Byly tu desítky pivovarů. Vaří čtyři
Co se píše o pivovarech a pivu
Byly tu desítky pivovarů. Vaří čtyři
[pondělí, 13. červen 2005]
Na severu Čech byly v minulosti desítky pivovarů. Území dnešního kraje patřilo k těm, kde se vařilo piva nejvíce. Jednak tu byl velký odbyt, jednak byly blízko kvalitní chmelnice. A dnes? Pivo se vaří na čtyřech místech.
Třebívlice, Třeboutice, Velké Chvojno, Verneřice, Ahníkov, Měděnec, Doksany, Dolany... To není výčet zastávek vesnického autobusu. To jsou některá jména obcí, kde se v minulosti na území dnešního kraje vařilo pivo.
Je to neuvěřitelné, ale v regionu v minulosti fungovalo přes osmdesát pivovarů. Dokonalý přehled o nich lze získat podle webu www.pivety. com, který dává dohromady skupina nadšenců pro obor a sběratelů. Zájemce tu najde snímky pivovarů, etikety výrobků i dostupné údaje.
Některé pivovary vznikly jen na pár let a posléze byly zavřeny a výroba se přesunula jinam, některé vaří dodnes. Ty „vařící“ jsou přesně čtyři: velkobřezenský, krásnobřezenský, lounský a žatecký.
Mimořádný počet
Ještě před sto lety bylo na území dnešního Ústeckého kraje 80 pivovarů, což byla desetina všech v Čechách a na Moravě. „Nadprůměrné množství bylo dáno jednak tím, že se zde pěstoval chmel, jednak měl průmyslový kraj na vaření piva peníze,“ vysvětluje historik pivovarnictví Petr Žižkovský.
Největší rozkvět českého vaření piva datuje Žižkovský do poloviny 19. století. „Tehdy mělo České království 34 nejmodernějších pivovarů na světě. Bylo to hlavně díky drtivému úspěchu Plzeňského Prazdroje, na kterém se ostatní chtěli přiživit,“ uvádí Žižkovský. Mezi nimi byly i pivovary v současném Ústeckém kraji. Například velkobřezenský si dal slovo prazdroj do svého jména, stejně jako mnoho jiných.
Pivovar stával v každém městě a větší vesnici. Jenže přišla 1. polovina 20. století, která přinesla destrukci české pivovarnické tradice. Mohla za to hospodářská krize a především obě světové války. „Ty byly pro pivovary učiněnou pohromou. Dělníci rukovali na vojnu, z veškeré technologie, která byla z mědi, bronzu a mosazi, se odlévaly kulky. Armáda zabrala povozy, potahy i nákladní auta. Navíc nebylo ani z čeho pivo pořádně vařit, protože stát si bral i zásoby - ječmen, pšenici a cukr,“ líčí Žižkovský. Rok 1945 „přežila“ jen čtvrtina výroben zlatavého moku. Ekonomická situace země po válce pak nedovolovala, aby se všechny pivovary zase obnovily. Do dnešních dnů jich v celé republice zbylo padesát velkých a stejné množství malých. A to přesto, že některé další pivovary za bývalého režimu vznikaly. Například ten v Sedlci u Mostu.
Podivný pivovar
Pivovar v Sedlci byl založen v 70. letech zcela uměle, poté, co starý mostecký pivovar zmizel stejně jako většina města v hnědouhelné jámě. „Bylo to politické rozhodnutí, už od protektorátu existovala takzvaná rajonizace. Stát šetřil náklady, a tak nebylo možné vyrábět pivo v Bratislavě a dovážet ho do Mostu. Potom, co zanikaly staré pivovary, proto v Sedlci vyrostl jeden zbrusu nový,“ popsal Žižkovský. Vyrábělo se tu třeba jedno z prvních nealkoholických piv v tehdejším Československu. Sedlecké pivo ale neoslavilo ani dvacáté výročí, výroba přestala fungovat během 90. let, nikdo o něj neměl zájem. Budova se rozprodala a dnes jsou tam sklady a sídla menších firem.
Další kdysi slavné výrobny piva v kraji nyní chátrají. Například někdejší panský pivovar v Rumburku z druhé poloviny 16. století začal loni majitel bez povolení bourat. Na výzvu památkářů sice demolici zastavil, v ruinách jsou ale budovy dodnes.
Kde končili nedávno
Jedním z posledních, který ukončil výrobu, byl v roce 2002 Korunní pivovar Litoměřice, pivo se zde vařilo 280 let. Z bývalé lahvárny je nyní parkoviště pro zhruba 70 aut. Od poloviny 19. do poloviny 20. století fungoval v Litoměřicích také Labskozámecký pivovar. Desítky let v něm pak byly mrazírny.
Lobkovický pivovar v Roudnici nad Labem vyráběl pivo tři sta let až do 70. let minulého století. Pak chátral a hrozilo jeho zřícení. V posledních letech se jej snažil zachránit americký kupec, ale zatím bez úspěchu. Většina rozlehlých budov bývalých pivovarů, které nebyly zdemolovány, slouží dnes jako skladiště. Bylo tomu tak i v případě Teplic. Tamní budova má ale brzy zmizet a nahradí ji možná supermarket.
[Ústecký kraj] 21:34 [permalink] [reaguj]
Přidat reakci
Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval!