V čem se v Plzni vařilo pivo před více než půlstoletím, mohou od čtvrtka vidět návštěvníci plzeňského pivovaru. V rámci turistických prohlídek se totiž zpřístupnila stará varna z přelomu 20. a 30. let minulého století. Její restaurování a stavební úpravy trvaly skoro rok a skončily v listopadu. Pivovar za práce zaplatil skoro šest milionů korun.

Stará varna se během výroby několikrát přestavovala a opravovala. Definitivně přestala fungovat až v roce 2003. Od té doby ale výrazně zchátrala. Vrátit kouzlo 30. let mohl jen zkušený restaurátor technických památek. Pivovar vybral brněnského odborníka Tomáše Flimela. Ten viděl poprvé svoje dílo doplněné i stavebními pracemi až dnes (7. 12.).

„Naše práce na kovových částech varny skončila v dubnu. Pracovali jsme na tom v pěti až sedmi lidech čtyři měsíce, a to včetně sobot a někdy nedělí. Bylo to velmi náročné,“ uvedl včera Flimel. Podle něj se věci, které šly demontovat, odvážely do dílen v Brně a na pevno ukotvené předměty se upravovaly na místě. „Mezi Plzní a Brnem jsme za tu dobu jeli asi 40krát a to vždy dvěma až třemi auty,“ vzpomíná Flimel.

K nejtěžším úkolům prý patřilo povolit přepouštěcí kohouty u rmutovacích kádí a přidělat na měděné klobouky kádí nová dvířka. „Zhruba v 70. nebo 80. letech někdo osadil dvířka na kádích plastovými úchyty. Ty tam nemohly zůstat. Musely se udělat nové kladkové šoupačky z kovu. Klobouky byly ale obouchané a každý měl jiný tvar, takže se musely na každý klobouk zvlášť vyměřovat,“ popisoval úskalí Flimel s tím, že na varně je šest souprav po jedné varné a jedné rmutovací kádi.

Dále se restaurovala korýtka s přepouštěcími kohoutky a různé měděné spoje. Podle restaurátorovy manželky Bohumily Flimelové se jednalo o jednu z náročnějších zakázek jejich dílny. Mnohem obtížnější prý ale bylo restaurovat pivovar v Dalešicích, kde se natáčel film Potsřižiny. „Tamní varna byla ještě starší a v mnohem horším stavu. Plno věcí se tam muselo dovézt odjinud nebo nově vyrobit,“ vzpomíná Flimelová na první zkušenost s pivovarem.

Manželé také například restaurovali známou výtahovou kancelář Tomáše Bati ve Zlíně a některé exempláře Národního technického muzea.

I stavebně dokončenou varnou byli mile překvapeni. „Při restaurování jsme vycházeli až ze 70 let starých fotografií a musím říci, že i po stavební stránce se podařilo prostor přiblížit původnímu stavu,“ dodal restaurátor.

Varna se stala společně s expozicí surovin novou částí turistické trasy pivovarem. „Projít celou trasu teď trvá zhruba hodinu a půl,“ říká manažer technických služeb pivovaru Vladimír Burian. Do turistické trasy dále patří návštěvnické centrum, hala slávy, sklepy, nová varna, nová plnírna lahví a plechovek a v rámci právě probíhajících speciálních prohlídek ´Znáte svou Plzeň?´ jsou veřejnosti mimořádně k nahlédnutí i interiéry pivovarská věže. Fotogalerie zde ... (Plzeňský deník)

Vodárenská věž v Plzeňském Prazdroji, která zásobovala vodou pivovar po většinu 20. století, právě slaví 100. výročí. Stavbou ve stylu holandských větrných mlýnů pivovar reagoval na rostoucí oblibu piva Pilsner Urquell ve světě, kdy bylo potřeba zajistit dostatečný přísun vody do rozšiřující se výroby. Vodárenská věž se objevila letos na podzim také na poštovní známce v rámci edice „Technické památky“.

Na začátku 20. století prudce rostl zájem o plzeňské pivo, a proto bylo nutné zajistit pivovaru dostatečné množství vody pro výrobu. Tehdejší šéfinženýr závodu František Spalek byl pověřen projektem stavby vodárenské věže. Spalek vykonal studijní cestu po německých průmyslových závodech, kde hledal pro projekt inspiraci. Jako místo stavby byl zvolen nejvýše položený bod v areálu pivovaru, bývalý plzeňský popravčí vrch, kde kdysi skončil svou životní cestu i Jan Sladký-Kozina. Stavba probíhala v letech 1901 – 1907 a nová věž byla zkolaudována čtyři dny před Štědrým večerem 20. prosince 1907.

U příležitosti letošního kulatého výročí bude věž dnes večer slavnostně nasvícena. Plzeňané i návštěvníci se budou moci kochat nočním pohledem na architektonickou dominantu pivovaru až do konce února. Světla ozáří špičku věže, její trup i ochoz, takže rozsvícená věž by měla být vidět z celé Plzně. Navrhnout a umístit osvětlení na technickou památku jako je vodárenská věž bylo velkou výzvou pro plzeňskou firmu Ateliér Maur. „Na kompletní osvětlení věže jsme použili celkem 2831 žárovek a přes dva kilometry kabelů,“ říká Dušan Kokaisl z Ateliéru Maur.

„Pro návštěvníky pivovaru jsme připravili možnost vstoupit do věže a prohlédnout si tuto architektonickou památku zevnitř.,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka turistiky a historického dědictví Plzeňského Prazdroje a dodává: “Pivovar užíval věž až do listopadu 2005 a za celou dobu nikdy nevypověděla služby. Prošla pouze dvěma rekonstrukcemi v letech 1960-63 a 1987-91.“

Věž má výšku 50 metrů, Z vrcholu shlíží již od jejího dokončení na pivovar korouhev v podobě sochy Gambrina. Stěny věže mají u země průměr 2,67 metru. V kopuli jsou dvě nádrže: ta větší s objemem 5530 hl je určena na varnou vodu přiváděnou z podzemních vrtů na Roudné, ta menší má objem 2540 hl a využívala se pro říční užitkovou vodu.Dříve stačilo toto množství vody na uvaření cca 700 hl piva, na konci roku 2005, kdy se věž zavírala, bylo možné díky úsporám ve výrobě uvařit ze stejného objěmu více než 2000 hl piva.

Vodárenská věž plzeňského pivovaru se dočkala dárku ke stému výročí již začátkem října. V rámci edice Technické památky byla vytištěna poštovní známka v hodnotě 18 korun s rytinou věže od výtvarníků Jana Kavana a Václav Fajta. Foto 1 2 3 (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Bratislavskú značku preberajú Moravskoslezské pivovary Přerov, ktoré ovládajú i vyhniansky Steiger. Veľkovýroba piva Stein v širšom centre Bratislavy definitívne končí. Luxemburská developerská spoločnosť Orco Property Group, ktorá dávnejšie kúpila budovy i pozemok pivovaru na výstavbu nového komplexu s kanceláriami a bytmi, pre značku Stein našla nového majiteľa.

Obchodný riaditeľ pôvodného vlastníka pivovaru – firmy Stein Beverages – Dušan Pfeifer potvrdil informácie Pravdy, že podnik preberajú Moravskoslezské pivovary Přerov. Spolu so zatiaľ nespresnenou zahraničnou investičnou skupinou.

Podľa informácií TRENDU má byť týmto zahraničným partnerom britská firma Endemit. Spolu s ňou Moravskoslezské pivovary prevzali vlani iný slovenský pivovar – Steiger Vyhne.

Možno tak očakávať, že sa pri Steine zopakuje ten istý model ako pri Steigeri: Endemit zafinancuje kúpu Steinu, a o prevádzku sa bude starať česká pivovarnícka spoločnosť.

Posledné pivo Stein sa v starých bratislavských priestoroch uvarilo minulý mesiac. Českí pivári chcú v produkcii pokračovať tak, že fľaškový Stein bude prevažne vyrábať Steiger a sudový jeden z moravských závodov.

No malá produkcia sa udrží aj na starom mieste. Nový investor si od Orco vyrokoval, že v malom objeme sa bude môcť Stein variť aj v mini pivovare priamo v novovybudovanom kancelársko-bytovom komplexe. Jeho súčasťou bude aj reštaurácia s výčapom. (Etrend)

Frontu jako na banány z dob totality včera zažilo krajské město. Přesně ve dvě hodiny odpoledne se po pěti letech otevřely dveře historické pivnice Masné krámy. Dav nedočkavých vletěl dovnitř jako torpédo.

Rekonstrukce pivnice se vlekla vinou sporů mezi spolumajiteli. Největším podílníkem je město, které také zorganizovalo přestavbu za třicet milionů korun. Restauraci provozuje Budějovický Budvar.

„Moc se mi interiér líbí. Je modernější než dřív, ale když člověk vejde do dveří, je pořád v Masných krámech,“ hodnotil poslední vedoucí původní pivnice před přestavbou František Vlček.

V září 2002 odtud odcházel Vlček se svou firmou VELFA těžce zklamaný, včera měl dobrou náladu. Hospodu tehdy zavřel hygienik. „Také jsme plánovali rekonstrukci. Určitě by dřív stála míň,“ poznamenal.

Rekonstrukce prošla v rekordním čase, hlavní stavební úpravy začaly až v září. Postavila se nová kuchyň a znovu vyštukoval a zařídil interiér včetně podlah.

„Zvítězil zdravý rozum,“ poznamenal včera ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček, který byl u zahájení od 11 hodin, kdy měli do útrob vstup pozvaní čestní hosté.

Budějovický Budvar chce podle Bočka využít pivnici jako propagaci národního podniku. Kromě toho, že zde povede gastronomii, tu bude nabízet suvenýry a reklamní předměty. U pípy, která vydala první litry kroužkovaného ležáku, si včera ťukali s půllitry ředitelé firem a politici. Pivo si zkoušela točit i náměstkyně primátora Ivana Popelová.

„Pivnice je perfektní, originální, čistá, dobře zařízená,“ chválil odborník na gastronomii Petr Stupka.

Masné krámy mají po úpravě 178 míst pro hosty. Změnila se dodávka piva, k výčepu je přiváděné ze čtyř tanků, na které návštěvníci vidí.

Se včerejším otevřením přivalil dav do pivnice i první turisty. „O jejich otevření jsem se dověděl před týdnem. Vzal jsem si volno a přijel i s manželkou a švagrem,“ uvedl Johann Prügl z rakouského Ulrichsbergu.

Ceny točeného piva kroužkovaný ležák 29, tmavý ležák 29, výčepní desítka 29 Kč. (MF Dnes)

Jednu z nejslavnějších českých značek vede už více než patnáct let. Celou tu dobu šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček čelí právním bitvám s americkým gigantem a bojuje o místo mezi zhýčkanými českými pijáky piva. A teď do třetího tisíciletí přivedl další jihočeskou legendu, slavnou pivnici Masné krámy.

Právě jste v Českých Budějovicích po pěti letech znovu otevřeli slavnou pivnici Masné krámy. Co pro vás tohle místo znamená?

Pro hodně lidí, a nejen z Budějovic, to je srdeční záležitost, kde se budoval vztah ke značce přes půl století. Tedy od počátku padesátých let, kdy se středověké Masné krámy změnily z prodejny masa na pivnici. A jiné pivo než budvarské se zde nikdy netočilo. Proto si určitě tenhle pivní chrám přijdou prohlédnout.

V čem budou Masné krámy jiné?

Památkáři si tuhle středověkou stavbu sice pečlivě hlídali, ale vývoj nikdo nezastaví. Každý box, každá kóje má svou klimatizaci, pro zimu i s přívodem teplého vzduchu. V každé je vlastní ozvučení pro televizní přenosy a bezdrátové internetové připojení. Prostě do památky z 16. století přišlo třetí tisíciletí. Co se nezmění, bude určitě tradiční česká kuchyně a koneckonců i naše pivo. U výčepu si budou moci lidé dát pořád pivo "na stojáka", proti němu zase budou stoly štamgastů. Všichni, co jsme se podíleli na rekonstrukci, jsme mysleli na spokojenost zákazníka. To musí být někde vidět.

Vzpomenete si ještě, kdy a kterého piva jste se poprvé napil?

V každém případě to musel být Budvar. V tom-hle pivovaru dělal i můj otec a já v něm vyrostl. Nedovedu si proto představit, že bych se k jinému pivu dostal dřív. Ale víc než tohle si pamatuji, že rodiče mi nikdy žádné pivo ani jiný alkohol nezakazovali. Snad i proto jsem podobným kratochvílím nikdy nepropadal. Stejně jsem vedl i své děti. Cesta striktních zákazů nikam nevede. To je až ta poslední brzda.

Rozumíte všemu, co se týká piva?

Nikdy nemůžete říct, že rozumíte všemu. Zvláště v dnešním informačním světě. V něm je nutné neustále přijímat zprávy, analyzovat je, připravovat rozhodnutí. Nezakrývám, že i tomu věnuji dost času. Zvláště když se připravuji na nějaká jednání nebo třeba zastupování podniku před soudem v případě známkoprávních sporů.

Kormidlem Budvaru točíte už přes patnáct let. Jste na to pyšný?

Takhle o tom nepřemýšlím. Snažím se být za všech okolností realistou, který se starostlivě dívá dopředu. Neohlížím se, abych si užíval úspěch. To je zrádné. Navíc úspěch bývá někdy smrtelný.

Když jste se stal ředitelem, bylo vám čtyřiatřicet. Vzpomenete si ještě, co jste zaměstnancům poprvé říkal?

To už vážně nevím. Ale protože se na svět dívám realisticky, určitě jsem jim nesliboval nic zvláštního. Už proto, že v té době jsme začínali po odtržení od Pivovarů České Budějovice jako samostatný právní subjekt a situace nebyla zrovna jednoduchá. I když jedno jsem slíbil. A to, že odměňování bude úměrné výkonu pivovaru a jiné kritérium pro to není. To koneckonců platí dodneška.

Jakou zkušenost jste si během těch let odnesl?

Že ten, kdo řídí, musí i kontrolovat.

O co vám vlastně v práci jde?

To je zřejmé: dělat dobrou práci.

O co vám naopak nejde?

Dokazovat si, že jsem nejchytřejší.

Udělal jste nějaké rozhodnutí, o němž dnes víte, že bylo chybné?

Neznám nikoho, kdo je v řídící funkci a dělal by jen správná rozhodnutí. Jsou proto i špatná. Jde jen o to, aby jich bylo co nejméně. Nejhorší však je neudělat rozhodnutí žádné. Tvářit se, že se nic neděje třeba proto, že by se člověk něčeho nebo někoho zrovna obával.

Co vám v poslední době udělalo radost?

Postavení v českém žebříčku nejhodnotnějších obchodních známek, který koncem listopadu zveřejnily vaše Hospodářské noviny. Budějovický Budvar v něm skončil druhý hned za Škodou Auto. Potěšilo mě to, protože šlo o první podobnou anketu, která seřadila značky nikoli jen podle známosti, ale také podle ceny. I když ta cena tam nikde nezazněla.

Jaká je hodnota značky Budweiser Budvar? Náš list ji odhaduje na několik miliard korun, ministr průmyslu a obchodu Říman už mluvil dokonce o cifře až kolem třiceti miliard korun.

Nebylo by ode mne vhodné se k tomu vyjadřovat. Nechám to bez komentáře.

Proč?

V době, kdy se připravuje analýza transformace Budvaru z národního podniku na akciovou společnost, to je jistě zajímavý údaj. Ale jakékoliv oceňování je předčasné. To by přicházelo v úvahu až v okamžiku, kdy se vlastník rozhodne odprodat své akcie. Ale už anketa vašich novin ukázala, že naše značka jednoznačně v Česku patří mezi ty prémiové. Myslím, že to je důsledek dlouhodobé práce se značkou a celkového postavení našeho piva v Česku, v Evropě i ve světě. Značka nikdy nežije sama. Je úzce spojena s výrobkem a výrobcem. Nejdůležitější je však zájem zákazníka. V tomhle kontextu se to všechno musí posuzovat.

Máte z něčeho strach?

Možná z úspěchu, jak už jsem říkal. Úspěch prostě může být i smrtelný. Každý top manažer vám řekne, jak je těžké úspěch stále opakovat a potvrzovat. Čeká se to, ale když se na věc podíváte realisticky, historie jasně ukazuje, že jsou léta hubená a léta tučná a těžko to bude jinak.

V čem může být úspěch podle vás smrtelný?

Globalizovaný svět je strašně rychlý. Na pivním trhu stále převažuje nabídka nad poptávkou. Pak stačí pár chyb a jedete z kopce dolů. To není prostředí pro sladký spánek na vavřínech. Když si řeknete, takhle jsme to dělali dřív, tak proč to měnit, jste na nejlepší cestě ke konci. Zní to možná otřepaně, ale na potřeby trhu a zákazníků se musí reagovat neustále. Je třeba zajímavé sledovat vývoj chutí a psychologii spotřebitele. Pivo je nápoj, který usnadňuje komunikaci, vytváří společenské nálady. To platí nejen pro Česko, ale i jiné země, kde je pivo nositelem příjemné nálady a nevázané, uvolněné diskuse.

Jaký teď panuje trend "chuťových nálad"?

Nová generace si přinesla jiné chuťové zvyklosti, protože vyrostla na nápojích cocacolového typu. Proto preferuje logicky sladké nápoje a ty hořké jí moc nechutnají. Některé pivovary v Evropě na to zareagovaly výrobou míchaných nápojů - piva s limonádou, piva a coly, nebo vaří méně chmelená piva, která nejsou tolik hořká. To je trend, který momentálně běží.

Jak na to budete reagovat?

Určitě nebudeme měnit hořkost našeho piva, protože jeho charakter je právě těmto konzumentům dost blízký. Budweiser Budvar se vyznačuje nižším obsahem hořkých látek, než mají jiná česká piva. Navíc naše hořkost je jemná a dráždivá, vybízející k další pitelnosti. Vidíme to na tom, jak se mění věk našich cílových skupin právě směrem k mladší generaci.

Co znamená pitelnost?

To je termín pro pivo, kterého se napijete a máte chuť si dát další. Doušek prostě vybízí k dalšímu půllitru. Mimochodem, pro naše pivo to je typická vlastnost.

Lze to chemicky vysvětlit?

Pitelnější pivo má víc polyfenolů. Ty způsobí srážení aminokyselin, které máme ve slinách. Tím se vzbuzuje dojem, že máme v ústech sucho a tím i další žízeň. To pro česká piva platí obecně. Budvar má však navíc od nepaměti štěstí, že i když představuje vysoce prokvašené pivo, přesto zanechává dojem sladové a plné chuti s jemným chmelovým aroma. Není to prostě sodovkové, prázdné pivo. A protože jsme v republice už asi jediní, kdo chmelí kvalitním hlávkovým žateckým chmelem, který obsahuje právě větší podíl polyfenolů, má naše pivo větší předpoklad k vyvolávání dojmu větší pitelnosti. My s ní samozřejmě kalkulujeme. Ostatně ona je výsledkem vaření skvělého a poctivého českého piva.

Leckoho jste z počátku roku překvapili obchodní smlouvou s americkým Anheuserem, tedy vaším hlavním konkurentem v boji o registraci známek Budweiser. Jak k tomu došlo?

Možná to bylo překvapení, ale hlavně šlo o racionální rozhodnutí. Pro ně byla klíčová situace na americkém trhu, kde chce Anheuser- -Busch zůstat importérem číslo jedna. A to při zájmu Američanů o cizí pivní značky znamená mít patřičné portfolio. V rámci těchto úvah jsme byli osloveni a dotáhli jednání do konce.

Jenomže vy se s Anheuserem přete o Budweiser už víc než sto let. Kde se najednou vzalo takové oteplení vztahů?

Možná to po eskalaci soudních sporů počátkem třetího tisíciletí pokládáte za oteplení, ale tady jde o klasickou obchodní smlouvu. A s ní nejsou spojena žádná jiná ujednání.

Dobře, ale jasné je, že počet sporů klesá...

Obě strany pochopily, že to je byznys dobrý tak pro právníky. Tam, kde spory jsou, dobíhají. Na tom se nic nemění.

Logicky se ale nabízí úvaha o zájmu Američanů privatizovat Budvar...

O tom spekuluje hodně novinářů, ale při obchodních jednáních se šéfy Anheuser-Busche to neřešíme. Jestli to řeší někde jinde, opravdu nevím. (iHNed)

Masné krámy jsou stále značka, která táhne. Přesvědčil se o tom Budějovický Budvar, který bude zítra tuto českobudějovickou pivnici po pěti letech znovu otevírat.

Internetovou adresu www.masnekramy. cz totiž obsadil majitel restaurace U Tří sedláků, která s Masnými krámy sousedí a čepuje výhradně plzeňské pivo. Adresu chce využít k vlastní propagaci. Provozovateli Masných krámů se přitom přihodilo něco podobného, co se stalo před lety například Jihočeskému kraji nebo městu České Budějovice.

Obě instituce se začaly ucházet o logický název adresy pozdě a vyšla na ně pomlčka - www.kraj-jihocesky.cz a www.c-budějovice.cz. To může lidi, kteří neznají přesnou adresu, dokonale zmást.

Firma, jež provozuje restauraci U Tří sedláků, přitom chce, aby doména, za kterou platí 150 korun ročně, přivedla návštěvníky internetu k ní právě přes Masné krámy. Adresu obsadila před dvěma lety. „Na webové stránce už pracuje náš grafik. Lidé se tu dozví, že naše restaurace patřila k Masným krámům jako kuchyně. Docela nás překvapilo, že taková doména byla ještě volná,“ uvedl vedoucí restaurace U Tří sedláků Marek Šerhant.

Takzvané domény - adresy webových stránek, zneužívají často konkurenční firmy nebo spekulanti, kteří je pak nabízejí za vysoké částky. Šerhant poznamenal, že překvapivě jsou stále volné další adresy připomínající Masné krámy.

Objekt s restaurací U Tří sedláků se od Masných krámů oddělil po roce 2002, kdy se mezi sebou nedokázalo domluvit šestnáct spoluvlastníků pivnice. Restituentka z Prahy s osamostatněním souhlasila, a tím připravila restauraci o kuchyň se zázemím. Samotný hostinec U Tří sedláků s vchodem z České ulice přitom fungoval v místě dříve než pivnice Masné krámy.

Podle Šerhanta se jeho firma snažila po roce 2002 dohodnout s vlastníky Masných krámů na propojení obou provozoven, ale neuspěla.

Samotný Budějovický Budvar musel použít k propagaci pivnice adresu s pomlčkou podobně jako Jihočeský kraj, to znamená www.masne-kramy.cz.

„Adresa, kterou si zaregistrovala sousední restaurace, nám zatím nevadí. Uvidíme, co se na ní objeví,“ míní mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec. (MF Dnes)

Po více než pěti letech se včera do budějovické restaurace Masné krámy vrátilo pivo. Čtyřicet hektolitrů kroužkovaného ležáku ovšem zaměstnanci Budějovického Budvaru kupodivu v sudech nepřivezli.

„Dodávku piva zajišťují přepravní tanky z malého auta, které jsme vymysleli na závoz historických center, kam se velké auto nedostane. Naplníme je u nás v pivovaru a hadicí přetlačíme pivo přímo k výčepu: pivo má u něj být co nejblíž, to každý štamgast dobře ví,“ řekl vrchní sládek Budvaru Josef Tolar.

Masné krámy otevřou 5. prosince, do té doby „kroužek“ dokvasí. Kromě něj bude restauarce nabízet tmavý ležák, desítku, pivo Superstrong i nealkoholické.

„A jako zvláštnost Carlsberg, který prodává naše pivo na Balkáně nebo ve Skandinávii,“ doplnil Tolar. (MF Dnes)

Pohled ředitele pivovaru

Jako úspěšný hodnotí letošní rok ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák. Přesto ve výrobě nepřekonal rekordní výstav z loňského roku, kdy na trh odešlo přes 166 tisíc hektolitrů piva. „První pololetí sice vypadalo nadějně, ale letní měsíce trochu zůstaly za očekáváním. Loni jsme také uvařili řádnou exportní dodávku. Naše produkce se bude pohybovat kolem 160 tisíc hektolitrů,“ říká Benák.

* Vaše pivo získalo v minulých letech řadu ocenění, přibyla k němu nějaká i letos?

Na soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal v kategorii ležáků první místo Francinův ležák. Klání se zúčastnily téměř všechny české pivovary, takže si této ceny velmi považujeme. Z dalších čtyř soutěží na různých místech v Česku jsme si přivezli dalších šest ocenění čili nejvíce v novodobé historii pivovaru. I to je důkaz, že kvalita piva stoupá.

* Letos jste pronikli i na izraelský trh. Jak se vám to podařilo?

Do Izraele nyní dodáváme speciální pivo s názvem Nitro Lager Beer, a to dokonce do košer obchodů. V těchto prodejnách jsou potraviny zpracované podle pravidel židovské víry. Pro označení piva košer je nutno získat certifikát potvrzující splnění všech předepsaných zásad. V červenci jsme u nás přivítali izraelského rabína Menachema Kalachaima, který si prohlédl náš pivovar a byl spokojen. Koncem září jsme pak obdrželi toto důležité osvědčení. Předpokládáme, že díky tomu naše pivo poputuje do Kanady a Spojených států.

* Budete zdražovat?

Ještě koncem roku se zvýší ceny, přesto jsem přesvědčen, že naše pivo stále patří k těm cenově přijatelnějším. Jenom připomenu, že sladovnický ječmen, základní surovina pro výrobu piva, byl zdražen téměř o sto procent. Ceny chmele stouply přibližně o dvacet procent. Nahoru jdou i ceny energií. Ostatně k podobným úpravám přistoupily i jiné pivovary.

* Před časem se hovořilo o tom, že budete vařit pivo s guaranou?

Bohužel tento projekt se zastavil. Náš partner, vlastník receptury, stále řeší nějaké technologické a marketingové záležitosti. Pilotní dávka prošla úspěšnými zkouškami, pivo mělo stabilní chuť a vzhled. Bohužel zatím nemohu dát uspokojivou zprávu o zahájení výroby.

* Přicházíte s nějakou inovací při vaření piva?

Připravujeme technologické zlepšení výroby zlatého moku, tedy nepřetržitou automatickou regulaci hlavního kvašení. Dříve tuto činnost ovlivňoval lidský faktor, což nebylo úplně ideální. V podstatě to mohlo nepříznivě působit na chuť a vlastně i kvalitu piva. Nové zlepšení tyto vlivy vyloučí. (MF Dnes)

Pivovar Velké Popovice letos přilákal rekordní počet návštěvníků, o tomto víkendu jeho prohlídkovou trasu navštívil 10 000. návštěvník, Petr Žůrek ze Suchých Lazců u Opavy. Návštěvnost pivovaru oproti předchozímu roku vzrostla o více než 30 %. Pivovar se těší také velkému zájmu zahraničních návštěvníků, vedle Čechů je atraktivní destinací zejména pro Rusy, Angličany nebo Maďary. Letos pivovar navštívilo přes 3600 zahraničních hostů, což ve srovnání s rokem 2006 představuje více než 200% nárůst. Pivovar Velké Popovice je jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu.

Pan Žůrek, který se stal 10 000. návštěvníkem letošního roku, se do pivovaru vypravil v rámci soutěžního programu pro hostinské a jejich věrné hosty, nazvaného Kozlovo ocenění. Cesta do pivovaru Velké Popovice, spojená s prohlídkou a celodenním programem, se pravidelně stává odměnou pro majitele a návštěvníky provozoven, které dosáhnou stanovené výtoče piva Velkopopovický Kozel. Do Velkých Popovic pan Žůrek zavítal spolu s kamarády z restaurace Heja. „Do Velkých Popovic jsme se dostali s kamarády za 300 vypitých hektolitrů u nás v restauraci. Na cestu do pivovaru jsme vyráželi brzy ráno a vůbec jsem nečekal, že bych se mohl stát jubilejním návštěvníkem. Certifikát 10 000. návštěvníka roku 2007 pověsím na čestné místo u výčepu v restauraci Heja u nás v Suché Lázce a plyšového kozla budeme mít s kamarády jako maskota a vzpomínku na cestu do velkopopovického pivovaru,“ řekl Petr Žůrek a dodal: „S Kozlem jsem se setkal i na letošní dovolené ve Finsku a velmi mě potěšilo, že i Finové pijí naše výborné pivo.“

„Velmi si ceníme zájmu o náš pivovar a o přímou zkušenost s vařením piva. Velkou radost nám také dělá rostoucí zájem zahraničních hostů. Nejčastěji jde o země, kde se Velkopopovický Kozel licenčně vyrábí a úspěšně prodává, a návštěvníci jej tak již znají z lokálních reklamních kampaní. Pro nás je jednoznačně dobrou vizitkou, že je jejich spotřebitelská zkušenost motivuje i k osobní návštěvě místa, kde se Kozel vyrábí a kde je „doma“. Domácí návštěvníci pak oceňují zejména historický vzhled a malebnost celého areálu pivovaru, jakož i způsob, jakým je jeho specifičnost zachovávána v novodobých podmínkách,“ říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

V létě i na podzim, z Čech i z ciziny

Největší zájem o exkurze v pivovaru je již dlouhodobě v květnu až červnu a následně na podzim, od září do listopadu. Rostoucí poptávka se týká jak domácích, tak zahraničních hostů, u těch pak jednoznačně převažují návštěvníci z Ruska. Zvýšenou návštěvnost pivovar zaznamenává i v době konání speciálních akcí, jako je například červnový Den Kozla, zářijový Den otevřených dveří. Populární je také jarní Pochod krajinou Františka Ringhoffera, kde pivovar představuje jedno ze zastavení regionální naučné stezky.

Prohlídku pivovaru korunuje ochutnávka

Devadesátiminutová exkurze do pivovaru je spojená s ochutnávkou piva na původní varně z roku 1928. Nabízí ukázku surovin, ze kterých se pivo vaří, představuje měděnou varní soupravu s varními kotli o kapacitě 500 hl. Videospot přibližuje, jak probíhá hlavní kvašení piva na spilkách. Další zastávka prohlídky je v ležáckém sklepě, kde v tancích dokvašuje pivo. Následuje stáčírna lahví s plně automatickou lahvovou a kegovou linkou. Jejich kapacita je 36 000 lahví a 330 KEG sudů za hodinu. Nejnovější investicí byla instalace nového inspektoru lahví, který využívá nejmodernějších metod kontroly. Foto zde ... (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Skupina privátních českých investorů se v těchto dnech stala majitelem uherskobrodského Pivovaru Janáček. Ačkoliv není zcela jasné, kam budou směřovat kroky nových vlastníků, přicházejí z jejich řad informace vylučující možnost, že brodský pivní producent přestal zlatavý mok vyrábět. Noví majitelé údajně nenaplánovali Janáčkovi osud dnes už zcela osiřelého Pivovaru Jarošov.

„Naším hlavním záměrem je odolávat tlaku nadnárodních korporací pivních producentů. Věříme tomu, že zapojením do silné české skupiny si Pivovar Janáček svoji pozici na trhu upevní,“ řekl exkluzivně pro Slovácký deník Zdeněk Radil, jeden z reprezentantů investorů a zároveň místopředseda představenstva pivovaru Černá Hora. K obavám o ztrátu práce podle jeho slov nemají lidé v brodském pivovaru důvod.

„Pivovar Janáček nás kvalitou svých produktů v posledních letech přesvědčil o vysoké úrovni tradičního českého piva vyráběného klasickou technologií. Propouštět nemáme v úmyslu,“ uklidňoval Radil. Historie vaření piva v královském městě Uherský Brod má tradici, která sahá do středověku. První společný pivovar, který nahradil právovárečné domy, si tam měšťané postavili v roce 1614. (Slovácký deník)

Pivovar Ostravar dostal novou posilu. Od začátku prosince stojí v jeho čele Hans-Arnd Dahnken z Německa (40), který se stal vrchním sládkem pivovaru Ostravar. Ve funkci nahradil Roberta Kuželu, který nyní vede oddělení logistiky společnosti Pivovary Staropramen.

Hans-Arnd Dahnken platí v přední světové pivovarnické skupině InBev, kam Ostravar majetkově prostřednictvím Pivovarů Staropramen náleží, za zkušeného pivovarníka. Vyučil se ve vyhlášeném německém pivovaru Becks a diplomovaným vrchním sládkem se stal po absolvování Technické univerzity ve Weihenstephanu. Kromě působení v pivovaru Becks uplatnil Dahnken své bohaté znalosti také v dalších zemích v rámci skupiny InBev – naposledy v karibském pivovaru Bucanero.

„Vést pivovar v České republice, která je svým pivem světově proslulá, je pro každého velká pocta. Do Ostravy jsem se proto velmi těšil. Dlouhou dobu jsem strávil poznáváním českého pivovarnictví a hlavně specifik piva Ostravar, které, musím říci, mi velmi chutná. Ostravar bude nadále vyrábět skvělé pivo tak jako nyní a já věřím, že svými zkušenostmi přispěji k dalšímu rozvoji pivovaru,” uvádí Hans-Arnd Dahnken, nový vrchní sládek pivovaru Ostravar. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Vůbec poprvé v historii uvaří nyní přerovský pivovar Zubr pivo z vlastních kvasnic. Lidé jej budou moci ochutnat už začátkem příštího roku. Vlastní kvasnice mají zajistit neměnnou chuť a kvalitu piva.

Dosud Zubr, jehož historie začíná roku 1872, kvasnice nakupoval. Investice do nového zařízení na jejich výrobu si vyžádala pět milionů korun.

Kultivaci prvních pivovarských kvasinek z vlastního mateřského kmene v pivovaře končí v těchto dnech. Dosud kvasnice nakupoval z kvasniční banky Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Jistě nejsme jediným pivovarem, který si vyrábí vlastní kvasnice, určitě to ale není v Česku běžná praxe,“ konstatoval ředitel pivovaru Pavel Svoboda.

Díky investici se Zubr stal podle něj nezávislým na dodavateli.

„Vlastnictvím technologického kmene jsme také získali jistotu vysoké kvality předem odzkoušené generace pivovarských kvasinek. Současně s tím roste i garance neměnné chuti a vyrovnané kvality piva,“ vysvětlil ředitel přerovského pivovaru. Doplnil, že kvasnice výrazně ovlivňují dva nejdůležitější procesy při výrobě piva: hlavní kvašení na spilce a pozvolné dokvašování v ležáckých sklepích.

„V době vyostřeného konkurenčního boje na pivním trhu je externí nákup kvasnic vždy spojen s kvalitativními riziky. Proto je na místě zajistit si u tak významné suroviny nezávislost,“ řekl Svoboda.

Přerovský závod investoval v souvislosti s výrobou kvasnic pět milionů korun do takzvané propagační stanice a laboratoře na množení kvasničného kmene. Kvasnice přerovského závodu budou využívat k výrobě také sesterský pivovar Litovel a několik moravských restauračních pivovarů.

Přerovský pivovar, který loni vystavil asi 279 tisíc hektolitrů piva, je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba a Litovel.

Středomoravské pivovary, jejichž výstav loni dosáhl bezmála milionu hektolitrů piva, prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách.

„Jistě nejsme jediným pivovarem, který si vyrábí kvasnice, určitě to ale není v Česku běžná praxe.“ ředitel pivovaru Pavel Svoboda. (MF Dnes)