Podzim. Říjen. Lehce depresivní stavy duše. Řečeno s básníkem Františkem Gellnerem:

Propil jsem peníze, na dluh pít budu.

Šťasten, kdo propije boty své!

Zřím oknem krčmy ven v rozmoklou půdu.

Podzim se stromů listí rve.

Jaké pivo tedy v tento čas zvolit? Na dýňový ejl je ještě brzy, dušičky teprve přijdou. Hodil by se určitě ejl jantarový, avšak dejte dohromady devět, deset vzorků! No, ono by to zřejmě šlo, ale odhlasovány byly polotmavé ležáky, tedy piva spodně kvašená od stupňovitosti 11 po 13 (třináctky jsou sice v kategorii speciálů nebo silných piv, ale pořád jde o ležáky). A to z českých a moravských minipivovarů.

Dobrá volba, polotmavý ležák dobře známe a máme jej napitý. Takže vzhůru, ochutnávat a známkovat! PRK pro tuto degustaci rozšířili dva náhradníci, a tak je nás devět, stejně jako vzorků. A děkujeme moc do Všeradic a Ctiněvsi za poskytnutí vzorků gratis, což nemohlo v žádném případě ovlivnit hodnocení, neb degustace je vždy slepá a nikdo během ní ani slovně ani posunky ani jiným způsobem nedává najevo své momentální nálady. Některá piva jsou výborná, v jiných jsou lehčí nebo výraznější vady od zvýšeného množství diacetylu, přes zeleninovou pachuť, odlakovač až po skunka. U jednoho vzorku jsme se nedokázali shodnout, zda splňuje či nesplňuje kritéria stylu - pivo z Radobyčic někomu přišlo už jako tmavé, proti zbylým vzorkům opravdu výrazně. Nakonec se degustace účastnilo a ač bylo jinak výborné, pár bodů navíc za nedodržení polotmavosti dostalo. A jak to tedy dopadlo?

1. 34 bodů: Podřipský jantar 13, pivovar Ctiněves

2. 38 bodů: Antoš polotmavý 13. pivovar Antoš Slaný

3. 39 bodů: Všerad polotmavý 11, pivovar Všeradice

4. 45 bodů: Jezevec polotmavý 13, pivovar Radobyčice

5. 48 bodů: Lambert polotmavý 12, pivovar Hrádek

6. 48 bodů: Jantarový stoják 12, pivovar Bylnice

7. 55 bodů: Permon polotmavý 12, pivovar Sokolov

8. 58 bodů: Lochkov polotmavá 13, pivovar Na Lochkově (Praha)

9. 59 bodů: Lužiny polotmavá 13, pivovar Lužiny (Praha)

Výsledky jsou zasloužené, první tři vzorky se ukázaly být v dobré kondici, na čtvrtém místě také velmi dobrý Jezevec, o páté a šesté místo se rozpíjelo (5:4 pro Hrádek), tři poslední vzorky vykazovaly zřetelné senzorické nedostatky. Sláva vítězi, čest poraženým. Příště si zkusíme oddegustovat světlé ležáky ze středně velkých pivovarů, dostupné v běžné maloobchodní síti, ale pozor - pouze ve skle.

Na závěr letí tradiční poděkování Hanzovi do Zlejch za azyl a perfektní servis.

Tak nevím, už je to tady zase - obarvená piva. Proboha, co to je za mánii? Dnes na "farmářském" trhu u nás na přípražském venkově jsem zahlédl stánek pána s mošty, kterak prodává létající pivo Malt. Tři druhy, jelikož jsem to ještě nezkusil, tak jdu blíž. Velikonoční zelené, měl už poslední kus, jak šlo na dračku. Ptám se ho: "Co v tom je za barvivo?" "No, bylinky, samá příroda", praví on. Podívám se na etiketu a skutečně, tři bylinky, ovšem následované triem éček... Opravdu do sebe musíme rvát umělá barviva za každou cenu? Zakoupil jsem radši polotmavý speciál, ovšem ani ten už si víckrát nedám - je nějak mýdlový nebo co. Vážení, kdo chce pít barvená piva, nechť si dá panáka zelené do piva (magický voko). Anebo, jak jsem poradil jednomu sládkovi a asi si to nechám patentovat - nakupte modré sklo a do něj o velikonocích točte obyčejné pivo. Zákazník dostane svoje "zelené" a bude spokojen a vy, výrobci, sládci, ušetříte čas scháněním barviv a vymýšlením postupů. Přeji krásné velikonoce.

Prvního prosincového pondělí roku 2015 se opět sešla Pivní revizní komise v počtu 9 degustátorů a 1 nalévače (díky, Míro!), aby ve svém domovském působišti (pivnice Zlý časy v Nuslích) zhodnotila kvalitu pivních vzorků. K degustaci bylo zvoleno téma „České světlé speciály v rozsahu 13 – 15 % extraktu původní mladiny“. O vzorky se vzorně postarala Jana, velké díky směřují do Berouna, Hostomic a Zbraslavic za poskytnutí vzorků zdarma, v neposlední řadě se sluší poděkovat majiteli a obsluze výše zmíněné restaurace za to, že nám umožňují tyto degustace pořádat.

Do soutěže jsme zařadili tyto vzorky:

Lord, 15 % EPM, pivovar Beroun, Baronka Premium, 13 % EPM, pivovar Žatec, Poutník, 14 % EPM, pivovar Pelhřimov, Krakonoš, 14 % EPM, pivovar Trutnov, Spytihněv, 14 % EPM, pivovar Vratislavice, Ferdinand d´Este, 15 % EPM, pivovar Benešov, Mikuláš, 14 % EPM, pivovar Zbraslavice a Fabián, 15 % EPM, pivovar Hostomice.

Musím konstatovat, že dodané vzorky prokázaly svou kvalitu. Nenašel se vyloženě havarovaný kus, vyskytly se drobné výtky vůči vůni několika vzorků (myšina, stařina, DMS), jemné nedostatky byly odhaleny i v chuti (chuť vápna nebo křídy, nesoulad mezi hutným tělem a přechmelením u jednoho vzorku). Za nedodržení stylu někteří z nás srazili hodnocení zbraslavického Mikuláše, jehož výrobce deklaruje jako světlou čtrnáctku (barva piva polotmavá, v chuti výrazně zastoupena karamelová stopa), přitom šlo o pivo velmi pitelné. A jak vše nakonec dopadlo?

1. Fabián (Hostomice) – 38 bodů

2. Poutník (Pelhřimov) – 44 bodů

3. Spytihněv (Vratislavice) – 45 bodů

4. Mikuláš (Zbraslavice) – 47 bodů

5. Krakonoš (Trutnov) – 48 bodů, rozpij 5:4

6. Ferdinand d´Este (Benešov) – 48 bodů, rozpij 4:5

7. Baronka (Žatec) – 52 bodů

8. Lord (Beroun) – 53 bodů

Když jsem na pivním infu objevil chystaný Den otevřených dveří, který se měl konat o poslední adventní neděli, dlouho jsem neváhal - stačilo se zaregistrovat a během chvíle jsem věděl o přesném času prohlídky. Vzpomínám si, že jsem pivovar Staropramen zevnitř (nepočítám v to pivovarskou restauraci Na verandách) naposledy navštívil 16.12. 1992 při podobné příležitosti. Škoda, že jsem tehdy nefotil, srovnání obou prohlídkových tras by jistě bylo zajímavé. Dnes ve Staropramenu používají moderní technologii, od nové varny po branická "cékáčka", kam se návštěvníci nevodí (a ono asi není o moc stát). Zbývalo vyřešit problém, co s historickou varnou a přilehlými prostory. A nové návštěvnické centrum bylo na světě, s velkou slávou a do světa vytrubovanými vynaloženými náklady ve výši cca 31 "míčů v českých", se otevřelo letos v létě. Z prostor staré varny a podvarní vznikl malý prohlídkový okruh, náměstíčko a stylový bar, kde návštěvníci mohou na závěr exkurze popít z poněkud fádní nabídky smíchovské velkovýrobny. Zařízení baru hodnotím velmi dobře, spojení historických reklam, replik stolů a židlí, ale i moderny v podobě řešení stěn či designu výčepních stolic se prostě povedlo. Rovněž ručně vyráběné pivní sklo nadchne. Za výrazný zápor považuji absenci nealko nápojů (studených i teplých, dokonce chybělo i nealko pivo), takže mladší návštěvníci musí sedět nasucho.

Teď k exkurzi samotné. Přijde mi, že mezi sebou velké koncerny soutěží o to, kdo je nejmodernější, kdo je nejvíc in a cool. Tady ve Staropramenu tvrdí, že starý okruh byl moc dlouhý, únavný apod. Zato nová trasa je odlidštěná, turisty vede hlas z automatu a světla, která se rozsvěcují a zhasínají tak, abyste byli nasměrováni na určitý podnět, asi jako slepice v drůbežárně, když se po nich něco chce. Promlouvá k vám i duch pana starého Paspy, řvou na vás z reproduktorů zvuky jak z multikina, nespočet rozsvícených obrazovek na vás prostě cosi chrlí. Zajímavá byla z mého pohledu stará laboratoř, ukázka stáčecí linky a pivovarská nákladní tatrovka. Osazení staré varny "hightechaudiovideo" vybavením nepovažuji za vkusné. Mimochodem, když už se chlubím, jaký balík jsem do úprav vložil, měl bych také důsledně kontrolovat kvalitu provedené práce. Některé detaily působí přinejmenším odfláknutě, zkuste si zblízka prohlédnout obě scezovací korýtka (to druhé bude pravděpodobně atrapa). Celkově vzato, když porovnám podobné moderní trasy, namátkou Velké Popovice, Prazdroj, Gambrinus, opravdu mi se Staropramenem splývají. Jeden napodobuje druhého, nikdo není svůj, výrazně svůj. Já se ptám, proč? Vám se tyto exkurze líbí? Co já bych dal za klasickou prohlídku, procházku pivovarem, jakou jsem podniknul před devatenácti lety. Zavítat taky na spilku, do sklepa, na filtraci a stáčírnu, jít několikrát přes pivovarský dvůr a na závěr ochutnat z tanku natočené výborné pivo, třeba v zasedací místnosti akcionářů, jak tomu bylo tehdy.

Aspoň že ty vzpomínky zůstaly. A taky vůně díla linoucí se z varny přes Smíchov, podle směru větru dál do Podskalí nebo Podolí či na Pankrác, tu naštěstí stále ještě je.

Poznámka na závěr - pokud se chystáte navštívit poslední funkční pražský průmyslový pivovar, vězte, že vchod je z ulice Pivovarské, čili z boku. Běžná cena vstupenky činí 199 Kč na osobu za zhruba 35-ti minutový okruh. V baru pod náměstíčkem lze posedět i bez nutnosti projít návštěvnickou trasu, dále je tam možnost zakoupit si propagační a upomínkové předměty.

Fotky naleznete ve fotogalerii zde