Přivonět, zlehka se napít a posoudit říz i hořkost. Takhle degustují pivo odborníci. Ovšem z žádných půllitrů. Pěkně z decilitrových skleniček.

„Začíná se vůní. Ke sklence nejprve přičichnu,“ popisuje postup výrobní ředitel českokrumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora. Už ve vůni pozná některé chyby - když je pivo nakyslé a navinulé. Následuje chuťový vjem. Jsou chutě, které pivo má mít a které jsou v něm nežádoucí. Pak se posuzuje říz a hořkost, což jsou zásadní vlastnosti. Pivo nemá být přesycené, mělo by jen lehce šimrat na jazyku. Pokud ho má člověk plnou pusu, už ho odrazuje od dalšího pití. Správný říz přináší ceněnou svěžest piva.

„My pivovarští ale nejraději chodíme ochutnávat do sklepa. Pivo ve stadiu kvašení má říz daleko kvalitnější, je totiž přirozený. Není v něm ještě to, co se dodá při jeho lahvování,“ nastiňuje Zagora, jenž sedí v porotě na letošních budějovických Slavnostech piva.

Někteří lidé podle Zagory označovali mok ve sklepě za jahodové pivo. „Jahoda se považuje za super ovoce, má výraznou chuť a pivo ve sklepě má také výraznou chuť, proto mu tak říkali. Navíc si vždycky natočili tuplák, a protože pivo dole je hodně studené, tak si ho ohřívali. Pak mělo ještě lepší říz,“ vysvětluje Zagora, proč pivo ze sklepa je to nejlepší, co můžete pít.

Připomíná, že handicapem každého degustátora je nachlazení. Pokud máte rýmu, neucítíte nic. Před ochutnávkami byste také neměli jíst žádné výrazné jídlo, nekuřáctví je výhodou.

Degustační soutěže podle Zagory mají smysl. „Nejde o to zvítězit, ale spíš vidět, kde si pivo mezi těmi ostatními stojí.“

Krumlovský sládek říká, že samozřejmě záleží, jaká skupina lidí se při degustaci sejde. „Prostě jakou mají chuť, zda dávají přednost sladkým pivům, nebo mají radši hořká. Třeba my Jihočeši preferujeme piva, která nejsou tak hořká. Na degustacích v Mnichově je jedním z hlavních kritérií při posuzování piva takzvané druhé napití. Zda by si člověk dal to druhé pivo,“ porovnává.

Při budějovických slavnostech zatím odborníci hodnotí výčepní piva, takzvané desítky. Až později přijdou na řadu „těžší váhové kategorie“ a na závěr i netradiční pivo. V této kategorii má svého zástupce i Zagora - je jím tmavý ležák Nakouřený švihák, který uvařil podle vlastní receptury. Voní a chutná po uzeném mase. Chuť mu dává speciální ječný slad nakouřený bukovým dřevem z německého Bamberku. „Při degustaci ho ale nehledám,“ říká Zagora.

Sám dodává, že pivo ochutnává denně. „Někdy je to plus, ale jen tehdy, pokud se nepotřebuji někam dopravit. Myslím, že denně ty dva litry vypiju. Ovšem po malých dávkách.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Stanislava Neradová