Pivovar Eggenberg, který počátkem devadesátých let koupil kontroverzní podnikatel František Mrázek a podle některých informací za ním dodnes stojí jeho syn Michal, je v konkurzu. Týdeníku Ekonom to potvrdil jeho jednatel Jiří Shrbený.

Českokrumlovský podnik vyhlásil insolvenční řízení sám na sebe. »Podali jsme to 11. dubna. Neprávem nás odsoudili k úhradě za dodání zboží v ceně sedm milionů a teď je to s úroky, advokáty, soudními poplatky necelých deset milionů,« tvrdí Jiří Shrbený.

»My máme po roce soudu právoplatně odsouzenou pohledávku v řádech milionů korun,« potvrdil Ekonomu šéf Factoringové společnosti České spořitelny Lubomír Civín.

Záležitost je podle Shrbeného stará dva roky. Tehdy dodavatel dodal pivovaru poškozené chmelové produkty a Eggenberg je proto vrátil a nezaplatil. A tak vznikla pohledávka. »Dodavatel - firma Orin - ji pak převedla na factoring České spořitelny a ta po nás chtěla úhradu,« říká Shrbený.

Eggenberg navštívil exekutor a má v současné době obstavené účty. Přesto jeho vedení věří, že se z problémů dostane. »Rozhodnout musí asi dovolací soud. Nedokážu ale odhadnout, kdy to skončí,« tvrdí Shrbený s tím, že provoz zatím běží dál. Týdeník Ekonom má ale informace, že pivovar už muselo opustit několik zaměstnanců a všechen majetek podniku byl převeden na jiné společnosti.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Hana Mášová, Radan Dolejš

Listina rychtáře Michala ze 14. června 1336 dovoluje obyvatelům Českého Krumlova dělat slad i vařit a prodávat pivo. Od té doby mělo město vždy minimálně jeden pivovar, což platí až dodnes. O právo vařit pivo se vedly neustálé spory. Krumlov byl dříve dvěma městy s vlastními radnicemi i vlastními pivovary. Pod zámkem to byl Latrán, na druhé straně řeky okolo náměstí Krumlov. Nekonečné šarvátky ukončil až Vilém Vok z Rožmberka, když v roce 1555 spojil obě města v jeden celek s názvem Krumlov.

Za dob Viléma z Rožmberka, který nechal v roce 1560 vystavět nový pivovar v předhradí, činily výnosy z pivovarnictví polovinu veškerých příjmů celého Rožmberského panství. Není se čemu divit, neboť podle dobových pramenů byl tehdy každý osmý dům ve městě hospodou. V počátcích krumlovského pivovarnictví se vařilo i pšeničné pivo, které bylo tehdy dokonce oblíbenější než nám známé pivo ječné. (Českokrumlovské listy)

Až do sedmdesátých let minulého století fungoval v celém pivovaře parní provoz zavedený na konci 19. století. Pára byla vyráběna v kotlech, pod kterými se topilo uhlím. Vzpomínkou na časy páry je pivovarský komín.

Od dob prvních Rožmberků se vystřídaly ve vlastnictví pivovaru další dva šlechtické rody. Byli to Eggenberkové a Schwarzenberkové. Zvláště Schwarzenberkové se zasloužili o rozkvět pivovaru, takže byl na konci 19. století největší v celém panství. Po 2. světové válce byl pivovar vyvlastněn a fungoval dál jako státní podnik. V roce 1991 zakoupila pivovar soukromá společnost, která jej vlastní dosud. V současné době produkuje pivovar šest druhů piva, dva druhy výčepního světlého piva, světlý a tmavý ležák a pivo pro diabetiky. Šestým druhem a specialitou pivovaru je kvasnicový ležák. Celková produkce pivovaru je 50 000 hektolitrů za rok.

Mladina z varny je přečerpána do spilky, kde probíhá vlastní kvašení. Do mladiny jsou přidány pivovarské kvasnice a pomocí chlazení je udržována teplota čtyř stupňů Celsia. Pěna, která se tvoří na povrchu kádí, se denně odebírá děrovanou lopatou. Prvním stádiem výroby piva je vaření směsi sladu, vody a chmele. Proces probíhá celkem ve čtyřech měděných kotlích a trvá 12 hodin. Jedna várka je 250 hektolitrů. Varna krumlovského pivovaru patří k technickým památkám chráněným organizací UNESCO. Kvasnice se udržují v kádi s protékající vodou. Proces kvašení a zrání lze spojit v jednu operaci ve velkých tisícihektolitrových barelech. Většina pivovarů už užívá jen tento způsob výroby piva. V Českém Krumlově se snaží udržet tradiční způsob kvašení ve spilce a zrání ve sklepích.

Pivo, které již prošlo procesem dokvašování v ležáckých sklepích, musí být ještě profiltrováno, aby se odstranily zbytky kvasinek a další mikroorganismy. Používají se křemelinové filtry a 7-8 metrů dlouhé vertikální deskové filtry z buničiny. Poté se pivo ještě pasterizuje při teplotě 70 stupňů Celsia. Pivo se plní do sudů a lahví vymytých louhem. Kapacita linky je 60 sudů a 12 000 lahví za hodinu. (Českokrumlovské listy)