V Steigri za hodinu naplnia 36.000 fliaš piva, ročne až 20 mil. fliaš

Zvýšenie produkcie fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu prinesie Pivovaru Steiger, a.s., Vyhne inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Po dvojmesačnej prestávke ju plánujú uviesť do skúšobnej prevádzky koncom mája. Kapacita linky je 36.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície Steigra dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Nová linka znamená kvalitatívny posun v procese fľaškovania v pivovare Steiger. Prinesie nielen zvýšenie kapacity, ale predovšetkým úspory energie a vody pri pasterizácii a čistení fliaš. Nový proces plnenia a pasterizácie nemení chuťové vlastnosti nášho piva a linka umožňuje aj rýchlejšiu zmenu etikiet, ktoré sme pri tejto príležitosti kompletne vymenili za inovované. Očakávame, že v najbližších rokoch sa dostaneme na hranicu 100.000 hl fľaškového piva ročne, čo predstavuje 20 miliónov pollitrových fliaš“, konštatoval J. Vysloužil.

Poukázal na to, že v nasledujúcich mesiacoch ešte v Steigri vymenia približne 3 kilometre potrubí. Významná zmena čaká aj chladenie, kde bude do roku 2010 čpavkové chladenie nahradené ekologickým glykolovým. Pivovar tiež inštaluje centrálny sanitačný systém CIP, pomocou ktorého sa bude automaticky čistiť celý systém potrubí v pivovare vždy na konci dňa.

,,Za posledných päť rokov investoval pivovar Steiger viac ako 140 miliónov Sk. Po zarátaní tohtoročných a plánovaných investícií si tak celková modernizácia vyžiada do roku 2010 spolu cca štvrť miliardy Sk. Pivovar však bude plne vybavený najmodernejšou technológiou a ďalších cca 30 rokov už žiadne väčšie investície potrebovať nebude“, uzavrel J. Vysloužil.

Na novej linke sa budú plniť do NRW fliaš tieto pivá: 8% Kachelmann classic, 10% Steiger, 11% Steiger, 11% Steiger, tmavý, 12% Sitňan a 12% Steiger. Okrem Kachelmana, ktorý má záruku 150 dní, všetky ostatné fľaškové pivá majú minimálnu trvanlivosť 180 dní. Pivá z pivovaru Steiger sa vyznačujú vysokou kvalitou, nesú všetky znaky ležiakov vyrobených tradičnou technológiou plzenského typu. Majú plnú chmeľovú a sladovú arómu a intenzívnu horkosť a sú obľúbené hlavne v regióne stredného Slovenska.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Špitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Informoval o tom manažér marketingu Emil Mihálik.

,,Podľa legendy jedného dňa uvidel chudobný pastier dve jašteričky. Jedna bola zlatá, druhá strieborná. A tu zrazu obe vkĺzli pod kameň. Pastier kameň odvalil a oslepila ho jasná žiara. Pod ním ležali dve hrudky, jedna zlatá, druhá strieborná. V tomto mieste vychádzala na povrch zlatá a strieborná žila, ktorá priniesla ľuďom v okolí veľké bohatstvo. Hoci sa zlato a striebro zo zeme už vyťažilo, zlatisté pivo Steiger z Vyhní je tu stále. Legenda o zlatom poklade jašteríc tak pokračuje a našla svoje miesto aj v novej pivnej pečati, ktorú začína Steiger v tomto roku používať“, vysvetlil E.Mihálik.

Steiger si od zmeny pečate sľubuje posilnenie svojej identity a spätosti s regiónom Štiavnických vrchov, baníckej tradície a naviazanosti na históriu Banskej Štiavnice, centra tunajšieho regiónu. Vyhniansky pivovar bol vždy historicky spätý s Banskou Štiavnicou a určitý čas bol pivovar aj vo vlastníctve mesta. Tento región historicky bol a je aj v súčasnosti jeho najdôležitejším odbytiskom.

História a zaujímavosti o Steigri

Jašteričky v pečati nahradili templárskeho rytiera, ktorého používanie nadväzovalo na tradíciu varenia piva vo Vyhniach známu od roku 1473. Po templároch sa v kláštore vo Vyhniach, ktorý disponoval vlastným hospodárstvom, usadili mnísi johaniti, neskôr jezuiti. Mnísi veľmi rýchlo spoznali kvalitu miestnej vody, a tak sa stali prvými vyhnianskymi pivovarníkmi. Podľa tradície práve oni založili pivovar v roku 1473 a pivo varili nielen pre seba a najbližšie okolie, ale aj pre obchodníkov prechádzajúcich cez Banskú Štiavnicu do údolia Hrona, odkiaľ potom putovali za svojimi obchodmi ďalej. Najstaršia zachovaná písomná zmienka o pivovare pochádza z roku 1524. Dokument hovorí o súhlase, ktorý dala kráľovná Mária mestu Banská Štiavnica na varenie piva vo vyhnianskom pivovare, tvoriacom súčasť rozsiahleho skonfiškovaného majetku banskoštiavnického komorského grófa Seigfrieda Pieschena (gróf doplatil na defraudáciu a podvody v obchode s drahými kovmi). Historici z toho usúdili že pivovar už stál 50 rokov a vznikol najneskôr v roku 1473.

V roku 1553 kupuje pivovar za 60 zlatých od pani Magdalény olomoucký pivovarník Jan Hub; neskoršie (1590) sa jeho vlastníkom stáva štiavnicky valdbürger Žigmund Weltzer, ktorý pivovar získal od hlinického farára Daniela Cabana za 475 zlatých. O ďalších 24 rokov (1614) ho Weltzer predáva za 600 zlatých istej Anne Giengerovej... V roku 1564 prevádzkovalo pivovar vo Vyhniach mesto Banská Štiavnica, a neskôr sa pivovar dostáva do majetku grófky Montecuccoliovej, ktorá ho v roku 1630 predala bližšie neidentifikovanému pánovi Matejovi za 450 zlatých.

Neustále sa zvyšujúci dopyt a spotreba vyhnianskeho pivného moku vyvolávali čoraz častejšie naliehavú otázku postavenia nového pivovaru s väčšou výrobnou kapacitou. S výstavbou objektu sa podľa projektov architekta Jozefa Birchera začalo v roku 1765. V decembri 1767, po nevyhnutných cirkevných úkonoch, odovzdalo mesto správu pivovaru do réžie starostlivo vybraného šafára. Nový pivovar otvoril svoju kompletnú prevádzku 15. januára 1769. Jeho prvým šafárom sa stal skúsený a rozhľadený pivovarník Ján Tesák, ktorý zverenú funkciu zastával až do svojej smrti (1785).

Po roku 1785 mesto Banská Štiavnica dávalo pivovar do prenájmu. V roku 1893 sa v plameňoch strácali výsledky dlhodobého úsilia viacerých majitel'ov. Pivovar vyhorel a celý komplex budov bol v zlom stave. Mesto nechcelo viac do pivovaru investovať a preto ho predalo majiteľovi vyhnianskych strojární a zlievarní Karolovi Kachelmanovi za 12 tisíc zlatých. Kachelman postavil nové prevádzkové budovy, zmodernizoval strojové zariadenie a starý pivovar pre potreby sladovne ohradil kamenným múrom. Pivo už v tom čase bolo známe dobrou kvalitou. V pivovare pracuje 15 zamestnancov a jeho výrobná kapacita je 15-tisíc hektolitrov piva, ktoré sa dodáva do Banskej Štiavnice a do blízkeho Pohronia. Kapacita pivovaru nebola využitá, pretože bieda pospolitého ľudu nedovolila dopriať si dobrého piva. Jedinečnou zvláštnosťou pivovaru sú jeho pivnice, v ktorých sa i počas najväčších letných horúčav tvorí prirodzený ľad. V roku 1910 sa mení firemné označenie na Kachelman a spoločníci. V januári 1911 sa z vyhnianskeho pivovaru vyexpedovalo 65 veľkých a 45 malých dební fľaškového piva, v auguste toho istého roku to už bolo 484 veľkých a 639 malých debničiek. Pokiaľ ide o názvy vyrábaných produktov, tak svetlé 12-stupňové pivo sa volalo Aczél a 14-stupňové čierne pivo, pre zmenu, Amazón. Napriek tomu, že Kachelmanovské podnikanie sa počas prvej svetovej vojny ocitlo v kríze, výroba sa udržala na úrovni, ktorá postačovala na zásobovanie okolia v dostatočnom množstve. Nedostatok finančných prostriedkov Kachelmanovci riešili pôžičkami až sa novým majiteľom stala Tatrabanka. 1.1.1928 bola založená Účastnícka spoločnosť Slovenské pivovary a sladovne Vyhne s akciovým kapitálom 1milión korún. V nasledujúcom období pomerne veľké zmeny spôsobila hospodárska kríza, avšak ani toto ťažké obdobie nenarušilo chod a stabilitu vyhnianskeho pivovaru. Vedenie pivovaru nebolo nútené pristúpiť k takým opatreniam, ako je prepúšťanie zamestnancov a znižovanie miezd. V roku 1935 bol založený Ochranný zväz pivovarov. Na Slovensku došlo ku zvýšeniu odbytu piva hlavne rajonizáciou, čo malo priaznivý vplyv aj na vyhniansky pivovar. Úspešný chod pivovaru sa značne narušil po obsadení pivovaru nemeckou armádou v r. 1944.

Došlo k prerušeniu výroby a pivovar doplatil na dobu okupácie obeťami z radov svojich spolupracovníkov. Výroba sa opäť dala do chodu až 13.9.1945. Povojnová rekonštrukcia závodu a jeho ďalšia výstavba tvorila najpokrokovejšiu a najslávnejšiu kapacitu dejín pivovaru. Dosiahla sa ročná výroba 50 - 60 000 hl piva, čo už stačilo na dobré zásobovanie obyvateľstva pivom. Dňa 29.5.1946 sa rozhodlo o prestavbe pivovaru na väčšiu kapacitu v nákladoch asi 40 miliónov korún. Prestavba bola uskutočnená za 3 - 5 rokov.

Vyhniansky pivovar sprevádzali po znárodnení v roku 1948 rôzne reorganizácie a zmeny názvu. Do konca roku 1952 mal závod pomenovanie Stredoslovenské pivovary a sladovne, národný podnik, od 1. januára 1953 do 31. marca 1958 zas Pohronské pivovary, národný podnik, pod názvom Pivovary a sladovne, národný podnik, Bratislava, závod Vyhne, účinkoval od 1. apríla 1958 do 30. júna 1960. Od 1. júla 1960 do 30. júna 1963 sa nazýval Stredoslovenské pivovary, národný podnik, Martin, závod Vyhne, od 1. júla 1963 až do začiatku 90. rokov minulého storočia jestvoval pivovar pod názvom Stredoslovenské pivovary a sódovkárne, národný podnik, závod Vyhne.

K existujúcej starej jednoduchej varni s kapacitou 73-tisíc hektolitrov pribudla v roku 1958 dvojitá varňa s výkonom 241-tisíc hektolitrov piva a boli nakúpené nové moderné stroje a technologické linky. Dobudovaním sa produkcia podniku stabilizovala a dosahovala úroveň 280-300-tisíc hektolitrov piva ročne. Vyhniansky pivovar produkoval v 70-tych a 80-tych rokoch minulého storočia sedem, desať, dvanásť a štrnásť stupňové pivo, v zaujímavých objemoch aj na dnešnú dobu. Napríklad v roku 1965 to bolo najviac- až 310 605 hl.

Ďalšou významnou zmenou bola privatizácia pivovaru v novembri 1993 firmou Hell, spol. s. r. o., Banská Štiavnica. V máji 1995 pivovar odkúpil jeden z majiteľov spoločnosti Hell Ing. Eduard Rada. Dňa 17.4.1997 sa premenoval pivovar na spoločnosť Eduard Rada, s.r.o., ktorej bol jediným majiteľom do roku 2001, kedy vstúpila do spoločnosti Európska banka pre obnovu a rozvoj. Už od roku 1996 sa zmenil názov nosnej značky piva Vyhniansky ležiak na Steiger, aj keď nosnú časť produkcie tvorila regionálna značka Sitňan. Názov Steiger vyjadroval spätosť s regionálnou tradíciou baníctva, kde bola takto pomenovaná (prevzaté z nemčiny) jedna z najvýznamnejších funkcií v bani, banský majster. Pivo si získalo v krátkom čase obľubu aj mimo domáceho regiónu a tak bol tento názov prevzatý aj do názvu pivovaru, nie do oficiálneho obchodného mena. Od 30.11.2001 vznikla spoločnosť Eduard Rada, a.s.

V júli 2006 došlo v pivovare k zásadnej zmene, kedy bola majoritná časť akcií Ing. Radu a Európskej banky pre obnovu a rozvoj odpredaná anglickej finančnej spoločnosti Endemit a moravskej pivovarníckej spoločnosti PMS, ktoré nie sú súčasťou nadnárodných pivovarníckych spoločností. Následne v apríli 2007 noví akcionári oficiálne premenovali pivovar na Pivovar STEIGER, a.s., čím pivovar jednoznačne potvrdzuje svoju spolupatričnosť k banskoštiavnického regiónu nie len svojimi aktivitami, ale aj novým logom pivovaru s dvomi jašteričkami, ktoré podľa štiavnickej povesti, priviedli pastiera k zlatým a strieborným rudám.

Malé a stredné pivovary vymierajú a aj na Slovensku už zostali len poslední mohykáni. Najväčším z najmenších pivovarov ( ktorých ročná kapacita neprevyšuje 200.000 hl), je vyhniansky Steiger. Medzi slovenskými pivovarmi má niekoľko špecifík, na ktoré je patrične hrdý. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená čierna jedenástka. K prednostiam vyhnianskeho pivovaru patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Každá stupňovitosť piva sa varí samostatne. Dávkovanie surovín a proces varenia sú presné, bez vplyvu ľudského faktora. Najdôležitejšia časť výrobného procesu -kvasenie má dve fázy. Prvé kvasenie je do 10 dní v klasických otvorených kadiach - spilkách. Druhé je dokvášanie - alebo takzvané ležanie, prebieha v pivnici po dobu 30 až 35 dní v ležiackych tankoch. Veľkovýroba sa tento náročný proces často snaží riešiť jedným cyklom v CK tankoch za pár dní. Aj proces samostatného varenia každej stupňovitosti býva väčšinou nahradený riedením piva vyššej stupňovitosti na nižšiu pomocou vody. Steiger sa takýmto „vymoženostiam“ vyhýba a snaží sa v náročnom prostredí dominantných pivovarníckych spoločnosti presadiť kvalitou.

STEIGER vsadil na klasickú chuť piva. Pivári vedia, že je rozdiel v chuti rôznych pív a vedia aj to, že ho majú na svedomí nielen rozdielne postupy klasickej výroby a veľkovýroby, ale aj použité ingrediencie. Steiger sa vyrába klasickou technológiou ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín. Pomalé a prirodzené nasycovanie piva kysličníkom počas dlhého kvasenia sa odrazí aj v pene. Pivári majú radi, keď pena na pive drží a po každom napití necháva na stene pohára krúžky. Vraví sa, že pivo „krúžkuje“. Steiger je práve taký. Regionálne značky pív majú svojich verných práve v regiónoch kde sa varia. Výhodou malých pivovarov je, že môžu ponúknuť odlišnosť, rozmanitosť druhov piva na trhu, môžu sa sústrediť na pivné špeciality na ktoré veľkí hráči na trhu nemajú čas, ani nie sú pre nich ekonomicky zaujímavé. Miesto malých pivovarov je aj pri rozvoji regionálneho cestovného ruchu, vytváraní koloritu, ducha miesta. Malé pivovary pomáhajú aj pri vytváraní pracovných príležitostí v takých malých mestečkách a obciach, kam sa väčší investori nikdy nedostanú. Zároveň vytvárajú vhodné podmienky pre turisticky atraktívne ,,pivné cesty“. Steiger je jedným z posledných miest, kde sa pivná klasika snúbi s modernou, tradícia s budúcnosťou.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Pivovar Steiger, a.s., Vyhne po piatich stratových rokoch zaznamenal za roku 2007 konečne zisk vo výške 4,837 milióna Sk, pri celkových tržbách 278 miliónov Sk a celkovom výstave (predanej produkcii) 157 516 hektolitrov piva. Spoločnosť za obrat k ziskovosti vďačí novej obchodnej filozofii nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Pivovar zvýšil dôraz na kvalitu produkcie, ale aj na výrobu a distribúciu značiek iných pivovarov. V roku 2008 by sa to malo prejaviť ďalším zvýšením tržieb o 100 miliónov Sk a zisk je naplánovaný na 25 miliónov Sk. V Steigri chcú v tomto roku navariť takmer 200.000 hektolitrov piva. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Výsledky prvých štyroch mesiacov roku 2008 naznačujú reálnosť našich podnikateľských zámerov. Zaznamenali sme 48-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva, čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Vyexpedovali sme za toto obdobie 61 661 hektolitrov (hl) piva, kým za rovnaké obdobie roku 2007 to bolo iba 41 603 hektolitrov. Týmito výsledkami sme sa pevne usadili na tretej priečke medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred nami sú len veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s.“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že Steiger poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva. Z necelých 4 percent v roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných viac ako 6 percent. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením iných značiek. Steiger Vyhne vyrába pivo plzenského typu klasickou technológiou.

,,Celkovo sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Nezanedbateľný pre vývoj tržieb je aj fakt, že sme za prvé štyri mesiace tohto roka na slovenskom trhu predali 14 015 hektolitrov importovaných značiek Zubr a Budvar, oproti 8 709 hektolitrom za rovnaké obdobie vlaňajšieho roku“, povedal J.Vysloužil.

Ďalej poukázal na to, že Steiger je najväčším z najmenších pivovarov. Medzi slovenskými pivovarmi má niekoľko špecifík, na ktoré je patrične hrdý. Patrí k nim história, klasické technológie a 11-percentný tmavý ležiak, ktorý je mimoriadne obľúbený hlavne medzi ženami. Vlani ho vo Vyhniach vyrobili 11 147 hl. Začiatkom februára tohto roku získal v českom Tábore tmavý Steiger ocenenie bronzová ,,Česká pivní pečěť“.

Pivovar Steiger, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva 154 pracovníkov. Okrem piva spoločnosť vyrába aj nealkoholický nápoj KolaLoka a distribuuje na slovenský trh aj české pivné značky Budvar a Zubr.

Väčšinovým akcionárom v pivovare Steiger Vyhne je od júla 2006 investičná finančná spoločnosť Endemit Londýn. Menšinovým akcionárom Steigera sa vtedy stala moravská pivovarnícka skupina PMS, ktorej prínos je predovšetkým v oblasti know-how a ktorá presadzuje tradičnú českú pivovarnícku školu. Dohliada nad majetkom akcionárov, zabezpečuje dlhodobú prosperitu firmy a posilnenie obchodnej pozície pivovaru. Skupina PSM je štvrtý najsilnejší výrobca piva na českom trhu s ročným predajom jeden milión hektolitrov. PMS prevádzkuje na Morave tri pivovary - v Přerove, Litovli a Hanušoviciach.

Vyhniansky pivovar patrí medzi najstaršie spoločnosti na Slovensku a nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. K jeho prednostiam patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Proces varenia prebieha od roku 2004 v novej, počítačmi riadenej varni. Každá stupňovitosť piva sa varí samostatne. Dávkovanie surovín a proces varenia sú presné, bez vplyvu ľudského faktora. Najdôležitejšia časť výrobného procesu – kvasenie, má dve fázy. Prvé kvasenie je do 10 dní v klasických otvorených kadiach - spilkách. Druhé je dokvášanie, alebo takzvané ležanie, prebieha v pivnici po dobu 30 až 35 dní v ležiackych tankoch. Steiger sa vyrába klasickou technológiou, ktorá sa líši od pív z veľkovýroby používaním iba tradičných pivných surovín, sladu, chmeľu, vody a pivovarských kvasníc. Preto sa vyznačuje primeranou a príjemnou horkosťou a prirodzené kvasenie s dlhodobým ležaním mu ponecháva typické chuťové a aromatické znaky z použitých surovín. Pomalé a prirodzené nasycovanie piva kysličníkom počas dlhého kvasenia sa odráža aj v bohatej a trvanlivej pene.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Společnost Anheuser-Busch Inc. (BUD) ukončí svá dovozní práva do USA na pivní značku Grolsch, oznámila to dnes firma. Společnost SABMiller PLC získala společnost Royal Grolsch NV v březnu. Dovozcem piva se stane společnost Miller Brewing Co. Akcie BUD klesají o 0,56%.

