Malých pivovarů, jejichž majitelé a provozovatelé přicházejí na trh s novými druhy piva, v poslední době nejen v našem kraji přibývá. Pivovary jsou schopny uspokojit i pivaře, kteří hledají neobvyklé nápoje vyrobené z rozmanitých surovin

Tmavé, světlé, bílé, černé, lehké, silné, kvasnicové, bezlepkové, medové, švestkové, vanilkové, puškvorcové, pšeničné, svrchně kvašené, spodně kvašené, filtrované, nefiltrované...

Řeč je o pivech z malých pivovarů - jejich nabídka v Moravskoslezském kraji je však ještě mnohem širší, štamgasti si zvykají na to, že mají ve „svém“ minipivovaru nejenom stálou nabídku piv, ale také speciály, které sládek čas od času vaří pro zpestření.

Z mapy malých pivovarů v kraji zmizel vloni v listopadu kopřivnický Rodinný minipivovar Vaněk a Vaněk, v němž sládek vařil piva s názvem Lašský vulkán, Chacharek, Řízek a Uhlo.

Otec a syn Vaňkovi, kteří minipivovar v Kopřivnici před lety založili, předali zhruba před dvěma roky svůj minipivovar do rukou jiného majitele, ten ale s vařením piva loni v listopadu skončil.

„Zůstal jsem na výrobu piva zcela sám a už to dál nešlo. Ale naše pivo snad tak úplně ještě nekončí, protože nový majitel hodlá ve vaření pokračovat, snad letos v létě by měl začít někde v Ostravě. Momentálně údajně hledá vhodný objekt,“ řekl bývalý provozovatel kopřivnického pivovaru Jiří Vaněk.

Skončil také příborský minipivovar, kde se vařilo Freudovo pivo. „Našel jsem si jinou práci a dohodli jsme se s majitelem, že výrobu piva ukončíme. O nějakém obnovení výroby však asi nemůže být řeči, zařízení jsme totiž prodali,“ říká bývalý sládek příborského minipivovaru Juraj Prokeš.

Dalším malým pivovarem, který na nějakou dobu přerušil výrobu, je Minipivovar Arthur´s ve Frýdku-Místku.

„Stěhujeme se z objektu bývalé firmy Seliko do nového areálu v Lískovecké ulici. Tady však budeme ve výrobě piva během několika následujících měsíců opět pokračovat,“ řekl majitel minipivovaru a také likérky Milan Kwaczek.

Malé pivovary

Pivovar provozuje společnost HEGAs - ENERGO. Varný kotel je unikátní tím, že je vytápěn peletkami. Kapacita pivovaru je 500 hektolitrů ročně.

Pivovar vaří například přírodní, nefiltrované, nepasterované pivo PIKARD světlý i tmavý ležák 11°, puškvorcový PIKARD a speciály.

Pivovar je v restauraci v části Hukvald Dolní Sklenov. Výstav je 300-500 hektolitrů piva. Na čepu je světlá a černá Hukvaldská 12° a světlá Hukvaldská 10° a 14°.

Hostinský pivovar a hotel Excelent v Rýmařově nabízí světlý ležák 11°, tmavý ležák 12° a polotmavý speciál Excelent 13°. Pivovar navázal na tradici z roku 1662.

Valašský pivovar v Kozlovicích vaří piva s názvem Valašský vojvoda -světlý kvasnicový ležák, Kozlovický fojt - tmavý kvasnicový ležák a Kozlovjan - polotmavý speciál.

Biovar Ostrava vaří piva: Hejkal 10°, Qásek 11°, 12° i 13°, Qásek MED 11°, Zeus 10° - se sníženým obsahem cukru a Garážmistr 11°.

Hostinec a Minipivovar U KONÍČKA leží ve Vojkovicích. Sládek vaří piva světlý Ryzák 11°, tmavý ležák Vraník 12° a polotmavý Grošák 14°.

Hlučínský pivovar Avar zahájil provoz již v srpnu roku 1993. Pivovar vaří dvanáctistupňová piva Avar světlý, Avar tmavý, kvasnicový Avar a také nealko Avar-colu.

Pivovar Slezan sídlí u Leskovce na Opavsku. Specializuje se na ječmenné, spodně kvašené pivo. Jde o ležáky 11°, 12° a 13° Slezan. Vaří také medové, višňové, švestkové a mandlové speciály.

Městský pivovar ve Štramberku byl založen v roce 2005, vaří zde světlý a tmavý Trubač - kvasnicové ležáky. Příležitostně i švestkové pivo.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura

Oslavami 150. výročí od svého založení bude žít jihlavský pivovar Ježek. Proto se letošní rok v pivovaru ponese ve znamení různorodých akcí. „150 let je velký milník, který je potřeba pořádně oslavit,“ netajil své nadšení obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý.

Velkou slávu odstartuje 6. března Den Mistrů 1985, kdy se proti sobě postaví na Horáckém zimním stadionu veteráni Dukly z roku 1985 a národní tým, který v témže roce vyhrál mistrovství světa.

Akce začne celoodpoledním programem s hudbou a autogramiádou. Večer skončí hokejovým zápasem. „Výtěžek utkání půjde na juniorský hokej a na sochu Tomáše Garrigue Masaryka, která by se měla vrátit do Jihlavy ke gymnáziu,“ podotkla Eva Vařejčková z marketingového oddělení pivovaru.

Oslavy budou o čtrnáct dní později pokračovat Plesem Ježka a Dukly v Dělnickém domě. Květen a červen bude věnovaný Dnu Ježka. Tentokrát se nebude konat jen v Jihlavě, ale také mimo hranice krajského města – ve Znojmě, Třebíči a Žďáru nad Sázavou. „V Jihlavě bude Den Ježka poprvé třídenní a bude pokračovat Koncertem bez hranic 19. června. Představí se zde kromě profesionálních kapel také kapely regionální. Je tu spousta dobrých muzikantů,“ vysvětlila Vařejčková.

Na Den Ježka naváže pivovar kulturním létem, které začal pořádat loni v Pivovarské restauraci. Během letních prázdnin se mohou pro změnu lidé těšit na výstavu v jihlavském muzeu. „Výstava se bude týkat jihlavského pivovaru, ale také pivovarnictví obecně,“ doplnila Eva Vařejčková.

Bohatá historie

Historie pivovarnictví v Jihlavě je bohatá. První doložená písemná zmínka o jihlavském sladovnictví pochází zřejmě již z první poloviny 14. století.

„Na počátku roku 1859 se jihlavský sladovnický cech usnesl na zrušení posledních čtyř ze svých pivovárků i po domech roztroušených sladovniček. Rozhodl se postavit společný moderní pivovar, jaký známe dnes,“ popsal výrobní ředitel pivovaru Jaromír Kalina.

Nový jihlavský pivovar byl slavnostně otevřen 4. dubna 1861. Pivovar sám však jako rok svého vzniku označuje rok 1860.

I když v loňském roce klesla spotřeba piva kvůli hospodářské krizi řádově o deset procent, jihlavský pivovar Ježek si mne ruce. Jako snad jediný v republice se může pochlubit razantním nárůstem výroby a prodeje pivního moku.

„Vloni jsme ve výrobě dosáhli na 140 500 hektolitrů. Jedná se o nárůst z 90 tisíc hektolitrů,“ uvedl výrobní ředitel pivovaru Jaromír Kalina.

„Loňský rok hodnotíme jako velmi úspěšný, po několika desetiletích je to nejúspěšnější rok, jaký vůbec kdy byl,“ konstatoval Miloš Vostrý, obchodní ředitel pivovaru.

Nárůst o sto procent

„Zaznamenali jsme nárůst sudového piva o 100 procent, lahví o 52 procent. Je vidět, že cesta, kterou jsme se před rokem a půl vydali, nese své první ovoce,“ dodal Vostrý.

V létě roku 2008 se pivovar vrátil k výrobě piva podle původních receptur. Pivo má oproti dřívějšku nyní plnou chuť a tmavší barvu. Při jeho výrobě se používá tradiční humnový slad vyrobený na Vysočině.

Nejoblíbenějším pivem značky Ježek je u štamgastů jednoznačně jedenáctistupňový ležák, který tvoří pětaosmdesát procent celé produkce.

V říjnu přišel pivovar s novinkou, ležákem plzeňského typu s názvem Lobkovicz. „Je to prémiové pivo, které se osvědčilo. Je ještě krátká doba na to, abychom ho mohli hodnotit, ale své místo na trhu si už našel,“ prozradil Miloš Vostrý. Také na letošek připravuje pivovar v Jihlavě několik překvapení v podobě speciálních druhů piv, ale zatím jsou ve stadiu testování.

Jihlavský pivovar je díky svojí technologicky zvládnuté tankovně unikátním regionálním pivovarem ve střední Evropě. „Rozvážíme do restaurací pivo v cisternách a přečerpáváme ho do tanků. Zatím máme pět tankoven, další dvě jsou v přípravě,“ popsal Vostrý.

Loni investoval jihlavský pivovar Ježek do výroby, do rekonstrukce Pivovarské restaurace a dětského hřiště a do rozšíření letní zahrádky. Letos se inovace dočkají stáčecí linky.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Michaela Hrozková

Jak rozjet provoz malého pivovaru? Teprve šestatřicetiletý Tomáš Hub už to udělal například v Japonsku, ve Vietnamu, na Filipínách, v Austrálii, Rusku, Azerbajdžánu či v Belgii nebo Anglii.

Současný sládek Zámeckého minipivovaru v Ostravě-Zábřehu zdědil „pivní geny“ po prastrýci, který vařil pivo v Palačově. Po studiích biochemie začal vařit v novojičínském Minipivovaru Národní dům. „Pracovat v cizině jsem vzal jako zajímavou šanci podílet se na šíření pivního křesťanství ve světě,“ říká s nadsázkou Tomáš Hub.

* Jaká je dnes kvalita piva v malých pivovarech?

Pivovary zakládají nejčastěji firmy, které dodají i know how a dohlížejí i na kontrolu kvality - ta kvalita je na více než na dobré úrovni.

* Bylo tomu tak i v začátcích?

Ty byly trošku divoké. Ale že by byla vysloveně špatná kvalita, to si nemyslím. Jistě, hosté si pořád občas někde stěžují, že jejich pivo z malého pivovaru je pokaždé tak trochu jiné, jenomže tak to je. Ta piva jsou většinou nefiltrovaná, pořád dozrávají, každý týden jsou jiná.

* Je tu prostor pro vznik dalších pivovarů? Kdysi byly v každém městě.

Cena piva roste, začíná to být zajímavé i pro hostinské. Když se chtějí odlišovat od konkurence, kde je jednotvárné pivo, tak takhle uvažují.

* Jaká je hranice návratnosti investice do takového malého pivovaru?

Většinou jde o pivovary, které se stavějí pro hospodu od sta míst výš. Návratnost bývá čtyři až pět let.

* A co kdyby chtěl pivovar expandovat, rozvážet pivo, plnit je do sudů?

To už je daleko větší investice.

* Kdybych si chtěl založit malý pivovar, co byste mi radil, abych vařil?

Jednak by to asi chtělo hlavně mít hospodu - bez ní je to utopie. Dostat se do dalších hospod nebo řetězců je těžké. Jediná cesta je podle mě mít restauraci nebo hotel.

* A to pivo?

Mladí lidé dnes cestují, nejsou konzervativní, znají anglická piva, belgické speciály - tou cestou byste mohl jít, taková piva tu chybí.

* Existují národní pivní chutě?

Třeba na Východě nechtějí piva, na jaká jsme zvyklí většinou my. Ale i u nás jsou už piva méně hořká, víc nasládlá. Ve Vietnamu chtěl mít majitel stejně hořké pivo, jako je plzeňské, ale většina piv vyráběných v cizině není příliš hořká.

* Myslíte, že velcí výrobci piva jsou z malých pivovarů nervózní?

Malé pivovary v České republice vaří tři procenta celkové výroby piva. Jsme jenom doplněk na trhu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Vyhlášená rožnovská restaurace Písečná včera získala od zástupců Plzeňského Prazdroje ocenění za dlouholetou spolupráci v péči o nejvyšší kvalitu čepovaného piva. Toto ocenění uděluje Plzeňský Prazdroj, který už deset let vede komplexní program péče o kvalitu piva v restauracích. Písečná je známá nejen dobrým pivem, ale i svými zvěřinovými specialitami a pořádáním Dnů guláše a piva.

„V pivovaru vaříme pivo nejlepší kvality. Jakmile je stočíme, může už jenom ztrácet. Musíme tedy dělat vše pro to, aby stejně jako v pivovaru chutnalo pivo i v hospodách a restauracích. K tomu je důležitá péče při přepravě a skladování. Velký díl práce ale musí odvést i hostinský či výčepní, protože správně načepované pivo z kvalitně sanitovaného pivního potrubí je to, co pivaři chtějí a dokáží ocenit. A my z Prazdroje zase oceníme plaketou dlouholetou starost o kvalitu, kterou restauraci Písečná věnují,“ říká obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Zdeněk Baszczynski.

V rožnovské restauraci Písečná se provozovateli Josefu Zeťovi péče o kvalitu piva daří. Ať už jde o dostatečně nízkou teplotu skladovaného piva, správný tlačný plyn, správně nastavený tlak ve výčepním zařízení, čisté a chladné sklenice, ideální teplotu piva, správné čepování, pravidelné čištění pivního potrubí či správné servírování.

„Za úspěchem určitě stojí naše dlouholetá péče o piva Pilsner Urquell a Radegast a naše skvělé hosty. Bez důrazu na dokonalý přístup našich výčepních k čepování a číšníků k obsluze hostů by to prostě nešlo,“ říká Josef Zeť, provozovatel restaurace Písečná.

Josef Zeť převzal z rukou obchodního sládka Plzeňského Prazdroje Zdeňka Baszczynskeho pamětní kovovou pečeť a osvědčující pamětní list. Zároveň se na vnitřním i vnějším certifikátu kvality objevila červená pečeť Prazdroje.

„Certifikát za vynikající péči o čepované pivo vám jasně říká – jste ve správné hospodě, tady vám načepují pivo, jak se patří. A právě dnes jsme ocenili systematickou péči a pravidelnou sanitaci pivního potrubí a vše, co dělá skutečně dobrou hospodu,“ doplňuje Daniel Janeček z technického servisu Plzeňského Prazdroje.

Restaurace Písečná je známá vyhlášenou kuchyní. Hosté sem chodí zejména na výbornou zvěřinu či ryby. Restaurace proslula také oblíbenou akcí Dny guláše a piva či zabijačkovými hody.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Protesty proti plánovanému propouštění v belgických pivovarech Anheuser-Busch Inbev vygradovaly. Zaměstnanci zablokovali tři hlavní provozy.

Centrální velkosklady zásobující belgické supermarkety pivem bijí na poplach. Pomalu už nemají co expedovat. Hrozí, že zákazníci v supermarketech nenajdou své oblíbené značky piv, jako jsou Stella Artois, Leffe a Jupiler.

