O znojemském a brněnském pivu se nedávno mluvilo i v Evropském parlamentu.

A padala přitom dost ostrá slova na adresu pomalých úředníků Evropské komise. Za to, že jihomoravským pivům a dalším českým výrobkům dosud nevyřídili podobnou ochranu, jakou Brusel poskytne například Štramberským uším a dalším krajovým specialitám.

„Tyto žádosti se po bezmála dvou a půl letech od jejich podání nacházejí stále v bodě nula,“ hájil mimo jiné i znojemské a brněnské pivo Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL. A řekl, že pokud komise v dohledné době nesjedná nápravu, měla by vláda České republiky zvážit podání žaloby na nečinnost k Evropskému soudnímu dvoru.

Ochrana zeměpisného označení původu je totiž pro výrobce důležitá, protože tím získají exkluzivitu názvu v celé Evropské unii.

„Česká piva si takovou ochranu zaslouží,“ tvrdí generální ředitel a předseda představenstva pivovaru Starobrno František Krakeš, který je i předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven.

Přiznal, že schvalovací proces je opravdu náročný a i jemu se zdá, že se dlouho vleče. „Musíme odpovídat na mnoho dotazů, které přicházejí od různých pracovníků Evropské komise,“ uvedl Krakeš.

Čeští výrobci podali pětadvacet žádostí a z jižní Moravy je v seznamu kromě Znojemského a Starobrněnského piva Pohořelický kapr a limo a pivo Černá Hora.

To, že o ochranu nežádají jiné pivovary, si František Krakeš vysvětluje tím, že spousta výrobců piva spoléhá na to, že až se vyřídí ochrana označení původu České pivo, budou ji moci využívat také.

„My však chceme ochranu i našich regionálních piv,“ vysvětlil Krakeš a současně tak uklidnil i některé příznivce Hostanu, který se vaří ve Znojmě. „Počítáme s tím, že tam pivovar zachováme a bude tam dál vyrábět znojemské pivo,“ dodal.

„Nevím, v jakém stadiu vyřizování je tato záležitost, ale o ochranu našich výrobků máme zájem. Zvyšuje to význam naší značky i její proslulost,“ uvedl obchodní ředitel Pivovaru Černá Hora Ivo Štorek. (MF Dnes)

Točené Starobrno si vychutnají lidé i v Londýně. Na sluncem zalité pláži v Bulharsku nebo ve stinné uličce španělského města si mohou turisté z Moravy připomenout domov i orosenou sklenicí či lahví piva některého z jihomoravských pivovarů. Firmy vařící pivo exportují své výrobky z jihu Moravy nejen do sousedních zemí, ale například i za moře.

Za hranice míří desetina piv

"Letos odhadujeme vývoz asi na deset procent naší celkové produkce. Před vstupem republiky do Evropské unie jsme přitom za hranice vozili sotva desetinu procenta," uvedl ředitel a majitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Černohorská společnost vyváží zatím do deseti zemí Evropy. Nejvíc se její výrobky pijí na Slovensku, v Itálii a Německu. "Vyvážíme třeba i do Anglie nebo Gruzie a chystáme se na další rusky mluvící země," dodal Fusek.

Více než deset procent vyrobených piv putuje za hranice i z Pivovaru Vyškov. "Vyvážíme do pěti zemí. Nejvíc jde naše pivo na odbyt v Maďarsku ale máme zákazníky třeba i ve Švédsku nebo Spojených státech," řekl ředitel a předseda představenstva firmy Jiří Piňos. Vyškovský pivovar je z jihomoravských nejmenší, jeho roční výstav je zhruba padesát tisíc hektolitrů.

Také největší jihomoravský pivovar, Starobrno, útočí na zahraniční trhy. Nejvíc na odbyt jde pěnivý mok z Brna ve Švédsku. "Zatím nejúspěšnější pro export byl rok 2004, kdy jsme vyvezli necelých třiapadesát tisíc hektolitrů. Letos očekáváme export více než šedesáti tisíc hektolitrů," uvedla mluvčí Kateřina Eliášová. Seveřanům letos brněnský pivovar pošle více než třetinu z celkového vývozu.

Společnost dodává svá piva do šestnácti zemí, kvůli tomu má několik jazykových variant svých etiket. Piva se jinak neliší od produkce pro domácí trh. Příští rok se ale Starobrno připravuje změnu designu importovaných piv. "Chceme kvůli konkurenci nabídnout atraktivnější balení," vysvětlila Eliášová.

Pomohl internet i turisté

Proniknout se svými pivy do ciziny ale není jednoduché. Například vyškovskému pivovaru trvalo zhruba jeden a půl roku než dovezl pivo do Spojených států amerických. "Odběratel, český emigrant, si nás našel na internetu. Vybíral si z více možností a svou roli v tom jistě hrála i cena a vzájemné sympatie," podotkl Piňos.

Internet a výstavy pomohli k vyššímu expotu i Pivovaru Černá Hora. Jeho majitel Fusek ale na první místo klade podporu turistického ruchu v domácím regionu. "Jezdí k nám obrovské množství turistů, kteří pak šíří chválu našeho piva dál. Tak si nás mnoho odběratelů našlo," tvrdí. (Rovnost)

S příchodem teplého letního počasí stoupla spotřeba piva a nealkoholických nápojů jihomoravských pivovarů o desítky procent. Největší nárůst je u limonád, kterých jsme za červen prodali jednou tolik jako v měsíci předchozím, řekl obchodní ředitel pivovaru Černá Hora Ivo Štorek.

Prodej piva a nealkoholických nápojů je přímo závislý na počasí. "Z dlouhodobých sledování máme vypozorováno, že záleží doslova na každém stupni," přiznal mluvčí pivovaru Starobrno Aleš Řiháček. V letních měsících podle něj stoupá spotřeba piva zhruba o 30 procent.

Ještě větší nárůst zaznamenal pivovar Černá Hora. Zatímco v posledním květnovém týdnu dodal do restaurací a hospod 2800 hektolitrů piva, za posledních sedm dní v červnu to bylo už 4500 hektolitrů. "Nejvýraznější rozdíl je u limonád, kde za stejné období stoupl objem prodeje z 654 hektolitrů na 1500 hektolitrů," řekl Štorek.

Polovinu produkce tvoří kofolová limonáda Koala, kterou dohání chmelová limonáda Grena s 35 procenty. Pivovar ji jako patentovaný výrobek vyrábí od roku 1997 a její podíl každým rokem roste.

Nejvíce se prodává desetistupňové pivo. U většiny pivovarů tvoří kolem padesáti procent výroby. Zbytek tvoří ležáky a pivní speciality. "Tento poměr je ale stejný po celý rok bez ohledu na počasí," dodal Řiháček. Počasí má vliv spíše na prodej lahvového piva, jehož produkce je v porovnání se sudovým pivem několikanásobně menší.

Více než stoprocentní nárůst prodeje limonád způsobuje pivovaru Černá Hora logistické potíže. "Ve výrobních kapacitách máme ještě rezervy. Problémy nám dělá spíš expedice a nedostatek obalů," uvedl Štorek. Nejnáročnější podle něj bude tento týden, který má jen tři pracovní dny. Pivovary tak budou muset svou produkci rozvést v polovičním čase než obvykle. (Moje noviny)

Pivovary většinou buď letos prodávají stejné množství piva jako loni, nebo méně. Včetně jihomoravských. Skupina Starobrno snížila prodej na tuzemském trhu o necelé jedno procento. Další dva výrobci v regionu, Pivovar Černá Hora a Pivovar Vyškov, vykazují stejný vývoj. Snaží se však víc exportovat a také vyrábět nealkoholické nápoje. Na skutečnost, že se v ČR prodá méně piva, poukazoval již na jaře Antonín Kratochvíle, známý odborník v oboru. "Česká kuchyně byla a je postavená na pokrmech, pro které je odpovídajícím nápojem právě pivo. Jenže projevují se další vlivy, které mohou snížit jeho prodej,"podotkl. Producenti piva k letošnímu poklesu prodeje piva uváděli, že se na této skutečnosti podepsalo chladnější počasí, které skončilo zhruba v polovině července. To je samozřejmě pravda. Projevují se však další vlivy. V této souvislosti je zajímavé srovnání s Německem, tedy také zemí s velkou oblibou pěnivého moku. Tamní obyvatelé i letos omezili pití piva. Jeho odbyt klesl o 1,4 procenta. Spotřeba piva klesá v Německu postupně od roku 1995. Podle odborníků je to vliv stárnoucí populace i ekonomická síla obyvatelstva. Mladá generace je pak vystavena dalším lákadlům. Z alkoholických nápojů mimo jiné vínu, a v Německu je tradičně v oblibě i tvrdý alkohol. Německo nicméně ve světové spotřebě piva na hlavu zůstává třetím největším světovým konzumentem, a to za Českou republikou a Irskem. V ČR loni činila 162,4 litry na osobu a rok. Českou bilanci však velmi vylepšují turisté. Největší společnost v regionu, Starobrno, patří k pětici největších tuzemských pivovarů. Jeho tržní podíl dosahuje zhruba pěti procent v ČR. Celkový výstav pěnivého moku ve skupině Starobrno a Hostan, 392 000 hektolitrů se v polovině roku udržel na stejné meziroční úrovni. Je to dané tím, že tato skupina zvýšila vývoz. Pivovar Černá Hora na Blanensku registroval největší pokles v květnu, kdy necelých 12 650 hektolitrů výstavu piva znamenalo ve srovnání s loňskem propad o více než 2600 hektolitrů. Obdobně na tom byl výstav i v červnu, zatímco červencových 17 244 hektolitrů se již blížilo loňské úrovni. V srpnu však produkce piva spadla zase na 16 700 hektolitrů a zůstala opět za loňskou úrovní. "Kolísání se ale s nepatrnou výjimkou v červnu nijak netýkalo limonád,"upozornil Ivo Štorek, obchodní ředitel firmy. Výstav limonád naopak přes léto stále rostl a na konci srpna dosáhl téměř 24 00 hektolitrů, což bylo téměř o pětinu více než v roce 2003. Přesně před deseti lety firma dodávala na trh jen 540 hektolitrů nealkoholických nápojů. Zhruba stejný vývoj ohlásil i Pivovar Vyškov, který měl na konci srpna o pětinu nižší odbyt 42 000 hektolitrů piva. Výroba limonád, zejména kvůli zařazení produktů bez cukru, však stoupla o 1000 hektolitrů na celkových 34 000 hektolitrů. (Rovnost)

Nástup letního horkého počasí výrazně zvedl zájem o pivo i limonády z produkce jihomoravských pivovarů. Zvýšila se tak naděje na vyrovnání slabého jara a začátku léta, kdy byly teploty ve srovnání s loňským rokem asi o deset stupňů Celsia níže a zájem o nápoje minimální. "Srpen se vyvíjí velmi dobře, po první dekádě obecně počítáme s růstem odbytu asi o deset procent,"řekl ředitel pivovaru Vyškov Jiří Piňos. Podle něj by oboru nejvíce pomohlo horké počasí nejspíše až do listopadu. Ještě v pololetí činil celkový propad výroby pivovaru asi 15 procent na úroveň 33 000 hektolitrů při nezměněném výstavu 26 000 hektolitrů limonád. Hrubým odhadem pětiprocentní růst produkce má zatím Pivovar Černá Hora na Blanensku. "Jak v pivu, tak i v limonádách jsme na úrovni asi pětiletého standardu,"řekl majitel firmy Jiří Fusek. Vývoj počasí označil za divoký, horka a vyšší odbyt by ale asi mohly vynahradit ztráty z května a června."Nepřekračujeme maximum, ale nyní je ideální pivovarský stav,"prohlásil Fusek. Člen představenstva pivovaru Starobrno Jiří Imrýšek uvedl, že dosavadní vývoj léta neumožnil příjemné a uvolněné posezení se zlatavým mokem. To je nyní možné bez potíží a firma je podle něj velmi dobře připravena s vybavením pro letní zahrádky. "Ztráty odběratelů ze začátku prázdnin se jim zřejmě vrátí, i když to nebude na úrovni poslední rekordní sezony,"míní manažer. Příznivý vývoj počasí poněkud zaskočil výrobce nealkoholických nápojů. Starobrno vlastní největší distribuční centrum v regionu a při obrovském zájmu je neustále vyprodán celý sklad, vysvětlil Imrýšek. V Jihomoravském kraji zůstaly tři fungující pivovary. Mezi největší v zemi patří Starobrno, které je od loňska členem velké skupiny Heineken. Vyškovský pivovar zůstává kvůli nedořešeným církevním restitucím ve státních rukou a černohorský pivovar je největší z malých producentů piva, jejichž výstav se pohybuje do 200 000 hektolitrů ročně. (Rovnost)

Nepříznivé počasí zejména v květnu a červnu se podepsalo na propadu výroby malých pivovarů na jižní Moravě. Červenec ztrátu zřejmě ještě prohloubí, takže případné vysoké teploty v pokračujícím létě už mohou pokles produkce jen vyrovnat, odhadem na loňskou úroveň. Pivovaru Vyškov propadla v pololetí výroba piva meziročně o patnáct procent na 33 000 hektolitrů. Šestiprocentní pokles na 69 500 hektolitrů vyrobeného piva zaznamenal v pololetí i Pivovar Černá Hora na Blanensku. "Není to úbytkem zákazníků, prostě se nepije," uvedl ředitel pivovaru Ivo Štorek. Oba dva regionální pivovary stále vidí velkou šanci v exportu po otevření trhu Evropské unie. Vyškovští mají slibné kontakty na polský trh a nadějný je i možný vývoz do USA. Černohorští se orientují na Francii a zřejmě i na Slovensko. (iHNed)