Zdroj: iPoint.cz | Autor: Štěpán Martin

Domácí pivovary se čím dál více potýkají s růstem cen surovin a energií. Ty výrazně prodražují výrobu piva. Kvůli silné konkurenci však nemohou drahé náklady promítnout do ceny zlatavého moku.

„Jen ceny dvou hlavních surovin používaných na výrobu piva, chmele a ječmene, za poslední rok vzrostly o desítky procent. To výrazně prodražuje produkci piva. Promítnout tento růst do cen piva si však kvůli konkurenci nemůžeme dovolit,“ říká generální ředitel Drinks Union Milan Schramm.

Ještě před rokem například pivovary jedné z předních pivovarnických skupin v zemi nakupovali tunu žateckého chmele zhruba za 170 tisíc korun. „Dnes již cena stejného chmele dosahuje více než dvojnásobku za tunu. To je výrazný rozdíl,“ podotýká generální ředitel skupiny Drinks Union, která vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický.

Podobný je přitom vývoj u ječmene a sladu. Ječmen se například v dubnu loňského roku prodával za necelé čtyři tisíce korun za tunu. „Letos se tržní ceny pohybují na úrovni sedmi tisíc korun,“ dodává Schramm.

Pivovarnictví je také známé svou náročností na spotřebu energií. Pivo se musí nejprve uvařit a poté dlouho chladit. Přestože je na výrobu hektolitru piva potřeba stále stejně energie, dnes zaplatí pivovary o pětinu více než v roce 2005.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

I psí miláček může občas dostat chuť na žejdlík chlazeného, věří patrně majitel obchodu s potřebami pro domácí mazlíčky, který uvedl na britský trh první pivo pro psy. Je pochopitelně nealkoholické, obsahuje draslík, vitamin B a proteiny a voní po hovězím, píše britský list The Daily Mail.

"Rozhodně v něm není nic, co by psům mohlo škodit, to je jisté," říká Mike Hall, manažer obchodu Pets at Home. "Nabízíme tak psům, aby se cítili ještě o trochu víc součástí rodinného života, když si mohou dopřát psí pivo," dodává.

Nápoj se dováží z Nizozemska, kde se jmenuje Kwispelbier, tedy "pivo vrtící ocasem".

Zdroj: Finanční noviny.cz

Už druhým rokem skupuje společnost K Brewery Group podíly v tuzemských menších pivovarech a záhadná skupina domácích a údajně movitých akcionářů od počátku vyvolává rozporuplné reakce lidí z pivovarské branže. Na jedné straně nadšení pivovarských vlastenců, kteří to považují za obranu proti rozpínání nadnárodních gigantů, a na druhé straně obavy ze stále neznámé struktury a dalších záměrů vlastníků K Brewery.

Navenek reprezentuje společnost Zdeněk Radil, třiatřicetiletý manažer se zkušeností s řízením rizik ve firmách jako je třeba Telefónica O2. Jedním z majitelů K Brewery je Martin Burda, ovládající například Lázně Luhačovice. Ale kdo dál za skupinou stojí a financuje mnohamilionové akvizice do regionálních pivovarů v Černé Hoře, Svijanech, Malém Rohozci, Jihlavě, uherskobrodském Janáčku a protivínském Platanu, odmítá zatím prozradit. Prý až přijde čas.

"K Brewery je zatím neorganizovaná a neuchopitelná skupina lidí, kteří pojali záměr investovat v pivovarnictví, a od té doby se podařilo zainvestovat pár zajímavých českých společností," říká Radil v rozhovoru pro HN.

HN: Jaké záměry vlastně mají akcionáři K Brewery?

Navázat na to, co tyto pivovary už udělaly, podpořit jejich dosavadní rozvoj, působit především v regionu, být tam co nejsilnější. Nemáme zatím záměr měnit nic závažnějšího na jejich řízení. Základní záměr je dlouhodobě působit v tomto sektoru, akcionáři jsou přesvědčeni, že je to do budoucna zajímavý byznys. Nemají žádné krátkodobé termíny pro návratnost vložených prostředků.

HN: Takže se jedná o poměrně movité akcionáře.

Přesně tak. Jsou to české podnikatelské subjekty, které získaly prostředky svou dosavadní podnikatelskou činností.

HN: Můžete vyvrátit obavy některých odborníků z pivovarnického oboru, že K Brewery možná skupuje podíly v pivovarech nakonec pro někoho jiného?

Jednoznačně jde o dlouhodobý záměr, nejedná se o skupování pro někoho. Jsou to vlastní peníze bez potřeby rychlé návratnosti. Naopak nám jde o zachování tradiční české výroby v portfoliu regionálních pivovarů. Ne z nějakého altruismu, ale proto, že to vnímáme ze střednědobého a dlouhodobého záměru jako zajímavý byznys.

HN: Jediné, co je zatím o K Brewery známo, je, že má do pěti akcionářů a žádný další management. To znamená, že do pivovaru investuje, zaplatí za příslušný podíl, a vy jako předseda představenstva pak komunikujete s vedením těch firem. Říkáte jim, jakou máte představu. Naplňují ji?

Zatím je brzy to hodnotit, ale v naprosté většině můžeme říci, že ano. Naplňují.

HN: Kde nenaplňují?

Na to je, říkám, krátká doba.

HN: Jihlavský pivovar se značkou Ježek nedávno doplatil na vývoz laciných piv přes jediného exportéra - tehdy i většinového vlastníka - a vy jste jim pomohli v rozvoji úvěrem. Je jediným případem vaší pomoci?

Já bych nezdůrazňoval potřeby jihlavského pivovaru, my jsme připraveni - například v souvislosti s cyklickými vývoji nákladů - pomoci jednotlivým pivovarům. Zejména pokud tam je vidět jednoznačný růstový potenciál do budoucna a určitá míra pravděpodobnosti, že se vložené prostředky vrátí. Takže není třeba konkrétně rozvádět, v jakém případě se co děje. Ochota akcionářů tu je.

HN: V případě Jihlavy jste ale úvěr poskytli?

Ano.

HN: I v případě jiného pivovaru?

Nevylučujeme to, ale nechci se k tomu víc vyjadřovat.

HN: V Jihlavě váš předchůdce - belgický Bockhold N.V - měl tendenci prosadit modernější a především rychlejší způsoby vaření. To někdy odporuje tradičním českým postupům. Hodláte na tom něco měnit?

To je pravda. Pivovar byl zainvestován, to se nám líbí. Nicméně výrobní postupy zavedené Belgičany ne úplně korespondují s našimi představami o výrobě kvalitního českého piva. Takže nyní probíhají intenzivní diskuse a analýzy co se týče receptur. Už jsme identifikovali příležitosti, co a jak změnit, abychom vrátili Ježkovi charakter skutečně tradičního českého piva. A věříme, že i spotřebitelé budou mít možnost to brzy poznat.

HN: Je pro podobné menší pivovary export vůbec vhodnou cestou k dalšímu významnému růstu, jako je tomu u velkých pivovarů?

Není export jako export. V případě jihlavského Ježka to bylo vaření piva, když to přeženu - ve mzdě pod cizím brandem - a to asi není úplně nejlepší cesta pro menší regionální pivovary. Nicméně jednoznačný potenciál lze vidět v případě exportu vlastních značek za odpovídající cenu. Cenově se nepodbízet. Ale nelze očekávat nějaké obrovské nárůsty objemů ze dne na den. Toho lze dosáhnout jen kvalitou a naše strategie je jít touto cestou. A chvíli trvá, než o tom přesvědčíte tuzemský trh, ale i ten zahraniční.

HN: Když někam vstoupí nový vlastník, tak začne hledat úspory. Snaží se zefektivnit výrobu. Budete v těch pivovarech třeba propouštět?

Ani to není na pořadu dne. Je dobré podotknout, že nákupu podílů v pivovarech předchází poměrně dlouhá analytická fáze, kdy se chceme přesvědčit o tom, že má daná investice smysl a že není důvod do budoucna nic zásadního měnit. My nejsme pevně uchopitelná struktura, která by měla někde v klobouku manažerský tým. Takže stavíme na dosavadních lidech a spíš chceme přinést větší finanční stabilitu, která by vykryla případné otřesy s ohledem na cyklický vývoj cen vstupů, jako jsou slady, chmel, energie a podobně.

HN: Management těch firem nehodláte vyměnit?

To zatím určitě ne. V současné době žádný takový záměr není.

HN: Noví vlastníci se v podobných případech snaží využít nějakých synergických efektů, třeba sjednocení nákupu surovin, jednotné distribuce a podobně. Jak to chcete zařídit vy, když máte pivovary prakticky po celém území Česka?

Žádné radikální centralizování nechystáme. Jak jste správně poznamenal, podobné možnosti jsou pro nás omezené. Ale všechny pivovary, kde máme podíly, mají své místo na trhu i bez synergických efektů. Ke snahám o efektivnost budeme přistupovat velmi citlivě. Vnímáme, že regionální trhy jsou pro tyto firmy klíčové a tudíž by se tam mohla negativně projevit třeba jakákoliv snaha o změnu dodavatelů, odběratelů a podobně. Žádnou dramatickou centralizaci neplánujeme. Uvidíme, co přinese čas.

HN: Mají menší pivovary větší šance posílit na domácím trhu? V situaci stagnující nebo jen minimálně rostoucí domácí spotřeby?

Jsme přesvědčeni, že menší regionální pivovary mají své místo na trhu, je otázka, zda je prostor pro další navyšování. A jak již bylo řečeno, určitý potenciál vidíme i v exportu, ale jen za rozumné ceny u vlastních značek.

HN: Máte nyní podíly nebo celý majetek šesti pivovarů. Míříte dál?

Další jednání probíhají, nelze teď odhadnout, jak dopadnou. Je to otevřené.

HN: Zajímají vás jen střední nebo menší pivovary?

Nemáme přehnané ambice, nicméně vše je otázka reálného zvážení konkrétní investiční příležitosti. Takže kdyby bylo něco většího, určitě to zanalyzujeme a uvidíme, co by se s tím dalo dělat.

Zdeněk Radil (33)

Je absolventem Vysoké školy ekonomické a práva na Karlově univerzitě v Praze. Profesní kariéru začal v České národní bance. Následovaly posty v někdejší společnosti SPT Telecom a AliaChem. Ve společnosti Alcatel byl zodpovědný za finanční správu (treasury) pro střední a východní Evropu. Jako manažer pracoval i pro společnost Deloitte & Touche a v současné době působí ve společnosti Telefónica O2 Czech Republic jako výkonný ředitel pro interní audit a řízení rizik. Radil je viceprezidentem České asociace treasury a Generálním tajemníkem České asociace obchodníků s cennými papíry.

Je ženatý, má dvě děti. Ve volnem čase rád cestuje a věnuje se sportu.

Slavnostní otevření Muzea pivovarnictví v Krušovicích se uskuteční v sobotu 24. května ve 13 hodin. Po celý víkend bude pro návštěvníky vstup zdarma a zájemci se mohou těšit na unikátní sbírku předmětů z historie pivovarnictví.

„Toto muzeum bude tak trochu protiklad ke zdejšímu pivovaru, který je jeden z největších a nejlepších v republice, protože je to muzeum pivovarnických miniatur,“ říká organizátor výstavy a majitel celé sbírky Josef Fencl.

Co všechno bude na výstavě k vidění? Vystavené budou strojky na stáčení piva, modely zaniklých pivovarů z regionu, pivní lahve polepené etiketami z doby první republiky až do současnosti, pivní sklo, korbele, hospodské stáčečky, ale i plány a kopie zařízení zdejších pivovarů. Zajímavostí je nejmenší varna v republice, která uvaří padesát litrů piva – to je také takový protiklad ke zdejší veliké varně. Unikátem je třeba pivní pohár knížete Fürstenberka nebo lyže podomácku vyrobené z desek pivovarských sudů.

Jde jen o vaši soukromou sbírku? Jak dlouho jste předměty sbíral?

Zhruba patnáct let. Předměty se dají získat mezi sběrateli nebo na burze. Některé věci jsou samozřejmě poškozené, takže je třeba dát je dohromady, vyrobit chybějící kousky, použít různé fígle a podobně. Já jsem třeba pět let sháněl nádobu do zničené stáčečky ze šrotu.

Bude výstava otevřena po celý rok?

Ještě uvidíme, jak v zimě, ale přes léto, kdy je ve městě hodně turistů a cyklistů, bude určitě otevřená každý víkend. Samozřejmě pokud by chtěla přijít nějaká větší skupina, tak je možné se domluvit i mimo víkend. Ale abych tam nebyl zbytečně, odborný výklad totiž budu mít já.

Zdroj: MF Dnes.cz

Braník, druhá nejprodávanější značka v segmentu baleného piva, změnil design etiket a v květnu spustil jednu z největších spotřebitelských soutěží o 100 000 kusů zpívajících otvíráků.

V současné době byla dokončena změna designu etiket, která se promítla do všech balení značky Braník. „Cílem je více přizpůsobit design balení očekávání spotřebitelů a vývoji na pivním trhu. Z praxe víme, že design obalů hraje při rozhodování spotřebitele významnou roli, atraktivní obal dokáže stávající spotřebitele ujistit o jeho volbě a pomůže oslovit spotřebitele nové,“ vysvětluje Martina Bučková, junior brand manažer značky Braník. Nejprve byly na trh uvedeny láhve s novými etiketami, následovalo multibalení deseti piv a plechovka piva Braník Světlý.

Nový design etiket více pracuje s tradičními pivními prvky. „V logu je zvýrazněn pivovarský znak, na etiketě jsou znázorněny suroviny používané k výrobě piva, medaile, zůstává zachován podpis vrchního sládka. V logu i v etiketě je nově využita zlatá barva místo původní stříbrné,“ říká Martina Bučková. Etiketa dále používá aluminiový papír, který jí dodává lesklý efekt. Autorem nové podoby etiket je grafické studio Unity.

V květnu navazuje na změnu designu obalů spotřebitelská soutěž „Rozezpívej Braník“, která je komunikována na speciálních promočních etiketách. „Z hlediska počtu výher je to jedna z největších pivních promocí na našem trhu,“ říká o spotřebitelské akci trade marketing manažer Jaroslav Vích. Odměněno v ní bude 100 000 spotřebitelů, kteří nejrychleji pošlou 20 kusů pivních zátek se symbolem soutěže. Výhrou je zpívající otvírák. „S tímto typem výhry máme již z minulosti velmi pozitivní zkušenosti, spotřebitelé o něj měli velký zájem,“ doplňuje Martina Bučková. Zpívající otvírák svému majiteli zanotuje část písně „Mám, svý pivo mám,“ která je parafrází známého hitu Karla Černocha „Ona se brání“ a poprvé zazněla v loňské TV reklamě na Braník. Spotřebitelská soutěž „Rozezpívej Braník“je podpořena rádiovou kampaní.

O značce Braník

Značce Braník patří druhé místo v objemu prodaného piva v českých obchodech a její prodeje meziročně zaznamenávají významné nárůsty. Braník je typicky české pivo s tradicí od roku 1899. Je oblíben pro svou osvěžující chuť, přirozený říz a čistou chmelovou vůni. Značka Braník představuje pro spotřebitele kvalitní pivo za dobrou cenu. Je nabízena ve dvou extenzích: Braník Světlý a Braník Ležák. Více informací o promotion na www.branik.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod zprovoznil v dubnu novou linku na mytí sudů. Zaplatil za ni přes deset milionů korun. „Moderní technologie pomohou zkvalitnit výrobu piva,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek. Výrobce piva značky Rebel se v nejbližší době také chystá obnovit vlastní sladovnu. Ta přestala sloužit z ekonomických důvodů před čtyřmi lety.

Nákup sladu se ale v poslední době prodražuje. Hušek sdělil, že v roce 2004 stála tuna sladu kolem 7 000 korun, za tunu sladovnického ječmene se tehdy platilo 3 500 korun. „V současnosti stojí ječmen 7 000 a slad se pohybuje nad 14 000 korunami,“ řekl ředitel Hušek.

Pivovar předpokládá, že díky vlastnímu sladu ušetří ročně kolem 1,5 milionu korun. Stoupne i objem surovin kupovaných na Vysočině; to umožní pivovaru požádat o novou značku pro místní produkty. „Což je pro nás jako pro regionální pivovar velmi cenné,“ podotkl Hušek.

Nová linka umyje za hodinu až osmdesát sudů, nahradila deset let staré stroje. Měla by vyloučit možnost chyby obsluhujících pracovníků, odhalí i závady na sudech.

Pivovar loni uvařil 82 000 hektolitrů piva, což je zhruba o 7 000 hektolitrů méně než v roce 2006.

„Pokles nastal kvůli ukončení výroby privátních značek pro obchodní řetězce,“ zdůvodnil Hušek.

Podle strategie firmy by se roční výstav měl pohybovat do 100 tisíc hektolitrů.

Audio zde...

Zdroj: i-Vysočina.cz | Foto: Vysočina-news.cz

Češi chtějí pivo, které je pravé a má svoji historii, tvrdí v rozhovoru pro E15 Alan Clark, evropský šéf světové pivovarnické dvojky SABMiller. To je podle něj důvod světové proslulosti českých piv. Jeho firma v Česku vlastní mimo jiné lídra trhu, Plzeňský Prazdroj. Také proto SABMiller neplánuje větší dovoz jiných značek. ,,Češi jsou v mnoha oblastech otevření, ne však v pití piva," říká Clark.

* E15: Český pivní trh je velmi konkurenční. Má zde vaše firma ještě prostor k růstu?

Myslím, že záleží na tom, co myslíme růstem. Očekáváme, že v budoucnu budeme v Česku svědky velkého nárůstu objemu, to je první věc. Jinak samozřejmě napříč segmenty vidíte odlišené hodnoty, někde je to růst, někde ztráta. Nemyslíme, že v příštím roce naše celková hodnota nutně silně poroste, myslíme si, že celkový objem na trhu bude konstantní. Budeme se samozřejmě snažit získat podíl na trhu na úkor našich konkurentů.

* E15: A jak je to s exportem z Česka do jiných zemí? V posledních letech se mu velmi dařilo.

Celkově jako organizace máme velmi dobrý růst příležitostí. Zaměřujeme se především na značku Pilsner Urquell jako exportní značku České republiky a té se dařilo v posledních několika letech velmi dobře na trzích, jako je Německo nebo Skandinávie. Daří se nám pronikat také na další trhy, jako je Francie a Španělsko. Nesmíme ale také zapomenout na značku Velkopopovický Kozel, kterou jsme vařili pod licencí. Této značce se také dařilo výjimečně dobře. Kozel velmi silně posílil v Rusku a také v Maďarsku a na Slovensku.

* E15: Jaké země jsou pro export Prazdroje nejperspektivnější?

V první řadě je to Velká Británie. Je to velmi důležitý trh, protože zde existuje velká kultura pití piva, je zde velký zájem o prémiové značky. Velmi důležitý trh je také Německo. Zde je však pro zahraniční piva velmi těžké otevřít dveře. Němečtí spotřebitelé jsou totiž trochu jako čeští - Češi mají rádi české pivo a Němci německé, takže to mají cizí piva opravdu těžké. Nicméně plzeňskému se daří dobře, a to zejména proto, že jsme ho ocenili velmi vysoko. Pilsner Urquell je nyní nejdražším importem v Německu.

Také ve Skandinávii jsme našli mnoho prémiových spotřebitelů, kteří hledají pestrost a jinakost, a ti tuto značku přijali také velmi dobře. V Africe jde ve skutečnosti pouze o Jihoafrickou republiku, protože i tam je mnoho prémiových konzumentů, a dalším mimoevropským trhem jsou Spojené státy, kde je velká konkurence prémiových značek, ale šanci na úspěch tam vidíme.

* E15: Můžete porovnat úspěšnost exportu jednotlivých značek ve skupině SABMiller?

Jako globální organizace se zaměřujeme pouze na několik málo značek. Jinak samozřejmě vyrábíme mnoho značek, ale mezinárodně jsou pro nás důležité pouze tři značky - Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzurro a Miller Genuine Draft. Ale pak stejně zjistíte, že Miller Draft má na světě několik důležitých spotřebitelských pevností, není to tedy zcela značka, která by létala napříč světem. Je to totiž velmi unikátní značka - má úspěch především u mladších spotřebitelů.

Je to spíš takový druh piva, které se pije na party. Peroni Nastro Azzurro je středně drahá prémiová značka a daří se jí velmi dobře a má velké zisky. Je to globálně nová značka, i když v Itálii má velkou tradici. Takže očekáváme, že bude růst i nadále, je totiž cenově velmi přijatelná. A Pilsner Urquell držíme jako naši prémiovou a nejdražší značku. To je naše rozhodnutí, chceme ji udržet jako pivo, které je nejvyšší kvality. Takže když se podíváte na růst Peroni Nastro Azzurro, tak je vyšší než u Pilsner Urquell, ale celkový objem exportu je stále vyšší u Pilsner. Toho se budeme držet.

* E15: Lidé v Česku často hořekují nad tím, jak velké pivovarnické skupiny likvidují typickou chuť piva. Souhlasíte s tím?

To je pro nás velmi složité téma. Protože jako stará pivařská firma máme obrovský respekt ke všem tradicím vaření piva jakéhokoli typu. Na jedné straně tedy nemáme odmítavý přístup k malým pivovarům, respektujeme je, protože vytvářejí pivní kulturu a světově jsou důležité, protože přinášejí odlišnosti. Realita je ale taková, že při globalizaci rostou velké globální korporace, nejen v oboru piva, ale třeba i elektroniky. Snažíme se však o kompromis, tedy udržet naše firmy lokálně zaměřené. Například v Česku známe svého konzumenta a víme, že má rád českou pivní tradici. Proto se snažíme udržet lokální chuť.

* E15: Jste globální firma, dokážete tedy dobře popsat, jaké jsou rozdíly v chutích v různých zemích Evropy...

Nejtěžší piva se pijí v České republice, především piva s vysokým stupněm hořkosti, což jinde na světě skoro nenajdete. Existují výjimky, jako některé oblasti v Německu, ale je to hlavně v Česku. Dalším faktorem je otevřenost lidí k cizím značkám, která je v Česku velmi nízká. Když se podíváte na jakýkoli jiný trh, najdete mnohem více značek z celého světa, na některých trzích se konzumuje třicet čtyřicet procent dovezeného piva, což je v Česku nemožné. Nyní je ale vidět, že se spotřebitelé mění. Samozřejmě, že najdete i zde různé značky, ale objemy jsou velmi malé. Třetí odlišností je pití piva jako takové, které je v Česku velmi odlišné. Například zde téměř vůbec nenajdete ochucené pivo. Například i v Německu, které má pivní tradici, je přitom ochucené pivo velmi populární. V Česku to ale není. Lidé chtějí pivo, které je pravé a má svoji historii a hádám, že to je ten důvod, proč jsou česká piva tak světově známá.

* E15: Mají zde tedy šanci značky firem, jako je třeba Heineken?

Ve všech globálních trzích vidíme růst mezinárodních značek, ale jestli se Češi budou vždy držet svých značek, to je nemožné předpovědět. Nedá se říci, že Češi jsou uzavření před zahraničním vlivem. Jsou samozřejmě v mnoha oblastech velmi otevření, ale co se týče piva, zůstávají konzervativní. Ale buďte si jistí, že velmi pozorně a velmi často sledujeme, jak se zde daří zahraničním značkám. Nezapomeňte, že zde máme nejpopulárnější značky, jako jsou Gambrinus nebo Pilsner Urquell, takže v našem zájmu není nutně přivést sem zahraniční značky. Jsme spokojení s tím, jak věci jsou. A také nezapomínejte, že jsou tu turisté, kteří když sem přijedou, tak chtějí pít české značky, vyzkoušet českou pivařskou tradici, takže dáváme přednost nevyvolávání nějakých změn.

* E15: Na českém trhu se nedávno objevila investiční skupina K brewery group, která začala skupovat malé pivovary. Je to podle vás dobrý způsob, jak vstoupit na trh?

Ano, je to zajímavá strategie. Každý, kdo přijde na český trh, vidí, že zde má obrovský podíl Plzeňský Prazdroj. Ale je to velký trh a určitě zde je místo pro zisk. Samozřejmě je tu velká konkurence a další konkurenti se časem objeví, ale strategie skupování malých hráčů za cílem sjednotit se a vytvořit jednu skupinu s velkým podílem na trhu, to dává smysl, protože efektivity lze dosáhnout množstvím. Takže když se vám podaří získat množství, tak můžete snížit náklady. Pak můžete ovlivnit prodejce, distributory, a to vyvolá úspěch. Pro nás je tento krok velmi důležitý a musíme ho sledovat velmi pozorně. To je i cílem našeho obchodu - mít co nejnižší náklady. Jedna cesta vstupu na trh je být malý, ale nabídnout něco velmi unikátního, nebo musíte získat množství. To jsou dvě cesty.

* E15: Chystá se podle vás nějaká rošáda v Evropě, která by měla dopad i na Česko?

Jedna věc, kterou mohu říci s jistotou, je, že spojování firem v pivním světě rozhodně neskončilo. Máme zde tři nebo čtyři velmi silné hráče, kteří pokračují v upevňování svých pozic, pokračují v expanzi, takže kdybych měl předpovídat, tak konsolidace bude pokračovat. Ale k tomu, abych řekl kdo koupí koho, se nehodlám vyjádřit, protože to je velice těžké předpovídat. Rozhodně uvidíme globální růst hlavních hráčů.

* E15: Jaké očekáváte hospodářské výsledky?

Nedávno jsme vydali zprávu, že naše výsledky budou lepší, než byla naše očekávání, což znamená, že jsme spokojení a že jsme měli dobrý rok (SABMiller má zveřejnit výsledky ve čtvrtek - pozn. red.). A pro Plzeňský Prazdroj je to stejné, i v České republice jsme měli dobrý rok.

Alan Clark (47) Clark je ředitelem SABMilleru pro Evropu od roku 2003. Ve firmě je už od roku 1990 a vystřídal v ní několik pozic, mimo jiné byl marketingovým ředitelem. Původním povoláním je však klinickým psychologem a před příchodem do skupiny provozoval vlastní praxi a vyučoval psychologii na Vista University v Jihoafrické republice.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Fencl

Nealkoholické pivo Radegast Birell, které vyrábí Plzeňský Prazdroj, se stalo vítězem kategorie nealko piv na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008. Ze slavnostního předávání cen, které proběhlo

8. května v německém Höhr-Grenzhausenu, si přiváží zlatou medaili a ocenění „Nejlepší nealkoholické pivo světa“.

Prestižní světovou soutěž pořádá svaz pivovarníků Brewers Association od roku 1996. Do letošního ročníku přihlásilo 644 pivovarů z 58 zemí světa celkem 2864 značek. V mezinárodní konkurenci se snažilo prosadit sedm pivovarských společností z České republiky. Plzeňský Prazdroj reprezentovaly značky Gambrinus, Radegast Birell a Velkopopovický Kozel. V odborné porotě zasedlo letos 129 hodnotitelů z 21 zemí světa.

Cenu za Radegast Birell v Berlíně převzal Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje: „Tato cena je pro Radegast Birell tím nejvyšším oceněním, jakého mohl dosáhnout. Jsme velmi hrdí, že nejlepší nealkoholické pivo světa vaříme právě v našem pivovaru. Stále stoupající spotřeba nealkoholického piva nás utvrzuje v tom, že jeho přednosti už čeští spotřebitelé znají – nealkoholické pivo chutná i osvěží stejně jako pivo alkoholické.“

Kromě Radegastu Birell si cenu ze soutěže přivezl také Gambrinus. Ten získal bronzovou medaili v kategorii piv plzeňského typu.

The Brewers Association je nezisková vzdělávací společnost vychovávající pivovarské odborníky. Brewers Association sídlí v americkém sídlí Boulderu ve státe Colorado a byla založena před 25 lety. Zabývá se také osvětou v oblasti jednotlivých druhů piv a jejich chuťových charakteristik. Kromě soutěže World Beer Cup podporuje asociace také například publikaci odborné pivovarské literatury, festival amerických piv. Asociace úzce spolupracuje s Homebrewers Association.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., jehož vlastníkem je Město Strakonice, uvede 12. května na trh již druhou letošní novinku. Nepasterované světlé výčepní pivo Švanda je vařené pouze z tuzemského chmele a bude k dostání pouze v půllitrových lahvích s ochrannou atmosférou, uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma.

Podle něj nové pivo navazuje na místní tradici výroby nepasterovaných piv. "Vyniká jemnou zakulacenou hořkostí, vyznačuje se plností a řízem. Je vyrobeno z kvalitních českých světlých sladů, spodním kvašením, za použití kulturních kvasinek," upřesnil Tůma s tím, že pivo obsahuje 3,9 % alkoholu.

Letošní první novinkou byl polotmavý ležák Klostermann, vyrobený u příležitosti oslav 160. výročí narození spisovatele Karla Klostermanna. Podle Tůmy si za i za krátkou dobu od uvedení dokázal najít skalní příznivce.

Zdroj: Regionální noviny.cz | Foto: Petr Škotko

Pivovar Holba patří k ekonomicky silným podnikům v Olomouckém kraji. „V naší oblasti je nutná lepší dopravní dostupnost. Zejména kvalitnější a rychlejší napojení na východní Čechy a Polsko,“ je přesvědčený ředitel pivovaru Holba Hanušovice Vladimír Zíka.

1. Slabinou je horší dopravní dostupnost některých míst v kraji (zejména severní oblasti). Olomouc, jako současné centrum kraje, byla po určitou dobu „jen“ okresním městem, bez krajských institucí (na rozdíl například od Ostravy nebo Brna). Spoustu kroků bylo nutné dělat od nuly, včetně zajištění a vyškolení potřebných odborníků.

2. Olomouc má bohatou historii a spoustu památek. Nepříliš rozšířený průmysl v některých částech kraje naopak znamená nižší poškození životního prostředí, tím jsou zajímavé pro trávení volného času a rozvoj turistiky.

3. Propagace kraje jednak na úrovni Česka a také v zahraničí, zejména v tom nejbližším. Maximální využívání dotací z Unie pro rozumné projekty, které kraj zatraktivní a přinesou dostatek pracovních příležitostí. Rezervy jsou i ve spolupráci mezi krajem a místními samosprávami.

4. V naší oblasti je nutná lepší dopravní dostupnost. Zejména kvalitnější a rychlejší napojení na oblast východních Čech, ale také Polska. Nejen silniční, ale i železniční. U železnice je to ale problém celé naší země. Velmi hustá síť s poměrně malou vytížeností. U silnic je to právě naopak. Rozšíření spolupráce s Polskem v oblasti obchodu, turistického ruchu a společných projektů.

5. Jednotlivec nebo osamělý podnikatelský subjekt má bez větší podpory na republikové nebo krajské úrovni možnosti poněkud omezené. Nicméně se naše společnost snaží posilovat turistický ruch podporou našich zákazníků, majitelů restaurací, hotelů a pensionů, při jejich snaze o zlepšení prostředí v jejich podnicích. Za poslední roky se i díky naší pomoci stav většiny podniků v oblasti Jeseníků zlepšil a narostla i kapacita stravovacích i ubytovacích služeb. Podporujeme i pořádání sportovních a kulturních akcí nebo práci horské služby a jiných. Protože se nám dlouhodobě daří naplňovat naše podnikatelské plány, roste i počet našich zaměstnanců. Investice přímo v pivovaru pak směřují do technologií, které jsou šetrnější k životnímu prostředí.

6. Pivovar Holba pracuje na jednotlivých projektech vždy na základě jednotlivých konkrétních ročních plánů, samozřejmě s několikaletým výhledem. Dobrých nápadů bývá více, než jsou reálné finanční možnosti k jejich uskutečnění. Proto velmi pečlivě vybíráme z jednotlivých návrhů.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba Hanušovice

Akciový pivovar Dalešice na Třebíčsku loni uvařil 2400 hektolitrů piva, což je skoro o pětinu větší množství než v roce 2006.

Pomáhá turistice

Pivovaru filmových Postřižin pomáhá rozvoj turistiky v regionu. V pivovarské restauraci se občerstvuje více lidí díky loňskému zavedení výletních plaveb na dalešické přehradě, přibývají i cyklisté.

Postupně se také rozvíjí síť partnerských restaurací, řekl správce pivovaru Ladislav Urban. Pivovar patří mezi tři minipivovary na Vysočině. Výroba v něm byla obnovena v roce 2002, po přestávce dlouhé čtvrt století.

V Dalešicích se nyní vaří čtyři druhy zlatavého moku. Kromě pivovaru se čepují v šesti brněnských hospodách, mimo jiné v pivovarských podnicích Zelená kočka. Dalešické pivo mohou ochutnat také návštěvníci restaurací v Rapoticích, Žďáru nad Sázavou, Lažánkách a Znojmě. Pivo, které vzniká tradiční technologií a není konzervováno, si mohou dovolit odebírat jen restaurace s dostatečně chladnými sklepy, podotkl Urban.

Samotný pivovar, v němž funguje i Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, loni podle Urbana navštívilo zhruba 100 000 lidí.

Areál dlouho chátral

Kromě turistů mezi nimi byli i účastníci podnikových akcí. Slavný film Postřižiny v pivovaru natočil režisér Jiří Menzel před 28 lety. Uzavřený areál pak dlouho chátral, až koncem 90. let se do jeho rekonstrukce pustili tři soukromí podnikatelé.

Zdroj: Právo.cz

Podpora cestovního ruchu i nadále zůstává hlavním cílem spolupráce Plzeňského Prazdroje a města Plzně. Deklarace, kterou podepsal generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short společně s náměstkyní primátora paní Marcelou Krejsovou, obsahuje dále například kulturní a společenské akce, nebo péči o životní prostředí.

Novinkou je spolupráce v oblasti prevence proti škodlivým účinkům nadměrné konzumace alkoholu.

"Rozvoj cestovního ruchu je jednou z oblastí, na které klademe velký důraz. Ročně přiláká náš pivovar na západ Čech více než sto osmdesát tisíc turistů, z nich celou polovinu tvoří cizinci. Proto jsme také nedávno rozšířili návštěvnickou trasu o expozici, která představuje prvotřídní suroviny jakožto základ vysoké kvality našeho piva. V minulém týdnu se také pivovar stal certifikovaným bodem na cestě evropským industriálním dědictvím,“ připomíná Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje skutečnost, že pivovar se jako první místo v české republice zapojil do sítě industriálních památek ERIH (European Route of Industrial Heritage). „Pivovar je samozřejmě také tradičním kulturním a společenským centrem pro Plzeňany," doplňuje Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Náměstkyně plzeňského primátora Marcela Krejsová při podpisu deklarace zdůraznila dobré vztahy města a pivovaru: „Podpisem dohody formálně stvrzujeme naši dlouhodobou spolupráci, která podporuje turistický ruch a významné kulturní akce. Je dobře, že přibyly i další oblasti spolupráce. Vždyť plzeňské pivo je symbolem našeho města. A společným cílem Prazdroje i Plzně je dlouhodobá spokojenost našich občanů i návštěvníků.“

Plzeňský Prazdroj a město Plzeň již tradičně velmi úzce spolupracují v mnoha oblastech. Výrazem nadstandardních vztahů je podpis prohlášení o spolupráci. Na jeho základě bude Plzeňský Prazdroj v následujících dvanácti měsících také finančně přispívat do oblastí, které stanoví deklarace. Jedná se o vzájemnou propagaci na vybraných veletrzích v Česku i zahraničí, ale také podporu významných kulturních a společenských akcí, které svým významem přesahují region. S pivovarem bude město nadále pracovat na zlepšení infrastruktury, bude probíhat výměna informací z oblasti městské samosprávy a péče o památky města. Plzeňský Prazdroj také přislíbil pomoc v případě mimořádných událostí. Novou oblastí spolupráce jsou aktivity zaměřené na prevenci nadměrné konzumace alkoholu. Město společně s Plzeňským Prazdrojem bude do budoucna organizovat kampaně pro veřejnost zaměřené proti alkoholu za volantem a proti konzumaci alkoholu nezletilými. Proběhnou také odborné semináře pro majitele restaurací. Osvěta v oblasti odpovědné konzumace bude šířena také v průběhu kulturních akcí, jako je například Pilsner Fest.

Zdroj: Plzeňsko24.cz | Autor: Martin Pecuch

Pivovarská společnost SABMiller vstoupila na ukrajinský trh s pivem. Firma, která vlastní i Plzeňský Prazdroj, oznámila, že kupuje jeden z největších pivovarů v zemi, společnost Sarmat. Hrubý majetek Sarmatu má hodnotu kolem 130 milionů dolarů. Za kolik SABMiller pivovar koupil společnost nezveřejnila.

Důvodem vstupu na trh je podle výkonného řeritele SABMilleru Alana Clarka mimiořádný růst poptávky po pivě. "Ukrajinský trh s pivem v posledních letech zaznamenal mimořádný růst, hlavně díky vysokému růstu ekonomiky, avšak ve spotřebě na hlavu stále zaostává za dalšími zeměmi střední a východní Evropy," řekl Clark.

Ukrajinský trh patří mezi nejrychleji rostoucí na světě, za čtyři roky do roku 2006 rostl o 14 procent ročně. Ve středně dlouhém výhledu by růst na místním trhu mohl být nejvyšší ze všech zemí střední a východní Evropy.

Zdroj: iHNed.cz

Víte, jaký je světově nejznámější palestinský výrobek? Zní to překvapivě, ale bude to zřejmě pivo.

Přestože se většina obyvatel západního břehu Jordánu i pásma Gazy hlásí k muslimské víře a v mnoha městech vládnou islamisté z Hamásu, první palestinský pivovar ve Svaté zemi prosperuje a nezastaví ho ani překážky kladené Izraelci.

Zlatavému moku vařenému v maličkém rodinném pivovaru ve vesnici Tajba v kopcovité krajině nedaleko Ramalláhu prý osobně požehnal bývalý palestinský prezident Jásir Arafat.

Do barů a hotelů ovšem pivo z Tajby putuje v českých sudech, z Čech a Bavorska je také chmel, z něhož Palestinci pivo vaří.

„Ročně vyrábíme 6000 hektolitrů, 60 procent jde na palestinský trh, 30 procent do Izraele a 10 procent do dalších zemí,“ říká hrdě Nadím Chúrí, vrchní sládek.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Milan Rokos

Pivo je prý tekutý chléb. Myslíte si, že pivo je jen mužskou záležitostí? V naší anketě se můžete přesvědčit, že i ženy pivu holdují. Zeptali jsme se jich, proč?

Zeptejte se koho chcete na tradiční nápoj Čechů, odpověď bude ve valné většině případů jednoznačná: Pivo! „Pivo se na našem území vyrábí vlastně odjakživa,“ řekl Ženě-in Václav Drahoňovský, odborník na kvasné technologie, „historici uvádějí, že pivo bylo na území Čech vařeno již v předslovanské době. Ale rozhodně si nepředstavujte v té době takové pivo, jaké se u nás vaří dnes. Každopádně jde v současnosti o jeden z nejrozšířenějších nápojů na světě.“

Energetická hodnota jednoho litru piva plzeňského typu je 1 812 kJ a najdete v něm: 5 g bílkovin, 292 mg dusíkatých sloučenin, 493 mg draslíku, 107 mg hořčíku, 308 mg fosforu, vápník, sodík, měď, železo, mangan, zinek, křemík, vitamin H, B6, B12, aminokyseliny a mnoho dalších látek.

To, že pivo je více než pouhý nápoj, potvrzuje odborník vzápětí: „Pivní žok není žádná fáma. Pivu nelze upírat jeho nutriční hodnoty, které jsou značné. Záleží samozřejmě na druhu, ale například na jeden litr piva plzeňského typu připadá 1 812 kJ energetické hodnoty. V pivu najdete mnoho užitečných látek: bílkoviny, cukry, vitaminy, především vitamin B. Takových látek je v pivu většina, ale jsou tu i látky, které našemu zdraví zrovna neprospívají. Konkrétně třeba diacetyl je látka, která způsobuje bolest hlavy a nechvalně známou kocovinu.“

O pivu se tvrdí mnoho různých věcí: Například že když je špatně uvařené, roste po něm ženě poprsí... „Dnes se ve valné většině vaří pivo průmyslově,“ usmívá se Václav Drahoňovský, „při tomto způsobu prakticky nelze z krátkodobého hlediska pozorovat mezi jednotlivými várkami žádný rozdíl. Když dnes tedy někdo mluví o dobře uvařeném pivu, jde o schopnosti výčepního a čistotu výčepního zařízení. A to, že ženám po pivu rostou prsa, je asi tak stejná pravda, jako že se po mrkvi zlepšuje zrak,“ dodává Drahoňovský. „V pivu sice jsou látky, které mají na růst ženského poprsí vliv, ale je jich tam jen velmi malé množství – to by ta žena musela vypít nejméně sud na posezení.“

O víkendu probíhaly v Olomouci tradiční pivní slavnosti, ostatně pozvánku jste si mohli přečíst i na Ženě-in. Nás ale zajímalo, jak jsou na tom s pivem ženy – pijí, nepijí... A když pijí, tak proč a kolik? Tady je malý průzkum...

Tereza Hradilíková

Nepiji, protože mi nechutná. Když jdeme do restaurace, dávám si spíš nějaké sladší věci, koktejly a hlavně nealko.

Eva Hradilíková

Vůbec ho nepiji, je hořké. Ve společnosti piji červené víno.

Dominika Krejčová

Je dobré, tak občas pivo piji, když je příležitost. Asi tak třikrát až čtyřikrát do měsíce, třeba když jdeme na koncert. Vypiji tak jeden dva půllitry.

Helena Sysmelichová

Nepiji pivo, ani žádný jiný alkohol. Když jdu za zábavou, dám si colu.

Martina Vaníková

Občas, asi jednou týdně, vypiji tak jedno dvě malé. A proč? Protože chodíme vždycky po zkoušce s orchestrem do hospůdky, je nás tam hodně a všichni tam pijeme pivo – je to prima.

Magdalena Chalupová

Pivo mi nechutná, takže ho nepiji, navíc je močopudné a tloustne se po něm, protože je moc kalorické. Vyzkoušela jsem ho asi dvakrát v životě. Když jdu někam s přáteli, dávám si tvrdší alkohol.

Lucie Vaňková

Pijeme pivo každý den, jsme Češi, ne? Osobně vypiji jedno malé. Chutná mi a osvěžuje mě.

Zdroj: Žena-in.cz | Autor: Jakub D. Kočí

Setkáním sběratelů pivních suvenýrů v sobotu dopoledne začal poslední den Olomouckého pivního festivalu. Na ploše pivní přehlídky se sešly stovky druhů pivních sklenic, podtácků a etiket.

Na setkání sběratelů pivních suvenýrů přijeli také jednatřicetiletý Igor Nešpůrek a dvaačtyřicetiletý Vladimír Pazourek z Oslavan na Brněnsku. Ostatním sběratelům a návštěvníkům pivního festivalu nabízeli k odkoupení několik stovek druhů pivních sklenic nejrůznějších tvarů a velikostí.

„Sbírám je už osmnáct let, zatím jich mám přes 1 200 kusů. Každá sklenice má jiné logo. Při rozšiřování sbírky se nezaměřuji na tvar sklenice, ale na logo pivovaru. Nejradši mám tzv. půllitrový štuc, což je hladká sklenka bez ucha. Do velkých sbírek jsou ideální, nezaberou totiž tolik místa jako klasický krýgl,“ vysvětlil Nešpůrek.

Sbírce pivních sklenic zatím obětoval dva pokoje ve svém domě.

„Jsou v nich jen police a sklenice, nic jiného se tam už nevejde. Nejradši mám sklenice domácích a malých pivovarů. Můj nejdražší kousek z dnes už zrušeného pivovaru Staňkov mě stál čtyři a půl tisíce korun. Rozhodně mi ještě tak tisícovka sklenic chybí, budu shánět dál a sbírku stále rozšiřovat,“ plánuje Nešpůrek.

Nejméně jednou ročně se samozřejmě musí všechny exponáty pečlivě umýt a přeleštit. „Dělám to vždycky já, většinou před vánocemi nebo když čekáme větší návštěvu. Snažím se, abych něco cenného nerozbila,“ poznamenala Igorova přítelkyně Ilona Košťálová.

Jeho kamarád Vladimír Pazourek má sbírku o něco menší, čítá okolo tisícovky sklenic.

„Shromažďuji je čtyřiadvacet let, pořád mě to baví. K této zálibě samozřejmě patří také kladný vztah k pivu. Z velkých pivovarů pijeme jen Prazdroj, mnohem víc si pochutnáme na produktech minipivovarů, tam se vaří opravdové specialitky,“ pochvaloval si Pazourek.

Významné výročí letos oslaví bruntálská sladovna. Již sto let odtud putují sladové výtažky zahuštěné v tekutém i sušeném stavu do celé země i do zahraničí.

Ten v Bruntále vyráběl podnikatel Hamburger i Řád německých rytířů. V dnešní sladovně býval od roku 1556 měšťanský pivovar, který si v roce 1864 pronajal a posléze koupil významný bruntálský podnikatel Nathan Hamburger. Výroba piva však byla ztrátová a nakonec došlo v roce 1908 k jejímu zastavení. Hamburger se věnoval už jen výrobě sladu a výtažků.

„Pivo se tu ale může začít vařit hned, umíme ho udělat,“ řekl majitel společnosti Sladovna Jan Vaněk. Byla by to ale příliš nákladná výroba. Pivo si ovšem zájemci z bruntálského sladu mohou uvařit sami, a to ze sladového extraktu. Psali jsme o tom v Regionu 15. dubna, kde jsme použili termín pivní extrakt a pivní sirup. Mistři sladovníci jej ale neslyší rádi, přesnější je podle nich sladový výtažek.

Objekty bruntálské sladovny jsou památkově chráněny, například prostory varny jsou stejné, jako byly v roce 1880 za Nathana Hamburgera. „My to jen vylepšujeme technikou zevnitř, dnes se používá moderní technologie a postupy, které musí odpovídat normám Evropské unie,“ konstatoval Jan Vaněk. „Bruntálský závod ač malý, je jediný v republice, který vyrábí vše uceleně od sladu až po konečný výrobek,“ dodal Jan Vaněk.

Sladovna si vyrábí vlastní slad a z něj další produkty. Ty se používají nejen v potravinářském průmyslu k vaření piva či pro pekařské účely, ale třeba i v textilnictví. Bavlna díky tomu prochází očistou od škrobu a může se na ni tisknout. Slad nakuřovaný rašelinou je základ pro výrobu whisky ve Vizovicích. Sladových extraktů vyrábí v Bruntále několik druhů. „Většina odběratelů je používá na vaření piva. Některé užívají vinaři na rozkvašení ovocných vín. Sladovit - sladový výtažek jde také koupit v prodejnách se zdravou výživou, třeba pro slazení čaje, nebo je lžička dobrá jen tak třeba na žaludeční potíže, na krevní oběh a další neduhy,“ vyjmenoval všestranné použití sladového extraktu Jan Vaněk.

Sladové výtažky jsou potravinou s největším obsahem vitamínů řady B, zejména pak niacinu – vitamínu B3. Výtažky lze použít jako sladidla pro cukrovkáře druhého stupně. Když lidé prochází ulicí Karolíny Světlé, málokdo ví, co vše se za těmito zdmi nachází a vyrábí.

Zdroj: Bruntálský deník.cz | Autor: Dalibor Otáhal

Královský pivovar Krušovice a.s. který se na podzim loňského roku stal členem skupiny Heineken, připravil v krátkém čase pro své konzumenty i zákazníky velkou promo akci s mottem: Každý multipack vyhrává

Akce startuje 1. května letošního roku, bude ukončena 31. července a jedná se o zatím největší promo akci značky Krušovice. Multipacky budou k dispozici do vyprodání zásob, poukázku bude možné uplatnit do 31.7.2008.

Princip akce je jednoduchý, vyhrává skutečně každý, kdo koupí promoční multipack. V každém multipacku s 10 lahvemi krušovického piva Mušketýr, označeném symboly promo akce, najde zákazník poukázku na pět točených piv značky Krušovice.

Multipacky budou ke koupi ve vybrané maloobchodní síti mezinárodních i českých obchodních řetězců. Poukázku na 5 piv točených je možné uplatnit ve vybraných krušovických hospodách, které budou zřetelně označeny logem promo akce se sloganem : Vítáme vítěze. Seznam restaurací a další informace k probíhající akci bude na speciální interaktivní webové stránce www.vitameviteze.cz, nebo na stránkách www.krusovice.cz či na bezplatné telefonní lince 800 900 555.

Poukázky na točená piva jsou číslovány v originální číselné řadě a jsou chráněny proti padělání speciálními ochrannými prvky.

Stěžejním cílem této akce je přivést konzumenty k ochutnání krušovického piva lahvového i točeného proto, aby se mohli sami přesvědčit o jeho současné vynikající kvalitě a přiblížit tak značku jejím konzumentům současným i budoucím. Akce je určena k využití produktové výhody především piva Mušketýr, u nějž výzkumy formou tzv.slepých testů ukázaly po celé republice, že patří mezi nejvíce preferovaná piva. Dalším efektem pak je, kromě zvýšení povědomí o značce i produktu, podpora prodeje piva Mušketýr v maloobchodě a zvýšení objemu prodeje piv značky Krušovice v gastronomii.

Princip soutěže je přímočarý, bez limitu náhody při losování, protože Každý multipack vyhrává. Konzument zaplatí zhruba 100 Kč za multipack s deseti krušovickými Mušketýry a zároveň v něm najde navíc zhruba za 100 Kč, tedy poukaz na 5 točených v krušovické restauraci. Tedy kup 10 v obchodě a běž s kamarády na 5 do hospůdky.

Zákazník Královského pivovaru Krušovice, tedy hostinský, který čepuje krušovické pivo, má šanci rozšířit řady svých stálých hostů o nové tváře, které přijdou se svými přáteli inkasovat výhru. Pivo vytočené proti poukázkám ze soutěže bude v rámci stanovených pravidel hostinskému finančně kompenzováno.

Královský pivovar Krušovice a.s. je členem Iniciativy zodpovědných pivovarů Českého svazu pivovarů a sladoven a jako takový věnuje zodpovědné konzumaci piva velkou pozornost. To se promítlo i do přípravy komunikace celé promo akce Mušketýr. Výherce je v rámci všech komunikačních linek celé kampaně nabádán, aby se podělil o svá „piva zadarmo“ s přáteli a nevypil je sám. V pravidlech soutěže je jasně a několikrát řečeno, že soutěže se může zúčastnit pouze fyzická osoba starší 18 let a že obsluha restaurací neumožní čerpání piva na „šek“ osobám podnapilým.

Akce bude podpořena vizuálními propagačními prvky na místech prodeje a to v off trade promočními ceníky, paletovými rohy, slavobránami, stojany, stopery, woblery atp. s logem soutěže a mottem Každý multipack vyhrává. V gastronomických zařízeních pak budou příslušné restaurace označeny logem soutěže, u vstupu bude slavobrána s mottem Vítáme vítěze, uvnitř pak promo tácky, prostírání, plakáty a k dispozici budou omluvenky pro manžely i manželky výherců v různých variantách a vždy s podpisem sládka krušovického pivovaru. Dalším nosičem pro propagaci promo akce budou i zadní čela nákladních automobilů, převážejících krušovické pivo.

Zdroj: Profesorkiwi.cz

Venkovní restaurace s dětským hřištěm, velké parkoviště nebo i vícepodlažní parkovací dům by mohly do budoucna vyrůst na pozemcích u pivovaru ve Strakonicích. Novinářům to dnes řekl starosta Pavel Vondrys. Jde o desítky let nevyužívané plochy se zelení, v jedné části stojí stará skladová hala pivovaru. Pro tyto prostory chce radnice najít smysluplné využití. Kdy se s případnými úpravami začne, není zatím jasné.

"Musíme mít především jasnou představu, co tam chceme, aby to mohlo být zahrnuto do projektu. Může se to řešit i v postupných krocích. Třeba lokalitu na začátek otevřeme a udělá se zde nějaký parčík," podotkl starosta.

Důvodová zpráva, kterou příští týden projednají radní přímo na místě, počítá například i s podnikovou prodejnou pivovaru. Není vyloučeno, že město do rozhodování o osudu území zapojí i občany pomocí ankety. Obyvatelům blízkého sídliště Mír by se zřejmě nejvíc zamlouvalo velké parkoviště nebo větší parkovací dům.

Největší panelové sídliště u výpadovky na Klatovy totiž řadu let trápí nedostatek parkovacích míst. V sedmihektarové lokalitě žije přes 2000 lidí. Podle dopravních policistů i hasičů je sídliště i nejhůře průjezdné třeba pro hasičskou techniku.

Radnice nyní chystá druhou etapu regenerace sídliště. Díky ní vznikne za pivovarem nové propojení dvou ulic a okolo 80 parkovacích míst. Celá akce má stát kolem 12 milionů korun. V březnu město požádalo o dotaci z programu na regeneraci panelových sídlišť. Pravděpodobně už v červnu se radnice dozví, zda se žádostí uspěla.

Zdroj: Deník veřejné zprávy

Pivní sklenice, plechovky, plakáty, tácky, korunkové uzávěry nebo etikety. I to je čtyřdenní svátek piva neboli olomoucký Beerfest, kde se zítra setkají nejen vyznavači piva a hudební fandové, ale i sběratelé pivních suvenýrů. Jedním z nich je i jedenatřicetiletý úředník Michal Nantl. „Doma mám už přes čtyřicet tisíc kusů pivních etiket,“ říká. K nezvyklé zálibě jej přivedl jeho otec, který etikety shromažďuje už přes čtyřicet let. „Je to náš společný koníček,“ dodal člen Klubu sběratelů pivních etiket a pivovarských suvenýrů Haná – Olomouc.

Společně s dalšími třiceti členy klubu se účastní nejrůznějších výstav, burz a akcí, kde svou sbírku může čile rozšiřovat o nové kousky. „Nejdřív jsme s otcem sbírali pivní štítky z celého světa. Podařilo se nám sehnat etikety například z Barbadosu, Svatého Tomáše nebo třeba z Afriky a většiny evropských států. Teď už se soustředím jen na oblast bývalého Československa, odkud mám etikety ze všech našich významných pivovarů,“ sdělil sběratel, který také vysvětlil, jak vlastně může člověk získat štítky ze sklenic z nejrůznějších konců světa. „Jako všude jinde, hlavní je chtít a něco pro to udělat. V mém případě to znamená obesílat pivovary u nás nebo v cizině. Jezdit na burzy a setkání klubů, kde můžu získat novinky do sbírky a ještě si celé hodiny povídat o pivních suvenýrech se stejně ‚postiženými‘ lidmi,“ upřesnil. V současné době jej nejvíc láká získat etikety nových, menších pivovarů, které v Česku vznikají.

A kterého pivního suvenýru si Michal Nantl váží nejvíce? „To se opravdu nedá takhle jednoznačně říct. Každá z etiket má pro mě svou cenu. Jednu bych si opravdu vybrat nemohl,“ podotkl.

Zdroj: MF Dnes.cz

Zatímco jedno až dvě piva denně mohou být lékem, čtyři a více zabijákem. A u Čechů jako největších konzumentů piva na světě je jasné, proč trpí tolik rakovinou tlustého střeva. Pokud totiž vypijí denně čtyři a více piv či jiného druhu alkoholu o stejném ekvivalentu, pak zvýší u sebe riziko rakoviny tlustého střeva, prsou, krku a úst o 64 procent.

Informovali o tom australští vědci z institutu pro výzkum rakoviny v Novém Jižním Walesu. U žen přitom stačí, aby si daly dvě piva denně (doporučená dávka činí jedno pivo) a riziko rakoviny prsu u nich vzroste o 22 procent.

Ale i doporučovaná dávka konzumace alkoholu, tedy dvě piva nebo dvě deci vína nebo panák tvrdého alkoholu u mužů či jedno pivo nebo deci vína u žen zvyšují riziko rakoviny úst prý až o 75 procent.

"Ve skutečnosti je konzumace alkoholu výrazným rizikovým faktorem u řady typů rakoviny, včetně rakoviny prsu, střev, krku a úst. Je to jedna z nejlépe známých příčin rakoviny,“ tvrdí Verity Firthová z ministerstva zdravotnictví Nového Jižního Walesu.

Podle zdravotníků je právě alkohol příčinou 12 procent případů rakoviny prsu v Novém Jižním Walesu.

Zdroj: Novinky.cz

Značka Staropramen a Prague International Marathon společně zprovozní v sobotu 10. 5. 2008 netradiční Staropramen Skybar. Ve výšce 40 – 50 metrů poblíž brány Marathon Sport Expo na Výstavišti Incheba Expo Praha – Holešovice se budou moci návštěvníci či běžci občerstvit a zároveň sledovat, jak nedaleko od nich startují například in-line závody.

Ptáte se jak takový Staropramen Skybar vypadá? Jedná se o obrovský stůl o rozměrech 9 x 5 metrů, který je kolem dokola obehnaný židlemi. Celkem je ve Skybaru k dispozici 22 míst k sezení. Uprostřed baru je umístěna plošina, která je určena pro obsluhu. Celý tento kolos má hmotnost 5 tun. Staropramen Skybar je zavěšen na obrovském jeřábu, pomocí kterého se zvedá do výšky 40 až 50 metrů nad zem. Ochrana účastníků je zajištěna bezpečnostními pásy, kterými je vybaveno každé sedadlo. Na zemi je následně potřeba dodržet 35 x 15 metru volné plochy, která bude ohraničená. Podobné zařízení již bylo využito například v Belgii, Maďarsku, Jihoafrické republice nebo v Las Vegas.

V sobotu 10. 5. bude v rámci programu Volkswagen Maratónského víkendu Skybar v provozu od 9 do 20 hodin. Jedna občerstvovací vyhlídka bude trvat přibližně 30 minut. O palubní lístky na Skybar probíhá v tuto chvíli již mnoho soutěží u partnerů projektu. Letenky ale bude možné získat také v soutěžích během sobotního programu v Marathon Sport Expu.

Centrum Prahy se od 14.00 hodin rozezvučí hudební produkcí v latinskoamerických rytmech zahraničních skupin Foggo di Ritmo a Choco Branco, Tam Tam Batucada (CZ), Marimba (CZ). Zároveň se do ulic vydá opravdový Brazilský karneval, a to za doprovodu podmanivých českých i zahraničních samba bubeníků. Do karnevalu se může zapojit kdokoliv! Průvod startuje ze Staroměstského náměstí. Jeho součástí bude i neoficiální pokus o zdolání rekordu v počtu “skákačů“ na sedmimílových botách. Dále bude pokračovat ulicemi Železná, Rytířská na Můstek a Václavské náměstí, kde se chvilku zastaví. Poté přes ulice Na Příkopech, Havířská a Železná zpět na Staroměstské náměstí, kam by se měl karnevalový průvod vrátit kolem 15.00 hodin. Více informací o doprovodných programech na www.praguemarathon.com.

Hlavními partnery projektu Staropramen Skybar jsou Pivovary Staropramen a Prague International Marathon.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Nové prostory pro rozšíření expozice o historii lyžování, ale i pro umístění depozitářů a pořádání společenských akcí bude mít jilemnické muzeum. Město totiž získalo z takzvaných norských fondů přes 23 milionů korun na opravu památkově chráněné budovy pivovaru, kterou bude po rekonstrukci muzeum využívat. Pro veřejnost se pivovar otevře zhruba za dva a půl roku.

„Město se bude na nákladech na opravy podílet 15 procenty,“ uvedla projektová manažerka města Jilemnice Petra Therová. Na rozhodnutí o přidělení dotace čekala radnice téměř dva roky. Ještě letos vybere dodavatele stavby, v prosinci začnou přípravné práce.

Budova pivovaru má pět pater a je nedílnou součástí zámeckého komplexu, ve kterém muzeum sídlí. Podle jeho ředitele Jana Luštince pocházejí první zmínky o starém panském pivovaru z roku 1584. Jeho současná podoba je výsledkem úprav z 18. a 19. století. Interiér objektu tvoří rozsáhlé a zajímavé průmyslové prostory, v přízemí je klenutý sloupový sál, který bude po úpravách sloužit kulturním a společenským akcím. „Třeba i svatebním obřadům,“ podotkla Therová.

Parostrojní pivovar v sousedství pochází z roku 1897 a se starou částí tvoří jeden celek. Před první světovou válkou se v něm vařilo kolem 15 tisíc hektolitrů piva ročně, potom ale výroba klesala. Poslední pivo se něm stáčelo kolem roku 1950. Historická budova za komunismu zchátrala a skladovala se v ní dokonce zelenina.

Radnice dává bývalý pivovar do pořádku od konce 90. let, opravit nechala střechu a krovy. Udělala vnější omítky a odborníci budovu odvodnili. Na záchranu pivovaru Jilemnice dává každý rok zhruba milion korun a využívá státní peníze z Programu regenerace městských památkových rezervací a památkových zón. Na obnovu vnitřních prostor by jí vlastní zdroje nestačily.

Navštěvovaná lyžařská expozice ovládne po opravě první nadzemní podlaží pivovaru. V zámeckých prostorách pro ni není dost místa. Lyžařská tradice tvoří spolu s turistikou hlavní část dějin města. Ve druhém podlaží zřídí muzeum, které dostane objekt do správy, tržnici řemesel.

Zdroj: MF Dnes.cz

Pivovar Eggenberg, který počátkem devadesátých let koupil kontroverzní podnikatel František Mrázek a podle některých informací za ním dodnes stojí jeho syn Michal, je v konkurzu. Týdeníku Ekonom to potvrdil jeho jednatel Jiří Shrbený.

Českokrumlovský podnik vyhlásil insolvenční řízení sám na sebe. »Podali jsme to 11. dubna. Neprávem nás odsoudili k úhradě za dodání zboží v ceně sedm milionů a teď je to s úroky, advokáty, soudními poplatky necelých deset milionů,« tvrdí Jiří Shrbený.

»My máme po roce soudu právoplatně odsouzenou pohledávku v řádech milionů korun,« potvrdil Ekonomu šéf Factoringové společnosti České spořitelny Lubomír Civín.

Záležitost je podle Shrbeného stará dva roky. Tehdy dodavatel dodal pivovaru poškozené chmelové produkty a Eggenberg je proto vrátil a nezaplatil. A tak vznikla pohledávka. »Dodavatel - firma Orin - ji pak převedla na factoring České spořitelny a ta po nás chtěla úhradu,« říká Shrbený.

Eggenberg navštívil exekutor a má v současné době obstavené účty. Přesto jeho vedení věří, že se z problémů dostane. »Rozhodnout musí asi dovolací soud. Nedokážu ale odhadnout, kdy to skončí,« tvrdí Shrbený s tím, že provoz zatím běží dál. Týdeník Ekonom má ale informace, že pivovar už muselo opustit několik zaměstnanců a všechen majetek podniku byl převeden na jiné společnosti.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Hana Mášová, Radan Dolejš

V průběhu května bude do restaurací uváděna sklenice na čepovanou variantu nealkoholického piva Radegast Birell. Nová speciální sklenice je součástí strategie značky Birell neustále zlepšovat prožitek z vychutnání tohoto výjimečného nealkoholického piva. Podle průzkumu, který provedla společnost TNS AISA pro Plzeňský Prazdroj*, je čepované nealkoholické pivo velmi oblíbené - ochutnalo ho už 54 % návštěvníků hospod a restaurací.

Hlavní předností této speciální sklenice je kromě originálního designu také její váha. Stejně jako u jiných značek Plzeňského Prazdroje je i tato sklenice daleko lehčí než všechny její předchůdkyně. Hmotnost půllitrové sklenice je pouhých 450 gramů, třetinková sklenice má jen 330 gramů. I při této relativně nízké váze je významná její schopnost uchovávat Birell poměrně dlouhou dobu stále hezky vychlazené.V tomto roce se na českém trhu objeví 50 tisíc těchto třetinkových sklenic a přes 100 tisíc půllitrových. Na Slovensku, kde je Radegast Birell také velmi populární, to bude 6 tisíc třetinek a 24 tisíc kusů půllitrových sklenic.

Jak prokázal nedávný průzkum TNS AISA*, obliba čepovaného nealkoholického piva stále vzrůstá. Ochutnalo ho již 54 % návštěvníků pohostinských zařízení a zejména v létě je oblíbené pro svou schopnost skvěle osvěžit. Nealkoholické pivo považují čeští konzumenti za daleko vhodnější doplněk české gastronomie než slazené nápoje. Nejrozšířenější značkou čepovaného piva je Radegast Birell, který je nabízen v několika stovkách provozoven. Celých 94 % konzumentů nealkoholického piva Radegast Birell pije opakovaně.

Podle výzkumu* je nejčastějším místem konzumace nealkoholického piva právě restaurace nebo hospůdka (s 42 %), následuje domov (21 %), práce a motorest. Právě v restauracích a hospodách se tedy již brzy budete moci setkat s čepovaným Radegastem Birell ve speciální sklenici s patřičným logem.

*zdroj: výzkum společnosti TNS AISA pro Plzeňský Prazdroj, prosinec 2007

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Právě před čtyřmi lety byl na trh uveden tmavý ležák Budweiser Budvar. V loňském roce jeho prodej zaznamenal výrazný nárůst o 42 %. Na výsledcích se podílel především export, který se zvýšil o 80 %. Ze 13 na 18 vzrostl loni i počet států, do kterých se tento druh piva vyváží. Během relativně krátké doby získal tento tmavý ležák několik ocenění kvality. Nejprestižnějším z nich je titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa) získaný v roce 2007 v soutěži britského magazínu „Beers of the World“.

Právě před čtyřmi lety – 28. dubna 2004 - rozšířil Budějovický Budvar, n.p., svou nabídku o tmavý ležák Budweiser Budvar. Tento prémiový tmavý ležák s jemně hořkou karamelovou chutí získal během relativně krátké doby řadu příznivců, o čemž svědčí růst jeho výstavu. V loňském roce Budějovický Budvar vystavil 29 616 hl tmavého ležáku, což je ve srovnání s rokem 2006 téměř o 42 % více. Na tuzemském trhu jeho prodej loni dosáhl objemu 11 728 hl, což je v meziročním srovnání o 7,1 % více.

Významného nárůstu dosáhl tmavý ležák Budweiser Budvar v zahraničí, kde byl prodej v roce 2007 o 80,1 % vyšší než v roce 2006 a dosáhl objemu 17 887 hl. Hlavní exportním trhem bylo Rusko, kde se loni prodalo přes 6 000 hl tmavého Budvaru, to je meziročně o 66,2 % více. Mezi další významné exportní trhy patří Velká Británie, Německo, Finsko a Slovensko. „Velmi si cením výsledků v Chorvatsku. V jižních zemích není tmavé pivo obecně příliš oblíbené, ale v Chorvatsku si tmavý ležák Budweiser Budvar vede překvapivě dobře. Chorvatsko je v dovozu tmavého Budvaru na šestém místě a na našich celkových prodejích se tam tmavý ležák loni podílel ze 22 %,“ říká Ing. Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budějovického Budvaru. Tmavý ležák Budweiser Budvar se loni vyvážel do 18 států. Počet exportních teritorií se meziročně zvýšil o pět. Nejvzdálenější je Vietnam.

Za čtyři roky své existence získal tmavý ležák Budweiser Budvar za originální chuť a kvalitu několik ocenění doma i v zahraničí. V roce 2007 obdržel prestižní titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa) v mezinárodní soutěži britského pivního magazínu „Beers of the World“, druhé místo v soutěži o „Tmavé pivo roku“ od českého Sdružení přátel piva a stříbrnou medaili v kategorii „Ležák tmavý“ od odborné poroty v rámci Žatecké Dočesné. V roce 2006 byl tmavý ležák Budweiser Budvar oceněn stříbrnou medailí ve světové soutěži kvality výrobků pořádané belgickým International Institute for Quality Selections a v České republice získal titul „Tmavé pivo roku“ od Sdružení přátel piva. V roce 2005 udělila porota nejstaršího londýnského pivního festivalu „The London Drinkers’ Beer and Cider Festival“ tmavému ležáku Budweiser Budvar titul “Best imported beer“ (Nejlepší importované pivo).

Tmavý ležák Budweiser Budvar má obsah alkoholu 4,7 % objemových. Je vyroben stejným postupem jako světlý ležák, za použití hlávkového žateckého chmele a vody ze 300 m hlubokých artéských studní. Rozdílem je použití celkem čtyř druhů ječných sladů: českého, mnichovského, karamelového a praženého. Na rozdíl od většiny ostatních tmavých piv na českém trhu v jeho chuti nepřevažuje sladkost – jeho chuť je jemně hořká s karamelovou příchutí. Má výrazně tmavou barvu, velmi hustou a trvanlivou pěnu a delikátní vůni po praženém sladu. Dodává se v sudech i lahvích.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Pre SABMiller je topoľčiansky pivovar žolíkom pri stíhaní konkurencie

Topoľčiansky pivovar sa roky prezentoval ako originálne slovenské pivo. Bol to odkaz na zahraničných majiteľov najväčších tuzemských pivovarov.

Teraz už aj on patrí firme zvonka. Koncernu SABMiller. A malý pivovar zo susedstva prezentuje ako svoju výhodu, že on varí originálne topoľčianske pivo.

Zlé obdobie slovenského piva, keď medzi rokmi 2002 až 2006 klesla pre vyššie spotrebné dane a menší smäd Slovákov ročná produkcia tunajších pivovarov zo skoro piatich na 3,8 milióna hektolitrov, doznieva.

Vlani sa výroba stabilizovala a očakáva sa rast. Zlé roky poukázali na SABMiller. Firmu, ktorá tu svoj prvý pivovar, východoslovenský Šariš, kúpila pred desiatimi rokmi, poklesy nepostihli.

Predaj piva jej slovenskej dcéry Pivovaru Šariš sa aj počas krízového obdobia stále držal na úrovni 1,25 milióna hektolitrov. Nie, že by sa tradičných značiek Šariša menší záujem netýkal. Ale spoločnosť si pomohla tradične výborným imidžom svojich českých značiek.

Skladačky a tromfy

Keď SABMiller vstúpil v roku 1997 na Slovensko, kupoval od Američana slovenského pôvodu Rudolfa Mosneho Pivovar Šariš ako podnik s najpredávanejšou slovenskou značkou.

Pivo Šariš malo vtedy na tuzemskom trhu najvyšší, 12-percentný podiel. A spolu so Smädným mníchom, druhou značkou východoslovenského podniku, SABMiller ovládol 14 percent trhu.

No súper z Holandska, druhý významný medzinárodný výrobca pôsobiaci na Slovensku Heineken, bol rýchlejší v kupovaní slovenských značiek. Okrem Zlatého Bažanta ovládol Corgoň, Martiner a Gemer. Navyše začal variť nové pivo Kelt.

SABMiller musel doťahovať. Do prelomu milénia bola jeho hlavná zbraň na slovenskom trhu s pivom modernizácia a rozšírenie pivovaru Šariš. A aj vďaka masívnejšej reklame do roku 2000 mierne zvýšil podiel pív Šariš a Smädný mních na tuzemskom trhu k 15 percentám.

Potom použil v boji o slovenských pivárov ďalší tromf. Začal viac šíriť české značky, ktoré získal v roku 1999 kúpou Plzeňského Prazdroja. V ťažkých rokoch poklesu záujmu o slovenské pivo mu pomohol udržať predaj hlavne licenčný Kozel.

Na Slovensku varí aj Gambrinus. Pilsner Urquell a Radegast dováža z Česka. No Kozel je vlajková loď koncernu pre celú strednú a východnú Európu. Vlani sa ho predalo 2,5 milióna hektolitrov, čo sú vyše dve tretiny terajšej celoslovenskej výroby pív.

SABMiller vďaka českým pivám dokázal do roku 2005 svoj podiel na slovenskom trhu dostať k 28 percentám. Využil záujem Slovákov o pivo spoza Moravy. Ešte na prelome milénia české pivá podľa prieskumov SABMiller držali desatinu tuzemského trhu. Predvlani kryli štvrtinu.

Dokopy sa ich tu vypilo viac ako milión hektolitrov. Dovoz pív z Česka predvlani medziročne vzrástol o pätinu, na vyše 600-tisíc hektolitrov. Ostatok tvorili licenčné výroby. Okrem SABMilleru varí na Slovensku české pivo aj Heineken. Starobrno.

SABMilleru chvíľu trvalo, kým začal dôverovať schopnostiam slovenských manažérov. Donedávna jeho tunajším aktivitám šéfovali manažéri z Južnej Afriky, Rakúska či Česka. Od roku 2005 je generálny riaditeľ Pivovaru Šariš a neskôr aj novej sfúzovanej firmy, Pivovary Topvar, Slovák. Imrich Havriš.

Ten pôvodne pre firmu začínal ako regionálny manažér predaja. Potom nabral v celoeurópskej centrále koncernu v Budapešti skúsenosti a spoločnosť ho vytiahla späť na Slovensko.

Za svoj hlavný cieľ označuje dostať SABMiller pred doterajšieho lídra Heineken. „Pracujeme na tom, aby sme ich predbehli. Minulosť dokázala, že tu vieme rásť,“ hovorí.

Predvlani firma kúpila topoľčiansky pivovar Topvar. Ten po poklesoch predaja z krízového obdobia vyrába zhruba 450-tisíc hektolitrov piva a posunul celkový predaj SABMillera na tuzemskom trhu na 1,7 milióna hektolitrov. Dostal koncern na skoro štyridsať percent podielu na trhu. Heineken je o niekoľko percent silnejší.

V posledných dvoch rokoch sa začal SABMiller sústreďovať na rast slovenských značiek. Teraz ide do Šariša umiestniť novú linku na výrobu plechovkového piva za vyše 110 miliónov korún.

Čulý konkurent

I. Havriš priznáva, že po prevzatí Topvaru jeho výroba ďalej klesala, no už to neplatí. Hneď na úvod, ako to už býva, keď slovenskú potravinársku firmu prevezme nový zahraničný investor, museli odrážať dohady, či nezmenia chuť Topvaru.

Navyše v blízkych Nemčiciach začala variť konkurenčné pivo menšia eseročka Starotopoľčiansky pivovar. Ide o mini pivovar s produkciou pár tisíc hektolitrov piva ročne. Ale niektoré topoľčianske krčmy a reštaurácie začal tento podnik získavať vyhláseniami, že po príchode SABMillera práve on varí pravé topoľčianske pivo.

I. Havriš podnikateľskú taktiku novej konkurencie komentovať nechce. Uisťuje, že chuť Topvaru sa nijak nezmenila. „Stále máme ten istý jačmeň, tú istú vodu a pivo varia tí istí ľudia ako pred naším príchodom,“ hovorí. Nejaké krčmy síce Topvar v domovskom meste podľa neho stratil, ale na celoslovenskej úrovni to nič neznamená.

SABMiller s ním má oveľa väčšie plány. Značka Šariš je podľa neho spätá hlavne s východným Slovenskom. No z Topvaru chce za pár rokov spraviť celonárodnú značku. Zatiaľ jedinú národnú značku s menom známym i v zahraničí a silnejším celoslovenským predajom má Heineken. Pivo Zlatý Bažant.

Výhľad Na milión

Do Topvaru tečie viac peňazí na marketing. Ako hovorí šéf firmy, po prvýkrát mal slušný počet reklám v televíziách. Koncern preň kúpil aj marketingovo lukratívnu pozíciu generálneho sponzora slovenského hokeja. V boji o tento post cenovo prebil dovtedajšieho sponzora – značku Corgoň zo skupiny Heineken.

SABMiller zmenil fľaše a etikety Topvaru, zracionalizoval portfólio. Dakedy vyrábali viac 8- až 14-stupňových pív tejto značky. SABMiller pokračuje už len s desiatkou, jedenástkou a dvanástkou. Vynechal aj nealkoholické pivo. Vraj sa neoplatí, tak vozia z Česka Radegast.

Konečný výsledok posilňovania pivovaru Topvar má byť podľa I. Havriša rozšírenie jeho výrobných kapacít z terajších 650-tisíc hektolitrov na jeden milión. Je to výhľadový plán. „Zatiaľ takúto kapacitu na Slovensku nepotrebujeme,“ dodáva I. Havriš.

Budú ju potrebovať, ak Slováci fakt zasa začnú piť viac piva. Alebo dokážu na trhu ukrojiť z pozícii Heinekenu či dovozu iných českých výrobcov. Lebo tí sú podľa I. Havriša tretí rozhodujúci hráč slovenského trhu s pivom. Menšie slovenské pivovary predávajú čoraz menej.

Hlavný súper Pivovarov Topvar je stále slovenská dcéra Heinekenu. Tá v posledných rokoch poriadne pridala v marketingu. I. Havriš si je vedomý, že tento konkurent prišiel s mnohými novinkami pre tuzemských pivárov ako prvý.

Považuje za pochopiteľné, že nové veci skúša líder a ostatní ho nasledujú. Nové sklenené fľaše SABMilleru prišli na slovenský trh až po tých z Heinekenu. Holanďania ako jediní predávajú na Slovensku pivo v plastových fľašiach. A boli to Holanďania, kto začal ako prvý na Slovensku viac šíriť a inzerovať aj svoju globálnu značku Heineken. SABMiller nič podobné zatiaľ nechystá.

Zdroj: O peniazoch.sk

Ešte do roku 1993 mala dnešná svetová dvojka silnejšie pozície len v Južnej Afrike

SABMiller je dvojka na svetovom trhu s pivom, silnejší je len InBev. Ešte do roku 1993 mal tento terajší kolos silnejšie pozície len v Južnej Afrike ako firma South African Breweries.

Prvé skúsenosti s medzinárodným svetom piva firma nadobudla, keď pred štvrťstoročím kúpila od kanadskej firmy Carling O’Keef značku Black Label. Tá sa stala vlajkovou loďou koncernu na juhoafrickom trhu.

Prvé akvizície juhoafrickej firmy sa spájajú s nástupom trhových vzťahov v bývalej komunistickej časti Európy. Prvou zahraničnou akvizíciou koncernu sa stal v roku 1993 maďarský pivovar Dreher.

Poľský Lech prikúpil v roku 1995, rumunský Ursus v roku 1996 a o rok nato prišla prvá slovenská akvizícia – pivovar Šariš. V roku 1998 sa Juhoafričania dostali na veľký ruský trh. Kúpili tam pivovar Kaluga. Ale najdôležitejší úlovok z tohto regiónu prišiel v roku 1999. Plzeňský Prazdroj.

České pivá s ich medzinárodným cvengom mohli Juhoafričania začať vo väčšom vyvážať. Dnes v krajinách strednej a východnej Európy získavajú vyššie trhové podiely aj vďaka českému Kozlu a bohatšie trhy západnej Európy či Severnej Ameriky viac zaujíma drahší Pilsner Urquell.

To bola prvá globálna značka v portfóliu spoločnosti, ďalšie tri získali neskôr. Americký Miller, ktorý sa stal základom aj pre nový názov koncernu, v roku 2002. Taliansku značku Peroni ako prvý úlovok v západnej Európe získali o rok neskôr. A len nedávno pribudol holandský Grolsch.

SABMiller sa nezameriava len na strednú a východnú Európu, kde jeho podiely v jednotlivých štátoch dosahujú zhruba 25 až 50 percent a vo viacerých je číslo jedna. A nesnaží sa robiť zaujímavé akvizície iba v západnej Európe či USA. Koncern sa zameriava aj na nové rozvíjajúce sa trhy.

V Číne kúpil prvé pivovary pred vyše desiatimi rokmi a dnes je tam jednotka. Vyrába aj v Indii a vo Vietname. Silný je tiež v Afrike a Latinskej Amerike, kde vo viacerých krajinách drží dokonca dominantné trhové podiely.

SABMiller rastie hlavne vďaka vyhľadávaniu nových pivárskych teritórií. Netlačí sa za cenu pridrahých akvizícií na silné a dávno obsadené trhy. Napríklad v Nemecku vlastný pivovar nemá a ani neplánuje.

Zdroj: Etrend.sk

Takmer 90 percent Slovákov si na pive najviac pochutí z "krígľa". Šesťdesiatšesť percent z nich uprednostní zručnosť krčmára za výčapom pred fľašou z výrobnej linky.

V tomto ohľade máme konkurentov iba v susednej Českej republike, kde "čapáka" uprednostní 73 percent pivárov. Na opačnej strane sa s trinástimi percentmi ocitli Rumuni, ktorí síce radi pijú z pohára, no viac ako polovica si zlatý mok radšej naleje z fľašky. Táto praktika nie je neznáma ani v našich končinách, kde jej holduje 19 percent obyvateľstva. Zvyšné dve percentá rady pijú z pohára, no pivo doňho najradšej lejú z plechovky.

Viac ako polovica slovenských pivárov (55 percent) pritom obľubuje domáce pivo. Zvyšných dvanásť percent z dovozu a 33 percentám je to jedno. Najväčšími patriotmi v tomto smere sú Česi, z ktorých nedá dopustiť na domáce pivo až 91 percent milovníkov zlatého moku. Za nimi nasledujú Belgičania (81 percent) a Nemci. Domáce pivo najmenej chutí severanom a južanom - 18 percentám Švédov a 19 percentám Talianov.

Výčapom dá prednosť 78 percent Slovákov cez víkend, najčastejšie v sobotu (45 percent), piatok (34 percent) a v nedeľu (31 percent). Medzi pracovnými dňami dominuje s 21 percentami streda, ktorá stojí v kontraste s pondelkom (17 percent). Majstrami v pití cez týždeň sú Španieli, z ktorých 41 percent popíja v pondelok, 47 percent v utorok, 44 percent v stredu a vo štvrtok 30 percent.

Prvé pivo si Slováci zvyknú vychutnať v priemere o 17:20, rovnako ako Dáni. Posledné dopíjame už okolo 20:20, kým Holanďania krátko pred pol jedenástou a Česi tesne po desiatej. Na prieskume o zvyklostiach a obľube konzumácie piva skupiny SABMiller sa zúčastnilo vyše 7,5-tisíca plnoletých respondentov z pätnástich európskych krajín. Slovensko zastupovalo 502 ľudí.

Zdroj: Aktuality.sk

Nezadržitelně se blíží den "D" pro všechny příznivce piv i ostřílené pivní fajnšmekry. V Olomouci na dostihové dráze v Lazcích proběhne již tradiční Olomoucký beerfest, největší přehlídka českých piv. Brány největšího pivního festivalu v ČR se otevřou už ve středu 7. května.

Celá velkolepá akce bude tradičně zahájena slavnostním naražením soudku litovelského klasicky vařeného piva primátorem města Olomouce. "Naražení dřevěného soudku litovelského piva je už neodmyslitelnou tradicí a téměř obřadním rituálem, který každoročně zahajuje největší přehlídku piv v ČR. Jaké jiné pivo by také mělo tento pivní festival zahajovat, než právě místní stále klasicky vařené litovelské pivo? Dělá slávu celému regionu a může být právem označováno za nejlepší české pivo, protože pravidelně vozí jedno ocenění za druhým z nejprestižnějších tuzemských i světových degustačních soutěží?" říká Miroslav Koutek, ředitel litovelského pivovaru.

Během následujících čtyřech dnů nabídnou bezmála tři desítky českých i zahraničních pivovarů všem návštěvníkům to nejlepší ze své produkce. Kromě největších a nejznámějších značek včetně nejoblíbenějších místních moravských piv z pivovarů Zubr, Holba a Litovel nebudou chybět ani malé regionální pivovary z nejrůznějších koutů republiky, jejichž pivo na Moravě vůbec není k dostání. Na své si tak přijdou opravdu i ti největší labužníci. Prvních 1500 návštěvníků navíc obdrží pivo zdarma.

Nejen o pivu je však letošní ročník Olomouckého pivního festivalu. Všem návštěvníkům nabídne opravdu bohatý kulturní program. Letos poprvé na dvou scénách vystoupí špičky české populární hudby. Návštěvníci se tak můžou těšit na skupiny Divokej Bill, Support Lesbiens, Kryštof, Buty, Fleret a řadu dalších. Nebudou chybět ani hosté ze zahraničí - No name, Peha, Los Banditos.

Zdroj: Olomoucko24.cz | Autor: Miroslav Slaný

Čeští fanoušci si mohou dopřát své oblíbené pivo i v Quebec City, místě konání světového šampionátu v hokeji.

Za posledních dvanáct měsíců vzrostly prodeje piva Pilsner Urquell v Kanadě v řádu desítek procent – v provincii Quebec o 28 %, v provincii Ontario dokonce o 39 %. Celkově export dlouhodobě vzrůstá přibližně o 10 % ročně, za uplynulých 12 měsíců se do Kanady vyvezlo 21 000 hl.

V současné chvíli je na většině území Kanady Pilsner Urquell k dostání zejména v maloobchodních prodejnách. Nicméně počet míst, kde si jej lze vychutnat čepované, se bude zvyšovat od 1. července letošního roku, kdy bude ve větším měřítku zahájen export a prodej sudového piva.

„V posledních letech se nám daří zvyšovat prodej piva Pilsner Urquell v Kanadě o desítky procent za rok, i přesto že celkový trh s pivem stagnuje. Je to na zdejším trhu nejprodávanější české pivo. Značka zde má velmi dobrou pozici a získává si stále větší oblibu. Věřím, že zpříjemní pobyt i českým fanouškům, kteří Kanadu navštíví,“ řekl Frederic Aubry manažer odpovědný za prodej PU v Kanadě.

Pivo Pilsner Urquell lze v Quebecu ochutnat například zde:

Pub St-Alexandre – 1087 Rue St Jean, Quebec, QC

Jedna z nejznámějších pivnic s dlouhou tradicí, nachází se ve staré části Quebec City a nabízí široký výběr piv z celého světa.

Další místa:

Bar St-Angèle – 26 Rue Ste Angele, Quebec, QC

Pub Nelligan – 789 Cote Ste-Genevieve, Quebec

Pub de l’Oncle Antoine – 29 Rue St-Pierre, Quebec

Pub Edward – 824 Boul Charest E, Quebec

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Tři legendární hory charakterizují krajinu historického Chodska - Dyleň, Přimda a Čerchov, které jsou součástí pásu pohraničních hor Českého lesa dlouhého asi sto kilometrů. Český les si dodnes uchovává místy i hodně opuštěný a tajemný krajinný ráz. Většina obyvatel českého vnitrozemí vůbec netuší, jaké poklady skrývá bývalý hraniční hvozd, který byl mezi lety 1938 až 1989 turisticky z velké části nepřístupný.

V místech, kde neprostupné lesy protínají staré obchodní cesty, se potkáváme s dávno zapomenutou minulostí a zajímavou původní architekturou.

Kromě zemědělství a zpracování dřeva se v kraji Českého lesa rozvíjela v minulosti těžba a výroba železa, sklářství, papírenská výroba a sirkařství. Typickým řemeslem bylo také pivovarnictví. V Českém lese existovalo 53 pivovarů, z nichž největší množství jich bylo na Tachovsku.

Obliba piva z pivovarů v Českém lese pronikla hluboko do vnitrozemí i do Bavorska. Kvalitu vyráběných piv významně ovlivnilo používání surovin, jejichž složení je spojené s místními klimatickými a geologickými podmínkami. Z masivu Borské žuly, který protíná oblast Českého lesa, vyvěrá mimořádně měkká voda, která je pokladem pro místní pivovarskou výrobu. Další surovinou je ječmen, jehož kvalitu ovlivňuje nadmořská výška a dostatečný přísun srážek zadržených hradbou hraničních hor. Převažující západní proudění přináší do oblasti častý přechod frontálních poruch, bouří, dešťů i sněhových mraků. Český les je drsný, ale kouzelný kraj, s lidmi hrdými na svou bohatou minulost a řemeslné umění předků.

Tradice pivovarnictví zde pokračuje dodnes. V rodinném pivovaru v Chodové Plané stále při výrobě piva přísně dodržují klasické výrobní postupy a pivo zde dozrává v sudech unikátního labyrintu osm set let starého skalního sklepa. Tyto skutečnosti vedly Evropskou unii k ochraně piva z Českého lesa udělením značky chráněného zeměpisného označení Chodské pivo(r).

Zdroj: iHNed.cz

Výroba sladu je přírodní proces. Základní surovinou je ječmen a k výrobě je kromě technologického zařízení nutná voda, vzduch a energie.

Slad je jednou z klíčových a nezbytných surovin na výrobu piva. Cílem sladování je přeměnit ječmen na slad bohatý na enzymy a extrakt, a to za minimálních nákladů a ztrát. Proces výroby sladu lze z hlediska jednotlivých výrobních fází rozdělit na tři úseky - máčení, klíčení a hvozdění. Sladovnický ječmen je máčen ve vodě po dobu jednoho až dvou dní, čímž se zvýší obsah vody v zrnu z 12-14 % na 42-44 %. Dalším krokem je klíčení, které trvá průměrně pět dnů. Během klíčení dochází k tvorbě a aktivaci enzymů a uvolnění škrobových zrn. Závěrečnou fází je řízené snížení vláhy zvané hvozdění, které probíhá jeden až dva dny a sníží vláhu na 4-5 %, čímž je zajištěna dlouhodobá stabilita a skladovatelnost hotového sladu. Teplo zastaví klíčení, vytváří barvu, chuť a aroma sladu. Na výrobu jedné tuny sladu je potřeba v průměru 1,27 tuny ječmene, 5-7 m3 vody a 1,18 MWh energie.

Sladařský průmysl prošel v minulých letech velmi obtížným obdobím. Proč? Důvodem byla celosvětová nerovnováha v nabídce a poptávce po sladu, kdy nejprve nabídka výrazně převýšila poptávku. Došlo k výraznému snížení cen sladu, sladařské marže poklesly pod úroveň nákladů a rovněž ceny sladovnického ječmene byly pod velkým tlakem. Reakce průmyslu byla velmi rychlá a razantní. Byly uzavřeny méně efektivní sladovny a došlo k bankrotu několika sladařských společností, z nichž nejznámější byla německá firma Weissheimer se sladovnami v Německu, Polsku a Maďarsku. V letech 2004-2006 došlo k poklesu výroby sladu v EU o 500 tis. tun. V roce 2006 se situace otočila a nabídka sladu byla a stále je nižší než poptávka. Všechny sladařské firmy jsou v současné době vyprodané a celosvětově je krátkodobý nedostatek výrobních kapacit. Vzniklá mezera bude zaplněna nejpozději v roce 2009, kdy budou do provozu uvedeny rozestavěné či plánované projekty. Trh se sladem a jeho ceny rovněž výrazně ovlivnily problematické sklizně ječmene v Evropě v letech 2006 a 2007. Bezprecedentní růst cen sladovnického ječmene po sklizni 2007 byl s jistým odstupem následován i odpovídající korekcí cen sladu. Faktem ovšem je, že sladařské firmy upravovaly ceny sladu se zpožděním a utrpěly významné finanční ztráty.

Důsledkem výše zmíněných turbulencí je zásadní změna ve způsobu prodeje sladu. Nepřiměřené riziko finančních ztrát pro sladaře a reálná hrozba nedostatku základní suroviny pro pivovary vedly k uzavírání dlouhodobých smluv, které eliminují riziko pro obě strany. V těchto kontraktech je pevně sjednáno množství sladu, sladařská marže a způsob stanovení ceny ječmene po sklizni. Smlouvy jsou uzavírány na 3-5 let. Globální pivovarské a sladařské společnosti tímto způsobem zajistily většinu obchodu se sladem. Jednoznačnou výhodou těchto smluv je, že zajistí financování nových projektů.

Vlastníky sladařských společností v EU jsou především rodinné firmy nebo farmářská družstva. Kromě velkých nadnárodních společností s výrobní kapacitou přes nebo okolo 1 mil. tun je zde i řada malých rodinných sladoven, především v Německu a částečně i v České republice, kde je řada sladoven s kapacitou 1000 až 50 000 tun. Z důvodu roztříštěného vlastnictví dochází k velmi pomalé konsolidaci.

Evropa a svět

Na světovém trhu se sladem se ročně zobchoduje 4,5 mil. tun, přičemž podíl EU činí 2,5 mil. tun, tj. více než 55 %. Na vnitřním trhu EU se prodá ročně 5,9 mil. tun. Proč má evropský slad dominantní postavení? Hlavní důvody jsou dva:

- evropské klima, které je ideální pro pěstování sladovnického ječmene a výrobu sladu;

- logistika.

Evropa je největším světovým producentem ječmene. Pokud dochází ke kvalitativním výpadkům sklizně, tak jsou to lokální problémy, které jsou kompenzovány dodávkami z jiných regionů Evropy. V minulosti se nikdy nestalo, že by byl postižen celý kontinent. Rovněž je malé riziko, že by byl vývoz sladu nahrazen výrobou sladu v některé z importních zemí v tropech. Evropské moderní sladovny jsou velmi efektivní ve spotřebě energie a pokus o výrobu sladu v tropech by byl ekonomickým nesmyslem.

Logistika je vždy konkurenceschopná, pokud existuje tok zboží oběma směry. Evropa je v současné době obrovský trh s 456 miliony spotřebiteli s relativně vysokou kupní silou a životní úrovní. Je to významný obchodní partner pro všechny státy, které importují slad.

Pokud vezmeme v úvahu následující čísla, tak mluví sama za sebe:

V Kanadě žije 32,5 mil. a v Austrálii 20 mil. obyvatel. Náklady na dopravu kontejnerů z klíčových přístavů v Evropě do Asie jsou nižší než z Kanady a dokonce i Austrálie. Vzdálenost přitom nehraje rozhodující roli.

Zásadní dopad na sladařský průmysl v EU měla výstavba nových sladařských kapacit v Rusku a na Ukrajině. Rychlý rozvoj pivovarského průmyslu v Rusku si z počátku vyžádal import kvalitního sladu především z EU. Ten v letech 2002-2004 činil 500-550 000 tun. Poté prudce klesl na 140-150 000 tun v letech 2006 a 2007, jako důsledek nárůstu tamní výroby sladu. Od roku 2003 do roku 2008 bylo vybudováno 1 285 000 tun nových sladařských kapacit. Rusko se stalo od roku 2006 dokonce exportérem sladu. Od roku 2007 disponuje přebytky kapacit v objemu 150-170 tisíc tun.

Velký vliv na potřebu sladu má pokles spotřeby sladu při výrobě piva. V nových pivovarských zemích je sypání na 1 hl výrazně nižší než v tradičních pivovarských regionech. Výsledkem je výrazný pokles spotřeby z tradičních 16-18 kg/hl na 12-13 kg/hl, což je celých 30 %. Rovněž v západní a střední Evropě se v posledních 10 letech snížila spotřeba sladu v důsledku vyššího extraktu sladu, vyšší efektivnosti pivovarů a trendu výroby méně stupňových piv.

Významný vliv na budoucnost sladařství v EU budou mít ceny sladovnického ječmene. Jejich výše musí být taková, aby zajistila farmářům atraktivní příjem na hektar plochy. Protože farmář je jediným článkem v řetězu mezi ječmenem, sladem a pivem, který má možnost volby. Farmář může nahradit ječmen jakoukoliv jinou plodinou, která mu zajistí větší návratnost vložených prostředků a často s menším rizikem. Sladař a pivovarník tuto možnost volby nemají, potřebují ječmen a slad. V souvislosti s předpokládanými změnami klimatu začne narůstat využívání ozimých odrůd ječmene. Rovněž pěstování ječmene a výroba sladu bude vystavena většímu riziku, zvláště ve Středomoří a na Balkáně. Zdá se, že velké ohrožení pěstování ječmene ze strany surovin na výrobu biopaliv se snížilo, v souvislosti s předpokládanou revizí dotační podpory zavádění biopaliv.

Česká republika

Český sladařský průmysl již prošel částečnou restrukturalizací, ale stále patří společně s německým k nejméně efektivním v Evropské unii. Průměrná výrobní kapacita přibližně 14,6 tis. tun na jednu sladovnu je příliš nízká a dlouhodobě neudržitelná. Je sice pravda, že tato struktura, stejně jako v Německu, do jisté míry odráží strukturu pivovarského průmyslu, ale sladovna je výrobcem suroviny a nikoliv konečného výrobku, a tudíž nikdy nebude moci kalkulovat s výraznou prémií za vyšší nákladovost v menším provozu, respektive za vyšší podíl lidské práce při výrobě humnových sladů. Na zvýšení produktivity bude neúprosně tlačit růst mzdových nákladů a rovněž snížená ochota sladovníků k namáhavé manuální práci.

Stále roste podíl nákladů na energie na celkových nákladech na výrobu sladu (bez nákladů na ječmen). V moderních sladovnách činí přibližně 35 % a na výrobních nákladech bez odpisů je to dokonce více než 55 %. Je to jednoznačně největší nákladová položka a pouze sladovny využívající energii efektivně budou schopny v budoucnu obstát.

Výrazný růst prodeje sladu mimo EU není reálný. Tlak z okolních zemí EU působí i na trh v ČR. Po vstupu ČR do EU byly okamžitě zrušeny veškeré celní a dotační bariéry omezující či bránící volnému pohybu sladu na vnitřním trhu EU. Čeští sladaři mají na jedné straně volný přístup na obrovský trh, ale na druhé straně musí čelit výrazně větším konkurenčním tlakům. Zhruba polovina sladu vyrobeného v ČR je využita českými pivovary, druhá polovina je exportována především do okolních států, zejména Polska, kam směřuje téměř polovina českého vývozu sladu. Růst tuzemské spotřeby piva není reálný, a tedy jakýkoliv nárůst výroby sladu musí být určen pro export, a to ve formě piva nebo sladu. Zatím se dařilo zvyšovat vývoz sladu i piva. Pro sladaře je výzvou podpora úsilí pivovarů při prosazování českého typu piva na světových trzích.

Vliv vývoje v pivovarství

Rychlá celosvětová koncentrace pivovarského průmyslu působí zpětně i na klíčové dodavatele. Zavádění kvalitativních standardů, sjednocená nákupní politika, využívání globálních znalostí trhu a požadavek na maximální transparentnost cenových kalkulací vytváří na menší nezávislé dodavatele tlak, kterému nejsou schopni čelit. Logickým důsledkem tedy je, že partnerem těchto globálních pivovarských skupin se stává pouze dodavatel, který je schopen se rozvíjet stejně dynamicky a zajistit požadovanou kvalitu, konkurenceschopnou cenu a bezpečnost dodávek v plném smyslu tohoto slova.

V současné době probíhá koncentrace v pivovarském průmyslu rychleji než ve sladařském. Podíl největších světových pivovarských skupin na trhu je vyšší než podíl největších sladařských firem. Je velmi pravděpodobné, že současné cenové turbulence urychlí restrukturalizaci sladařského průmyslu a že zanikne celá řada sladoven i celých společností. Otázkou pouze je, jak dlouho tento proces bude trvat.

Sladařský průmysl v EU

Zpracuje 11 milionů tun sladovnického ječmene pěstovaného téměř výhradně v EU.

Umožňuje efektivní využití 3,3 milionu hektarů půdy na pěstování ječmene.

Roční výroba dosahuje 8,8 mil. tun sladu, což je 42 % světové výroby.

Celosvětová spotřeba je 22 milionů tun sladu, z čehož 94 % je využito na výrobu piva, 4 % k výrobě destilátů (především whisky) a 2 % pro ostatní odvětví potravinářského průmyslu.

EU představuje více než 55 % rostoucího světového obchodu se sladem, v roce 2006 činil vývoz 2,5 milionu tun.

Je zde 147 výrobců sladu (2006).

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Richard Paulů - generální ředitel Sladoven Soufflet ČR

Pěnivý mok dorazil na rozcestí, kudy již před časem prošla gastronomie a víno

Kdo alespoň občas cestuje po Česku, nemůže si toho nevšimnout. Jedete dejme tomu z Prahy zalyžovat si někde v Jizerských horách nebo v Krkonoších. Cestou míjíte - někdy těsně, jindy větším obloučkem - celou řadu pivovarů, např. v Nymburce, Nové Pace, Klášteře, Svijanech, Vratislavicích, Malém Rohozci, Vrchlabí, daleko to není ani do Broumova, Pardubic či Náchoda. Zaparkujete, nasadíte běžky a vyrazíte na túru. Chcete-li se ale cestou osvěžit pivem, jste nuceni se občerstvit většinou jedinou značkou piva.

A nebo jiný příklad. Nikdo nepochybuje o tom, že nejkvalitnější a nejluxusnější hotely jsou důležitými vstupními branami do naší země, které rozhodují o tom, zda k nám bude nebo nebude jezdit nejbohatší světová klientela. Na nápojovém lístku těchto hotelů proto můžete najít někdy až stovky vybraných nejkvalitnějších vín a desítky nejušlechtilejších destilátů z celého světa. Poptá-li se ale hotelový host v "zemi piva" po pěnivém moku, zpravidla mu nabídnou zase jen jeden jediný.

Tekutý chléb?

Zásluhou rekordní spotřeby piva na osobu, obecné popularity tohoto nápoje mezi obyvatelstvem a faktu, že české pivo patřilo mezi těch několik málo komodit, za něž jsme se nemuseli stydět ani za komunismu, je pivo v našich myslích přiřazeno k "rodinnému stříbru" českého národa. K čemu je však i ten nejcennější rodinný poklad, když se s ním neumíme hrdě pochlubit a necháváme jej uzamčený v temnotě trezoru přežívajících stereotypů a předsudků, nedostatku nápaditosti a odvahy k něčemu novému?

V důsledku souhrnu historických souvislostí a především přičiněním komunistického režimu, který z piva učinil uměle levný roubík do úst národa, jenž - nezvláčněn pivem - by mohl začít reptat, se z piva stal proletářský nápoj a popelka české gastronomie. S pivem si mnoho lidí stále ještě častěji spojuje představu chasníka v montérkách, který cestou ze šichty v zakouřeném hostinci za vzrušené debaty o vývoji fotbalové ligy udělá svých deset kousků, než představu mondénní dámy, jež v elegantní restauraci ze vkusné sklenice vychutnává některý mistrovský produkt z bohaté nabídky piv na nápojovém lístku. Jestli se vám tato představa jeví jako za vlasy přitažená, pak vězte, že je nejvyšší čas se probudit. Právě teď totiž prožíváme čas dramatických proměn na jevišti české pivní kultury.

Osudová bifurkace

Pivo dorazilo na rozcestí, kudy již před časem prošla gastronomie a víno. Střední proud zglajchšaltovaného pohostinství se rozdvojil. Jedno rameno teče navigací potřeb moderního životního stylu, což znamená rychlé občerstvení, jídlo "s sebou", účelnost, rychlost, jednoduchost. Druhý proud meandruje nivami, kde kvete pestrá flóra tužeb po neobyčejnosti, nadstandardnosti. Cílem je tu zážitková gastronomie, etnické kuchyně z celého světa, unikátní prostředí, luxusní nabídka jídel a nápojů, nejrůznější doplňkové programy.

Víno je i nadále k dostání "za babku" v krabicovém balení řetězcových supermarketů, ale drtivou většinu garážových domácích prodejů sudových moravských vín (pro Pražáky) už nahradily příjemné a elegantní vinotéky s výběrem kvalitních vín z domova i celého světa. Host neváhá za láhev dobrého vína v restauraci či vinárně zaplatit částku ještě nedávno nepředstavitelnou. Na tomtéž rozcestí tedy nyní stanulo i pivo. Jaký další vývoj můžeme očekávat?

V supermarketech budou i nadále k vidění štosy přepravek s konzumními druhy piv pro běžnou spotřebu v domácnostech, výčepy v českých hospodách i nadále denně protečou tisíce hektolitrů marketingově nejúspěšnějších výčepních piv z masové produkce našich největších pivovarů. Je to tak v pořádku. Ale je nejvyšší čas umět se postarat o rychle rostoucí skupinu hostů, kteří hledají větší výběr, vyšší kvalitu, něco mimořádného a neobvyklého, něco dosud nepoznaného.

Vyprávějte, pivníku!

Pivo má možnost vstoupit do gastronomie dvojími dveřmi. Především přichází pivo na stůl jako ušlechtilý nápoj, který si zaslouží vysokou kulturu servisu. Ten se vyznačuje podobnými pravidly jako podávání vína. Ve hře je výběr a doporučení správného typu nebo dokonce konkrétní značky k vybranému pokrmu, volba vhodného typu skla, podání vhodným způsobem odpovídajícím danému typu piva včetně správné teploty. Zdá se vám to přehnané? Považujete-li za samozřejmé, že brandy se nalévá do sklenice jiného tvaru než whisky a že je rozdíl mezi sklenicemi na bílé a červené víno, nemělo by vás zarazit, že svrchně kvašená piva vyžadují zcela jiný tvar sklenice než ležáky plzeňského typu. Pestrost tvarů sklenic užívaných pro různá piva například v zemi s tradičně vysokou pivní kulturou, tedy v Belgii, mnohonásobně převyšuje sortiment stolního skla, s jakým se zatím můžeme setkat v nabídce dodavatelů na českém trhu.

Asi hned nepůjde o to, jestli hostu doporučit světlý ležák z toho či onoho pivovaru, ale i naprostý laik asi uzná, že bude nějaký rozdíl v tom, jestli nějaký pokrm zapijeme půllitrem světlého výčepního piva, pšeničným svrchně kvašeným pivem nebo pohárem tmavého šestnáctistupňového speciálu. V oboru pohostinství je zaděláno na zrod nové specializace. K číšníkům, výčepním, sommeliérům, barmanům a baristům se připojuje pivník (složenina ze slov pivo a číšník), tedy jakýsi pivní sommeliér. Od něj se očekává, že s hostem bude schopen o pivu pohovořit stejně zasvěceně jako sommeliér o vínu, že bude znát základní postupy při výrobě piva a rozdíly mezi hlavními typy piv, že bude mít přehled o nabídce na domácím trhu i o situaci na pivní scéně v jiných zemích, že bude umět popsat základní charakterové vlastnosti piv typických pro různé země a kultury a mnoho dalších věcí.

Odpusťte, Magdaleno Dobromilo...

A jsou tady ještě ony druhé zmíněné dveře, kterými pivo vstupuje do vysoké gastronomie. Tyto dveře vedou do kuchyně. Pivo je totiž nedocenitelnou a zatím stále ještě hodně opomíjenou surovinou pro přípravu pokrmů. I zde však platí, že není pivo jako pivo. S běžným výčepním desetistupňovým pivem v kuchyni díru do světa neuděláte. Zkuste ale oprášit některé staré české recepty Rettigové a jiných tradičních českých kuchařek. Že už jste zkoušeli podle Magdaleny Dobromily připravit pivní polévku a nebyla k jídlu? Samozřejmě, jinak to nemohlo dopadnout. V době života naší obrozenecké královny kuchařek bylo běžným českým pivem svrchně kvašené bílé, povětšinou pšeničné pivo, které bylo na konci devatenáctého století nástupem spodně kvašeného plzeňského piva doslova smeteno z trhu a vyřazeno z výrobního programu prakticky všech českých pivovarů, kterých v té době bylo ještě několik set. Pivní polévka připravená z piva plzeňského typu opravdu dobrá není, ale teď, kdy se pšeničné pivo vrací na český trh a do portfolia českých pivovarů, lze různé staré receptury s úspěchem vrátit do našich kuchyní.

Díky stále ještě patrnému vlivu slavné francouzské kuchyně není ani u nás použití vína při přípravě pokrmů ničím mimořádným. Víno ale lze s úspěchem nahradit vhodně vybraným pivem. Nejlépe je sáhnout pro mimořádně silná, "hustá" piva, u nichž zpravidla i obsah alkoholu dosahuje úrovně srovnatelné s vínem. Takové pivo je všestranně použitelné, od prostého podlévání masa při pečení po použití v různých marinádách pro nakládaní masa, ryb a drůbeže, nebo dokonce jako přísada při přípravě dezertů. Fantazii našich tradičně nápaditých kuchařů se meze nekladou.

Nechte maličkých přijíti ke mně!

Dostane-li se tedy nějaké speciální pivo do hotelu či restaurace na základě požadavku šéfkuchaře jako surovina do kuchyně, jenom zcela neschopného F&B manažera, jenž si nezaslouží mzdu svoji vezdejší, nenapadne, že může přiobjednat nějakou tu bedničku navíc a rozšířit nabídku nápojů v baru o něco nového a unikátního. Tudy vede cesta k tomu, aby se naše rodinné stříbro zaskvělo v plné kráse na prostřené tabuli. Nejpestřejší nabídka různých speciálních piv, která se mohou stát perlami našich nápojových lístků a nedocenitelným kořením v našich kuchyních, pochází totiž především z produkce českých středních a malých pivovarů, jež se tímto způsobem snaží čelit ostré konkurenci velkých pivovarů, řízených většinou kapitálově silnými nadnárodními skupinami.

Dveře do nejvyšších pater české gastronomie jsou pro pivo pootevřeny a je v našem nejvlastnějším zájmu je těmito dveřmi vpustit. Pokud tak včas neučiníme, můžeme jednoho dne zjistit, že nejenom naše rodinné stříbro se kamsi podělo, ale že už jsme navždy odsouzeni k používání importovaných plastikových příborů na jedno použití.

Zdroj: iHNed.cz

Historie domu "U Medvídků" se datuje od počátku 15. století. Dům je pojmenován po jednom z prvních majitelů, Janovi Nedvídkovi, který roku 1466 založil pivovar nepřetržitě vyrábějící až do roku 1898. Poté již nemohli majitelé právovárečných domů na Starém Městě pražském konkurovat nově vznikajícím průmyslovým pivovarům, a proto své malé pivovary uzavřeli a založili Měšťanský pivovar v Holešovicích. Jeho prvním ředitelem se stal poslední medvídkovský sládek Karel Vendulák. Pivovar byl přestavěn na jednu z největších pražských pivnic, ve které byl na počátku 20. století provozován 1. pražský tingl-tangl (kabaret). V padesátých letech byl majitelům objekt odejmut bez náhrady ve prospěch socialistického státu. Do roku 1989 dům chátral a teprve po jeho navrácení dědicům původních vlastníků začala oprava objektu, při které byla rozšířena pivnice a vybudován stylový penzion. Poslední etapa rekonstrukce byla dokončena v roce 2005, kdy byla dokončena přestavba původní sladovny na "Dům piva" zahrnující pivovarský obchod, kabaretní sál a minipivovar. První várka byla symbolicky uvařena 17. listopadu 2004, což je přesně 15 let po sametové revoluci.

"Naším cílem nebylo vyrobit co nejvíce piva, ale co nejlépe ukázat proces výroby včetně již dnes nepoužívaných postupů, jako je štokové chlazení, otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy a ruční stáčení do lahví s patentním uzávěrem," říká ing. Jan Göttel, jednatel společnosti O.G. "Proto vznikl nejmenší restaurační pivovar v České republice s maximálním ročním výstavem 250 hl polotmavého 13stupňového ležáku OLDGOTT. Pro zajímavost - roční výstav v roce 1888 byl 4320 hl nahořklého žaludečního piva ročně."

"Protože máme rádi výzvy, napadlo nás pokusit se uvařit naopak nejsilnější pivo nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Zatím neznáme ani žádné silnější pivo na světě podle výše stupňovitosti - extraktu původní mladiny. Všechna známá silná piva mají pouze vyšší obsah alkoholu. Polotmavý speciál X-BEER 33 je držitelem certifikátu nejsilnější pivo v ČR podle extraktu původní mladiny 33,48 % hm."

Autoři piva X-BEER

Minipivovar "U Medvídků" provozuje O.G. spol. s r. o. X-BEER stvořil Ladislav Veselý, sládek s bohatými zkušenostmi z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který vařil pivo nejen v českých pivovarech, ale i v Japonsku a Slovinsku. Dodavatelem technologie je společnost Pivo Praha, hlavním technologem pak její jednatel ing. Jan Šuráň. X-BEER se vyrábí tradiční technologií s použitím speciálních postupů v různých stadiích výroby piva.

Pivo je unikátním zdrojem všech vitaminů skupiny B, stopových prvků a minerálů.

Ty výrazně napomáhají regeneraci pokožky a zvyšují její odolnost proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí. Chmel ji čistí, zklidňuje a zvláčňuje. Tyto prokázané blahodárné účinky inspirovaly Manufakturu k vytvoření originální pivní kosmetické řady, skládající se z regeneračního vlasového šamponu a balzámu, relaxační lázně, osvěžujícího sprchového gelu, zvláčňujícího mýdla a výživné pleťové masky. Vše obsahuje pravé české pivo či pivovarské kvasnice a je doprovázeno delikátní hořko-sladkou vůní. Pivní kosmetika Beer Tradition Manufaktura je založena na staleté tradici českého piva, které je díky své výjimečné kvalitě všeobecně uznáváno jako nejlepší na světě. Cení se jeho jedinečná plná chuť, příjemná chmelová hořkost, výrazný říz, vysoká průzračnost i nádherná zlatavá barva. Tento lahodný mok se v Čechách vaří odnepaměti - první písemné zmínky pocházejí již z desátého století. Na neopakovatelné kvalitě a chuti českého piva se velmi výrazně podílejí unikátní klimatické podmínky pro pěstování chmele, staleté zkušenosti našich sládků a tradiční výrobní postupy. To všechno je skryto i v pivní kosmetice.

Pivní kosmetické výrobky

Regenerační pivní vlasový šampon, Pivní vlasový balzám, Relaxační pivní lázeň, Osvěžující pivní sprchový gel, Zvláčňující pivní mýdlo, Výživná pleťová maska.

Zdroj: iHNed.cz

Světe, div se, malé množství piva zabraňuje ukládání tuků v těle.

Je zajímavé, že některé dívky a ženy skutečně nemají rády pivo. A na druhé straně jsou ty, které pivo umí náležitě ocenit. Musím říci, že jsem měl na vysoké škole i kolegyni, která byla naprosto schopna konkurovat nám klukům a mnohdy nás i "zahanbit". Deset desítek v jejím podání nebylo žádnou výjimkou. Ale ona byla skutečný unikát, který se hned tak nevidí, a to nejen v pití piva. Kdo chce vidět vrchol erotického zážitku pití piva v podání ženy, tak ať si okamžitě pustí mistrovský Menzelův film Postřižiny a kochá se pohledem na mladou a krásnou Magdu Vášáryovou, s jakým gustem pije to dobře vychlazené postřižinské pivo. Jestli vás toto nevzruší, tak již skutečně nevím, co by mohlo...

Madonno, jdeme na jedno!

Protože jsem měl možnost pracovně procestovat spoustu zemí světa, hlavně tedy těch vyspělých (míním Velkou Británii, USA, Německo, Nizozemsko, Švýcarsko atd.), mohl jsem se zájmem pozorovat dívky i ženy v různých podnicích, ať již vyšší či nižší třídy, jestli si pivo objednají či nikoli, a také kolik jej vypijí. Nejvíce se této radosti oddávají právě ve Velké Británii. Proto mě ani nepřekvapilo, že britští sládkové dostali takovýto zajímavý úkol. Mají uvařit pivo určené speciálně pro ženy. Vyzvala je k tomu historicky první předsedkyně britské organizace, která vznikla za účelem propagace lahodného chmelového moku.

"Mýtus, že je pivo výhradně mužskou záležitostí, vládne mezi lidmi až příliš dlouho. Je potřeba s tím něco udělat," míní čtyřiačtyřicetiletá učitelka Paula Watersová. "Požádali jsme o spolupráci několik pivovarů a nyní čekáme, který si nenechá ujít šanci na úspěch a výrobu nového piva pro ženy zahájí. Půjde tak o vůbec první fem-ale (female = ženský, ale = pivo) na světě," prozradila paní Watersová. Členové skupiny, která kampaň organizuje, doufají, že se jim podaří zatraktivnit mezi lidmi především skutečně dobrá piva, která se za pojmenování pivo nemusejí stydět. "Chytili jsme se výroku zpěvačky Madonny, která prozradila, že nedá dopustit na klasické britské hořké pivo, na takzvaný bitter," uvedla Watersová, která v rámci kampaně požádala zpěvačku o spolupráci. Zatím neúspěšně.

"Nabídli jsme Madonně čestné místo v porotě v rámci Britského pivního šampionátu, ovšem bez jakéhokoliv úspěchu či odpovědi. Přitom jde o největší pivní festival na světě, na němž se objevuje více než sedm set značek piv a jablečných moštů od výrobců z celého světa," říká odbornice na pivo. Watersová také věří, že o úspěchu ženského piva na trhu rozhodne jen férová konkurence s ostatními značkami piv.

Není nutné zdůrazňovat, že pivo má blahodárné účinky na lidské zdraví. Samozřejmě, pokud je konzumováno v rozumné míře. Vědci z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze nyní zjistili, že pití piva může mít pozitivní vliv na ženský organismus v klimakteriu. Pivo totiž obsahuje fytoestrogeny, tedy látky podobné ženskému hormonu estrogenu, jehož produkce během klimakteria klesá a řada žen musí pro zmírnění postmenopauzálních symptomů doplňovat hormony formou chemických produktů. Potřebné estrogeny by však mohly ženy získávat pitím speciálního piva, na jehož výrobě nyní vědci pracují. Více k tomu říká Karel Kosař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze: "Fytoestrogen, který se nalézá v pivu, má identické složení jako ženský estrogen. Naším úkolem je vyrobit nízkoalkoholické pivo s vyšším obsahem fytoestrogenů. Jejich vyšší obsah povede ke zlepšení zdraví žen v období menopauzy. Očekáváme, že to povede i ke zpomalení řídnutí kostí, což je negativní fenomén menopauzy."

Vy jste ale hustá

Přestože patnáct procent žen podle průzkumu agentury Stem/Mark pravidelně pije lahvové 10° pivo (točené jen 5 % žen), mnohé z nich si neuvědomují významný zdravotní rozdíl mezi nadměrnou a mírnou spotřebou piva. Pochopení zdravotních předností tradičního českého nápoje by mělo vést na jedné straně k omezení konzumace tam, kde má nadměrné pití piva blízko k alkoholismu, na druhé straně k definitivnímu zařazení mírné spotřeby tohoto nápoje do pitného režimu žen v zájmu jejich zdraví.

Tak jako je spotřeba piva nevyvážená, tak je nevyvážený i celý pitný režim. Pijeme málo a v nevhodné skladbě. Jen málokterá žena vypije denně 2 až 2,5 litru vody ve vhodných nápojích (pozor - pivo obsahuje 92 % vody), zato hodně vypijí silně močopudných nápojů s kofeinem, které je vlastně odvodňují, tedy vysušují (káva, skupina colových nápojů), a vysokoenergetických limonád slazených cukrem. Pivo není zdaleka tak energetické, jak se ženy domnívají. V půllitru desítky je v průměru okolo 200 kcal energie, zatímco v půllitru ovocné šťávy nebo mléka okolo 250 kcal a v půllitru vína dokonce 300 kcal energie. Podíl energie z cukrů na celkovém obsahu energie v pivu je 60 %. Pivo přitom obsahuje jak cukry jednoduché, které se spalují rychle, tak "pomalé" cukry, tzv. dextriny, z nichž se uvolňuje energie ještě dlouho po požití. Tím zajišťuje dodávku energie do těla nejen těsně po napití, ale i později. Cukry se v těle nehromadí, rovnoměrně se spalují a nepřeměňují se v obávaný tuk.

Malé množství alkoholu v pivu není z energetického hlediska vůbec na závadu. Právě naopak! Při odbourávání alkoholu účinkem enzymu dehydrogenázy vznikají volné radikály, které vstupují do rozkladných procesů tuků, a tím urychlují jejich energetické využití, namísto aby se tuky ukládaly. Proto začínají dietologové doporučovat fyzicky aktivním ženám třetinku piva jako vhodný iontový nápoj, který prodlužuje periodu spalování tuků nastartovanou kondičním cvičením.

Co už vás přesvědčí?

Jak alkohol, tak látky z chmelového extraktu zpomalují uvolňování vápníku z kostí, které je typické zejména pro starší ženy po menopauze a může být příčinou obávané osteoporózy. Tou trpí podle posledních údajů v ČR okolo jednoho milionu osob, převážně žen. Podle prognózy tohoto onemocnění jí bude do roku 2020 trpět dokonce 1,6 milionu žen! Správný pitný režim, obohacený v rozumné míře i pivem, znamená také dostatečné zavodnění ledvin, v nichž se tak usazuje méně vápenatých solí, které jsou příčinou tvorby kamenů.

U žen, jejichž organismus odbourává alkohol pomaleji než u mužů (mají méně enzymu dehydrogenázy), se považuje za rozumnou míru spotřeby 10 až 20 gramů alkoholu denně, což je přibližně obsah alkoholu v 0,3 až 0,5 litru desetistupňového piva. To je i množství významně snižující riziko srdečně-cévních onemocnění, která se dnes nevyhýbají ani ženám.

Pro ženy obzvláště vítaný je obsah kyseliny listové - vitaminu ze skupiny B - v pivu. Ta je nesmírně důležitá zejména pro ženy v reprodukčním věku, které mohou otěhotnět. Nedostatek této kyseliny totiž prokazatelně způsobuje vyšší riziko (až o 50 %!) takových vývojových poruch u novorozenců, jako jsou rozštěpy páteře a patra. Proto těmto ženám doporučovali gynekologové přijímat listovou kyselinu v doplňcích výživy. K nim nyní přibylo pivo jako zcela přírodní alternativní zdroj s překvapivě vysokým obsahem kyseliny listové.

Z pivovarských kvasnic přechází do piva také vzácný chrom, kterého je v běžné stravě stále větší nedostatek, i když jeho denní potřeba nepřevyšuje desítky mikrogramů (miliontin gramu). Tento stopový prvek podporuje aktivitu hormonu inzulinu, regulujícího hladinu cukru v krvi. Je-li chromu nedostatek, hladina cukru může být rozkolísaná, což vede k pocitům neodolatelných chutí, zejména na sladké. Důsledkem potom bývá nadváha, s níž nezatočí žádná dieta tak spolehlivě jako obohacování stravy chromem. Proč tedy k populárním chromovým a vlákninovým tabletám tedy ještě nepřidat třetinku piva denně?

Nelze vyčerpat všechny zdravotní výhody, které mají původ ve složení piva obsahujícím více než 2000 složek. Díky širokému spektru polyfenolů a dalších rostlinných antioxidantů obsažených v pivu není výzkum tohoto moku ještě zdaleka ukončen. To potvrzuje i poslední objev ze státu Oregon (USA): V pivním moku byl nalezen nový silný antioxidant se složitým názvem xantohumol. Jeho antioxidační "síla" má být jedna z nejvyšších. Pivo je nepochybně zdravé pro ženy, které vědí, kdy s pitím přestat. A pokud to vědí, jsou též náramné společnice.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jan Vinter

První dochovaná zpráva svědčí o tom, že benediktini v břevnovském klášteře v roce 933 vyráběli pivo. Nejprve byla výroba piva výsadou měšťanů a šlechty, ve 14. století pak byly zakládány cechy pivovarníků a výroba piva se rozšiřovala do té míry, že musely být zakládány průmyslové pivovary.

O světovou pověst českého piva se vedle českých sládků, známých zejména v období první republiky v celém světě, zasloužily především specifické podmínky pro pěstování ječmene a chmele.

Typické české pivo je charakterizováno zlatou barvou střední až vyšší intenzity, je více chmelené a především spodně kvašené s nižší mírou prokvašení. Po načepování či nalití do sklenice vytváří hustou bílou pěnu. Vyznačuje se silným řízem, typickou hořkostí a plností chuti.

K výrobě sladu se používá jarní dvouřadý ječmen, k jehož pěstování jsou zejména na Moravě vynikající podmínky. Pro chmelení je příznačné používání zejména žateckého chmele z oblastí Žatce, Úštěku a Tršic.

České pivo bylo, je a já jsem přesvědčen, že i bude sociálním fenoménem a součástí naší kultury a prostřednictvím dynamického rozvoje cestovního ruchu se stávají návštěvníci České republiky nadšenými propagátory konzumace českého piva po návratu do své vlasti. Průzkumy upozorňují, že vedle historických a kulturních památek je české pivo největším lákadlem k návštěvě České republiky.

Konzumace piva a jeho účinky na lidský organismus jsou předmětem stálých diskusí nejen u nás, ale i v zahraničí. Pivo obsahuje více než 30 minerálních a stopových prvků a vitaminů, které jsou při konzumaci piva přiměřené tělesné konstituci konzumenta prospěšné lidskému zdraví. Na podporu zodpovědné a umírněné konzumaci piva vznikla v roce 2003 společná iniciativa zodpovědných výrobců piva zaměřená především na výchovnou činnost a prevenci proti nadměrné či neodpovědné konzumaci piva. Hlavním cílem této iniciativy je zabránit konzumaci piva nezletilými či řidiči před jízdou.

Čeští pivovarníci přijali rovněž v roce 2006 kodex "Péče o pivo v gastronomii", jehož cílem je uplatnění zásad správného čepování a kultury podávání českého piva.

České pivovarníky reprezentuje nejen doma, ale i v zahraničí Český svaz pivovarů a sladoven, který je kromě působení v řadě mezinárodních organizací také od roku 2006 členem organizace evropských pivovarníků Brewers of Europe, kde výrazným způsobem prosazuje zájmy českých výrobců piva, sladu a navazujících odvětví. Zde bych se rád zmínil o našem usilí o ochranu pojmu české pivo v Bruselu v rámci geografického ohraničení jeho výrobců na základě vymezení analytických a smyslových vlastností českého piva.

České pivovarnictví a sladařství se dostalo v roce 2007 na vrchol z hlediska své produkce. Podílely se na tom jak velké, tak malé pivovary. Máme radost z velmi výrazného zvýšení výroby nealkoholického piva a ze stále širší palety piv speciálních. Z čeho nemáme radost, je výrazný nárůst cen základních surovin, zejména sladu, který přímo souvisí se zvýhodňováním producentů obilovin pro účely biopaliv. Trend zvyšování produkce českého piva souvisí především s proexportní orientací českého pivovarství. Export českého piva i jeho licenční výroba v zahraničí dosáhly v roce 2007 rovněž vrcholu, čímž si Česká republika vytvořila předpoklady pro udržení mezi deseti největšími vývozci piva ve světě.

Naším společným cílem je spokojenost koncového zákazníka s produktem, na jehož technologii, která vychází z tradičních receptur, a kvalitu, která je kontrolována nejmodernějšími metodami z pohledu světového vývoje, můžeme být plným právem hrdi!

Zdroj: iHNed.cz | Autor: František Krakeš - předseda ČSPaS

První sklenici piva vypijí Češi v průměru v 18.12, tu poslední ve 22.38. V drtivé většině konzumují jen mok vyrobený v Česku. Uvedl to včera zveřejněný průzkum Kdy a kde si Evropané užívají piva, v němž našinci dobyli první příčky hned několikrát.

Studii si nechal zpracovat nadnárodní pivovarnický gigant SABMiller. Vychází z odpovědí sedmi a půl tisíce lidí v 15 evropských státech. V každém z nich oslovil 500 osob.

Češi ve srovnání obhájili pozici největších pivních pijanů. Mají-li si v nabídce alkoholu vybrat, dvě třetiny z nich volí právě sklenici zlatavého moku. Slabší, ale stále většinovou pozici, má nápoj ještě v Německu, Polsku a Maďarsku. Propadl naopak ve Francii, kde si ho zvolí jen zhruba jeden z deseti konzumentů.

Čeští patrioti

Průzkum přiřadil Čechům i další první příčku, ve vyhledávání zboží z domácí produkce. Po českém pivu u nás sáhne 91 procent oslovených, což je dvojnásobek evropského průměru. Podobně patriotisticky jako Češi se chovají ještě Belgičané, kde národní produkty volí 81 procent dotázaných, a Němci se 79 procenty. Zcela bez nacionalistické pýchy přistupují k pivu ovšem Švédové, kde přes 80 procent jeho pijanů sáhne po dováženém moku.

Studie zachytila i jiný výjimečný znak české pivní kultury, zálibu vysedávat u orosené sklenice v restauracích ve společnosti několika známých. Stejně se chovají už jen Slováci. Běžný Evropan totiž pivo popíjí mimo hostince a bary, a to doma na soukromých večírcích a při grilování v zahradách. Trend podle pivovarů stále roste, akce často organizují ženy.

Pivo k obědu

Češi jsou na špici také v kategorii sledující, zda si lidé dávají pivo v době od 12 do 13.30. V Evropě tak v průměru činí desetina obědvajících, v ČR a Španělsku 17 procent. První příčka patří Dánům, kde oběd pivem zapije 24 procent z dotázaných.

Z pohledu četnosti si Evropané zlatavý mok většinou vychutnávají dvakrát až třikrát týdně, polovina z nich k tomu volí sobotu. Výjimkou jsou Francouzi, kteří ho vyhledávají ve středu. Vůbec nejméně se v Evropě popíjí v pondělí. Za největší fanoušky nápoje z chmelu průzkum překvapivě označil Španěly, kde si ho přes 30 procent dotázaných nalije denně.

Do evropského průměru se Češi zařadili snad jen při srovnávání denní doby, kdy vypijí první pivo. Je to v 18.12, u průměrného Evropana pak 18.08. Obecně nejdříve ke sklenici usedají Dánové. Nejpozději Nizozemci. Průměrné poslední pivo je pak v Evropě vypito ve 22.10. Rekordmany ve výdrži jsou pak Němci, kteří to odloží až na 22.59.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Lenka Hloušková

Přestože pivovary v Pardubickém kraji nezvýšily výrobu, zatím mají zákazníků dost. Vděčí za to především originální chuti, kterou se jim daří zachovat

Pardubice - Místní pivovary sázejí na originalitu. I když chuť piva od velké části větších a středních pivovarů se podle odborníků stále sbližuje, v Hlinsku, Pardubicích i v Poličce se chtějí uniformitě za každou cenu vyhnout.

„U nás dáváme důraz na zachování tradiční chuti Pernštejna, tedy zachování jemnější hořkosti,“ uvedl například ředitel pardubického pivovaru Karel Spilko.

Pivovary v kraji nemají hypermoderní technologie, z klasické výroby dělají výhodu a pivaři na to slyší. Podle znalců se chuť různých značek vzájemně přibližuje, zvláště těch, které vycházejí z obřích tanků velkých pivovarů. Ty se však brání a poukazují na to, že technologické novinky pomáhají udržet stabilní kvalitu piva. Podle odborníků někdy nechávají velké pivovary nápoj odležet méně, než je zapotřebí, některé pivovary zase získávají slabší piva tím, že silnější zředí vodou.

U piv uvařených v Pardubickém kraji si však zákazníci na přílišnou podobnost s chutí nápojů velkých pivovarů zatím stěžovat nemohou. Pernštejn, Rychtář nebo Hradební jsou poměrně dobrá piva, přestože nechutnají zrovna jako Gambrinus.

„Pernštejn není sice špica, ale je dost dobrý. Já mu dávám přednost, v tom jsem patriot. Jsem totiž pro regionální piva. Dříve třeba kudy člověk projížděl, všude se setkal s místními pivy, a teď třeba i v jižních Čechách, kde dříve byla nabídka Budvaru, Samsonu, Regentu a dalších regionálních piv, všude najdu jenom Gambrinus. A to mi docela vadí,“ uvedl Václav Tamchyna z Pardubic.

Za osobitou chuť piva vděčí hlinecký pivovar tomu, že jako jedni z mála používají při výrobě Rychtáře žatecký hlávkový chmel. „Samozřejmě, že hlinecké pivo má svou specifickou chuť, je hořčí, plnější, pěnivější,“ říká ředitel Milan Vedra. „Já piju jenom Rychtáře. Nevím přesně, jak bych jeho chuť vystihl, ale je prostě vynikající,“ poznamenal velký příznivec hlineckého piva Jiří Urban ze Starých Jesenčan.

Ředitel poličského Měšťanského pivovaru KarelWitz považuje za základ dobré chuti poličského piva ty nejtradičnější postupy a klasickou studenou cestu piva přes varnu, spilku, sklep i důraz na dodržování náležité doby ležení. Svoji chuť si hlídají všichni. Třeba i malý medlešický pivovar. „Každý si musí najít své pivo. To naše pijí lidi rádi proto, že je zdravé a jakési jiné. Většina ostatních piv je filtrovaná a pasterizovaná, těch zdravých látek, jako jsou vitaminy a bílkoviny, v nich není tolik,“ uvedla Milena Chalupová z medlešického rodinného pivovaru.

„Rozhodně nepřipomíná nějaké chemické laboratoře, naše pivo má plnou, chlebnatou chuť,“ říká pyšně sládek minipivovaru v Žamberku Zdeněk Kalous. Laici i odborníci se shodnou, že se chuť piv podle jejich regionální příslušnosti charakterizovat nedá. „Konkrétní chuť si určuje sám výrobce, a to jednak výběrem surovin - sladu, chmele, a technologickým postupem - způsobem rmutování, chmelovaru, kvašení, dokvašování, a tak dále,“ uvedl manažer jakosti Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze Pavel Čejka.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený

Zatímco produkce piva v celé zemi vzrostla loni o čtyři procenta, místní pivovary víc piva neprodaly. Ve dvou pivovarech dokonce výroba poklesla. Neznamená to ale žádnou pohromu.

„Nám nejde o zvyšování produkce, prioritou našeho pivovaru je vyrábět kvalitněji,“ uvedl Milan Vedra, ředitel hlineckého pivovaru.

Pivovar Rychtář produkuje šest druhů lahvových a šest druhů sudových piv. Loňská výroba dosáhla necelých osmdesáti tisíc hektolitrů, přibližně o tisíc hektolitrů méně než rok předtím. Hospodaření pivovaru skončilo stejně jako v předchozích letech ziskem.

Hůře si vedla Polička. Zatímco předloni v Měšťanském pivovaru v Poličce uvařili téměř 83 tisíc hektolitrů piva, loni to bylo 77 a půl tisíc hektolitrů. „Před valnou hromadou nebudu bližší podrobnosti k těmto číslům říkat,“ řekl ředitel Karel Witz.

V pardubickém pivovaru Pernštejn loni vyrobili přes 96 tisíc hektolitrů piva, o šest tisíc hektolitrů více než v předchozím roce. Za nárůst mohou děkovat exportu, když do zahraničí vyvezli o necelých pět tisíc hektolitrů piva víc.

Vedle tří větších pivovarů jsou v kraji i dva malé. Minipivovar v Žamberku funguje více než deset let. Loni uvařil a nabídl přibližně 300 hektolitrů Žamberského kance v pěti druzích. Na začátku tohoto desetiletí navázal na někdejší tradici rodinný pivovar Medlešice. I zde loni vyrobili 300 hektolitrů světlého i černého ležáku.

Podle zástupců pivovarů by se již letos cena piva neměla měnit. Výrazné navýšení cen sladu a chmele, které způsobilo poslední zdražení piva po Novém roce, by se podle nich nemělo již letos opakovat.

Zdroj: MF Dnes.cz

Mít reklamu na pivních táccích, ubrusech či slunečnících je pro pivovary normální, vymýšlejí proto nové možnosti. Benešovský pivovar Ferdinand chce najít své zákazníky i jinde než v hospodách, a tak se spojil s místní rockovou kapelou Keks, která začíná své letní turné.

„Chceme, aby lidé věděli, že v Benešově pivovar funguje, chceme se více otevřít veřejnosti. Pivovar stojí uprostřed města, je jeho součástí, byla by chyba, aby byl zavřený. Hledali jsme partnera,“ vysvětlil Petr Koubek z pivovaru Ferdinand.

Podle něj někteří obyvatelé či návštěvníci Benešova ani nevědí, že mají možnost objednat si celoročně exkurzi. „Chodí k nám turisté, kteří sem přijedou z Konopiště, ale i veřejnost, ta především na svátek Ferdinanda, kdy je den otevřených dveří. Málokdo ví, že lze vidět pivovar kdykoli,“ říká Koubek.

V pátek 30. května v areálu pivovaru vystoupí Aleš Brichta Band, Lahvátor či Beatles Revival Band. „Chceme pořádat více akcí, například i podzimní pivní slavnosti,“ doplnil Koubek.

Skupina Keks odehraje pod záštitou Ferdinanda patnáct koncertů na Benešovsku. Snaží se ale překročit středočeský region a chystá koncerty po celém Česku, například v červnu na festivalu Benátská noc na Malé Skále u Jablonce nad Nisou či v květnu ve Valašském Meziříčí.

„Pro nás není důležité propagovat benešovské pivo v Brně nebo Plzni, chceme se zaměřit na Benešovsko a Vlašimsko,“ tvrdí Koubek.

Letos Keks zahrají také na středočeském festivalu Votvírák v Milovicích a Sázavafestu v Kácově, také v Bitvě o Sázavafest na Konopišti. „Na festivalech hrajeme rádi. Je to jiné než dřív, doba se změnila, mají jinou úroveň, jiné návštěvníky. Máme možnost hrát na velké aparatury, má to výbornou atmosféru,“ poznamenal Štěpán Kojan, lídr skupiny Keks.

Vydat se do vzdálenějších koutů republiky se kapela rozhodla po úspěšném prodeji loňského CD Best opf Keks. „Dobře se prodávalo po celém Česku, lidé si o něj píší,“ doplnil Kojan.

Letos se příznivci Keksu dočkají další desky, natáčelo se v lednu a únoru, křest bude 9. října v pražském Lucerna Music Baru. Keks také odehraje přes 50 koncertů, nejbližší bude zítra v Kovářově.

Zdroj: MF Dnes.cz

Český svaz malých nezávislých pivovarů chce sjednotit všechny zbývající výrobce piva s převahou českého kapitálu. Od poloviny května proto změní stanovy. Uvnitř svazu vzniknou dvě nové sekce, které se cíleně zaměří na minipivovary a podniky s výstavem větším než 200.000 hektolitrů. Sjednocením tuzemských výrobců se posílí jejich vliv na legislativu, řekl prezident svazu Jiří Fusek. Nové stanovy schválila v pondělí 21. dubna valná hromada, do dvou týdnů je svaz předloží k registraci na ministerstvo vnitra.

Svaz v současnosti sdružuje 16 podniků s ročním výstavem maximálně do 200.000 hektolitrů. "Nově chceme motivovat ke vstupu také minipivovary dodávající třeba do jednoho či dvou hostinců, a naopak větší pivovary, které jsou ještě v českých rukou," řekl Fusek.

Pivovarů s výstavem větším než 200.000 hektolitrů a českým vlastníkem je podle něj na trhu asi osm až devět, mimo jiné například pivovary v Přerově, Jihlavě či Protivíně. Svaz se bude snažit, aby do něj vstoupily všechny.

"Hledáme vlastní formu, jak vytvářet konkurenční prostředí na trhu. Poté, co Heineken koupil pivovar Krušovice a Drinks Union, už patří zahraničnímu kapitálu kolem 85 procent tuzemského trhu. Prostor pro české pivovary se tak postupně ztrácí," dodal Fusek.

Jedničkou na českém trhu je Plzeňský Prazdroj s podílem na trhu skoro 45 procent, který vlastní druhý největší producent piva na světě SABMiller. Na druhém místě jsou Pivovary Staropramen patřící světové jedničce z Belgie InBev. Třetí je nizozemská pivovarnická skupina Heineken.

Zdroj: M&M.iHNed.cz