Důvod? Zaměstnanci společnosti Anheuser-Busch InBev už týden blokují vjezd do tří velkých belgických pivovarů této skupiny - v Leuvenu, Jupille a Hoegaardenu.

Tímto způsobem protestují proti plánovanému propouštění, které by se mělo dotknout zhruba desetiny z osmi tisíc západoevropských zaměstnanců pivovarnické skupiny. Hlavně v Belgii, Německu a Nizozemsku.

Brány tří významných pivovarů, z nichž největší je ten v Leuvenu, tak nemůže opustit žádný kamion. "Pokud se situace nevyřeší během pár dnů, spotřebitelé budou své oblíbené značky piva postrádat," vyjádřila se pro agenturu Bloomberg mluvčí firmy Karen Coucková. Podle ní jsou už "na suchu" četné malé prodejny.

Protestující minulý týden dokonce jedenáct hodin drželi jako rukojmí zhruba desítku firemních manažerů."Máme v ruce zákonné nástroje, které nám umožňují blokádu prolomit," uvedl v rozhovoru pro TV Bloomberg Jean-Marc Koper, jeden z personalistů společnosti AB InBev.

Odboráři varují, že v takovém případě by byli nuceni zorganizovat celostátní stávku pivovarníků. Dnes by měli znovu usednout s vedením k jednacímu stolu. "Protestní akce už výrazně ovlivňuje hospodaření firmy," podotkla mluvčí Coucková.

Anheuser-Busch InBev je největší pivovarnická skupina na světě, do jejíhož portfolia patří také značky Budweiser, Boddingtons či Michelob. Je pověstná nekompromisním přístupem ke snižování nákladů.

Spotřeba piva v Belgii od roku 2000 klesla zhruba o pětinu, neboť spotřebitelé začali pít více vína.

Zaměstnanci tří belgických pivovarů, které patří skupině Anheuser-Busch InBev, brání zásobování obchodů.

Zdroj: MaM iHNed.cz |Autor: Václav Lavička | Foto: Reuters

Nová trasa zvedla zájem o prohlídku pivovaru o 29 %

Popularita Velkopopovického pivovaru roste nejen mezi pivaři, ale také mezi turisty. Návštěvnost jednoho z architektonicky nejzajímavějších českých pivovarů stoupla vloni o více než čtvrtinu. Celkově se v uplynulém roce vydalo na prohlídku 14 371 návštěvníků, to je nejvíce v dlouholeté historii exkurzí pivovarem. Největší část hostů tradičně přijela z ČR (+22 %), druzí nejpočetnější byli Rusové, kterých zde přivítali o 85 % více. Pivovar Velké Popovice potvrdil svůj statut jednoho z nejnavštěvovanějších míst v regionu.

„Postupně sklízíme plody posledních několika let, kdy jsme v areálu pivovaru hodně investovali do návštěvnických prostor, úprav nádvoří a okolí pivovaru, sázení zeleně atd. Hlavním tahákem loňské sezóny bylo otevření nového návštěvnického centra a interaktivní prohlídková trasa. Novinkou v naší nabídce je program Pivovarnictví - úspěšné odvětví českého průmyslu. Tato trasa je určena pro nezletilé návštěvníky a je zaměřená na historii a řemesla, naopak vynechává části prohlídky přímo spojené s výrobou piva. Letos chceme návštěvníky překvapit otevřením restaurace Kozlovna přímo v areálu pivovaru,“ říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Zájem domácích turistů o velkopopovický pivovar vzrostl, což je dáno mimo jiné také loňským trendem mezi Čechy, kteří méně vyjížděli do zahraničí a preferovali domácí turistické cíle. Nová návštěvnická trasa tedy byla otevřena v pravý čas a přilákala o 22% domácích turistů více oproti roku 2008. Na celkovém počtu návštěvníků se nyní Češi podílí 56 %.

Pivovar se těší velké oblibě také u zahraničních turistů. Díky rostoucí popularitě piva Velkopopovický Kozel v Ruské federaci jsou druhou největší skupinou právě Rusové, kterých meziročně přijelo o neuvěřitelných 85 % více a v celkovém počtu návštěvníků už tvoří více než čtvrtinu (26,5 %). Naopak pokles zájmu byl zaznamenán například mezi maďarskými turisty, kterých dorazilo v roce 2009 o 58 % méně než v roce 2008.

Největší zájem o exkurze v pivovaru je již tradičně v květnu až červnu a následně na podzim, od září do listopadu. Zvýšenou návštěvnost pivovar zaznamenává v době konání speciálních akcí, jako je například červnový Den Kozla, zářijový Den otevřených dveří a nově i prosincové Vánoce v pivovaru. Populární je také jarní Pochod krajinou Františka Ringhoffera, kde je pivovar jedním ze zastavení regionální naučné stezky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Po trojročnej prestávke bude mať slovenské pivovarníctvo opäť zastúpenie na najdôležitejšom európskom veľtrhu potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu IGW -INTERNATIONALE GRÜNE WOCHE 2010 („Medzinárodný zelený týždeň“). Ministerstvo pôdohospodárstva SR vybralo najstarší slovenský pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, ktorý bude reprezentovať Slovensko v dňoch 15. – 24. januára 2010 v Berlíne na 75.ročníku medzinárodného veľtrhu IGW, kde sa očakáva vyše 1 600 vystavovateľov z viac ako 50-tich krajín sveta. Informoval o tom manažér marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,V národnom stánku SR číslo 105 v hale 8.2, budú zástupcovia najstaršieho slovenského pivovaru STEIGER čapovať pre hostí svetlé 11 a 12-stupňové pivá STEIGER, ale aj tmavú jedenástku. Budeme propagovať slovenské pivo pre pivných odborníkov a návštevníkov výstavy z celého sveta, ktorí sa na tejto najväčšej potravinárskej výstave každoročne stretávajú. Chceme predstaviť kvalitné slovenské pivo STEIGER, vyrábané už 536 rokov nepretržite tradičnou klasickou technológiou. Hodláme pritom nadviazať na tradíciu prezentácie slovenských pív, ktoré tradične v národnom stánku SR prezentovali to najlepšie – kvalitu tradičnej výroby na Slovensku. Pred niekoľkými rokmi tak úspešne robil Topvar. Veľa si sľubujeme aj našej ,,špeciality“- rezania svetlého piva s tmavým, pretože predovšetkým nemeckí štamgasti tradične každý rok vyhľadávali slovenskú expozíciu práve kvôli kvalitnému čiernemu pivu a nezabudnuteľnému pôžitku z rezaného piva. Radi sa pochválime aj tým, že v Nemecku sa už STEIGER niekoľko rokov čapuje a to v Slovenskej kolibe vo Wildau, blízko Berlína. Radi by sme však svoj odbyt na tomto najnáročnejšom pivárskom teritóriu rozšírili“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že Pivovar STEIGER bude na výstave zastupovať manažérka pre export Magdaléna Gregušová a príjemné chvíle pri pive STEIGER bude spríjemňovať hraním slovenských piesní na harmonike Dezider Guliš, ktorý sa na pozvanie organizátorov zúčastňuje tejto svetovej výstavy už 15. rok.

Nemeckí organizátori rovnako pozvali aj legendu slovenského pivovarníctva – Jozefa Nemca, ktorý sa preslávil takzvaným ,,ľudovým marketingom“, počas svojho 44 ročného pôsobenia v pivovarníctve.

Doplňujúce údaje o výstave Grüne Woche a pivovare STEIGER

„Medzinárodný zelený týždeň“ (Internationale Grüne Woche alebo IGW) v Berlíne je najdôležitejším európskym veľtrhom v oblasti potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu. Tak ako po minulé roky, aj počas tohto ročníka sa očakáva vyše 1 600 vystavovateľov z viac ako 50-tich krajín sveta, kde v 26-tich halách sa na celkovej ploche 115 000 m2 budú prezentovať výrobcovia a dodávatelia produktových skupín – ovocie, zelenina, mäso, údeniny, ryby, dary mora, mliečne výrobky, pekárenské výrobky, pivo, víno, destiláty, pochutiny, koreniny, bylinky, čaje, BIO výrobky, cez národné stánky, branžové združenia až po národné a regionálne špeciality, prehliadky chovov poľnohospodárskych zvierat, poľovníctva, rybárstva, ale aj poľnohospodársku, záhradnú a kuchynskú techniku a výbavu. Súčasne sa koná 26. ročník Heim-Tier-Pflanze -výstava pre chovateľov malých domácich zvierat a pestovateľov kvetov a rastlín.

IGW je zároveň aj miestom, kde sa každoročne stretávajú najvyšší predstavitelia politického a hospodárskeho života z celého sveta. Ministerstvo pôdohospodárstva SR pripravilo v spolupráci so Slovensko-nemeckou obchodnou a priemyselnou komorou spoločný národný stánok slovenských firiem.

Podľa informácií vedúceho marketingu STEIGRA E. Mihálika sa pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne v minulom roku podaril husársky kúsok, keď so svojou produkciou prenikol do tradičnej pivárskej krajiny - Írska. Aj keď pre Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je vývoz je zatiaľ iba doplnkom k domácemu predaju, vyhnianskych pivovarníkov tešia dvojciferne rastúce percentá exportu. Za rok 2009 STEIGER vyviezol 5913 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 33 percent viac ako pred rokom. Výsledky sú o to zaujímavejšie, že ich nesprevádza žiadna aktívna propagácia značky STEIGER na zahraničných trhoch.

Rastúci záujem v zahraničí pripisuje pivovar aj tomu, že tamojší zákazníci vedia oceniť kvalitu tradične vyrobeného piva. Nosnou exportnou krajinou sa pre STEIGER stalo už v roku 2008 Maďarsko. Nasledujú ho ČR, Rakúsko, Litva, Fínsko, Rusko a Francúzsko. Kým v roku 2007 exportoval pivovar len symbolických 47 hl, v roku 2008 už vyviezol 3671 hl piva. V roku 2010 sa chce STEIGER dostať vo vývoze cez hranicu 10.000 hl.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Návštěvnost turistických zajímavostí Plzeňského Prazdroje vzrostla v minulém roce o 15%. Pivovar, Plzeňské historické podzemí nebo Pivovarské muzeum si prohlédlo celkem 216 640 návštěvníků. Nejvíce hostů tradičně pochází z ČR (+11 %), častější než dříve jsou i návštěvy z Německa (+5 %), země, odkud lidé ze zahraničí přijíždějí nejčastěji. Zasloužila se o to nejen současná tendence Čechů zůstávat doma a navštěvovat tuzemské turistické cíle, ale také řada novinek, tradičních i nových událostí v pivovaru i muzeu a rovněž výročí, která vloni pivovar slavil. Za posledních sedm let se návštěvnost zvýšila o více než 78 %.

„Jako dárek ke 150 letům registrace značky Plzeňské pivo a 50. výročí založení Pivovarského muzea jsme rozšířili nabídku o prohlídkovou trasu Plzeňským historickým podzemím a v Pivovarském muzeu jsme otevřeli novou expozici o historii všech plzeňských pivovarů. Zároveň se snažíme pestrou paletu dlouhodobě pořádaných akcí v prostorách pivovaru a Pivovarského muzea, kterými jsou např. Léto v Prazdroji nebo Pilsner Fest, rozšířit budováním tradic nových událostí jako Běh pro Paraple, Advent v Pivovarském muzeu a další. I proto se nám daří oslovovat stále větší množství návštěvníků z ČR,“ říká Tomáš Raboch z Plzeňského Prazdroje.

Zahraniční návštěvníci tvoří tři pětiny celého počtu, Češi se na celkové návštěvnosti podílejí 40 %. Ze zahraničních turistů jsou s 25 % nejpočetněji zastoupeni Němci. Ubylo sice Rusů, ale překvapením byly nárůsty turistů z Nizozemí a Chorvatska, raritou se stali hosté ze vzdálených ostrovních států jako Dominikánská republika, Nový Zéland a Island. Za českého předsednictví v Radě EU probíhala v pivovaru zasedání různých pracovních skupin Rady a vystřídala se tak zde i řada evropských i domácích politických celebrit.

Počet hostů z ČR zvýšilo i loni významně rozšířené i vylepšené Konferenční a společenské centrum Secese, které je oblíbeným místem pro pořádání soukromých oslav, svateb, schůzek, kongresů, konferencí apod. Proběhla rekonstrukce a dovybavení salonků nejmodernější A-V technikou, zpřístupněny byly venkovní prostory před salonkem Formanka. V nabídce pronájmů je nově i kinosál Návštěvnického centra. Jen v Plzni tak mohou manažeři vyměnit běžné prostředí hotelu za zajímavé prostory pivovaru a dodat tak svému zasedání nový rozměr.

Značnou část návštěvníků všech tras tvoří školní skupiny, proto pro ně Prazdroj připravil speciální výukové programy v Pivovarském muzeu a od září 2009 nově nabízí speciální prohlídku pivovarů nazvanou Pivovarnictví – úspěšné odvětví českého průmyslu. Od začátku září ji ve třech pivovarech Prazdroje absolvovalo více než 2 000 žáků, přičemž nejvíce jich zavítalo do Plzně.

Novinky pochopitelně připravuje Prazdroj i na rok 2010. Mezi nejvýznamnější bude patřit Návštěvnické centrum Gambrinus a stejnojmenná prohlídková trasa, jejichž kompletní otevření pro širokou veřejnost se chystá na léto 2010. Od loňska mohou návštěvníci Pivovarského muzea nově používat audioguidy (zvukové průvodce) a rozšíření této nabídky připravuje Prazdroj i pro historické podzemí.

Aktivity Plzeňského Prazdroje pro návštěvníky Plzně zahrnují Návštěvnické centrum, návštěvnickou trasu Pilsner Urquell, Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí vcentru města.

Pivovar patří k nejatraktivnějším turistickým destinacím v České republice.

Součástí nabídky pivovaru je také společenské a kulturní centrum Secese, které je možné využít k pořádání nejrůznějších oslav, kulturních, vzdělávacích i prezentačních akcí.

Pivovarské muzeum v Plzni se nalézá v původním právovárečném domě, který se zachoval ve své autentické podobě ve Veleslavínově ulici. Bylo otevřeno vroce 1959, u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo.

800 metrů dlouhý prohlídkový okruh Plzeňského historického podzemí je přístupný z budovy Pivovarského muzea. Labyrint chodeb, sklepů a studní byl pod městem Plzní budován již od 14.století a je neodmyslitelně spojen s historií i současností města.

V roce 2009 navštívilo pivovar, Pivovarské muzeum a historické podzemí přes 216 000 návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Chrám chmele a piva v Žatci bude mít unikátní svítící rozhlednu, pod ní infocentrum či minipivovar

Zářící pivní maják v Žatci uvidí v budoucnu i lidé z Klínovce, Mostu či při jízdě od Prahy. A díky originálnímu znamení budou vědět, že v Žatci se právě koná velká akce, na kterou by se měli vydat.

Ve městě se za 250 milionů korun staví Chrám chmele a piva a jeho součástí bude i unikátní rozhledna v podobě majáku. Svítit bude o Dočesné nebo při Chmelfestu, tradičních žateckých slavnostech.

Z nové atrakce ale nemají těžit jenom turisté, nýbrž i místní lidé. Součástí chrámu bude i kavárna a dětské hřiště. Maminky si tak mohou povídat, zatímco jejich děti si budou hrát pod střechou či v zahradě. Taková služba lidem v Žatci prozatím chybí.

Žatecká radnice už vybrala manažera, který bude mít chrám a jeho fungování na starosti. Jiří Vent je na svém postu od začátku roku. V budoucnu má šéfovat týmu rozšířenému o další pracovníky.

„Kolik jich bude v chrámu pracovat, v současné době ještě nevíme. To se všechno ukáže teprve v praxi. Podmínkou evropské dotace nicméně bylo, že musí vzniknout minimálně šest pracovních míst,“ poznamenal Jiří Vent.

Dá se ale podle něj čekat, že pracovníků bude nakonec více, protože Chrám chmele a piva, což je v podstatě malá městská firma, bude mít povinností dost. V chrámu bude sídlit informační centrum pro turisty nebo restaurace s místy pod střechou i pod širým nebem.

„Bude tu také funkční minipivovar s výrobou až 200 tisíc piv za rok a degustační místností pro turistické výpravy,“ přibližuje Vent.

Stánek se bude starat také o prezentaci, a to jak svou, tak města. „Už připravujeme nový webový portál, který by měl být vstupní branou do města, jako to funguje třeba v Českém Krumlově,“ říká Vent.

Na webových stránkách se mají objevovat informace o kultuře, společenských akcích, možnostech stravování či ubytování.

Podle Venta tak bude chrám s čtyřicet metrů vysokou svítící věží patřit společně s dalšími chmelařskými objekty kolem náměstí Prokopa Velikého k největším turistickým lákadlům na severu Čech.

„Vedle Labe a jeho lodní dopravy či skal Českého Švýcarska to bude největší atrakce v kraji,“ je přesvědčen manažer chrámu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

Středočeské pivní slavnosti chce uspořádat Středočeský kraj. Slibuje si od toho rozvoj cestovního ruchu a zároveň podporu malého a středního podnikání.

„Kraj má nějakých sedmnáct menších a větších pivovarů. Oslovíme je a chtěli bychom festival uspořádat v první polovině května,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Marcel Chládek. Pivovary by to přivítaly. „Každou slavnost vítáme, protože bychom rádi pronikli nejen do Příbrami, ale i dál,“ reagoval Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel pivovaru Herold v Březnici.

„Loni v létě, když se otevírala v Příbrami nová pěší zóna, jsme tam měli stánek a sklidili jsme velký úspěch. Udivuje mě ale, že lidé si myslí, že pivovar už dávno nefunguje. Přitom si lahve kupují v supermarketech,“ poznamenal Kopřiva s tím, že i oni letos chystají pivní slavnosti. „Loni jsme to nestihli, ale letos bychom na konci léta určitě chtěli slavnosti uspořádat. Má to vždycky velkou odezvu,“ dodal.

Kraj si vytipuje tři města, kde by se festival mohl konat, z nich potom vybere jedno. Na festivalu by se jednak představily pivovary, jednak by byly připraveny různé soutěže, jako třeba o nejlepší pivo nebo klání družstev jednotlivých pivovarů. Na slavnostním večeru by potom byl vyhlášen nejlepší tým, nejlepší pivo a také miss pivo.

Kraj teď najde manažera projektu, který se se všemi středočeskými pivovary zkontaktuje a vybere festivalové město. Podle Chládka by další ročník soutěže mohl probíhat celý rok, soutěžilo by se v jednotlivých kolech třeba přímo v pivovarech a ročník by vyvrcholil jednodenním finále.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Už dnes ráno začne v táborském infocentru na Žižkově náměstí předprodej vstupenek na jubilejní XX. Reprezentační slavnosti piva v Táboře. Ty se konají od 2. do 5. února v hotelu Palcát.

O lístky bývá tradičně obrovský zájem: "I když otevíráme až v 9 hodin ráno, už několik let se stává, že lidé první den předprodeje čekají před infocentrem třeba už od sedmi. A je jedno, jestli je minus dvacet stupňů, prší, nebo je sněhová kalamita," říká vedoucí infocentra Michaela Kalousková. Ve frontě ale podle ní většinou vládne dobrá nálada, lidé mají s sebou termosky s čajem nebo grogem a někdy nechybí ani slivovice.

Největší zájem bývá o vstupenky na pátek, které se obvykle vyprodají v řádu hodin. I na další dny jdou lístky rychle na odbyt. Pořadatelé letos neberou žádné rezervace a vstupenky nelze ani objednat. Kdo chce na slavnosti, musí si prostě vystát frontu.

Cena vstupenek se pohybuje od 90 korun na úterý po 120 korun na pátek. Slavnostem jsou vyhrazeny všechny prostory hotelu Palcát. Denní kapacita je zhruba 1 000 míst. Lidé mohou ochutnat na 90 druhů piva u více než 30 stánků. Letošní specialitou bude jubilejní táborský ležák, který nechali pořadatelé uvařit speciálně pro XX. ročník slavností.

Infocentrum na Žižkově náměstí je otevřeno ve všední dny od 9 do 16:30 hodin. O víkendech je zavřeno.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autorka: Jana Kopřivová

Havranie, no aj blond vlasy, podmanivé úsmevy, šarmantné pohľady, oči plné lesku. Ženská krása sa dá zobraziť tisícmi rôznych spôsobov. Trebárs aj na plechovkách od piva. Tento spôsob pripomenutia ženy ako toho najkrajšieho, čo príroda stvorila, praktizuje už roky pivovar Tennents z mesta Glasgow v Škótsku.

Pre konzumentov zlatého moku, ale aj obdivovateľov krásy spustil do obehu už okolo tisíc druhov plechoviek. Na každom druhu je iná kráska. Časť z nich je aj na Slovensku.

Tridsaťštyriročný Banskobystričan Martin Turčan má vo svojej zbierke asi štyridsať kúskov z plejády originálnych plechoviek pivovaru Tennents. Považuje ich za jedny z najvzácnejších vo svojej zbierke. A tá je mimoriadne rozsiahla. "Za asi sedemnásť rokov, počas ktorých sa venujem zberateľstvu plechoviek od piva, som zhromaždil okolo 10-tisíc kusov plechoviek. Okrem nich mám aj ďalších asi 3-tisíc plechoviek od nealkoholických nápojov," hovorí Turčan, ktorý medzi slovenskými zberateľmi pivných plechoviek jasne dominuje. Iní zberatelia nemajú v zbierke ani polovicu z Turčanovho počtu plechoviek.

Majiteľ najväčšej zbierky u nás, ktorý, mimochodom, pije pivo iba sporadicky, má v zbierke aj iné zaujímavé a vzácne kolekcie. Sú na nich zobrazené napríklad turisticky zaujímavé objekty sveta či rôzne druhy lokomotív. Keby plechovky povyberal zo škatúľ, kde ich má uskladnené, pripadať by si mohol aj ako cestovateľ po svete. "Moje plechovky pochádzajú asi zo 110 krajín sveta. S výnimkou Vatikánu či Monaka mám v nich zastúpenú takmer celú Európu, no zaujímavú kúsky mám aj z rôznych exotických krajín sveta. Plechovky mám z ostrovov Maurícius, Turks and Caicos či Reunion," poznamenáva Turčan.

V jeho zbierke nechýba ani asi 350 plechoviek od výrobcov piva na Slovensku, no po jednej "domácej" plechovke túži márne. "Ide o plechovku z kolekcie Zlatý bažant z konca šesťdesiatych rokov minulého storočia, na ktorej bol zobrazený kolektív hokejistov Československa, vtedajších majstrov sveta. Ak sa nemýlim, bol medzi nimi aj Václav Nedomanský, ktorý neskôr emigroval do zámoria. Túto edíciu potom vtedajší režim z obehu stiahol. Pokiaľ viem, spomínané plechovky majú vo svojej zbierke dvaja zberatelia. Jeden Talian a jeden Čech. S tým Čechom som hovoril, či by som si nemohol plechovku aspoň odfotiť, ale nesúhlasil," konštatuje zberateľ.

Aj keď je zbierka plechoviek Turčana suverénne najväčšia na Slovensku, za najväčšími zberateľmi ešte o dosť zaostáva. Svetový primát patrí zrejme dvojici mužov z Belgicka a Brazílie, ktorí majú vo svojich zbierkach okolo 80-tisíc plechoviek od zlatého moku.

Zdroj: Spravy Pravda.sk | Autor a foto: Štefan Rimaj

Rodinný pivovar Bernard v roce 2009 dosáhl rekordního výstavu přesahujícího 204 tis. hektolitrů nepasterizovaného piva Bernard.

"Rekordní výstav pivovaru v roce 2009 přesáhl 204 tisíc hektolitrů, což představuje více než 40 milionů půllitrů piva. Na každého Čecha tak připadají čtyři nepasterizovaná piva BERNARD," počítá spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a pro zajímavost doplňuje: "Pokud bychom tato čísla převedli na počet plaveckých bazénů o velikosti 25 x 12 x 1,35 m, naplnili bychom jich 50."

"Odhaduji, že meziročně celý obor poklesl přibližně o 10 procent," komentuje Stanislav Bernard a dodává: "Náš nárůst téměř o 9 procent přičítám především rostoucímu zájmu o chuťově zajímavé tradičně vyráběné české pivo."

K rekordnímu výstavu piva přidal pivovar i dalších 20 významných ocenění. Největší počet (13) byl tradičně za kvalitu nepasterizovaného piva BERNARD. Třikrát byla značka BERNARD oceněna sdružením CZECH TOP 100, když se poosmé v řadě stala nejobdivovanější firmou kraje Vysočina. Ve stejné soutěži je i čtvrtou nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský průmysl a magazín Vlastní cestou zvítězil v kategorii firemních časopisů. Další ocenění získal magazín v soutěži PR klubu ČR "Zlatý středník", kde obsadil 3. Místo v kategorii "Nejlepší B2C časopis" a získal i "zvláštní ocenění za nejlepší obrazovou výbavu". Značka BERNARD potvrdila svoji oblíbenost 2. místem v soutěži popularity značek piv v ČR "Naše pivo 2009". Oceněno bylo i grafické ztvárnění etikety "BERNARD s těžkou hlavou" v soutěži o nejlepší etiketu na Táborských slavnostech piva.

Zdroj: Protext.cz

Společnost Heineken, která vlastní také český pivovar Krušovice, expanduje v Mexiku a Brazílii. Za 3,8 miliardy eur koupí pivovarnické aktivity firmy FEMSA, která na těchto trzích působí. Mexické pivo se vyváží do Spojených států amerických a dalších

Firmy se dohodly na tom, že FEMSA získá dvacetiprocentní podíl v nizozemském Heinekenu. Akcie získá mexická firma během pěti následujících let. Kromě toho získá práva jmenovat dva své zástupce do dozorčí rady skupiny Heineken. Jeden z nich zaujme pozici místopředsedy.

Heineken předpokládá, že spojení aktivit přinese do roku 2013 roční úsporu 150 milionů eur. Expanze do Brazílie a Mexika je významným krokem firmy, jde totiž o druhý a třetí největší pivní trhy na světě.

"Tento obchod z nás dělá mnohem silnější a konkurenceschopnější v oblasti Latinské Ameriky, která je jedním z nejrychleji rostoucích pivních trhů na světě. Akvizice nás ale značně posiluje i na mezinárodních trzích," řekl prezident pivovaru Heineken Jean-François van Boxmeer.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice. Předloni se navíc dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Filip Horáček

Expedici Dakar, kterou pořádá Martin Trojan, zastupující motocyklovou firmu KTM, se setkala s českými závodníky Rallye Dakar 2010.

Královédvorský pivovar Tambor vybavil expedici nejen lahvovým, ale také sudovým pivem s výčepním zařízením. Na regionálním nápoji si tak pochutnají také někteří jezdci známé motoristické soutěže.

Jezdci do místa konání odletěli na konci roku. Terénní automobil a pět motocyklů, speciálně upravených pro cestu pouští Atakama, vyrazilo ve stopách českých závodníků během jejich cesty po Chile. V letošním roce jede tým kolem Martina Trojana jako neoficiální doprovod. V loňském roce to mělo být jinak. „Byli jsme přihlášeni jako závodníci na Paříž – Dakar, ten byl ale těsně před startem zrušen. Absolvovali jsme náhradní závod, který vedl východní Evropou, myslím, že úspěšně,“ prozradil Martin Trojan.

Expedice úspěšně dorazila do Santiaga de Chile a ještě na Silvestra z kontejneru a zkompletovali dopravenou techniku a vybavení. Na Nový Rok absolvovali zkušební a kontrolní vyjížďku na severovýchod od Santiga do údolí řeky Mapo pod vrchol sopky San José, která má 5856 metrů nadmořské výšky. „Vyjeli jsme až do 2900 metrů nad mořem. V dalších dnech jsme absolvovali přesun přes město Valparaíso a Viňa del Mar až nad město La Serena, do zátoky Los Hornos vstříc dakarské rallye,“ sdělil nám z Chile Martin Trojan.

Další trasa je zavedla do Valparaisa, dále do Copiapo a odbočkou na start rallye na Laguna Verde. „Tady jsme shledali s českými závodníky Olinem Březinou a Romanem Krejčím. Po té jsme se vydali na start a zpět do Copiapo. Odtud jsme druhý den vyrazili společně se závodníky na druhou nejdelší etapu závodu,“ doplnil Trojan. Samozřejmě nechyběl ani královédvorský Tambor.

Stejně jako některé české jezdce na Dakaru, i expedici postihly menší technické závady, které tak náročnou cestu provázejí. Po jejich odstranění pokračují jezdci do Iquique.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Pivní lahve bývaly kdysi uměleckým dílem pro nejbohatší. V Muzeu Beskyd mají podobných skvostů desítky.

Kolem padesáti pivních lahví z těšínského, karvinského, ostravského nebo místeckého pivovaru - takové chlouby má ve sbírce Muzeum Beskyd. „Máme lahve, které jinde nejsou. Vznikly a dochovaly se

jen tady,“ říká ředitelka muzea Zuzana Břízová.

Jiné tvary lahví i víčka

Mezi nejcennější lahve ve sbírce muzea patří místecká. Je z hnědého, litého skla. Na výšku má asi půl metru, na šířku přibližně deset centimetrů. Podle historika Petra Juřáka je podobných lahví jen pár. „Nápis Místek vystupuje přímo ze skla,“ říká Juřák. „Nápisy vznikaly i lité, leptané nebo pískované. Víčka byla z korku, ze dřeva a dokonce porcelánová s těsnící gumou,“ popisuje Juřák. Dnešní víčka se používají od dvacátého století. „U nás pivovary nejvíce žádaly lahve s protáhlým tělem a krátkým hrdlem pro jejich jednoduchost. Ale máme i lahev ve tvaru slzy,“ líčí Juřák vzhled, kterému se říká „portrétovka“.

Lahvové pivo pro bohaté

Pokud se člověku nechce na pivo do hostince, koupí si ho v lahvi. A to už odedávna znamenalo příplatek. „Obchodník si koupil pivo z pivovaru. Potom si musel sehnat stáčecí přístroj,“ počítá náklady historik Juřák s tím, že rozdíl v ceně dělal i nápis. Pokud ho láhev měla, člověk ji koupil mnohem dráž. Většina lahví byla litrová. Cenné lahve se nacházejí v uzavřeném sbírkovém fondu muzea, a návštěvníci je proto běžně vidět nemohou.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Lenka Rauerová

Prostory střední průmyslové školy potravinářské technologie skrývají nejmenší pivovar v zemi. Lednové zdražení kvůli vyšším daním zde ale nikoho netrápí. Pivovar totiž patří škole a vaří tu jen studenti. Přestože znalci jejich dílo oceňují, okusit ho může jen málokdo. Dvanáctistupňová Podskalská koza nebo třicetisedmistupňový Podskalský smrtihlav nesmí opustit budovu. Budoucí sládci pivo vaří jen pro studijní účely. Pivovar ale neslouží jen studentům. Ve škole se několikrát ročně pořádají i kurzy pro veřejnost.

Studenti většinou vaří polotmavé pivo, za deset hodin ho vyrobí kolem 30 litrů. Uvařené pivo musí nejprve měsíc zrát, až potom ho mohou žáci, kterým už bylo 18 let, ochutnat. Degustace je přímo součástí jejich výuky. Piva se ale ve škole vypije jen minimum. "Použije se v chemických a mikrobiologických laboratořích na rozbory, které je potřeba provádět, abychom zjistili, zda to pivo má potřebnou kvalitu," uvedl ředitel SPŠ potravinářských technologií Milan Chmelař.

Školu navštěvují i potomci bývalých nebo současných sládků

Vaření piva je na rozdíl od jiných oborů velmi populární. Jako řemeslo se totiž často dědí, školu tak navštěvují i potomci bývalých nebo současných sládků. Lukáš Hořejší patří například už do čtvrté generace, která školu navštěvuje: "Už vlastně praděda ji navštěvoval a já jsem se k pivu dostal přes tátu, který má vlastní pivovar."

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci uvařil za minulý rok rekordních 204.400 hektolitrů piva. V meziročním porovnání se prodej zvýšil o 8,7 procenta. Podle mluvčího podniku Zdeňka Mikuláška přispělo ke zlepšení výsledků zachování tradiční výroby piva, zvýšení obchodních aktivit i růst zájmu o nealkoholické druhy piva. U alkoholických druhů se zlepšil odbyt hlavně u lahvového piva.

Roční tržby zatím firma nezveřejnila. Za loňská tři čtvrtletí převýšily tržby za pivo 274 milionů korun; předloni ve stejném období to bylo 245 milionů.

Letošní rok bude podle Mikuláška pro pivovary složitý, a to i kvůli zvýšení spotřební daně a DPH. Bernard začne toto navýšení promítat do cen od 18. ledna, v průměru to bude u půllitru piva 0,50 - 0,60 korun.

Bernard vaří sedm druhů nepasterisovaného piva, dva druhy piv bez alkoholu a od loňska také osvěžující nápoj s chutí švestky. Nealkoholické pivo se v Humpolci vyrábí od léta 2006; nyní se na celkové produkci pivovaru podílí 11 procenty. Podle Mikuláška se pivovar stal čtvrtým největším producentem nealko piv v Česku. Z celkového výstavu pivovaru se za hranicemi prodalo asi 12 procent, největší díl tradičně na Slovensku.

Do modernisace závodu se 131 zaměstnanci loni Bernard investoval 24 milionů korun. Investice se týkaly například kvasných tanků, varny a filtrace pro ovocné nápoje.

Zdroj: Regionalist.cz | Autorka: Eva Šinkovská

V padesátých letech skončil zdejší pivovar. Nyní to vypadá, že Litomyšl bude mít opět své pivo.

Jiří Kohák na jaře začne vařit jedenáctistupňové pivo Bedřich.

Myšlenka se v hlavě podnikatele a také sportovce zrodila v roce 2008 na podzim. Receptura rozhodně ale nebude stejná jako v minulosti. Takové pivo totiž ani nejde dnes už uvařit. Jiří Kohák ale přesto navazuje na litomyšlskou tradici. „Pivo do Litomyšle patří a mělo tu tradici. Rodák a hudební skladatel byl synem místního sládka. Pivo se bude jmenovat Bedřich, protože Bedřich byl jedenáctým potomkem zdejšího sládka,“ vysvětlil Jiří Kohák.

V současné době je před zahájením stavebních úprav hospůdky. „Největší bolest je varna, která byla původně domluvená v Žatci, ale nedopadla. Vyrobím si ji proto sám,“ dodal Kohák. Plánuje, že na začátku nebude hned vařit stovky litrů piva. Produkce bude totiž určena hostům jeho restaurace. „Počítá, že týdně uvaří zhruba dvě stě litrů piva. Bude nepasterizované a nefiltrované, proto bude určené k rychlé spotřebě. Do budoucna plánujeme ročně asi padesát hektolitrů. Později počítáme se sto hektolitry. Záleží, jak se uchytíme na trhu,“ uvedl Jiří Kohák. Za půllitr zaplatí hosté maximálně dvacet pět korun.

Větší objednávky na různé typy oslav a lahvové pivo uskuteční až později, stejně jako další pivní speciality. Experimentovat se podle Jiřího Koháka vyplatí. Rád by vařil i různá ochucená piva.

Ještě než na jaře hostům uvaří první pivo, učí se řemeslu sládka. Hodně informací už například načerpal v žambereckém pivovaru. Recepturu mu připravila specializovaná firma z Prahy.

A kdy si zajdou Litomyšlané na nové pivo Bedřich? Jiří Kohák počítá, že první pěnivý mok vlastní výroby natočí asi v květnu.

Zdroj: Orlický deník.cz | Autorka a foto: Iveta Nádvorníková

Speciální ležák s nálepkou jubilejního 20. ročníku bude letos novinkou táborských reprezentačních slavností piva. Kromě něj mohou návštěvníci ochutnat produkci devadesáti druhů piva z 41 pivovarů z domova i zahraničí.

„Slavnosti začínají 2. února a vyvrcholí vyhlášením vítězů Zlaté pivní pečeti v 16 kategoriích,“ vypočítal ředitel slavností Alois Srb. Přírodní a ochucené minerální vody se utkají o titul Zlatý český pramen.

Slavnosti lákají podle ředitele do Tábora stále větší množství výrobců. Letos je přihlášeno zatím na 85 pivovarů, což je rekord. „Začínali jsme před těmi dvaceti lety s devíti,“ říká Srb a připomíná, že během té doby se staly největší akcí svého druhu v republice.

Pivní slavnosti se tradičně konají v hotelu Palcát a předprodej vstupenek na ně začíná 12. ledna v táborském informačním centru na Žižkově náměstí. Pro každý den je určeno přibližně tisíc lístků.

„Začínáme na částce 90 korun a každý další den je vstup o desetikorunu dražší,“ upřesňuje Srb. Součástí prezentace pivovarů jsou i vystoupení harmonikáře, hudebních skupin, ale i diskotéky.

Mezi prvními se na táborské slavnosti přihlásil i Budějovický Budvar. „Naší strategií není účastnit se všech pivních soutěží v republice,“ vysvětluje mluvčí Budvaru Petr Samec důvod, proč se pivovar nezapojí i do degustační soutěže o Zlatou pivní pečeť. A dodal, že akci berou jako obchodní příležitost.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Největší světový producent piva Anheuser-Busch InBev plánuje zrušit každé desáté místo v Evropě. Podle sdělení společnosti je důvodem klesající trend v konzumaci piva v Evropě. Snížením pracovních míst budou zasaženy především společnosti koncernu v Německu, Belgii, Nizozemí, Lucembursku a Velké Británii. Sdělení bylo provázeno protesty odborů.

"Čelíme problému klesajících trhů s pivem v několika západoevropských zemích a každá země se vyvíjí rozdílně. Provedli jsme proto analýzu každého z těchto trhů," řekla mluvčí společnosti pro německý list Focus.

Společnost Anheuser-Busch InBev loni prodala Pivovary Staropramen a další aktivity ve východní Evropě firmě CVC Capital Partners za 2,2 miliardy dolarů, což je kolem 40 miliard korun. Transakce zahrnovala pivovary na Slovensku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Markéta Vorlová

Soutěžit budou pivovary i výrobci minerálních vod

Táborské Slavnosti piva opět patří k těm největším v republice. Rekordních 300 vzorků ze 75 pivovarů a minipivovarů, z toho i šest slovenských, dva německé a belgické a tři polské, se utká o prestižní ocenění Zlatá pivní pečeť, dříve Česká pivní pečeť.

„Rozhodli jsme se pro změnu názvu kvůli zahraničním soutěžícím. Je trochu zvláštní, když se třeba vítězný slovenský pivovar jede prezentovat do zahraničí a je označen českým oceněním. Tento název je neomezující,“ vysvětluje Alois Srb.

Mezi desítkami pivovarů se blýskne i nejstarší český zástupce Klášterní pivovar Strahov (1140) a nejmladší pivovar z Chotěboře.

Soutěžit se bude v 16 kategoriích, novinkou je speciální skupina piv kvasnicových. Samostatnou kategorií je pak sedmnáctá, v níž se ucházejí o prvenství všechna vítězná piva dvacátého ročníku. Hodnotit je bude jak odborná porota, tak i zástupci médií a pivovarů či veřejnost. Poprvé se přímo mezi lidmi na sále hotelu představí piva polská, belgická, ale i některá česká.

Minipivovar je in

Návštěvníci budou moci ochutnat například vítěze z Litovle i minipivovar z Vyššího Brodu, Pacova i Hradce Králové. Cílem slavností je právě přehlídka piv z jiných regionů.

„Lidé chtějí vědět a znát piva odjinud. Chtějí dnes kvalitní piva a rádi si vybírají. Mladší generace jsou experimentátoři a zkouší i jiné chutě. Dvě piva, jedna značka - to už není a nebude nabídka pro hosta v restauraci,“ dodal Srb, který v Táboře dvacetiletou tradici pivních slavností vybudoval. Nic si nedělá ani z toho, že loni spotřeba piva v ČR klesla o deset procent.

„Pivo je zdravé, kvalita i blahodárné účinky jsou staletími prověřené, je to celosvětový nápoj. Pivo je zkrátka dnes a budoucnost určitě má. Říká se, že má člověk vypít nejméně dva litry tekutiny denně. Proč by jím nemohlo být pivo,“ komentoval Srb.

Slavnosti nebudou opět jen o pivě. Nedílnou součástí je klání minerálních vod Zlatý český pramen. Utká se v něm 22 značek a typů vod.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán | Foto: Alena Šatrová

Sudy piva z kutnohorského pivovaru hned tak někdo nevyvalí. Pokud vůbec. Po ukončení zdejší výroby piva firmou Heineken v červnu roku 2009, je budoucí využití areálu pivovaru, který zůstal ve vlastnictví města, stále neznámé.

Napovědět by mohla mimo jiné odborná studie, jejíž vypracování zadalo vedení kutnohorské radnice. „Počítali jsme s tím, že bude odborná analýza hotová do konce roku, ale protáhne se to ještě o měsíc,“ uvedl starosta města Ivo Šalátek.

Právě tento dokument by měl vedení města sloužit jako odborný podklad pro další vyjednávání se společností Heineken, od které by město mohlo odkoupit technologii pivovaru. Právě úspěch v budoucích jednáních by za jistých okolností mohl výrazně usnadnit návrat pivovarnické tradice do Kutné Hory.

Pokud by nakonec technologie v objektu pivovaru přeci jen zůstala, vypsalo by totiž město výběrové řízení, z něhož by vzešel nový provozovatel.

V ideálním případě by se přitom mělo jednat o podnikatelský záměr, který by nabídl co nejširší využití areálu. Například k provozovaní pivovarské restaurace nebo kulturního zařízení.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk | Foto: Jan Šmok

Prodej náchodského Městského pivovaru Primátor novému majiteli Libereckému investičnímu fondu, se v loňském roce stal předmětem mnoha jednání zastupitelů a rady města, ale také nesouhlasu veřejnosti. O prodeji pivovaru začalo město Náchod jednat již v červnu roku 2008, ale všechna jednání skončila bez výsledku. Radnice nakonec v prosinci vypsala soutěž na prodej pivovaru. Nabídky předložili firma LIF, podnikatel Pavel Bojanovský a Pivovar Holba. Hodnotící komise následně nabídky Bojanovského a Holby pro nesplnění podmínek vyřadila. Vlastníkem pivovaru se pak stala liberecká společnost LIF. Jaká je situace dnes, zjišťovala u ředitele pivovaru Josefa Hlavatého Jana Tomková.

Firma LIF vlastní také pivovary Svijany a Rohozec. LIF by chtěl z náchodského piva Primátor udělat po plzeňském Prazdroji druhou nejsilnější značku ve východních Čechách a zvýšit do tří let výstav pivovaru k 200.000 hektolitrům.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Jana Tomková

Jsme na pokraji zavření, hlásí řada hostinců v regionu. Jejich pravidelných zákazníků se dotkla ekonomická krize, a tak v posledních měsících míří tržby strmě dolů.

„Je to katastrofální, nyní jsme tak na polovině zisku, který byl před rokem,“ posteskl si třeba majitel vizovického Hostince na Lapači Josef Machuča.

Podle něj lidé začali více vnímat cenové rozdíly alkoholu v obchodech a hospodách.

Zatímco v prodejně lze desetistupňové pivo zpravidla koupit za pět až deset korun, u výčepu už za něj zaplatí i trojnásobek. „Vypadá to pak u nás tak, že chlapi během jednoho hokejového přenosu vypijí jenom dvě a jdou domů,“ poznamenal.

Podobně na tom jsou i v Hostinci u Maliňáků v Újezdě na Valašskokloboucku. „Poslední půlrok je nejhorší, je to špatné,“ sdělil majitel Jaromír Maliňák. Podle něj už hostům na stůl přináší prakticky jenom pivo, o tvrdý alkohol totiž klesl zájem na minimum.

„Ten se pije doma nebo tajně u nás na záchodě,“ uvedl. Hostům na to prý neříká nic. Hrozilo by, že by přestali chodit úplně. Občas jim to dokonce i sám povolí, pokud štamgasti požádají.

Podle hospodských se na nízkých tržbách negativně podepisuje i roční období.

„V zimě to bývá slabší. Teď do toho ještě ta krize. Přitom náklady na provoz jsou veliké, to topení něco stojí. Už je to tak na hraně, abychom hospodu utáhli,“ zoufá si majitelka Hospody u Kubínů v Lípě na Zlínsku Jarmila Rychlíková.

Hospodští proto s nadějí vyhlížejí příchod teplejší části roku. „To se tržby zvyšují, snad tomu bude i letos,“ věří provozní pohostinství v Doubravách na Zlínsku Jitka Hýsková. Zejména v menších vesnicích se navíc ještě žije zahájením jarní fotbalové sezony. „Po zápase lidi vždycky přijdou,“ těší se Hýsková.

Najdou se však i zařízení, která zatím propad nepostihl. „U nás je to pořád stejné,“ může si libovat spolumajitelka trnavské hospody Slávka Vraníková.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: David Karola

Upevňování pozice pivovarství v Číně a narůstající výrobkový mix zajišťuje tempo rozvoje tohoto oboru.

Hlavními faktory ovlivňujícími čínský trh s pivem jsou mimo jiné kombinace přírodních katastrof, chladnějšího letního počasí a důsledky finanční krize. To vede k nárůstu trhu s pivem ve výši téměř 6 %. Pohyb cen je dlouhodobým trendem a kromě toho mnoho pivovarů uvedlo v roce 2008 do oběhu své nové prémiové výrobky. Hodnota kombinovaných akcií tří největších pivovarů stále roste a v roce 2008 dosáhla 41 %. V nejbližší budoucnosti se očekává další upevňování pozic pivovarského průmyslu. Pivovary China Resources (Snow) Breweries pokračují v Číně ve své expanzi, přičemž prodávané značky Tsingtao a Yanjing využily během olympiády svou příležitost vybudovat image této společnosti.

Hlavní značky piva

Pořadí- Značka - Majitel - Pivovar

1 - Snow - CRB/SABMiller - China Resources (Snow) Breweries

2 - Yanjing - Yanjing - Yangjing

3 - Tsingtao - Tsingtao - Tsingtao

4 - Jinxing Henan - Jinxing Henan - Jinxing

5 - Harbin - A-BlnBev - A-BlnBev China

6 - Xuenin - A-BlnBev - A-BlnBev China

7 - Zhujiang - Zhujiang - Zhujiang

8 - Shanshui - Tsingtao - Tsingtao

9 - Shancheng - Chongqing Brewery - Chongqing Brewery

10 - Laoshan - Tsingtao - Tsingtao

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Pivovary zdražily pivo kvůli drahým surovinám i vyšší dani.

Pivaři na Děčínsku zatím nemusejí mít obavy z toho, že budou pít drahé pivo. Pivovary sice zdražovaly, ale hospodští v děčínských hospodách zatím vyčkávají.

„V naší restauraci nevaříme, jsme závislí na prodeji piva a ostatních nápojů, ale zatím jsme nezdražili. Budeme bojovat o přežití,“ tvrdil František Líbal z restaurace Březinka v Děčíně Březinách.

Nezdražila ani hospoda Tropical v Jílovém. „Vyčkáváme. Budeme se snažit ceny udržet. Máme otevřeno od nového roku až do čtyř do rána, abychom nalákali více zákazníků,“ vysvětlila Ivana Matušková z restaurace Tropical v Jílovém.

Pivo zdraží všude

Přitom některé pivovary zdražily už před koncem roku. A to kvůli zvýšení cen surovin. Především současná cena jedné tuny ječmene se díky velké neúrodě blíží dvojnásobku ceny loňské. Od ledna se přidala ještě vyšší daňová zátěž.

Zdražování se dotklo také minipivovaru Kocour ve Varnsdorfu. „Ceny našeho piva budou vyšší z důvodů větší daňové zátěže. Ještě je upravujeme,“ řekl majitel pivovaru Josef Šusta. Kromě běžného piva vyrábí také speciální pšeničné pivo Wajtzbock a pivo anglického typu Ale. Většinu piva dodává do restaurací v české republice. Na Děčínsku je to například Pizzerie Sluníčko v Rumburku, Hotel Erlec ve Šluknově a především do varnsdorfské restaurace Noprosu.

„Na tento rok také chystáme vybudování podnikové restaurace. Velký odbyt máme v Praze.“ dodal Šusta. Odběratel Kocoura hotel a restaurace Erlec ze Šluknova ke zdražení ještě nepřistoupil.

„Budeme se snažit udržet ceny co nejdéle. Ale počítám s tím, že zdražovat budeme, ač neradi,“ uvedl majitel hotelu Josef Erlec.

Varnsdorfská restaurace Noprosu zatím pivo Kocour nezdražila, ale chystá se. „Zatím čekáme jak dopadnou výsledné ceny pivovaru,“ řekl vedoucí restaurace Noprosu.

Zájem je o pivo v plastových lahvích

Společnost Heineken, která vlastní značky Zlatopramen, Březňák a Louny zdražila od 1. ledna pivo také kvůli vyšší spotřební dani o 4,6 procenta. Cena za sud se zvedla o padesát korun.

Heineken letos počítá s velkým nárůstem prodeje piv v plastových obalech o objemu 1,5 litru. Ten již v loňském roce vzrostl pětinásobně a tvořil více než tři čtvrtiny produkce. Kromě domácího trhu získal velký ohlas i v Německu, kam se vyváží.

Na českém trhu začal pivo v plastových láhvích prodávat v létě například i Plzeňský Prazdroj, který se prodeji piva v plastových lahvích bránil řadu let. Začal do nich stáčet nejlevnější druhy piva Klasik a Primus.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice a loni se dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora. Heineken je trojkou na českém trhu a jeho zdejší pivovary loni vyrobily 2,8 milionu hektolitrů piva.

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autorka: Lenka Kopsová

Máte špatný pocit z toho, že jste již vystřízlivěli ze Silvestra, a zároveň pocit prázdnoty po vánočním a silvestrovsko-novoročním přejídání? Pak přijďte na Tříkrálové pivo.

Nezoufejte, známe tyto pocity a víme, že do teplého jara je ještě daleko. Připravili jsme něco, co vás zbaví všech zimních depresí. Máme zcela nové Tříkrálové pivo, navazující na tradici silných zimních piv, která v minulosti umožňovala našim předkům přežít tuhé zimy. Dnes v době globálního oteplování nehrozí metry sněhu, ale silné pivo přijde i tak vhod.

Představujeme Tříkrálové pivo

Je to šestnáctistupňový speciál uvařený z pšeničného a ječného sladu, svrchně kvašený, polotmavé barvy. Jeho lehce ovocná chuť a vůně je výrazným příslibem přicházejícího jara. Je to speciál uvařený pro uvítání Tří králů, který vhodně doplňuje portfolio našich speciálních piv.

Zabijačkové menu

Aby pivo mohlo působit jako prostředek na zapití dobrého jídla, nezapomeňte na naše zabijačkové menu, které jsme sestavili pro tuto roční dobu.

V souladu s tříkrálovou koledou můžete celé sezení v naší restauraci zakončit jedním "černým vzadu”.

Na Tříkrálové pivo a zabijačkové menu vás zve www.klasterni-pivovar.cz

Zdroj: Sdělení iDnes.cz | Komerční sdělení

V Pardubickém kraji by měl začít fungovat nový rodinný pivovar. Jiří Kohák se rozhodl vybudovat minipivovar Veselka v Litomyšli. Od května by se tam mělo vařit jedenáctistupňové pivo Bedřich, které bude nefiltrované, nepasterizované ani nijak chemicky upravované. „Samozřejmě pro město i s ohledem na podporu cestovního ruchu je to dobrý nápad, takovouto aktivitu vítáme a podporujeme. Jedenáctistupňové pivo Bedřich navazuje na historii, Bedřich Smetana byl jedenácté dítě místního sládka,“ uvedla mluvčí Litomyšle Michaela Severová. Pivo by se mělo v Litomyšli vařit jednou týdně. Jedna várka bude představovat zhruba 120 litrů, tudíž celá produkce se pravděpodobně vypije přímo v rodinném pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Na začátku byla otázka dámské části týmu nakladatelství Růže: proč dobrovolně sedává skupina lidí hodiny v zakouřené místnosti, prolévá se studeným nápojem, aby ho v nepravidelných intervalech opět vypouštěla do kanalizace a v závěru za to mohla zaplatit nemalý obnos?

Na konci je nyní kniha Příběhy slavných hostinců. Autoři v ní zachytili atmosféru a historii 18 známých podniků, jako jsou U Zlatého tygra, U Salzmannů, Masné krámy nebo pivovar Postřižin v Dalešicích. „Hospody jsou český fenomén, vyjádření češství. Nedělo se v nich nic menšího než revoluce,“ říká jeden z autorů Jan Matěj Krnínský.

Publikaci otevírá portrét pražské pivnice U Zlatého tygra, kde patřil ke štamgastům i Bohumil Hrabal. Toho tam autor kapitoly, herec Milan Šimáček, potkával. V knize mu posílá i fiktivní dopis.

Když se s ním seznamoval, klepala se mu kolena. „Byl jsem cucák. Udělal jsem adaptaci Anglického krále a požádal ho o adresu, abych mu poslal scénář. On nato: jasně, Praha 8, Jodasova... Vy nevíte, kdo to byl Jodas? Jste strašně nevzdělaný!“ pokáral ho Hrabal a herec si hned druhý den zjistil, že šlo o komunistického funkcionáře.

Troška o Hošticích

Kromě Šimáčka se na knize podílel ještě jeden divadelník: Zdeněk Troška. Napsal o ranči Šimona Pláničky v Hošticích a historii tamních hospod.

Všechny restaurace nafotil fotoreportér Deníku Václav Pancer. Autoři si s ním užili například v Dalešicích. Z legrace mu navrhli, že nejlepší záběr bude z komína. A za chvíli zírali, že tam vylezl.

„Ještě se kaskadérsky zaklesl za kovové části a navíc vyklonil. Za ním lezl současný správce, což by jeho předobraz Francin nikdy neudělal,“ vypráví Krnínský, kterého také potěšilo, že v kerské hájence měli kance se šípkovou. Zároveň však v Kersku cítil, že starý svět mizí. „Když člověk projíždí tou alejí, kde jsou ty staré chatky a vedle nich stojí vily za ohromné peníze, měl jsem pocit, že nám něco ukusuje ten starý krásný svět,“ doplňuje.

Kniha přináší řadu historek. Čtenář se například dozví, že díky plzeňské restauraci U Salzmannů vznikla v Praze hospoda U Pinkasů. Když začal v roce 1842 plzeňský pivovar vařit ležák, povozník Martin Salzmann ho naložil a stavil se s ním v Praze za kamarádem, krejčím Jakubem Pinkasem. Ten do roka otevřel hospodu. „Využil reklamní kampaň mezi drožkáři, dal jim ochutnat a ti to okamžitě rozkecali po celé Praze. Odložil šití rouch pro františkánský klášter a začal vařit pivo,“ líčí Krnínský.

Jižní Čechy zastupuje sedm hostinců. Tím nejmenším je markvartická hospoda U Kaprů. Existuje od poloviny 18. století a vlastní ji stále stejná rodina. Došlo ale i na známé podniky jako krumlovská hospoda Na Louži a Masné krámy.

„Existuje skupina štamgastů, kteří tam chodili už v 50. letech a dodnes se schází. Od nich máme historku o člověku, který se sázel a vyhrával strašně moc piv. Vsadil se třeba, jaké převýšení má náměstí od obrubníku ke kašně. A nikdo nevěřil, že je to 158 centimetrů,“ usmívá se Krnínský.

Bude druhý díl

Kniha, která stojí 290 korun, bude mít druhý díl. Ten se zaměří na Moravu, například krčmu U Hanuša v Bystřici pod Hostýnem, kam chodí rád Šimáček. Na prvním místě u něj ale vždy bude Zlatý tygr.

„Od 17 let, kdy jsem se poprvé napil piva, mám dres Tygrů. Pivo tam voní, i český prezident tam zavedl nejmocnějšího muže planety. A moc rád mám i Bredovský dvůr, ten má mistra světa v čepování piva,“ dodává nadšeně.

Zbývá jen varování: četba této knihy může vyvolat ukrutnou žízeň.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Václav Koblenc | Foto: Jaroslav Sýbek

Internetová adresa Pintprice.com představuje v pivním světě spolehlivý barometr – právě zde lze rychle zjistit, kde na světě prodávají nejdražší a naopak nejlevnější stříbropěnný mok.

Informace o tom, kolik stojí pinta (0,57 litru) piva, sem zasílají konzumenti z celého světa. Představujeme vám poslední žebříček.

Nejdražší

1. Norsko – obvyklá finta, jak se vyhnout extrémně drahým pivům v barech, kde jejich cena dosahuje 180 korun, je napít se doma.

2. Džibuti – jen těžko dostupná africká země ležící mezi Somálskem a Etiopií na břehu Adenského zálivu. Žije zde milion lidí a málokdo z nich si může dovolit pintu ležáku za 177 korun.

3. Katar – desítky tisíc cizinců žijí v Kataru, obchodním centru Středního východu, v místě jedné z nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomik na světě. Nezaměstnanost je zde pouze kolem 0,6 procenta. Společně s Bahrajnem je to jedna z mála zemí na světě, kde nemají daň z příjmu. Ale ne všechno je dobré, například cena piva, to tady stojí kolem 174 korun.

4. Írán – v této muslimské zemi, jedné z nejlidnatějších a největších na světě, stojí pivo 150 korun.

5. Grónsko – v Grónsku si moc velkou zábavu neužijete a náladu vám nepřidá ani cena piva, stojí tu 145 korun.

6. Guadeloupe – francouzské souostroví v Karibiku má nádherné klima, kde teploty dosahují 31 stupňů Celsia. Hasit žízeň můžete pintou chladného moku za 143 korun.

7. Faerské ostrovy – na tomto souostroví, jehož tvar připomíná hrot šípu obrácený špičkou k jihu a které je tvořeno 18 ostrovy, 11 ostrůvky a 779 malými skalnatými ostrůvky a kde nejvyšší hora měří jen 882 metrů, stojí pinta piva 140 korun.

8. Singapur – městský stát je ke svým obyvatelům nemilosrdný, žádá po nich v průměru 134 korun za pintu piva. Ovšem není divu, Singapur patří mezi nejvyspělejší státy světa. K největším místním pijákům piva prý patří vojáci. I přes svou malou rozlohu si jich Singapur vydržuje více než 50 tisíc.

9. Spojené arabské emiráty – nezáleží na tom, jakou značku světlého piva popíjíte, každá pinta tu byla ještě nedávno neuvěřitelně drahá. Ovšem krize vykonala své, z prvního místa spadly emiráty (tehdy stála pinta 210 korun) na místo deváté. Obvyklá cena je tu nyní 133 korun.

10. Francie – v zemi galského kohouta obvykle účtují podle Pinprice.com pintu za 132 koruny.

Nejlevnější

1. Tádžikistán 7 Kč

2. Panama 9 Kč

3. Bhútán 10 Kč

4. Demokratická republika Kongo 11 Kč

5. Severní Korea 11 Kč

6. Madagaskar 11 Kč

7. Myanmar 11 Kč

8. Rwanda 12 Kč

9. Filipíny 14 Kč

10. Eritrea 14 Kč

Ceny piva v Praze

U Zlatého tygra - Plzeňský Prazdroj

0,5 l / 36 korun

Novoměstský pivovar – Novoměstský kvasnicový ležák (světlý / tmavý)

0,5 l / 65 korun

Klášterní pivovar Strahov – Sv. Norbert tmavý

0,5 l / 59 korun

U Pinkasů – Master 18°

0,4 l / 58 korun

Staroměstská restaurace – Velkopopovický kozel (černé pivo)

0,5 l / 28 korun

Potrefená husa – Staropramen ležák

0,5 l / 34 korun

Pramen internetové stránky pražských pivnic

Zdroj: E15.cz | Autor: Jaroslav Matějka

Roky námluv a měsíce intenzivního vyjednávání skončily. Česká pivovarnická skupina K Brewery, šestá v pořadí největších producentů piv v zemi, plně ovládla jeden z úspěšných a prosperujících středních pivovarů - Černou Horu. Skupina finančníků kolem podnikatelů Martina Burdy, Grzegorze Hóty a Zdeňka Radila vlastní už třetím rokem polovinu Černé Hory a teď přesvědčila druhého majitele - Jiřího Fuska - aby jí prodal i svou polovinu.

Transakci potvrdily pro HN obě strany. Cenu však tají. Podle zdrojů HN jde o desítky, ale spíš několik set milionů korun. "Dohodli jsme se, je to podepsané. Do měsíce až dvou se vyřeší další doprovodné závazky, jako je audit a podobně. Chci se věnovat jen našim aktivitám v hotelnictví, lázeňském centru, restauracích," uvedl včera Jiří Fusek, muž, který v polistopadové éře vybudoval z Černé Hory prosperující firmu a stal se díky své výřečnosti a schopnostem mluvčím malých pivovarů a dokonce i prezidentem jejich celoevropského svazu.

Vládu nad Černou Horou, pivovarem s produkcí přes 160 tisíc hektolitrů, potvrdil i předseda představenstva K Brewery Group Zdeněk Radil. "Je to podepsané. Dočasně převezme podíl pana Fuska společnost Sokato, která se posléze začlení do K Brewery," uvedl pro HN Radil.

Podíl v Černé Hoře byl prvním úlovkem, který v pivovarnictví skupina K Brewery pořídila. A to již v roce 2007. Teď pod ní spadá již sedm regionálních pivovarů jako například protivínský Platan, chlumecký Lobkowicz či Janáček z Uherského Brodu.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Strach ze zbytečného papírování a vyšších výdajů vede policii k překvapivému kroku. Při dechových kontrolách řidičů hodlá tolerovat malé množství alkoholu. Kolik? 0,24 promile. To je hodnota, kterou má v krvi dospělý muž zhruba půl hodiny po dopití jednoho desetistupňového piva.

Policisté nechtějí nic jiného než to, co už několik měsíců platí pro přestupkové odbory na úřadech. Ty už dnes takhle nízké překročení zákazu alkoholu odkládají. Pokud se člověk nepřizná, že před jízdou pil.

Práce policie, která musí ze zákona vyřídit jakýkoli případ řidiče s alkoholem, je tak prakticky zbytečná. Zatímco policisté papírují, na řidiče stejně žádný postih nečeká. Policie navíc od Nového roku provádí dechovou zkoušku při každé silniční kontrole. Alkoholových případů proto razantně přibývá.

Policie nechce iniciovat změnu zákona. Ten přitom jasně říká, že v Česku platí nulový limit alkoholu. "Asi by to nebylo dobré. Budeme ale hledat jakékoli jiné řešení tohoto problému," říká šéf dopravní policie Leoš Tržil. O žádném konkrétním řešení ale mluvil nechtěl.

Kvůli jasnému znění zákona by v této chvíli nestačil ani interní pokyn policejním hlídkám k tolerování nízkých hladin alkoholu. Policie tak podle informací LN připravuje šalamounské řešení.

Pomoci by jí měl Český metrologický institut, který testuje přístroje na měření alkoholu. Ten by mohl uvést, že naměřená hodnota pod 0,24 promile není průkazná. Pak by mohl teprve následovat zmíněný pokyn dopravním policistům, kteří by hodnoty pod 0,24 promile začali ignorovat.

Byla by to podobná situace, jaká je v současnosti při měření rychlosti. I když řidič nesmí oficiálně překročit stanovenou povolenou rychlost ani o kilometr v hodině, jistá tolerance tu funguje.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Josef Kolina

Zvýšení spotřebních daní z pohonných hmot, lihu a piva se okamžitě projevilo ve zvýšení cen. Oproti loňskému roku si tak občané za jedno pivo připlatí až korunu. Obdobnou částku též musí dát navíc při tankování benzinu a nafty.

Rok 2010 přivítala Česká republika mimo jiné i vyššími daněmi. Jednou z položek, která se zvýšila, byly i spotřební daně. Od prvního ledna vzrostly sazby u spotřební daně u pohonných hmot, lihu a piva. Na začátku února se k tomu přidá i vyšší daň u tabákových výrobků. Změna sazeb se prakticky ihned přenesla do cen pro spotřebitele a občané si tak za benzin a naftu připlatí od nového roku o více než korunu navíc. Navíc je dost dobře možné, že ceny paliv i nadále porostou. Zhruba o korunu se pak rovněž zdražil nejoblíbenější tuzemský alkoholický nápoj - pivo.

Zvýšení spotřebních daní ale nepostihlo jen motoristy. "Zapláče" také většina tuzemského pivního národa, jelikož od prvního ledna vzrostla rovněž spotřební daň z piva a z lihu. U lihu došlo ke zvýšení daně o 20 korun za litr etanolu a o u ovocných destilátů a pěstitelského pálení pak o 10 korun za litr čistého lihu. V přepočtu se toto vyšší zdanění projevilo zdražením tvrdého alkoholu zhruba o 5 korun (v případě ovocných pálenek asi o polovinu méně).

Spotřební daň z piva se pak zvýšila v základní sazbě o 8 Kč/hl. V nejnižší velikostní skupině podle výroby piva v hektolitrech ročně (do 10 000 hl/rok) sazba narostla z 12 Kč/hl na 16 Kč/hl a adekvátně se také zvýšily sazby v ostatních velikostních skupinách malých nezávislých pivovarů (v rozmezí o 4,8 Kč/hl do 6,4 Kč/hl). Vyšší spotřební daně se už většinou také promítly do cen.

"Prakticky všechny pivovary zdražují, ceníkové ceny se zvedají o 60 haléřů až o 1 korunu za půl litru. Jsem přesvědčen, že všichni musí zdražit," uvedl pro server Podnikatel.cz Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Část pivovarů od 1. ledna ceny v tomto rozpětí skutečně zvýšila. V závislosti na druhu piva zdražily o 60 haléřů až 1 korunu například pivovary Plzeňský Prazdroj nebo Budějovický Budvar.

Některé pivovary, jako Staropramen, už ceny upravily v průběhu prosince 2009. "Díky zvýšené poptávce spojené s prosincovými svátky a přirozenou snahou našich zákazníků předzásobit se za původní ceny bychom nemohli garantovat stoprocentní pokrytí všech objednávek zejména s přihlédnutím k menšímu počtu závozových dnů koncem roku," vysvětlil serveru Podnikatel.cz Pavel Barvík, manažer vnějších vztahů společnosti Pivovary Staropramen. Pavel Barvík zároveň dodal, že ceníková cena jejich nejprodávanějších sudových piv vzrostla o 70 haléřů až 1 korunu na půllitru piva.

Jiné pivovary zase zdražení teprve připravují. Rodinný pivovar Bernard přijde s novým ceníkem 18. ledna tohoto roku. "Navýšení cen o 0,50 – 0,60 Kč, u lahvového o 0,60 Kč u 11 % se týká velkoobchodů a gastro segmentu. Na supermarketových sítích je plánováno také navýšení cen, avšak termíny jsou závislé na potvrzení od protistrany, dle odhadu konec ledna 2010," uvedl Zdeněk Mikulášek, tiskový mluvčí pivovaru Bernard.

Zdroj: Podnikatel.cz | Autor: Daniel Morávek | Kráceno

Kdo si oblíbil pivo Ferdinand z Benešova či Berounského medvěda, může být zatím klidný, protože majitelé těchto pivovarů zdražovat nebudou. Ke zvyšování ceny piva téměř o korunu ale přistoupila od ledna většina středočeských pivovarů kvůli nárůstu spotřební daně a DPH.

„Máme stabilizované ceny energií na dva roky dopředu, což je největší úspora, a také ceny surovin máme nižší, a tak zdražovat nebudeme,“ vysvětlil ředitel benešovského pivovaru Jaroslav Lebeda, proč ke zvýšení ceny nedojde.

Dražší pivo nemá zatím ani berounský pivovar a do března vyčká i pivovar v Kácově na Kutnohorsku. Výrobu kácovského Hubertusu budou pokrývat zatím z marže. Přímo v pivovaru stojí půllitr desetistupňového piva 12 korun.

Ztráty zákazníků se nebojí „Uvidíme, jak to půjde. Když nám to bude vycházet dobře, tak bychom nejraději nezvyšovali vůbec,“ říká majitelka Berounského medvěda Hana Mayerová. V pivovarské hospodě stojí například jedenáctistupňové pivo 17 korun.

Naopak téměř o korunu více zaplatí ti, kteří pijí Krušovice, Velkopopovického Kozla, Herolda z Březnice, Klášter z Mnichova Hradiště či Postřižinské pivo z Nymburka. O ztrátu zákazníků se nebojí, i když ekonomická krize zasáhla i do pivovarnictví. Pivo pijí lidé méně. „Zákazníků neubývá, ale spotřeba v restauracích klesá. Ten, kdo dřív vypil třeba sedm piv, jich teď vypije pět. Pivo ale vyvážíme, nyní jsme získali nové partnery, a tak celková spotřeba spíš stoupá,“ řekl ředitel Postřižinského pivovaru Pavel Benák. „Věříme, že hostinští budou rozumní a ceny nezvýší ještě víc,“ doufá.

Jeho slova potvrzují majitelé restaurací. „Nechceme zdražovat moc, protože už takhle je znát, že lidí chodí méně. Odhadem nám mohly za minulý rok klesnout tržby zhruba o 20, 30 procent. Lidé méně v restauracích jedí a pomaleji pijí,“ podotkl Jindřich Neliba, majitel restaurace Pod červeným bukem v Kladně.

„Zákazník si teď většinou dává to nejlevnější, třeba dražší kořalky už vůbec netáhnou. Také přibylo víc takzvaných hluchých dní. Teď lidé ve velkém počtu chodí jen ve čtvrtek a v pátek,“ doplnil Luboš Opava, majitel Pohoda baru v Benešově, kde točí Lobkowicze. Ten podraží také. „Ještě jsme se nerozhodli, jestli budeme zdražovat. Je teprve čtvrtého, myslím, že tak do konce měsíce se rozhodne,“ dodal Opava.

V Březnici na Příbramsku se dosud mohl koupit sud desetistupňového piva za 948 korun, nyní je to o 92 korun víc. „Nebojíme se, že bychom ztratili klientelu. Pivo máme kvalitní, jde o klasickou výrobu. Rozšířili jsme nyní sortiment o pšeničný kvasnicový ležák, který tolik pivovarů nevyrábí, takže se snažíme vyjít zákazníkům vstříc,“ vysvětlil Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel březnického Heroldu s tím, že jim pomáhá export.

Právě novinky mají nalákat na pivo nové zákazníky. V Kácově doufají, že letos budou mít i lahvové pivo, které se může rozšířit do více míst. Dosud ho prodávali v sudech či PET lahvích. V Berouně bude po celý rok k dostání takzvaný Grizlly, osmnáctistupňové pivo. „Loni jsme ho zkusili jen na určité období, ale je po něm taková poptávka, že bude k dostání po celý rok,“ podotkla majitelka pivovaru Hana Mayerová.

Návrat k tradici

Úplně v novém bude Pivovar Klášter v Mnichově Hradišti na Mladoboleslavsku. Loni ho koupila česká skupina K Brewery, která vlastní i lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku. Pivovary chtějí provozovat pod sloganem Návrat k tradici a na podzim uvedli na trh nový ležák Lobkowicz Premium. Koupí také nový stroj na etiketování lahví, který umožní lepit na lahve i stanioly. Výrazně se však změní etikety, které budou ve tvaru oblouku vstupní brány bývalého kláštera. Ten tady stojí dodnes. Na etiketu se vrátí po desetiletích také postava mnicha, kterou pivovar používal už ve třicátých letech minulého století. „Pivovar Klášter uvařil výrazně méně piva než v předchozích letech, což souvisí s převodem firmy na jiného vlastníka. Nyní ale počítáme s růstem,“ uvedl manažer pivovaru Petr Božoň. Pivo zdraží o šedesát až devadesát haléřů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Bušková

Češi vypili za rok 2008 přes 50 milionů litrů nealkoholického piva, což znamená spotřebu 5,03 litru na osobu. Podle údajů firmy Canadean před Českem bylo pouze Španělsko se spotřebou 5,51 litru na hlavu, informoval v úterý agenturu Mediafax Vladimír Vaňka zastupující značku Birell.

"Málokdo ví, že nealkoholické pivo je v podstatě čistě přírodní iontový nápoj bez umělých přísad a konzervantů. Navíc má o 50 procent méně kalorií než běžné sycené limonády, nebo džusy," vysvětlil Vaněk.

Na třetím místě skončili v pití "nealko piva" Němci s 3,88 litry na hlavu za rok.

Češi ve své oblibě pití nealkoholického piva však neotáleli ani v minulém roce, přestože se dá říci, že obecně prodej piva klesl. Například meziroční navýšení spotřeby nealkoholického piva značky Birell v minulém roce činilo 2,7 procenta.

Důvodů, proč nealkoholický nápoj patří k těm nejoblíbenějším, je hned několik. Z hlediska praktického je to například v případě zákazu požívání alkoholu v pracovní době či při řízení motorových vozidel. Roste také procento lidí, kteří pijí nealkoholické pivo v rámci zdravého životního stylu.

Důkazem vzrůstající obliby "nealko piva" je srovnání s rokem 2000, kdy české pivovary vyrobily celkem 117 tisíc hektolitrů piva, za to v roce 2008 to bylo zhruba 496 tisíc hektolitrů piva, což je více než čtyřnásobek.

Zdroj: Eurozprávy.cz

Jubilejní už 20. ročník Slavností piva se uskuteční začátkem února v Táboře. Letos se velké akce, která je v celých jižních Čechách velkou kulturní událostí, zúčastní téměř sedm desítek pivovarů.

Do soutěže o Zlatou pivní pečeť se přihlásilo 68 pivovarů z Čech, Moravy i Slovenska. Ty budou soutěžit celkem v 15 kategoriích. “Poprvé po těch letech budou mít poměrně slušné zastoupení také jihočeské pivovary,“ uvedl organizátor slavností Alois Srb.

V Táboře se tak od 2. do 5. února zúčastní akce dva přední pivovary z Českých Budějovic, jeden z Dražíče a jeden ze Zvíkovského Podhradí na Písecku a jeden také z Koutu na Šumavě. „Je to přeci jen čest pro nás, že budou mít jihočeské pivovary také své zastoupení, doposud tomu tak vždycky nebylo,“ doplnil organizátor.

Součástí celých slavností, které budou slavnostnější, protože půjde o jubilejní ročník, bude i bohatý kulturní a společenský program. Podrobnosti, včetně počtu přihlášených výrobců minerálních vod, kteří budou soutěžit o Zlatý český pramen, zveřejní organizační štáb ve středu na tiskové konferenci v hotelu Palcát.

Zde se také velká část Slavností piva, které se staly jedněmi z největších v Česku, bude odehrávat. Letos záštitu nad akcí převzal i jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Jiří Fusek, který v posledních třinácti letech postavil na nohy Pivovar Černá Hora, dělá v těchto dnech ve svém životě radikální změny. Právě nyní totiž svůj podíl v pivovaru Černá Hora prodává společnosti K Brewery. Kromě toho se v prosinci odstěhoval do Rožnova pod Radhoštěm a v úterý oslaví své pětašedesáté narozeniny.

Když jsem vás dnes sháněla v pivovaru, řekli mi, že už s ním nemáte nic společného.

To není pravda.

Takže jste svůj podíl ještě neprodal?

Prodej tak velké společnosti se neprovádí tak, že někomu podáte ruku, předáte akcie a odejdete. Ten proces se potáhne do konce ledna a možná skončí až v únoru.

Takže v pivovaru budete i v dalších dnech?

Samozřejmě. Jsem stále předsedou představenstva i prokuristou firmy. A zůstanu jimi, dokud nebudou splněny všechny podmínky k předání společnosti.

Proč jste se k tomuto, trochu nečekanému kroku odhodlal?

Víceméně už nějakou dobu uvažuji, že jednou bych měl ukončit nejaktivnější část svého života a přejít do fáze, kdy budu už jen pomáhat dětem. Domnívám se, že pětašedesát let je pro ten nejaktivnější život maximální hranice. Doba, kdy už by měla skončit práce od rána do večera a i o víkendu musí hlava pořád pracovat. Spoustu let zpátky nevím, co je to klidná dovolená.

Firma se bude v podstatě dělit. Proč jste si nenechal pivo a vzal jste si hospody?

To souvisí s mými dětmi. Mám tři a všechny pracují ve společnosti Prelax, která provozuje hotely, restaurace a sportoviště. Nejmladší dcera se bude například starat o sportovní areál ve Valašském Meziříčí. Já už budu působit jen jako pantáta, taková poradenská ruka pro své děti.

Co budete dělat ve chvílích, kdy nebudete dětem radit?

Budu se více věnovat manželce a budu mít více času na své koníčky. Jsem stavební inženýr, rád jezdím po celé Evropě a dívám se na stavby, historické památky i starožitnosti a obzvlášť uvítám, když narazím na nějaký malý pivovárek. Takže se budu dívat a i trochu srovnávat, co lidé vytvořili jinde a co jsem udělal já s pivovarem v Černé Hoře.

Předpokládám, že si myslíte, že ho prodáváte ve velmi dobrém stavu. Je to tak?

Myslím, že je na vrcholu své slávy. Když jsem ho v roce 1996 převzal, byl zdevastovaný, měl zastaralou technologii, varnu dokonce z roku 1925. Jediné, co bylo nové a za co jsme pak spláceli úvěry byla kotelna, kterou jsme však nakonec ani v plném rozsahu nevyužili. Kromě sklepů je v něm nyní v podstatě všechno nové, investovalo se do něj za mne půl miliardy korun. A hlavně, vaří se zde dobré pivo, což dokazuje i na dvě stě českých a evropských ocenění, které v posledních deseti letech pivovar získal.

Bez úvěru se investice za půl miliardy asi udělat nedá. Je tedy pivovar zadlužený?

To je samozřejmé, ale ten pivovar je schopen úvěry splácet, nehrozí mu žádná ekonomická nevyváženost. Nikdy se nestalo, že by nesplnil své platební závazky. Vloni zahájil investice za dvě stě milionů korun a kdyby pivovar nebyl zdravý, úvěry by na ně nezískal.

Říká se o vás, že jste mecenášem Blanenska, pouze starosta Černé Hory v Deníku uvedl, že ale Černé Hoře jste nedal ani groš.

Pan starosta lže jako když tiskne. Pokud by pivovar nepřispěl zdejším hasičům, tak by ani nevyjeli. A hodně podporoval i zdejší sportovce.

Dost často jste hodně otevřeně kritizoval politiky. Neuvažoval jste někdy o tom, že se jím také stanete a ukážete, jak se to má dělat?

To by mne manželka zabila. Určitě ne, žádnou nabídku jsem ani nedostal, i když nějaké náznaky dříve byly. Takovou odvahu jsem nikdy neměl. Ne. Mně nepředstavitelně bavilo podnikání a myslím, že mne bude bavit dál.

Co vám na politice třeba vadí?

Že politici nemohou pochopit vztah mezi firmou a regionem a budou stále vykládat, že podnikatelé jsou největší darebáci. Že vytvářejí zákony, které podnikatele vydírají. To je katastrofa, vůbec nejhorší stav, jaký může nastat.

I když je vám pětašedesát, přesto, neudělal jste těch změn najednou nějak moc?

Já jsem mladý, tak já můžu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Helena Vaculová

Vlastník poloviny Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek je připraven prodat svůj podíl skupině K Brewery, které patří druhá polovina pivovaru. „V závěru roku jsme podepsali smlouvy. Pokud do konce února splníme konkrétní odkládací podmínky, pivovar převezmeme,“ uvedl pro Euro.cz předseda představenstva a generální ředitel K Brewery Group Zdeněk Radil.

Doplnil, že odkládací podmínky se týkají především jednání s úvěrujícími bankami. „V tom by neměla být překážka. Nejpozději od 1. března bychom pivovar měli převzít,“ prohlásil Radil.

V definitivní dohodu věří také Jiří Fusek. „Předpokládám, že koncem ledna nebo začátkem února z pivovaru odejdu,“ řekl Euro.cz. Jednání o prodeji jeho podílu trvala přes dva roky. Vázla na tom, že K Brewery měl zájem pouze o pivovarnickou část a nestál o převzetí turistických aktivit, které provozuje Pivovar Černá Hora. „V pětašedesáti letech chci zklidnit své podnikatelské aktivity. Ponechám si hotel v Černé Hoře, benzinovou stanici u Krhova a řadu restaurací,“ doplnil Fusek.

Jak Radil upřesnil, ve smlouvách o odprodeji Fuskova podílu nefiguruje přímo K Brewery, ale brněnská společnost Sokato. „Od ní pak akcie odkoupíme,“ uvedl Radil, který je předsedou představenstva odštěpené pivovarské části původního Pivovaru Černá Hora.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová

Do Dětenic si zajeďte na zámek, ale staročeské hospodě se raději vyhněte. Tedy pokud nestojíte o krvavé kuře, tučné vepřové a „zábavu“, jejímž vrcholem je vymítání ďábla prošpikované sexistickými poznámkami. Ale pokud byste sem náhodou zabloudili, dejte si kachnu. Ta jediná se dala jíst.

Kolikrát jsem jen v poslední době slyšela, že kdo se chce dobře pobavit a ještě se u toho výborně najíst, měl by zajet do Dětenic! Nepochopitelně dobrá pověst zdejší staročeské hospody způsobila, že bez rezervace se sem nedostanete: čekací lhůta je i měsíc.

Interiér působí opravdu dobově – jedná se o zrenovované sklepení pivovaru z 18. století. Načepují vám zde vlastní tmavé i světlé pivo připravené podle dávného dětenického receptu. I stylové oblečení a chování personálu navozuje atmosféru staročeské hospody.

"Vítejte, pocestní, kam si k tomu žrádlu sednete?" houkl na nás jakýsi hoch hned u vchodu. Jeho společnice žebračka peprně okomentovala mé boty a slečnu, která přišla před námi, počastovala výkřikem: "Co čumíš?" Dívka se jen pousmála a nechala to bez komentáře: hrubé zacházení, vulgarity a ponižování hostů tady patří ke koloritu a je třeba s ním počítat dopředu. Popravdě řečeno, nic pro slabé nátury.

Restaurace, kam se platí vstup

Restaurace byla narvaná k prasknutí. Personál chaoticky pobíhal, břišní tanečnice se vlnily u stolů, šermíři skoro padali lidem do jídla, pirát Jack Sparrow (znalci historie se jistě podiví nad jeho přítomností) se předváděl a čert strašil děti a trousil poznámky na přítomné dámy.

Během jídla jsme zhlédli také zoufalou scénku, jíž padla za oběť jedna z návštěvnic: musela předstírat hříšnici. Ještě že si personál nevybral mě, pomyslela jsem si s úlevou, když jsem pozorovala zhruba půlhodinové trapné "vymítání ďábla" z jejího těla plné sexistických poznámek a vtipů hodných žáků základní školy. Jediné, co v tomto panoptiku stojí za pochvalu, je kapela, která hrála velmi dobře. Ta by si snad i zasloužila poplatek 145 Kč, což je vstupné do restaurace. Ano, slyšíte dobře, do téhle hospody se platí vstupné.

Než se do Dětenic vypravíte, podívejte se na jídelní lístek, který mají na internetu, a předem si promyslete, co si dáte. Číšníci vám totiž nedají moc času na rozmyšlenou. Krátce po objednávce vám pak na stole najednou přistane absolutně všechno jídlo, které jste si poručili – lidí je hodně, tak jaképak zdržování se servírováním hlavního jídla až poté, co člověk dojí polévku. A ještě něco: pokud se štítíte jíst rukama, přineste si příbor. K většině pokrmů ho totiž záměrně nedostanete. V době prasečí chřipky to není moc dobrá zpráva.

Jako předkrm jsem zvolila talíř sušené šunky (169 Kč), zelnou polévku (45 Kč) a nakládaný hermelín (59 Kč). Znalci tvrdí, že dobrá hospoda se pozná právě podle něho. Nesmí být zralý natolik, aby se vám rozpadal na vidličce, ale také ne tvrdý, abyste potřebovali nůž. Poměr česneku, chilli a cibule musí být vyvážený. Na svém, relativně dobře uleželém hermelínu jsem našla i olivy. Proč? Navíc doslova plaval v oleji.

Šunka byla nakrájená na tak silné plátky, že mě po třech soustech přešla chuť. Zelná polévka byla ucházející, pochutnali jsme si na ní všichni.

Od přátel jsem slyšela chválu na žebírka na medu (249 Kč). Abych ochutnala co nejvíc druhů masa, které restaurace nabízí, doplnila jsem je talířem pro zazobaného sedláka (297 Kč). Sedlák asi moc zazobaný nebyl – pochybuji, že by se spokojil s nikoli nejčerstvějším karbanátkem. Doufala jsem, že si spravím chuť špízem z kuřecího a vepřového masa, ale kuře bylo uvnitř syrové a vepřové tlusté. Následovala kuřecí křidélka a uzené maso – oboje přesolené a vyschlé.

Konečně něco dobrého!

Jedinou přílohou, kterou jsme k masu kromě chleba dostali, byla kukuřice. Vypadala, že je grilovaná na ohni, ale chutnala a "voněla" jako silážované krmivo pro dobytek. Znechucená jsem se pustila do žebírek. Konečně něco, co mohu pochválit! Maso se lehce odlupovalo od kosti a medová omáčka byla jemná a nepříliš aromatická, takže nepřekrývala jeho chuť.

"Co nežereš?" prohodila směrem ke mně číšnice, když sbírala ze stolu plné talíře. "Tohle se jíst nedá," dovolila jsem si odpovědět. "Co ti na tom nechutná, slečinko? Příště nám ji sem nevoď," otočila se servírka na mého partnera, a než se stačil nadechnout, nevydržela jsem to a upozornila ji, aby mě už víc nedráždila a raději obcházela náš stůl oklikou. Kupodivu poslechla a od té doby nás obsluhoval číšník, který si zaslouží mé uznání. Ten jediný věděl, jak se chovat k platícím hostům, a stíhal neuvěřitelné množství stolů najednou.

Nechtěla jsem se smířit s tím, že by jediné poživatelné jídlo v Dětenicích byla žebírka na medu, a tak jsem si objednala ještě čtvrt kachny na hruškách s knedlíkem a zelím (195 Kč). Zelí bylo sice trochu rozvařené, ale kachna křehká a šťavnatá a knedlíky vláčné přesně tak, jak mají být.

Pivovar Dětenice

Dětenice 507 24

Tel.: 493 599 142

http://www.detenice.cz

Celkový dojem: 1 hvězdička

Jídlo: 1 hvězdička

Obsluha: 1 hvězdička

Atmosféra: 3 hvězdičky

Vysvětlivky:

čtyři hvězdičky: gurmánská bomba

tři hvězdičky: překvapivě dobré

dvě hvězdičky: průměr

jedna hvězdička: nic moc

žádná hvězdička: raději se vyhnout

Celkově to ale bylo spíš gurmánské neštěstí, které jsem završila dezertem. Jídelní lístek nabízel medovník, ovocný koláč kuchařky Filomeny (38 Kč) a klasický štrúdl (45 Kč). Restauraci, kde nejkreativnější sladkost je medovník, obvykle odpískávám rovnou. Ovšem v tomto případě jsem si ho měla dát. Filomenin koláč mě zklamal. Byl suchý, vespod tvrdý a jediné ovoce, které jsem na něm našla, bylo pár kuliček rybízu. Štrúdl upekli z listového těsta, nikoliv z taženého, jak velí správný staročeský recept. A jablka byla navíc rozmixovaná elektrickým šlehačem, takže doslova tekla. Vše kuchař završil šlehačkou ze spreje.

Od této restaurace nečekejte nic jiného než zábavu. I když křečovitá snaha personálu být drsnými hochy je chvilkami až tragikomicky zoufalá, alespoň pro děti je to zážitek. Největší dojem na ně udělal čert, kterého se jindy bojí, ale tady dával razítko "zabaveno peklem" mamince do výstřihu.

Zdroj: Lidovky.cz | Autorka: Štěpánka E. Vágner, recenzentka restaurací

Pořekadlo praví: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. V Belgii to platí dvojnásob, protože tam se pivo nejen vaří, ale také se na vaření používá. Restaurace U 3 fontán v městečku Beersel nedaleko Bruselu je vyhlášená jídly vařenými s přídavkem piva. Třeba na tradiční vlámskou specialitu carbonade, tedy hovězí dušené v pivu, tam jezdí hosté z širokého okolí. Spolumajitelka restaurace paní Tres Vergels vaří podle rodinné tradice.

"Recept je dědictví po mamince a po babičce. Ta ho měla od své babičky. Je tedy dost starý," chlubila se paní Vergels. Nezbytnou přísadou Flanderské carbonade je silné, nasládlé belgické pivo. V beerselské restauraci však do pekáče přidávají živé nakyslé pivo geuze.

Základem pokrmu je hovězí maso a cibule. Hodně nadrobno nakrájené cibule. Na pánvi nebo v pekáči se nechá zhnědnout a pak se přidají kostky masa. Mělo by to být horší maso, které potřebuje dlouhou dobu, aby změklo. Přidá se hnědý nerafinovaný cukr a pivo. To všechno se pak nechá dusit ve vlastní šťávě a pivní lázni.

"Dusíme to minimálně tři hodiny. V pekáči nebo kastrolu se to nesmí vařit. Maso se dusí na mírném plameni, aby změklo a nasáklo chuť piva a karamelizujícího cukru. Přidá se ještě sůl, pepř a je to," ukončila svůj výklad o carbonade paní Vergels. Hnědou barvu dodá hotovému jídlu pivo s cukrem. Ještě je třeba ovšem omáčku zahustit.

"Je to skoro hotové. Jen tam dáme trochu maizeny, tedy kukuřičné škrobové mouky, která způsobí, že maso v omáčce neplave, ale kousky masa se jí pěkně obalí," dodal Thomas Debelder, syn paní Tres Vergels. Chutí se flanderská carbonade podobá našemu guláši. Není v ní však ani špetka papriky a maso se přímo rozsýpá. Podává se s typickou belgickou přílohou - s hranolky.

Pivem se v restauraci v Beerselu dochucují i další jídla. Zdejší chloubou je třeba králík na pivu nebo lesní ovoce marinované s višňovým pivem kriek. Podle paní Vergels sice existují staré recepty pokrmů s pivem, ale kuchaři se stále snaží experimentovat. Někdy to vyjde, jindy bohužel ne.

"Jednou jsme se snažili uvařit pivní polévku z čekankových puků, které jsou také velmi oblíbené v belgické kuchyni. Jenže pivo dalo polévce v kombinaci s čekankou velmi hořkou chuť a dávat do polévky cukr jako u ostatních jídel moc nejde, protože polévka se jen vaří a nepeče se," uvedla jeden z neúspěšných pokusů paní Vergels.

Co se ovšem v kuchyni restaurace U tří fontán povedlo, je dezert známý jako Creme brulé. Do krému, vlastně vanilkového pudinku přidává paní Vergels ještě trochu lambického piva s hnědým cukrem. Potom nechá pudink s cukrovým sirupem na povrhu rychle zapéct, vlastně ogrilovat, aby se na něm vytvořila karamelová krusta. Na první pohled dezert, který vám nabídnou v belgických i francouzských restauracích. Jenže pivo a cukr daly zvláštní karamelovou chuť i samotnému krému.

Nepředpokládal jsem, že někdy v životě budu jíst pudink s pivem, ale tohle pivní kouzlo se paní šéfkuchařce z Beerselu podařilo.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Pavel Novák

Šéf a vlastník poloviny Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek z pivovaru odchází. Během ledna by měla jeho podíl koupit společnost K Brewery. Ta dosud vlastní druhou polovinu akcií pivovaru.

V těchto dnech probíhají jednání o prodeji Fuskova podílu. „Chci svůj podíl prodat spoluakcionáři K Brewery. Ve svých pětašedesáti letech jsem se rozhodl umírnit podnikatelské aktivity,“ potvrdil Fusek. Zatímco pivovar nechá v režii K Brewery, sám se bude nadále věnovat svým restauracím. Ponechá si Centrum Sladovna v Černé Hoře, kde nyní dělníci dokončují stavbu hotelu. V jeho vlastnictví zůstane také benzinová stanice u Krhova, restaurace u Dělnického domu v Blansku a další hostince a nemovitosti na Blanensku. „Chci dát prostor svým dětem a ustoupit do pozadí,“ podotkl Fusek.

Méně podpory pro sportovce

Výrazná tvář pivovaru dlouhodobě podporovala i sportovce a kulturní dění v regionu. Fusek však v poslední době zvažoval, že tuto podporu výrazně sníží kvůli zvýšení spotřební daně. „Předpokládám, že z tohoto důvodu podpoří sportovce méně než vloni i K Brewery,“ myslí si Fusek.

Společnost K Brewery, která se na internetu prezentuje jako ryze česká společnost usilující o návrat k tradici českého pivovarnictví, se zatím nijak vyjadřovat nechce. „Dokud nebudeme mít na stole oficiální rozhodnutí pana Fuska, nechceme to komentovat,“ řekla mluvčí společnosti Barbora Burešová.

Pivovar investoval do regionu

Podle černohorského starosty pivovar za éry Jiřího Fuska vložil do regionu nemalé peníze. „Podporoval řadu organizací, Černé Hoře ale nedal ani šesťák. Proto změna ve vedení pivovaru městečko neovlivní. Pokud ovšem bude pivovar fungovat dál. Navzájem se totiž potřebujeme,“ míní Bohumil Hlavička.

Jedním z klubů, které našly u Fuska podporu, byl blanenský biketrial. „Teď vůbec netuším, co nás čeká,“ uvedl předseda českého biketrialu a vedoucí reprezentace České republiky Radim Kakáč. Podle něj byl pivovar generálním partnerem Mistrovství České republiky. Do českého biketrialu tak z pivovaru mířilo ročně sto tisíc korun. Peníze pomohly zaplatit cestování sportovců na závody po celém světě. „Pokud by nás další majitel pivovaru nepodpořil, museli bychom sehnat jiné sponzory a rodiče biketrialistů by museli sáhnout do svých kapes,“ míní Kakáč.

Konec spolupráce

O odchodu Fuska z pivovaru ví starostka Blanska Jaroslava Králová. „Nikdo mi to ale neoznámil oficiálně. Blansko má s Boskovicemi a černohorským pivovarem dohodu o spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Ta nyní přestává fungovat. Pivovar se totiž nebude finančně podílet na společné expozici při veletrhu Regiontour v Brně,“ sdělila Králová. Nový vlastník významného výrobce piva, limonád, pálenek a likérů ji dosud nekontaktoval. „Snad na vzájemnou spolupráci navážeme,“ dodala starostka.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová

Pivo z tanku se v prémiových českých hospodách a pivnicích čepuje už bezmála čtyřicet let. Tehdy to ale nebyly tanky, jaké známe dnes. Byly postavené nastojato a pivovary je instalovaly jen do nádražních a sídlištních restaurací s velkou spotřebou piva. Před několika lety ale tankové pivo zasáhlo i pivnice méně zvučných jmen, než jsou například pražské hospody U Vejvodů nebo U Zlatého Tygra.

O pivu z tanku, jeho chuti, kladech, záporech a historii jsem si jel popovídat s člověkem nejpovolanějším. Starším obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou, který léta odpovídal za výrobu celého Plzeňského Prazdroje a jehož autogram "Václav Berka (odpovědný za kvalitu)" jste mohli čítat na každé lahvi Gambrinusu.

Mekka českého pivovarnictví

Hlavní brána do obrovského areálu Plzeňského Prazdroje, kde se vaří nejen nejznámější český dvanáctistupňový ležák Pilsner Urquell, ale i Gambrinus, se otevírá a my vstupujeme na posvátnou půdu českého pivovarnictví. V kanceláři pana Berky vládne příjemná "pivní" atmosféra. Sice zatím pijeme jen kávu a vodu, ale nadšení, s jakým pan Berka o pivu vypráví, dává tušit, že za chvíli půjdeme nějaké "pivánko" i ochutnat.

Václav Berka má nyní na starosti hlavně image značky, kvalitu servírování a péči o distribuci piva. "Na pivu z tanku je velmi pozitivní to, že pivo jede přímo od nás z pivovaru do hospody. Nemůže se tak v žádném případě stát, jako třeba u piva ze sudu, že někdo zapomene paletu v rohu, nebo na auto zasvítí sluníčko nebo v zimě mrzne," říká pan Berka. V hospodě se pivo přečerpá do tanků, které jsou umístěny v klimatizovaných místnostech, kde je teplota mezi pěti až osmi stupni Celsia. Při této teplotě se pak pivo čepuje.

Moderní tanky

Tankovny čepují nepasterizované pivo. Pro zachování stoprocentní kvality je proto velmi důležité, aby hospoda dokázala vyčepovat pivo z tanku co nejdříve od naražení. Maximálně do týdne. Pivo v nenaraženém tanku vydrží podle sládka Berky 21 dní.

Moderní tanky se značně liší od stojacích tanků, které se používaly za komunistů, ale i od tanků ze začátku devadesátých let. "Úplně první tanky nebyly ani nerezové. Byly ocelové a vnitřek pokrýval speciální epoxidový nátěr. Proto se musely čistit, a to tak, že tam člověk prostě vlezl a tank vykartáčoval. Dost často se stávalo, že při mytí se epoxid odloupl. No a jak se tam dostalo pivo, tak se to začalo loupat a problém byl na světě," vypráví o pionýrských začátcích pan Berka.

Další nevýhodou, která s nástupem moderních technologií odpadla, bylo tlačení piva z tanku vzduchovým kompresorem. Vlivem přímého kontaktu piva s kyslíkem totiž zlatý mok, stejně jako jiný živý organismus, velmi rychle stárl. Chuť piva se proto tehdy velmi odlišovala od toho, co pivovarský sládek uvařil.

"Podle tehdejší normy se vzduch musel nasávat z čistého prostředí. Nasávat se vzduch měl nejméně dva metry nad zemí. Dobře se to dalo vyřešit na vesnicích, kde se vzduchová hadice odvedla na zahradu. Ve městech to bylo mnohem horší. Nebylo výjimkou, že vzduchová hadice koukala do ulice a spolu se vzduchem se nasávaly spaliny z aut a náklaďáků," říká sládek Berka. I to byl jeden z důvodů, proč pivovary a hospody začaly místo vzduchu používat různé plyny nebo jejich směsi. V některých zemích je dnes používání vzduchu jako tlačného plynu zakázáno.

Všechny nedostatky tankového "pravěku" jsou již dnes odstraněny. V nerezových tancích se pivo nedostane do kontaktu se vzduchem ani jiným plynem vůbec. Pivo je totiž v nerezových tancích o objemu deset nebo pět hektolitrů uloženo ještě ve speciálním nepropustném polypropylenovém vaku, takzvaném "bag-in-boxu". "Ten pytlík se jen stlačuje a zmačkává a tím se pivo vytlačuje," vysvětluje Berka.

Samotný nerezový tank se při dalším plnění čerstvým pivem musí pečlivě vymýt, aby se v tanku nemohly šířit plísně nebo houby. Teprve pak se do tanku vloží nový jednocestný vak, který se naplní čerstvým pivem. Polypropylenové vaky se recyklují. Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Jiřího Marečka je v Česku rozšířenost hospod vybavených tanky nejvyšší nejen v Evropě, ale i na celém světě.

Sládek pivo vaří...

Cesta tankového piva až na váš štamgastský stůl ale zdaleka nekončí tím, že ho do vaší oblíbené hospody přivezou cisternou. Do půllitru ho totiž musí výčepní správně načepovat a také se musí dobře starat o pivní trubky. A pokud to neumí, může sebečerstvější mok zkazit natolik, že se do takové hospody už nikdy nevrátíte.

"Lidé se o tankové pivo musí umět starat. I u tankové hospody se pivo z tanku musí dostat k výčepu. Jsou tam pivní trubky, které mají v průměru deset milimetrů. To je kvůli tomu, abychom byli k pivu šetrní. Ve světě se používají jen sedmimilimetrové, ale to je zase z toho důvodu, že se tam pije pomaleji. Pak je tam výčepní kohout, chladič a podobně. Proto máme tým lidí, kteří provádějí sanitaci těchto zařízení. Máme více než tři sta certifikovaných sanitačních čističů. Ti jsou v hospodách každý týden," říká pan Berka.

Čištění pivních trubek je vůbec velká věda. Ideálně probíhá jednou za týden speciálními chemikáliemi. "Další velmi důležité ošetření trubek je jejich propláchnutí vodou po skončení čepování. Pokud se to totiž neudělá, tak se v trubce začne usazovat nějaký sediment. A než se na to přijde, tak hosté pijí kalné pivo," tvrdí Berka.

Další důležitou věcí je správné sklo a jeho čistota. Řada hospodských si totiž myslí, že když si koupí automatickou myčku, mají vše vyřešeno. Chyba. Podle pana Berky totiž pěna piva z nevypláchnuté sklenice hned opadne: "Ideální je, když výčepní sklenici z myčky vezme a ještě ji houbičkou umyje pod tekoucí ledovou vodou. V dobrých pražských hospodách to dělají," tvrdí Berka.

Teprve pak přijde na řadu samotné čepování. Dobří hostinští umí pivo načepovat na několik způsobů. Hospodský by měl vědět a vysvětlit svým zákazníkům, co je čeká, když si dají hladinku, čochtana, mlíko, pěnu nebo šnýtek. "Naším cílem je, aby hospodský věděl, že když to načepuje tímto způsobem, tak má vyzdvihnuté tyto chutě, anebo jiné. Já sám preferuji hladinku, to znamená, že je pivo načepováno najednou s krásnou smetanovou hlaďounkou pěnou," říká Berka.

Lepší nebo horší?

Jestli je pivo z tanku lepší než pivo ze sudu, jsem se od pana Berky nedověděl. Ten se dokonce dušuje, že při dnešní technice a vybavení pivovarů nemá pivař prakticky žádnou šanci poznat rozdíl mezi nepasterizovaným pivem z tanku a pasterizovaným ze sudu. Pro jeho domněnku navíc hraje fakt, že mezi pražskými pivaři vyhlášená hospoda U Hrocha čepuje pivo ze sudů a díky tamním výčepním se jejich plzeň pasuje mezi naprostou špičku.

Majitel restaurace U Drahokoupilů na pražském smíchově Petr Drahokoupil ale tvrdí, že jeho hosté rozdíl poznají. "Hosté chtějí pivo z tanku a ze sudů neboli kegů jim tak nechutná. Tankové pivo je prostě lepší. Kdybych měl sudy, tak nemám zákazníky. Samozřejmě ale čepuji pivo Pilsner Urquell, o kterém si myslím, že to je nejlepší pivo na světě," tvrdí opálený čtyřicátník Drahokoupil, který pochází z rodiny hostinských. Budoucnost čepování piva vidí jasně: "Troufnu si tvrdit, že zanedlouho budeme chtít pít už jen tankové pivo."

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Bedřich Kratochvíl