Nenajde–li se zhruba do čtrnácti dnů nájemce schopný provozovat pivovar Eggenberg v Českém Krumlově, tato značka z trhu zmizí.

S Pivovarem Eggenberg, a. s., bylo totiž v dubnu zahájeno insolvenční řízení a v květnu na něj byl prohlášen konkurz (KSCB 27 INS 1466/2008).

Návrh podal dlužník sám s tím, že jeho závazky po lhůtě splatnosti činily k 11. dubnu 154 milionů, majetek včetně pohledávek a zásob asi 73 miliony, a společnost je tedy předlužena.

Podle návrhu je v platební neschopnosti především proto, že Vrchní soud v Praze „otočil“ rozhodnutí Krajského soudu v Č. Budějovicích a přiznal Factoringu České spořitelny pohledávku 7,24 milionu s příslušenstvím. Krajský soud nato k jejímu vymožení nařídil exekuci a exekutor vydal exekuční příkaz, na jehož základě nemůže pivovar disponovat se svým majetkem. Ke konkurzu přihlásilo pohledávky 50 věřitelů. Část z nich se sešla dnes k přezkumnému jednání, jakkoliv podle novely zákona už nemohou popírat platnost pohledávek.

Od insolvenčního správce ing. Štěpána Bláhy měli co slyšet. Třeba to, že o zmíněnou pohledávku Factoringu CS je vedeno dovolací řízení u Nejvyššího soudu České republiky, či že největším věřitelem se zatím zdá být Beltton s 86 miliony.

Nemovitosti „zmizely“

Dozvěděli se ale také, že v majetku dlužníka je drobný investiční majetek, nedokončená výroba, zásoby a něco na účtech a pokladnách v celkové výši kolem šestnácti milionů, aktuálně však nikoliv nemovitosti, které nyní vlastní jiný subjekt, společnost s ručením omezeným, a část zařízení, které patří leasingové společnosti.

Vklad nemovitého majetku do společnosti Pivo Eggenberg A. D. 1560, spol. s r. o., hodlá správce napadnout žalobou jako neúčinný právní úkon. Vklad 210 milionů byl dle internetové verze obchodního rejstříku „oceněn“ na 30procentní majetkový podíl, 20tisícové vklady dvou fyzických osob pak po 35 procentech...

Pohledávky úpadce za dodavateli naopak činily k polovině května asi 4,5 milionu. Dále správce eviduje pohledávku 5,5 milionu za společností Eggenberg, spol. s r. o., jediného společníka – předsedy představenstva úpadce Jiřího Shrbeného – z titulu poskytnutého ručitelského závazku.

Pivovar nemůže vařit!

Co ale věřitelé slyšeli vůbec nejdůležitějšího, je to, že prohlášením konkurzu skončila platnost povolení provozování daňového skladu, společnost přestala být plátcem spotřební daně a musí přestat vyrábět: tedy může dál stáčet a prodávat zásoby, ale nesmí vařit nové pivo... Podle odhadu předsedy představenstva Jiřího Shrbeného by v takovémto režimu pivovar s 30 zaměstnanci mohl „žít“ zhruba čtrnáct dnů, řešení tedy chvátá.

A jak se dnes věřitelé shodli, řešením by mohlo být nalezení subjektu, který by chtěl pivovar provozovat v nájmu – a ovšem byl plátcem spotřební daně.

Správce ve spolupráci se zástupcem věřitelů, Finančním úřadem v Českém Krumlově, budou každopádně hledat případného vhodného zájemce o nájem. Pomocnou ruku nabízejí ve svém zájmu i další věřitelé, například zmíněný Beltton s nasmlouvaným exportem do Skandinávie.

Jak to dopadne, dozvědí se věřitelé nejpozději v polovině srpna při mimořádném přezkumném jednání.

Nepovede–li se pivovar pronajmout, konzumenti se pak o výsledku mohou dozvědět i podstatně dřív – že totiž Eggenberg opravdu dojde...

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Pivovar Eggenberg, který počátkem devadesátých let koupil kontroverzní podnikatel František Mrázek a podle některých informací za ním dodnes stojí jeho syn Michal, je v konkurzu. Týdeníku Ekonom to potvrdil jeho jednatel Jiří Shrbený.

Českokrumlovský podnik vyhlásil insolvenční řízení sám na sebe. »Podali jsme to 11. dubna. Neprávem nás odsoudili k úhradě za dodání zboží v ceně sedm milionů a teď je to s úroky, advokáty, soudními poplatky necelých deset milionů,« tvrdí Jiří Shrbený.

»My máme po roce soudu právoplatně odsouzenou pohledávku v řádech milionů korun,« potvrdil Ekonomu šéf Factoringové společnosti České spořitelny Lubomír Civín.

Záležitost je podle Shrbeného stará dva roky. Tehdy dodavatel dodal pivovaru poškozené chmelové produkty a Eggenberg je proto vrátil a nezaplatil. A tak vznikla pohledávka. »Dodavatel - firma Orin - ji pak převedla na factoring České spořitelny a ta po nás chtěla úhradu,« říká Shrbený.

Eggenberg navštívil exekutor a má v současné době obstavené účty. Přesto jeho vedení věří, že se z problémů dostane. »Rozhodnout musí asi dovolací soud. Nedokážu ale odhadnout, kdy to skončí,« tvrdí Shrbený s tím, že provoz zatím běží dál. Týdeník Ekonom má ale informace, že pivovar už muselo opustit několik zaměstnanců a všechen majetek podniku byl převeden na jiné společnosti.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Hana Mášová, Radan Dolejš

Listina rychtáře Michala ze 14. června 1336 dovoluje obyvatelům Českého Krumlova dělat slad i vařit a prodávat pivo. Od té doby mělo město vždy minimálně jeden pivovar, což platí až dodnes. O právo vařit pivo se vedly neustálé spory. Krumlov byl dříve dvěma městy s vlastními radnicemi i vlastními pivovary. Pod zámkem to byl Latrán, na druhé straně řeky okolo náměstí Krumlov. Nekonečné šarvátky ukončil až Vilém Vok z Rožmberka, když v roce 1555 spojil obě města v jeden celek s názvem Krumlov.

Za dob Viléma z Rožmberka, který nechal v roce 1560 vystavět nový pivovar v předhradí, činily výnosy z pivovarnictví polovinu veškerých příjmů celého Rožmberského panství. Není se čemu divit, neboť podle dobových pramenů byl tehdy každý osmý dům ve městě hospodou. V počátcích krumlovského pivovarnictví se vařilo i pšeničné pivo, které bylo tehdy dokonce oblíbenější než nám známé pivo ječné. (Českokrumlovské listy)

Až do sedmdesátých let minulého století fungoval v celém pivovaře parní provoz zavedený na konci 19. století. Pára byla vyráběna v kotlech, pod kterými se topilo uhlím. Vzpomínkou na časy páry je pivovarský komín.

Od dob prvních Rožmberků se vystřídaly ve vlastnictví pivovaru další dva šlechtické rody. Byli to Eggenberkové a Schwarzenberkové. Zvláště Schwarzenberkové se zasloužili o rozkvět pivovaru, takže byl na konci 19. století největší v celém panství. Po 2. světové válce byl pivovar vyvlastněn a fungoval dál jako státní podnik. V roce 1991 zakoupila pivovar soukromá společnost, která jej vlastní dosud. V současné době produkuje pivovar šest druhů piva, dva druhy výčepního světlého piva, světlý a tmavý ležák a pivo pro diabetiky. Šestým druhem a specialitou pivovaru je kvasnicový ležák. Celková produkce pivovaru je 50 000 hektolitrů za rok.

Mladina z varny je přečerpána do spilky, kde probíhá vlastní kvašení. Do mladiny jsou přidány pivovarské kvasnice a pomocí chlazení je udržována teplota čtyř stupňů Celsia. Pěna, která se tvoří na povrchu kádí, se denně odebírá děrovanou lopatou. Prvním stádiem výroby piva je vaření směsi sladu, vody a chmele. Proces probíhá celkem ve čtyřech měděných kotlích a trvá 12 hodin. Jedna várka je 250 hektolitrů. Varna krumlovského pivovaru patří k technickým památkám chráněným organizací UNESCO. Kvasnice se udržují v kádi s protékající vodou. Proces kvašení a zrání lze spojit v jednu operaci ve velkých tisícihektolitrových barelech. Většina pivovarů už užívá jen tento způsob výroby piva. V Českém Krumlově se snaží udržet tradiční způsob kvašení ve spilce a zrání ve sklepích.

Pivo, které již prošlo procesem dokvašování v ležáckých sklepích, musí být ještě profiltrováno, aby se odstranily zbytky kvasinek a další mikroorganismy. Používají se křemelinové filtry a 7-8 metrů dlouhé vertikální deskové filtry z buničiny. Poté se pivo ještě pasterizuje při teplotě 70 stupňů Celsia. Pivo se plní do sudů a lahví vymytých louhem. Kapacita linky je 60 sudů a 12 000 lahví za hodinu. (Českokrumlovské listy)