První dochovaná zpráva svědčí o tom, že benediktini v břevnovském klášteře v roce 933 vyráběli pivo. Nejprve byla výroba piva výsadou měšťanů a šlechty, ve 14. století pak byly zakládány cechy pivovarníků a výroba piva se rozšiřovala do té míry, že musely být zakládány průmyslové pivovary.

O světovou pověst českého piva se vedle českých sládků, známých zejména v období první republiky v celém světě, zasloužily především specifické podmínky pro pěstování ječmene a chmele.

Typické české pivo je charakterizováno zlatou barvou střední až vyšší intenzity, je více chmelené a především spodně kvašené s nižší mírou prokvašení. Po načepování či nalití do sklenice vytváří hustou bílou pěnu. Vyznačuje se silným řízem, typickou hořkostí a plností chuti.

K výrobě sladu se používá jarní dvouřadý ječmen, k jehož pěstování jsou zejména na Moravě vynikající podmínky. Pro chmelení je příznačné používání zejména žateckého chmele z oblastí Žatce, Úštěku a Tršic.

České pivo bylo, je a já jsem přesvědčen, že i bude sociálním fenoménem a součástí naší kultury a prostřednictvím dynamického rozvoje cestovního ruchu se stávají návštěvníci České republiky nadšenými propagátory konzumace českého piva po návratu do své vlasti. Průzkumy upozorňují, že vedle historických a kulturních památek je české pivo největším lákadlem k návštěvě České republiky.

Konzumace piva a jeho účinky na lidský organismus jsou předmětem stálých diskusí nejen u nás, ale i v zahraničí. Pivo obsahuje více než 30 minerálních a stopových prvků a vitaminů, které jsou při konzumaci piva přiměřené tělesné konstituci konzumenta prospěšné lidskému zdraví. Na podporu zodpovědné a umírněné konzumaci piva vznikla v roce 2003 společná iniciativa zodpovědných výrobců piva zaměřená především na výchovnou činnost a prevenci proti nadměrné či neodpovědné konzumaci piva. Hlavním cílem této iniciativy je zabránit konzumaci piva nezletilými či řidiči před jízdou.

Čeští pivovarníci přijali rovněž v roce 2006 kodex "Péče o pivo v gastronomii", jehož cílem je uplatnění zásad správného čepování a kultury podávání českého piva.

České pivovarníky reprezentuje nejen doma, ale i v zahraničí Český svaz pivovarů a sladoven, který je kromě působení v řadě mezinárodních organizací také od roku 2006 členem organizace evropských pivovarníků Brewers of Europe, kde výrazným způsobem prosazuje zájmy českých výrobců piva, sladu a navazujících odvětví. Zde bych se rád zmínil o našem usilí o ochranu pojmu české pivo v Bruselu v rámci geografického ohraničení jeho výrobců na základě vymezení analytických a smyslových vlastností českého piva.

České pivovarnictví a sladařství se dostalo v roce 2007 na vrchol z hlediska své produkce. Podílely se na tom jak velké, tak malé pivovary. Máme radost z velmi výrazného zvýšení výroby nealkoholického piva a ze stále širší palety piv speciálních. Z čeho nemáme radost, je výrazný nárůst cen základních surovin, zejména sladu, který přímo souvisí se zvýhodňováním producentů obilovin pro účely biopaliv. Trend zvyšování produkce českého piva souvisí především s proexportní orientací českého pivovarství. Export českého piva i jeho licenční výroba v zahraničí dosáhly v roce 2007 rovněž vrcholu, čímž si Česká republika vytvořila předpoklady pro udržení mezi deseti největšími vývozci piva ve světě.

Naším společným cílem je spokojenost koncového zákazníka s produktem, na jehož technologii, která vychází z tradičních receptur, a kvalitu, která je kontrolována nejmodernějšími metodami z pohledu světového vývoje, můžeme být plným právem hrdi!

Zdroj: iHNed.cz | Autor: František Krakeš - předseda ČSPaS