Pivovar ve Stodě byl trnem v oku i plzeňským gigantům

Západočeské město Stod je dalším z těch, která kdysi dávno svým zlatavým mokem konkurovala Plzni. Místní pivo bylo vyváženo i do zahraničí. A sladu, základní suroviny pro výrobu piva, si dokázal vyrobit snad nejvíce v kraji.

Králův dar klášteru

Město Stod, které roku 1235 původně daroval král Václav I. nedalekému klášteru v Chotěšově, poměrně rychle rozvinulo svůj potenciál. A tak v dalším století získal statut městyse a nadále se slibně rozvíjel. Řemeslům se zde dařilo a město se chlubilo řadou cechovních mistrů. Od poloviny 16. století se začíná psát také zlatá doba zdejšího pivovarnictví.

Stodský pivovar na dobové pohlednici (Volné dílo)

Stodu se dařilo i ve stoletích následujících, a tak byl roku 1850 na město povýšen oficiálně. To už se chlubil dvěma cihelnami, rovněž dvěma mlýny a také pivovary. Historii stodského piva totiž nepsal jeden pivovar, ale byly dva.

Rusův „měšťanský“ pivovar

Oprávnění k vaření piva získal Stod roku 1544. Byl tak zřízen pivovar první, původně pojmenovaný podle svého tehdejšího majitele. Jakkoli prosperoval, v průběhu let se rozrůstal a činným byl dlouhých 369 let, postupně jej zastínil podnik nový a pivo zde stáčené získalo na prestiži.

Stodský pivovar (Volné dílo)

Pivovarská akciová společnost a zahraniční věhlas

Pro vznik akciové společnosti bylo zapotřebí získat koncesi. 28. září 1872 se tak stalo. Ministr vnitra ji udělil nejen stodskému purkmistrovi Seifertovi, ale i ostatním měšťanům a Stodský akciový pivovar se svými úspěchy postupně stal trnem v oku plzeňským pivovarským gigantům.

Pivovar Stod (Foto: Marie Černohorská, Prázdné domy.cz)

Po roce 1930 dopadla na přední plzeňské pivovary hospodářská krize. Lidé si nemohli dovolit utrácet tolik co dřív, začali tak vyhledávat levnější varianty piv mimoplzeňských. V té době se tak dařilo i Stodu a zvýšené poptávce se pivovar obratem přizpůsobil. Například v roce 1933 vyrobil úctyhodných 35 000 hektolitrů piva. Pivovar překonal i ničivý požár. V půli května 1933 plameny pohltily sladovnu i varnu. Pivo se zde však vyrábělo ještě dlouho poté, protože byly ztráty v nákladu jednoho milionu korun znovu obnoveny.

Pivovar Stod (Foto: Marie Černohorská, Prázdné domy.cz)

Věhlasným se nestalo pouze pivo. Místní slad dosahoval takové kvality, že poptávka po něm překročila české hranice. Roku 1980 patřil místní pivovar k největším výrobcům sladu v západních Čechách. Prostory sladovny se osvědčily i jinak, ve sklepích se tu pěstovaly žampiony, jejichž lahodná chuť lákala zákazníky u nás i v zahraničí.

Pivovar Stod (Foto: Marie Černohorská, Prázdné domy.cz)

Konec zlatých časů

Ať už desítka, jedenáctka, pivo sedmistupňové nebo tmavé, Stod dodával svůj zlatavý mok zákazníkům až do konce roku 1981. Sladovna svůj provoz udržela do dubna 1985, kdy i ona ukončila činnost.

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře