Před pár týdny začal nový školní rok a já se tak díky tomu opět dostanu průměrně dvakrát za měsíc do Prahy. Kromě plnění školních povinností mám tak možnost ochutnávat různá piva. Minulý týden jsem neměl moc hodin a navíc k tomu tří hodinovou pouze mezi předměty. Vyrazil jsem tedy do Jihoměstského pivovaru na oběd.

Ještě než jsem dostal obří porci dobrých Spätzlí s uzeným masem a kysaným zelím, ochutnal jsem místní Oktoberfestbier 14° Märzen. Moc nechápu tento zvláštní název, ale zřejmě je to kvůli lidem, kteří nevědí, co znamená styl Märzen a název Oktoberfest prostě více láká normální hosty. Místní pivo totiž s pivy vařenými dnes pro Oktoberfest nemá mnoho společného. Bohudík. Kromě Hacker-Pschoru se vaří pouze silnější verze mnichovského světlého ležáku. Zde se totiž jedná o (téměř) klasický Märzen. Pivo má jantarovou až světlounce hnědou barvu. Ve vůni je lehce cítit alkohol, v chuti pak dotyk topinkově-karamelkové sladovosti. Bohužel ve vůni i chuti je přítomna i velmi slabá ovocnost. Tu si můžou dovolit pouze silné ležáky, ale v ležácích konvenční stupňovitosti prostě nemá co dělat. Ke Spätzlím si dávám Kräuterbier 13° bylinné pivo - světlý zlehka zakalený ležák s mírnými medicimálními tóny po bylinkách a s vyšší hořkostí. V chuti je pak cítit i jemná sladovost. Nejsem příznivcem ochucených ležáků, ovšem v tomto případě přidané bylinky pouze přispívaly k celkovému vyznění piva a nepřekrývaly ostatní chutě, jak to bývá obvyklé u podobných piv. Tzn. dopil jsem ho. Posledním pivem byl Weissbier polotmavý, zařadil bych ho sice mezi Dunkelweizeny spíše než do stylu Ur-Weiss, ale šlo o zdařilé pšeničné pivo. Velmi řízné s ovocnou vůní, v chuti se již začala více ozývat i karamelkovost, jen závěr byl trochu zvláštní - pudingově vanilkový. Přes drobné výtky musím přiznat, že se do Jihoměstského pivovar rád brzy vrátím.

Poté co jsem absolvoval druhou část výuky toho dne, vyrazil jsem do Zlých Časů. Ten den nebyla zrovna oslnivá nabídka, takže jsem ochutnal pár nezajímavých piv (Javořický ležák, d’Este) a Trashy Blond z BrewDogu. Laciná blondýnka hezky voněla, ale v chuti až příliš dominovala chmelová hořkost. Holt slabší pivo (10,4°) s mnoho IBU (35).

A protože jsem měl ještě pár hodin do odjezdu, vyrazil jsem do nově otevřené ochutnávkové hospody Prague Beer Museum Pub. Trochu zavádějící název, nemyslíte? Ale třeba je to záměr. Jako první si objednávám nakuřovaný Speciál z Kladna (32 korun za 0,3l). Po letní návštěvě pivovaru nečekám žádný zázrak, ale tohle je pro mě příjemné překvapení. Lehce uzené polotmavé pivo s převládající sladovostí. Poté si poroučím filtrovaného Poutníka (24 korun za 0,3l, za podobný peníz dostanete v ZČ půllitr), u kterého chci vyzkoušet, v jaké kvalitě ho tu servírují. Nebylo to na 100%, ale s ohledem na množství píp byl vcelku pitelný. Byl ovšem stejně jako pivo z Kladna podchlazený. Pokud to nebyl záměr, měl by to někdo ohlídat a pokud to záměr byl, tak je to jasný, v podchlazeném pivu se lépe skryjí případné nedostatky. Jako třetí pivo si objednávám Matušku Weizen (35 korun za 0,3l). Bylo to jedno ze tří, nebo čtyř piv z minipivovaru z celé nabídky. V provozu bylo 29 píp z pivy, na třicáté byla nějaká limonáda, drtivou část nabídky tak tvořila piva z průmyslových pivovarů. Už ve vůni je poznat, že pivo není v dobré kondici a chuť to jen potvrzuje (např. nízký říz). Špatné pivo z Broum jsem měl do té doby jen jednou a to U prince Miroslava zkyslou tmavou 14°. Domnívám se, že v obou případech byla chyba na straně hospody a ne pivovaru. Na závěr si dávám ještě jednou Rauchbier z Kladna a odcházím na autobus. Celkově ochutnávání nedopadlo úplně špatně, ale to co jsem viděl okolo bylo hrůzostrašné. Podmíráky na každém druhém pivu, ale ne milimetr dva, to se stane, ale půl centimetru až centimetr a to i na malých pivech, na kterých to více vynikne, bylo to nejmenší. Když jsem přišel, stál na výčepu tmavý Rebel již téměř bez pěny. Byl jsem zvědavý, co se s ním stane a chvíli dokonce přemýšlel, že si ho sám objednám, abych to zjistil. Nemusel jsem, vedle mě sedící cizinci si ho, poté co stál minimálně tři čtvrtě hodiny na výčepu, objednali. Pivo bylo rozlito do dvou čistých sklenic a dočepováno čerstvým (seděl jsem za barem asi půl metru od pípy z dotyčným pivem). Obdobně bylo naloženo z Bernardem. Nejdřív číšník načepoval jednoho s tím, že přebytečnou pěnu „odhazoval“ do jiné sklenice. Z ní pak přelil pivo do jiné a dočepoval. Nestačil jsem valit oči, ale nic jsem neříkal, byl jsem zvědavý na další alchymistické kousky pánů za výčepem. A dočkal jsem se. Někdo si objednal velkou a malou Poličku. Velká vypadala na první pohled slušně, ale do třetinky již plivl konec sudu. „Výčepní“ znalecky prohlédl sklínku, počkal až pěna dojde o něco výš a odeslal pivo na plac. Vymytí trubek samozřejmě nepřipadalo v úvahu. Nevěřil jsem svým očím a nevěděl jestli se smát, nebo plakat. Když k tomu připočtu nesmyslný popis některých piv (viz http://www.crestcom.cz/tiskove_stredisko/files/download/147/Pivni%20specialy.pdf) a poněkud nadsazené ceny, je to fakt bída. Navíc by mě zajímalo, kterej umělec sepisoval ten seznam piv. Mimochodem jsem k tomu již jednou vyjadřoval podrobněji (viz http://pivni.info/news/6928-the-prague-beer-museum-prazske-muzeum-piva-unikatni-projekt-v-zemi-pivu-zaslibene.html).

Každopádně to vypadá, že se pivo z menších pivovarů a minipivovarů dostalo z undergroundu. Jedním z indikátorů může být, když se najde vykuk, který se snaží svézt na módní vlně, vydělat peníze, aniž by o dané věci věděl něco více, nebo měl jiný zájem, než na tom vytřískat za každou cenu peněz co nejvíc. Příkladem mohou být hudební manažeři vykrádající undergroundové hudební styly, které následně uzpůsobují masovému posluchači. Jednoho takového v Praze už máme a teď k němu zřejmě přibyl další. Spolumajitel Se Padilla v Praze provozuje i jinak orientované podniky, bary či kluby více méně zaměřené na nové hudební styly a cool alkoholické koktejly. V něčem jsou ale PBMP podobné, přitažlivé ve photoshopu upravené holky na plakátech, nebo jako maskotky, předražené pití a „trendy“ prostředí. Ostatní podniky neznám a nechci je proto soudit, ale u PBMP je to podle mě o přitažlivém obalu, ale zkaženém obsahu. Jinak já nemám nic proti vydělávání peněz, to abych nebyl špatně pochopen. Ovšem nemělo by to být za každou cenu a bez odpovídající kvality. Jenže atraktivní lokalita v centru Prahy (ulice Dlouhá) a množství cizinců, kteří se zde pohybují, umožní - bohužel - podniku přežít. A co z toho bude mít české pivovarnictví? Při nejlepším nic, při nejhorším se zhorší jeho obraz ve světě. Protože když provozuje pivní bar člověk, který pivu nerozumí, kam to tak může vést?

Chtěl bych ještě říct, že i když mám např. v případě Zlých Časů své námitky ke kvalitě a (někdy) cenám piv a občas také k obsluze. Musím říct, že Hanz je sice obchodník (a proč by taky nebyl), ale pivu rozumí. Navíc když jsem si tam dával minulé úterý třetinku Ignis et Flamma (Belgian IPA) za stovku, tak byla výborná a nelitoval jsem vynaložených peněz. Je prostě rozdíl do jaké ochutnávkové hospody člověk chodí.