Po pročtení řady článků, rad, návodů, povídání o úspěších i neúspěších při vaření piva na tomto webu bych se i já pokusil sepsat všechny poznatky a peripetie s domácím pivovarnictvím spojené. Nepůjde ale zatím až tak o samotném vaření piva, jako spíš o vývoji automatizované pivovarnické aparatury.

Jak to celé začalo

Při dalším z mnoha rozhovorů se švagrem o tom, čemu bychom se každý z nás chtěli v životě dál věnovat, jsme došli k závěru, že budoucnost patří pivu. Je ušlechtilé, krásné, dobré, a když už v něm máme zálibu toliko let, tak proč se mu nezačít věnovat hlouběji. Musí být přece úžasné, uvařit si vlastní várku, vtisknout jí svůj nápad, věnovat jí svojí péči a pak se opájet radostí nad povedeným výsledkem.

Po našprtání postupů se vše zdálo být jasné - potřebujeme mít v čem vařit, čím cedit, jak chladit, v čem zakvasit a v čem dokvasit + nechat ležet. K tomu ještě šrotování, nějaká ta filtrace, dezinfekce, péče o kvasnice (chtěl bych udržovat aspoň pár generací) a nakonec také stáčení a zátkování. A aby toho nebylo málo, celý proces je třeba nějak odměřit a pohlídat pár hodnot, aby várka stála za to.

Od začátku uvažuji jen o klasickou výrobu piva ze sladu a chmele, v minulosti jsem ochutnal několik (tři) várky z koncentrátu a popravdě - raději bych se přiblížil k něčemu u nás chuťově tradičnějšímu. Ne, že bych takovou metodu zatracoval, ale raději bych vařil "plnokrevnou" metodou. Jediný kompromis do začátku bych viděl v indukčním vaření namísto dekokčního.

Protože je vaření pivka materiálově solidní výzva, rozhodli jsme se, že si postavíme svoji aparaturu, která nám umožní vařit a pečovat o várku tak, jak si zaslouží. Časem by bylo pěkné se věnovat třeba i výrobě zařízení na zakázku, ale na programu dne je funkční prototyp, na kterém se odhalí všechny nedostatky takového technického řešení.

Vím, že se dá dobře vařit doma na sporáku. Vím, že existují zařízení jako Brau Eule II , i když potíží je hlavně cena. Ale postavení vlastní pivovarny je výzva a nabízí možnost rozšíření možností už existujícího zařízení. Nebylo by pěkné mít k dispozici - nebo snad i na trhu - levnější zařízení, které toho umí víc? Řekněme za polovinu, za třetinu ceny? No, uvidíme.

Protože švagr má aparaturu a jistou zkušenost se svařováním nerezu a já se zabývám elektronikou a souvisejícími záležitostmi, především, měřením, regulací a automatizací, řekli jsme si, že by mělo být v našich silách takové zařízení postavit. Pro vaření piva potřebujeme, aby nádoba:

- uměla ohřát a udržet/regulovat nastavenou teplotu obsahu pomocí vlastního tepelného zdroje, to vše se zadaným maximálním teplotním gradientem.

- mohla účinně míchat obsah

- v sobě měla vyjímatelné scezovací síto

- měla kvalitní výpustní ventil

- uměla obsah i účinně ochladit, nejlépe tak, aby se do nádoby nemusely vkládat nějaké chladicí elementy, případně aby mladina během chlazení neopustila nádobu (eliminace možné nákazy mladiny) - jediná cirkulace by probíhala jen při rmutování a scezování.

- aby bylo zařízení elektricky bezpečné

- aby byl průběh vaření "inteligentní" - bude popsáno dál.

Než se pustíme do výroby většího zařízení kompletně naší výroby, postavíme menší varnu pro ověření, že to všechno bude fungovat. Na prototyp zatím využijeme menší, hotový 32 litrový nerez hrnec, který si upravíme podle svého. Scezovací síto jsme si nechali vyřezat laserem na míru hrnce, stejně tak bude vyřezáno a naohýbáno míchadlo. Motor míchadla bude součástí víka vedle výparníku, půjde o synchronní motor s převodovkou kompaktních rozměrů na 230V s možností reverzu otáček. Ve spodní části nádoby bude výpustní kohout. Součástí varny budou také dva boční kanálky pro zavedení teplotních čidel. Chlazení bude vyřešeno navařením rozvodů chladicí kapaliny po obvodu celé varny. Konstrukce varny bude podrobněji popsána v dalším příspěvku, dalším dílu se podíváme, jak se celý proces vaření bude řídit.