Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Pivovar Urpiner ohrozovali plamene!

[středa, 7. září 2011]

Rozsiahly požiar suchej trávy a niekoľkých stromov dnes vystrašil majiteľov niekoľkých firiem v priemyselnej časti mesta. Hrozilo, že oheň preskočí na drevené haly s množstvom tovaru, či neďaleký pivovar a spôsobí vážne škody. Vďaka rýchlemu zásahu policajtov a hasičov sa po asi hodine podarilo dostať plamene pod kontrolu.

V blízkosti pivovaru Urpiner začalo zatiaľ z neznámych príčin horieť krátko po 14-tej hodine. Vplyvom silného vetra vznikol z malého ohníka rozsiahly požiar. Majitelia okolitých firiem okamžite privolali hasičov a políciu.

Mal som strach, oheň sa rýchlo šíril a keďže hneď vedľa plota máme sklady s dreveným tovarom, hrozilo, že plamene preskočia aj k nám,“ povedal zástupca jednej drevárskej firmy. Oheň zachvátil pole so suchou trávou, ale aj niekoľko stromov. Dym bolo vidieť z rôznych časti Banskej Bystrice.

Ešte pred príchodom hasičov sa šíreniu požiaru pokúšali zabrániť mestskí a štátni policajti. Plamene hasili pomocou konárov. Definitívne ho dostali pod kontrolu až hasiči na dvoch cisternách. Čo presne požiar spôsobilo, zatiaľ nie je jasné. Nie je vylúčené, že pri takom suchom počasí to mohol byť aj ohorok z cigarety.

Zdroj: Topky.sk

http://www.topky.sk/cl/10/1286276/Pivovar-Urpiner-ohrozovali-plamene-


Pivo Šariš je skvelým dôkazom toho, že aj lokálna slovenská značka sa môže úspešne etablovať a konkurovať najkvalitnejším pivným značkám na svete. Svedčí o tom úspech na prestížnej medzinárodnej súťaži Monde Selection, kde pivo Šariš uspelo už jedenásty rok za sebou.

Zlatú medailu získal tmavý Šariš 11% a dve strieborné medaily boli udelené pivám Šariš 10% a Šariš 12%. Kontinuálne oceňovanie kvality posunulo toto slovenské pivo do elitnej spoločnosti najkvalitnejších pivných značiek sveta.

Značka kvality Monde Selection je známa na celom svete. Svedčí o vysokej úrovni produktov, ktorá je potvrdená nezávislými porotcami z celého sveta. Len málo značiek piva sa môže každoročne pochváliť úspechmi, ktoré značka Šariš už jedenásť rokov po sebe dosahuje. Nepretržité oceňovanie nás už vlani posunulo do elitnej spoločnosti tých najkvalitnejších pivných značiek na svete, ktoré získali ocenenie Crystal Prestige Trophy. Je nám cťou, že môžeme zdieľať rovnaké uznanie ako najkvalitnejšie značky svetových výrobcov, tento rok napríklad – San Miguel, Bavaria, Budweiser, Club Colombia, Molson Canadian, Tyskie. Naši zákazníci a spotrebitelia si zaslúžia byť informovaní o úspechoch ich obľúbeného piva a nás to o to viac zaväzuje aj naďalej vyrábať pivo tej najvyššej kvality,“ uviedol na margo úspechu Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš.

Slávnostný ceremoniál, počas ktorého boli odovzdané ocenenia najlepším svetovým pivným značkám, sa uskutočnil v belgickom Bruseli.

Medzinárodný inštitút kvality Monde Selection vznikol v roku 1961 v Belgicku. Jeho cieľom je vytvorenie medzinárodných označení kvality, ktoré sú pre spotrebiteľa signálom, že si kupuje výrobok vysokej kvalitatívnej hodnoty. Nezávislosť je základnou črtou inštitútu. Monde Selection organizuje každý rok súťaž World Selections of Quality (Svetový výber kvality).

Pri hodnotení piva sa posudzuje jeho chuť, vzhľad, grafické stvárnenie etikety a jej informatívny charakter. Hodnotiaca komisia je zostavená zo štyroch tímov po piatich špecialistoch, ktorí pivo hodnotia nezávisle od seba podľa jednotlivých charakteristík. Na základe súčtu bodových ohodnotení sa stanovuje výsledné poradie.

Úspech na lokálnej i globálnej úrovni

Najobľúbenejšia a najpredávanejšia značka piva na východnom Slovensku je skvelým príkladom úspechu na lokálnej i globálnej úrovni. 36.1% spotrebiteľov na východnom Slovensku označuje Šariš za svoju hlavnú značku.

Zdroj: Pluska.sk | PR článok

http://www.pluska.sk/slovensko/spolocnost/saris-elitnej-spolocnosti-najkvalitnejsich-piv-sveta.html


Svaz tuzemských minipivovarů si chce vzít poučení z nepříjemného překvapení, kdy jim Plzeňský Prazdroj ze dne na den přestal prodávat jednu ze základních surovin pro výrobu piva, kvasnice. Prazdroj tak učinil jen pár týdnů poté, co se v tiskové zprávě pochválil za to, že kvasnice a také slad dodává prostřednictvím pivovaru Gambrinus osmi minipivovarům v západních Čechách a okolí.

Prvním krokem je dohoda, kterou spolu uzavřely Českomoravský svaz minipivovarů a pivovar Bernard, který v dodávkách kvasnic Prazdroj nahradí. „Bude dodávat kvasnice, slad a zajistí i analytické rozbory. Dodávky kvasnic nahradí v plném množství a bude nám je prodávat i levněji,“ řekl deníku E15 šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Svaz se chce do budoucna jistit a podobné smlouvy by chtěl uzavřít i s dalšími dodavateli věcí potřebných k výrobě piva. „Nebudeme se jako svaz vázat na jednoho dodavatele. Smlouvy o dodávkách pro členy svazu chceme uzavřít prakticky se všemi dodavateli všech surovin. Smlouva (s Bernardem) je první, stejné chceme i s producenty sladu, chmelu či třeba dodavateli obalů,“ podotkl Šuráň.

Vlastní kvasnice si pěstuje a vyrábí většina hlavních pivovarů na trhu. Menší pivovary a zejména minipivovary kvůli nákladné výrobě kvasnice nakupují. V minulosti už prodej kvasnic menším pivovarům ukončil Heineken, neprodává je ani Staropramen. Proč Prazdroj kvasnice přestal minipivovarům i menším průmyslovým pivovarům dodávat, neuvedl.

Zájem o speciální piva minipivovarů v poslední době stoupá a nyní jich může být kolem 110. Jejich podíl na trhu ale nepřesahuje procento. Podle Šuráně jsou k zastavení prodeje kvasnic ze strany Prazdroje zřejmě dva důvody. Prvním je přece jen jistý pocit konkurence. Druhým pak ten, že prodej kvasnic nemá z obchodního hlediska pro Prazdroj žádný zvláštní význam, neboť se prodávají v malém objemu. Kromě peněz do nich ale každý pivovar, který vlastní kvasnice pěstuje, vnáší i své know-how, a tak ne všechny pivovary se o ně chtějí dělit.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/minipivovary-chteji-mit-vice-smluv-s-dodavateli-697293


Dobrá desítka? Vzorek 23! Nebo 24?

[úterý, 6. září 2011]

Chmelařský institut uspořádal tradiční degustaci piv.

Gurmáni rádi porovnávají kuchaře, hodnotí, který z nich umí nejlépe svíčkovou, který pastu, ten další je excelentní v přípravě skopového. Také vinaři srovnávají. Zkušení sommeliéři rozpoznají odkud víno pochází, co mu dává osobitou chuť.

