Krach jednoho pivovaru. Část II: Čachry s vklady

Krach jednoho pivovaru. Část I.: Od privatizace k úpadku

Zkrachovalý pivovar Eggenberg se musí vystěhovat, hrozí definitivní konec firmy

Pivo vaříme dál, vzkazuje Krumlov

Pivovar Eggenberg krachuje. Výrobu chce zachránit firma z Pardubic

Jihočeské insolvence ze 16. září

V Českém Krumlově se chystá bitva o pivovar

Pivovar Eggenberg bez nemovitostí

Krumlovský pivovar přišel o 33 milionů, policie viní konkurzního správce

Alžběta Pezoldová, dcera Jindřicha Schwarzenberga, usiluje dál o pivovar

Pivovar Eggenberg čeká po letech konkurzu dražba

Přivonět, zlehka se napít a posoudit říz i hořkost. Takhle degustují pivo odborníci. Ovšem z žádných půllitrů. Pěkně z decilitrových skleniček.

„Začíná se vůní. Ke sklence nejprve přičichnu,“ popisuje postup výrobní ředitel českokrumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora. Už ve vůni pozná některé chyby - když je pivo nakyslé a navinulé. Následuje chuťový vjem. Jsou chutě, které pivo má mít a které jsou v něm nežádoucí. Pak se posuzuje říz a hořkost, což jsou zásadní vlastnosti. Pivo nemá být přesycené, mělo by jen lehce šimrat na jazyku. Pokud ho má člověk plnou pusu, už ho odrazuje od dalšího pití. Správný říz přináší ceněnou svěžest piva.

„My pivovarští ale nejraději chodíme ochutnávat do sklepa. Pivo ve stadiu kvašení má říz daleko kvalitnější, je totiž přirozený. Není v něm ještě to, co se dodá při jeho lahvování,“ nastiňuje Zagora, jenž sedí v porotě na letošních budějovických Slavnostech piva.

Někteří lidé podle Zagory označovali mok ve sklepě za jahodové pivo. „Jahoda se považuje za super ovoce, má výraznou chuť a pivo ve sklepě má také výraznou chuť, proto mu tak říkali. Navíc si vždycky natočili tuplák, a protože pivo dole je hodně studené, tak si ho ohřívali. Pak mělo ještě lepší říz,“ vysvětluje Zagora, proč pivo ze sklepa je to nejlepší, co můžete pít.

Připomíná, že handicapem každého degustátora je nachlazení. Pokud máte rýmu, neucítíte nic. Před ochutnávkami byste také neměli jíst žádné výrazné jídlo, nekuřáctví je výhodou.

Degustační soutěže podle Zagory mají smysl. „Nejde o to zvítězit, ale spíš vidět, kde si pivo mezi těmi ostatními stojí.“

Krumlovský sládek říká, že samozřejmě záleží, jaká skupina lidí se při degustaci sejde. „Prostě jakou mají chuť, zda dávají přednost sladkým pivům, nebo mají radši hořká. Třeba my Jihočeši preferujeme piva, která nejsou tak hořká. Na degustacích v Mnichově je jedním z hlavních kritérií při posuzování piva takzvané druhé napití. Zda by si člověk dal to druhé pivo,“ porovnává.

Při budějovických slavnostech zatím odborníci hodnotí výčepní piva, takzvané desítky. Až později přijdou na řadu „těžší váhové kategorie“ a na závěr i netradiční pivo. V této kategorii má svého zástupce i Zagora - je jím tmavý ležák Nakouřený švihák, který uvařil podle vlastní receptury. Voní a chutná po uzeném mase. Chuť mu dává speciální ječný slad nakouřený bukovým dřevem z německého Bamberku. „Při degustaci ho ale nehledám,“ říká Zagora.

Sám dodává, že pivo ochutnává denně. „Někdy je to plus, ale jen tehdy, pokud se nepotřebuji někam dopravit. Myslím, že denně ty dva litry vypiju. Ovšem po malých dávkách.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Stanislava Neradová

Nemovitosti českokrumlovského Pivovaru Eggenberg, a. s. v konkurzu, mají být vráceny do konkurzní podstaty. Rozhodl tak ve čtvrtek nepravomocně krajský soud.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004. Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů korun. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák jako fyzické osoby vložili do společnosti po 20 000 Kč, přičemž byl sjednán každému podíl 35 procent.

Následujícími převody podílů to skončilo 19. září 2006 tak, že v Pivo Eggenberg A.D. zůstal pivovaru jednoprocentní majetkový podíl. Tehdejších jeho 64 procent, odpovídajících vkladu přes 206 milionů, pivovar převedl plzeňské společnosti Tema, a. s., za 80 000 Kč...

Na tomto místě připomeňme jen, že transakce „vyplula“ na povrch, když byl na pivovar 16. května 2008 prohlášen konkurz. Žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce krajský soud loni zamítl.

Podrobnosti tohoto prvního dílu dramatického osudu nemovitostí v centru Českého Krumlova najdete na stránkách www.ceskobudejovicky.denik.cz pod titulkem „Jak byl vytunelován pivovar “.

Druhé kolo

Ještě než soud začal tuto žalobu projednávat, napadla mu další. 29. ledna 2009 správce podstaty Štěpán Bláha zažaloval Pivo Eggenberg A.D. 1560 i o neúčinnost právního úkonu, jímž Pivovar Eggenberg, a. s., vložil do A.D. onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů za obchodní podíl ve výši 30 procent.

Skoro po roce začal soud případ projednávat. Tehdejší jednatel A.D. Milan Kašpárek řekl, že byl tehdy osloven, zda by nové společnosti nepomohl sehnat investora „k odkupu nějakého pivovaru“, tedy Eggenbergu. Získal příslib soukromé skupiny, ale nestačilo to, a tím věc pro něho skončila. JUDr. Radim Pařízek, který tehdy Pivovaru Eggenberg poskytoval právní služby, líčil, že se dohodli založit společnost, která by po sehnání investora odkoupila pivovar od akciové společnosti. Ta měla do nové firmy vložit nemovitosti s tím, že její podíl pak ostatní společníci z prostředků hledaného investora odkoupí. Mělo jít asi o 130 milionů, které by se vrátily akciovce. Ze vstupu rozjednaného partnera ale sešlo. Pařízek poté 19. září 2006 svých 35 procent na A.D. převedl plzeňské společnosti Tema za 10 000 korun. U následného rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg na 64 procent pro Temu a jedno procento pro pivovar už Pařízek nebyl.

„Chránili“ majetek

Svědek Jiří Shrbený mladší, tehdy člen dozorčí rady Pivovaru Eggenberg, řekl, že ve složité situaci pivovaru chtěli vložením nemovitostí do A.D. zachránit provoz, výrobu. Po dotazech na onu „ochranu majetku“ připustil, že šlo o ochranu před věřiteli. Jiří Shrbený starší, předseda představenstva a. s., rovněž rozváděl těžkou ekonomickou situaci pivovaru. Chtěli udržet výrobu za každou cenu, zachránit pivovar s dlouhou tradicí. Uvítal proto myšlenku na založení společnosti, do níž by Pivovar Eggenberg ohrožené nemovitosti vložil. „Až právníci mi později vysvětlili, že by to mohlo poškodit věřitele,“ ujišťoval. Soud mu připomněl, že v nové společnosti měli až do 19. září 2006 alespoň 65 procent, ale onoho dne z nich 64 procent prodali Temě za 80 000 korun a vzdali se tak i majority. Jak se pak měl vložený majetek akciovce vrátit?! A Srbený řekl, že „se tak dělo za určitých dohod s Temou, které se pak neplnily“.

Petr Vicenda, jednatel žalované Temy, předeslal, že u vložení nemovitostí do A.D. jeho společnost nefigurovala. Věděl ale, že A.D. je ohrožena exekucí, a dedukoval, že problémy může mít i Pivovar Eggenberg, a. s. Dohodli se prý proto, že obchodní podíl pivovaru a Pařízka v A.D. odkoupí. „Velmi to spěchalo, exekutorka v Táboře už měla připraven příkaz,“ vysvětloval „v podstatě nízkou“ cenu za podíly. Transakcí prý chtěli umožnit, aby českokrumlovský pivovar mohl dál vyrábět, byť v prostorách jiného. Hodlali také využít areálu pivovaru i k dalším činnostem.

„Uklidíme“...

Po čase se podařilo vyhledat zbývajícího „zakladatele“ Piva Eggenberg A.D. 1560, s. r. o., Petra Horáka. Rozvíjel, že pro export do Skandinávie hledal český pivovar, ale s tím, že švédská firma chce mít na něm podíl, aby mohla kontrolovat chod od výroby a ovlivňování cen do konečného prodeje.

Radim Pařízek prý poté „komplexně vymyslel a zařídil“, že když je Eggenberg účetně ve ztrátě a hrozí v něm i „jiní kostlivci“ ve skříni, „uklidíme“, vytáhneme z něho majetek a založíme Pivo Eggenberg A.D. 1560. On že v něm chce ale také „kontrolních“ 35 procent.

Pro další jednání se vyšlo z ocenění nemovitostí pivovaru na 214 milionů. V den podpisu zakládací smlouvy Pivo Eggenberg A.D. její účastníci podepsali dohodu, podle níž měl být Pivovaru Eggenberg, a. s., při případném ukončení jeho činnosti ve společnosti A.D. vyplacen podíl 137 milionů. Nebude-li pak tato částka složena do 30. června, zavázali se společníci Pařízek a Horák převést své podíly na osoby, které určí pivovar. Dál bylo ujednáno, že s nakládáním s nemovitostmi pivovaru musí Pivovar Eggenberg vyslovit souhlas. Jenže pak podle Horáka jednatelé Piva Eggenberg svolali v době Horákovy nepřítomnosti v republice valnou hromadu a v duchu stanov rozhodli o převodu jeho 35procentního obchodního podílu na jiné osoby a Horáka odvolali. „Chtěli tak pivovar ukrást,“ mínil svědek.

Kdo je odpovědný?

Zástupce správce Pivovaru Eggenberg pak závěrem zopakoval, že vložení 214 milionů za 30procentní podíl proti 70 procentům za 40tisícový vklad dalších dvou společníků do A.D. hrubě neodpovídá. Akcentoval výpověď svědka Horáka o účelu založení A.D. , tedy vyvedení nemovitostí Pivovaru Eggenberg, jejich „uklizení“ před věřiteli. Takový úkon, kterým dlužník úmyslně zkrátil své věřitele, je ze zákona odporovatelný.

Zástupce Temy naopak mínil, že stranami napadeného právního úkonu byli Pařízek, Horák a Pivovar Eggenberg, a žalováni by tedy měli být Pařízek s Horákem, rozhodně ne A.D., která v tu dobu ještě neexistovala. Pivovaru nabídnutých 137 milionů by prý ostatně uspokojilo nároky jeho věřitelů. Úmysl je zkrátit tady tudíž prý není.

Na okraj snad zajímavá odbočka. Během soudního řízení navrhla loni 5. října společnost Eductia, personálně propojená s A.D. a Temou, věřitelskému výboru pivovaru a správci Dohodu o společném postupu v rámci dobrovolné dražby a urovnání vzájemných sporů. Pivovar Eggenberg a A.D. měly prodat areál pivovaru v dražbě s minimálním podáním 130 milionů. Z výtěžku měl Pivovar Eggenberg dostat pět procent jako hodnotu movitých věcí, ze zbytku pak mělo 55 procent připadnout Eggenbergu, 45 procent A.D. Výbor věřitelů i správce nabídku odmítli.

Nepravomocně

Krajský soud posléze ve čtvrtek vyhlásil rozsudek, jímž prohlásil vložení nemovitostí Pivovaru Eggenberg, a. s., onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů do vznikající společnosti Pivo Eggenberg, A. D., za současného stanovení obchodního podílu ve výši 30 procent za neúčinný právní úkon.

Soud nepřitakal námitkám Temy, že tato společnost pro spor není pasivně legitimována. „Pivo Eggenberg, A.D., byl adresátem onoho třístranného úkonu vložení majetku akciové společnosti, v jeho prospěch byla transakce provedena,“ řekl soudce s poukazem na insolvenční zákon. Majetkový prospěch získaný plněním z neúčinného právního úkonu zkracujícího možnost uspokojení věřitelů pak musí být osobami, v jejichž prospěch byl učiněn nebo které z něj měly prospěch, vydán do podstaty.

Úmysl takto věřitele zkrátit podle soudu potvrdily i výpovědi obou Shrbených a dalších účastníků ujednání o snaze ochránit majetek pivovaru v situaci, kdy měl prokazatelně stamilionové dluhy. „V této situaci zakládá předseda představenstva novou společnost a vkládá či ,uklízí´ do ní nemovitosti, aby pivovar ochránil,“ řekl soudce a podotkl, že se tak ovšem stalo na úkor věřitelů, tedy jaksi na ochranu před nimi. Přestože pivovar měl za nemovitosti údajně dostat 137 milionů, jakkoliv k tomu stejně nedošlo, za jejich „vyvedení“ měl předseda představenstva chtít 210 milionů, na jaké byly oceněny. V každém případě měl ovšem Shrbený senior s péčí řádného hospodáře podmínit platnost smlouvy vyplacením údajně sjednané částky do pevného termínu, eventuálně ujednat podmínku vrácení nemovitostí do majetku a. s. v případě nezaplacení zmíněné částky. Nic takového neučinil.

Z rozhodnutí krajského soudu se tedy nemovitosti českokrumlovského pivovaru mají vrátit do majetku Pivovaru Eggenberg, a. s. „Právo by mělo také svou troškou přispět spravedlnosti,“ řekl v závěru odůvodnění předseda konkurzního soudu. Rozsudek není v právní moci.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer | Foto: Václav Votruba

Nemovitosti českokrumlovského Pivovaru Eggenberg, a. s., v konkurzu od 16. května 2008, mají být vráceny do konkurzní podstaty. Rozhodl tak ve čtvrtek nepravomocně krajský soud.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004. Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů korun. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák jako fyzické osoby vložili do společnosti vklady po 20 000 Kč, přičemž byl sjednán každému obchodní podíl 35 procent.

Petr Horák svých 35 procent převedl 21. července 2004 za 20 000 Kč na Pivovar Eggenberg. Radim Pařízek převedl svých 35 procent za 10 000 korun 19. září 2006 na plzeňskou společnost Tema, a. s. Téhož dne bylo valnou hromadou schváleno rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg v nové společnosti na 64 a jedno procento. 64 procent s vkladem 206 789 900 Kč bylo převedeno za dohodnutých 80 000 Kč společnosti Tema.

Neúčinný úkon?

Tento právní úkon správce konkurzní podstaty Štěpán Bláha napadl loni 20. srpna odpůrčí žalobou. Má jej za neúčinný. Celkem 90.000 korun za převod hodnoty převyšující 206,8 milionu není podle něho přiměřeným protiplněním. Míní, že takto došlo k poškození úpadcových věřitelů. Dožadoval se vrácení oněch 64 procent s vkladem 206 809 900 Kč do podstaty úpadce.

Promlčeno?

Tema se bránila údajnou promlčeností lhůty k podání takové žaloby. Poukazovala na to, že insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu do jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Právní zástupce správce ale upozorňoval, že v době napadeného převodu obchodního podílu byl předsedou představenstva pivovaru Jiří Shrbený a jednatelem Temy jeho syn. „Je tedy zřejmé, že se jednalo o osoby blízké a v pozicích vrcholných orgánů společností,“ zdůrazňoval žalující a dovolával se jiného paragrafu insolvenčního zákona. Ten říká, že právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké. „Co se stalo v tomto případě, je tak výjimečné, že snad už ani nelze hovořit o pouhé ne–přiměřenosti protiplnění,“ dodal zástupce správce.

Chtěli poškodit věřitele

Upozornil dále na to, že podle § 242 lze odporovat rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. Přitom se ze zákona má zato, že u takového úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké byl dlužníkův úmysl této osobě znám. Zástupce správce dodal, že před oním převodem obchodního podílu měl Pivovar Eggenberg velké závazky, mj. také k Jiřímu Shrbenému – asi 32,8 milionu z „povodňové“ půjčky, či ke společnosti Bellton ve výši skoro 90 milionů. „To, že závazky nebyly dlouhodobě spláceny, znamená, že pivovar byl minimálně v hrozícím úpadku. Úmysl poškodit věřitele převodem obchodního podílu tak je zcela zřejmý,“ mínil zástupce žalobce. Takovému úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu pak lze odporovat, byl-li učiněn v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení.

Zástupce žalovaného pak označil za absurdní, že by takto Jiří Shrbený jako výrazný věřitel úpadce sám sobě zkracoval vyhlídky na uspokojení. K problému úkonu učiněného ve prospěch osoby blízké, který by posouval promlčecí lhůtu na tři roky, dodal, že za osoby blízké lze považovat toliko osoby fyzické. Judikatura prý připouští tento pojem i pro vztah osoby právnické s osobou fyzickou, pro případy, že by statutární orgán učinil úkon ve prospěch sobě blízké fyzické osoby. „Tady šlo ale o dvě právnické osoby a promlčecí lhůta je tedy jednoroční,“ tvrdil zástupce Temy.

Posléze dodal, že celá transakce měla širší souvislosti a pozadí a nelze ji posuzovat jen matematickým vzorcem.

Zamítnuto, ale...

Krajský soud loni v dubnu žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce zamítl. „Už samo rozdělení 65procentního obchodního podílu Pivovaru Eggenberg na majetku společnosti A. D. bylo neplatné. Proto tento subjekt ani nemohl něco převádět na Temu,“ řekl soudce v krátkém odůvodnění rozhodnutí. Akt rozdělení podílu byl podle něho neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Souhlas Jiřího Shrbeného s rozdělením a následným prodejem obchodního podílu Pivovaru Eggenberg za 80.000 Kč „naprosto odporuje požadavku na řádné hospodaření statutáře obchodní společnosti se svěřeným majetkem“, dodal.

I když byla tedy odpůrčí žaloba insolvenčního správce nepravomocně zamítnuta, rozhodnutí prakticky znamenalo, že 65 procent podílu na majetku Piva Eggenberg A.D. 1560 ve více než 200milionové hodnotě patří nadále Pivovaru Eggenberg, a.s.

Další dějství pozoruhodného vyvedení majetku pak dořešil krajský soud rozhodnutím zmíněným v úvodu. Podrobnosti na www.ceskobudejovicky.denik.cz pod titulkem Soud vrátil nemovitosti pivovaru.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Českokrumlovský pivovar exportuje své výrobky i daleko za hranice republiky.

Ačkoliv i českokrumlovský pivovar pocítil dopady ekonomické krize, ustál ji a v těchto dnech dokonce vyrukoval se zcela novým pivem. Zlatavý mok z Českého Krumlov mohou podle manažera Pivovaru Eggenberg Jiřího Shrbenýho ochutnat lidé až na Kypru nebo ve Finsku.

Jak si českokrumlovský pivovar stojí v dnešní době? Ekonomickou krizi jste přestáli?

Ekonomickou krizi pociťuje náš pivovar stejně, jako řada dalších podniků a podnikatelů. Propad na domácím trhu však nahradily exportní dodávky zejména do Finska. Také bych rád zmínil, že jsme v době krize zaměstnance nepropouštěli, ale naopak ještě přibírali.

Kolik zaměstnáváte lidí?

V našem pivovaru je zaměstnáno cirka 50 lidí.

V roce 2008 to s pivovarem vypadalo velice špatně. Mluvilo se o ukončení provozu. Co se tehdy vlastně dělo?

Tehdy jsme byli v konkurzu kvůli jednomu špatnému obchodu. Pivovar nebyl v provozu dva měsíce. Prodával vlastně jen pivo, které už měl navařené. Vařit nemohl, protože neměl oprávnění k výrobě alkoholu. Nakonec pivovar pronajmul svoji část podniku novému provozovateli.

Co nového momentálně pivovar chystá?

V současné době se připravujeme na nadcházející letní sezónu, která jistě potěší nejenom místní konzumenty piva, ale i řadu návštěvníků, kteří přijíždějí za krásami a poznáním našeho kraje. V neposlední řadě pak ve spolupráci s partnery připravujeme řadu kulturních akcí, na kterých produkty pivovaru chybět rozhodně nebudou.

Můžete přiblížit nové pivo?

Uvedli jsme na trh zcela nový a neobvyklý druh piva, který je v Evropě k dostání velmi ojediněle a jeho plná chuť poskytuje konzumentovi pravý gurmánský zážitek. Jedná se o tmavý ležák vyrobený klasickou recepturou ze speciálního nakouřeného ječného sladu, který dodává pivu neobyčejnou uzenou chuť. Dle jeho charakteristických vlastností mu byl přisouzen název Nakouřený Švihák.

Jaké druhy piva momentálně vyrábíte?

Momentálně vyrábíme šest druhů světlého a dva druhy tmavého piva. Škála světlých piv začíná nejméně stupňovitým světlým pivem Kristián, následuje světlé výčepní pivo Eggenberg, světlý ležák Petr Vok, speciální kvasnicový ležák, dia pivo a klasický ležák Eggenberg.

A jaké je mezi pivaři nejoblíbenější?

Nejoblíbenější je tradiční světlý ležák a nemalé oblibě se těší i ležák Petr Vok vyznačující se jemně hořkou chutí. Tmavý ležák je velmi oblíben u zahraničních návštěvníků.

Kam nejdál je krumlovské pivo exportováno?

Nejdále dostanete naše pivo na Kypru, v Laponsku, v Rusku, a bude li se obchodní činnost nadále vyvíjet pozitivně, tak i v zemích Jižní Ameriky a v Kazachstánu .

Kolik piva jste minulý rok vyrobili?

V loňském roce jsme vyrobili přibližně stejné množství v jako letech minulých.

Daří se pivo prodat? Mají o ně hospodští zájem?

V našem regionu zásobujeme sudovým pivem zhruba 100 restauračních zařízení. Z větší části jsou to hospody, kde se točí výhradně naše značka.

Uživí se pivovarská restaurace?

Pivovarská restaurace byla vybudována v prostorách bývalých pivovarských lednic nad ležáckými sklepy, kde do současnosti zraje pivo. Stylová restaurace s pivnicí, která patří k známým a vyhledávaným podnikům v Českém Krumlově, přiláká jak svou zajímavou historií, tak i nenapodobitelným kouzlem dobové architektury. Samozřejmostí je nabídka všech druhů vyráběných piv značky Eggenberg včetně oblíbeného kvasnicového ležáku.

Dáváte také na názory svých zákazníků? Jste schopní zareagovat na jejich připomínky?

Názory našich zákazníků jsou pro nás a výrobu piva velmi důležité. Dá se i říci, že jsou na prvním místě.

Myslíte si, že jsou lidé v Českém Krumlově patrioti, co se týká konzumace piva? Celkově, myslíte, že dnes lidé raději vyhledávají méně známé značky, než klasická piva jako například Gambrinus?

Převážná část zkušených krumlovských pivařů jsou patrioti a s dobrým ohlasem na naše pivo se setkáváme i při různých společenských akcích v širokém okolí. Na základě získaných poznatků zjišťuji, že se nemalá řada pivařů navrací ke konzumaci tradičních piv vyráběných klasickou českou recepturou a odmítají takzvaná europiva, u kterých reklama převyšuje kvalitu.

Vy sám pivo pijete?

Pivo samozřejmě piji se značnou oblibou a jsem rád, že díky svojí profesi mám k němu tak blízko.

Jak je vlastně českokrumlovský pivovar starý? Kdy se dá říct, že zažíval největší rozmach, svůj vrchol?

Tradice krumlovského pivovaru sahá do 16. století. Největší rozmach zažíval po malé privatizaci, kdy došlo k rozsáhlé obnově technologií.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor a foto: Václav Votruba

Pivovar Eggenberg, a. s., Český Krumlov, od 16. května 2008 v konkurzu, bojuje o svůj nemovitý majetek.

V tuto chvíli bývalý, protože se ocitl většinově ve firmě Tema, a. s., Plzeň.

Stalo se to právními úkony, které insolvenční správce Štěpán Bláha napadl loni 20. srpna odpůrčí žalobou.

Vše se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově 15. dubna 2004.

Nepoměrné podíly

Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů. Za to mu byl sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák vložili do společnosti vklady po 20.000 Kč, přičemž byl sjednán každému obchodní podíl 35 procent.

Petr Horák svých 35 procent převedl 21. července 2004 za shodných 20.000 Kč na Pivovar Eggenberg. Radim Pařízek převedl svých 35 procent za 10.000 korun 19. září 2006 na Tema, a. s.

Téhož dne bylo valnou hromadou schváleno rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg na 64 a jedno procento. 64 procent s vkladem 206,789.900 Kč bylo převedeno za dohodnutých 80.000 Kč společnosti Tema.

Správce podstaty má tento právní úkon za neúčinný. Převod hodnoty převyšující 206,8 milionu za celkem 90.000 korun není podle něho přiměřeným protiplněním. Míní také, že takto došlo k poškození úpadcových věřitelů.

Dožaduje se vrácení oněch 64 procent s vkladem 206,809.900 Kč do podstaty úpadce.

Je to promlčeno?

Tema se brání údajnou promlčeností lhůty k podání takové žaloby.

Poukazuje na § 239, podle něhož insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Právní zástupce insolvenčního správce ale upozorňuje, že v době napadeného převodu obchodního podílu byl předsedou představenstva Pivovaru Eggenberg Jiří Shrbený a jednatelem Piva Eggenberg A.D. 1560 jeho syn.

„Je tedy zřejmé, že se jednalo o osoby blízké a v pozicích vrcholných orgánů společností,“ zdůrazňuje žalobce a dovolává se § 240 (3) insolvenčního zákona.

Ten říká, že právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké.

„Co se stalo v tomto případě, je tak výjimečné, že snad už ani nelze hovořit o pouhé nepřiměřenosti protiplnění,“ dodal právní zástupce insolvenčního správce.

Poškození věřitelé

Upozornil dále na to, že podle § 242 lze odporovat rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám.

Přitom se ze zákona má zato, že u takového úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké byl dlužníkův úmysl této osobě znám.

Zástupce správce dodal, že před oním převodem obchodního podílu měl Pivovar Eggenberg velké závazky, mj. také k Jiřímu Shrbenému – asi 32,8 milionu z „povodňové“ půjčky, či k společnosti Beltton ve výši skoro 90 milionů. „To, že závazky nebyly dlouhodobě spláceny, znamená, že pivovar byl minimálně v hrozícím úpadku. Úmysl poškodit věřitele převodem obchodního podílu tak je zcela zřejmý,“ mínil zástupce žalobce.

Takovému úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu pak lze odporovat, byl-li učiněn v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení.

Zástupce žalovaného mínil, že ze žaloby nevyplynulo, které právní úkony by měly být posuzovány jako úmyslně zkracující věřitele úpadce. „Okrajový odkaz na § 242 nestačí,“ tvrdil.

Označil za absurdní, že by takto Jiří Shrbený jako výrazný věřitel úpadce sám sobě zkracoval vyhlídky na uspokojení...

K problému úkonu učiněného ve prospěch osoby blízké, který by posouval promlčecí lhůtu na tři roky, dodal, že za osoby blízké lze považovat toliko osoby fyzické. Judikatura prý připouští tento pojem i pro vztah osoby právnické s osobou fyzickou, pro případy, že by statutární orgán učinil úkon ve prospěch sobě blízké fyzické osoby.

„Tady šlo ale o dvě právnické osoby, a promlčecí lhůta je tedy jednoroční,“ tvrdil zástupce Temy.

Posléze dodal, že celá transakce měla širší souvislosti a pozadí a nelze ji posuzovat jen matematickým vzorcem.

Ještě než soud začal tuto žalobu projednávat, napadla mu další. 29. ledna Štěpán Bláha zažaloval Pivo Eggenberg A.D. 1560 i o neúčinnost právního úkonu, jímž Pivovar Eggenberg, a. s., vložil do A.D. onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů za současného stanovení obchodního podílu ve výši 30 procent.

Neplatné už dělení

Krajský soud v pondělí odpoledne žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce zamítl.

„Už samo rozdělení 65procentního obchodního podílu Pivovaru Eggenberg na majetku společnosti bylo neplatné. Proto tento subjekt ani nemohl něco převádět na Temu,“ řekl soudce v krátkém odůvodnění rozhodnutí.

Akt rozdělení podílu byl podle něho neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Souhlas Jiřího Shrbeného s rozdělením a následným prodejem obchodního podílu Pivovaru Eggenberg za 80.000 Kč „naprosto odporuje požadavku na řádné hospodaření statutáře obchodní společnosti se svěřeným majetkem“, dodal.

I když je tedy odpůrčí žaloba insolvenčního správce nepravomocně zamítnuta, rozhodnutí prakticky znamená, že 65 procent podílu na majetku Piva Eggenberg A.D. 1560 ve více než 200milionové hodnotě patří nadále Pivovaru Eggenberg, a. s.

Rozsudek není v právní moci.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Český Krumlov je lákadlem velkého kalibru nejen pro Jihočechy. Každý tady najde objekt, který ho zaujme. Turista klasického střihu bezpochyby navštíví zdejší zámek, zdaleka na sebe upozorňující válcovou věží a plášťovým mostem, sportovec sjede ve vodácké sezoně Vltavu a pivař neopomene ochutnat českokrumlovskou klasiku – pivo Eggenberg.

Existuje mnoho pohledů na historii Českého Krumlova. Ta pivní se začala psát už někdy ve 13. století. Panský pivovar i sladovna se v té době nacházely přímo v areálu tehdejšího hradu, na čtvrtém nádvoří.

Své pivovarské ambice mělo však odjakživa také město, kde se vařilo pivo už ve 14. století. Mílové právo na krčmy i pivovar udělil Petr z Rožmberka Krumlovským v roce 1347. Vařilo se pivo nejen ječné jako v současnosti, ale i pšeničné, které bylo dokonce oblíbenější, a tím i rentabilnější. V 15. století už vynášelo vaření zlatavého moku dokonce víc než rybníkářství.

Historie psaná pivem

Historie současného pivovaru Eggenberg je ale spojena s panským pivovarem, jehož kapacita přestala v 16. století narůstající poptávce stačit. V té době byl totiž podle dobových pramenů každý osmý dům ve městě hospodou. Proto dal Vilém z Rožmberka vystavit v roce 1560 v předhradí pivovar nový, v jehož prostorách se vařilo několik druhů piv, a v rámci modernizace k němu o rok později připojil i vodovod. Vilémovi se tato investice určitě vyplatila, neboť podle dobových záznamů dosahovaly výnosy z pivovarnictví 50 % veškerých příjmů celého rožmberského panství.

„V roce 1600 činil čistý příjem ze starého zámeckého pivovaru 300 kop grošů míšeňských a z nového již 3300 kop grošů míšeňských. Potřeba piva se nadále zvyšovala a v letech 1625 – 1630 byly přestavěny bývalé vdovské sídlo Anny z Rogendorfu, matky Viléma z Rožmberka, z roku 1546 a rožmberská zbrojnice Petra Voka z Rožmberka z let 1594 – 1596 v nový panský pivovar, kde sídlí dodnes i současný pivovar Eggenberg,“ píše Oldřich Šeda v materiálu Historie pivovarnictví ve městě Český Krumlov.

Zmiňované přestavby už ale nebyly dílem Rožmberků – ti roku 1611 Petrem Vokem vymřeli–, nýbrž štýrských šlechticů Eggenberků, kteří v roce 1622 pivovar získali. Měli ho v držení necelé století, a když i jejich větev vymřela, v roce 1719 zdědili jejich panství Schwarzenberkové. Ti věnovali pivovaru velkou péči. Začali dovážet kvalitnější chmel ze severních Čech a v 80. letech 19. století zavedli parní provoz a nové strojní vybavení.

Po 2. světové válce potkal českokrumlovský pivovar stejný osud jako jiné pivovary v rukou soukromých majitelů. Byl spolu s celým panstvím vyvlastněn a fungoval dál jako státní podnik v rámci budějovických pivovarů. V roce 1991 zakoupila pivovar akciová společnost Dionex, která je majitelem dosud.

Dutý genius loci

Český Krumlov je nejen městskou památkovou rezervací, ale také položkou Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nenavštívit zámek a zahrady s otáčivým hledištěm by byl hřích. Procházka uličkami města mezi opravenými fasádami domů má také něco do sebe, i když málokterý návštěvník tuší, že nejeden z půvabných domů je vlastně jen hezkou skořápkou.

„Jak se měnili majitelé, tak se měnily interiéry. Když máte v jedněch a těch samých místnostech rodinný byt, poté hampejz a nakonec penzion a pokaždé dojde k rekonstrukci vnitřních prostor, tak se vám toho moc původního nezachová,“ stěžuje si u piva jeden ze starousedlíků.

Jak si vyrobit žízeň

Vltava pod Plášťovým mostem každoročně smáčí desetitisíce vodáků, a tak není divu, že kempy, hospůdky i půjčovny lodí v okolí mají k vodákům vřelý vztah. Vodáckými hrdly protekly už tisíce hektolitrů piva.

Pokud si ale někdo chce „vyrobit opravdovou žízeň“, ať vyrazí z českokrumlovské železniční stanice směrem na nejvyšší bod Blanského lesa – Kleť. Ve výšce 1084 m n. m. se tyčí rozhledna, mimochodem nejstarší kamenná u nás, zvaná podle svého stavitele Josefova věž. Cesta tam a zpět je ideální jednodenní výlet, hned podél cesty můžete na jaře obdivovat například keř lýkovec jedovatý a po návratu do českokrumlovských historických uliček vám Eggenberg poteče do krku sám. Vychutnat si ho můžete třeba přímo v historickém objektu pivovaru, v prostorách bývalých lednic nad ležáckými sklepy, kde zraje pivo a kde se dnes nachází pivovarská pivnice Formanka s restaurací.

Zdroj: iHNed.cz | Autor a foto: Topí Pigula

S Pivovarem Eggenberg, a. s., Český Krumlov bylo v dubnu zahájeno insolvenční řízení a v květnu na něj byl prohlášen konkurz (KSCB 27 INS 1466/2008).

Návrh podal dlužník sám s tím, že jeho závazky po lhůtě splatnosti činily k 11. dubnu 154 milionů, majetek včetně pohledávek a zásob asi 73 miliony, a společnost je tedy předlužena.

Podle návrhu je v platební neschopnosti především proto, že Vrchní soud v Praze „otočil“ rozhodnutí Krajského soudu v Č. Budějovicích a přiznal Factoringu České spořitelny pohledávku 7,24 milionu s příslušenstvím. Krajský soud nato k jejímu vymožení nařídil exekuci a exekutor vydal exekuční příkaz, na jehož základě nemůže pivovar disponovat se svým majetkem. O zmíněnou pohledávku je nyní vedeno dovolací řízení u Nejvyššího soudu ČR.

Nemovitosti „zmizely“

V majetku dlužníka je drobný investiční majetek, zásoby a něco na účtech a pokladnách v celkové výši kolem šestnácti milionů, aktuálně však nikoliv nemovitosti, které nyní vlastní jiný subjekt, společnost s ručením omezeným, a část zařízení, které patří leasingové společnosti.

Nápadně nevýhodný vklad nemovitého majetku do společnosti Pivo Eggenberg A. D. 1560, spol. s r. o., hodlá správce napadnout žalobou jako neúčinný právní úkon. Vklad 210 milionů byl dle internetové verze obchodního rejstříku „oceněn“ na 30procentní majetkový podíl, 20tisícové vklady dvou fyzických osob pak po 35 procentech... Správce chce rovněž napadnout jako neplatný převod obchodního podílu více než 200 milionů z Piva Eggenberg do majetku jiného subjektu za nápadně nevýhodných podmínek.

To se zřejmě váže k 13. prosinci 2006, kdy se obchodní podíl Pivovaru Eggenberg v Pivu Eggenberg A. D. 1560 „ztenčil“ na 3,23 milionu a společnost Tema, a. s., Plzeň, naopak v ní měla splacením 206,809.999 Kč získat 99 procent. Podle internetového výpisu z obchodního rejstříku je momentálně jediným „úřadujícím“ členem představenstva Temy Plzeň Petr Vicenda.

Ten je také jediným jednatelem Piva Eggenberg A. D. 1560, když do letošního 16. června jím byl také Jiří Shrbený, syn předsedy představenstva úpadce Pivovaru Eggenberg. Vicenda figuruje dále jako jednatel společností Pivovar Český Krumlov, s. r. o., za níž má úpadce pohledávku 5,5 mil. z titulu ručitelského závazku a kterému správce do konkurzu uznal pohledávku 1,3 milionu.

Pohledávky úpadce za dodavateli činily k polovině května asi 4,5 milionu.

Odstraňovali škody?

Ke konkurzu se přihlásilo v termínu 48 věřitelů s pohledávkami za asi 137 milionů korun.

Největším věřitelem Pivovaru Eggenberg je Beltton, s. r. o., sídlící na adrese úpadce. Přihlásil pohledávku ve výši 86,529.775 korun.

Beltton je v obchodním rejstříku od 2. června 2005 se základním kapitálem 200.000 Kč. Podnikal ve specializovaném maloobchodě se smíšeným zbožím, velkoobchodě a zprostředkování obchodu a služeb, od letošního dubna i v reklamní činnosti a marketingu. Společníkem je Iiro Vuerola.

Pohledávku Belttonu rozporuje další věřitel úpadce Factoring České spořitelny, s. a. Poukazuje na to, že věřitel nabyl podle svého tvrzení tuto pohledávku postoupením v únoru 2007 a letos v únoru Pivovar Eggenberg tento závazek uznal. Factoring uvádí, že jediný společník Belttonu rozhodl letos v lednu o přejmenování společnosti na Eggenberg Invest s. r. o., byť změnu nenavrhl k zápisu do rejstříku. Factoring z toho dovozuje, že by mohlo jít o personální propojení s úpadcem, případně že by se mohlo jednat o pohledávku fiktivní.

Zástupce Belttonu se na přezkumném jednání nad intervencí Factoringu rozhořčil. Ke své společnosti řekl, že dávno před úpadkem pivovaru – v letech 2005, 2006 – participovala na vznikajícím projektu uvádění značky Eggenberg do Skandinávie, Pobaltí a Anglie, na modernizaci části pivovaru a přípravě na stavbu nového závodu na zelené louce. Beltton prý takto investoval do společného záměru několik milionů. Proto taky požádal o pronájem zařízení úpadce, aby pokryl nasmlouvané zakázky.

K přihlášené pohledávce řekl, že ji Belttonu postoupil věřitel pivovaru 1. Západočeská z titulu neuhrazených poskytnutých prací po povodních 2002.

Insolvenční správce ing. Štěpán Bláha pohledávku uznal. „Není důvod ji popřít,“ řekl s tím, že v účetnictví úpadce z rozhodných let je řádně doložena.

Podle internetu byla 1. Západočeská (stavební) s. r. o. dvou společníků ve věku 21 a 24 let zapsána do rejstříku 3. září 2007. Pokud tedy mělo jít o práce po povodních, byla nejspíš i ona postupníkem původní pohledávky – pozn. red.

Druhým největším věřitelem Pivovaru Eggenberg v konkurzu je nynější předseda představenstva Jiří Shrbený, a to s pohledávkou skoro 32,8 milionu. Také tuto pohledávku Faktoring napadá, ale ji má za správce za zjištěnou, doloženou v účetnictví úpadce: Jiří Shrbený měl pivovaru poskytovat účelové finanční půjčky rovněž k odstranění povodňových škod. Odkud prostředky měl, to pak není otázka pro insolvenčního správce, uvedl ing. Bláha.

Shrnul, že z firmy „vyvedený“ nemovitý majetek napadne žalobou (zatím jej zablokoval v katastru), v případě zmíněných pohledávek že ale nemá „titul“, jak je popřít. Popřel naopak pohledávku Factoringu České spořitelny ve výši přes 7,2 milionu, jež vedla k podání návrhu na konkurz (viz výše).

Co ostatní?

Z „objemnějších“ věřitelů Pivovaru Eggenberg zmiňme ještě e.on (2,14 mil.), Celní úřad (1,17 mil.), VaK JČ (254.251 Kč), Raven Trading (1,63 mil.), Marzek Etikette (320.404,50), Linde Gas (258.153,90). A také správu sociálního zabezpečení s původně přihlášenými 620.831 a VZP (235.722), jimž ale předseda představenstva Shrbený ze své kapsy ještě za zaměstnance pivovaru zaplatil dodatečně 200.000 korun.

Členy výboru věřitelů byly zvoleny Beltton, F. P. Print, s. r.o., Roudné (pohledávka 602.343 Kč) a ČSSZ (474.488 Kč).

Podařilo se vyřešit výrobu, která hrozila zastavením vzhledem k daňovým předpisům: mladinu uvařil Beltton, který ji prodá pivovaru v konkurzu a také zaplatí spotřební daň.

Cílem správy podstaty je získat zpět nemovitosti a pivovar prodat jako podnik. Podle představ ing. Bláhy za nejméně za 200 milionů.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

V nezáviděníhodné situaci je českokrumlovský pivovar Eggenberg. Podnik, na nějž byl v květnu kvůli dluhům vyhlášen konkurz, potřebuje vydělávat. Podle zákona ale nemůže vařit pivo. To je obzvláště v letní sezoně citelná ztráta.

„Zákon o spotřební dani totiž říká, že její plátce nesmí být v konkurzu. Vyrábět pivo tedy nemůžeme. Zatím prodáváme zásoby ze skladů,“ vysvětlil insolvenční správce pivovaru Štěpán Bláha.

Dodal, že v těchto dnech jedná s několika zájemci, kteří by varnu mohli provozovat. Tím by podniku pomohli znovu vytvořit zásoby, které se nyní nebezpečně tenčí.

Stáčet a prodávat pivo Eggenberg dál může. „Věřím, že se vše vyřeší do týdne. Zatím se nedá říci, že by někde naše značka chyběla,“ dodal Bláha.

V krumlovském pivovaru nyní pracuje okolo třiceti lidí. Šest techniků nedávno propustil. Ostatní zaměstnanci čekají, co bude dál.

Do současných problémů se Eggenberg dostal po prohraném soudním sporu. Před dvěma lety mu firma Orin dodala chmelové produkty. Podle pivovaru ale byly poškozené, proto je vrátil a nezaplatil. Orin pak pohledávku převedl na firmu Factoring České spořitelny a ta se obrátila na soud. Dluh se postupně vyšplhal na téměř deset milionů korun.

Eggenberg v posledním známém roce 2006 uvařil necelých 33 tisíc hektolitrů piva, loni to už bylo pouze 23 tisíc hektolitrů. To ho řadilo mezi nejmenší průmyslové pivovary.

Zdroj: MF Dnes.cz

Nenajde–li se zhruba do čtrnácti dnů nájemce schopný provozovat pivovar Eggenberg v Českém Krumlově, tato značka z trhu zmizí.

S Pivovarem Eggenberg, a. s., bylo totiž v dubnu zahájeno insolvenční řízení a v květnu na něj byl prohlášen konkurz (KSCB 27 INS 1466/2008).

Návrh podal dlužník sám s tím, že jeho závazky po lhůtě splatnosti činily k 11. dubnu 154 milionů, majetek včetně pohledávek a zásob asi 73 miliony, a společnost je tedy předlužena.

Podle návrhu je v platební neschopnosti především proto, že Vrchní soud v Praze „otočil“ rozhodnutí Krajského soudu v Č. Budějovicích a přiznal Factoringu České spořitelny pohledávku 7,24 milionu s příslušenstvím. Krajský soud nato k jejímu vymožení nařídil exekuci a exekutor vydal exekuční příkaz, na jehož základě nemůže pivovar disponovat se svým majetkem. Ke konkurzu přihlásilo pohledávky 50 věřitelů. Část z nich se sešla dnes k přezkumnému jednání, jakkoliv podle novely zákona už nemohou popírat platnost pohledávek.

Od insolvenčního správce ing. Štěpána Bláhy měli co slyšet. Třeba to, že o zmíněnou pohledávku Factoringu CS je vedeno dovolací řízení u Nejvyššího soudu České republiky, či že největším věřitelem se zatím zdá být Beltton s 86 miliony.

Nemovitosti „zmizely“

Dozvěděli se ale také, že v majetku dlužníka je drobný investiční majetek, nedokončená výroba, zásoby a něco na účtech a pokladnách v celkové výši kolem šestnácti milionů, aktuálně však nikoliv nemovitosti, které nyní vlastní jiný subjekt, společnost s ručením omezeným, a část zařízení, které patří leasingové společnosti.

Vklad nemovitého majetku do společnosti Pivo Eggenberg A. D. 1560, spol. s r. o., hodlá správce napadnout žalobou jako neúčinný právní úkon. Vklad 210 milionů byl dle internetové verze obchodního rejstříku „oceněn“ na 30procentní majetkový podíl, 20tisícové vklady dvou fyzických osob pak po 35 procentech...

Pohledávky úpadce za dodavateli naopak činily k polovině května asi 4,5 milionu. Dále správce eviduje pohledávku 5,5 milionu za společností Eggenberg, spol. s r. o., jediného společníka – předsedy představenstva úpadce Jiřího Shrbeného – z titulu poskytnutého ručitelského závazku.

Pivovar nemůže vařit!

Co ale věřitelé slyšeli vůbec nejdůležitějšího, je to, že prohlášením konkurzu skončila platnost povolení provozování daňového skladu, společnost přestala být plátcem spotřební daně a musí přestat vyrábět: tedy může dál stáčet a prodávat zásoby, ale nesmí vařit nové pivo... Podle odhadu předsedy představenstva Jiřího Shrbeného by v takovémto režimu pivovar s 30 zaměstnanci mohl „žít“ zhruba čtrnáct dnů, řešení tedy chvátá.

A jak se dnes věřitelé shodli, řešením by mohlo být nalezení subjektu, který by chtěl pivovar provozovat v nájmu – a ovšem byl plátcem spotřební daně.

Správce ve spolupráci se zástupcem věřitelů, Finančním úřadem v Českém Krumlově, budou každopádně hledat případného vhodného zájemce o nájem. Pomocnou ruku nabízejí ve svém zájmu i další věřitelé, například zmíněný Beltton s nasmlouvaným exportem do Skandinávie.

Jak to dopadne, dozvědí se věřitelé nejpozději v polovině srpna při mimořádném přezkumném jednání.

Nepovede–li se pivovar pronajmout, konzumenti se pak o výsledku mohou dozvědět i podstatně dřív – že totiž Eggenberg opravdu dojde...

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Vladimír Majer