Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj


Stavebnicové minipivovary

Zatímco počet malých pivovarů na jižní Moravě stále roste, jejich nabídka většinou nepřináší nic překvapivého. Nabízejí zejména světlé ležáky, které jsou ve střední Evropě nejrozšířenějším druhem piv. I přesto si na nezájem lidí nestěžují.

Poptávka po pivu z malých pivovarů se začala zvyšovat zhruba před třemi lety. „Lidi už přestalo bavit pít takzvaná europiva z velkých pivovarů, které patří nadnárodním společnostem. Díky tomu se otevřel prostor pro malé pivovary a jejich domácí produkty,“ uvedl Lukáš Provazník, který pracuje v pivnici v Brně zaměřené právě na malé pivovary a zároveň jejich činnost mapuje. Podle jeho propočtů vzniklo těchto podniků v České republice asi sto dvacet. Na jižní Moravě se za poslední rok otevřely minimálně tři nové a v současnosti jich je v kraji dvanáct. Za malé považuje pouze ty pivovary, které ročně uvaří nanejvýš deset tisíc hektolitrů piva.

Bez chemie

Jeden z nich vznikl začátkem prázdnin v brněnské Líšni. „Lidé si k nám rychle našli cestu. Snažíme se jim nabídnout poctivé pivo bez chemických přísad. V současnosti vytočíme asi čtyři tisíce litrů měsíčně. Předpokládáme, že toto číslo poroste,“ uvedla provozovatelka pivovaru Iva Kremitovská.

Podle Provazníka někteří majitelé malých pivovarů této popularity zneužívají. „Pivo často vaří lidé bez patřičného vzdělání. Kvantita bohužel vyhrává nad kvalitou. I přesto vidím rád, když lidé upřednostňují nápoje z malých pivovarů. Za těmi je vždy vidět kus lidské práce,“ tvrdí Provazník. Podle něj navíc v Česku chybí větší rozmanitost nabízených produktů. „Pivo je možné vyrobit na sto různých způsobů. U nás všichni nabízejí jen klasický ležák vytvořený spodním kvašením,“ kritizuje znalec

Infografika

Taková piva prodává například pivovar Richard v brněnském Žebětíně. „Nemá smysl začít vyrábět například svrchně kvašená piva. Lidé u nás na ně nejsou zvyklí. Navíc v současnosti jsme rádi, že stíháme uspokojit poptávku. Výrobu proto plánujeme rozšířit. Uvažujeme i o vaření takzvaného Radleru, což je pivo smíchané s citronovou limonádou,“ uvedl sládek žebětínského pivovaru Milan Trávníček. Ten nabízí také piva s ovocnou příchutí.

Podobný názor má i sládek Zámeckého pivovaru v Oslavanech na Brněnsku Petr Žák. „Vaříme tři druhy piva. O Vánocích a Velikonocích nabízíme i speciály. Poptávka je veliká,“ uvedl Žák.

Konkurence velkým

Jihomoravané jsou s nabídkou malých pivovarů spokojení. „Jsem moc rád, že se tento trend chytl. Majitelé velkovývařoven piv si snad uvědomili, že jejich podniky jsou nahraditelné,“ podotkl například Miroslav Slunéčko z Brna.

To, že je doba minipivovarům nakloněná, potvrzují i odborníci. „Lidé měli pivo vždy v oblibě. V současnosti s ním často experimentují a žádají pestrý výběr. Malé pivovary jsou navíc úspěšné i vývozem do zahraničí. Velkým podnikům sice zánik nehrozí, ale musí začít situaci sledovat,“ řekl ekonom Tomáš Maršálek.

Zájem velkých pivovarů už vnímá i Kremitovská z Líšně. „Začínají nám házet klacky pod nohy. Například Plzeňský Prazdroj nedávno zrušil prodej svých kvasnic, které využíváme při výrobě. Přitom je to pro ně obyčejný odpad, kterého se musí zbavovat. Chtějí tím prostě ukázat, jak jsou silní,“ myslí si Kremitovská.

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Jan Spěšný

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/o-male-pivovary-je-zajem-nestihaji-vyrabet20110916.html


Legendární soutěž Okrouhlecký tuplák má od neděle nové vítěze.

Půllitr nejsvižněji zdolal na ex domácí hráč Martin Staffa. Chmelový nápoj polkl za 2,09 sekund. Staffa rozdrtil své soupeře také v další disciplíně, tuplák do sebe kopl za 4,07 sekund. S mázem si poradil nejlépe Petr Kraus z Újezda. Vypil jej za 9,95 vteřin. Klání se nezalekly ani ženy. Tuplák nerychleji spořádala Michaela Kovářová z Okrouhlé, a to za 18,48 vteřin. Bavorák pokořila nejlépe opět domácí favoritka Kristýna Puklová, zvládla jej za 3,01 sekund. Na závěr spojili všichni síly ve štafetě. Sto lidí vypilo půllitr piva na ex za 15 minut a 7 sekund.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Karolína Opatřilová

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/v-okrouhle-pili-pivo-na-ex-20110807.html


Konec zimy s sebou přináší patnácté výročí technické novinky, kterou oceňují především milovníci piva. Právě před patnácti lety se totiž v brněnském Restaurantu na Piavě začal pěnivý mok točit z takzvaných tanků.

Novinka se na jihu Moravy uchytila a počet pivnic s tanky stále roste. „Před šestnácti lety bylo pivo z tanků absolutní novinka. Ovšem zdálo se mi, že právě tudy vede cesta. Tanky totiž umožňují čepovat nepasterované pivo. Je sice filtrované, ale zachovává si původní kvalitu,“ zdůvodnil svoje rozhodnutí spolumajitel restaurace Vladimír Bartoš.

Dražší provoz

Nelituje jej ani přesto, že čepování plzeňského z tanků je náročnější než z klasických pivních sudů. „Nepasterované pivo má záruku jen jednadvacet dní a vyžaduje chlazený a pravidelně sanovaný sklep. Vzhledem k tomu, že cena tankového piva je stejná a péče o něj dražší, prakticky jej dotujeme. Ale kvalita piva je diametrálně odlišná, proto svého rozhodnutí nelitujeme,“ usmíval se Bartoš.

Čepování starobrněnského piva z tanků si zase pochvaloval majitel brněnského sportbaru Arena Jaromír Chmelař. Ten využívá počítačem řízený čepovací systém. „Personál nemusí manipulovat se sudy, tanky šetří místo a nemáme ztráty běžné při narážení sudů. Řízení počítačem navíc umožňuje nastavit teplotu piva,“ řekl Chmelař.

Podle mluvčí pivovaru Starobrno Ludmily Čechové počet restaurací s tankovým pivem na jižní Moravě strmě stoupá. „Sice je stále víc restaurací, kde se čepuje ze sudů, ale meziroční nárůst nových tankových systémů je kolem sta procent. Do budoucna v zavádění tanků do dalších restaurací hodláme pokračovat,“ uvedla Čechová.

Čepování piva z tanku je novinkou, která se zatím mimo Brněnska ujala jen na Hodonínsku. I tam se ale prosazuje zatím jen pomaleji. Pokud si tam lidé chtějí dát speciální pivo, zavítají spíše do některého z minipivovarů, které tam zažívají boom. Například tamní minipivovar Kunc čepuje Šviháka ve své vlastní restauraci od roku 1994 a vaří i takové speciality jako višňové, zázvorové, citrónové či malinové pivo.

Infografika

Vloni začala s vařením vlastního piva také restaurace Na Mlýně v Ratíškovicích na Hodonínsku. Majitel pivovaru Jiří Fanta měl nadšení, pro vaření piva mu však chybělo vzdělání. „Abych do vaření trochu pronikl, absolvoval jsem kurz. Viděl jsem, že pivo lze skutečně dělat doma,“ říká Fanta.

Od roku 2007 už funguje i třetí pivovar na Hodonínsku. Minipivovar v Bzenci. Majitel Radomil Paták vaří Kněžihorské pivo doma v garáži a dodává je pouze známým a na speciální akce. Ostatní malé pivovary za konkurenci nepovažuje. „Pro lidi se stává domácí pivo přirozenějším a to je dobře,“ myslí si Paták.

Zaslíbeným okresem pro minipivovary je vedle Hodonínska také Brněnsko. Přímo krajské město nabízí dva minipivovary, další dva pak jsou v Senticích a v Oslavanech. Ve zbytku kraje však chybí. „Čepuje se tu především Černá Hora, ta postupně začíná do hospod dodávat i různé speciály. Ale na piva z jiných pivovarů a zvláště těch menších se tu dá narazit jen zřídka,“ přemítal Radim Buřík z Blanska.

Natoč si sám

Vedle tankových piv a minipivovarů jsou pro Jihomoravany stále atraktivnější také takzvané pivní samoobsluhy. Tedy pivnice, kde si každý zákazník točí piva sám. Vedle Brna fungují dvě například ve Znojmě. Jednou z nich je hospoda U Šneka. „Nabízíme přes třicet druhů piv, z toho pět točených. Všechna pocházejí ze středních a malých pivovarů. Na dvou stolech máme nainstalované samoobslužné výčepní zařízení,“ řekl majitel pivnice Petr Vachek.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Jeřábek


Vláda chce kvůli úsporám v rozpočtu zvýšit daně z piva. Některé malé pivovary na jižní Moravě může zdražení zlikvidovat.

Která vláda zdraží pivo, padne, říkával Haškův voják Švejk. Úřednický kabinet premiéra Jana Fischera ale o volební hlasy nehraje, a tak si může dovolit zvýšit o více než třetinu spotřební daň na oblíbený alkoholický nápoj. Malé pivovary, které na jižní Moravě převládají, z toho mají obavy. Pivo může od příštího roku podle některých z nich zdražit až o čtyři koruny.

Součástí vládního balíčku, který ještě musí schválit senát, je i zvýšení daně z přidané hodnoty z devatenácti na dvacet procent. „Zvýšení sazeb je poměrně drastické. Musí se promítnout do výsledné ceny piva,“ prohlásila mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Například za půl litru desetistupňového piva odvedou pivovary státu necelé dvě koruny. Tedy asi o padesát haléřů více než dnes. Menší výrobci sice mají úlevy, ale zase větší náklady. „Výrobní cena se nám kvůli zvýšení daní zvedne až o dvě koruny. Zákazník může v restauraci zaplatit až o čtyři koruny více,“ tvrdí majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Spotřební daň je navíc vyšší u silnějších piv, protože se násobí procentem původní mladiny.

Pivovary zatím nedokážou přesně říct, o kolik nakonec zdraží, nebo jestli vůbec. „Rozhodneme se až podle konkurence,“ uvedl například ředitel Pivovaru Vyškov David Kaprál. Dlouhodobé smlouvy s obchodními řetězci většinou neumožňují menším výrobcům ceny změnit. „Velké pivovary mají dostatečnou sílu, aby kontrakty podle potřeby upravily. Ty malé si musí zvýšené náklady kompenzovat zdražením točeného piva. Tam, kde je konkurence silná, mohou některé pivovary dokonce zaniknout,“ upozornil ekonom Karel Pospíšilík.

Někteří malí výrobci ale už dopředu avizují, že raději zachovají současné ceny. „Teď se nám daří, vyšší daně proto utáhneme takříkajíc z vlastní kapsy,“ ubezpečil majitel brněnského minipivovaru U Richarda Petr Kobzík. Stejně tak zdražení neplánuje ani další brněnský pivovar Pegas.

Na vyšší ceny piva se musí připravit hosté v restauracích. „Nic jiného, než jít s cenou nahoru, nám ani nezbude. Pivovary zdražují na konci každého roku, tak počkáme, s čím přijdou letos. Že přijdeme o hosty, se nebojím, většinou si toho ani nevšimnou,“ řekl například Richard Hošek z brněnské Středověké krčmy. Jasno mají i pivaři. Vyšší cena jen od popíjení neodradí. „Zdražování se mi nelíbí, ale rozhodně na pivo nezanevřu,“ prohlásil Petr Kalina z Brna.

Zatímco pivovarníci se proti zvyšování daně bouří, v klidu zůstávají vinaři. Jich se opatření netýká. Podle některých odborníků je to chyba. „Spotřebu vína v Česku v posledních letech pokrývá hlavně dovoz. U piva je to naopak. Pokud politici chtěli podpořit český průmysl, neměli daň měnit,“ uvedl Pospíšilík.

Chystané zvýšení spotřební daně u piva je první od roku 1995. „V důsledku inflace se tak podíl spotřební daně na celkové ceně piva podstatně snížil,“ doplnil zástupce mluvčího ministerstva financí Jakub Haas. Vláda očekává, že změnou získá do rozpočtu přes miliardu korun.

Zdroj: Hodonínský deník.cz | Autorka: Lucie Šimůnková


Sládci, co velebí kal v pivu

[pátek, 2. říjen 2009]

Malí výrobci pivních speciálů a nefiltrovaných piv bez chemických a konzervačních přísad získávají mezi pivaři příznivce. Někdo vyrábí své pivo v garáži, jiní výrobci investují miliony. Zajímavé odvětví pivovarnického byznysu začíná být vidět.

Nefiltrované pivo podle tradičních receptur se stává mezi lidmi vyhledávaným nápojem. Mezi průkopníky, kteří začali ve vinařském regionu vařit pivo krátce po revoluci, patří brněnský Pegas, sentický Kvasar a hodonínský Kunc.

Nejrychleji se ale rozrůstá mnohem mladší žebětínský rodinný minipivovar U Richarda, který začal s výrobou piva před pěti lety. Ještě přede dvěma lety se v Žebětíně protočilo ročně kolem 500 hektolitrů kalného piva. „Dnes už je to třináct set hektolitrů, díky tomu, že jsme letos otevřeli další dvě pobočky v Brně,“ popsal manažer pivovaru a syn zakladatele Petr Kobzík. Zhruba stejně tolik chmelového moku se v pivovaru Starobrno uvaří za půl dne.

Základní výrobní recepturu najdete v každé učebnici sladovnictví. Sládci z minipivovarů mají oproti těm větším tu výhodu, že chuť piva mohou ladit podle názoru hostů a mohou více experimentovat s různými druhy chmele, sladu, kvasinkami i zráním,“ popsal výhody malých sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský.

Jižní Morava se v pokusech s pivem může pochlubit jednou raritou a současně patentovaným objevem, kterým je medové pivo. Svým kolegům z ČSAD ho Jiří Jelínek poprvé nabídl v roce 1992. „V alkoholovém rauši někde na odpočívadle ve Švýcarsku pak vznikl název Kvasar. Smáli jsme se tomu, že s ním udělám díru do světa,“ vysvětlil Jelínek. Díky velkoprodukci pivovaru Černá Hora, který Kvasar donedávna vařil v licenci, se mu to skutečně podařilo. Jeho Kvasar totiž doputoval až na čínský trh.

Majitelé minipivovarů jsou většinou nadšenci, kteří jsou zároveň i sládky. Majitel bzeneckého minipivovaru Pod Kněží horou Radomil Paták je povoláním účetní a varnu si zřídil v garáži. K vaření piva se dostal zvláštní oklikou přes lékaře. „Měl jsem rakovinu ledvin, po operaci mi primář doporučil pít pivo. Od té chvíle jsem se jako synek z vinařského kraje začal zajímat i o tajemství výroby chmelového moku,“ řekl Paták.

Za rok uvaří kolem padesáti hektolitrů piva. „Učil jsem se od svého známého, který dělá sládka. O restauraci nestojím. Dělám to pro své známé a pro potěšení, baví mě experimentovat,“ popsal svůj koníček, který ho stál desítky tisíc korun, Paták. Varnu i chladič prý pořídil z druhé ruky za cenu šrotu a pivo nechává dozrávat v sudech. Tvrdí, že do vybavení minipivovaru investoval desítky tisíc korun.

Vybavení minipivovaru ale může přijít až na deset milionů korun. Tolik investoval do žebětínského minipivovaru U Richarda jeho majitel Alois Kobzík. „Návratnost investice jsme spočítali na deset let, při zásobování jedné restaurace,“ vysvětlil jeho syn Petr. Snaží se proto svou investici pořádně zúročit. Od počátku roku se jeho pivo čepuje v Brně na dalších dvou místech.

Začíná se dotahovat na tradiční brněnský minipivovar Pegas, který ve svých dvou restauracích ročně protočí 2 700 hektolitrů piva. „Máme i menší odběratele mimo město, ale u kvasnicového piva je problém, že není pasterizované a musí se vypít do jedenácti dnů,“ poznamenal provozní vedoucí pivovaru Pegas Miloš Šauer.

Zámecký pivovar Templář v Oslavanech má varnu v zámku. Pivo se čepuje v zámecké restauraci. „Rádi bychom se dostali i do jiných podniků, ale je to těžké. Ty větší pivovary jsou bohatší a mohou rozmazleným hospodským něco zajímavého nabídnout,“ řekla provozní ředitelka minipivovaru Dana Brudíková.

Kvasar Sentice

Majitel minipivovaru Jiří Jelínek se výrobou piva živí od roku 1996. Medový Kvasar začal ve svém rodinném domku v Senticích vařit už počátkem devadesátých let, kdy ještě pracoval jako řidič ČSAD.

Medovou recepturu i název si nechal patentovat. Pivovar Černá Hora donedávna vařil a prodával Kvasar v licenci. U Jelínků na dvorku se ročně uvaří kolem 800 hektolitrů medového piva.

Kvasar 15° - speciál, v pivu jsou cítit stopy medu, má slabší říz, plnější a sladší chuť, horší průměr. Hodnocení: 3

Restaurační minipivovar Kunc v Hodoníně

Švihák 11° - světlý ležák - bez cizích vůní, avšak bylo z něj znát, že ještě potřebuje dozrát. Chuť silně sladová a kvasničná, říz byl slabší, hořkost nadprůměrná. Hodnocení: 2-3

Černý Švihák 13° - speciál je o třídu lepší než klasický ležák, je sice slabé karamelové vůně a chuti, má slabší říz, ale jeho chuť je celkově mírně nadprůměrná a je velmi dobré plnosti. Hodnocení: 3-4

Restaurační minipivovar Pegas, Brno

První minipivovar na Moravě byl otevřen v roce 1992. Po legendárním minipivovaru U Fleků v Praze je to druhý minipivovar v republice. V Brně má restauraci na Jakubské a Jaselské ulici v centru. Ročně uvaří 2 700 hektolitrů piva.

Pegas 12° - vůně i chuť vyvážená, optimální říz, vyšší plnost. Hodnocení: 3

Pegas Gold 16° - polotmavý - nevybočuje z průměru, slabší říz, chtělo by to víc nasytit, optimální plnost, hořkost slabší. Hodnocení:

3

Templář v Oslavanech

Otevřen v roce 2003, ročně uvaří 800 hektolitrů piva.

Templář 10° světlá - největší zážitek, desítka je nadstandardně chmelená, proto je znát silná hořkost, což u „desítek“ není obvyklé, je znát, že pivovar na ní nešetří chmelem, bez cizích vůní, jemně kvasničná vůně, optimální střední říz. Hodnocení: 3-4

Komtur 12° světlý ležák - to už takové překvapení není, ale nebylo mu co vytknout, chuť je vyvážená. Hodnocení: 3

Pod Kněží horou ve Bzenci

Minipivovar, který otevřel v roce 2007, ročně uvaří do 50 hektolitrů piva.

Polopšeničná 12° - zvláštní spodně kvašené pšenično-ječné pivo, které svěže voní po ovoci, což k tomuto druhu piva patří, má přiměřený říz, silnější plnost a střední hořkost. Hodnocení: 4

U Richarda v brněnském Žebětíně

Otevřen v roce 2004, ročně uvaří 1300 hektolitrů piva. Má pobočky na Údolní a náměstí 28. října.

12° světlý ležák - oproti klasickým ležákům plzeňského typu má jemnější hořkost, převládá nasládlá plnější chuť s ovocným nádechem, mírné sladové vůně, slabší říz. Hodnocení: 3-4

11° pšeničné pivo - opět nezvykle spodně kvašené, ale přesto osvěžující, středně hořké pivo, ovocné a sladové chuti, středně kvasničné vůně, optimální říz. Hodnocení: 3

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka Lenka Čížková


Laboratoře, které umí vařit pivo

[pátek, 2. říjen 2009]

Pivo z šesti minipivovarů v kraji vyšlo z našeho testu se ctí. Podle zkušeného sládka je kvalitní, někdy i nad průměr

Na jižní Moravě se nedělá jen dobré víno, ale jsou tu i sládci, kteří vaří výborné pivo. Lze se o tom přesvědčit hned v šesti minipivovarech. „Ve srovnání s tím, jak se pivo vyrábí ve velkých fabrikách, jako je Starobrno, jsou to spíš laboratoře, ale jejich pivo je na dobré úrovni,“ hodnotí jejich produkci sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský, který pro MF DNES piva z jihomoravských minipivovarů ochutnával a známkoval.

Pivní cyklostezka dlouhá tři sta kilometrů Minipivovary jsou rozptýlené na různých koncích kraje. Kdyby se chtěl někdo mezi nimi projet na pomyslné cyklostezce, čekalo by ho kolem tří set kilometrů.

Kdybych si chtěl pochutnat, tak si zajedu na desítku do zámeckého pivovaru Templář v Oslavanech. Za atmosférou bych jel do Bzence, protože tamní sládek je opravdu svéráz,“ dodal Táborský.

Z technického hlediska ho nadchl sentický Kvasar. „Kvasné nádoby na dvorku a varna ve stodole, amatérsky poskládaná doslova na koleně, to je rarita, která se hned tak nevidí,“ popsal své dojmy Táborský. Lidé od fochu i laici se však nakonec vždy shodnou, že ideální pivo neexistuje, protože každému chutná něco jiného.

Příznivci piv z minipivovarů tvrdí, že nepasterovaná nefiltrovaná piva a vícestupňové pivní speciály jsou chuťově lepší a pestřejší než ta průmyslová. „Není v tom žádná chemie, takže jsou zdravější. Gambrinus a jiná chuťově podobná europiva jsem neměl v puse už deset let,“ popsal Radim Brázda, který učí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a ve svém volném čase s přáteli pořádá pivní vandry. Ročně díky své zálibě nacestuje i tisíce kilometrů po celé republice.

Větší města uživí několik minipivovarů

Podle analytika Petra Havla se k tomuto názoru přiklání čím dál víc lidí a přibývá těch, kteří alternativu k běžně dostupným pivům s oblibou vyhledávají. „Restauračních minipivovarů může existovat v každém větším městě hned několik. Jejich počet se odvíjí jednak od velikosti města, ale také od marketingových schopností majitelů těchto pivovarů. Čím větší originalitu mohou zákazníkům nabídnout, tím větší mají šanci na úspěch,“ popisuje potenciál trhu Havel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Lenka Čížková


Kvasar ze Sentic, či černohorský?

[sobota, 12. září 2009]

Nedávno byli jedna ruka. Teď si nemohou přijít na jméno a přou se o to, jestli je Kvasar sentický, nebo černohorský. Spor vedou u patentového úřadu, respektive Úřadu pro průmyslové vlastnictví. Na jedné straně stojí majitel rodinného minipivovaru Jiří Jelínek, který vymyslel medové pivo a před třinácti lety ho pod značkou Kvasar začal prodávat, na druhé straně pivovar Černá Hora, který si značku pronajímal. Za licenci a za to, že medový Kvasar vařil ve velkém, platil donedávna jeho vynálezci.

Problém v jinak fungujícím obchodním vztahu nastal před rokem. „Černá Hora přestala za pronájem značky Kvasar panu Jelínkovi platit a požádala si u patentového úřadu o registraci takzvané kombinované ochranné známky na značku Kvasar,“ řekl právník Miroslav Pokorný, který ve sporu zastupuje Jelínka. Ochranná známka, kterou se snaží Černá Hora zaregistrovat, má podobu etikety, pod kterou černohorský Kvasar prodává. „Zároveň podali návrh na výmaz slovní ochranné známky na značku Kvasar, kterou má u patentového úřadu registrovanou pan Jelínek a která má vyšší účinnost než kombinovaná,“ dodal Pokorný s tím, že na něco takového Černá Hora nemá právo.

Podle právničky Černé Hory Lenky Příkazské nejsou ale nároky protistrany podloženy ničím relevantním. „Černá Hora veškerá označení ve své obchodní činnosti užívá v souladu s právními předpisy. Současný postup pana Jelínka je pouze dalším z kroků, jak pivovar donutit k finančnímu plnění, na které však nemá žádný právní nárok,“ uvedla.

Vynálezce medového piva Kvasar je ukřivděný. „Není to fér. To není o penězích, jde o to, že někdo něco vymyslí, jiný to s jeho souhlasem používá a pak řekne dost, přestane platit a pivo vaří a prodává dál a nerespektuje přitom pravidla fér hry,“ poznamenal Jiří Jelínek.

Ve věci napadení slovní ochranné známky už patentový úřad jednou rozhodoval a návrh Černé Hory zamítl. Ta se proti tomu odvolala. „Řízení dosud nebylo pravomocně ukončeno, teď řešíme odvolání. Slovní ochranná známka Kvasar, jejímž majitelem je pan Jelínek, je tedy platným dokumentem,“ uvedla Iva Koutná z Úřadu průmyslového vlastnictví.

Podle advokáta Iva Telece, který se problematikou známkoprávních sporů zabývá, se žádosti o výmaz značky u nás staly folklorem. „Vždy jsou to odborné spory a často finančně náročné. Když někdo přijde o značku, je to pro něj hospodářská katastrofa. Mnohdy je to totiž na podniku to nejcennější,“ řekl. Jakou hodnotu má značka Kvasar, by dokázal podle něj vyčíslit pouze znalec. Díky velkoprodukci černohorského pivovaru se ale značka výrazně zviditelnila.

V Senticích se ročně uvaří 800 hektolitrů piva, což je podle odborníků bez vlastní restaurace úspěch. Černá Hora za rok uvaří medového piva sedmkrát více. „Hodně jsme do jeho propagace investovali. Dneska už se dostalo mezi rentabilní druhy,“ řekl mluvčí pivovaru Černá Hora Hubert Adámek.

Ani jedna strana nechce ustoupit. Spolumajitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek si myslí, že Jelínek má vůči nim morální dluh. „Pokud bychom tuto značku neprosadili, byla by neznámá,“ hájí se Fusek.

Vypadá to, že se na stará kolena budu muset soudit,“ míní Jelínek.

***

* Ochranná známka

jaké u nás existují - obrazová (grafická) - slovní (textová) - kombinovaná (obrazová i slovní) Například známá sportovní značka Nike je známka slovní. Fajfka, kterou se prezentuje, je známka obrazová. Fajfka s textem Nike je známka kombinovaná.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


V Bosonohách váleli sudy. Od piva

[úterý, 4. srpen 2009]

Sedmnáctý ročník závodů ve válení pivních sudů zpestřil sobotní odpoledne v Bosonohách u Brna. Zapotili se ale všichni, závodníci i publikum.

Těm, kdo si mysleli, že sudy se dají válet jen z kopce, vyvrátila představy letošní soutěž Sudoval 2009. Závodníci totiž na čas tlačili sudy od piva do kopce. „Cílem závodu je doválet prázdný stolitrový pivní sud do kopce v co nejkratším čase,“ vysvětlil pravidla hlavní rozhodčí a zakladatel soutěže Miloslav Dočekal.

Netradiční zábava přilákala k myslivně v Bosonohách zástupy lidí. Někteří hlasitě fandili závodníkům se sedmnácti kily hliníku pod rukama, další si v odpoledním horku hleděli spíše obsahu pivních sudů.

Sudoval je naprosto ojedinělá akce. Jsou to jediné závody v České republice, kdy soutěžící tlačí sudy do kopce a ne po rovině. Sudy od piva jsou prázdné, ale přesto jsou poměrně těžké,“ řekl jeden z organizátorů a mluvčí celé akce Vladimír Koudelka.

Zatímco většina návštěvníků vychutnávala pivo ve stínu lesa, na štěrk pětapadesátime­trové závodní trasy začalo okolo druhé hodiny odpoledne nemilosrdně pálit slunce. I přesto se však k pořadatelskému stolu chodili hlásit stále noví zájemci o pokoření rekordu. David Ďurkech totiž loni vyběhl do kopce se sudem za 12,75 vteřin a stal se tak absolutním vítězem. Letos rekord nikdo nepřekonal.

Po druhé hodině odpolední odstartovala soutěž Polkou pivního sudu. První přišli na řadu závodníci z kategorie mužů. Přihlásilo se jich dvanáct. Největším favoriten a současně nejstarším mužem na startu, byl dvaaosmdesátiletý Josef Holubář z Brna. Do prudkého kopce v třicetistupňovém horku poslal sud za necelou minutu. „Závodilo se mi dobře. Nepřišel jsem vyhrát, ale pobavit se s kamarády a užít si nějakou legraci. Terén byl dobrý a počasí příjemné,“ šokoval zpocené přihlížející za cílovou páskou Josef Holubář s kelímkem piva v ruce.

Jako další závodily ženy, které se nejprve trochu ostýchaly do soutěže přihlásit. Odvaha však nechyběla ženskému štafetovému týmu Brno Girls, kterým tropická vedra nedovolila více oblečení. Nejrychlejší ženou na trati se letos stala Darina Červeňáková s časem 24,41 vteřin.

Soutěž pokračovala štafetami, kdy si závodníci předávají sud jako pomyslný startovní kolík. „Po dosažení cíle pak musí tým společně, nebo jen jeden z nich naráz a do dna vypít litr piva,“ upřesnil rozhodčí Dočekal. Nejvíce se dařilo týmu FC NON-STOP, kteří nelehký úkol zvládli za 34,24 vteřin.

Závěrečná disciplína patřila jízdě na trakaři. V takzvané Rudliádě letos nejvíce zabodoval rekordman loňské kategorie mužů David Ďurkech s Michaelou Pokornou. Za 19,34 vteřin byla dvojice v cíli a se spokojeným výrazem na tváři se přesunula k výčepu.

Fotogalerie zde.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Andrea Žáčková


Letní víkendové odpoledne. Vedro k padnutí. Půllitry se rosí stejně jako čela soutěžících. V Okrouhlé na Blanensku se v sobotu pivaři propíjeli v desátém ročníku Okrouhleckého tupláku.

Připravili jsme pro ně tři kategorie. Soutěžící musí zdolat půllitr, tuplák či máz na ex v co nejkratším čase,“ uvedl jeden z organizátorů soutěže Alois Hložek, starosta obce.

Počasí Okrouhleckým přálo a tak pivo teklo opravdu proudem. Kdo ze soutěžících se během Okrouhleckého tupláku rozpil a chtěl si zlepšit svůj čas, dostal ještě dvě možnosti.

Pro ženy pořadatelé připravili speciální třetinkovou kategorii Okrouhlecký bavorák. Mnohé odvážné ženy se však vrhly do klání s přítomnými muži. Třeba Pavla Mačálová zdolala půllitr za téměř dvanáct vteřin. Rekord sice netrhla, zato vzbudila u mužské části publika bouřlivý ohlas. Letos poprvé se jedna ze soutěžících žen odvážila postavit mužům v litrovém tupláku.

Nápad o zpestření léta pitím napěněného moku se zrodil v hlavě místního hospodského, Bohumila Kováře. „Sjíždí se tu lidé z širokého okolí, proto myslím, že akce už za ta léta získala ohlas. Sám také soutěžím, půjdu i do mázu,“ řekl Kovář. Dřív Kovář pil úspěšně pivo na čas v soutěžích po celé republice. „Jednou jsem ale vypil na ex podchlazené pivo, od té doby mám poškozený krk a už nevyhrávám,“ posmutněl hospodský. Soutěžícím ale přeje. Pro všechny zúčastněné dal ušít originální ponožky s logem soutěže.

O to, aby pivní klání nepřineslo jen bolavou hlavu, ale i plné žaludky, se postarala klepačovská kuchařská skupina Vaříme netradičně. Už rok úspěšně lidi na Blanensku sytí odvážnými masovými pokrmy. Na Okhrouleckém tupláku to byli grilovaní papoušci. „Jsme proti diskriminování určitých druhů zvířat. Chceme ukázat, že jíst se dá všechno,“ prohlásil jeden ze členů skupiny, Tadeáš Daněk. Sám už ochutnal například potkany nebo akvarijní rybičky.

Největší zájem téměř padesáti soutěžících byl o tradiční půllitr, ke dvaceti jich dostalo odvahu na tuplák a slabá desítka se vrhla do mázu.

Video z této akce zde

Zdroj: Deník.cz | Autor: Vladěna Šebelová


Lze si koupit „pravé“ brněnské pivo, když bude Starobrno oficiálně sídlit v Krušovicích? Možnost stále existuje. Podle registru ekonomických subjektů totiž v Brně sídlí kromě Starobrna další dva pivovary.

Oba jsou však výrazně menší než gigant ze Starého Brna - jedním je pivovar Pegas v Jakubské ulici, uvedený do provozu před sedmnácti lety, a druhým pivovar U Richarda sídlící v Ríšově ulici v Brně-Žebětíně. Ten funguje od roku 2004 a zásobuje například tamní restauraci.

Řeč statistiky říká, že v České republice se výrobou piva zabývá 148 subjektů. V Jihomoravském kraji jich působí dvanáct a v městě Brně podle údajů Českého statistického úřadu tři.

Pivovary v Brně: dříve jich byly desítky Historicky Brno mělo pivovarů mnohem více. „Historicky se to ale měnilo, najdeme tu právovárečné domy, jejichž nástupci byly pivovary, samozřejmě fungující na jiné technologii než ty nynější,“ připomíná Karel Altman, který se zabývá dějinami pohostinství v Brně. Navíc pivovary fungovaly nejen v samotném Brně, ale také v obcích, které se postupně staly jeho součástí - své pivo tak vyráběli v Králově Poli, v Jehnicích a na dalších místech.

Historie starobrněnského pivovaru sahá zřejmě až do 14. století. Na konci 18. století stál v jeho čele František Ondřej Poupě, který se řadí k průkopníkům moderního pivovarnictví, začal používat například teploměr či pivní váhu. Název Starobrněnské pivo se objevuje na konci 19. století po stavbě nového pivovaru na Hlinkách. Po roce 1945 byl pivovar znárodněn, stal se součástí státního podniku a ten se po privatizaci v roce 1994 stal součástí rakouské pivovarnické skupiny BBAG, v níž v roce 2003 posílil svůj podíl koncern Heineken.

Zdroj: Lidovky.cz


S finanční krizí se na jihu Moravy potýkají už i malé pivovary. Výrobcům zlatavého moku sice bankrot ještě nehrozí, musí ale hledat nové odběratele v zahraničí. V kraji jim totiž klesá odběr hlavně u jednorázových akcí – jako jsou třeba firemní plesy.



Zdroj: RTA.cz


Starobrno bude hájit pivní titul

[pátek, 29. únor 2008]

V některých hospodách budou mít příští týden štamgasti pocit, že pijí něco „extra“. Z veletrhu Salima totiž vzejde vítěz Zlatého poháru Pivex. Pro milovníky konkrétní značky to bude znamenat, že jejich pivo porazilo rovných padesát dalších vzorků. „Soutěž je považována pivovarskými odborníky za jedno z nejprestižnějších a nejvýznamnějších degustačních hodnocení piva v České republice,“ upozornil manažer PR a reklamy veletrhu Salima Martin Střítecký.

Své výrobky přihlásilo do soutěže jednadvacet pivovarů, z jedenapadesáti vzorků se bude o titul ucházet dvacet druhů světlého výčepního piva, dvaadvacet světlých ležáků a dokonce i devět nealkoholických piv. „Odborným garantem degustací je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze,“ doplnil Střítecký.

Jaké pivo chutnalo degustátorům nejvíc, je už jasné. Vzorky totiž ochutnávali nadvakrát - v listopadu a v únoru. „Veškeré degustace probíhají anonymně a pod dohledem notáře. Hodnotí především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i další chuťové vlastnosti,“ vysvětlil Střítecký.

Jihomoravské pivovary patří v soutěži k silným hráčům. Například loni v kategorii světlých ležáků vyhrál znojemský Hostan vlastněný Starobrnem a na třetím místě se umístil ležák Medium přímo z brněnského pivovaru.

Kromě Starobrna a jeho dceřiného Hostanu se o titul v kategorii ležáků uchází i pivo Páter z pivovaru Černá Hora.

Zdroj: MF Dnes


Konkurence pivovary v kraji dusí

[čtvrtek, 7. únor 2008]

Pivovar ve Vyškově má problémy, nese se krajem. Firma, která patří státu, má boj s konkurencí ztížený - nemůže zákazníkům nabízet takový servis jako soukromé firmy. Změny se dotkly také pivovaru Starobrno.

Dávno se v hospodách netočí jen pivo, které vaří nejbližší pivovar. Platí to i na jižní Moravě, kam se stále víc tlačí nejen česká, ale i zahraniční piva, třeba holandský Amstel.

Regionální pivovary konkurence dusí. Starobrno už přešlo pod nizozemskou společnost Heineken, o pivovaru ve Vyškově kolují informace, že snahu nadnárodních společností dostat se do zdejších hospod snad ani nepřežije. Je malý a navíc státní. Ministerstvo zemědělství již slibuje, že jej zprivatizuje, někteří lidé však soudí, že to mělo udělat dávno.

„I na nás se tlačí konkurence, ale je jí tady méně než v okolí Vyškova,“ říká Jiří Fusek, předseda představenstva Pivovaru Černá Hora, který je i prezidentem Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Podle něho se pivo z Vyškova točí stále méně, protože v okolí mají nadnárodní pivovary lepší manévrovací prostor. „Stát se o něho nestará, jak by měl. Pod jeho vedením se kdysi úspěšný pivovar propadl na čistou nulu,“ tvrdí.

Že to státní pivovar má na trhu opravdu těžší, potvrzuje i jeho současný ředitel Vladimír Slavík. „Na trhu s nápoji se nemůžeme pohybovat jako ostatní pivovary a používat stejné nástroje jako ony,“ říká. „Nemůžeme rozdávat milionové částky na propagaci, poskytovat půjčky s nadstandardními úroky a dávat odběratelům další výhody,“ uvedl.

Přesto nemá pocit, že by zejména v poslední době, jak se na Vyškovsku povídá, přešlo více hostinských k jiným pivovarům. „K nějakému pohybu dochází, ale to se děje v každé firmě, a zejména v této branži. Od půlky minulého roku přestaly brát naše pivo jen dvě restaurace ve Vyškově kvůli tomu, že dostaly významné investiční pobídky od jiných pivovarů,“ uvedl Vladimír Slavík.

Podle Fuska je však situace vyškovského pivovaru. „Když se podívám, jaký má nyní výstav, a jaké množství piva je přitom schopen vyrobit, je to tragédie. Je již pod pětinou svých kapacitních možností. Kdybychom byli ve stejné situaci, už neexistujeme,“ říká Fusek.

Proč pivovar zůstal státu?

Pivovar Vyškov je součástí akciové společnosti Jihomoravské pivovary, kterou v roce 1994 založilo ministerstvo zemědělství. Jako „zbytkovou“ společnost, do níž byl převeden bývalý církevní majetek ohrožený restitucí. Kromě vyškovského pivovaru firma, jejímž jediným akcionářem je stát, vlastnila i sodovkárnu ve Zlíně a sladovnu v Záhlinicích, ale ta je již prodaná.

Proč nedostal nového majitele i vyškovský pivovar? „Ministerstvo financí nedoporučilo jeho privatizaci, dokud se nedořeší vztah mezi státem a církvemi,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček a dodal, že jakmile se to odstraní, ministerstvo bude privatizovat.

„Mohlo ho alespoň pronajmout, určitě by nebyl v takovém stavu, v jakém je nyní,“ oponuje však Jiří Fusek. „Ministerstvu jsme nabízeli, že si vyškovský pivovar koupíme nebo pronajmeme. Ministra a jeho náměstky jsem kvůli tomu oslovil v posledním roce nejméně pětkrát, naposledy to bylo před měsícem. Nikdo neodpověděl,“ poznamenal Fusek.

Fámy kolem pivovaru Jak je to vlastně s vyškovským pivovarem, se už dokonce „propírá“ i na internetu. „Ve Vyškově jsem byl na pivních slavnostech, zaslechl jsem přitom různé zvěsti a pátral jsem, jak to ve skutečnosti je,“ říká Marek Kamlar ze Zábřehu na Moravě, který po pivních slavnostech na internetové Pivní.info pověsil svůj příspěvek a nazval ho „Pravda o pivovaru Vyškov“.

Mimo jiné v něm uvádí, že za jeho problémy mohou být i tlaky developerské firmy. „Ráda by ho koupila, srovnala se zemí a postavila na jeho místě nějaký supermarket,“ napsal. „Jsou to však jen úvahy, které jsem zaslechl od zaměstnanců i lidí z Vyškova,“ upozorňuje Marek Kamlar.

Město o pivovar přijít nechce. Na vyškovské radnici však o žádné developerské společnosti, která by kroužila kolem vyškovského pivovaru, nic nevědí. „Nevím o tom, že by se o tyto pozemky někdo zajímal,“ uvedl vyškovský starosta Petr Hájek a naznačil, že ani jemu by se nelíbilo, kdyby o něj město přišlo.

„Podle mě by tady pivovar měl zůstat, pro Vyškov je zajímavý a navíc tady má tradici již od roku 1680,“ říká starosta.

Město sice tyto pozemky nevlastní, ale může ovlivnit jejich další využití. „V územním plánu jsou vedeny jako výrobní lokalita, a pokud by to chtěl někdo změnit, musel by požádat o změnu plánu, kterou schvaluje zastupitelstvo,“ upozornil starosta.

Změny čekají i Starobrno Zatímco vyškovský pivovar se snad konečně dočká privatizace, brněnský pivovar Starobrno vystupuje od ledna na českém pivním trhu společně s pivovarem Krušovice. Oba nyní patří pod nizozemskou společnost Heineken.

„Fúze Starobrna s Krušovicemi nebude mít na konzumenty zásadní vliv. Pozitivní však bude v tom, že restaurace či hospody už nemusí nabízet pouze pivo značky Starobrno, ale více značek zároveň,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Fúzované společnosti tak nyní na trhu nabízejí značky Krušovice, Starobrno, Hostan či Heineken.

„Se všemi pivy, která nyní nabízíme, se ale konzumenti setkají jen v málo restauracích. Většinou totiž vybíráme značku piva na míru určitým typům restaurací. Samozřejmě fúze neznamená, že konzumenti, kteří chodili do své oblíbené restaurace na Starobrno, už ho tam nebudou moci pít,“ dodává Eliášová.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Helena Vaculová


Pivo v kraji - církev a šlechta

[čtvrtek, 7. únor 2008]

Většina pivovarů na jižní Moravě se v minulém režimu „sešla“ v národním podniku Jihomoravské pivovary, ze kterého se později stala akciová společnost.

Jejich dřívější historie je však často spjatá s církví a nejvýznamnějšími šlechtickými rody na Moravě. Černá Hora, Starobrno, Vyškov vaří pivo stále, ostatní pivovary již slouží jiným účelům.

Břeclav. Podle některých pramenů se v ní vařilo pivo již ve 14. století a v minulosti pivovar vlastnili i Lichtenštejnové. V roce 1944 jej poškodily nálety, již následující rok byl však jeho provoz obnoven.

V roce 1948 byl znárodněn a později byl součástí národního podniku Jihomoravské pivovary. V devadesátých letech se v něm vystřídalo několik majitelů, nyní už však slouží jen ke skladování a stáčení vína. Halu využívají Moravské oděvní závody, pobočka německé textilní firmy Dolzer. Pivovar Brno - Královo Pole. Bývalý klášterní pivovar stojí ve staré zástavbě Králova Pole. Pivo v něm vařili mniši, kteří je směli i prodávat. Při zrušení kláštera patrně zanikl a později byl přeměněn ve sladovnu. Objekty bývalého hospodářského dvora, jehož součástí byl i pivovar, byly do roku 2003 využívány ke komerčním účelům. Mimo jiné sloužily jako velkosklad ovoce a zeleniny či dílny. Objekt vlastní VUT Brno.

Černá Hora. Pivo se zde vaří již pět století. Postupně pivovar vlastnilo několik šlechtických rodů, Boskovicové, Lichtenštejnové, Auerspergové. V roce 1802 vyhořel a po zhruba sedmdesáti letech vznikl nový vedle starého pivovaru a hospody. Na tehdejší dobu byl velmi moderní. Jeden čas fungoval i pod názvem Černohorský pivovar.

Pod správu Jihomoravských pivovarů se Černá Hora dostala v roce 1960. Privatizována byla v roce 1994.

Pivovar Starobrno. Bývalý klášterní pivovar vznikl zkraje 14. století. Moderní historie začíná kolem roku 1870, kdy byla ve svahu pod Žlutým kopcem postavena nová provozní budova a menší administrativně-správní stavba. Od roku 1918 byla jeho majoritním vlastníkem Moravská banka, která skupovala malé pivovary v okolí Brna.

Vyškov. Postavit pivovar nechal v roce 1680 olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna a biskupství jej vedlo až do roku 1855. Pak ho pronajímalo až do konce roku 1945.

Zdroj: MF Dnes


Pivovarnictví skomírá

[pondělí, 17. prosinec 2007]

Na Hodonínsku jsou pouze dva minipivovary, které dodávají dvěma hospodám. Skomírajícím oborem na Hodonínsku je pivovarnictví. Region, který měl ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století téměř deset pivovarů, má nyní jen dva minipivovary. Ty bojují v konkurenci velkovýrobců různými zbraněmi. „Čistou“ technologií nebo také prapodivnými příchutěmi.

„Višňové či malinové pivo si vyžádal trh. Jsou to druhy, kterým se velké pivovary nemohou věnovat,“ řekl sládek Minipivovaru Kunc z Hodonína Jaroslav Škrabal. Ovocná příchuť podle něj přilákala více žen. Speciální zázvorové pivo chutná zase především mužům. Pivovar vyrábí pěnivý mok jen pro vlastní potřebu a čepuje jej pouze v restauraci, která je součástí výroby. Kotle, kde se pivo vaří, jsou dokonce hned za barem.

Jen několik měsíců funguje druhý minipivovar okresu. Ten je o poznání menší než ten hodonínský a sídlí ve Bzenci pod tamním kopcem Kněží hora, jak se pivo také jmenuje. Domácí výrobce Radomil Paták dodává pivo zatím jen sousedům a známým a do restaurace, která sídlí přes ulici. Má ale vyšší ambice. Chystá se rozšířit výrobu a zvýšit kapacitu. Nové odběratele mu možná získají právě spokojení známí.

„Nepiji nic jiného. Pravidelně si dojíždím pro zásobu. Dělám vše pro to, abych měl i u nás hospodu, kam bych si mohl na Kněžihorské zajít,“ plánuje Miroslav Somr z Vracova.

Je možné, že dalšího pivovaru se okres Hodonín ani nedočká. Nejsou totiž kvalifikovaní pracovníci. Své o tom ví Bohumil Žandovský, který v devadesátých letech koupil budovu bývalého pivovaru v Kyjově.

„Původně jsem ji kupoval, abych tam obnovil výrobu. Ta tam skončila v šedesátých letech minulého století. Ale kromě jiných problémů jsem narazil na to, že v regionu nejsou lidé, kteří mají s touto výrobou zkušenosti,“ řekl Žandovský. (Hodonínský deník)


Léto pomohlo pivovarům zvednout odbyt

[středa, 19. září 2007]

Horké letní počasí, více peněz v peněženkách lidí a především větší vývoz. Tak vysvětlují odborníci růst tržeb jihomoravských pivovarů, kterým právě skončila úspěšná letní sezona.

„Tržby za leden až srpen nám vzrostly o čtrnáct procent oproti stejnému období vloni,“ potvrdila trend Kateřina Eliášová z pivovaru Starobrno. Konkrétní výši tržeb ale kvůli konkurenci nechtěla uvést. Starobrno patří mezi silnou sedmičku největších pivovarů u nás. „Řada menších jihomoravských společností ale dokáže výrazně konkurovat i těm velkým,“ myslí si analytik portálu Finance.cz Michal Ruml.

Jako příklad uvedl pivovar Černá Hora na Blanensku. „Dá se označit jako kultovní – má své stabilní příznivce a konzumenty. Je to osobitý pivovar s netradiční nabídkou, například limonád,“ dodal Ruml. Právě prodejnost nealkoholických nápojů stoupla v Černé Hoře oproti loňsku o více než dvacet procent. Pivovar prodal přes šestatřicet tisíc hektolitrů limonád.

„Celkově jsou tržby o dvanáct procent vyšší než loni. Prodali jsme o sedm procent piva víc, tedy téměř sto deset tisíc hektolitrů,“ dodal ředitel pivovaru Jiří Fusek. Naopak s neúspěchem se potýkají ve Vyškově. Pivovar ztratil stovky odběratelů. Nedokáže totiž konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů. „Hledáme ale způsob, jak vyhovět požadavkům místních hospodských. Vidíme i možnosti v zahraničí. Máme dobré předpoklady pro odbyt v Itálii, Slovensku a Maďarsku,“ uvedl ředitel pivovaru Zdeněk Řehák.

Právě ve vývozu se dalším jihomoravským pivovarům daří. „Odbyt Starobrna stoupl na zahraničních trzích o sedmadvacet procent,“ uvedla Eliášová. O stovky procent se za poslední roky zvedl i export Černé Hory. „Přestože je náš pivovar malý, stává se důležitým vývozcem. Letos jsme vyvezli patnáct tisíc hektolitrů piva, nejvíce na Slovensko, do Itálie a Lotyšska. Teď připravujeme významný export do Číny a Turecka,“ řekl Fusek. Tam předpokládají, že uspějí s novinkou letošního roku – nealkoholickým pivem Forman.

„Předpokládáme, že v zemích, kde konzumace piva nemá tradici nebo ji zakazuje náboženství, můžeme uspět,“ uvedl Fusek. Právě při destilaci nealkoholického piva vzniká další novinka Černé Hory – čtyřicetiprocentní destilát Pivní režná. Kromě toho mělo letos na pultech premiéru i Moravské sklepní pivo. „Má stoprocentní obsah kvasných buněk. Bylo riziko uvést takový výrobek na trh, nakonec se ale ujal a dnes patří mezi pravidelné výrobky pivovaru,“ uvedl Fusek.

Novinky ale nechystá černohorský pivovar jen v sortimentu. V létě firma vybudovala penzion a v Krhově na Blanensku zas staví značkovou prodejnu a restauraci. Pivovar připravuje i pěstitelskou pálenici a moštárnu. Příští sobotu navíc čeká milovníky černohorských piv a limonád i pivní pouť s pestrým programem.

Na zákazníky nezapomíná ani Starobrno. Zlepšit produkci pomůže například nová varna. „Je to zásadní investice ve stovkách milionů korun. Bude to nejmodernější systém v Evropě, který zvýší výrobní kapacitu,“ řekla mluvčí Starobrna Eliášová. Pro milovníky piva na jihu Moravy mají pivovary další dobrou zprávu: zatímco ostatní výrobci chmelového moku v České republice zdražují, jihomoravské pivovary s cenami, alespoň v následujících několika měsících, hýbat nehodlají. (Deník)


Vedra zvedla pivovarům tržby

[úterý, 19. červen 2007]

Kdyby pivovar Starobrno nalil všechno pivo, které prodal letos v květnu, do venkovních bazénů na Kraví hoře, musel by to udělat pětkrát a ještě by mu troška zbyla.

Za nebývale zvýšený odbyt chmelového moku vděčí pivovarníci hlavně bleskovému nástupu letního počasí. „Letošní jaro a začínající léto byly nadprůměrně teplé. Právě to napomohlo vyšší spotřebě piva,“ hodnotí mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Starobrno prodalo v červnu o 12 tisíc hektolitrů piva více než loni. Podle Eliášové je to rekordní nárůst.

Až se ochladí, spotřeba klesne „Za posledních deset let jsme takovou spotřebu nezaznamenali a samozřejmě nás to těší. Otázka je, jak konzumenti zareagují na chladnější počasí. Pravděpodobně spotřeba klesne,“ uvažuje mluvčí Starobrna.

Zvýšenou spotřebu zlatavého nápoje přičítají v černohorském pivovaru v Černé Hoře na Blanensku také exportu do zahraničí. „Zejména na Slovensku je o naše pivo zájem,“ upřesnil mluvčí pivovaru Hubert Adámek.

Na horké léto připravili oba pivovary novinky. Starobrno chce potěšit zahraniční novinkou firmy Heineken. „Jedná se o speciálně vychlazené pivo na minus dva až nula stupňů. Bude se podávat v nočních klubech a jeho cena v Brně se bude pohybovat okolo 30 korun, záleží na prodejci,“ upřesňuje mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Černá Hora naopak připravila nealkoholický speciál. „Forman je jediné pivo v České republice, které má nula procent alkoholu. Mysleli jsme také na nový silniční zákon, protože víme, že odolat pivu v horkých dnech je hodně složité,“ dodává mluvčí Černé Hory Adámek.

Nejen pivní speciály, ale hlavně chmelový mok šesti značek chystají organizátoři prvního pivního festivalu v Hrušovanech u Brna na sobotu 30. června. Piva-fest odstartuje v tamější sokolovně ve dvě hodiny odpoledne. Pořadatelé kromě piva slibují také hudební produkci a vstup ženám zdarma. (MF Dnes)


Konkurovat velkým pivovarům výrobou klasického českého piva plzeňského typu podle domácích výrobců nejde. Sázejí spíše na nezvyklé příchutě a tradiční receptury.

Svá piva většinou nefiltrují a proto jsou kalná jako ve středověku, obsahují také více alkoholu. Fajnšmekry se malovýrobci snaží zaujmout třeba zázvorovou, vanilkovou nebo medovou příchutí.

Majitel a sládek minipivovaru Xaver v Blučině na Brněnsku Svatopluk Strava, který je současně jediným zaměstnancem pivovaru, vyrobí ročně kolem 150 až 200 hektolitrů piva. Sortiment jeho výroby tvoří patnáctistupňové polotmavé pivo vanilkové, osmnáctistupňové černé pivo s kardamomem a dvaadvacetistupňové světlé pivo se zázvorem.

Receptury ze šuplíku

"Dělám to jen pro radost, neživí mě to. Něco dám přátelům a co zbude prodám do tří hospod v Blučině, Rajhradu a Brně," říká Strava. První pivo vyrobil před osmi lety podle prvorepublikové receptury po babičce, kterou našel náhodou na půdě. Prvních pět várek se podle něj nedalo pít, postupem času ale přišel výrobě piva na chuť.

Pivo vaří v upravených hrncích, které původně sloužily k přípravě knedlíků. Na nákup profesionálního minipivovaru nikdy nepomýšlel. "Kdybych za tři miliony koupil minipivovar, musel bych bez přestání vařit pivo, aby se investice zaplatila. Pak už by to nebyl koníček, ale normální práce," dodal Strava, kterého živí autodoprava.

Stejně jako Strava začínal na počátku devadesátých let také Jiří Jelínek ze Sentice na Brněnsku, který je autorem patentu na výrobu medového piva - takzvaného Kvasaru. V průběhu dozrávání je do piva přidáván studenou cestou pravý včelí med. "Všechny zdraví prospěšné látky v medu obsažené zůstávají po celou dobu trvanlivosti v aktivní formě.

Cukry se v průběhu dokvašení mění na alkohol a kysličník uhličitý," říká Jelínek. Na rozdíl od Stravy ale Jelínek, který je vyučen jako sládek, začal výrobě piva věnovat veškerý svůj čas. V roce 1997 si nechal podle vlastních plánů postavit minipivovar, ve kterém vyrábí ročně kolem 630 hektolitrů piva.

Vyzrálé a uleželé pivo bez filtrace a pasterizace stáčí do 1,5 litrových PET lahví. Na přání zákazníků nebo hospodských je také plní do malých soudků. Na trhu s pivem je podle něj v současné době velká konkurence, ale o tom, že se v ní Kvasar neztratí, svědčí i skutečnost, že jej začal v licenci vyrábět pivovar Černá Hora na Blanensku. (Centrum)


O znojemském a brněnském pivu se nedávno mluvilo i v Evropském parlamentu.

A padala přitom dost ostrá slova na adresu pomalých úředníků Evropské komise. Za to, že jihomoravským pivům a dalším českým výrobkům dosud nevyřídili podobnou ochranu, jakou Brusel poskytne například Štramberským uším a dalším krajovým specialitám.

„Tyto žádosti se po bezmála dvou a půl letech od jejich podání nacházejí stále v bodě nula,“ hájil mimo jiné i znojemské a brněnské pivo Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL. A řekl, že pokud komise v dohledné době nesjedná nápravu, měla by vláda České republiky zvážit podání žaloby na nečinnost k Evropskému soudnímu dvoru.

Ochrana zeměpisného označení původu je totiž pro výrobce důležitá, protože tím získají exkluzivitu názvu v celé Evropské unii.

„Česká piva si takovou ochranu zaslouží,“ tvrdí generální ředitel a předseda představenstva pivovaru Starobrno František Krakeš, který je i předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven.

Přiznal, že schvalovací proces je opravdu náročný a i jemu se zdá, že se dlouho vleče. „Musíme odpovídat na mnoho dotazů, které přicházejí od různých pracovníků Evropské komise,“ uvedl Krakeš.

Čeští výrobci podali pětadvacet žádostí a z jižní Moravy je v seznamu kromě Znojemského a Starobrněnského piva Pohořelický kapr a limo a pivo Černá Hora.

To, že o ochranu nežádají jiné pivovary, si František Krakeš vysvětluje tím, že spousta výrobců piva spoléhá na to, že až se vyřídí ochrana označení původu České pivo, budou ji moci využívat také.

„My však chceme ochranu i našich regionálních piv,“ vysvětlil Krakeš a současně tak uklidnil i některé příznivce Hostanu, který se vaří ve Znojmě. „Počítáme s tím, že tam pivovar zachováme a bude tam dál vyrábět znojemské pivo,“ dodal.

„Nevím, v jakém stadiu vyřizování je tato záležitost, ale o ochranu našich výrobků máme zájem. Zvyšuje to význam naší značky i její proslulost,“ uvedl obchodní ředitel Pivovaru Černá Hora Ivo Štorek. (MF Dnes)


Točené Starobrno si vychutnají lidé i v Londýně. Na sluncem zalité pláži v Bulharsku nebo ve stinné uličce španělského města si mohou turisté z Moravy připomenout domov i orosenou sklenicí či lahví piva některého z jihomoravských pivovarů. Firmy vařící pivo exportují své výrobky z jihu Moravy nejen do sousedních zemí, ale například i za moře.

Za hranice míří desetina piv

"Letos odhadujeme vývoz asi na deset procent naší celkové produkce. Před vstupem republiky do Evropské unie jsme přitom za hranice vozili sotva desetinu procenta," uvedl ředitel a majitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Černohorská společnost vyváží zatím do deseti zemí Evropy. Nejvíc se její výrobky pijí na Slovensku, v Itálii a Německu. "Vyvážíme třeba i do Anglie nebo Gruzie a chystáme se na další rusky mluvící země," dodal Fusek.

Více než deset procent vyrobených piv putuje za hranice i z Pivovaru Vyškov. "Vyvážíme do pěti zemí. Nejvíc jde naše pivo na odbyt v Maďarsku ale máme zákazníky třeba i ve Švédsku nebo Spojených státech," řekl ředitel a předseda představenstva firmy Jiří Piňos. Vyškovský pivovar je z jihomoravských nejmenší, jeho roční výstav je zhruba padesát tisíc hektolitrů.

Také největší jihomoravský pivovar, Starobrno, útočí na zahraniční trhy. Nejvíc na odbyt jde pěnivý mok z Brna ve Švédsku. "Zatím nejúspěšnější pro export byl rok 2004, kdy jsme vyvezli necelých třiapadesát tisíc hektolitrů. Letos očekáváme export více než šedesáti tisíc hektolitrů," uvedla mluvčí Kateřina Eliášová. Seveřanům letos brněnský pivovar pošle více než třetinu z celkového vývozu.

Společnost dodává svá piva do šestnácti zemí, kvůli tomu má několik jazykových variant svých etiket. Piva se jinak neliší od produkce pro domácí trh. Příští rok se ale Starobrno připravuje změnu designu importovaných piv. "Chceme kvůli konkurenci nabídnout atraktivnější balení," vysvětlila Eliášová.

Pomohl internet i turisté

Proniknout se svými pivy do ciziny ale není jednoduché. Například vyškovskému pivovaru trvalo zhruba jeden a půl roku než dovezl pivo do Spojených států amerických. "Odběratel, český emigrant, si nás našel na internetu. Vybíral si z více možností a svou roli v tom jistě hrála i cena a vzájemné sympatie," podotkl Piňos.

Internet a výstavy pomohli k vyššímu expotu i Pivovaru Černá Hora. Jeho majitel Fusek ale na první místo klade podporu turistického ruchu v domácím regionu. "Jezdí k nám obrovské množství turistů, kteří pak šíří chválu našeho piva dál. Tak si nás mnoho odběratelů našlo," tvrdí. (Rovnost)


«« « Strana 4 z 4
1 2 3 4

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň