Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Středočeský kraj

Středočeský kraj


Stavebnicové minipivovary

Březnický pivovar Herold zdraží zřejmě příští rok, vysokochlumecký Lobkowicz chce udržet ceny. Podle pivařů, kteří se zdražení obávají, by cena desítky neměla přesáhnout dvacet korun.

Češi jsou pivařský národ. Spotřeba piva v České republice je nejvyšší na světě. V Česku se už skoro třicet let drží hranice 158 až 165 litrů vypitého piva za rok na jednoho obyvatele. Čechy jsou bezesporu pivní velmocí. Otázkou však zůstává, jestli se bude zlatavý mok v následujících měsících zdražovat. Příčin může být mnoho, ať už nízká úroda chmelu, nebo obilí, kterého se mimo jiné za posledních pětadvacet let urodilo nejméně. Dále to pak může být hamižnost nepoctivých výčepních, či vyšší náklady pivovarů na výrobu piva.

Každoročně začíná se zdražováním náš největší pivovar Plzeňský Prazdroj, výrobce značek Gambrinus a Pilsner Urquell, k němu se pak přidávají menší pivovary. Březnický pivovar Herold se letos pivo zdražit nechystá. „V příštím roce se tomu ale pravděpodobně nevyhneme, nezáleží na nás, ale na ceně surovin, takže konečná částka, o kterou bude pivo zdraženo, není známa,“ řekla Deníku Květuše Soldátová z obchodního oddělení pivovaru Herold.

Naopak pivovar Lobkowicz ve Vysokém Chlumci zdražení nechystá. „Hlavním cílem Lobkowiczkého pivovaru je razantní navyšování tržního podílu, tedy objemu prodejů, a to zejména v nejbližším regionu, kam dodáváme převážně sudové pivo do restaurací. Z tohoto důvodu budeme i nadále držet stejné ceny, ačkoliv meziroční nárůsty cen vstupů byly v tomto desetiletí pravděpodobně největší – ječmen přes 50 procent, chmelové produkty 15 až 30 procent, energie 15 procent a situace se opravdu pro většinu zejména menších pivovarů stává neudržitelnou a upravovat ceny musí,“ odpověděl majitel Lobkowiczkého pivovaru Rainer Schroth. „Chceme, aby lidé žijící v regionu pivovaru pochopili, že umíme uvařit minimálně stejně dobré pivo, jako největší giganti na trhu, ať už je jejich cenová politika řízena z Nizozemska, Belgie či Afriky, a že image a značka ne vždy přinesou takovou radost, jako dobré pivo z domácího regionu za perfektní cenu,“ dodal.

Reakce pivařů ale moc pochopení neskýtá. „Zdražení by nemělo nastat, jsem absolutně proti,“ říká jeden ze štamgastů Bowling baru Fialka Aleš Buben. „Pivo mám moc rád, rád si zahraji i stolní fotbálek, takže na pivo budu chodit i nadále,“ pokračuje. „Podle mě by ale neměla cena desítky přesáhnout dvacet korun. Čechy jsou jedna z mála zemí, kde stojí pivo méně, než nealko a nevidím důvod, proč by se to mělo do budoucna měnit,“ uzavírá Aleš Buben. (Příbramský deník)


Středočeské pivovary slavily úspěch v soutěži Česká pivní pečeť v Táboře. Z jihu Čech si přivezly zlato, stříbro i bronz.

Letošního 17. ročníku se zúčastnil rekordní počet pivovarů – šedesát čtyři. Bylo mezi nimi i devět výrobců piv ze středních Čech. Šest zástupců mělo Slovensko, po jednom pak Rakousko a Itálie.

I když vítězství v hlavní kategorii světlých výčepních piv na slavnostech obhájil pivovar Starobrno, Středočeši nezůstali pozadu. Stříbro v této kategorii získal krušovický Mušketýr. Krušovický světlý ležák Jubilejní skončil ve své kategorii třetí.

Loňské vítězství mezi tmavými pivy si letos v degustační soutěži zopakoval Pivovar Kutná Hora s pivem Dačický.

„Je to vyznamenání pro všechny lidi ve výrobě, kteří se každý den starají o to, aby naše piva měla tu nejvyšší kvalitu,“ řekl kutnohorský sládek Jan Hejra.

„Obhájit vítězství v takovéto prestižní soutěži se podaří jen málokomu. O to víc mě letošní prvenství těší. Piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem a z těch nejlepších ingrediencí. Je vidět, že naše péče slaví úspěch,“ pochvaloval si ředitel kutnohorského pivovaru Zdeněk Siblík. Podle něj nejde o náhodný úspěch. „Vavříny na různých pivních soutěžích sbíráme prakticky pravidelně,“ řekl.

Podle Siblíka si kvality nevšímají pouze odborníci, ale také spotřebitelé. „Zaznamenáváme již delší dobu plynulý nárůst zájmu o naše pivo. Stále větší část naší produkce navíc směřuje do Německa,“ dodal.

Dvě stříbrné medaile v Táboře získal Postřižinský pivovar Nymburk.

Třináctistupňové pivo Bogan získalo ve světlých speciálech druhé místo. Shodou okolností je to přesně v době, kdy si veřejnost připomíná deset let od úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, po kterém je speciál pojmenovaný.

Druhou příčku si Postřižinský pivovar připsal i za tmavý ležák, kde ho předstihl pouze Havran z vyškovského pivovaru.

„Pravidelně se účastníme čtyř soutěží během roku a dá se říct, že každoročně ocenění získáme,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Benák s tím, že Postřižinské pivo soutěží v Českých Budějovicích, Trutnově a na Ceně českých sládků. Pivovar Nymburk v loňském roce prodal rekordní množství piva, 167 tisíc hektolitrů, což bylo o devět procent více než v roce předcházejícím.

Své vzorky na reprezentační slavnosti piva přivezly také středočeské pivovary z Rakovníka, Vysokého Chlumce, Mladé Boleslavi, Benešova, Březnice a Kácova. (MF Dnes)


V útulné pivovarské restauraci návštěvník přímo nasává atmosféru vaření piva. Na vlastní oči vidí, jak pivo vzniká. A pochutná si přitom na pivovarských specialitách, které by jinde nedostal. Minipivovary tak přitahují turisty i tam, kam by jinak neměli důvod jezdit. Pokud by tu přímo u nádraží náš minipivovar nestál, Beroun by určitě nenavštívilo množství lidí, kteří přímo putují po pivních zvláštnostech. U nás to pojmou jako pivní exkurzi, pochutnají si, napojí se, a pak vyrazí do města za skutečnými medvědy, říká spolumajitelka rodinného pivovaru Berounský medvěd Hana Majerová. O sílícím zájmu o pivní turistiku podle ní svědčí vysoká návštěvnost jejich webových stránek. Naše pivo je úplně jiné, nefiltrované a nepasterované, přírodní, vysvětluje Majerová. Právě proto se nedostává do konkurence se standardními europivy z průmyslových pivovarů. Nehrozí ani přetahování o zákazníky s ostatními minipivovary, protože s výjimkou Prahy jich po středních Čechách funguje snad jen desítka. Do Česka podle odborníka na cestovní ruch Jana Kalába přijíždí skoro sedm milionů turistů ročně, ale snad celá polovina zůstává výhradně v Praze. Pokud na tom malí pivovarníci náležitě zapracují, může se návštěva jejich podniku stát tímtéž, jako návštěva palírny ve Skotsku. Připomíná, že české pivovary vloni navštívilo kolem 350 tisíc zahraničních hostů a na prohlídky spojené s ochutnávkou přišel milion návštěvníků. Nechci se chlubit, ale kdybychom tu nevařili pivo, lidé by o Chýni sotva něco věděli. Zájem i ze zahraničí je velký, takže budeme muset vymyslet, jak výhledově zvětšit kapacity, dodává zástupce sládka Ladislav Pavlík z Pivovarského dvora v Chýni u Prahy, kde turista klidně nechá i tisícovou útratu za večer. Docela jinak to ale vidí Martin Karaivanov, který právě rozšiřuje svůj minipivovar Svatý Ján v Polepech u Kolína. Nemám to pro turisty. Vařím na akce, pro známé a hlavně způsobem, který mi vyhovuje. Náklady se musí vrátit, ale sama pivovarská činnost mě určitě neuživí. (Středočeské Deníky Bohemia)


O piva ze středočeských pivovarů je ve světě zájem. V celkovém vývozu zaujímají podle mluvčího krajského úřadu Martina Kupky přes patnáct procent. A číslo by mohlo být ještě vyšší, kdyby nesla označení České pivo, o které české pivovary v Evropské unii usilují.

„Jde o označení, které by jasně definovalo a reprezentovalo pivo od nás. České pivo se totiž od ostatních odlišuje chuťově a má řadu dalších kvalitativních rozdílů,“ uvedl Petr Brynych z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Je vyrobeno z českých surovin, klasickou technologií, má standardní hořkost, piva jsou plná, mají přiměřený říz,“ vysvětlil.

Získat společnou ochrannou známku České pivo se snaží většina středočeských pivovarů, ať už jde o velké, nebo malé, které vyvážejí do zahraničí. Zeměpisné označení by ale nejvíce pomohlo zejména menším pivovarům.

„České pivo je fenomén, ale musíme se naučit ho lépe prodávat. Značka by nám v tom určitě pomohla,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Z Nymburka jde přitom na vývoz 16 tisíc hektolitrů piva, což je přes 20 procent výroby.

Ještě výraznější podíl na vývozu má Lobkowiczký pivovar, který exportuje dokonce přes 80 procent výstavu piva. Ale vůbec nejvíce piva vyváží za hranice Královský pivovar Krušovice - 240 tisíc hektolitrů. Kvůli nárůstu exportu v Krušovicích postavili dvě nové haly.

„Vývoz našeho pivovaru dál roste. O získání značky České pivo ale usilujeme i my, určitě by nám to v rozšíření vývozu pomohlo,“ potvrdil mluvčí Královského pivovaru Krušovice Vlastimil Bradáč s tím, že z Krušovic jde na vývoz více než polovina piva.

Stejný cíl mají i další středočeské pivovary.

Iniciativu pivovarů podporuje i krajský úřad, který má v úmyslu středočeské pivo v zahraničí zviditelnit. I proto se koncem září konala v Bruselu prezentace středočeských pivovarů. „Nabídku účasti na této akci jsme se snažili předat všem středočeským pivovarům. V Bruselu se představily všechny, které o to projevily zájem,“ řekl mluvčí Kupka. Podle něj se podařilo posílit tlak na schválení regionálního označení České pivo.

Podle členů Evropské komise je ale nutné prokázat spojení produktu s místem původu, způsobem výroby a zdroji surovin. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého už ale česká strana tento problém dávno vyřešila. (MF Dnes)


Pokud jde o počet pivovarů, jsou na tom střední Čechy dobře. A pivo se tady vaří také dobré. Alespoň to tvrdí zástupce ředitele Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Petr Brynych.

* Ve středních Čechách je třináct pivovarů. Je to hodně, nebo málo, pokud to srovnáme s jinými kraji?

Počet pivovarů není až tak rozhodující, určující je totiž průměrný výstav pivovaru. Když bude v regionu jeden pivovar, který bude dělat milion hektolitrů, a jinde jen deset tisíc, bude to rozdíl. Takže počet pivovarů je zavádějící. Může to jen charakterizovat koncentraci výroby, nikoli ale kvantitu.

* Jsou ve Středočeském kraji pivovary něčím výjimečné?

Kromě velkých pivovarů je tu mnoho menších nebo středních. Určitou zajímavostí je třeba Berounský medvěd. Výstav je sice malý, ale je to rarita. Má svoji osobitou atmosféru a pivo je kvalitní. Pivo se vaří leckde i v restauracích, takovým příkladem je třeba Chýně v okrese Praha-západ. Tamní pivovar byl vybudován z bývalého kravína.

* Mění se výrazně počet pivovarů v regionu?

Nejvíce jich zaniklo na přelomu 19. a 20. století. Tehdy bylo mnoho malých pivovarů ve vesnicích. V poslední době ale naopak některé znovu vznikly. Například Rakovník se opět vzchopil. Patřil svého času mezi nejlépe vybavené střední pivovary, pak byl ale několik let zavřený, zařízení bylo částečně rozprodáno. Jeho nový majitel se teď zase snaží obnovit export do Spojených států amerických a do Ruska. Znovu byl otevřen pivovar v Kácově na Kutnohorsku, který začal z ničeho a postupně si získává všechny hospody v okolí. Je to pivovar, který dokáže získat pozornost.

* Mají tyto malé a střední pivovary šanci konkurovat vyhlášeným pivním značkám a uspět za hranicemi?

Uspět v porovnání s pivovary, které jsou nadnárodními skupinami, je velmi obtížné. Z hlediska objemu jsou nesrovnatelné. Na druhou stranu - v regionálních pivovarech a jejich pivech je i kus toho kraje, charakterizuje ho. Lidé by měli tato piva ochutnávat, navíc většina je kvalitních. Důležitá je i cena. U těch méně známých značek nemůže být příliš vysoká, současně ale pivovary nemohou dělat se ztrátou. A tak se snaží dosáhnout vyššího objemu, aby se jim snížily náklady. V zahraničí ovšem mají úspěch i méně známé značky. Třeba Klášter je typem pivovaru, který si vede zdárně s exportem. Je jedním z prvních, který vyváží do Číny, což je obtížné. Má silný export také do Německa. (MF Dnes)


«« « Strana 2 z 2
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň