambrinus a Pilsner Urquell třetí nejprodávanější sudovou i lahvovou značkou v krajském městě, se přiklánějí zejména mladí lidé v klubech v centru města. Prazdroj však žádný propad prodeje v západních Čechách, kde ovládá více než 90 procent trhu piva, nepociťuje. Po vybudování obchodního střediska v Plzni před sedmi lety stoupl prodej budějovického piva o desítky procent. (Budnews)

Velkopopovický Kozel obsadil první a druhé místo na pivním mistrovství světa v USA. Zlatou a stříbrnou medaili v kategorii "Pilsner českého typu" si z finále Světového pivního poháru (World Beer Cup), jehož evropská část se konala začátkem května v německém Höhr-Grenzhausenu, odvezli zástupci Pivovaru Velké Popovice. Vítězem kategorie se stal Velkopopovický Kozel Premium, následovaný Velkopopovickým Kozlem výčepním světlým.

Soutěž World Beer Cup je pořádána každý druhý rok pravidelně od roku 1996. Organizátorem soutěže je Association of Brewers (Pivovarnická asociace), nezisková organizace, která byla založena v roce 1978 v Coloradu, USA. Zaměřuje se především na celosvětovou podporu kvality piva a pivovarnictví. "World Beer Cup je považován za olympiádu mezi pivními soutěžemi. Klade důraz na pivní kulturu a na transparentní soutěžení, což je v roce historické Olympiády v Aténách zvlášť významné. Vynikající světová piva spojují životní styl lidí na celém světě a všechny oceněné značky představují to nejlepší v pivovarnickém oboru," řekl na slavnostním ceremoniálu Charlie Papazian, prezident pořadatelské Pivovarnické asociace.

Zlatou medaili za Velkopopovický Kozel Premium převzal Jozef Špirko, manažer výroby pivovaru Velké Popovice, z rukou prezidenta World Beer Cup Charlieho Papaziana a zástupce sponzora, Michaela Sahma. Stříbrnou medaili za Velkopopovický Kozel výčepní světlý převzal Petr Božoň, marketingový manažer značky, z rukou prezidenta World Beer Cup Charlieho Papaziana a zástupce sponzora, Michaela Sahma

Velkopopovický Kozel se v uplynulém roce stal nejdynamičtější značkou Plzeňského Prazdroje nejen v ČR, ale i v zahraničí, zejména díky úspěšné licenční výrobě na Slovensku i v Rusku. Mezi hlavní exportní trhy patří Skandinávie a pobaltské státy, Velká Británie, Německo, Řecko a Kanada. Velkopopovický Kozel je v současnosti nejprodávanějším českým pivem v zahraničí.

Fakta o letošním ročníku Světového pivního poháru: Produkty přihlášené do World Beer Cup byly hodnoceny metodou slepé degustační soutěže. Panel porotců tvořilo 93 odborníků z 80 pivovarů, reprezentujících 15 nejvyspělejších "pivních" zemí celého světa, včetně České republiky. Letos se soutěže zúčastnilo rekordních 1 566 druhů piv z 393 pivovarů a ze 40 zemí, rozdělených do 80 kategorii. Do kategorie "Pilsner českého typu" bylo přihlášeno celkem 24 značek piva. Sesterská společnost Plzeňského Prazdroje, Miller Brewing Company, získala celkové vítězství v kategorii velkých pivovarů s celkem 7 medailemi. (Web Kozel)

Vysoké ocenění získal krušovický ležák Imperiál mezi třiceti šesti pivovary na tradičních Slavnostech piva na českobudějovickém výstavišti. V kategorii světlý ležák Premium získal od odborných degustátorů - sládků zúčastněných pivovarů - nejvyšší ocenění spojené s titulem Pivo České republiky. (Rakovnický deník)

V úterý 8. června 2004 v Martinickém paláci na Hradčanském náměstí převzalo 10 cen Ď z rukodělné dílny Moser deset předních českých mecenášů. Byl mezi nimi také Královský pivovar Krušovice, známý svojí sponzorskou velkorysostí hlavně v kulturních projektech. Kolegium pro vyjádření díků českým mecenášům rozhodlo, že cena královskému pivovaru letos právem náleží především za spolupráci se správou zámku Kozel. (Web Krušovice)

Velmi kvalitní podmínky pro výrobu chmelového nápoje začínají mít představitelé kácovského pivovaru. Do vlastnictví totiž získali budovy, v nichž byli v pronájmu, a tak se na konci května mohli pustit do technologických úprav. "Všemu předcházela veřejná dražba, do které se zapojilo sedm zájemců," připomněl ředitel a jeden ze spolumajitelů pivovaru David Hořejší. Do výčtu změn patří zvětšení kapacity a přesun spilky do prostor, kde už byla za císaře Josefa, vytvoření nové filtrace se špičkovým zařízením společnosti Destila či dvojnásobné navýšení kapacity ležáckého sklepa. "V intenzivních přípravách je stáčírna. Po jejím zprovoznění bychom mohli produkovat i lahvové pivo. Dodavatelé technologie jsou už vybraní, zatím však čekáme na uvolnění peněz z bankovního sektoru," uvedl Hořejší a na závěr se pochlubil: "Se zástupci Výzkumného ústavu pivovarsko-sladařského v Praze jsme se dohodli, že pro ně začneme od třetího čtvrtletí letošního roku vyrábět pivovarské kvasnice." ( Kutnohorský deník)