Pivní blok
Pivní blok
Právo várečné v Poličce a v Liberci
[sobota, 5. únor 2011]
Právo várečné v historii našich měst.
Při prohlížení si letošního povedeného kalendáře pivovaru Polička, jsem narazil na zajímavou informaci, že na území Poličky bylo stotřináct právovárečných domů. Mě to číslo na město, které v druhé polovině devatenáctého století mělo tři a půl tisíce obyvatel, připadá vysoké.
V té době rodiny měli pět až sedm členů v průměru, tak to je jeden právovárečný dům na 4-6rodin. Možná, že nám další zajímavé informace k Poličce dá Roman Holoubek.
Tak jsem se snažil zjistit nějaké informace z mého rodného Liberce-Reichenbergu, ale tam je toto číslo snad nedohledatelné. Hlavně je skutečnost s udělováním práva várečného pro měš’tanské domy v Liberci, ovlivněna udělením práva várečného pro město v roce 1560, rodem Redernů. Pak vznikl měšťanský pivovar na Staroměstském náměstí (dnes nám.Dr.E.Beneše), když nevyhovoval dalšímu zvětšení kapacity vznikl nový akcionářský pivovar ve Vratislavicích, v roce 1872 založena akciovka, 1873 započata stavba, 1874 zprovozněn.
A jaké zajímavé informace o svém rodišti nebo působišti ohledně práva várečného, jste schopni najít vy a dát jen tak ve zkratce na vědomí ostatním.
Pidat reakci
pechi
sobota, 5. únor 2011
10:41
Rodiny 5-7 členů, to nesedí. Obzvlášť v městském prostředí byly rodiny výrazně méněčetné. Doporučuji prostudovat něco málo z historické demografie (např. Ludmila Fialová, Pavla Horská atd.). K právu várečnému - rozhodně to nebylo tak, že by všichni najednou a stále vařili. Pořadí se určovalo pravidly, takže právo várky na konkrétního majitele domu vyšlo třeba jednou za dva nebo 3 roky. Tak tomu bývalo i v dalších městech.
Adsense
21. listopad 2024
15:28
posted by: Inzerce
hroch
sobota, 5. únor 2011
15:52
to pechi:Historickou demografii studovat nebudu a na chytrolínské řeči jsem poslední dobou alergický. Jde to napsat slušněji- je mi jasné, že musím průměrovat chudé vícečetné rodiny s těmi měšťanskými, ale těch chudých na těch předměstích bylo určitě mnohem víc než těch měšťanských uprostřed hradeb v historických dvěstě domech, z kterých mělo právovárečné celých 113, jak píše Roman Holoubek. Navíc v jedné domácnosti nežily jen dvě generace jak je nejčastější dnes. Diskuze je od toho aby se slušně upřesnili informace a ne aby se tady, jak je poslední dobou časté někteří nad ostatní povyšovali.
hroch
sobota, 5. únor 2011
16:04
to hroch: Omlouvám se Pechimu, zareagoval jsem trochu ostře. Ale on začal svůj příspěvek hodně podobně některým opravdu hrozným diskuzím nedávné doby. Naopak jestli má Pechi dostatečné znalosti k dané problematice, doufám, že nás seznámí v uceleném článku s touto částí pivní historie. Alespoň jsem mu nadhodil zajímavé téma na článek, když už se v tom sám zas tak moc nevyznám.
pechi
pondělí, 7. únor 2011
10:47
to hroch: Vůbec jsem neměl v úmyslu být ostrý. Jen jsem chtěl maličko poopravit Váš názor ohledně početnosti někdejších městských rodin. Letmý úvod do této problematiky bych jistě mohl připravit, nevím ovšem, zda se to na toto pivní fórum hodí. Zdravím do Liberce.
Roman Holoubek
úterý, 8. únor 2011
14:16
to hroch: To Pechi: Také bych uvítal nějaké informace v tomto směru. Je pravda, že jsem nepřemýšlel nad počtem obyvatel, nad počtem členů v rodinách. A to by mě docela zajímalo, jak to tedy mohlo v Poličce vycházet. Znám (doufám že správně) pouze jednu stranu rovnice (viz můj předchozí příspěvek).
napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]
Roman Holoubek
sobota, 5. únor 2011
09:49
Zdravím Tě. Je tomu skutečně tak - 113 domů mělo právo várečné. Polička byla tvořena "hlavním" městem uvnitř hradeb a Horním a Dolním Předměstím.
Domů nacházejících se uvnitř hradeb bylo více (přes 200) a 113 z nich mělo právo várečné. Pokud jsem si získané informace zapamatoval, tak je to skutečně takto.
napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]