Působí na českém trhu už devět let, ale zná je přitom jen málokdo. Největší importér českých a německých piv do Ruska - Russian Tradition Group - vstoupila do tuzemského povědomí až nedávným pokusem o koupi Pivovaru Náchod. Přestože město, kterému pivovar Primátor patří, prodej pozastavilo, Rusové se po Česku rozhlížejí dál.

"Chceme prodávat jen typicky české pivo vyráběné podle české tradice z českých surovin českým sládkem a v českém pivovaru," popisují strategii uskupení v rozhovoru pro Hospodářské noviny Andrej Brajlovskyj a Sergej Jegorov, kteří spolu s Andrejovým bratrem Alexandrem Russian Tradition vlastní.

HN: Která česká značka je "nej" ve vašem portfoliu?

Andrej Brajlovskyj: Domnívám se, že jednoznačně největší úspěch jsme dosáhli s Krušovicemi. Tvoří dvacet procent veškerého piva, které dovážíme, to je skvělý výsledek a pro nás nejúspěšnější projekt. Výborné výsledky jsme měli ze začátku i se Staropramenem a Pilsner Urquell, ale ty před pěti lety začali vařit v Rusku licenčně a my si potrpíme na dovoz "echt" tradičního a v Čechách uvařeného piva.

HN: Podnikat jste začali už přímo s dovozem piv?

Andrej Brajlovskyj: My jsme začínali pracovat ve firmě, která se zabývala prodejem veškerých alkoholických nápojů, pak ve firmě, která už dovážela pivo a pak jsme se teprve udělali pro sebe. Začínat dřív by bylo až moc velké dobrodružství. Před nějakými dvaceti lety neexistoval u nás žádný byznys, žádné obchodování. Peníze měli jen komsomolci a podnikalo se jen s tím, co se dalo prodat na ulici.

HN: Základ vašeho dovozu do Ruska a zemí SNS jsou piva z Německa a Česka, méně z Holandska. Proč právě tyto země?

Sergej Jegorov: Německo a Česká republika, to jsou naše základní trhy. Udělali jsme si před časem takový průzkum mezi lidmi v Rusku a zjistili jsme, že za nejlepší se u nás považují piva právě z těchto dvou zemí. Od vás dnes odebíráme 55 procent veškerého našeho dováženého množství.

HN: Čím je náš pivní trh pro Rusy tak zajímavý?

Andrej Brajlovskyj: Víte, v Rusku máme dnes hodně moderních pivovarů, ale prakticky žádnou tradici. Naše pivovary jsou maximálně deset až patnáct let staré. Některé české pivovary tak moderní nejsou, ale je u vás zas mnohem důležitější ta dlouholetá pivovarnická tradice. A to je pro nás rozhodující.

Sergej Jegorov: My ani ruské pivo neprodáváme. Máme strategii, podle které chceme spíš vyplňovat "niky", jakési výklenky, v trhu, kde se můžeme dobře uplatnit s různým speciálním pivem, zvláštními a tradičními značkami.

HN: Jenže samotný dovoz a právě takového zboží bude výrazně dražší než místní piva...

Andrej Brajlovskyj: To platí doslova. Ale zájem přesto dál roste. Z ceny 2,5 eura za jedno pivo přitom tvoří náklady na import 1,3 eura. Drtivou většinu celkové spotřeby piva v Rusku ale zajišťuje domácí výroba. V tom počítám i všechna ta v Rusku licenčně vyráběná piva zahraničních pivovarů. A jen pouhých 0,7 procenta tvoří přímý dovoz.

HN: Je to málo?

Sergej Jegorov: Jak se to vezme. Je to v absolutních číslech zhruba 700 tisíc hektolitrů za rok.

Vyšší pivní kultura

HN: Chcete objem dovozu piva do Ruska a váš podíl na něm zvýšit?

Andrej Brajlovskyj: Ani ne. Nechceme konkurovat nadnárodním koncernům. Byť je to opticky malý trh, tak nám vyhovuje. Cítíme se v něm dobře. Těch 0,7 procenta představuje nějakých 400 milionů dolarů. A náš obrat z toho letos bude zhruba 110 milionů dolarů.

Sergej Jegorov: Navíc, my nejsme tak velká firma, abychom sami dokázali ten podíl 0,7 procenta nějak výrazně zvýšit. A navíc - naším cílem není jen samotný prodej piva, ale snažíme se také o to, aby se zvyšovala kultura prodeje a konzumace piva.

HN: Co pro to děláte?

Andrej Brajlovskyj: Například zaměstnáváme přímo nejen 200 lidí v distribuci piva, ale i 150 ve dvou našich obrovských moskevských restauracích Pražečka. To je i název jedné ze dvou privátních značek, které si u vás necháváme vařit. A snažíme se, aby při podávání a konzumaci piva odpovídalo v našich Pražečkách vše tomu nejlepšímu, co znají zákazníci z nejlepších pivních restaurací u vás.

HN: Pražečka? To zní napůl rusky a napůl česky.

Andrej Brajlovskyj: Je to pojmenování pro obyvatelku Prahy. Takovou kyprou servírku (smích), kterou máme i na etiketě piv téhle značky.

HN: Takže přesněji Pražačka?

Andrej Brajlovskyj: To by bylo správně česky. Ale v ruštině zní Pražečka s -e- něžněji, měkčeji. Je to takové libozvučnější slovo.

Pestrá skladba značek

HN: Kolik Pražečky pro vás pivovar v Protivíně vyrábí?

Sergej Jegorov: V Platanu pro nás vyrábí ročně kolem 40 tisíc hektolitrů piva, a to včetně další naší privátní značky Černovar. To vyvážíme nejen do Ruska, ale i do některých dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Pražečka je přitom v Rusku jedna z nejrychleji rostoucích značek. Její prodej meziročně vzrostl za rok o 140 procent.

HN: U nás Pražečku a Černovar nezkusíte nabídnout?

Sergej Jegorov: Uvažujeme o tom. Hledáme partnera. Ale teprve začínáme s přípravou na založení pobočky naší firmy v České republice. Zkrátka teprve budujeme své české zastoupení. Na tom už pracují právníci. Chceme tu zkrátka založit českou firmu, která bude Pražečku a Černovar prodávat na svém českém trhu. Vznikne v nejbližších měsících.

HN: Co je podle vás základem úspěchu v tomhle podnikání?

Andrej Brajlovskyj: Jednoznačně to chce mít efektivní portfolio značek. Podle nás to znamená nabízet světlé a tmavé české pivo a německé pšeničné, tmavé a pils. S takovým portfoliem můžeme být hodně úspěšní na ruském trhu, ale i v zemích SNS a některých evropských jako třeba v Anglii, Skandinávii nebo Španělsku.

HN: Počítáte s tím, že český trh je v mnohém specifický? A s velmi silnou konkurencí?

Andrej Brajlovskyj: Samozřejmě. Domníváme se, že rozumíme tomu, co se u vás v minulých letech dělo. Pivovary mají nové vlastníky, přišly nadnárodní koncerny. Myslím, že váš trh je hodně silný. Ale globální koncerny, které jsou celosvětově tak úspěšné, ne vždy chápou potřebu zdejšího místního trhu. Máte obrovskou kulturu pití piva a globální hráči ne vždy dokážou respektovat českou tradici a vše, co k českému pivu patří.

HN: Už je vidím, jak nad vašimi slovy kroutí hlavou!

Andrej Brajlovskyj: Jsem přesvědčen o tom, co říkám. Pro opravdu české pivovary je to těžká doba. Za posledních deset let bylo u vás koupeno mnoho pivovarů jen proto, aby byly následně zavřeny. A ty, co zůstaly, nebyly pro ty giganty zajímavé. Dnes se tedy leckde nevede rozhovor o rozvoji pivovaru, ale spíš o jeho přežití. A do toho ta světová krize. Spousta lidí a podnikatelů si myslí, že bude možné dál vydělávat velké peníze tak, jak to fungovalo před deseti lety. Ale jak v Americe, Evropě, i tady je zřejmé, že rychlé zbohatnutí stylem, že něco koupím a hned prodám, nemá perspektivu.

HN: To vše ale mohou být potíže, které musíte řešit i vy.

Andrej Brajlovskyj: Samozřejmě. Jsem ale přesvědčen, že jedna filozofie, kterou razíme i my, je receptem pro tuhle situaci. Chceme prodávat jen typicky české pivo vyráběné podle české tradice z českých surovin českým sládkem a v českém pivovaru.

Hledáme partnera

HN: V jednom takovém českém pivovaru - v Náchodě - jste zatím moc neuspěli. Město, kterému patří a které se ho chystá prodat, pozastavilo výběr kupce a zřejmě vypíše klasické výběrové řízení. Půjdete do toho znovu?

Andrej Brajlovskyj: Tak jako tak hledáme v České republice strategického partnera. Můžeme komukoliv předložit naši strategii rozvoje. Komu se bude líbit, má velkou šanci zvýšit produkci, a tedy i stabilitu na trhu. Náchodský pivovar Primátor je jedna z možností, ale jednáme i s jinými. Dokonce máme i nabídku na spolupráci od velkých koncernů.

HN: Je mezi nimi i česká jednička Plzeňský Prazdroj?

Andrej Brajlovskyj: To nemohu komentovat.

HN: Je vůbec těžké v současné době koupit pivovar? Nebo podíl v něm?

Sergej Jegorov: Je. Tohle není lehká doba pro byznys. Končí časy, kdy pět procent spekulantů závratně vydělávalo a ostatní prodělávali. Ceny se měnily podle nevypočitatelných požadavků spekulantů. I český pivovar může koupit nějaký spekulant a za tři měsíce ho prodat. Pokud by to ale měl kupovat skutečný hospodář, musí nejdřív řešit i otázku peněz do marketingu, rozvoje a počítat si návratnost své investice. Teď musejí do bank i firem přijít hospodáři místo spekulantů. Říkám: Rozumní hospodáři, spojte se.

HN: Co z toho budou mít?

Sergej Jegorov: Všem by to mělo přinést pohodu a peníze.

Obchodníci s pivem Russian Tradition Group

Malému, ale rostoucímu trhu dovozových piv vládne v Rusku společnost Russian Tradition Group už několik let. Do Ruska se ročně dovezou z celého světa piva za 400 milionů dolarů a společnosti Russian Tradition Group z toho patří víc než čtvrtina. Z pohledu ročního objemu exportu českých pivovarů ve výši 3,6 milionu hektolitrů ale tvoří ruským uskupením u nás nakupovaných nějakých 100 tisíc hektolitrů piv jen necelá tři procenta ročně.

Zájem o dovoz piv - především z Německa a Česka - ale v Rusku stále roste. Přestože domácí trh, tedy trh s prakticky nulovou pivovarnickou tradicí a pověstí nepříliš kvalitních místních piv, stále naprostou převahou dovoz válcuje. Německá piva, jako jsou Paulaner, Krombacher, Liebenweiss, Grotwerg, nizozemské La Trappe a česká piva, jako jsou Krušovice nebo Bernard, a v Česku vyráběné privátní značky Pražečka a Černovar dodává Russian Tradition do 1500 supermarketů a pěti set restaurací v Moskvě. Další stovky jich zásobuje v ostatních regionech Ruska.

Firmu, která vznikla v roce 1996 a od roku 1999 působí i v Česku, vlastní trojice podnikatelů, kteří spolu vyrůstali už od dětství v sibiřském Krasnojarsku - dvojčata Andrej a Alexander Brajlovští (letos jim je 39 let) a čtyřicetiletý Sergej Jegorov.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr