Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj


Pivovary Braumeister

Minipivovarů rychle přibývá

[pátek, 13. duben 2007]

V Plzni i jiných městech kraje vznikají nové minipivovary. Jejich sládci tvrdí, že nechtějí konkurovat velkým pivovarům. Vařit budou speciály pro pivní fajnšmekry. Podnikatelský profil: Majitel dřevařské firmy se inspiroval v Německu

Pilsner Urquell nebo Gambrinus už v budoucnu nebudou jediné značky piv, které reprezentují Plzeň. Ve „městě piva“ totiž začínají růst další minipivovary.

Minipivovar Pivovarský Dvůr Plzeň, který začátkem června otevře v Černicích plzeňská firma Lukrécius, bude v novodobé historii už třetím výrobcem piva v Plzni. Kromě největšího českého pivovaru Plzeňský Prazdroj nyní v krajské metropoli pivo vaří ještě restaurační pivovar Lochota. Další minipivovar budují v památkově chráněném objektu Lautensakovského domu Na Rychtářce. Otevřít by měl koncem roku.

Plzeňský Prazdroj se vzniku nových minipivovarů v kraji neobává. „Tyto pivovary podle nás vhodně doplňují český pivní trh,“ řekl mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina.

Černický minipivovar chce kromě čtyř druhů piva, s nimiž odstartuje, připravit během Vánoc některé další speciály, jako je například vanilkové, mandlové nebo banánové pivo. „Půjde ale pouze o takové zpestření nabídky,“ řekl vrchní sládek minipivovaru Josef Krýsl.

V Plzni minipivovary jako na Moravě sklípky?

Minipivovar nemá ambice konkurovat velkým pivovarům. S ostatními minipivovary chce pak firma spolupracovat. „Chceme pořádat degustace piv. Proto u nás budou mít prostor i ostatní výrobci a lidé tak budou moci ochutnat piva i z jiných minipivovarů. Budeme například spolupracovat s minipivovarem hotel Modrá Hvězda v Dobřanech nebo s připravovaným minipivovarem ve Stříbře,“ řekl Lubomír Krýsl, předseda představenstva firmy Lukrécius, která bude minipivovar provozovat.

Podle něj by měla být Plzeň plná minipivovarů, podobně jako jsou například pro Moravu charakteristické stovky malých sklípků. „Plzeň proslavilo nejvíc právě pivo. Proto si myslím, že by se tu pivní kultura měla co nejvíc rozvíjet,“ řekl Lubomír Krýsl.

Kromě Plzně je řada menších pivovarů také v ostatních částech kraje. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovar Modrá Hvězda v Dobřanech.

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva. Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a na Domažlicku. Za loňský rok uvařil 4,5 tisíce hektolitrů piva.

Letos na podzim otevře další minipivovar plzeňský podnikatel David Ryba ve Stříbře, v červenci pak rozjede provoz také připravovaný minipivovar v hotelu Belveder v Železné Rudě. (MF Dnes)


Lidé, kteří si oblíbili piva z malých rodinných pivovarů, se mohou radovat. Už letos na podzim totiž podnikatel David Ryba rozjede ve Stříbře provoz dalšího minipivovaru. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého právě malých pivovarů stále přibývá.

Nápad postavit rodinný pivovar dostal plzeňský podnikatel David Ryba nedávno. Ve Stříbře nyní buduje rodinný, hostinský minipivovar U Rybiček, který chce otevřít už letos v září. Ze začátku pivovar nabídne hostům tři druhy piv: ječmenný kvasnicový ležák, pšeničný ležák Weissbier a černý kvasnicový ležák.

Host ochutná pšeničný ležák i banánové pivo

"Budeme pro hosty připravovat i speciality jako višňové či banánové pivo, černé pivo s příchutí bylinek či pivo medové," říká David Ryba.

"Zatímco v roce 1990 byl v Česku pouze jediný minipivovar v Praze U Fleků, nyní je jich v zemi sedmapadesát," konstatuje šéf svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Rodinné pivovary vyrábějí především speciální druhy piv, jejichž obliba stále roste. Některé z nich nabízejí své pivo přímo v restauracích, které jsou součástí pivovaru, jiné je prodávají do obchodní a restaurační sítě. Důvodů, proč se lidé do tohoto podnikání pouštějí, je podle Jana Veselého několik.

"Zčásti jde o určitý sentiment obnovit třeba už dávno zapomenuté pivovary, ale především je to obchod. Lidé si rodinné pivovary oblíbili, a i když jsou jejich speciální piva o něco dražší, jsou ochotni si připlatit. Jde jim především o zážitek," míní Jan Veselý.

Dalším důvodem boomu těchto pivovarů je podle Veselého poptávka zahraničních turistů. "Statistiky hovoří o tom, že právě pivo je druhým největším českým tahákem na turisty, hned po kulturních památkách," dodává Veselý.

V Plzeňském kraji je nyní několik rodinných pivovarů. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovary v Dobřanech a v Plzni.

Vaří i pro svou restauraci

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva a utržil 150 milionů korun.

Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a Domažlicku. Za loňský rok uvařil zhruba 4,5 tisíce hektolitrů piva. Pivovar nyní vaří výčepní desítku, dvanáctistupňový ležák, čtrnáctistupňový a osmnáctistupňový speciál.

"Na trhu jsme se podle mého prosadili dobře. Letos chceme výstav zdvojnásobit. Na odbyt jde nyní nejlépe naše desítka," uvádí Jan Skala. (iDnes)


Letos v srpnu to bude přesně 25 let, co se ve Staňkově přestalo vařit pivo. A zatímco v jiném, před časem zavřeném pivovaře na okrese v Koutě na Šumavě, se schyluje k obnovení provozu, návrat staňkovského piva na scénu je momentálně velice málo pravděpodobný. Provoz ve staňkovském pivovaru byl zahájen v 70. letech devatenáctého století, záhy přešel do rukou hraběte Trauttmansdorffa. Po komunistickém převratu byl takzvaně znárodněn a stal se součástí Západočeských pivovarů. Staňkov byl jeden čas i sídlem tohoto národního podniku. Roční výstav piva šel v průběhu 50. a 60. let za sládka a pozdějšího ředitele Bohuslava Wimmera postupně nahoru, například v roce 1971 pivovar poprvé překročil hranici šedesáti tisíc hektolitrů piva za rok. V té době se ve Staňkově vařila světlá a tmavá desítka, práci tam mělo přes šedesát lidí. Ranou do vazu však byl pro podnik rok 1977, kdy se stal provozovnou domažlického pivovaru. Pár dalších let se v objektu sladovalo a vařila mladina, 1. srpna 1981 byl staňkovský pivovar definitivně zrušen a budova se začala využívat jako sklad národního podniku Zelenina. "Konec byl naplánovaný, mluvilo se o údajně závadné vodě, ale to byla jen záminka," vzpomíná Jiří Výrut, který ve staňkovském pivovaru léta pracoval. "Tu vodu později zavedli například do mateřské školy, takže to byl nesmysl. Všechno se to dělalo pro domažlický pivovar, nejprve zavřeli Kout, pak Staňkov a nakonec i Stod." Když se staňkovský pivovar zavíral, pivaři ve městě a okolí to nesli těžce. "Pivo bylo výborné, právě díky měkké vodě, což je pro vaření piva vynikající," dodává Jiří Výrut. "Moc mě mrzí, jak to všechno dopadlo." Paradoxem bylo, že pivovar skončil v době, kdy měl vysoký výstav a provozovna byla po modernizaci. Po revoluci byl pivovar k mání v rámci malé privatizace, zájemce ale odrazovala vysoká cena. Později pomalu chátrající objekt připadl městu, které ho prodalo firmě Zollner a od ní přešel do vlastnictví firmy Magu Bohemia. Před několika lety prošla rozlehlá stavba rekonstrukcí. "V 90. letech jsem byl v kontaktu se dvěma lidmi, kteří projevovali zájem ve Staňkově vařit pivo, bohužel z toho sešlo," lituje Jiří Výrut. "A jestli se pivovar někdy obnoví? Šance bude jedině tehdy, když se se současným majitelem někdo domluví." V pivovaru dnes sídlí firma Magu Bohemia a její jednatel Pavel Bogner na téma vaření piva ve Staňkově říká: "Před časem jsme uvažovali o zřízení minipivovaru, ale teď je něco takového mimo naše finanční možnosti. Naše firma vede určitá jednání ohledně pivovaru v zahraničí. Je to tedy otázka investora, který by do toho chtěl jít. Momentálně k tomu ale nic konkrétního nelze dodat." Jiří Výrut sleduje dění v Koutě na Šumavě, kde měl pivovar podobný osud. "Přál bych si, aby se jim dařilo, lidé v Koutě mohou být rádi, že se pivovar dává dohromady." Určitě ho ale mrzí, že podobnou větu zatím nelze vyslovit v souvislosti se Staňkovem. (Domažlický deník)


