Když jsem na pivním infu objevil chystaný Den otevřených dveří, který se měl konat o poslední adventní neděli, dlouho jsem neváhal - stačilo se zaregistrovat a během chvíle jsem věděl o přesném času prohlídky. Vzpomínám si, že jsem pivovar Staropramen zevnitř (nepočítám v to pivovarskou restauraci Na verandách) naposledy navštívil 16.12. 1992 při podobné příležitosti. Škoda, že jsem tehdy nefotil, srovnání obou prohlídkových tras by jistě bylo zajímavé. Dnes ve Staropramenu používají moderní technologii, od nové varny po branická "cékáčka", kam se návštěvníci nevodí (a ono asi není o moc stát). Zbývalo vyřešit problém, co s historickou varnou a přilehlými prostory. A nové návštěvnické centrum bylo na světě, s velkou slávou a do světa vytrubovanými vynaloženými náklady ve výši cca 31 "míčů v českých", se otevřelo letos v létě. Z prostor staré varny a podvarní vznikl malý prohlídkový okruh, náměstíčko a stylový bar, kde návštěvníci mohou na závěr exkurze popít z poněkud fádní nabídky smíchovské velkovýrobny. Zařízení baru hodnotím velmi dobře, spojení historických reklam, replik stolů a židlí, ale i moderny v podobě řešení stěn či designu výčepních stolic se prostě povedlo. Rovněž ručně vyráběné pivní sklo nadchne. Za výrazný zápor považuji absenci nealko nápojů (studených i teplých, dokonce chybělo i nealko pivo), takže mladší návštěvníci musí sedět nasucho.

Teď k exkurzi samotné. Přijde mi, že mezi sebou velké koncerny soutěží o to, kdo je nejmodernější, kdo je nejvíc in a cool. Tady ve Staropramenu tvrdí, že starý okruh byl moc dlouhý, únavný apod. Zato nová trasa je odlidštěná, turisty vede hlas z automatu a světla, která se rozsvěcují a zhasínají tak, abyste byli nasměrováni na určitý podnět, asi jako slepice v drůbežárně, když se po nich něco chce. Promlouvá k vám i duch pana starého Paspy, řvou na vás z reproduktorů zvuky jak z multikina, nespočet rozsvícených obrazovek na vás prostě cosi chrlí. Zajímavá byla z mého pohledu stará laboratoř, ukázka stáčecí linky a pivovarská nákladní tatrovka. Osazení staré varny "hightechaudiovideo" vybavením nepovažuji za vkusné. Mimochodem, když už se chlubím, jaký balík jsem do úprav vložil, měl bych také důsledně kontrolovat kvalitu provedené práce. Některé detaily působí přinejmenším odfláknutě, zkuste si zblízka prohlédnout obě scezovací korýtka (to druhé bude pravděpodobně atrapa). Celkově vzato, když porovnám podobné moderní trasy, namátkou Velké Popovice, Prazdroj, Gambrinus, opravdu mi se Staropramenem splývají. Jeden napodobuje druhého, nikdo není svůj, výrazně svůj. Já se ptám, proč? Vám se tyto exkurze líbí? Co já bych dal za klasickou prohlídku, procházku pivovarem, jakou jsem podniknul před devatenácti lety. Zavítat taky na spilku, do sklepa, na filtraci a stáčírnu, jít několikrát přes pivovarský dvůr a na závěr ochutnat z tanku natočené výborné pivo, třeba v zasedací místnosti akcionářů, jak tomu bylo tehdy.

Aspoň že ty vzpomínky zůstaly. A taky vůně díla linoucí se z varny přes Smíchov, podle směru větru dál do Podskalí nebo Podolí či na Pankrác, tu naštěstí stále ještě je.

Poznámka na závěr - pokud se chystáte navštívit poslední funkční pražský průmyslový pivovar, vězte, že vchod je z ulice Pivovarské, čili z boku. Běžná cena vstupenky činí 199 Kč na osobu za zhruba 35-ti minutový okruh. V baru pod náměstíčkem lze posedět i bez nutnosti projít návštěvnickou trasu, dále je tam možnost zakoupit si propagační a upomínkové předměty.

Fotky naleznete ve fotogalerii zde