5 minipivovarů, kam vyrazit za skvělým pivem i prostředím

Bakalář kvůli covidu zastavil některé investice. Divadelní restauraci ale udrží

Obliba speciálních piv roste, zákazníci na ně nezapomínají ani v pandemii

Otevření hospod je na spadnutí, pivovary ale už sčítají letošní ztráty

Minipivovary po krizi vaří dál. Léto přeje snoubení piva a hudby

Pivovary nové pivo zatím nevaří. Snaží se prodat zásoby před zkažením

Na sládkovi stojí v pivovaru vše. Sehnat ho může být pro menší pivovary problém

Minipivovary jsou na vzestupu. O jejich pivo je velký zájem

Netradiční středočeské pivovary: Vaří se v kovošrotu i v paneláku

Tradice pivovarů se na Kolínsko vrací

Jediný minipivovar v regionu vaří i tmavého Mouřenína

Jak se chodí na pivo na přelomu roku I.

Letní setkání s minipivovary: Zadní Třebaň, Lety

Středočeské pivovary na léto připravují akce i speciální piva

Výroba piva je i lákavá turistická atrakce

Informace o Létu s pěnou

Pivovar Podkováň u Mladé Boleslavi, jehož pivo bylo díky chuti i přijatelné ceně oblíbené především ve vesnických hospůdkách, začal po téměř třech letech nečinnosti stáčet pivo. Vlastní ho Rusové, kteří do zastaralé technologie investovali desítky milionů.

"Všechno zařízení se vyhodilo do kovošrotu a nakoupili jsme nové," říká ředitel pivovaru Antonín Červený, který v čele firmy zůstal i po změně vlastníka. Stejná bude i receptura, která patří právě Červenému. Jinak se obměnilo vše včetně sládka.

Odborníci se domnívají, že Rusové skupují české pivovary proto, aby uspokojili svou domácí spotřebu. "Chtějí pivo vozit do Ruska, kde je hodně oblíbené," myslí si Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Domácí trh je podle Veselého přesycen a znovu se uchytit nebude lehké. Antonín Červený tvrdí, že pivo budou pít hlavně domácí spotřebitelé.

"Devadesát pět procent výroby zůstane doma. Export je jen třešinka na dortu, ale je fakt, že ruští zákazníci už zájem projevili. České pivo je totiž v okolí Moskvy oblíbené už od minulého režimu," říká Červený, který se nyní chce soustředit hlavně na restaurace a hospody. "Začneme brzy také s PET lahvemi na jeden litr," prozradil.

S Bakalářem do Ruska

V ruských rukou je i pivovar Bakalář z Rakovníka. Ten se naopak svými exportními ambicemi netají. "Ano, většina produkce půjde na export, ruští majitelé koupili pivovar právě proto," říká Eva Hůlová z personálního oddělení pivovaru.

Pivovar vlastní skupina kolem Andreje Brajlovského. Informovaly o tom Hospodářské noviny. Brajlovský podle listu ovládá čtvrtinu veškerého dovozu piv do Ruska.

I z tohoto dříve zadluženého pivovaru chtějí Rusové udělat prosperující firmu. "Obnovila se komplet výroba, máme opravené budovy. Chuť piva je stejná, jen máme nové lahve a marketing," dodává Hůlová.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jan Charvát

http://praha.idnes.cz/stredoceske-pivo-zacali-varit-rusove-do-vyroby-investuji-miliony-106-/praha-zpravy.aspx?c=A110702_1613304_praha-zpravy_bor

Ruští investoři objevují české pivo a české pivovary. Chtějí zvýšit dovoz do Ruska, ale i prodávat na českém trhu. Do obnovy a rekonstrukce tuzemských pivovarů investovali už desítky milionů korun.

Největší podíl z toho připadá na skupinu kolem Andreje Brajlovského v rakovnickém průmyslovém pivovaru Bakalář. Od loňské koupě Bakaláře investovala dosud 60 milionů korun do rekonstrukce.

Na třicet milionů investovali Rusové do totální obnovy Pivovaru Podkováň na Mladoboleslavsku, třicet milionů chce vložit do obnovy pivovaru v Kynšperku na Karlovarsku ruský podnikatel Sergej Černičkin.

Bakalář – pod novým názvem Tradiční pivovar v Rakovníku – představí nové lahve s novými etiketami, plněné na novém výrobním zařízení teď během června.

Skupina ruských investorů koupila pivovar za nezveřejněnou cenu loni ve zbědovaném stavu od ruského majitele Alexandra Olenina. Po loňské chabé produkci 13 tisíc hektolitrů byl letos zaznamenán nárůst na 60 tisíc a v budoucnu se očekává 150 tisíc hektolitrů. Pivo se má prodávat nejen doma, ale významná část má putovat i za hranice, především do Ruska.

„Pivovar byl v hluboké platební neschopnosti, která narušila vztahy s dodavateli, limitovala možnosti pivovaru pracovat s kvalitními surovinami a přinášela spoustu dalších problémů,“ popisuje situaci generální ředitel Pavel Gregorič. Pod jeho vedením Rusové dosud štědře investovali do rekonstrukce 60 milionů a vyšperkovali pivovar do moderních parametrů.

Ruský gigant sází na Česko

Brajlovskyj není na českém trhu žádným nováčkem. Jako spolumajitel největšího ruského importéra piv, společnosti Russian Tradition Group, ovládá čtvrtinu veškerého dovozu piv do Ruska. Společnost zásobuje 1500 supermarketů a 500 restaurací v Moskvě, navíc využívá 1500 distribučních zprostředkovatelů v celém Rusku. Roky dováží piva od největších pivovarů v Česku. V budějovickém Samsonu si nechává vařit výhradně pro ruský trh značky Pražečka a Černovar.

S dalšími investory nyní v případě Bakaláře vsadili na renomovaného pivovarnického manažera.

Kterého špičkového českého manažera si ruští podnikatelé vybrali do svých řad? A jak využili investované peníze v Pivovaru Podkováň? Odpovědi na tyto otázky naleznete v pondělním vydání Hospodářských novin.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-52020180-rusove-se-rozpinaji-v-ceskych-pivovarech-do-jejich-obnovy-investovali-desitky-milionu?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed

Přímo ve městě nepůsobí žádný sládek. Přesto lze v okolí Boleslavi ochutnat místní pivo.

Vybíjel a drancoval vesnice. Na živu nechal jen mladé panny, s nimiž si se svou družinou užíval. Nejkrásnější z nich mu při úplňku musela uvařit speciální pivo. To rytíři Arturovi, který přišel do českých zemí ve 14. století odněkud ze severu, dodávalo nadlidskou sílu a zvyšovalo chuť na sex.

„Recepturu chtěl získat kdekdo, ale družina byla silná. Když přitáhla do Dětenic, postavil se jí Beneš z Dětenic a Valdštejna. Artura porazil, uvěznil do sklepení a tak dlouho krutě mučil, až mu recept prozradil,“ vypráví kastelánka zámku Dětenice, pod který patří také krčma s vlastním druhem piva, Iva Fialová.

Benešovi mok uvařila jeho mladinká dcera. Zjistil, že funguje a teprve potom Artura zakopal za živa do země. Od té doby se podle pověsti v Dětenicích až do znárodnění vařilo pivo. Tradice pokračuje od roku 2003 podle staré receptury, takže do tamější krčmy přijíždí lidé právě na černé či světlé jedenáctistupňové pivo lásky. Údajně dodnes účinkuje.

Vzniká po dvě stě padesáti litrech na otevřeném ohni ve dvou replikách varny z 19. století. Pak kvasí v kádích a dozrává v dubových sudech.

„Do žaludků tak jde měsíc potom, co jej uvařím,“ říká sládek s dlouhými kníry Aleš Žamlička. Pivo vyráběl devět let v Liberci, v Dětenicích je sedmý rok. „Stále ale člověk objevuje nové drobnosti a může zkoušet různé vychytávky,“ pochvaluje si Žamlička.

„Naše kvasnicové a nefiltrované pivo je hutné a plné. Mně přijde také sladší. Někteří říkají, že nikdy tak dobré nepili. Ale přijedou samozřejmě skalní pivaři, podle kterých není nad Plzeň,“ říká Fialová, která v krčmě obsluhovala po otevření, když měla kapacitu osmdesát lidí. Nyní pojme tisícovku hostů, sládek se proto musí otáčet. V loňském roce vyrobil „na kamnech“ 1474 hektolitrů piva. Ochutnat se dá jedině v Dětenicích. A u toho kvůli příliš živému a reagujícímu pivu i zůstane.

To Pivovar Klášter vyváží dvacet procent produkce do Německa či Ruska. Ročně proteče trubkami podniku osmdesát tisíc hektolitrů piva. V lahvích či sudech se rozváží po celém Česku. Od nového roku také s novými etiketami, na které se vrátil tajemný mnich. S ním lidé lahve kupovali už v první polovině minulého století. Pak ho komunisté zakázali. Nyní opět odkazuje na obyvatele jednoho z největších středoevropských klášterů cisterciáků, na jehož místě vznikl zámeček později přestavěný na pivovar. Ten koncem 19. století patřil mezi sedm největších v českých zemích. Dnes se řadí k těm menším.

„Do přípravy musíme dávat srdce. Pivo vyrábíme klasickou technologií. Z velkých pivovarů už nikdo nepoužívá třeba ležácké tanky, ale mají vše uzavřené v sedmnáct metrů vysokých nádobách, kde pivo kvasí pod obrovským tlakem,“ říká vrchní sládek Lukančo Trifončovski.

Naproti tomu v Klášteře pivo čtyřicet až osmdesát dní dokvašuje v ležáckém sklepě vytesaném do pískovcového masivu osmnáct metrů pod zemí. Kolem jsou nejvýše čtyři stupně Celsia. Nově jej také nepasterizují.

Od varny, do níž se vejde dvě stě padesát hektolitrů, tedy stokrát víc než v Dětenicích, urazí pivo přes spilku, sklep a filtraci až do stáčírny dlouhou cestu.

„Bude to tak dvě stě metrů,“ počítá Jiří Zikmund. V Klášteře pracuje dvaatřicet let. Odvykl si tak chodit do hospody. „Když člověk vidí pořád pivo v práci, nemá na něj chuť,“ říká Zikmund.

V okolí fungují Svijany na Liberecku, Rohozec na Semilsku či Pivovar Nymburk. V Podkováni v Dolním Cetnu se stále nevaří. Od července 2008 podnik opravují.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Hana Kružíková

V době od 3. září do 14. listopadu se uskuteční ve Vlastivědném muzeu v Nymburce výstava nazvaná Pivovarnictví na Nymbursku.

Uvedený výstavní projekt je tématicky rozčleněn do tří částí. První díl zahrnuje odkaz na historii vaření piva, jeho výrobu ve městě Nymburk a hlavně připomenutí letošního 115.výročí zdejšího novodobého pivovarnictví. Ve své další části výstava prezentuje průřez historií regionálního pivovarnictví.

Představují ho pivovary městské, císařské i šlechtické nebo podnikatelské. Vedle jediného vyrábějícího pivovaru v Nymburce existoval podnik či podniky v Poděbradech, Dymokurech, Křinci, Rožďalovicích, Ronově-Oskořínku, Loučeni, Vlkavě, Dobrovici, Lysé n. Labem, Přerově n. Labem, Kovanicích a nejhůře identifikovatelný v Chotěšicích.

V poslední části výstavy autoři prezentují ukázky ze světa našich hospod a restaurací formou dobových stáčecích zařízení, pivních nádob, fotografií, reklamy a dalšího materiálu, který k tomuto oboru patří. Značná pozornost zde bude věnována vzpomínce na významné nymburské hospody a restaurace.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: František Sýkora