Minipivovary mají šanci i v kraji Prazdroje a Gambrinusu, říká znalec Josef Krýsl

Přesvědčit Plzeňáky, že existuje i jiné pivo než to jejich místní - takový úkol musí zvládnout ti, kteří budou chtít vařit v regionu domácí pivo. Minipivovary jsou totiž v Česku stále oblíbenějším lákadlem restaurací či hotelů. První už působí i na západě Čech - vlastní mok čepuje třeba podnik Modrá hvězda v Dobřanech či plzeňský Minipivovar U rytíře Lochoty. „Podobných zařízení bude přibývat,“ tvrdí nezávislý pivovarský odborník Josef Krýsl.

Sám patří mezi nadšence, kteří vlastní pivo uvařit umějí. Někdejší dlouholetý technik Plzeňského Prazdroje totiž před časem vyhrál soutěž o nejlepší podomácku vyráběné pivo v Čechách s ležáky Joe’s Garage. „Pocházely skutečně z garáže. Uvařil jsem je na vypůjčeném zařízení podle vlastní receptury,“ vysvětluje Josef Krýsl, povoláním odborník v oboru péče o kvalitu piva.

* Zvládne zájemce o domácí vaření piva výrobu sám?

Úspěšné minipivovary mívají sládka. Stačí ale, aby odborník dojížděl na dny, kdy se pivo vaří a školil personál. Takový člověk není laciný, ale na kvalitu piva má obrovský vliv. Nicméně se jím může stát i laik, ovšem musí se učit od skutečného znalce.

Vařit pivo se dá naučit

* Říká se, že Plzeňané jsou ohledně piva hodně konzervativní. Mají tedy minipivovary v kraji budoucnost?

Získat přízeň lidí z regionu je tvrdý oříšek. Ale jde to, příklad Modré hvězdy to potvrzuje. Umím si představit, že by několik minipivovarů tady své místo našlo. Pokud může člověk vidět výrobu přímo na místě a pokud najde výrobce zajímavou chuť a udrží kvalitu, šanci má.

* Na kolik přijde takový minipivovar?

Ale aby bylo možné garantovat určitou kvalitu a vařit dostatečné množství piva pro jednu větší restauraci, tak je potřeba investovat nejméně 200 tisíc, spíše 300 tisíc korun.

* Takže dáváte malým pivovarníkům šanci jít ve šlépějích malých vinařů? Ozvláštnit nabídku na trhu ovládaném velkými firmami?

Určitě. Vždyť gastronomie a pohostinství ve všech podobách mají v celém světě obrovskou perspektivu. A konkrétně u nás v kraji by byla škoda nevyužít zakořeněného spojení Plzeňska jako domova piva. (MF Dnes)


«« « Strana 3 z 3
1 2 3

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI