Otevřený dopis Vládě ČR

Ctění naši vládnoucí představitelé. Dovolte mi se Vám v úvodní části mého dopisu představit. Již při studiích na SPŠPT v Podskalské ulici na Praze 2 jsem začal chápat unikum, kterým je česká pivovarnická kultura. Po promoci na VŠCHT v Praze jsem v mých 24 letech věděl, že chci vždy vyrábět pivo. Jelikož výsledek naší práce, tedy především výjimečný český ležák, je pro nás sládky tou největší satisfakcí, věděl jsem, že chci svou profesi dělat nejlépe, jak dovedu. Asi i proto, jsem po roce mého prvního profesního působení opustil společnost Heineken. Byl jsem přesvědčen, že musím mít možnost se více realizovat. Začal jsem tedy pracovat v segmentu malých řemeslných pivovarů, označovaných jako minipivovary.

Když jsem dostal možnost pracovat v minipivovaru Krkonošský medvěd ve Vrchlabí, bylo krásné vidět, jak je možné kreativitou a poctivou prací, do které doslova vkládáte celý svůj život, dostat pivovar do stavu, kdy prosperuje a je životaschopný. Ve Vrchlabí se nám podařilo zpětinásobit výstav piva a hlavně i prolomit špatné jméno, způsobené nedobrým fungování bývalého majitele. Toto vše by nebylo možné bez hospodských a jejich štamgastů, kteří v touze, vychutnat si co možná nejlepší pivo, jsou ochotni cestovat přes celou naši republiku.

Již minimálně dvě desetiletí tu máme „boom“ minipivovarů. Přinesl nám možnost šíření povědomí toho, co vlastně to dobré pivo je. Minipivovary mají sice jen cca 2,5% na trhu, co se týče výroby piva u nás v ČR, jsem však názoru, že se nemalým vlivem podílí na celkovém zkvalitnění pivovarnické kultury našeho národa. Více jsem se o těchto názorech vyjadřoval například v rozhovoru na radiu Wave v roce 2017, kdy mě Sdružení přátel piva zvolilo Sládkem roku (Sládek roku Bednář: Bavila mě chemie, tak mi táta řekl, ať jdu vařit pivo | Radio Wave ).

Nyní však k jádru mého dopisu. Fungování minipivovaru je na rozdíl od velkých průmyslových pivovarů mnohem více závislé na odběru piva sudového, které si pak lidé mohou vychutnávat v pivnicích a restauracích. V současné době, kdy se odběry piva v sudech v podstatě téměř zastavily, se minipivovary jen chabě snaží zachraňovat své živobytí prodejem piva v lahvích. Drtivá většina minipivovarů nemá jinou možnost, než stáčet všechny lahve ručně. A i přes ochotu svých štamgastů dávat vysokou cenu za pivo v PET lahvi, nemají minipivovary možnost dosáhnout alespoň takových příjmů, aby pokryly režijní náklady. Finanční podpora od státu taktéž nestačí. Lidé začínají existenčně kolabovat.

V této chvíli, kdy je vidět, že lidem pivo, které je dle mého názoru součástí naší národní identity, prostě chybí. Polovina hospodských prostě ve 20:00 nezavírá a jen kamufluje, že v pivnici nikdo není. To, že se nepodepsali pod iniciativu Chcípl pes, je jen tím, že chtějí mít klid a bojí se. Bojí se hlavně o to, co bude dál. Ono totiž není jednoduché jen tak lehce ze dne na den změnit svou profesi. Jsou to taky jen lidé, kteří živí své rodiny. Navíc při kolapsu hospodské kultury, dle mého názoru, nastane i kolaps kultury pivovarnické, která je s tou hospodskou neodtržitelně propojena.

Hospody mají totiž už dlouhá staletí své kouzlo. Nejde o opíjení se alkoholem. Součástí konzumace piva je samozřejmě i opojný stav vlivu alkoholu, troufám si ale říci, že to není hlavní důvod, proč lidé do hospod chtějí chodit. Jde v prvé řadě o sociální kontakt. Věřím, že nemusím připomínat, že v hospodském prostředí vznikly opravdu velké věci spojené s historickými milníky vývoje našeho národa, a to ať už kulturními nebo politickými. Jakožto pivovarník považuji pivo za „Boží dar“ a jsem názoru, že konzumace piva má v těchto hospodských setkáních nezastupitelné místo.

A to se dostáváme k postojům naší vlády. Z rozhodnutí, která v posledních dnech provádí, mám pocit, že si vláda z hospod udělala démona, který nejvíce napomáhá šíření koronaviru. Jako by naši představitelé měli pocit, že ti opilci v hospodách přeci nejvíc šíří nákazu, že ti opilci nerespektují principy prevence přenosu nákazy. Jsem však názoru, že epicentra hlavního přenosu nákazy jsou jinde. Jakoby naši vládnoucí představitelé nechápali, že i konzumenti piva dokáží spořádaně sedět u stolu a popíjet pivo, že si třeba i chceme spořádaně zajít na dobrý oběd do restaurace. Já osobně už mám totiž po krk baget z benzínky a výsledků chemických laboratoří fast foodů a můj metabolismus taktéž.

Jako by naše vláda neviděla, že nákupy ve velkých supermarketech probíhají tak, že o nějakém dodržování základních principů prevence přenosu nákazy se mluvit určitě nedá. V úsecích s více nakupovanými komoditami – zelenina, pečivo, pulty s masem apod., je koncentrace a fluktuace lidí mnohonásobně vyšší, než by tomu bylo v otevřených restauracích a pivnicích s omezeným provozem. Jako by naše vláda neviděla, že když nechá otevřené malé obchody, tak se lidé více rozptýlí. Nejde totiž dle mého názoru jen o celkovou mobilitu, ale mobilitu koncentrovanou do menšího počtu míst, což má v prevenci šíření nákazy fatální důsledky.

Když pak pár dní po otevření hospod a restaurací, kdy jsme všichni, co jsme na tento segment navázáni, věřili, že se konečně nadechneme a tak jsme naše poslední finance vložili do nákupu surovin, vláda opět oznámila, že vlastně zase hospody a restaurace zavře v reakci na zhoršující se epidemiologická čísla, která však s otevřením hospod a restaurací vlastně vůbec nesouvisí, ztrácí pak rozhodující činitelé mou důvěru a také obecný kredit takováto rozhodnutí činit.

Jsem názoru, že reakce na zhoršující se epidemiologická čísla měla být zásadně jiná. Udržovat otevření malých lokálních obchůdků spolu s restauracemi a naopak zavést přísnější opatření pro místa s výskytem vyšší koncentrace lidí a jejich celkové fluktuace – tedy převážně nákupní centra a supermarkety, včetně důsledné kontroly obecných pravidel chování jedinců při prevenci šíření nákazy. Doslova si myslím, že bychom měli umožnit společnosti se rozptýlit do co možná největšího množství míst.

Pokud v pondělí 14.12.2020 vláda opět uzavře hospody a restaurace (zavře od pátku 18. prosince - pozn. PI), tak věřím, že nastane hromadný bojkot, jelikož její rozhodnutí v posledních dnech jsou čím dál chaotičtější a postrádající zdravý rozum. Navíc lidé se dostávají do situace, že zkrátka nemají na výběr.

Věřím, že nejen mně, ale nám všem jde o veřejné zdraví našeho národa a nás všech. Od první chvíle nová rozhodnutí respektuji a snažím se profesně přizpůsobit. Začal jsem vozit lidem osobně až k nim domů, finančně nám to pomáhá, ale stejně nás to nemá šanci zachránit. Jeden z mých nových zákazníků je i doktor pracujícího na ARO a JIP, od kterého vím, že situace ve zdravotnictví je opravdu kritická. Dnes již ale nová nařízení následovat nechci, mám pocit, že čím dál více postrádají zdravý rozum. Nechci, aby nešikovnost našich rozhodujících činitelů měla za následek destrukci více než dvaceti let práce, kterou pro české pivovarnictví minipivovary dělají.

Vyzývám tedy všechny kolegy a přátele českého piva, kteří to vidí podobně jako já, připojte se! Podporuji iniciativu Chcípl pes a všechny hospodské, kteří se prostě snaží přežít. Pokud to jinak nejde, tak nezavírejte! A Vám, naši vládnoucí představitelé připíjím na zdraví Vašeho zdravého selského rozumu. Dej Bůh štěstí českému pivu!!! S uctivým pozdravem Petr Bednář

Ing. Petr Bednář

Nar. 2.5.1985

Sládek a pivovarník

Za Kynšperský pivovar

Vyjadřující podporu iniciativě Chcípl pes a všem, kteří důsledkem současných chaotických změn v opatřeních proti šíření koronaviru přicházejí o své živobytí.

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře

Jana

úterý, 15. prosinec 2020
13:07

Petře, palec nahoru! Ale asi by to chtělo nachystat si nabroušené vidle.

---

napsal(a): Jana [Odpovědět]