Ferdinand získal v kategorii pivo roku 2013 další ocenění České chuťovky

Celostátní soutěž Česká chuťovka má za úkol objevit nové české potraviny té nejlepší chuti. Tmavý ležák Ferdinand 11 % dokázal, že ač je z malého benešovského pivovaru, tak dokáže velké věci. Soutěž dbá zejména na vysoké chuťové parametry, které oceňuje dvanácti členná nezávislá odborná porota a ty Ferdinand splnil.

Projekt Česká chuťovka má za úkol napomáhat drobným výrobcům proniknout s výrobky, které jsou kvůli vysokým nákladům na reklamu a cenám potravinám ve velkoobchodech na trhu leckdy opomíjené. Spotřebitelé tak zase mohou odhalit, které české potraviny jsou kvalitní a chutné. Soutěže se mohou zúčastnit i velcí tuzemští výrobci, ale musí dokázat, že chuť jejich potravin si zaslouží ocenit.

„Neméně důležitou součástí hodnocení je také design výrobku a jeho spotřebitelská využitelnost. Spojením těchto parametrů s českým původem potravin je značka Česká chuťovka zcela nezaměnitelná s jinými oceněními, která jsou v ČR udělována,“ uvádí oficiální webové stránky soutěže, která se 17. října konala pod záštitou pana Milana Štěcha, předsedy Senátu v Rytířském sále Senátu Parlamentu ČR.

Pivo Ferdinand je oceněno titulem Dobrý tuzemský potravinářský výrobek už potřetí v řadě a tak znovu dokazuje české pivařské kotlině, že přívlastek „skutečné pivo“ mu po právu patří.

Pivo ako od mamičky

Nejlepší pivo je natočené pod komínem malého pivovaru

Čtvrtletní zisk pivovaru InBev stoupl o víc než 10 %

Zaměstnanci pivovaru Radegast pomáhali v lese

Povodně snížily spotřebu piva, výroba po dvou letech opět klesne

Pivovar Litovel je klasickou výrobou piva proslulý. Podle tradičních receptur se tady vaří pivo už 120 let a jeho chuťové vlastnosti a prvotřídní kvalitu oceňují nejen pivovarští odborníci, ale především konzumenti. Právě je láká nahlédnout pod pivovarskou pokličku svého favorita nejvíce. Letos se to podařilo také Zdeňkovi Vavrdovi z Olomouce, který na svoji oblíbenou značku piva nedá dopustit. Stal se v pořadí 10 tisícím návštěvníkem a kromě celé řady zajímavostí ho v litovelském pivovaru čekal originální dárek.

Pan Vavrda tady nebyl poprvé. Naposledy pivovar navštívil před 20 lety, a teď přišel vlastně „zkontrolovat“, jestli je všechno jak má být. Kromě nové spilky, stáčírny lahví ho zaujalo návštěvnické centrum s historickou pivovarskou expozicí a zkušební minipivovar, který je v provozu necelé 2 roky. Právě v něm si totiž bude moci uvařit své narozeninové pivo. Je to dárek pivovaru jubilejnímu návštěvníkovi a pan Vavrda neskrýval nadšení. “Pivo Litovel piji takřka celý život a toto je nejhezčí dárek, který jsem mohl k narozeninám dostat,“ vyjádřil bezprostředně po jeho přijetí. To jeho oblíbené si pravidelně dopřává v Pivnici Knihovna, kde k dobrému pivu servírují navíc i dobré počtení. Kromě toho, že pivnici zdobí police plné knih, jsou štamgastům k dispozici i pivovarské noviny s aktuálními informacemi přímo z pivovaru. Pan Vavrda tady patří k štamgastům, kteří mají nejen svůj stůl, ale i místo. Nejčastěji si s kamarády připíjejí Moravanem a také letos se těší na polotmavého nefiltrovaného Gustava, který v Litovli vaří pouze příležitostně a v omezeném množství.

Pivovar Litovel ročně přivítá na 12 tisíc návštěvníků. Jako jeden z posledních totiž umožňuje poznat klasickou výrobu piva podle tradičních receptur. Návštěvníky láká také historická expozice, kde k nejoblíbenějším exponátům patří např. pivovarská lavice pro „gradirování“ piva. Šlo o jednoduchý, osvědčený postup, který dnes baví návštěvníky. Dřevěná lavice se polila pivem, poté se na ni usedlo v kalhotách z kůže, ta byla podmínkou. A pokud jste po chvíli vstávali i s lavicí přilepenou na zadku, bylo pivo v pořádku. Okruh pivovarem trvá dvě hodiny. Začíná se prohlídkou areálu a poté, za dodržení přísných hygienických opatření, následuje návštěva varny, spilky, laboratoří, ležáckých sklepů a končí na stáčírnách sudů a lahví. Součástí bývá i oblíbená degustace, při níž mají zájemci možnost ochutnat všechny druhy litovelského piva. Dovědí se také zajímavosti o složení piva obecně, jeho chuti a co ji ovlivňuje i to, jak dobré pivo poznat.

Výsledkem snažení je ocenění Podnikatelský projekt roku 2013

Projektem roku se stala rekonstrukce horkovodního hospodářství varny a výměna stávajícího zdroje tepla v pivovaru Litovel. V soutěži, kterou každoročně vyhlašuje CzechInvest, získala ocenění za 2. nejúspěšnější realizací. Jejím výsledkem je snížení spotřeby zemního plynu pivovaru a celkové energetické náročnosti výroby.

Ekonomicky jde o investici s dlouhodobou návratností, o to větší je ale její dopad ekologický. „Dříve jsme dokázali zpětně využít pouze malou část energie, dnes je toto množství podstatně vyšší. Současně se nám podařilo významně snížit množství emisí a to je výborná bilance z pohledu ekologie“ kometuje investici ředitel pivovaru Lumír Hyneček.

Díky efektivnímu využití odpadního tepla se pivovaru podařilo snížit nejen celkovou spotřebu tepelné energie, ale současně i vody, která pro výrobu piva klíčová. Pozitivní ekologický dopad má například i to, že se většina litovelského piva vypije tzv. „kolem komína“, tedy v olomouckém regionu.

Soutěž vyhlašuje Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Jde o prestižní projekt, který hodnotí realizované projekty českých podnikatelů, podpořené ze strukturálních fondů EU v předchozím roce. Akce se již tradičně zúčastní řada významných zástupců z řad podnikatelů, státní správy a samosprávy

Otevře se Barma světu? O budoucnosti rozhodne spor o pivovar

Newyorský podnikatel vyrobil pivní zmrzliny. A slaví obrovský úspěch

Nejsilnější pivo světa chutná po žvýkačce

Pivo je lepší, než si myslíte! Máme důkazy!

Ocenění piva Rebel v Senátu ČR

Náchodské pivo Primátor usiluje o zastoupení na Dálném východě

Soutěž s pivem Klášter o více než 300 cen

Podzimní běh Akademie gastronomických umění se v uplynulých dnech uskutečnil v Krušovicích, Brně a Velkém Březně. Jde o školení, pořádané společností HEINEKEN Česká republika, jehož cílem je předat majitelům restaurací informace a novinky z oboru a zvyšovat úroveň gastronomie.

Školení sestává ze tří semestrů, přičemž nejdůležitější je první z nich – učí všemu kolem správné péče o pivo. Absolvování prvního semestru AGU je jednou z deseti podmínek, které musí restaurační podniky splnit, aby získaly Certifikát kvality a staly se členy Ligy garantované kvality s řadou výhod.

Provozovny, jejichž majitelé by si zasloužili AGU absolvovat, vytipovávají obchodní zástupci a stav pak na místě kontrolují obchodní sládci příslušných regionů. Poté jsou pozváni na první semestr AGU, zaměřený na péči o pivo. Dozvědí se tam vše o závozu piva, skladování, výčepní technologii, péči o sklo i servírování, což je teoretická část školení. V té praktické pivo čepují či degustují a učí se rozpoznávat cizí chuti v pivu. Prvního semestru AGU se účastní majitelé či provozovatelé restaurací, obsluha a v některých případech i stálý host podniku.

„Do Krušovic teď na podzim přijelo 28 lidí ze 13 provozoven. Hodně z Prahy, ale třeba i z Knovíze u Kladna, Dobronic u Mladé Boleslavi a Plzně. Většina provozoven byla ze středních Čech,“ konstatoval obchodní sládek pro střední Čechy Vlastimil Ševčík. Účastníci podle něj odjížděli spokojení, kromě přednášek se jim líbila i soutěž v čepování piva na čepici i na hladinku, kdy nejlepší tři dostali příjemné ceny. Nechyběla ani exkurze v pivovaru a přednáška o zodpovědné konzumaci alkoholu.

„Brněnského školení se účastnilo celkem 26 osob rovněž ze třinácti provozoven. Ze všech koutů Moravy, například Hodonína, Vracova, Zlatých Hor nebo Křižanova,“ uvedl obchodní sládek pro Moravu Svatopluk Vrzala.

AGU ve Velkém Březně hostila 26 majitelů a provozovatelů z celkem 13 restauračních zařízení – například Jevíčka, Čenkovic, Března u Chomutova, ale i Ústí nad Labem nebo Litvínova. „Se školením byla oboustranná spokojenost. Je toho hodně, co frekventanti kurzu od nás všechno vyslechnou a potřebují vstřebat. Náplň AGU se opět líbila, teoretická i praktická část. I tady bodovala soutěž,“ řekl obchodní sládek pro oblast severních Čech Petr Karlovský.

Vlastní péče o pivo se týká pouze první semestr AGU. Druhý a třetí semestr se organizuje pouze pro ty podniky, které už Certifikáty kvality mají. „Restauracím tak Heineken umožňuje bezplatné vzdělání i v oborech, které s pivem nesouvisí. Je to takový bonus pro členy Ligy garantované kvality,“ konstatoval Vlastimil Ševčík. Druhý semestr, který se teď na podzim konal v Krušovicích a Brně, tak nabídl přednášku Zdeňka Mlýnka z Vinařské akademie Valtice o víně a jídlech, která se k němu hodí. Další prezentace s ochutnávkami se týkala kávy a destilátů. Třetí semestr (Brno, Velké Březno) školil o bezpečnosti potravin, právní problematice včetně dodržování pravidel zodpovědné konzumace a marketingu v provozovnách. Školení jsou pro provozovatele zdarma.

Holba je Moravanů chlouba

Sládek vařil tajně pivo. Pil ho pak s panímámou

Biskupické pivo chutná zatím všude

Kyšice mají svůj pivovar! Podívejte se na fotky!

Koňský povoz přivezl do Budějc nefiltrovaný plzeňský ležák

Za výborným pivem do Rychnova nad Kněžnou a skvělými trubičkami k Hovorkům do Hořic

Pro připravovaný větší minipivovar v Praze hledám obchodního zástupce/ředitele. Praxe s kompletním vedením a řízením minipivovaru, obchodem a reklamou, bude vítána. Předpokládaný nástup 1-3/2014 ( možno i dříve ), zahájení provozu 6-9/2014.

Další podrobnosti při osobním jednání.

Děkuji

Petr Hozák

603849743

hozakp@seznam.cz

Plzeňský kraj už má dvanáct minipivovarů, ten nejnovější je v Kyšicích

Nejsilnější pivo na světě musí mít na štítku varování, že se má jen usrkávat!

Hradecká firma naučí Etiopany vařit pivo, postaví tam pivovar

Z výzkumu Sociologického ústavu AV ČR, realizovaném Centrem pro výzkum veřejného mínění pro společnost HEINEKEN Česká republika vyplývá, že z předsedů politických stran by lidé nejraději vyrazili na pivo s Karlem Schwarzenbergem a Andrejem Babišem. Přiklánělo se k nim 23, respektive 22 % z těch, kteří deklarovali chuť se s některým z politiků setkat. V těsném závěsu za nimi skončil Tomio Okamura s 20 %.

Z levicových politiků dosáhl nejvyššího skóre předseda KSČM Vojtěch Filip, se kterým by u piva posedělo 11 % respondentů, s Bohuslavem Sobotkou, lídrem ČSSD, pak 7 %. Bývalý předseda vlády Jiří Paroubek získal na svou stranu 5 %, se statutárním předsedou ODS Martinem Kubou by na pivo zašlo zhruba 1 % respondentů. Stejné procento dotazovaných by „na jedno“ skočilo s předsedy KDU-ČSL. S Ondřejem Liškou ze Strany Zelených by to byly 3 %, o jeden procentní bod více, než s Tomášem Vandasem z DSSS. 44 % respondentů by na pivo s politikem vůbec nešlo a 6 % si není jisto odpovědí.

Občané by s politiky nejraději řešili věci, které je zajímají (48%) či trápí (13%), 18% by jich pak chtělo probírat politickou situaci. Překvapivý je nízký zájem o osobní život politika (3%) či probírání koníčků a hobby (4%).

Průzkum probíhal na reprezentativním vzorku 1039 respondentů od 7. do 14. října 2013, tázaní byli vybíráni kvótním výběrem.

Pulihrášek v Brně je nezvyklý pomník pivařům i Mendelovi

Pojeďte do Kocoura na ALEfestivalALE

Pivu dal jméno Bedřich Smetana, jedenáctý potomek sládka v Litomyšli

Biskup Jan Vokál požehná várce piva

Pivovar Samson dosáhl více než dvojnásobných prodejů svého nealkoholického Pita oproti minulému roku. Uvedené navýšení se týká jak prodaných hektolitrů, tak utržených příjmů a zároveň všech balení, ve kterých je Pito k dispozici – tedy lahví, plechovek a sudů. Pivovar Samson plánuje do konce roku překročit hranici 10 tisíc hektolitrů prodaného Pita. Přitom v roce 2012 výsledek prodeje Pita činil celkem 4 000 hektolitrů. Aktuální dosažená čísla představují nejlepší výsledek prodeje Pita v historii pivovaru.

„Zvýšení prodejů určitě pomohla upravená receptura PITA, která lidem opravdu chutná. Nové Pito jsme uvedli na trh v loňském roce a od té doby prodeje výrazně stoupají. Navíc se nám podařilo prosadit i na exportních trzích, kde za zmínku stojí například Dánsko nebo Čína,“ řekl obchodní ředitel Pivovaru Samson David Posekaný.

Prodejům podle Pivovaru Samson pomáhá i nedávno uvedený rebranding – po kompletní změně typu lahve a designu etikety v roce 2012 byla celková změna Pita dokončena uvedením nové atraktivní přepravky speciálně vyvinuté pro toto nealkoholické pivo, která je mezi konkurenčními produkty jasně rozpoznatelná.

Pito je klasická, dnes již kultovní značka nealkoholického piva, jež tuto kategorii piv v České republice založila. První várka Pita byla poprvé uvařena v polovině 70. let v tehdejších Jihočeských pivovarech, v koncernu, do kterého tehdy Pivovar Samson spadal. Historie a tradice také výrazně napomáhají znalosti a důvěře ve značku Pito u české veřejnosti.

„V loňském roce získalo Pito ocenění kvality Česká chuťovka 2012. To, a také fakt, že se Pita prodává stále více, jen potvrzuje naši zkušenost, kterou v Samsonu máme všichni. Pito je skutečně dobře vyladěné pivo, které se i přesto nebo právě proto, že je takzvaně „bez radosti“, tedy bez alkoholu, perfektně hodí do aktuálních trendů v dosahování aktivního a zdravého životního stylu,“ dodal David Posekaný z Pivovaru Samson.

Dvacátého třetího října 2013 od 19 hodin proběhlo v První Pivní Tramwayi finále již čtvrtého ročníku anonymní degustační soutěže První pivní extraligy (PPE). Hlavním cílem PPE je každoročně otestovat podle předem daných, objektivních pravidel, všechny české ležáky, dostupné v běžné obchodní síti. Degustace proběhla jako vždy veřejně a na korektnost jejího průběhu dohlíželi zástupci některých zúčastněných pivovarů.

Ve finále se degustovaly vzorky piv, které postoupily ze dvou semifinálových kol: Kozel Premium, Bakalář Premium, Starobrno Medium, Radegast Premium, Pernštejn Světlý ležák, Záviš Polička, Březňák Světlý ležák, Svijanský Rytíř, Otavský zlatý a Krušovice 12.

Jan Šuráň, vicepresident První pivní extraligy k finále uvádí: „4. ročník soutěže První pivní extraligy měl velmi vysokou úroveň. Prvních šest piv bylo velice kvalitních a musel jsem se soustředit, abych je od sebe odlišil. Ani ta, která se umístila v závěru pořadí, nebyla špatná a potvrdila vysokou kvalitu a úroveň. Můžeme konstatovat, že letošní soutěž byla opravdu zatím nejkvalitnější.“

President První pivní extraligy, Ladislav Jakl, k tomu dodává: „SABMiller porazil na hlavu Heineken, přestože ten měl ve finále svá tři želízka. Svijany se jako jediné pivo každoročně dostává do finále, i když na vrchol nikdy nedosáhly. Pravděpodobně největším překvapením je famózní výsledek Pernštejna. Tento výsledek by na začátku roku netipoval nikdo z nás. Poklona do Pardubic.“

Výsledky finálového kola 4. ročníku:

1. Radegast Premium

2. Kozel Premium

3. Pernštejn Světlý ležák

4. Svijanský rytíř

5. Starobrno Medium

6. Záviš Polička

7. Bakalář Premium

8. Krušovice 12

9. Březňák Světlý ležák

10. Otavský zlatý

Všechny vzorky jsou v průběhu roku hodnoceny přísně nezávislým způsobem, piva jsou zakoupena v běžné obchodní síti a degustující dopředu neznají jejich identitu. „Hodnocena je vůně, chuť, hořkost, plnost a říz, tedy atributy, které by správný český ležák měl mít,“ uvádí Jan Šuráň vicepresident První pivní extraligy. Ladislav Jakl, president První pivní extraligy dodává: „V naší soutěži sledujeme výhradně senzorické vlastnosti a nezabýváme se předsudky. Byli bychom rádi, kdyby podobně postupoval český pivař. Aby se nebál experimentovat a zkusil ochutnat pivo, aniž by dopředu věděl, jak mu bude chutnat.“

O První pivní extralize

První pivní extraliga jako občanské sdružení funguje již od roku 2010 a zabývá se odbornými degustacemi a propagací kvality a rozmanitosti na českém pivním trhu. Sdružení pořádá v průběhu roku 5 základních degustačních kol, dvě semifinálové a jedno finálové kolo.

Bavorsko na kole, den 4: Sulzbach Rosenberg, Etzelwang, Hersbruck, Lauf

Vivat Řím

Na říjen budou v dobrém vzpomínat oba pivovary okresu

Pro firmu ZVU Potez jsou exotické trhy nutností. Jinde se teď pivovary nestaví

Češi postaví za půl miliardy pivovar v Etiopii

První pivní extraliga otestuje ve velkém finále nejlepší české ležáky

Pivovar Chotěboř roste, v sobotu 19. října 2013 už měl prodáno tolik piva jako za celý loňský rok, přesněji 16 078,5 hektolitrů. Tuto radostnou novinku oznámil sládek Oldřich Záruba o minulém víkendu na zabíjačkových hodech, které pivovar pořádal společně se dnem otevřených dveří.

„Máme radost, že tento den vyšel přesně na dnešek, kdy pro vás, naše fanoušky, pořádáme v pivovaru již tradiční akci. Navýšení produkce nám umožnilo nedávné rozšíření pivovaru, pořídili jsme více ležáckých tanků a moderní linku na stáčení sudů a lahví. Nyní nic nebrání tomu, abychom se do konce roku s výstavem dostali přes plánovaných dvacet tisíc hektolitrů,“ komentoval úspěch Záruba.

O minulém víkendu do chotěbořského pivovaru zavítalo přes tisíc čtyři sta návštěvníků. Nalákala je možnost vidět pivovar po dokončení přístavby, ale také nabídka zabíjačkových specialit a téměř celého výrobního sortimentu. Karamelový třináctapůlstupňový Speciál totiž zatím zraje v ležáckých tancích, na trhu bude až s příchodem adventu.

U Pinkasů dnes soutěží o sud piva

Prazdroj chce Čechy v hospodách, zdražuje proto lahvové a plechovkové pivo

Že byste nedali pivo do koláče? Vyzkoušejte netradiční recepty

Hlinecký pivovar slaví stovku, měl se stavět již v roce 1880

Příkladná obnova Zámeckého pivovaru ve Frýdlantě

Pátý ročník soutěže o nejlepší potravinářské výrobky Česká chuťovka zná letošní vítěze. V Rytířském sále Senátu ČR v Praze byl 17. října již potřetí oceněn pivovar Ferdinand. Jeho Tmavý ležák 11 % se tak může pyšnit značkou „Dobrý tuzemský potravinářský výrobek“.

„Na umístění v soutěži jsme velmi pyšní,“ uvádí sládek pivovaru Ferdinand Jaroslav Lebeda a dodává: „Jedná se již o třetí oceněný výrobek pivovaru Ferdinand. Jsme moc rádi, že díky filozofii respektování původní receptury, dodržování tradičních postupů, podpoře domácích surovin a tlaku na kvalitu naše pivo nachází odezvu nejen u odborné poroty, ale těší se i stále většímu zájmu milovníků zlatavého moku.“ Pivovar Ferdinand si ocenění odnesl již v roce 2011 za polotmavý speciál s názvem Sedm kulí 13 % a v loňském roce za speciální světlé 15 % pivo d´Este .

Dvě značky piv, Sedm kulí 13 % a speciál d´Este 15 % rovněž nesou ocenění v projektu Regionální potravina, které uděluje Ministerstvo zemědělství České republiky.

Pivovar Kokeš vrátil vaření piva do Kamenice nad Lipou

Největší pivovarnické společnosti světa II.: SABMiller

Těžký život pivního recenzenta

Vlastní cestou aneb díky pane Bernarde