A máme tady zase diskuzi o manipulaci vzorků, nebo degustační soutěže samotné.

Nad některými diskuzními příspěvky jsem se svým částečně poučeným mozkem zamyslel a něco málo sepsal.

Jak může pivovar ovlivnit výběr zaslaného vzorku na degustační soutěž.

1) pivovar vaří na konečnou stupňovitost a sládek, případně skupina lidí, vybere z více várek tu nejzajímavější a tu zašlou na soutěž. Je to naprosto legitimní a zvláště v malých a středních pivovarech, kde neprůměrují várky jsou rozdíly podobné jako lehce kolísající rozdíly mezi várkami. Navíc se ten, kdo vybírá, nemusí shodnout s degustační komisí a riskuje, že třeba vybere moc zajímavé pivo, když se zrovna hodnotí to „nejsprávnější“ v dané kategorii.

2) pivovar používá HGB a svůj normální polotovar naředí méně. Takže do soutěže výčepních piv místo svého „Značka“ výčepní, co má dlouhodobě nařeďováno na 9,1% původního extraktu, pošle „Značka“ výčepní ale naředěno míň, na 10,6% původního extraktu. Podle mě se tady už jedná o podvod.

3) pivovar uvaří např. na své zkušební varně zcela odlišný produkt, jiné suroviny, jiný způsob vaření, jiné chmelení, jiné kvašení (spilka, sbírání deky, sklep místo CKT), vařeno na stupňovitost, žádné používání HGB. Tady už se jedná o zjevný podvod k získání ocenění pro výrobek s obchodním názvem zcela odlišným produktem, zapsaným do soutěže pod stejným obchodním názvem.

4) pivovar přihlásí naprosto cizí, jinde nechaný uvařený výrobek. Stejně jako u bodu 3, tady už se jedná o zjevný podvod získání ocenění pro výrobek s obchodním názvem zcela odlišným produktem, zapsaným do soutěže pod stejným obchodním názvem.

Můžeme to nějak zjistit? Jedna možnost je degustační porovnání s běžně dostupnou produkcí. To samozřejmě nepřichází v úvahu - pivovary přivezou v lahvích zase soutěžní speciál, nebo nad v krámě nakoupeným vzorkem vyřknou zaklínací formuli o zhoršeném stavu piva vlivem špatného skladování.

Druhá možnost je soutěžní vzorky nechat projít chemickou analýzou a porovnat s chemickou analýzou běžně nakoupené produkce.

Co můžeme při relativně jednuduché analýze zkontrolovat?

- extrakt zdánlivý - zjištěný zbytkový extrakt v odplyněném pivu s alkoholem v hm.%,

- extrakt skutečný - zbytkový extrakt v odplyněném pivu bez alkoholu v hm%,

- extrakt původní - vypočtený podle Ballingova vzorce,

- alkohol - v objemových případně hmotnostních procentech (většinou objemová),

- barvu podle EBC,

- PH - které by mělo být podle normy v rozsahu 4-4,9,

- IBU - jednotky hořkosti

Všechny tyto hodnoty, snad s vyjímkou barvy, by se neměly skladováním v záručním období měnit a tak je můžeme použít k porovnání vzorků.

Jaké by se měly objevit rozdíly u vzorků zakoupených oproti přihlášeným u jednotlivých skupin ovlivněných vzorků z pivovaru.

1) vybraný vzorek z různých várek - rozdíly budou uplně minimální, stejně jak minimální jsou v průběhu roku mezi jednotlivými várkami daného „poctivého“ pivovaru.

2) jiné ředění na HGB, na extraktech hned uvidíme rozdíl - všechny hodnoty jsou téměř lineárně rozdílné

Např.:

Nakoupený-A-3,4%,Es-2,4%,Ez-2%,Ep-9,1%

Přihlášený – A-4%, Es-2,8%, Ez-2,3%, Ep-10,7%

3.a 4) jiná várka bude mít úplně odlišné rozházené hodnoty, bude jistě méně prokvašená, jiná barva a jiné IBU. Z hodnot bude jasně zřetelné, že se jedná o jiný výrobek.

Otázkou zůstává, jestli by pivovary a to hlavně velké koncerny, které velkou zaplacenou výstavní plochou jsou významnými sponzory akce, měly zájem se takové soutěže zúčastnit. Vyší náklady dané nutností sehnat vzorky z normální obchodní sítě by se taky do rozpočtu dané soutěže promítly. Nakupovat v pivovarských prodejnách nebude jediný správný způsob získání porovnávacích vzorků, pivovar by teoreticky své lepší pivo podle bodu 2. nebo 3. mohl dát do prodeje. Pivovar by ale riskoval, že normální zákazník zjistí rozdíl a po návratu k dlouhodobě šizenému pivu odejde od značky.

Hlavně si myslím, že nikdo se takové oficiální degustační soutěže a labolatorně porovnávací soutěže s normálně zakoupenými vzorky nepustí. Protože odhalené podvody by asi neskončily pouze nařčením z neetického jednání v obchodním styku (neoprávněné chlubení cenami u výrobku, který se skutečné soutěže nezúčastnil), ale mohl by být i předmětem soudních sporů mezi pivovary.