Malé pivovary objevují sklo. Bez lahví by nestíhaly uspokojit zájem

Pivo v práci? Jen slabé a někde

A že malíř Josef Mánes byl patronem spolku pražských výtvarníků, včetně těch pivomilných?

Bohatě ilustrovaná kniha Praha u piva etnologa a historika Karla Altmana líčí zábavnou formou historii piva v české metropoli

Vědecký pracovník brněnského Etnologického ústavu AV ČR Karel Altman se zabývá hostinskou tematikou už čtvrtstoletí. Právě tak dlouho pracoval na knize Praha u piva, kterou vydává Vyšehrad.

Pití piva i hostinské podniky v Praze mají bohatou tradici, jejíž počátek sahá až do raného středověku, přitom přemnohou radost přinášejí četným z nás dodnes. Příslovečnou zlatou dobou těchto kulturních fenoménů ale přece jen bylo období od počátku 19. století do meziválečných let. Na stránkách své nové knihy nechává Karel Altman znovu ožít historii dávných pivomilů z řad věrných hostů i pouhých nahodilých návštěvníků, historii zábavnou, ale také patřičně poučnou a snad inspirující. Praha u piva pojednává o Pražanech, kteří měli ve zlaté době štamgastů jedno společné – často a rádi popíjeli pivo všech druhů: světlé i tmavé, výčepní i ležáky a různé speciály. Proto vyhledávali rozmanité hostinské podniky, které měly pivo na čepu, zejména restaurace, hostince, pivnice, ale i prosté hospody a výčepy. Snad každé z těchto zřídel piva bylo magickým místem, zvlášť pro ty, kteří se sem chodili občerstvit, zahnat žízeň, zapít pokrm i povznést ducha.

Kniha líčí historii piva jako nápoje typického pro pražské prostředí, sleduje utváření pivní kultury v české metropoli a hodnotí jeho význam pro rozvoj společenského života ve městě. Největší pozornost je věnována kulturním jevům, které s sebou pití piva odedávna přináší, tedy rozmanitým způsobům čepování i pití, pijáckým rekordům, rozličným excesům i jejich nežádoucím následkům. Zvláštní důraz je kladen na objasnění role, kterou pivo hraje při sbližování a sdružování obyvatel Prahy. Obecnější pojednání jsou průběžně dokládána konkrétními příklady ze života příslušníků širokých vrstev obyvatel české metropole, od aristokracie přes měšťanstvo, střední vrstvy a inteligenci až po dělníky a deklasované živly.

Práce se opírá o studium nejen současné odborné literatury, ale také značného množství pramenů různé provenience, zejména o memoárovou literaturu, rozmanité odborné příručky, průvodce a bedekry, korespondenci významných osobností a dále o tematicky zaměřené stati z dobových novin a časopisů. Bohatě je využíván i stavovský tisk hostinských, restauratérů a jiných krčemných odborníků a další zdroje informací, třeba i pražské písně a kuplety z dávných kabaretů a šantánů.

Karel Altman: Praha u piva

Vydalo nakladatelství Vyšehrad roku 2015

První vydání

Počet stran 240, MOC 398 Kč

www.ivysehrad.cz

Karel Altman (* 1960) je čtenářům znám jako autor prací s hostinskou tematikou, které se věnuje už celé čtvrtstoletí. Tento brněnský rodák knižně debutoval monografií Krčemné Brno, která vyšla na začátku devadesátých let coby sice pozdní, leč asi největší „hřích mládí“ tohoto urbánního etnologa a historika. Autor se v ní představil jako ctitel dějin i každodenního života dávných hostinských zařízení v moravské metropoli.

Pozoruhodnou krčemnou problematikou, jejíž řešení považuje za své životní poslání, se jako vědecký pracovník brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR zabývá dodnes. Svědčí o tom řada vědeckých studií, publikovaných v odborných periodikách i sbornících, stejně jako patřičně zaměřené kapitoly v jiných publikacích i samostatné monografie. Jeho nová kniha Praha u piva navazuje na úspěšnou publikaci Zlatá doba štamgastů pražských hospod, analyzující štamgastenství jako kulturní jev, a přináší řadu dalších poznatků o hostinském životě. Svou oblíbenou tematiku autor též přednáší na brněnské univerzitě, v Ústavu evropské etnologie i na půdě jiných bohulibých institucí; v současnosti pravidelně referuje o hospodách mimo jiné na vlnách Českého rozhlasu. Karel Altman je také autorem mnoha řízných aforismů, do nichž ukládá své životní zkušenosti, kterými se ovšem sám zásadně neřídí.

Ukázka z knihy, str. 18

Zvláštní postavení mezi všemi značkami u nás mělo už v 19. století pivo plzeňské, totiž to z Měšťanského pivovaru v západočeské metropoli, které se

v první polovině čtyřicátých let 19. století objevilo na trhu jako zvláštní novinka. Zásluhou plzeňských sládků poznal svět nové světlé pivo, dvanác¬tistupňový ležák, jehož pojmenování Pilsen nebylo pouhou značkou, nýbrž označením zvláštního typu piva.

Plzeňské se prosadilo nejen na domácím trhu, ale záhy proniklo i do jiných zemí, ba i do zámoří, a všude postupně vytlačilo z trhu podobná piva. Jeho cesta

za slávou ovšem vedla přes Prahu jakožto hlavní měs¬to českých zemí, bez kterého se u nás ostatně prosadilo jen máloco skutečně významného. Právě tady se plzeňské přesvědčivě etablovalo u místních znalců, jejichž autorita byla natolik nezpochybnitelná, že kva¬litu piva z Plzně záhy uznali i další ctitelé pěnivého moku a pomohli mu k proslulosti.

O pivu z Měšťanského pivovaru v Plzni, poprvé vyrobeném roku 1842, Pražané zprvu mnoho nevěděli, neboť v Praze nebyla pivnice, v níž by se čepovalo stabilně. Pouze tu a tam si dal některý zvídavý pražský šenkýř od formanů zajíždějících do Plzně a pak dále do Bavor a zase nazpět přivézt nějaké to vědro, aby je vytočil zvláště pozvaným štamgastům „v jednom tempu za večer“. Ale také plzeňští formani jezdili obchodně do Prahy a z nich byl v té době snad nejznámější Martin Salzmann, sám pozdější hostinský a majitel nejproslulejší plzeňské pivnice v samém středu Plzně, nazývané po něm Salzmannova.

Jak praví legenda, právě s tímto plzeňským Salzmannem se někdy

ve čtyřicátých letech 19. století seznámil Jakub Pinkas, jenž vstoupil do dějin krčemné Prahy jako zakladatel legendární plzeňské pivnice existující dodnes. Jakkoliv je Pinkasovo prvenství v čepování plzeňského piva v Praze zpochybňováno, dlouhá desetiletí mu bylo přičítáno. Každopádně však byl jedním z těch úplně prvních pražských ganymédů, kteří na pivo z Měšťan¬ského pivovaru vsadili – a rozhodně neprohloupil. Ačkoli byl Jakub Pinkas původně krejčí, bystře postřehl, že výčepem plzeňského piva v Praze by mohl vydělat hodně peněz. Koupil proto dům na Jungmannově náměstí, těsně sousedící s klášterem františkánů, a po nezbytných, leč nepříliš roz¬sáhlých adaptacích přizpůsobil starou budovu novému účelu – tedy pro hostinec. Zpočátku tu sice nebylo valného přepychu, zato se tu točil řízný, v Praze v té době dosud nedoceněný mok, plzeňské pivo, jež se tak stalo uznávaným měřítkem kvality.

Od poloviny 19. století byly i v hlavním městě českého království kvality piva

z pražských pivovarů stále častěji poměřovány pivem plzeňským, jež se už tehdy začalo šířit po Praze a které do značné míry počalo vytěsňovat výrobky zdejších pivovarů.

Plzeňské pivo se poměrně rychle stalo známkou kvality a mít je na čepu samo o sobě dodávalo každému takto zásobenému podniku na prestiži. Pivo

ze západočeské metropole bylo nadšenými pražskými znalci nazýváno „velemokem plzeňským“.

Mnoho piva bylo do Prahy také přiváženo ze zahraničí, zejména z bavorských pivovarů. Bavorské ležáky si získaly velikou oblibu a silně konkurovaly i plzeňskému pivu. Pro silná piva z Mnichova byly v Praze zřizovány sklady, což nelibě nesli místní, ale také plzeňští pivovarníci.

Konkurence cizích piv obecně nenechávala pražské pivovarníky v klidu, zvláště pak proto, že se do Prahy vozily z venkovských pivovarů celé várky. Tvrdili, že místní piva jsou stejně dobrá jako nejvyhlášenější z dovážených, což ovšem příliš nepomáhalo, a tudíž se už od středověku uchylovali k různým zákazům.

Do slavností chtějí výrobci piva vylepšit i vzhled areálu

Pivo zůstává ve skladu Prazdroje. Distribuci hatí nový systém

Výstava Kde se pivo vaří, tam se dobře daří změnila otevírací dobu

Pivní slavnosti v Litoměřicích proběhnou v polovině srpna

Zapomenutý pivovar

Chomutovský pivovar testuje novinku, zázvorové pivo

Kurz vaření piva v minipivovaru Eden

Už i za pivem se rád vracím do kraje mého dětství

K Centru Pivovar začnou jezdit autobusy MHD

Sklárna bude patřit především pivu

Češi znovu začali chodit do hospod. Prodej točeného piva stoupá

Inspektoři: Jedenáctka ze Starobrna byla pouze desítka

I zadavatelé musí být o něco odvážnější

Železnorudský pivovar oslavil výročí

Vlna obliby ovocných piv opadla, v módě je cider, ukazují prodeje

Nepomucké pivní slavnosti proběhnou již tento víkend

Řidiči hodně pili, tak Vladimír Černohorský vymyslel pito

Uherský Brod slaví 120 let. Minipivovary nejsou konkurencí, říká sládek

Kvalitní výrobce (3+K Kraus s.r.o.) s dlouholetou praxí nabízí nově vyrobenou měděnou varnu 5,5hl s elektrickým odtopem za cenu 1.100.000,- Kč.

Při případném zájmu, či pro poskytnutí více informací a fotografií volejte na +420 733 520 357, nebo kontaktujte mail: independentczech@gmail.com.

S pozdravem Miroslav Kraus jr.

Pivovarská pouť: Padlo 180 sudů

Na Lodičkách se prezentovaly malé místní pivovary

Pivo ochutnají z nových speciálních krýglů dvoutinek

Ekonomika Etiopie roste i díky českému pivu

Grošák, Vraník nebo Ryzák. Na exkurzi ve vojkovickém minipivovaru

Na východe pripravujú Haškove pivné kúpele

Ranč u Bohdalic ožil westernovými disciplínami. Jezdci naháněli telata

Zlatavý mok tekl proudem

Bohatý program pro děti i dospělé chystá na sobotu 18. července 2015 Kynšperský pivovar. Návštěvníci se mohou těšit na divadelní představení, pestrou muziku, šermířská vystoupení, ohnivou show i netradiční pivní soutěže. To všechno a ještě více slibuje Den otevřených dveří, který v Kynšperském pivovaru vypukne ve 14 hodin a potrvá až do 23 hodin, kdy noční oblohu nad městem ozáří slavnostní ohňostroj.

Úvod letní akce bude patřit dětem. Pro ty je od 14 do 16 hodin připravený veselý kabaret plný popletených pohádek s písničkami známých z filmového plátna. Zábavu si jistě užijí také při sledování hudební pohádky O Volkovi nebo během soutěžního pásma s dětským workshopem. Dále budou moci skotačit v záplavě pěny, kterou pro ně za hezkého počasí nastříkají kynšperští hasiči. „Nudit se rozhodně nebudou ani dospěláci. Odpoledne a večer je čekají pivní soutěže za doprovodu herců v dobových kostýmech a napínavé šermířské souboje,“ přiblížil další část programu ředitel Kynšperského pivovaru Radek Vomočil. Příležitost bude také k tanci. A to od 16.30 hodin, kdy začne hrát oblíbená chebská kapela Pospolu Band.

Na hudební blok budou od 21.30 hodin navazovat interaktivní výstupy herců Západočeského divadla a skupiny historického a divadelního šermu Rectus. Motivem bude ´příjezd krále´ - tedy co se může, co nesmí, jaké tresty následují, jak se dají zákazy obejít a jaká nervozita panuje, když je očekáván král Jiří z Poděbrad.

Následovat bude ohnivé vystoupení, kdy se divákům předvedou plivači plamenů a bojovníci s loučemi. „V sobotu se celý pivovarský areál otevře lidem. Budeme proto velice rádi, když si rodiny s dětmi udělají čas a vyrazí k nám za zábavou. Věříme, že se jim u nás bude líbit,“ prohlásil Radek Vomočil. Současně uvedl, že na nádvoří bude i několik stánků regionálních prodejců s širokým sortimentem zboží. Nabízet budou svíčky, bižuterii, šátky a dokonce i čokoládové pochoutky vyráběné přímo v Kynšperku nad Ohří.

Vstup na akci je zdarma. Zpoplatněné jsou pouze komentované prohlídky pivovaru, tentokrát i za doprovodu herců.

Bohatý program pro děti i dospělé chystá na sobotu 18. července 2015 Kynšperský pivovar. Návštěvníci se mohou těšit na divadelní představení, pestrou muziku, šermířská vystoupení, ohnivou show i netradiční pivní soutěže. To všechno a ještě více slibuje Den otevřených dveří, který v Kynšperském pivovaru vypukne ve 14 hodin a potrvá až do 23 hodin, kdy noční oblohu nad městem ozáří slavnostní ohňostroj.

Úvod letní akce bude patřit dětem. Pro ty je od 14 do 16 hodin připravený veselý kabaret plný popletených pohádek s písničkami známých z filmového plátna. Zábavu si jistě užijí také při sledování hudební pohádky O Volkovi nebo během soutěžního pásma s dětským workshopem. Dále budou moci skotačit v záplavě pěny, kterou pro ně za hezkého počasí nastříkají kynšperští hasiči. „Nudit se rozhodně nebudou ani dospěláci. Odpoledne a večer je čekají pivní soutěže za doprovodu herců v dobových kostýmech a napínavé šermířské souboje,“ přiblížil další část programu ředitel Kynšperského pivovaru Radek Vomočil. Příležitost bude také k tanci. A to od 16.30 hodin, kdy začne hrát oblíbená chebská kapela Pospolu Band.

Na hudební blok budou od 21.30 hodin navazovat interaktivní výstupy herců Západočeského divadla a skupiny historického a divadelního šermu Rectus. Motivem bude ´příjezd krále´ - tedy co se může, co nesmí, jaké tresty následují, jak se dají zákazy obejít a jaká nervozita panuje, když je očekáván král Jiří z Poděbrad.

Následovat bude ohnivé vystoupení, kdy se divákům předvedou plivači plamenů a bojovníci s loučemi. „V sobotu se celý pivovarský areál otevře lidem. Budeme proto velice rádi, když si rodiny s dětmi udělají čas a vyrazí k nám za zábavou. Věříme, že se jim u nás bude líbit,“ prohlásil Radek Vomočil. Současně uvedl, že na nádvoří bude i několik stánků regionálních prodejců s širokým sortimentem zboží. Nabízet budou svíčky, bižuterii, šátky a dokonce i čokoládové pochoutky vyráběné přímo v Kynšperku nad Ohří.

Vstup na akci je zdarma. Zpoplatněné jsou pouze komentované prohlídky pivovaru, tentokrát i za doprovodu herců.

Pivovarům se daří. Rostou do šířky i do počtu

Naši výčepní nám rozumějí! Ve Svijanech teklo pivo proudem

Tipy pivního sommeliéra: k pivu čichejte a dejte si ho s čokoládou

Simpsonovské pivo Duff chce dobýt svět. Vařit se bude v Chile

Už přibližně za čtrnáct dnů zahájíme první ročník Prvního pivního lahváčového turnaje. Přípravy probíhají podle plánu, pivo budeme točit Svijanské a Kácovské, máme přípravena 4 hrací pole plus jedno dětské. Pozemek, na kterém se bude hrát je posekán a seno z něho usušeno a odvezeno, nanečisto jsme vyzkoušeli bramborové spirály, nyní jsme ve fázi doladění posledních detailů a čekáme až tráva trochu obrazí abychom připravily stánek s občerstvením a pivem, postavily zázemí pro diváky a pro hráče a očekávali snad trochu příznivější počasí, než panuje v těchto velmi horkých dnech.

Když je ošklivo, tvrdíme že není špatné počasí na střelbu, je jen špatně ustrojený střelec, ale to horko nevím jak zpříjemnit, snad jen sprchou, která je také připravena. A bude sloužit nejen pro ty, co tu budou stanovat. Náladu by měla dodat i country kapela, která vystoupí v sobotu večer a hrát v tomto stylu se bude i v pátek večer pro ty, co přijedou pod stan nebo jen tak pod širák.

Zábavu se snažíme vytvořit nejen pro dospělé ale i pro děti.

Všechny srdečně zveme

Tmavý ležák Czechvar z Budějovického Budvaru získal bronzovou medaili

Pivovar Bernard prosperuje, hlásí rekordní tržby i zisk

Pivovar Lorec má nové majitele, kupuje ho společnost Smart estate

Ve Venezuele dochází pivo

Splněný chlapský sen: Auto poháněné pivem!

Gambrinus navazuje spoty od Alice Nellis na kampaň

Rožnovským pivním lázním přibývá návštěvníků, rostou i tržby

Uvařit pivo je to nejjednodušší, ví létající Jan Kočka

Letní soutěž o soudky Novopackého piva

Plzeňští bednáři přiučili tradičnímu řemeslu francouzské učně

Minipivovary nad Bečvou (Lipník, Nové Dvory, Osek)

Novou sládkovou v pivovaru Velké Březno se nedávno stala Jiřina Poláková. I když v jiných pivovarech na těchto pozicích pracují většinou muži, ve Velkém Březně je sládkovou žena v novodobé historii podruhé. Před časem, a velmi úspěšně, ve funkci sládkové pracovala Jana Rostová.

Cesta Jiřiny Polákové na tento post přitom nebyla přímočará. Vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou, obor kvasná chemie a bioinženýrství. Po studiích nastoupila do děčínského pivovaru, který byl těsně před zavřením. Tato práce ji profesně neuspokojovala, proto se rozhodla pracovat mimo obor, a to jako obchodní a farmaceutický zástupce.

Po patnácti letech se jí ovšem po pivovarnictví zastesklo a v pivovaru Velké Březno začala pracovat na pozici technologa. K tomuto pivovaru přitom měla blízko, protože zde získávala podklady pro svou diplomovou práci na téma Trvanlivost piva Zlatopramen.

Dnes Jiřina Poláková pracuje v pivovaru Velké Březno už pět let. Za tuto dobu vystřídala několik pracovních pozic. Jako Specialistka zabezpečování jakosti odpovídala za řízení laboratoře a byla „pravou rukou“ manažera kvality. V červenci 2014 převzala veškeré pravomoci a zodpovědnost za kvalitu. V květnu 2015 ředitel pivovaru Michal Rouč pověřil Jiřinu Polákovou celým řízením kvality a výroby, a stala se tak již druhou sládkovou pivovaru.

„Je pro mě velmi důležité, že se můžu spolehnout na tým zkušených lidí, kteří pracují ve výrobě i v laboratoři. Chci jim být nápomocná v tom, aby naše pivo bylo jedno z nejlepších. Těším se na to, až pro naše zákazníky zkusíme připravit i nové speciální druhy piv, protože to nás všechny ve Velkém Březně hodně baví. Doufám, že k tomu budeme mít příležitost a budou našim zákazníkům chutnat,“ přiblížila své plány nová sládková Jiřina Poláková.

Během doby, co Jiřina Poláková pracuje v pivovaru Velké Březno, se jí podařilo výrazně snížit reklamace sudového piva, podílela se na získání mezinárodní certifikace laboratoře pivovaru a certifikace systému ISO a v neposlední řadě se výrazně podílela na Jantarovém speciálu a na novém speciálu Märzen.

Steiger: Pripravujeme novinky, Popper je už naša značka