Chmelařský institut s. r. o., komplexní privátní vědecko-výzkumné pracoviště na úseku pěstování, sklizně a posklizňové úpravy chmele, v posledních letech, zejména ze zahraničí, zaznamenával poptávku po českém chmelu v kvalitě „BIO“. Oproti jiným plodinám pěstovaných v ekologickém zemědělství však existovalo značné riziko finanční újmy při selhání uvažované strategie pěstování. Existovala celá řada otázek, které bylo a je zapotřebí experimentálně ověřit.

O projektu podporovaném MPO, ev. č. FR-TI3/376 „České biopivo“

Chmelařský institut s. r. o. (dále jen CHI) se přihlásil v r. 2010 do veřejné soutěže výzkumu a vývoje, kterou vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v programu TIP, s projektem nazvaný „České biopivo“. Ministerstvo soutěž vyhodnotilo a podpořilo k řešení formou spolufinancování. Projekt, ev. č. FR-TI3/376 „České biopivo“ je řešen v letech 2011 – 2013. „Podpora výzkumu na MPO v programu TIP je podmíněna spoluprací s komerční sférou, proto jsme do projektu přizvali dva komerční pivovary, spoluřešitele, kterými jsou Žatecký pivovar, spol. s r. o. v Žatci a Bohemia Regent a. s. v Třeboni“, kteří hned od prvních jednání spatřovali v projektu zajímavou tržní příležitost, uvádí Ing. Jiří Kořen, Ph.D., jednatel CHI.

Jednatel CHI, Ing. Jiří Kořen, Ph.D., dále dodává: „Mám velikou radost z toho, že se našemu výzkumu podařilo zpracovat technologii pěstování chmele v ekologickém zemědělství. V srpnu 2012 byl u 3 pěstitelů ve chmelařské oblasti Žatecko a Tršicko sklizen první certifikovaný biochmel, a to konkrétně u naší nejznámější odrůdy - Žatecký poloraný červeňák, v přechodném období je navíc od r. 2011 pěstována odrůda Premiant. Pro nás chmelaře je to významný okamžik, že právě dnes je uváděno do oběhu první certifikované české biopivo“.

„Výměra chmele v ekologickém zemědělství není veliká, dosahuje cca 10 ha, přesto se do budoucna může jednat o zajímavý tržní artikl, poptávka ze zahraničí v tuto chvíli převýšila nabídku“, upřesňuje Ing. Jiří Kořen, Ph.D., jednatel CHI.

Úskalí pěstování chmele v ekologickém zemědělství

Vedoucí oddělení ochrany chmele CHI a odpovědný řešitel projektu, Ing. Josef Vostřel, CSc., vyjmenovává úskalí v ochraně chmele: „Udržení chorob a škůdců pod prahem hospodářské škodlivosti s cílem získat kvalitní hlávky pro výrobu bio-piva je klíčovou otázkou tohoto projektu. Jedná se o náhradu syntetických pesticidů přírodními přípravky a přirozenými nepřáteli. Hospodářsky nejvýznamnější chorobou je jednoznačně peronospora chmelová, proti níž se v konvenční ochraně běžně provádí 5-9 ošetření fungicidními přípravky. Tyto postřiky jsou při pěstování bio-chmele nahrazovány přírodními látkami s fungicidními účinky. Jedná se např. o přípravek Alginure, který je výtažkem z mořských řas nebo o bio-fungicid Polyversum, který obsahuje houbový mikroorganismus Pythium oligandrum, který se běžně vyskytuje v přírodě, kde napadá fytopatogenní houby. Kromě toho je povoleno všeobecně v ekologickém zemědělství provést jedno ošetření měďnatým fungicidem. Rovněž v ochraně chmele proti mšici chmelové využíváme přírodní látku. Jedná se o výtažek z tropické dřeviny Quassia amara, který má významný aficidní účinek. Ochrana chmele proti svilušce chmelové je založena na predační aktivitě dravých roztočů Typhlodromus pyri, které jsou pro tento účel získávány z Bioly Chelčice. Tito draví roztoči jsou schopni společně s dalšími akarofágními predátory udržet svilušku nejen pod prahem hospodářské škodlivosti v daném roce, ale rovněž zde přezimovat a kontrolovat svilušku i v dalších letech. Kromě toho se v rámci řešení tohoto projektu zkouší i řada dalších potenciálních přírodních látek s fungicidním a zoocidním účinkem, aby se tak postupně rozšířilo jejich spektrum, čímž by bylo zjednodušeno řešení této významné problematiky."

Ing. Josef Ježek, výzkumný pracovník oddělení agrotechniky chmele CHI, upřesňuje pěstování chmele z pohledu agrotechnického: „Agrotechnika chmele se zásadně od současných pěstitelských způsobů neliší, odlišnost je v legislativních omezeních resp. zákazech. Obecně řečeno nelze hnojit minerálními hnojivy či používat herbicidy. Regulace plevelů je zajišťována mechanickým způsobem, případně ruční okopávkou, hnůj musí pocházet z ekologických chovů zvířat či se maximálně využívá tzv. zelené hnojení. Neznamená to, že v ekologickém chmelařství nic neděláme, existují povolené látky a přípravky, které lze využít k posílení přirozené odolnosti rostlin“.

První certifikované biopivo v ČR

Martin Kec a Ing. Tomáš Lejsek, jednatelé Žateckého pivovaru, spol. s r. o., shodně upřesňují: „Již vloni jsme uvařili pivo, jehož slad pocházel z ekologického zemědělství, ale český chmel byl z tzv. přechodného období. Evropské právo zakazuje v této souvislosti ještě mluvit o eko- či bio- výrobcích. Jsme nadšeni, že jsme první, kteří uvádíme první certifikované biopivo uvařené v ČR do oběhu. Zvolili jsme sváteční ležák“.

Žatecký pivovar je znám svými inovacemi, nebojí se přicházet s originálními produkty na trh. Jednatelé k tomu dodávají, „v r. 2007 jsme na trh uvedli pivo Žatec Xantho, obohacené o látky zvané Xanthohumol a Isoxanthohumol, které jsou zdraví prospěšné a jsou obsaženy v chmelu, od r. 2010 ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, a. s., vaříme v licenci pivo pro celiaky, které jsme pojmenovali Celia – pivo bez lepku, dnes vstupujeme na trh s prvním českým biopivem s názvem Žatec Sváteční ležák BIO.“

Žatecký pivovar patří mezi malé průmyslové pivovary. Se svým ročním výstavem cca 34.000 hl se uplatňuje jak na regionálním trhu, tak i na zahraničním trhu.

Novodobá historie Žateckého pivovaru se začala psát s nástupem nového majitele, který okamžitě započal proces investování do výrobního zařízení, stejně jako do nově se tvořící obchodní politiky společnosti. V současné době má Žatecký pivovar výsadní postavení na lokálním trhu a úspěšně rozvíjí export svých výrobků jak do států EU, tak do zámoří. Cílem majitele Žateckého pivovaru a všech jeho zaměstnanců je vařit pivo nejvyšší možné kvality prostřednictvím moderní technologie a tradičním českým způsobem z vybraných surovin, kterými jsou pouze žatecký chmel, český slad a vlastní voda.

Jedním z hlavních principů, které se v pivovaru důsledně uplatňují, je otevřenost vůči všem podnětům přicházejícím jak od odborné veřejnosti, tak od zákazníků a snaha o inovativní přístup k utváření trhu. Příkladem je nejen současná novinka pivo Žatec Sváteční speciál BIO, ale také velice úspěšné uvedení bezlepkového piva s názvem CELIA na tuzemský i exportní trh v roce 2010.

Konvenční nebo bio-pivo?

Čeští pivovarníci mají obavy z prezentace biopiva směrem k veřejnosti, zda bio nebude bráno jako „zdravější“. Obavy vyvrací Ing. Josef Ježek, pomine-li obecný argument o výrobě piva tzv. dekontaminační technologií: „Spotřebitel se nemusí ničeho obávat, jak konvenční tak biopivo se vyrábí ze zdravotně nezávadných surovin, to je první předpoklad. Výklad zákazníkům je ve způsobu dosažení cíle – v našem případě chmelových hlávek. Nejlépe bych to ukázal na příkladu. Potřebujete-li se z Václavského náměstí dostat na Hradčany, máte na výběr z několika způsobů. Využijete-li tramvaj, metro, taxík či vlastní auto, zvolili jste metodu konvenční, půjdete-li pěšky, volíte metodu ekologickou. Nejenže něco uděláte pro své zdraví, ale významně napomůžete okolnímu životnímu prostředí, tak je třeba, samozřejmě pro zjednodušení, na ekologické produkty nahlížet. Bio je o cestě a pokoře k přírodě“.