A co pivaři? Samozřejmě, i oni rádi porovnávají kvalitu svého oblíbeného pěnivého zlatavého moku. A největší degustace je, kde jinde, než během žatecké Dočesné.

Dnes budeme ochutnávat devadesát šest vzorků piva,“ pronese řídící degustace a mě v už tak vyhřátém sále polije další vlna tropického vedra. „To asi nedáme,“ říkáme si se sousedem, i když jsme hned na úvod poučení, že se nalévá jen na několik málo loků, a že rozhodně nemusíme dopíjet. Naštěstí jsme rozděleni do několika komisí, ta moje má na starosti desítky. „Alespoň déle vydržíme,“ jsme rádi za mírnější kategorii.

V zemi, kde na každého, včetně nemluvňat, připadá 157 vypitých litrů piva, je konzumace hořkého zrzavého nápoje takřka náboženstvím. Odborník je, přiznejme si to, každý si to sobě myslíme, ten, ten i ten. Ano, i já…

Občerstvení pomáhá

Na zdraví,“ jsme ještě plni elánu při první várce vzorků. Před námi stojí čtyři skleničky a pomalu se i já pouštím do ochutnávání. Přiznám se. Mám strach, že už při třetí či čtvrté skleničce chutě nebudu příliš rozeznávat. Ale jak se později přesvědčím, i díky připravenému občerstvení, se držím až do konce, ba dokonce rozeznávám i dobrá piva od těch, řekněme, méně kvalitních.

Každý má svou chuť, každý svou oblíbenou značku. Kdo je nejlepší? To má právě napovědět degustace behěm Dočesné, protože během ní do komisí zasedne kolem dvou stovek degustátorů. A pivo, které „voní“ nejvíce ochutnávajícím, je vítěz.

Vzorek číslo sedm je tragédie,“ shodujeme se při prvním kole s mým sousedem, letmým pohledem zjistím, že sedmičku dalo na poslední místo celé české osazenstvo naší komise. Jenže, a to je právě kouzlo velké degustace, tvoří naši skupinu částečně i hosté z Německa. A Evropo, div se, oni mají všichni sedmičku na první pozici. Takže sice postupuje do dalšího kola i náš český favorit, „tragická sedmička“ jde také dále.

Zajímaví lidé

Po malé přestávce jdeme na kolo číslo dvě. Hovor začíná ožívat, zřejmě díky množství vypitého piva, i když podle rad nedopíjíme všechno, ale jen to, co nám chutná… U stolu sedím mimo jiné s pánem, který se podílel na vývoji různých odrůd chmele. Teď už je v důchodu, jeho vyprávění o zeleném zlatu je ale hodně poutavé. A ten pán, zhruba kolem třicítky, který s každou sklenicí točí, nastrčí nos a až pak se napije? Sládek Nymburského pivovaru, jenž tvoří Postřižinské pivo. Jen tak mimochodem, v přestávkách je třikrát oceněn za speciály, jejichž ochutnávka už proběhla. Dvě první místa, jedno druhé, asi pivu fakt rozumí. Budu si ho hlídat.

Přichází další kolo, další vzorky. Třetí kolo je náročnější, jednak už jsou piva kvalitnější, jsou to jen ta, která postoupila, jednak toho také máme už víc vypito. Ohodnotím a sleduji, jak jsou na tom ostatní. Musím se tentokrát pochválit, mám stejné hodnocení, jako odborník sládek. Můj styl je tedy malinko jiný než jeho. Já se prostě pořádně a zhluboka napiji a známkuji jako ve škole, co mi chutná, vyhrává. Žádné dlouhé čichání.

Třetí kolo, čtvrté kolo. Kvalitnější vzorky, víc vypito. Jen jedno je pořád stejné, pořád hodnotíme zcela opačně, než návštěva z Německa. Holt, naše chutě jsou zcela jiné. A výsledek několikahodinového pivního maratonu? Myslím, že vyhrál vzorek číslo 23. Nebo to bylo 24? Ono to vlastně není ani tak důležité, každý správný návštěvník Dočesné stejně udělal vlastní kolečko a degustaci u stánků na náměstí a vybral si ten svůj nejlepší vzorek. Tak příští rok znovu na Dočesné!

Oficiální výsledky degustací

Tmavý ležák

1 Postřižinské pivo Tmavý ležák - Pivovar Nymburk spol. s r.o.

2 Svijanská kněžna - Pivovar Svijany, a.s.

3 Žatec Premium - Žatecký pivovar, spol. s r.o.

Speciální piva světlá

1 Comenius - Pivovar Janáček a.s.

2 Postřižinské pivo - Sváteční speciál - Pivovar Nymburk spol. s r.o.

3 Primátor Exkluziv 16° - Primátor a.s.

Nefiltrovaná piva

1 Královédvorské pivo Tambor (sv. ležák 11% nefiltrované) - Pivovar TAMBOR, Dvůr Králové nad Labem

2 Vojtěch - Pivovar Na Rychtě, Ústí nad Labem

3 10° - Podžbánský pivovar, Restaurace v Mutějovicích

Speciální piva polotmavá

1 Postřižinské pivo Něžný Barbar - Pivovar Nymburk spol. s r.o.

2 Sedm kulí polotmavý speciál - Pivovar Ferdinand a.s.

3 Primátor polotmavý 13° - PRIMÁTOR a.s.

Polotmavá piva

1 Klostermann DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice

2 Bernard Jantarový ležák s jemnými kvasnicemi - Rodinný pivovar Bernard a.s.

3 Kern - Pivovar Černá Hora, a.s.

Výčepní piva tmavá

1 Krušovice černé - Heineken Česká republika, Pivovar Krušovice

2 Samson Budweiser Bier černé - Budějovický měšťanský pivovar a.s.

3 Hradební tmavé - Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

Speciální piva tmavá

1 Žatec Xantho - Žatecký pivovar spol. s r.o.

2 Eliška - Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

3 Porter - tmavý speciál - Pardubický pivovar a.s.

Piva se sníženým obsahem cukru

1 Dianello Budweiser Bier - Budějovický měšťanský pivovar a.s.

2 Primátor Diamant - PRIMÁTOR a.s.

3 Skaláczech Pivovar - Rohozec, a.s.

Pšeničná piva

1 Herold Bohemian Wheat Lager - Pivovar Herold Březnice a.s.

2 Primátor - Weizenbier - PRIMÁTOR a.s.

3 Krušovice Dožínkové - Heineken Česká republika, Pivovar Krušovice

Nealkoholická piva

1 Bohemia Regent Renegát - Bohemia Regent a.s.

2 Pito Budweiser Bier - Budějovický měšťanský pivovar a.s.

3 Bernard - Free Jantarové - Rodinný pivovar Bernard a.s.

Výčepní světlé

1 Bernard Světlé pivo - Rodinný pivovar Bernard a.s.

2 Schwarzenberg - Pivovar Platan s.r.o., Protivín

3 Žatec Světlé - Žatecký pivovar, spol. s r.o.

Ležák světlý 11°

1 Rebel Czech Beer - Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s.

2 Hostan Hradní - Heineken Česká republika, Pivovar Starobrno

3 Zlatopramen - Heineken Česká republika, Pivovar Krásné Březno

Ležák světlý 12°

1 Louny Ležák světlý - Heineken Česká republika, Pivovar Velké Březno

2 Janáček Extra - Pivovar Janáček a.s.

3 Bernard světlý ležák - Rodinný pivovar Bernard a.s.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Hynek Dlouhý

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/degustace_piv_zatec_20110906.html


Nošovice zažijí v sobotu 10. září jednu z největších akcí v Moravskoslezském kraji. Už podeváté se tady uskuteční Radegast den, který každoročně navštěvuje přes 20 tis. lidí. Program proběhne na čtyřech scénách, otevřené bude Návštěvnické centrum a chybět nebudou ani prohlídky pivovaru. Fanoušci hořkého piva se mohou těšit na Petra Koláře, Xindla X, Aleše Valentu a řadu dalších hvězd. Nošovičtí sládci uvařili pro tuto příležitost nefiltrovaný ležák, který bude i s dalšími pivy Radegast na čepu na 28 místech.

Podtitul letošního ročníku akce zní Radegast svolává svůj kmen k překonání rekordů. „Držíme se tradice, že každý ročník nabízí originální program. Letos budou scény plné náročných výkonů a překonávání met. Dokonce dojde k pokusu o zápis do světové Guinessovy knihy rekordů ve skoku na jedné ruce,“ přiblížil rekordní zaměření akce manažer značky Radegast Marek Málek.

Na hudebním pódiu vystoupí hvězdy české scény Petr Kolář, Xindl X či Vypsaná fixa. Scénu s extrémními rekordy bude moderovat olympijský vítěz Aleš Valenta. Na kulinářské scéně se návštěvníci dozví, jak degustovat pivo a jak ho správně načepovat. Jídlo tady uvaří populární herec Martin Zounar, který dohlédne na pokus o překonání rekordu v pojídání pivních jednohubek.

Pro Radegast den uvařili nošovičtí sládci tradičně nefiltrovaný ležák. Na čepu budou ale i další piva Radegast. Na 28 místech bude v permanenci 62 výčepních kohoutů. „Na Radegast den jsme se připravili poctivě a pivo zcela určitě nedojde. Věřím, že bůh Radegast pohlídá počasí a naši fanoušci si správně hořké pivo i bohatý program pořádně užijí,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Program startuje úderem 10. hodiny a skončí ve 22 hod. Do Nošovic pojede parní vlak z Frýdku-Místku a Ostravy. Zajištěna bude i autobusová doprava. Novinkou je vlak Českých drah z Dobré ve 22:42, na který navazují přípoje do Ostravy a Frenštátu p. R. Detailní jízdní řád je na stránkách www.radegast.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1027%22%3ERadegast


Pivovar Černá Hora na Blanensku si odvezl prestižní ocenění z odborné degustační soutěže Dočesná 2011. Její porota o uplynulém víkendu rozhodla, že výčepnímu pivu Kern náleží bronzová medaile v kategorii polotmavých piv.

Z ocenění mám velkou radost. Těší mě, když vidím, že se značka Černá Hora napříč republikou stala synonymem pro poctivé a dobré pivo,“ uvedl Vlastimil Zedek, sládek černohorského pivovaru.

Odborná degustační soutěž Dočesná probíhá již tradičně pod záštitou Chmelařského institutu v Žatci, a to při příležitosti Žateckých slavností. Do letošního 54. ročníku se přihlásilo 35 pivovarů s rekordními 196 vzorky piv.

Piva z Černé Hory získala celou řadu ocenění i loni – v soutěži Zlatá Salima 2010 zvítězil pšeničný ležák Velen v kategorii alkoholických nápojů. První místo obsadil také černohorský Granát v soutěži Pivo České republiky 2010, zlatou medaili v kategorii neobvyklých piv si z klání Znojemský hrozen odvezl opět Velen. Druhé místo obsadila na Dočesné 2010 piva 1530 v kategorii speciální pivo světlé a Kamelot mezi světlými ležáky. Sdružení přátel piva 2010 potom ocenilo Moravské sklepní nefiltrované stříbrnou medailí.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Do jihočeského Pivovaru Protivín putuje prestižní ocenění z odborné degustační soutěže Dočesná 2011. Její porota o uplynulém víkendu udělila stříbrnou medaili světlému výčepnímu pivu Schwarzenberg 10 %.

Z ocenění mám já i všichni moji kolegové radost. Bereme jej jako důkaz, že naše pivo vaříme dobře, a to nás motivuje v dalším úsilí,“ uvedl Michal Voldřich, sládek protivínského pivovaru.

Odborná degustační soutěž Dočesná probíhá již tradičně pod záštitou Chmelařského institutu v Žatci, a to při příležitosti Žateckých slavností. Do letošního 54. ročníku se přihlásilo 35 pivovarů s rekordními 196 vzorky piv.

Výčepní pivo Schwarzenberg tímto úspěchem navazuje na výsledky z letošního Piva České republiky a loňské Dočesné, na kterých obsadilo také druhé místo. Pozadu nezůstávají ani další protivínská piva - Prácheňská Perla získala druhé nejvyšší ocenění v kláních Znojemský hrozen 2010 a Sdružení přátel piva 2010. Úspěchy pak sklízí také vlajková loď celé skupiny značka Lobkowicz, která si odvezla ocenění například ze soutěží Pivo České republiky 2011 (3. místo pro Lobkowicz Premium Nealko), Australian International Beer Awards 2011 (3. místo pro Lobkowicz Premium i Lobkowicz Premium Nealko) či Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2011 (Certifikáty za vyrovnanou kvalitu v obou kolech soutěže pro Lobkowicz Premium, Lobkowicz Premium Nealko i pivo Merlin).

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Láska na první pohled neexistuje jen ve filmech. Případ architektů Pavla Prouzy a Jany Prouzové Myškové ukazuje, že jistým způsobem se můžete zamilovat i do okouzlující, byť zchátralé stavby. Takovou našli v Lobči na Kokořínsku a objektem je několik set let starý pivovar.

Pivovar je atypicky usazen v prostoru obce Lobeč, protože stojí na jejím dně. Je tedy v podstatě středobodem, ohniskem obce. Prostředí je takovou scénografickou hrou. Když tam přijdete, zjistíte, že dominantou je sice barokní zámeček nebo kostelíček na kopci, obec se ale točí kolem pivovaru,“ vysvětluje architekt a předseda občanského sdružení Pivovar Lobeč Pavel Prouza.

Už od počátku tušili, že půjde také o cenný objekt a stavebně historický průzkum jim dal za pravdu.

Reportáž Evy Rajlichové o pivovaru Lobeč

Dokonce se nám v rámci průzkumu podařilo zpracovat dendrochronologickou analýzu jednoho dřevěného prvku z tužidla a mohli jsme datovat jádro původní stavby do počátku 17. století. Takže jsme vlastně zjistili, že ten pivovar byl vlastně renesanční stavbou,“ říká Prouza.

První zmínky o lobečském pivovaru, který má dnes statut nemovité kulturní památky, pochází z roku 1586. Stavba prošla řadou úprav, třeba barokní nebo klasicistní. Svou dnešní podobou dostala na konci devatenáctého století, kdy se změnila na parostrojní typ pivovaru. A právě tuto podobu se rozhodli architekti respektovat i do budoucna.

Díky tomu, že peněz je nedostatek, máme více času přemýšlet o tom, jak to má být. Čím dál více jsme směřovali k pokornější poloze. Aktuální navrhovaná podoba areálu spíše skutečně připomíná autentickou podobu z 19. století a naše vstupy, které plánujeme, budou mít charakter spíše interiérových úprav,“ dodává Prouza.

Celkové náklady na rekonstrukci budou velké. Občanské sdružení Pivovar Lobeč je odhaduje až na 90 milionů korun, a bez dotací a grantů to nepůjde. Pokud bude úsilí skupiny mladých architektů úspěšné, mohla by díky unikátní industriální památce obec Lobeč, která spojuje romantické Kokořínsko a Máchův kraj, získat na přitažlivosti, pokračuje architektka Jana Prouzová Myšková:

Chceme, aby se pivovar stal kulturním centrem celé oblasti. Plánujeme ho nejen napojit na evropskou síť industriálního dědictví, ale chceme tam vytvořit i velké výstavní prostory a intenzivně se věnovat kultuře, aby byl pivovar přínosem, a to nejen lokálním.

Mimořádnou příležitost prohlédnout si lobečský pivovar bude pro veřejnost v neděli 11. září, podrobnosti najdete na webových stránkách pivovarlobec.cz.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Eva Rajlichová

http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/943830


Na tři desítky gulášů, každý coby specialita dle osvědčeného receptu a ještě větší množství píp s pivem domácích značek, které máte rádi. A k tomu Tublatanka, Citron a pestrý koktejl muziky v podání místních kapel – to je letošní v pořadí již 7. ZUBRFEST. Propukne 10. září od 10 hodin na Výstavišti Přerov, které se promění v největší hospodu na Moravě.

Od rána ho totiž zaplní polní kuchyně a proběhne tady Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů a současně i dopolední program Krajských dožínkových slavností na počest ukončení žní na Hané. Ke guláši patří dobré pivo, a proto domácí ZUBR, ale i Litovel, Holba a dokonce slovenský Steiger potečou z desítek výčepních zařízení.

Programovým tahákem letošního ZUBRFESTU jsou Tublatanka a Citron, kterým bude patřit hlavní pódium. Na něm vystoupí také hosté Steve Walsh & Doug Yowell ( USA) s kapelou November 2nd. Naopak vedlejší tzv. nezávislou scénu obsadí místní kapely jako Cookies,

E- one, Ginger nebo Stará dobrá Ruční Práce a další, na které pak naváže DJ Mirek Karásek se svým večerním diskotékovým koktejlem.

Od rána bude v areálu výstaviště v provozu na 30 polních kuchyní, kde to bude pěkně vřít. Milovníci nejlidovějšího pokrmu se mohou těšit na guláše podle roztodivných receptur od klasického hovězího až po oblíbené zvěřinové. Soutěžní týmy budou mít k dispozici malý kotlík s uzavřeným ohništěm a přípravu guláše budou muset zvládnout v časovém limitu 5 hodin. Jiná omezení prakticky neexistují. Maso ani speciální ingredience na přípravu nejsou předepsány a záleží tedy pouze na fantazii a osobních zkušenostech každého kuchaře. Kolem poledne budou gulášové speciality k prodeji, aby jejich kvality mohli posoudit také návštěvníci. Soutěžní guláše ohodnotí porota profesionálních kuchařů a stejně jako v minulých letech bude záležet nejen na samotné chuti guláše, ale i jeho servírování a hodnotí se i originalita místa přípravy. Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů má u kuchařů velký ohlas a každoročně se ho zúčastní nejen domácí, ale i zahraniční kuchařské týmy.

Vždy druhou sobotu v září žije Přerov ZUBRFESTem už 7 rok a zájem o akci každoročně roste. Loni přišlo na 10 tisíc návštěvníků a s podobnou návštěvností, pokud vyjde počasí, se počítá i letos.

Vstupenky v hodnotě 80 Kč bude možné zakoupit v den konání akce při vstupu na výstaviště.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov


Hanušovický pivovar si vybrali jako zastávku na trase organizátoři Rallye MORAVIA - - prestižní akce, na kterou se sjíždějí historická vozidla z celé Evropy. Do pivovaru zavítají v pátek 9. září 2011 v 11 hodin. Na nádvoří odstaví své krasavce a sami navštíví pivovar a pivovarské muzeum, aby poznali tradiční výrobu českého piva. Seznámí se s tím, jak správně pivo degustovat, aby odhalili jeho charakteristiku i celkovou kvalitu a ochutnají také novinku v nabídce značky – polotmavou Holbu Šerák, kterou pivovar právě nyní uvádí na trh.

Rallye MORAVIA 2011 je prestižní mezinárodní soutěží veteránů, kterou tradičně pořádá Veteran Car Club Ostrava za podpory Olomouckého kraje a podnikatelských subjektů.

Pojede ji 50 veteránů se svými majiteli z České republiky, Slovenska, Polska, Švýcarska, Německa a Francie. Trasa soutěže se každý rok mění, do Jeseníků se rallye veteránů vrací po 12 letech. V Jeseníkách je kromě pivovaru láká zdejší terén, nádherná příroda a bohatství kulturních památek.

Nejstarším automobilem rallye bude Tatra 12 sport p. Jiřího Kleina z Veteran Car Clubu Ostrava, vyrobený v roce 1922. Historické automobily jsou z hlediska zákona technickou památkou, která dokumentuje technickou úroveň příslušné doby a její vývoj. Mají vysokou hodnotu jako generační odkaz a svým majitelům přinášejí zábavu jako předmět technické či sběratelské hobby.

Většina účastníků si své historické vozy do místa startu vozí na přepravnících, neboť cesta po ose představující mnohdy stovky kilometrů znamená pro posádky velkou fyzickou námahu, jednak i riziko, plynoucí z možné poruchy po cestě, bez možnosti operativní technické asistence. Celou trasu Rallye MORAVIA 2011 pak už absolvují ve svých vozidlech.

Historické automobily opatřené registrační značkou historického vozidla se smějí pohybovat po veřejných komunikacích jen omezeně – zkušební jízdy, cesty na soutěže, sraz či výstavu a při účasti v organizované soutěži.Ceny historických automobilů jsou různé a řídí se nabídkou a poptávkou, stejně jako jiné tržní komodity. Cena veterána může dosáhnout až 5 mil. € a zásadně se do ní promítají ukazatele jako tradice značky, původ vozu a úroveň renovace, výjimečnost vozu a jeho historie i počet vyrobených kusů.

Za výrobce nejlepších automobilů světa je již od r.1918 považována britská značka Rolls-Royce; Legendární patron Ettore Bugatti na adresu těch, kteří si předsevzali vyrobit nejlepší vůz na světě, kdysi prohlásil : „Chcete-li vyrobit nejlepší automobil na světě, musí být lepší než Rolls-Royce.

V na pivovarském nádvoří zaparkují klenoty mezi veterány jako např.:

Bugatti 49, r.v.1931, p.Ing.Karola Pavlů z Veterán Klubu Bratislava. Vozy legendární francouzské značky Bugatti patří mezi sběrateli mezi nejvyhledávanější pro svou technickou vyspělost a sportovní srdce, dokumentované bezpočetnou sbírkou vavřínů v rychlostním závodech. K jedinečnostem těchto vozů patří výtečné ovládání a výjimečný design světových designérů.. Jedná se o cestovní automobil vybavený řadovým osmiválcovým tříventilovým motorem OHC o objemu 3,3 l a výkonu 62,5 kW (85 ks), dosahující max.rychlosti 140 km/hod., jenž byl vyroben v počtu 470 ks;

Unikátní Lagonda 3,5 l LWB, r.v.1933, p.Miroslava Krejsy. Britské vozy dnes se již nevyskytující značky Lagonda, představují unikátní sběratelský klenot.Vůz vyniká udivujícím výkonem, podpořeným bohatou kolekcí vítězství v rychlostních soutěžích, brilantními jízdními vlastnostmi a vynikající řemeslnou kvalitou. Vůz je poháněn řadovým šestiválcovým motorem OHV o objemu 3,6 l o výkonu 64,7 kW (88 ks) a dosahuje max. rychlosti 140 km/hod. Byl vyroben v počtu pouhých 65 ks;

Peugeot 402 Darl´Mat, r.v.1938, p.Jacquese Lesueura, prezidenta Clubu des Vieux Volants v Sochaux, Francie; sportovní automobil vyvinutý a vyroběný v počtu 105 ks v dílnách pařížského koncesionáře Peugeota Léonem Darl´Matem. Základ tvoří upravené šasi z modelu Peugeot 302 a k pohonu slouží upravený řadový čtyřválcový motor OHV o objemu 2,0 litru a výkonu 56,1 kW (70 ks). Vůz s překrásnou přísně aerodynamickou karosérií roadster vyvinutou Marcelem Pourtout ve spolupráci s odborníkem na aerodynamiku Adrienem Paulinem poprvé v aerodynamickém tunelu dosáhl max. rychlosti 150 km/hod. Tento vůz stále přesvědčuje svou skvělou dynamikou a ovladatelností a také on dosáhl celé řady vítězství ve vytrvalostních rychlostních soutěžích.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice


Pivovar Janáček, jediný průmyslový pivovar ve Zlínském kraji, získal prestižní ocenění. Porota odborné degustační soutěže Dočesná 2011 o uplynulém víkendu rozhodla, že mezi světlými speciálními pivy zvítězil uherskobrodský Comenius a dvanáctce Janáček Extra náleží stříbrná medaile v kategorii 12% ležáků.

Výsledky soutěže mne samozřejmě těší. A nejen mne, ale i všechny mé kolegy, kteří se na výrobě piva Janáček podílejí. Je to velké ocenění naší práce,“ uvedl Lukančo Trifončovski, výrobní ředitel pivovaru v Uherském Brodě.

Odborná degustační soutěž Dočesná probíhá již tradičně pod záštitou Chmelařského institutu v Žatci, a to při příležitosti Žateckých slavností. Do letošního 54. ročníku se přihlásilo 35 pivovarů s rekordními 196 vzorky piv.

Zdroj: Tisková zpráva K-Brewery


Před pár dny dostaly malé pivovary nečekaně košem od Plzeňského prazdroje, důležité kvasnice jim ale dodá pivovar Bernard. Rodinný podnik uzavřel rámcovou smlouvu na dlouhodobé dodávky kvasnic a ječmenného sladu s Českomoravským svazem minipivovarů.

Malým pivovarům hrozilo, že se kvůli přerušení dodávek dostanou do problémů. Kvasnice jsou nezbytnou surovinou pro výrobu piva, a to zejména pro malé pivovary, které si je neprodukují samy. Plzeňský Prazdroj ale ze dne na den, přestože ještě před měsícem spolupráci vychvaloval, rozhodl o tom, že malým pivovarům nebude kvasnice dál dodávat.

Hovořilo se o tom, že Prazdroj, který dodával řadě pivovarů kvasnice prostřednictvím společnosti Gambrinus, stopl dodávky z konkurenčních důvodů. Malým pivovarům se v poslední době daří, což se děje na úkor velkých hráčů na trhu.

Pivovar Bernard tvrdí, že konkurenci naopak vítá. "Vždy jsem bojoval za chuťovou pestrost a rozmanitost českého pivního trhu, již mu dávají právě minipivovary a malé pivovary. Proto jsme se rozhodli, že dodávky kvasnic, ale i ječmenného sladu minipivovarům zajistíme my. Tento týden podepíšeme s Českomoravským svazem minipivovarů rámcovou smlouvu, ve které se zavážeme k jejich dlouhodobým dodávkám," uvedl spolumajitel rodinného pivovaru Stanislav Bernard.

"Minipivovary jsou kořením pivního trhu - jejich piva jsou alternativou k průmyslově vyráběným 'europivům' s unifikovanou chutí," říká Jan Šuráň, předseda Českomoravského svazu minipivovarů. "Krok Plzeňského Prazdroje, který zastavil v srpnu dodávky kvasnic minipivovarům může u nich vést k výraznému navýšení nákladů, což může mít vliv na jejich další existenci. Přitom ještě v červenci hovořil vrchní sládek Gambrinusu o dodávkách kvasnic minipivovarům jako o kolegiální výpomoci," dodal.

Kvasnice jsou nezbytnou surovinou pro výrobu piva, které zajistí přeměnu cukrů na alkohol. K jejich výrobě je potřeba propagační stanice, která představuje nemalou investici, již si minipivovar může jen těžko dovolit. Z tohoto důvodu je zažitým zvykem, že velké pivovary prodávají kvasnice těm malým. V České republice je některým z nich až donedávna dodával Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Filip Horáček

http://ekonomika.idnes.cz/kvasnice-doda-minipivovarum-bernard-dodavky-jim-nahle-stopl-prazdroj-1kr-/ekoakcie.aspx?c=A110905_142826_ekoakcie_fih


Na chuťové buňky dokáže dokonale zahrát Vladan Šonka z Kunovic. V tamním hypermarketu totiž k velké radosti milovníků kvalitního moku provozuje netradiční prodejnu – pivotéku. Její provoz zahájil v létě roku 2010. Další pak před několika týdny zprovoznil ve zlínském OC Tesco.

Foto

Nápad zřídit prodejnu s desítkami druhy piv dostal na svých cestách po zahraničí. „Bary a restaurace za hranicemi nabízí bohatý výběr těchto nápojů. Naše republika v tomto trochu pokulhává, přestože se považujeme za pivní velmoc. Napadlo mě, že bych rozmanitost a nápaditou nabídku mohl poskytnout i zákazníkům v našem regionu,“ tvrdí Vladan Šonka, který se považuje za pivního patriota. V jeho prodejnách, kde mu vydatně pomáhá i jeho syn Marek, totiž dominují především česká piva. Menší část sortimentu pak tvoří nabídka belgických pivovarů. „Nabízím především výrobky menších pivovarů, které jsou mimořádně kvalitní. Spousta milovníků piva možná ani netuší, že v České republice funguje zhruba 170 pivovarů a tak lze mezi nimi vybírat vysoce kvalitní nápoje rozličných chutí. Podle mého mínění je škoda, že tyto malé pivovary své produkty nešíří na náš trh ve větším množství,“ pochválil tuzemskou produkci podnikatel, který ve svých pivotékách v Kunovicích a Zlíně-Malenovicích nabízí úctyhodných 120 druhů piv. Ve svých prodejnách Šonka nabízí také oblíbené pivní koše i dárková balení piv, která lze sestavit i podle individuálních přání zákazníků. V nabídce jsou také zajímavé pivní sklenice, keramika, a dárkové předměty v podobě otvíráků, triček, čepic a podobně. Pro náročnější zákazníky je Vladan Šonka připraven zajistit i sudová piva. Nepřehlédnutelným bonusem je i exkluzivní prodej časopisu Pivo, Bier informující o zajímavostech na pivním trhu.

Největší zájem je podle provozovatele netradiční prodejny o nepasterizovaná piva, konkrétně o piva Svijany, Chodovar, Poutník, Chotěboř, Krakonoš a podobně. On sám nedá dopustit na chodovarský mok. Mezi unikáty, které lze v jeho prodejně sehnat, je belgické pivo Belzebuth s třináctiprocentním obsahem alkoholu, což představuje na české poměry nevídaných 30 stupňů.

Jeho plány do budoucna jsou odvislé od úspěšnosti obou stávajících pivoték. „Zatím je zájem poměrně slušný, takže pokud to půjde takto dál, budu uvažovat o otevření dalších pivoték,“ prozradil dvaačtyřicetiletý Vladan Šonka, který upozornil, že podrobnější informace lze nalézt na stránkách jeho pivotéky www.pivoteka-uh.jex.cz.

Zdroj: Prostějovský deník | Foto: Oleg Kapinus

http://prostejovsky.denik.cz/podnikani/kunovicka-pivoteka-nabizi-i-tricetistupnovy-7772.html


Pivo

[pondělí, 5. září 2011]

Vážení pivní kamarádi ,

Jak moje sbírka "pivních chutí" pokračuje, je stále složitější sehnat něco nového. Zkusím Vás tedy tímto požádat o pomoc. Kdyby někdo z vás či vašich známých se chystali navštívit některou z těchto zemí v Karibiku : Kajmanské ostrovy, Grenada, Antigua and Barbuda, St.Vincent a Grenadiny, St.Kitts and Nevis, Barbados nebo Guadaloupe ....... prosím dejte mi vědět v předstihu na e.mail : czechbeerman@seznam.cz ..... Dovolil bych si požádat o jednu malou plechovku či lahvičku místního piva. Informace podám. A náklady hradím samozřejmě.

(taktéž mám zájem o několik málo zemí z Afriky)

Děkuji

S pozdravem

Libor VOJÁČEK

alias CzechBeerMan

http://album.inmail.cz/@my-album (mé album světových piv které jsem osobně chutnal )


Starobrno netradičním způsobem oslavuje začátek hokejové sezony. Pro hokejové fanoušky brněnské Komety uvařili v pivovaru speciální modré pivo.

Sportovní fanoušci na celém světě mají vlastní kluby a hospody, kde se setkávají. Šálami na krku oblečeni v dresech dávají najevo příslušnost ke svému klubu. Pivovar Starobrno však pro fanoušky brněnské Komety připravil unikát, pivní specialitu v barvě klubu – modré pivo.

Jedná se o jedenáctistupňové pivo, uvařené z toho nejlepšího moravského ječmene, kvalitního žateckého chmele, z vody z Březové a z vlastního druhu kvasnic. Punc výjimečnosti mu ale dodává především jeho – pro Kometu typická – modrá barva.

Nad Modrou Kometou si ve Starobrnu lámali hlavu celý půlrok, největším úskalím byla podle hlavního sládka Tomáše Pluháčka právě barva. „Ten správný odstín jsme nakonec získali díky borůvkám, které pivu dodávají i sladší nádech a vůni,“ vysvětluje Pluháček a dodává: “Obarvit zlatavé pivo do modra byla skutečná výzva,“ doplňuje s tajnůstkářským úsměvem. Víc informací k receptuře ale prozradit nechce.

Modré pivo je určeno na oslavu začátku hokejové sezóny, bude ho tedy vyrobeno pouze velice omezené množství, které bude k dispozici ve všech hospodách sdružujících fanoušky HC Kometa Brno.

Zdroj: Finance.cz

http://www.finance.cz/zpravy/finance/324284-starobrno-prichazi-s-modrou-pivni-specialitou/


Již pošesté se na jindřichohradecký Tyršův stadion sjedou pivovary ze všech koutů republiky a letos poprvé i ze zahraničí. Zlatavý mok si návštěvníci vychutnají od pátku do soboty za doprovodu rozmanitého kulturního programu.

Do zákulisí pivních slavností nás nechal nahlédnout jejich pořadatel Josef Snížek.

Letos poprvé budou pivní slavnosti dvoudenní. Co vás vedlo k jejich rozšíření?

Prvotní podnět byl ze strany pivovarů. Vzhledem k tomu, že některé pivovary jedou přes celou republiku, je pro ně půldenní akce dosti nerentabilní. Hlavně pivovary z větší vzdálenosti proto preferovaly delší prezentaci, protože tak mají lepší šanci se lidem představit.

Co znamenalo rozšíření slavností na dva dny pro vás jako pořadatele?

Je to víc starostí, ale v konečném důsledku se stejně pódium musí postavit, areál vybavit elektřinou. V tomto ohledu není velký rozdíl, jestli akce trvá jeden nebo dva dny. Pak už jde jen o to, udržovat stav areálu v pořádku, aby se návštěvníci cítili dobře. Letos jsme zavedli novinku, kterou je zpětný výkup kelímků. Doufáme, že se tak lépe podaří udržet na místě pořádek.

Kolik pivovarů se bude v Jindřichově Hradci prezentovat?

Letos se podařilo dostat na slavnosti maximum pivovarů, které kapacita Tyršova stadionu dovolí. Přijede téměř dvacet pivovarů a návštěvníci budou moci ochutnat šedesát druhů piva. Poprvé budeme mít zahraniční účast, pivovar Schremser z Rakouska a německý Aldesbacher. Také budou zastoupeny čtyři minipivovary, které vaří opravdu dobré české pivo z místních surovin.

Na jaké pivní speciály se lidé mohou těšit?

K ochutnání budou zajímavá piva. Například pivovar Zvíkov přiveze sedm druhů ležáků. Já sám si potrpím na těžší piva, pšeničná, kvasnicová. To je pivo, jak má být. Ale k dostání budou třeba i ovocná piva, například borůvkové. Jsem zvědavý na bavorský Aldesbacher, to by mělo být takové echt německé pivo. Z českých se těším na nabídku minipivovarů. Velké pivovary samozřejmě nebudou chybět, ale Hradečáci budou mít možnost ochutnat i pivo, které na jihu Čech není běžně k dostání.

Bylo obtížné zajistit dvoudenní program?

Program se musí přizpůsobit finančními možnostem. Preferoval jsem dobré, známé umělce, ale kteří jsou finančně dostupní. Věřím však tomu, že účinkující návštěvníky zaujmou. V pátek by to mohl být třeba Wohnout nebo Zdeněk Izer, v sobotu Miro Šmajda, Navostro, Richard Nedvěd. Letos prvně přijala pozvání rakouská dechovka z Raabsu, která normálně čítá asi sedmdesát členů. Ale protože nemáme tak velké pódium, přijede jich jen polovina. Pak jsem samozřejmě oslovil místní kapely, kterým jsem také chtěl dát šanci zahrát si na pořádný aparát před větším publikem. Protože sám jsem muzikant.

Které z účinkujících si nenecháte ujít?

Těším se v pátek na U2 Desire revival, kteří patří k nejlepším revivalovým kapelám v republice. V sobotu si rád poslechnu místní kapely a jsem zvědavý na NIL. Mají vynikající zpěvačku, je to kapela na úrovni Guano Apes nebo Die Happy, takový tvrdý rock s ženským zpěvem. Myslím, že to bude dobrá tečka za sobotním večerem.

Kolik návštěvníků pivních slavností čekáte?

Ideální stav by byl, kdyby se Tyršák naplnil. Samozřejmě velký podíl na úspěchu má počasí. Byl bych spokojený, kdyby přišlo tři tisíce lidí. K sezení by mělo být k dispozici kolem tisíce míst. Pivovary si vozí svoje stany a sezení. Minipivovarům, které si takovouto výbavu nemohou dovolit, vypomáháme, aby si i u nich mohli hosté sednout a dát si v klidu pivo.

Na kolik peněz návštěva pivních slavností vyjde?

Vstupné činí na jeden den sto korun, na oba dny sto padesát. Kdo si v pátek koupí dvoudenní vstupenku, nechá si na ruce přilepenou pásku a může se zúčastnit i v sobotu. V pátek se brány stadionu otevírají v půl páté, program začíná v pět a končí o půlnoci. V sobotu se začíná v poledne, muzika bude hrát opět do půlnoci a pak se ještě zhruba dvě hodiny bude točit pivo.

Co říci na závěr?

Chtěl bych především poděkovat sponzorům, Městu Jindřichův Hradec, panu starostovi a hejtmanovi. Doufejme, že vyjde počasí a slavnosti budou pro všechny návštěvníky hezkým zážitkem.

Zdroj: Jindřichohradecký deník | Autorka: Lenka Urmanová

http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/pivni-slavnosti-nabidnou-sedesat-druhu-20110902.html


Pěstitelům začínají dělat problémy levná piva ze zahraničí, nedává se do nich tolik chmele.

Rozpačitou sezonu mají za sebou čeští pěstitelé chmele. Většina zemědělců v těchto dnech dokončuje sklizeň, ve chmelnicích zůstávají většinou už jen pozdní odrůdy, které se sklidí v průběhu září.

Úroda chmele je nadprůměrná, zemědělci z toho ale velkou radost nemají. Chmele je totiž v Česku i po celém světě nadbytek, což tlačí na jeho cenu. Došlo to tak daleko, že někteří čeští pěstitelé chmel ani nesklidí.

Po loňské rekordně velké úrodě bylo chmele nadbytek a odběratelé jej téměř přestali nakupovat. Čekali na nižší ceny. Reagovali jsme na to snížením ploch o více než pět set hektarů, na kterých se letos chmel pěstuje, v domnění, že se situace dostane opět do normálu. Přišla ale opět nadprůměrná úroda, takže je chmele dál nadbytek,“ sdělil Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR s tím, že někteří pěstitelé chmel proto vůbec nesklidí. Jedná se o chmel, jehož prodej není smluvně zavázán a při celosvětovém nadbytku je jeho prodej téměř nemožný. Kolik hektarů chmelnic zůstane nesklizených, se ukáže až po úplném dokončení sklizně tento měsíc.

Pětina úrody ladem?

Pěstitelé mají nasmlouvané dodávky na zhruba pět tisíc tun chmele, přitom celková letošní úroda se v Česku odhaduje na 6100 tun. Je tak možné, že ve chmelnicích zůstane až pětina porostů.

Kromě aktuálního celosvětového nadbytku dělají českým chmelařům problémy dlouhodobé trendy v pivovarnictví. Výstav pivovarů v Česku klesá, což má vliv na odběr množství chmele. Navíc se do Čech stále víc dovážejí levná piva, do kterých se dává chmel jen v minimálním množství a navíc ještě méně kvalitní. „V množství hořkých látek z chmele je u českého piva a levného ze zahraničí až pětinásobný rozdíl. V kvalitním pivu je chmele zhruba za desetník, v levném pětkrát míň,“ řekl Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec.

Největší hrozba - levné zahraniční pivo

Právě levné pivo dělá českým chmelařům víc starostí než třeba počasí. „Velké řetězce si nechávají vyrábět hlavně v Polsku piva pod vlastní značkou. Dokud to bylo 200 tisíc hektolitrů ročně, bylo to ještě v pohodě, ale on už je to skoro milion hektolitrů ročně,“ řekl Jiří Kořen, ředitel Chmelařského institutu v Žatci. „Chmelení, které je při tom použito, je mnohem menší, navíc z levných a méně kvalitních chmelů,“ dodal. I proto prý počítá, že produkce chmele v Česku v příštích letech asi sotva poroste.

Letos se v ČR chmel pěstuje na 4632 hektarech, což je o 578 hektarů míň než loni. Přitom ještě před 15 lety se chmel v Česku pěstoval na zhruba 11 tisíci hektarech. Pokles výměry chmelnic je celosvětový trend, letos se pěstuje na rekordně nejnižší ploše v historii – pod 48 tisíci hektary.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Petr Kinšt

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/chmel_sklizen_zatec_20110902.html


Podíl minipivovarů v Česku roste, letos jich bude už na 120. Šéf svazu chce, aby kvasnice prodávaly specializované firmy.

Počet minipivovarů v Česku roste. Letos jich přibude zhruba desítka na celkových 120. S rostoucím vlivem jim ale přibývají i problémy. Přestože na celkové produkci piva mají v Česku podíl sotva jednoho procenta, pro velké pivovarnické skupiny začínají být kvůli jejich speciálním pivům nepříjemnou konkurencí. Například lídr trhu Plzeňský Prazdroj tak malým pivovarům zastavil léta fungující prodej jedné ze základních surovin - kvasnic.

"Situace se pro nás výrazně změnila. Ze dne na den nám v Gambrinusu přestali kvasnice prodávat. Náhradní nákup pro nás znamená vyšší náklady. Pivo ale kvůli tomu nezdražíme," říká například majitel restauračního pivovaru U rybiček ve Stříbře na Plzeňsku David Ryba.

"Od Gambrinusu jsme kupovali jejich kmen kvasnic W, jenže to v Prazdroji stopli. Musíme hledat náhradu u některého německého pivovaru, případně investovat nemalou sumu do zřízení vlastní propagační stanice," přidává se František Pinkava, sládek průmyslového pivovaru Herold z Březnice u Příbrami. Březnický pivovar, který výstavem přes 10 tisíc hektolitrů ročně už patří do skupiny průmyslových pivovarů, odebíral kvasnice od plzeňského lídra trhu skoro čtvrt století. "Musíme se s výpadkem od Gambrinusu vyrovnat. Dřív tady nebývala taková rivalita mezi velkými a malými pivovary," dodává Pinkava.

Vlastní kvasnice něco stojí

Vlastní kvasnice, které jsou kromě sladu a chmele další základní surovinou pro vaření piva, si pěstuje většina velkých pivovarů. Mnoho těch menších, zejména restauračních, kterých v Česku rychle přibývá, však nemá vlastní mikrobiologickou (takzvanou propagační) stanici na množení kvasnic.

Řeší to nákupem od jiných dodavatelů, pivovar Gambrinus ze skupiny Plzeňského Prazdroje byl jen jedním z nich. Výhodou byla dobrá kvalita za dobrou cenu. Ještě letos v červenci se Prazdroj v tiskové zprávě chlubil, že kvasnicemi a sladem zásobuje na osm menších pivovarů ze západu Čech a okolí Prahy.

"Naše suroviny jsou mezi minipivovary oblíbené, protože jsou mimořádně kvalitní. Kvasničné kultury jsou maximálně hygienicky čisté zejména díky moderní technologii cylindrokónických tanků, které používáme na kvašení piva Gambrinus. Minipivovary totiž používají kvasnice, které již pivo Gambrinus prokvasily. Jako sládek vnímám tyto dodávky minipivovarům především jako kolegiální výpomoc," uvedl v červenci Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu.

My a oni?

Teď se situace náhle obrátila. "S dodávkami nejkvalitnějšího ječmenného sladu budeme pokračovat. Vzhledem k našim interním předpisům ovšem musíme přehodnotit dodávky pivovarských kvasnic, které do budoucna subjektům mimo Plzeňský Prazdroj poskytovat nebudeme," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Za poslední tři roky dodal Prazdroj konkurenčním pivovarům v okolí 62 tun sladu z vlastní sladovny a stovky litrů kvasnic - těch za cenu řádově pouhých několika set korun za týdenní potřebu v litrech, nižší, než lze pořídit u dalších dodavatelů.

Postup Prazdroje má podle některých lidí z pivovarnické branže logiku. Konkurenční, byť malé pivovary se vymezují proti údajným "europivům" svými v regionech unikátními speciálními značkami, přitom k jejich vaření používaly suroviny od konkurenčního Gambrinusu. Předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň ale odmítá dělení na "my a oni". "Musíme nějak řešit otázku kvasnic. Podobně jako v USA, kde vznikly specializované firmy, které se zabývají výhradně dodávkami kvasnic. Ale vadí mi vydělování jedněch proti druhým. Nemůžeme říkat, že všechny minipivovary vaří skvělé pivo a všechny velké pivovary vaří špatné," reaguje Šuráň.

Pivovary v ČR

120 mini a restauračních pivovarů bude letos fungovat v ČR. To je o 10 víc než loni. Jejich podíl na celkové produkci je asi jedno procento (z loňských 17 milionů hektolitrů).

46 průmyslových pivovarů funguje aktuálně v ČR. Většina z nich si množí vlastní kvasnice, jen část těch menších je nakupuje od velkoobchodníků.

Prazdroj - lídr trhu s pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích ovládá skoro polovinu tuzemské produkce. Následují Pivovary Staropramen, Heineken a Budvar, dohromady ovládají asi 80 % produkce piva v ČR.

Spotřeba piva v Česku stagnuje. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven vzrostla produkce pivovarů v ČR za letošních prvních sedm měsíců v meziročním srovnání o 0,9 %. Loni se uvařilo u nás za celý rok celkem 17 milionů hektolitrů piva, což je o 8 % méně než v roce 2009.

Zatímco produkce průmyslových pivovarů stagnuje, zájem o pivo z minipivovarů roste. Letos jich má otevřít desítka. Pivo se tak v roce 2011 začalo vařit v Litoměřicích, Rokycanech nebo Jihlavě.

Zdroj: Hospodářské noviny | iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://hn.ihned.cz/c1-52723680-plzensky-prazdroj-odrizl-male-pivovary-od-kvasnic


Na diváky čeká celodenní fotbalový program: 30 zápasů, exhibice hráčů Baníku, soutěž o zájezd na kvalifikaci Česko-Španělsko a velkoplošná projekce přímého přenosu zápasu Skotsko-Česko

V sobotu 3. září vyvrcholí na ostravských Bazalech jeden z největších amatérských fotbalových turnajů letošního roku – Pohár Ostravaru. Dvanáct týmů z různých koutů Moravy a Slezska se v něm utká o unikátní fotbalový pohár ve tvaru fotbalového míče opatřený dvěmi pípami, ze kterého lze rovnou čepovat pivo.

Finálový turnaj koncipujeme jako velkou oslavu fotbalu,“ říká Zuzana Cieciotková z Ostravaru, která má organizaci fotbalového poháru na starosti. „Zápasy ve skupinách začnou na Bazalech už v 10.00. Po poledni ve 13.30 přijde na řadu exhibice hráčů Baníku, kteří fanouškům ukáží fotbalová kouzla. Pak už budou zbývat dva semifinálové duely. Samotný finálový zápas o Pohár Ostravaru je naplánován na patnáctou hodinu.

Fotbaloví příznivci se mohou těšit na 18 utkání v základních skupinách, a pak na také na vyřazovací boje od osmifinále až po finálový duel.Celkem uvidí diváci na Bazalech 30 zápasů, ve kterých lze očekávat velkou gólovou úrodu. „V kvalifikačních utkáních byl brankový průměr přes 6 gólů na zápas. Jsme zvědaví, jak se změní herní projev týmů při hře na ligovém trávníku“ upozorňuje Zuzana Cieciotková.

Velkým lákadlem pro sobotní návštěvu Bazalů bude také divácká soutěž o zájezd na duel Česko-Španělsko. Ve hře bude celkem 10 vstupenek.

Po skončení finále bude pro fotbalové fanoušky připravena ještě jedna lahůdka – velkoplošná projekce kvalifikačního zápasu Skotsko-Česko. „Utkání se bude promítat na velkoplošné obrazovce od 16.00,“ uvedla Cieciotková.

V průběhu celého dne si diváci budou moci vyzkoušet také své fotbalové dovednosti, zahrát si lidský maxifotbálek, stolní fotbal nebo Nintendo wii. Pro návštěvníky starší osmnácti let je samozřejmě připraveno pivo Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Když klasické pivo nudí…

[čtvrtek, 1. září 2011]

Ve světě jsme známí jako národ „pivařů“, jak by také ne, vždyť pěnivého moku vypijeme v přepočtu na hlavu nejvíce na světě. Chmelový nápoj má u nás mnohasetletou tradici. Přesto se výrobci snaží nezaostat a jít s dobou a nabízejí tak piva nejen v bio kvalitě, ale také v nejrůznějších příchutích.

Novinky na trhu

Kromě několika velkých pivovarů je na našem trhu také dost drobných soukromých pivovarů a právě ty se obvykle snaží připravit pro spotřebitele nějakou tu specialitu. Většinou jde o zboží určené i exportu, ale přece jen něco může ochutnat i našinec. Čím vším lze konzumenty překvapit?

Piva s příchutí

Už několik let se obvykle v létě objevují piva s příchutí. Ochutnat máme možnost např. pivo třešňové, švestkové nebo třeba i konopné. Platí však, že tuzemský konzument je více konzervativní, proto směřují piva s originálními příchutěmi spíše za hranice. Např. Francouzi si potrpí na pivo s karamelovou nebo citronovou příchutí. Dá se říci, že co národ, to chuť. Zatímco Francouzi nemají hořkost piva rádi, Němci a Češi si snad jinou chuť představit nedokážou. U nás produkují piva s příchutí obvykle drobné minipivovary a jejich konzumentkami jsou především ženy. Fantazii se meze nekladou, kromě zmíněných příchutí je ve hře třeba také pivo borůvkové či kopřivové. K ne zcela klasickým výrobkům pak patří např. pivo špaldové či bezlepkové. V nabídce je také speciální pivo s konopným výtažkem. Stále častěji se také stává, že pivovary vyrábějí speciální piva k různým příležitostem – např. k Vánocům či jiným svátkům.

Bio pivo

Když bio, tak bio, řekli si nejspíš někteří majitelé pivovarů a začali vařit zlatavý mok i v bio kvalitě. Neznamená to však, že by tento nápoj měl méně alkoholu nebo kalorií, pouze suroviny na jeho výrobu pocházejí z ekologicky šetrného zemědělství. Nabízejí jej také zahraniční pivovary. Čepované však nečekejte, daleko snadněji je zakoupíte v supermarketu. A chuť? Tu už musí zhodnotit každý konzument sám.

Zarytí příznivci klasiky

Proč se do těchto experimentují pouštějí pivovary jen okrajově? Odpověď je nasnadě. Velký podíl konzumentů piva tvoří tzv. zarytí zastánci klasiky, které je těžké převychovat. Je jen stěží představitelné, že by se např. v nějaké vesnické hospůdce, kde se pravidelně scházejí štamgasti, čepovalo třešňové nebo švestkové pivo. Podobné záležitosti se tak stávají spíše zábavným zpestřením, proč ne, za zkoušku to určitě stojí. Je však pravdou, že podle výsledků nejnovějších anket, Češi jako pivaři své zažité zvyklosti mění, je tedy možné, že ovocné pivo má před sebou světlou budoucnost.

Jako letní odlehčenější varianta se objevuje pivo s trochu citronové šťávy – je více osvěžující a méně hořké. Jako letní drink se dá také doporučit pivo smíchané s nějakým druhem citronové limonády – hlavně v horkých dnech jde o lehčí variantu klasického piva.

Zdroj: Bio klub.cz | Autorka: Veronika Benešová

http://www.bioklub.cz/nezarazene/kdyz-klasicke-pivo-nudi…/


«« « Strana 759 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI