Další rok se pomalu (ale jistě) blíží a na mnohých Vašich stolech se objeví již tradiční Kalendář regionálních pivovarů 2013. Pokud víte o nějaké akci v příštím roce, která by se v kalendáři měla prezentovat, pak neváhejte a kontaktujte vydavatele, pana Jiřího Procházky na mailu jpahk(zav)tiscali.cz či na tel. 603 446 774. Zde můžete již předběžně nový kalendář objednávat.

S kandidáty na prezidenta naší vlasti se roztrhl pytel. Nicméně existuje jeden, který je nám jako pivařům blíže než ostatní. Dovolte mi podpořit kandidaturu pana Ladislava Jakla, neboť jak sám píše na jedné propagační fotografii: „Chcete mezi kandidáty jen ty, co pijí šampaňské, koňak, cizokrajná vína nebo kávičku?“

"Nebo někoho, kdo rozumí pivu a bojuje za něj? Někoho, kdo chápe problémy hospod a bojuje proti zákazům kouření a omezování otevírací doby? Kdo bojuje proti spotřební dani, kvůli které nám zakazují dát v si v hospodě panáka?“

Pana Jakla známe na PI především jako člena První pivní extraligy. Jeho láska k zlatavému nápoji je však všeobecně známá a proto: "Koukejte podepsat, nebo uvidíte" :)

Abyste si mohli udělat vlastní názor na pana Jakla, podívejte se na jeho oficiální stránky nebo na stránky jeho kandidatury.

První kounické pivo pouze v hostinci U Vodoucha tuto středu 19.9.2012 od 14.00. Na čepu bude 12% světlé kvasnicové

Kostelečtí

Kapitola VI. Chmel za Přemyslovců již písemně doložen

První písemné zmínky o městě, pivu i chmelu v Čechách pocházejí z éry Přemyslovců. Jejich dynastie vládla zemi více než 400 let až do roku 1306. Nejslavnějším představitelem je patron české země – kníže Václav. Svatý Václav byl mnohem později zvolen také patronem prvního cechu pivovarníků a sladovníků. Stalo se tak podle doporučení moudrého panovníka, ochránce symbolů vlasti.

Nejstarším doloženým záznamem existence Žatce je zápis Thietmara z Merserburku z roku 1004. Tento místní kronikář popsal příchod vojska Jindřicha Primuse, německého krále, do města. Doprovázela jej česká knížata Jaromír a Oldřich. Společně vypudili z okupovaného města polskou posádku. Polská knížata se tehdy vzbouřila, odmítala se podvolit německému králi.

Z historických pramenů vyplývá, že již v roce 993 se na našem území vařilo pivo manufakturním způsobem. V Břevnovském klášteře na okraji Prahy tehdy vyráběli mniši pivo i víno. Nejstarším českým dochovaným dokumentem, pojednávacím o chmelu pro výrobu piva je nadační listina Vratislava II. z roku 1088. Ukládala knížecím statkům povinnost odevzdávat vyšehradskému kostelu desátek chmele. Desáté století z dnešního pohledu představuje počátek manufakturní výroby piva v Čechách.

Jiří Vent, pivovar U Orloje

Žatec – výjimečné město chmele a piva

V. kapitola – pivo a počátky českého státu

Počátky českého státu spadají do konce 9. stol. a souvisí se zánikem Velkomoravské říše. Do čela země se postavil první český kníže Bořivoj. (l.p. 882 až 894 )

V tomto období již někteří obyvatelé Žatecké oblasti ovládali způsob přípravy piva s použitím chmele. Vůbec první písemně doložený pivovar světa v Bavorském Weihenstephanu vaří pivo s chmelem již od roku 768. Žatečtí v té době měli znalosti, že k přípravě „ tekutého chleba „ je nutno obilnou kaši také nejprve zahřívat. Chmel pravděpodobně stále sbírali a sušili z divoce rostoucích lián chmelových rostlin. „ Lepší pivo“ zřejmě bylo nápojem užívaným pro obřadní a sváteční příležitosti. Rozhodně ještě nebylo určeno pro denní spotřebu.

Souprava pro přípravu piva tehdy obsahovala předměty, které se v některých částech světa dosud používají. Jedná se o menší keramický nebo kovový kotel k zahřívání obilné kaše, proutěný koš k filtrování připravené sladiny. (Ten byl vystlán mechem nebo senem pro jemnější scezování) Hustá mladina zakvasila v další nádobě s pomocí přirozených kvasných procesů divokými kvasinkami za doprovodu mystického zaříkávání.

Mystické pivo chutnalo – a provází dodnes naši existenci.

J. Vent, pivovar U Orloje

1. setkání spřátelených pivovarů pod výstižným názvem Naše pivíčko dopadlo, myslíme si, výtečně. Účast byla luxusní, pivo teklo proudem a v dostatečném množství a celková nálada byla skvělá. Je to dáno zejména tím, že akce se zúčastnili lidé inteligentní a s chutí pobavit se a improvizovat.

Nový pivovar v Plzeňském kraji Stará škola Chudenice přivezl výtečná piva a to světlou dvandu Houwárek a polotmavého Bubáka. Pivovar Herold představil téměř celou svou produkci a Radouš čepoval intuitivní ležák Viliema Šejkspíra, pivo momentální nálady a bylinný ležák Dr.Čížka.

Všem vám, přátelé děkujeme za příjemnou atmosféru a slušné chování. Místní živá kapela PERLA s opravdovými umělci svého oboru ve složení PERoutka-LAng s originálním projevem s rockovými artistickými prvky se postarala o jedinečný start této akce s úderem třinácté hodiny.

Já jsem měl v dobré víře zájem původně tuto akci ukončit v hodinu desátou večerní s ohledem na noční klid, ovšem dalo se předvídat, že k tomu nedojde. Toto způsobil v nočních hodinách nově a jednohlasně zvolený vedoucí celého setkání, velmi charismatický pes-pes, který celou tuto akci následně se svou paničkou opustil a nechal tak zábavě již volný průběh.

Vše probíhalo v rockovém a pak již dále nedefinovatelném duchu a je třeba si říct, že ve finále se jedná se o první a neplánované karaoke ve vlastním pojetí v dějinách šťáhlavského pivovarnictví.

Díky a Dávej dál Bože štěstí.

Vili Ilgner, pivovar Radouš Šťáhlavy

Žatec – výjimečné město chmele a piva

III. kapitola – historie vaření piva v Evropě

Místa výroby a konzumace piva ve starověké Evropě určovalo podnebí a zdroje energie.

Národy na jihu Evropy si osvojily více než před 3. tisíci let způsoby kvašení vína. Díky teplému klimatu mohli středomořské civilizace rozvíjet umění výroby nápoje z hroznů vinné révy. Víno lze vyrobit bez užití dodatečné tepelné energie. Dodnes je v Evropě patrná kulturní hranice působení římské kultury. Legie trvale obsazovaly pouze území, kde bylo dostatečně teplo pro produkci dobrého vína. Proto jižní Evropa holduje přednostně vínu.

Národy žijící severněji z důvodu chladnějšího klimatu nemohli pěstovat vinnou révu. Od boha jim však byla dána možnost výroby medoviny nebo piva. Po staletí trénovali zejména Keltové, Germáni a Slované způsoby přípravy alkoholického nápoje, který jim ulehčí těžký životní úděl. Pro úpravu nasládlé chuti piva se zprvu používaly různé byliny či dubová kůra. Střední klimatický pás Evropy byl také místem, kde se zrodilo moderní pivo. Tyto národy následně naučily celý svět, jak vařit pivo průmyslově.

Oblast Žatecka hostila až do 1. století př.n.l. Keltské kmeny. Následný tlak germánských kmenů donutil Kelty k odchodu. Úrodné údolí řeky Ohře po svém příchodu v 6. století osídlili Slované . Věnovali se také zemědělské činnosti včetně pěstování obilnin i vaření piva . Z dálných plání východní Evropy si přinesli také zkušenost užívání chmele při výrobě primitivního piva.

J.Vent, pivovar U Orloje

Žatec – výjimečné město chmele a piva.

II. kapitola – předlouhá cesta piva

Trvalo tisíce let, než pivo doputovalo z dávné Mezopotámie do středu Evropy. Kolébkou výroby piva jsou úrodné nížiny podél řek Eufrat a Tigris. Kvašený nápoj z obilí využívali i staří Egypťané. Počátky piva se spojují s počátky tamních civilizací, tedy od 7. tisíciletí př.n.l. Již Chammurapiho zákoník obsahuje první regulativní nařízení ohledně kvality a ceny piva. Porušování nařízení se trestalo smrtí utopením.

Do piva se tehdy ještě nepřidával chmel. K tomu došlo později, když zkušenost s výrobou piva přebírali národy žijící více na sever. Chmel se v přírodě divoce vyskytuje nejvíce okolo 50. rovnoběžky severní šířky. Svědčí mu lužní lesy a podhorské polohy. Víme přesně, že národy severního Kavkazu dodnes doma v horských vesnicích vyrábí chmelené pivo velmi primitivním způsobem. Jejich tradice sahá o více než 2 tisíce let zpět do minulosti. Právě lesy Kavkazu mohou být místem osudového setkání, kde se poprvé „ potkalo původní sladové pivo s chmelem „ a dále doputovalo do střední Evropy.

Nejstarší nález v Evropě, který přímo dokazuje vaření piva, pochází z 8. století př.n.l. V německém Kulmbachu byl nalezen džbán se zbytky piva. Toto pivo bylo ještě dochucováno dubovými listy.

www.chchp.cz

Žatec – vyjimečné město chmele a piva.

I. Kapitola - Úvod

Žatec patří ve světě mezi velice malý počet historických lokalit, kde se formovala světová tradice pěstování chmele. Místem zrodu kulturního pěstování chmele je nepochybně střední Evropa. Česká kotlina a Bavorsko jsou oblasti, odkud také pocházejí vůbec první písemné zmínky o pěstování chmele. Tradice vaření dobrého piva i pěstování kvalitního chmele vycházejí ze společně propletených kořenů. Po staletí se naše pivní kultury vzájemně ovlivňovaly.

Chmel je největší liánou středního klimatického pásma, v našich zeměpisných šířkách roste dosud i divoce. Ovíjí se kolem kmenů stromů tam, kde jsou pro něj příhodné podmínky. Ve středu Evropy lidé počali kdysi přidávat chmel do sladového nápoje. Ověřili si, že chmel zlepšuje chuť a prodlužuje trvanlivost nápoje. My v Žatci věříme, že jedni z prvních byli naši dávní předci – kmen Homolupulů. ( poddruh Homo Lupulus = Člověk Chmelový )

I když existence předků Homolupulů ještě čeká na dodatečné vědecké bádání, celý svět uznává bezprecedentní kvalitu českého piva. Ta je samozřejmě založena na výjimečnosti chuťových předností domácího aromatického chmele.

Historii – chmel – pivo – i atmosféru slávy žateckého chmele mohou návštěvníci Žatce nasát při návštěvě turistického areálu Chrám Chmele & Piva.

www.chchp.cz BJ

Ve Vyškově jsem si pořídil balíček 4 ks „Šnaps bíru“ Rafun. Heh, co je to? Asi by to mělo cílit na mladé a mělo by to být jakože cool, vtipný a ještě něco. Jo, trendy.

„Crazy, cool&fun. Šnaps bír. Pivo posílené panákem! Speciální světlé pivo ochucené, vyrobené z prvotřídních surovin. Originální, revoluční, jedinečné, cool&fun. S vysokým obsahem alkoholu 7%. Cukerná složka izomaltulóza je zdrojem dlouhodobé energie. RAFUN je pivem pro novou generaci, inspiruje, spojuje, baví. Skvěle chutná a hlavně se výborně pije!“

Mám pocit, že držím v ruce zhmotnění něčí nesoudnosti. Někdo si myslel, že má fakt dobrej nápad. Jenže neměl a nenechal si to vymluvit. Napadla ho spíš slabší česko-anglická slovní hříčka a potřeboval si udělat radost tím, jak je dobrá. Jako že ne Rafan, ale Rafun. „…KONEČNĚ je tu nejvíc CRAZY PITÍ. DYŤ ŽIVOT JE hRA FUNtastická“. Hm. To už to mohl být rovnou hrdina všech velkolepých vystoupení, neboli SHOW-REK.

Podle mě jsou to proj… ehm, promrhané peníze, fungovat to nebude a zamýšlená cílová skupina se na to ani nevydefekuje. A proč? Protože nejspíš ani neexistuje. A pokud opravdu existuje několik jedinců, považovatelných za cílovou skupinu, tak ti se o tom ani nedozví.

Podobný pokus, pokud vím, nevyšel ani větším machrům. Nebo se snad Gambrinus XNDL (nebo jak se jmenoval) stal nějakou mládežnickou legendou? Spíš se krčí někde na dně propadliště pivních dějin a utěšuje tam „Staropramen O106“.

Upachtěné, laciné, mimo mísu. Vyškovští, dělejte, co umíte. Umíte dobré ležáky a ve speciálech máte taky slušně našlápnuto. Takže proč se za každou cenu snažit o průlom jinde? Já ve svých pětatřiceti taky nechodím balit šestnáctky. (Vlastně, já to neuměl ani v těch šestnácti, tak teď si to vynahrazuji psaním žlučovitých textů…)

To by bylo k formě a nyní přejděme k obsahu. Má to světlou barvu. Vypít se to dá. Prázdnější, hořké. U těchhle produktů ale o chuť ani tak nejde, takže nemá moc smysl se jí zabývat.

Tolik tedy mé ryze subjektivní hodnocení tohoto onoho. Třeba se ale pletu a mládežníci z toho skutečně budou hýkat nadšením. V tom případě se vyškovským omluvím zakoupením a vypitím ještě jednoho balení.

Kdybyste to nevěděli, tak údajně někde ještě pořád probíhá nějaká Funmánie.Více informací na www.rafun.cz

Autor: Zapšklý pivař

Jak jsme Vás informovali zde, chystá se v Dobřanech pivní akce zaměřená na minipivovary. Dobřanští pivovarníci nemluví do větru a tak ani ne do týdne přichází propozice akce, která nese jméno Svatovítské pivní slavnosti.

Z plakátku je vše zřejmé. Snad jen doplním, že Valášek a Harrach dodá sudy, osobně se neúčastní. I tak je ale účast víc jak zajímavá. Obzvláště pak pivo hostí ze Slovenska a Francie neochutnáte v našich končinách každý den. A co napsali francouzští hosté k účasti v Dobřanech?

"Francouzský minipivovar „BRASSERIE ARTISANALE DU CHATEAU FORT“ a jeho sládek pan Jean-Christophe Viot jsou rádi, že se mohou zúčastnit pivních slavností v Dobřanech a seznámit Vás se svým pivem.

Minipivovar „BRASSERIE ARTISANALE DU CHATEAU FORT“ byl založen v roce 2004 a funguje s restaurací téhož jména. Pan Jean- Christophe Viot, sládek, ho převzal roku 2007.

Pivovar se skládá z varné kádě obsahu 2,5 hektolitrů a ze čtyř kvasných kádí / tanků, ve kterých také pivo uzrává. Objem výroby je 250 hektolitrů sudového piva ročně. Dvaceti a třicetilitrové soudky piva jsou prodávány hlavně v severovýchodní Francii, v oblasti mezi městy Lille a Remeš, a pochopitelně v departementu „Les Ardennes“, kde se minipivovar nachází.

Dále sládek nabízí své pivo široké veřejnosti na různých pivních slavnostech, festivalech a u příležitosti různých potravinářských veletrhů.

Nabízí následující druhy piva:

- světlé: pivo zlaté barvy s květinovou vůní a s příjemnou doznívající hořkostí v ústech (6% alkoholu)

- polotmavé: pivo rubínové barvy s jemnou příchutí karamelových sušenek (6,5% alkoholu)

- triple: pivo polotmavé barvy, která přechází do oranžové (ovocná příchuť pomeranč a merunka) s významně hořkou příchutí (9% alkoholu)

- passe stout: černé pivo s kávovou a čokoládovou příchutí a s vanilkovým nádechem (6,5% alkoholu)

- pšeničné: pivo typu německého Weizenbier s citrusovou příchutí, bez přidání jakéhokoliv koření (4,5% alkoholu)

Pivo, které se prodává v lahvích, je vyrobeno belgickým pivovarem „Millevertus“, který ho vaří podle receptu pana sládka Viota (který nevlastní vlastní stáčečku).

Na vaše zdraví!

Dej Bůh štěstí!"

Já si myslím, že se máme 16. června v Dobřanech nač těšit. Přijedete se také podívat?

Dnes mne kontaktovala paní z obchodního oddělení ČTK s tím, že na PI neprávem využíváme jejich zpravodajství. I model, který provozujeme od Nového roku, je prý špatně.

Cituji: "píši Vám v souvislosti s publikací zpravodajství ČTK, publikovaném několik let na stránkách http://pivni.info. Ke zveřejňování zpráv, či jejich částí, je třeba mít s ČTK smlouvu s řádnou licencí. Licenci pro zveřejňování zpráv je třeba mít i v případě, že články ČTK přebíráte z jiných zdrojů (zpravodajské servery i další různé webové stránky).

Každý web, který je s ČTK řádně smluven, mívá na stránkách upozornění o zákazu přebírání zpravodajství ČTK (viz například České noviny: http://www.ceskenoviny.cz/podminky_uziti/#copyright). Poslední dva roky provádíme pravidelný sken internetu, a weby, které nepatří mezi naše klienty, a přesto zprávy publikují, oslovujeme. Nabízíme smlouvu pro odběr a publikaci zpráv, odkup dosud publikovaných zpráv, či odstranění zpráv.

Pokud budete chtít nadále naše zpravodajství zpřístupňovat, jedinou bezplatnou formou je titulek, který je zároveň proklikem a vede na zdrojovou zprávu."

Jelikož si myslím, že pro naše zájmové zpravodajství nemá smysl platit několik tisíc Kč měsíčně, rozhodl jsem se pro smazání (či předělání do vyhovující formy) příspěvků, které mají co do činění s ČTK. Protože je v kategorii blogů (kam i převzaté novinové články patří) přes 9 000 příspěvků, nevím, zda je časově/technicky možné vše vyfiltrovat.

A teď babo raď...

V sobotu 21. dubna 2012 proběhla ve Dvoře Králové n.L. malá oslava. Tamní rodinný pivovar Tambor uvedl na trh svůj nový produkt, dvanáctistupňový ležák Tambor - R.A. Dvorský!

Toto pivo právem (a to i doslova neboli "de iure") dostalo přídomek po známém, slavném hudebníkovi a zpěvákovi Rudolfu Antonínovi, který co místní rodák, lokální patriot a v mládí dokonce zaměstnanec tehdejšího pivovaru zdejšího, sám později vystupoval se svým orchestrem právě pod uměleckým jménem R. A. Dvorský.

Milovníky zlatavého moku dlouho očekávaná "dvanáctka" splnila (ne-li předčila!) jejich očekávání! Dokladem budiž hojná účast a konzumace taková, že pánové Kiriakovský (majitel pivovaru) a Goldšmíd (obchodník s pivem a vínem) museli dopravit do areálu bývalého královédvorského pivovaru, kde se slavnostní křest nového ležáku odehrával, o několik sudů tohoto piva víc než původně předpokládali. Jelikož ale svému nápoji věřili, nebyli zaskočeni, zareagovali střelhbitě, a tak nikdo nepřišel zkrátka!

Celá akce trvala od 11.00 do 17:00 hod. za hudebního doprovodu místních country kapel Phobos a Wostruha, a Bigbandu R. A. Dvorský. Patřičně vhodnou krmí jistila nutkání přítomných po potravě "Stará krčma", sídlící tamtéž. Když k tomu všemu svou přízní přispělo ještě slunečné počasí, úspěch akce byl dovršen!

Nikoliv pověstnou "třešinkou na dortu", ale v tomto případě "pěnou na pěně" byla parafráze známého hitu R.A. Dvorského Hm, hm, ach ty jsi úžasná, kterou si pro pobavení pt. čtenářů dovolujeme zde přetisknout:

12° pivo Tambor - R.A.Dvorský (C JAK)

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, dvanáctka má,

hm, hm, to už je dnes jasný,

hm, hm, rád si ji dám

Já mohu teď jen říkat slova obdivná,

tam kde ji točí tam je rázem duše má ztracená.

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, já rád ho mám

Mám pro její chuť pochvalných sto výrazů,

v nich můžeš číst mé vyznání,

mé dny jsou krásné, nádherné a bez kazů,

když Tambor mám dvanáctku popu - lární

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, dvanáctka má,

hm, hm, to už je dnes jasný,

hm, hm, rád si ji dám

Já mohu teď jen říkat slova obdivná,

tam kde ji točí tam je rázem duše má ztracená.

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, já rád ho mám

Pro "pivni.info" Jaroslav Kratěna, 23.4. 2012, Dvůr Králové n.L.

Od včerejška je v První pivní tramwayi v Praze na Spořilově na čepu šest pšeničných piv - Herold, Primátor, Velen, Vít, Hoegaarden a Fénix! Přijďte ochutnat a porovnat!

Včera tam proběhla degustace První pivní extraligy, které se účastnilo osm mladých dam, představitelek cílové skupiny pivovarů pro pšeničná piva.

František Trantina

Možná jste si už všimli změn, které se týkají zejména přebíraných článků z tisku. Bohužel jíž nelze přetiskovat celé znění. Dá se to pochopit, novinovým serverům se tak snižuje návštevnost tak potřebná pro zadavatele reklamy. Napříště se tedy u novinových článků zobrazí jen název, perex (tedy cca 1-2 věty) a odkaz na původní článek. Pro Vás to znamená o pár kliknutí navíc, tak snad to nebude tak velká překážka. Doufám, že nám i tak zachováte přízeň a když se k tématu budete chtít vyjádřit, nezůstane jen u Vašeho příspěvku v "novinách", ale podiskutujeme o něm i na PI.

Tolik nepopulární opatření a teď snad něco veselejšího. Vedle mapy pivovarů jsme zprovoznili mapu Pivní místa v ČR, kde byste měli nalézt seznam míst, kde nakoupíte či ochutnáte dobrá (nejen) česká piva.

Zatím tam přidávám místa, která jsem sám navštívil. Protože nejsem schopen navštívit a hlavně objektivně posoudit zajímavá pivní místa v celé naší vlasti, chci požádat Vás čtenáře PI, abyste mi dali typ. Napište nám o něm do redakce Pivního.infa. Napište v čem je ono místečko zajímavé, proč bychom ho měli zařadit. Abychom jej mohli zanést do mapy, potřebujeme přesnou adresu a nejlépe i adresu webové prezentace (pokud ji podnik má). Podnik by samozřejmě v první řadě měl prodávat pivo z malých či středních (nejen) českých pivovarů.

A jaké že podniky sem budeme zařazovat? Mám na mysli zejména: Pivnice - Restaurace - Pivotéky. Otázkou zůstává, zda znovu i do této mapy řadit minipivovarské restaurace? To bych nechal na delší diskusi.

Doufám, že společnými silami vytvoříme kvalitního průvodcena cestě za dobrým pivem v ČR.

Zdarec lidi!

Vím, že jsem se dlouho neozval, ale za to teď se ozývám se samými převratnými zprávami:

Od Nového roku tj. od 2.1.2012 se stává VAGON a CELÁ CHODBA NEKUŘÁCKOU ZÓNOU !!!

Nekuřáků zkrátka přibývá a celkem chápu jejich argumenty na to, že by sice k nám do Tramwaye rádi přišli, ale nechtějí si nechat nasmradit oblečení kouřem… Tak to zkrátka zkusíme a uvidíme.

Uděláme si v úterý 3. ledna takovou malou sanitárku vagonu a chodby tzn. že vše zbavíme nánosů kuřáckého dehtu. Stěny, vagon, palubky, stoly a lavice vše pořádně umejeme, podlahu vagonu a mozaikovou zastáfku vydrhneme, koberce vypereme, tagže to tam bude zkrátka voňavoučký a už se tam nigdy nebude nic kouřit :) !!!

Kouřit se bude smět jen na baru a v salonku.

Howg !

___

Na někdy na ledenec připravuji pro nevěřící Tomáše ochutnávku-degustaci pif tak, jak ji v prostorách První Pivní Tramwaye pořádá První Pivní Extraliga. Fčas vám o tom napíšu a gdo budete chtít, tak se můžete přihlásit a vyzkoušet si na vlastní chuťové pohárky jaké to je, gdyž před vámi stojí jedenáct světlých českých ležáků a vy je máte jen dle chuti a vůně ohodnotit :)!

Tato degustační akce je v podstatě reakce :) na různé ohlasy lidí, kteří si stále myslí, že rozeznat jednotlivá piva od sebe je hračka a nám pak lajou za to, co že jsme to zase vybrali při našich pravidelných degustacích. Pokud bude o tuto akci zájem i do budoucna, tak se nebráním ji dělat častěji pro širší pivní veřejnost…

S pozdravem

Českému pifku zdar !

Jirka Bejček Stehlíček.

Prodej piva TAMBOR, zejména ve dvorských hostincích, rok do roku stoupá, což vede místní pivovar k rozhodnutí, že je potřeba razantně zvětšit kapacitu ležáckého sklepa, aby nedocházelo k tomu, že v období léta je již tradičně pivovar minimálně na týden nebo deset dní “vypit”. Prodej piva v lahvích se úplně přes léto zastaví a piva bývá málo i do sudů!

Řešení je jediné a to investovat do rozšíření pivovaru. Do konce února 2012 ležácký sklep pivovaru TAMBOR naroste o 100%, tzn. na cca 1000 hl.

Komu zachutnalo místní pivo a kdo se je oblíbil? Jsou to zejména fandové různých sportovních oddílů či spolků bez rozdílu věku a pohlaví. A ty je potřeba odměnit za jejich přístup k “novému pivu na pivním trhu“ ve městě a okolí. Nejlepší odměnou jim může být, když pivovar aktivně podpoří sportovní oddíl, který mají oni tak rádi a značnou část svého volného času mu věnují. Lokální sport, lokální pivo a lokální fandové to patří a bude patřit k sobě.

Pivovar Tambor se tak stává novým generálním sponzorem královédvorského hokeje.

Co k tomu říká Majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský?

Za klinickou smrt označil nový generální sponzor královédvorského hokeje situaci v místním klubu. Před lety novou éru pod hlavičkou HC v oddíle zakládal, nyní se pod jménem svého pivovaru vrátil, aby hokeji pomohl v době nejhorší.

Vracíte se do klubu po několika letech. Jak vnímáte jeho situaci a s čím přicházíte?

Na opětovném příchodu jsem se domluvil s Martinem Lelkou, jenž se ve Dvoře o mužstvo dospělých stará. Nastínil mi situaci, která nebyla před sezonou vůbec jednoduchá. Hrozilo dokonce, že by mužský hokej ve městě skončil, což jsem nemohl dopustit.

K čemu lze situaci ve dvorském klubu přirovnat?

To je jednoduché. Pokud se třeba Vrchlabí po skončení první ligy muselo odrazit od píky a začít znovu budovat nový tým, tak my jsme také doslova na bodu nula. Skončila spousta hráčů, klub neměl finanční prostředky a je na nás, abychom pozici místního HC vrátili tam, kam patří.

V leckterém klubu přijde nový partner a vydrží třeba jen jednu, dvě sezony. Mohou se příznivci něčeho podobného obávat ve vašem případě?

Dohodli jsme se, že do hokeje vstupuji na pět let s tím, že poté se budeme bavit dál.

O vás je známo, že sport jako takový rád podporujete. Rozhodoval jste se dlouho, zda půjdete znovu i do hokeje?

To nebylo třeba. Z mého pohledu jde hlavně o to „Dvoráctví“. Navíc chci nějak vrátit podporu těm, kdo pijí naše pivo a těší mě, že právě oni nejvíc vděčí tomuto kroku. Třetím důvodem je fakt, že kultura a sport do Dvora Králové patří a pokud se nedokáže město samo postarat o sportovní dění, je třeba mu v tom pomoci.

Jak vůbec vnímáte postoj města ke sportu. Myslíte, že je dostačující a na úrovni?

To si samozřejmě nemyslím. Chceme s městem intenzivně jednat a nenechat sport v této rovině. Podmínky pro zajištění sportu jsou ve Dvoře tragické.

Prozradíte fanouškům i sportovní cíle?

Nejprve chceme klub stabilizovat, aby fungoval. Mě hlavně těší, že zde dostávají příležitost odchovanci, což v jiných klubech zvykem není.

Jistě budete hledat i cestu k fanouškům. Plánujete nějaký krok hned v prvním domácím utkání?

V neděli proti Nové Pace tým premiérově nastoupí v nových dresech. Fanoušků si velice vážíme a rádi bychom je pozvali do hlediště. Členové fanclubu, co chodí fandit do kotle, se mohou v neděli těšit na dárek, který neprozradím, ale rozhodně jim udělá radost.

Co říci závěrem? Snad jen to, že přejeme královédvorskému hokeji hodně vstřelených gólů a vítězství za vítězstvím a pivovaru Tambor, aby si zachoval kvalitu a hlavně chuť jeho piv.

Trefu do černého potvrzují i následující slova jednoho dvorského hokejového fanouška: "Jako fanoušek dvorského hokeje vám musím poděkovat, že jste nenechal hokej ve Dvoře zaniknout a vzal jste si klub pod křídla. Věřím, že jste neudělal špatně a nějakou tu sezonu nějakým způsobem zaštítíte. Teď se již v restauraci nebudu rozmýšlet jaké pivo si mám dát, teď už si budu dávat jen Tambora a věřím, že nebudu jediný, kdo takhle bude přemýšlet, že každým vypitým pivem taky trochu pomůžu místnímu HC Tambor D.K.n.L.. Jinak Vaše pivo mi chutná a teď bude ještě víc! Takže sportu zdar a dvorskému hokeji zvlášť..."

Zdroje: Krkonošský deník a Pivovar Tambor

Kalendář regionálních pivovarů 2012 se právě dokončuje. Víte o nějaké akci v příštím roce, která by se v kalendáři mohla prezentovat? Máte zájem o výtisk Kalendáře na rok 2012?

O akci informujte a kalendář objednávejte u vydavatele, pana Jiřího Procházky na mailu jpahk(zav)tiscali.cz či na tel. 603 446 774

O Chýnovu (původně též Chejnov) je známo, že je jedním z nejdéle trvale osídlených míst v Čechách. Zmínky o něm jsou již v Kosmově kronice a vztahují se k roku 981. Původně ho vlastnili Slavníkovci, kteří tu vybudovali tvrz, která byla později za Arnošta z Pardubic přestavěna na malý hrad. V 15. století získali Chýnov Malovcové z Malovic a nastal postupný rozmach obce. Zasloužil se o něj především Jakub Krčín z Jelčan, který zde vybudoval první moderní vodovod. Voda se přiváděla otevřenou strouhou z více než ze dvou kilometrů vzdáleného rybníka a byla rozvedena sosnovými rourami do několika městských kašen a studní.

Současně s vodovodem byl roku 1581 postaven i pivovar, který sloužil místní šlechtě. Nejprve Malovcům, pak Vencelíkům, Eggenbergům a nakonec Schwarzenbergům, podle nichž se někdy nazýval také Schwarzenberský. Poslední pivo bylo v Chýnově uvařeno tři dny před koncem roku 1948. Pivovar tehdy vyráběl zhruba pět tisíc hektolitrů zlatavého moku ročně (říká se že vynikající kvality) a jeho provoz se po znárodnění prý již nevyplatil. Byl proto přeměněn na sklad třeboňského piva a jeho stav se začal zhoršovat. Po roce 1989 zůstaly z kdysi výstavného pivovaru už jen smutné zbytky, které dál chátraly.

Právě v srpnu letošního roku ale otevírá současný majitel malou předzahrádku s výčepem (zatím dováženého piva) s cílem vrátit pivovaru život. Otevření má sloužit i jako předzvěst před otevřením pivovarského klubu (na přelomu příštího roku). Stavte se u nás na jedno (nebo i na víc) za velmi velmi osvěžující cenu... Přispějete tím i na rekonstrukci této skvostné památky...

Dr.Valek, Walboria s.r.o.

Počátkem července vyšlo druhé vydání encyklopedické publikace Pošumavské pivovary autora Mgr. Tomáše Cihláře, která zachycuje detailní historii 50 pivovarů a pivovárků, které na Klatovsku a Sušicku vařily ještě po zrušení propinačního zákona v roce 1869. První vydání v roce 2003 bylo téměř okamžitě rozebráno. Druhé vydání má upravenou textovou část, obměněnou fotodokumentaci a rozšířenou barevnou obrazovou přílohu. Součástí je samozřejmě i aktualizovaný katalog starých pivních lahví s litými nápisy. Skutečnou lahůdkou je především 36 detailních barevných fotografií těch nejvzácnějších pivních lahví nasnímaných originální technikou. Kniha je určena nejen zájemcům o historii pivovarnictví či sběratelům různých pivovarských předmětů, ale i široké laické čtenářské veřejnosti. Cena publikace je 399,- Kč (+ poštovné a balné). Kniha bude zaslána v bezpečné bublinkové obálce.

Objednávky na těchto kontaktech: Samot44@seznam.cz, 606 494 996

Zdroj: Anonce knihy | Mgr. Tomáš Cihlář autor a vydavatel publikace