Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Otevřený dopis podruhé

Co Vy na to a jiné názory


verze pro tisk

Otevřený dopis podruhé

Otevřený dopis podruhé

Pamatujete ještě na otevřený dopis panu Ing. Janu Veselému, tehdejšímu předsedovi Českého svazu pivovarů a sladoven, který i dnes promlouvá jménem tohoto svazu jako jeho výkonný ředitel. Myslím, že i po tolika letech je dobré si jeho znění připomenout, protože je bohužel stále více než aktuální.

Foto

"Vážený pane předsedo! Se zájmem jsme sledovali vystoupení zástupců CAMRA i Vaši okamžitou reakci. V mnohém Vám musíme dát za pravdu:
  1. Kvalita českého piva z hlediska stability a trvanlivosti se v posledních 15 letech nepopiratelně zlepšila.
  2. O nejzávažnějších změnách v technologii rozhodli čeští sládci a manažeři ještě před prodejem pivovarů zahraničním vlastníkům. O tom nelze pochybovat, zejména v případě největší pivovarnické skupiny, kterou ve Svazu pivovarů a sladoven zastupujete.
  3. Zřejmě zůstaly i zachovány základní analytické ukazatele a není žádný důvod Vám nevěřit. Jistě jako odborník víte, o čem hovoříte.

Přesto považujeme za potřebné doplnit Vaši reakci dalšími údaji a zkušenostmi z druhé strany, tj. zkušenostmi odběratelů a spotřebitelů piva.

  1. Kvalita piva je přece kromě trvanlivosti a analytických ukazatelů dána jeho dalšími užitnými vlastnostmi, především příjemnou vůní a chutí. Za obzvláště důležitý znak "nekvality" je možno považovat úkaz, kdy po vypití již jediného půllitru se dostaví u mnoha zákazníků pivnice mohutné říhání, které někteří charakterizují jako "na zvracení".
  2. V Prazdroji došlo ke dvěma zásadním změnám, a to zkrácení doby zrání (spojené se zvýšením teploty hlavního kvašení na 12°C) a převedení výroby do CKT. Tím přestaly být unikátní plzeňské sklepy k výrobě využívány. Pro zajímavost lze uvést, že právě vliv dlouhodobého zrání v těchto sklepích považoval známý český léčitel P. František Ferda (sám za totality zaměstnanec Prazdroje) za hlavní příčinu léčivých účinků tehdy zcela jednoznačně nejslavnějších českého ležáku. (Nabízí se otázka, proč alespoň část piva nevyužívá tyto možnosti a není pak řezána s pivem z CKT?)
  3. Daleko drastičtější změny však bylo možno sledovat u "nejprodávanějšího piva" Gambrinusu. Zde bylo možno pozorovat úpadek kvality již od roku 1993 a stížnosti hostinských byly odbývány s tím, že lidé vypijí všechno, když bude pivo dost studené.(Jsou všichni naši pivaři idioti?) Také od té doby je možno pozorovat, že právě tato značka je často podávána přechlazená. Právě nadměrné říhání zákazníků po pivu této značky vzbuzuje podezření, že je pivo dosycováno oxidem uhličitým namísto dostatečného zrání. Toto podezření ještě podporuje zkušenost, že se tento výrobek jinak "chová" při čepování. Oxid uhličitý jakoby v pivu "nedržel" a uniká velmi rychle v podobě velkých bublin (jako u limonád). Větší prohřešek proti pivovarskému řemeslu než volnou nasycenost si přitom snad ani nelze představit.

Jako dlouholetý předseda Svazu máte možnost se vyjadřovat ke všem legislativním změnám a Svaz je zajisté schopen najít i cesty k prosazení změn těch předpisů, které pivovarníci potřebují. Z poslední doby lze považovat za velmi zarážející souhlas Svazu s minimalistickými požadavky na pivo, které by mohlo nést označení zeměpisného původu. Podle zpráv z tisku v nich totiž zejména chybí požadavek alespoň minimální technologické poctivosti (minimální doba zrání, nepřípustnost dosycování či dobarvování atd.)

Na závěr nám dovolte Vás požádat o odpověď na několik otázek, o kterých se domníváme, že zajímají mnoho milovníků českého piva.

  1. Jak je možné, že naše normy vůbec nepředepisují pro označení LEŽÁK žádnou minimální dobu zrání? Co uděláte pro to, aby se tomu slovu vrátil jeho význam?
  2. Považujete požadavky uvedené v žádosti o zeměpisné označení "České pivo" za dostatečné k tomu, aby žádný výrobek splňující tato kriteria nedělal českému pivovarnictví v zahraničí ostudu?
  3. Jak je zabráněno tomu, aby některý z výrobců takto neoznačil pivo, které vůbec nezrálo a bylo dosyceno CO2? A jak je před tímto podvodným způsobem výroby chráněn český zákazník?
  4. Současné předpisy pouze doporučují teplotu podávání čepovaného piva. Nebylo by žádoucí chránit spotřebitele před podchlazováním žaludku a stanovit závazně alespoň minimální teplotu 6°C?

Domníváme se, že o situaci v českém pivovarnictví je třeba vážně diskutovat a neurážet se při každém kritickém hlasu. Současně je třeba si přiznat, že potřebná diskuse by se bez hlasu z ciziny asi nerozvinula. I nad tím je třeba se zamyslet.

S pozdravem a přáním dobré budoucnosti českému pivu Vaši (dle abecedy)

RNDr. Jan BROUSEK,PhD., VŠ pedagog-matematik,Plzeň(brousek@kma.zcu.cz)

Ing. Richard CHODORA, technik,Vrčeň,(chodyr@quick.cz)

Ing. Petr KOHOUT, podnikatel,Plzeň (pkohout@vikoplzen.cz)

Ing. Martin MALÝ, technik, Klatovy, (maly@spklatovy.cz)

Ing. Petr PAVLAS, hostinský,Klatovy,(pivnistudio.makt@quick.cz)

Petr SITAŘ, technik, Praha, (petr.sitar@iol.cz)

Jan VALEŠ, novinář, Klatovy, (tydenikkt@quick.cz)

Radim VÁŇA, student, Plzeň, (rvana@post.cz)


Pan Veselý, bohužel, dosud na tento otevřený dopis nereagoval.

Dnes je již označení České pivo na světě. Jaké jsou přesně požadavky na technologii nevím, ale když si přečtu, že se o toto označení chystá ucházet značka Gambrinus, tak je mi skoro do pláče...

Na dopis tehdy reagovali jen zástupci Budějovického Budvaru, uveřejněním jejich odpovědi na budvarském webu (znění se mi bohužel nezachovalo) a pan Hostaš z pivovaru Hols Vratislavice n.N. (předkládám jako první diskusní příspěvek). Docela bych byl zvědavý i na další názory pivovarských a nejen jich. Pro mě je totiž nezodpovězená otázka vždy stále aktuální...



[Richard Chodora] [Zobrazeno 5488x] [22. říjen 2008]
[Glosy] [comments: 18] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

KOL

čtvrtek, 24. červen 2010
14:13

Svijany jsou skvělé...


napsal(a): KOL [Odpovědět]

Jakubisko

čtvrtek, 24. červen 2010
15:43

to KOL:

Záleží na tom, s kterými pivy je porovnáváte.. :-DDD


napsal(a): Jakubisko [Odpovědět]

jana

čtvrtek, 24. červen 2010
20:20

Jana

to KOL:
Jak které. :-(
Minulý týden, při výletu na kole, jsme ochutnali na jedné jizerskohorské chatě Svijanskou 11°. Shodli jsme se na tom, že něco tak odpudivě chemického, příšerného už jsme dlouho nepili.


napsal(a): jana [Odpovědět]

Adsense

29. květen 2017
07:47


posted by: Inzerce

Trhac

čtvrtek, 24. červen 2010
20:39

Trhac

to KOL: 4-5let zpátky moje suverénně nejoblíbenější pivo, teď už to opravdu tak slavné není...


ICQ: 276990904

napsal(a): Trhac [Odpovědět]

jiri.kana

pátek, 31. říjen 2008
08:06

jiri.kana

emu: Tak nějak... Poslední dobou mě velmi příjemně překvapila desítka Konrad. Pochutnal jsem si i na 10% Krakonošovi, Poutníkovi, Rychtářovi, Lounech a Heroldu.
Naopak 10% Regent putoval po prvním ochutnání do dřezu.
A co taková černá desítka? To mi poslední dobou taky připadá jako úpadková kategorie, bez sacharinu a barviva už se jich moc nevidí. Už jsem si jich téměř přestal všímat, ale na jedné jsem si přece jenom vyloženě pochutnal - na lounské.


ICQ: 242044630

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

emu

čtvrtek, 30. říjen 2008
23:48

emu

Byla tu řeč o kvalitě desítek. Musím říct, že zrovna dneska jsem si náramně pochutnal na desítkovém Březňákovi, ač pod křídly Heinekenu, je to podle mě skvělé pivo a i v desítce je opravdu vynikající! Podobně si nemůžu vynachválit v poslední době Ferdinanda, jehož desítka se rapidně zlepšila a dnes je fantastická, řekl bych i lepší než jejich dvanáctka. Skvělé desítky dělá třeba Herold, spokojen bývám i s Klášterem nebo Konradem. Z větších je fajn Budvar, i když bolehlav. Takže určitě je co pít.
Bohužel je fakt, že některé i menší pivovary opravdu na desítky kašlou a je to znát. To je zase případ třeba Platana, Regenta nebo Bakaláře, i mnoha dalších, kteří zaměřeni na vyšší stupňovistost bohužel desítky dost flákají, často jde o pouhe HGB od silěnšjího piva. Snad nejhorší zážitek poslední doby mi připravil desítkový Bakalář, ze kterého se mi v srpnu doslova zvednul žaludek, vyloženě smrděl! A přitom jejich dvanáctka je tak lahodná. O velkých pivovarech se ani nezmiňuji, až na ten Budvar. Ještě že máme solidní možnost výběru ;)


ICQ: 449477888

napsal(a): emu [Odpovědět]

jegoric

čtvrtek, 30. říjen 2008
20:39

jegoric

to Jiri.J: Jiří, píšete mi z duše! Kvalitní "Sociable Beer", to je to, co chybí snad nejvíc! Nějaký ten pitelný speciálek se dá sehnat leckde, ale dát si na posezení 6 - 7 třeba Svijanských Knížat, to skončíte ve stavu značně neknížecím. Pohled do regálů s výčepními pivy bývá ovšem tak tristní... Párkrát jsem na různé akce dovezl soudek kácovské desítky a údiv spolupijáků byl nelíčený - "Toto je desítka a ne ležák?!"


napsal(a): jegoric [Odpovědět]

Jiri.J

čtvrtek, 30. říjen 2008
20:05

to Jarda:Trošku si dovolím zareagovat na Jardu, který mě inspiroval k malému zamyšlení. Je chválihodné, že zmínil tradici tzv. 10%. Bohužel kvalita desítek šla dolů jednoznačně nejvíce. Právě desítka se obvykle dělá použitím HGB a i pivovarští ji pojímají jako něco méněcenného a podřadného. Navíc je často i mezi zkušenými a pivaznalými konzumenty vnímána jako něco méně hodnotného a pravověrný pivař se na ni kouká téměř vždy skrze prsty. Přitom, když se podíváte na statistiky z již mýtických dob 1. republiky, zjistíte, že její výroba tvořila v některých létech až 60- 70% celkové produkce! Tzv. desítka má u nás tradici v tom nejlepším slova smyslu a je škoda, že se stala synonymem laciného piva pro nenáročné. Vždyť dobrá desítka může být skvělým Sociable Beer, podobně jako britské Ale (se stejným EPM) u kterého se dá dlouho příjemně posedět. Nedá mi to, abych nevzpoměl na časy, kdy se na toto pivo tolik nekašlalo a přál bych mu návrat na jeho původní místo.


napsal(a): Jiri.J [Odpovědět]

Petrol

čtvrtek, 30. říjen 2008
14:23

Petrol

Níže uvedený příspěvek je z diskusního fóra ČSPAS: http://www.cspas.cz/diskuse.asp?tema=6


napsal(a): Petrol [Odpovědět]

Petrol

čtvrtek, 30. říjen 2008
14:21

Petrol

kvalita piva

Vážení přátelé, Jsem bývalý hospodský a sleduji neustále se zhoršující kvalitu našich piv a jejich přeměnu na "Europiva". Za posledních cca 10 let je ta změna nejvíce patrná. Například kdysi výborný Gambrinus je dnes jen žlutá páchnoucí voda nevalné chutě, i u ostatních piv je to podobné, zvláště u velkých pivovarů. O svrchním kvašení, delším zrání a ryzích surovinách (bez koncentrátů a náhražek) se našemu pivu ve většině případů může již zdát. Myslím, že by se o tom mělo hodně mluvit a probrat z letargie ty "slepé patrioty", kteří za každou cenu hájí to své pivo a bohužel tak jako konzumenti přispívají k ještě dalšímu propadu kvality českého piva, jako když se například tato nepochybně pravdivá informace o našem pivu objevila v anglických médiích a vyvolala spíše falešnou národní hrdost, než skutečné zamyšlení nad tím, že na každém šprochu.... Vždyť co by zbývalo pivovaru jiného, než se snažit udržet kvalitu piva, kdyby mu hrozilo, že jinak ho nikdo nebude pít, ale bohužel většina našich pivařů na takové rozhodné jednání nemá. Stačí se zamyslet třeba jen nad tím, proč taková pěna nyní mizí během jedné minuty a někdy i dříve. Myslím, že právě Vaše sdružení by v tomto mohlo mnohé udělat. Mým snem (bohužel asi nereálným) by bylo, kdyby se stanovila norma pro "pravé pivo" a stát by pivovarům vařícím taková piva poskytoval různé úlevy a jinak vyráběná "piva" by se pivem nesměly ani označovat. Omlouvám se, že s tímto názorem otravuji, ale jako náruživému pivaři mě přestalo pivo za posledních pár let chutnat a přitom mám na něj takovou chuť....Myslím, že by se o tomto negativním vlivu nadnárodních společností, jako je Baas a spol a jejich tlaku na technologické změny ve výrobě piva, mělo více mluvit. S pozdravem Tomáš König (konig.tomas@seznam.cz)


napsal(a): Petrol [Odpovědět]

Jarda

pátek, 24. říjen 2008
18:58

Přesně tak.
I když voda by možná tak nevadila. A uzavřené kvašení též ne, pokud není pod tlakem a za vyšší teploty. Jinak bavíme se ale o spodně kvašeném světlém ležáku plzeňského typu tj. bývalé 12° a světlém výčepním, tj. bývalé 10°, která nás možná specifikuje víc než ten ležák. A na speciály, lehká piva, tmavá piva, svrchně kvašená piva, pšeničná atd. ať se vozí chmel a slad jaký jim přísluší, to beztak nejsou typická česká piva, byť jsou výborná. Když pak v nabídce uvidím 10° a 12° s pečetí kvality a vedle toho pár speciálů bez ní, tak je vše jasné a pivovar si pozornost zaslouží. Tedy pokud se zároveň nesníží k produkci Lidl pivo, Tesco pivo, Houmles pivo, Gam... atd. Pak bych se už bál, že si někdo řekne: když to trochu říznu tím druhým, tak to nikdo nepozná a trochu ušetřím...aaa...a jsme tam, kde jsme byli.


napsal(a): Jarda (jardakubalek(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Petrol

pátek, 24. říjen 2008
10:41

Petrol

Jarda a Honza si bohužel nerozumí. Jarda přece navrhuje určité podmínky pro uvádění "pečetě" na etiketě. Členům svazu by určitě nikdo nezakazoval vyrábět celou řadu jiných piv bez tohoto označení.


napsal(a): Petrol [Odpovědět]

Honza www.SvetPiva.cz

čtvrtek, 23. říjen 2008
21:55

uzavrene kvaseni, voda z radu, studna se bude obnovovat az v budoucnu, pouzivame i jiny chmel a planuju i jine slady...


napsal(a): Honza www.SvetPiva.cz [Odpovědět]

Jarda

čtvrtek, 23. říjen 2008
21:47

A proč :-?


napsal(a): Jarda (jardakubalek(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Honza www.SvetPiva.cz

čtvrtek, 23. říjen 2008
21:35

Skoda, Kocour z Vandaku clenem nebude.


napsal(a): Honza www.SvetPiva.cz [Odpovědět]

Jarda

čtvrtek, 23. říjen 2008
20:33

Svatá pravda. Jen mě po přečtení, vč. dvou příspěvků, napadá otázka: Je spousta menších pivovarů, které vaří výborné pivo a snaží se zachovat úžasnou chuť, jedinečnost a tradici. Proč veřejně a s plnou parádou nevystoupí ze svazu, nezaloží vlastní sdružení a nestanoví minimální požadavky na suroviny a postup ? Určitě se najde dostatečné množství lidí, preferujících kvalitu před kvantitou. A Gambrinus ať se dál zaměřuje na slaboduché jedince zmasírovatelné reklamou, nebo pivní skauty, kteří potřebují sterilní bezduché pivo, aby je po těch jejich 15 kouscích nebolela řepa.
Já si rád připlatím pár korun za pečeť na etiketě, že toto pivo nebylo vyrobeno z extraktů a náhražek nebo zrychleným postupem.
Jak jsem již psal, náš chmel, hlávky, max. lisovaný, náš slad, vlastní voda, vaření na konečnou stupňovitost, kvašení na spilce v otevřené kádi, dostatečně dlouhé zrání ve sklepě, bez pasterizace.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 23.10.2008 ve 20:39:05


napsal(a): Jarda (jardakubalek(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Mgr. Jiří Kubovič

středa, 22. říjen 2008
22:13

Vážení pánové,

přečetl jsem si pozorně Váš opakovaný otevřený dopis předsedovi Českého svazu pivovarů a sladoven, Ing. Janu Veselému a mohu konstatovat, že se s jeho obsahem plně ztotožňuji. V závěru uvedené otázky jsou dobře mířené, ale předpokládám, že Vám na ně pan předseda ani napodruhé neodpoví nebo odpoví, ale účelově. Nezapomeňte, že pracoval v plzeňském pivovaru, a ten mu dle informací, které mám k dispozici, pomohl do čela svazu. Jako předseda představenstva Pivovaru Ferdinand jsem jeho práci sledoval rok (po tuto dobu jsem v čele vedení našeho benešovského pivovaru) a k jeho práci se vyslovuji kriticky. Tímto zodpovědně konstatuji, že pro "české pivovarnictví" neudělal vůbec nic. Vlastně udělal - naslouchal hlasů z Plzně a z dalších velkých pivovarů, kde se pivo nevaří ale vyrábí v CKT. Naslouchal přáním a požadavkům zahraničních majitelů „českých" pivovarů, kdy záměry těchto majitelů jsou jasné - vyrábět unifikované "české" pivo kdekoliv na světě, např. plzeňské pivo v Polsku nebo v "Tatarstánu" a tradiční chuť českého piva vymazat z chuťových buněk českých labužníků piva. A neposledně ostatní malé a střední pivovary, např. koupit a pak je zavřít (pivovar Znojmo). Pan předseda vždy rád hovořil o globalizaci, kterému se musí podřídit i české pivovarnictví. Nebo v jednom novinovém PR článku zase konstatoval, že ti majitelé pivovarů, kteří ho neprodají jsou vlastně hlupáci, protože se nepodřizují tomuto fenoménu. Nad globalizací a jinými nesmysly se vždy hluboce zamýšlel ale do dneška svaz nestanovil žádná pravidla pro zeměpisné označení „české pivo“, ač to bylo svazem několikrát deklarováno, že se tak v blízké budoucnosti stane. Nechtějte vědět, co bylo řečeno benešovskému sládkovi, když se dotazoval na pravidla zeměpisného označení. Ale protože o stanovení těchto pravidel nemají velcí hráči na pivovarském trhu zájem, pravidla stále nejsou na světě, že ano pane předsedo. A to je také jeden z důvodů proč Pivovar Ferdinand a.s. již není členem svazu, protože pro malé a střední pivovary svaz v podstatě nic nedělá. Zkuste mne přesvědčit o opaku.

Pánové s Vaším otevřeným dopisem se plně ztotožňuji, avšak s ohledem na české pivovarnictví mne to nesmírně trápí. A nejsem sám, to mi věřte. Nad touto situací žehrají mnozí čeští sládkové a profesionálové v pivovarnickém oboru. A jestli to nebude ode mne troufalé, pojďme s tím něco udělat, aby tradiční české pivo z české kotliny nevymizelo, a to založením jiného svazu (sdružení), který by hájil zájmy Vás českých pivařů a nás malých a středních nezávislých pivovarů - důležité je právě to slůvko "nezávislých". Takto podobně to před lety udělali vinaři na Moravě a podařilo se jim do podvědomí české veřejnosti vštěpit, že existuje tradiční moravské víno. V tomto ohledu mohu za náš pivovar říct, že my jsme připraveni takovýto projekt podpořit.

No, a když budete mít někdy cestu kolem Benešova, tak se zastavte a můžete si náš pivovar prohlédnout. Nebo pokud se Vám můj výše uvedený troufalý návrh bude trochu líbit můžeme o něm jednat, např. v našem pivovaru a opravdu s tím začít něco dělat.

Neposledně Vám chci za Váš otevřený dopis poděkovat.

S pivovarnickým "Dej bůh štěstí" zdraví

Mgr. Jiří Kubovič
předseda představenstva
Pivovaru Ferdinand a.s.


napsal(a): Mgr. Jiří Kubovič (j.kubovic(a)volny.cz) [Odpovědět]

Chody

středa, 22. říjen 2008
19:31

Chody

Vážení přátelé,
nejsem tradiční dopisovatel, ale považujte mou poznámku jako poděkování za Vaše úsilí. Ekonomický proud strhává v poslední době víru i paměť spousty pivovarníků.
Při přednášce na pivovarsko-sladařských dnech v Plzni v říjnu mě nepříjemně překvapil zástupce německého výzkumného ústavu provádějící výzkum pivní kultury po celém světě, že česká kvalita dostává vážného konkurenta v australském pivovarství. Bacha - marketingoví odborníci vědí, že vnímaná kvalita je dlouhodobě udržitelná pouze na základě skutečné kvality - výjimečné kvality.
Obavám se, že právě svaz je jedna z mála institucí, která by se mohla u Camry přiučit a ochránit např. před použitím netradičních surovin - enzymů a chemicky upravených chmelů. Vždyť jsou to věci, které překrývají jiné průšvihy v surovinách a ochuzují pivaře o to cenné z chmelové rostliny. Vím, že jde o látky, na kterých může vznikat závislost, ale vo tom to je - ta výjimečná kvalita.
Ne jenom alkohol, zrzy a hořko.
Dej Bůh Štěstí
Petr Hostaš - Pivovar Hols Vratislavice n.N.
(06.01.05)


ICQ: 414292574

napsal(a): Chody [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň