Tropická vedra posledních dní zvyšují spotřebu piva ve sklárnách. U tamních hutí teplota běžně dosahuje 80 stupňů Celsia a v současných parnech stoupá ještě výš. Tradičně proto skláři doplňují tekutiny právě pivem.

"Běžně vypijí šest až sedm osmistupňových piv, v takových vedrech ale většinou ještě o jedno dvě více," řekl majitel sklárny v Harrachově na Semilsku František Novosad.

Harrachovská firma už několik let vaří především pro skláře vlastní osmistupňové pivo, součástí areálu je malý pivovar.

"Na vedro musíme myslet se zhruba dvouměsíčním předstihem, tak dlouho musí pivo ležet ve sklepích," řekl Novosad. Už na konci května jsou proto sklepy plné, aby produkce stačila poptávce.

Harrachovští skláři mají podle Novosada také velkou výhodu, že mají pece v dost prostorné hale, která umožňuje poměrně dobré odvětrávání. Při extrémních teplotách mají navíc ještě jednu přestávku.

"Myslím, že moji dva psi snášejí současná vedra mnohem hůře než skláři," poznamenal Novosad. Jeho dva ovčáci jsou podle něj nejspokojenější v zimě, kdy díky hustému kožichu klidně přespí i venku na sněhu. "V těchto vedrech leží většinou ve stínu na betonu a odmítají se pohnout," dodal majitel sklárny.

Spotřebu piva zvyšují také skláři ve firmě Ajeto v Lindavě na Českolipsku. (Liberecký den)

Ředitel marketingu a exportu společnosti Drinks Union Petr Heynek:

* Jaká je exportní politika společnosti Drinks Union, našeho předního výrobce piva, pro letošní rok?

I letos chceme pokračovat ve zvolené úspěšné exportní strategii z minulých let a budeme především rozvíjet své značky na trzích, kde máme vybudovanou silnou a stabilní pozici. Zároveň ale připravujeme vstup na nově vytipované trhy nejen v Evropě, které jsou v souladu s naší exportní politikou.

* Jaké jsou výsledky exportu za loňský rok a jaké očekáváte letos?

Produkce piva pro export tvoří již dlouhodobě podstatnou část celkového výstavu společnosti. Celkový objem piva, který jsme v loňském roce vyvezli za hranice, tvořil plnou čtvrtinu naší produkce. Mezi českými exportéry piva se řadíme na páté místo hned za pivovary, které jsou součástí nadnárodních společností. Největší úspěch jsme zaznamenali v Německu, kde jsme největším českým importérem piva. V segmentu tmavých piv v maloobchodním prodeji patří společnosti Drinks Union díky značkám Březňák a Louny druhé místo. Podíl těchto dvou značek mezi tmavými pivy je sedm procent. V Rusku se nám podařilo realizovat projekt licenční výroby piva Zlatopramen. V letošním roce plánujeme nárůst exportu bez licenčních aktivit o deset procent.

* Jaké jsou vaše představy o exportu do příštích let?

Naším cílem je budování značek na vytipovaných strategických trzích prostřednictvím investic do marketingu a podpory prodeje. Nechceme jít cestou výrobce levného piva, které se prodává pod maloobchodní značkou nebo pod značkou jiného pivovaru.

* Jaké jsou potenciální další exportní příležitosti v Německu, kde máte nejsilnější zastoupení?

Spotřeba piva v Německu v posledních letech kontinuálně klesá v řádu dvou až tří procent. V současnosti se pohybuje kolem 115 litrů na hlavu. Naší dceřiné společnosti Drinks Union Deutschland, která na trhu distribuuje piva Březňák a Zlatopramen, se ovšem daří i přes tento negativní trend od počátku svého vzniku zvyšovat prodej. Obecně to platí pro celý český export piva na tento trh, který meziročně vzrostl o více než 38 procent.

* Jaké možnosti firma vidí v dalším rozvoji exportu?

České pivo má ve světě dobré jméno a export má stále velký potenciál růstu. Domácí pivovary jsou si této skutečnosti vědomy a plně jí využívají. Export českého piva v roce 2005 vzrost ve srovnání s předcházejícím rokem o více než 17 procent. Předpokládáme, že tento trend potrvá určitě ještě několik let. (Právo)

Středomoravská pivovarnická skupina Zubr, Holba, Litovel, která sdružuje pivovary z Přerova, Hanušovic a Litovle, zdražila od června pivo. U sudové produkce zvýšila cenu v rozmezí od 30 do 40 haléřů na půllitr. V případě lahvových piv pivovary zdražily pouze speciály. „Nárůst u nich činil zhruba deset haléřů na láhev,“ řekl obchodní ředitel skupiny Antonín Chytil.

K navýšení cen Chytil uvedl, že si zdražení vyžádal růst vstupů. „Podražily zejména energie a pohonné hmoty, což se projevilo v našich nákladech. Ke změně cen piva jsme přistoupili jako poslední. Naše úroveň úpravy cen také patřila ve srovnání s konkurencí k nejnižším,“ dodal obchodní ředitel skupiny středomoravských pivovarů.

Například pivovar Plzeňský Prazdroj zdražil pivo v únoru, kdy zvýšil cenu točené desítky Gambrinus a černého Velkopovického Kozla o 60 haléřů.

Pivovary Zubr, Holba, Litovel podražily sudová piva o 30 haléřů v případě deseti stupňového piva, v případě jedenácti stupňového piva o 35 haléřů a u dvanácti stupňového piva cenu zvýšily o 40 haléřů na půllitr. „Ceny lahvových piv jsme s výjimkou speciálů ponechali na dosavadní úrovni. Speciály, mezi které patří vícestupňová či nealkoholická piva, podražily zhruba o deset haléřů na láhev,“ doplnil Chytil.

Středomoravské pivovary loni vyrobily téměř milion hektolitrů piva. V celkovém objemu výroby jim v tuzemsku patří páté místo. (MF Dnes)

Oteplení přineslo razantní nárůst spotřeby.

Pípami protéká více piva, stejně tak z obchodů ve větším množství mizí pivní lahve. Léto je totiž obdobím, kdy pivovarům vrcholí sezóna. Potvrzuje to i trojice pivovarů na střední Moravě - Holba Hanušovice, přerovský Zubr a Litovel.

Spotřebou piva pohnula již vlna veder v polovině června. Proti chladnému začátku června se po nástupu horkého počasí zvýšila denní konzumace piva třech středomoravských pivovarů o pětadvacet až třicet procent, ve srovnání se zimními měsíci pak stoupla spotřeba dokonce o padesát až šedesát procent.

"Začátkem června bylo ještě poměrně chladno, takže oteplení bylo razantní a stejně tak i nárůst odbytu," uvedl Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba.

Pivovary Zubr i Litovel pracují ve třísměnném provozu, aby pokryly poptávku. "Jsme schopni zvládnout i další nárůst zájmu, i když po zkušenostech z minulých let víme, že už nebude nijak výrazný," sdělil obchodní náměstek Pivovaru Litovel Tomáš Halouzka.

Na plný výkon pracuje také Holba Hanušovice. "Týdně teď vyrobíme až o 1800 hektolitrů víc než v období mimo sezonu. Aby byl zajištěn plynulý provoz, najímáme přes léto brigádníky. Většina z nich u nás pracuje opakovaně, takže výrobu dobře znají," sdělil Zíka.

S větší spotřebou potřebují pivovary také víc obalů jak lahví, tak nerezových sudů. "Na léto myslíme už dlouho dopředu a předzásobujeme se dostatečným množstvím lahví a sudů," řekl Halouzka.

Pivovary také posilují dopravu. Zatímco v období mimo letní sezonu stačí rozvážet pivo vlastními auty, přes léto najímají další autodopravce. "V současnosti bychom bez najatých autodopravců nestihli pivo v požadovaném množství rozvážet," uvedl šéf hanušovického pivovaru Vladimír Zíka.

Prodejnost piva ovlivnil také světový šampionát ve fotbale, i když nijak výrazně. "Fotbal se do prodeje našeho piva promítl jen v procentech, rozhodující roli sehrály tropické teploty," sdělil ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda.

Středomoravské pivovary Holba, Zubr a Litovel vystupují v jedné skupině. S ročním výstavem do jednoho milionu hektolitrů jde o pátou největší pivovarnickou skupinu v Česku. (iDnes)

Predaj piva kopíruje počasie, najmä vďaka letným terasám a kúpaliskám. "Leto všeobecne zvyšuje predaj. Oproti zime je pomer minimálne dvaapolkrát vyšší," hovorí sládek Karol Svozil.

Na Slovensku dnes funguje už len päť nezávislých pivovarov, ktoré majú na trhu približne šestinový podiel. Zvyšok majú rozdelený koncerny Heineken a SABMiller.

Investície do kvality

"Snažíme sa preraziť hlavne kvalitou. Do pivovaru sme investovali už viac ako tristo miliónov korún na modernizáciu," hovorí Eduard Rada, majiteľ pivovaru Steiger vo Vyhniach. Odmieta cestu niektorých pivovarov variť pivo pod značkou obchodných reťazcov. "Odmietli sme to, radšej ideme vlastnou cestou, ako robiť ultralacné pivo s nízkou kvalitou," tvrdí Rada.

Letné počasie dvojnásobne zdvihlo výrobu piva v porovnaní s marcom. Pivovar sa snaží nájsť nové trhy, čo sa mu aj darí. "Asi dvadsatina výroby ide na export do Česka, Veľkej Británie a Maďarska. Našou ambíciou je však uplatniť sa hlavne na domácom trhu," vysvetľuje Rada. Pivovar Steiger sa o to pokúša hlavne produkciou klasického ležiaka českého typu. Tento rok počítajú s takmer pätinovým nárastom výroby oproti vlaňajšku.

Špeciálne pivá zaujali

Preraziť so špeciálnymi druhmi piva sa pokúša pivovar Pilsberg v Poprade. "O tieto pivá, hlavne o kvasinkové, začína byť pomerne slušný záujem. Podarilo sa nám s nimi dostať do obchodných sietí," hovorí generálny riaditeľ pivovaru Pavol Bekeš. Nástup do reťazcov bude sprevádzaný aj marketingovou kampaňou, ktorá bude podľa Bekeša úmerná možnostiam firmy.

Aj vďaka tomu pivovar počíta s lepšími výsledkami ako v minulom roku. "Pomáhajú aj teplé dni. Nárast výroby je až tretinový oproti bežným dňom," tvrdí Bekeš. Firma sa chce z regionálneho pivovaru zmeniť na celoslovenský, tak hľadá nové možnosti. Jednou z aktivít je otvorenie distribučného centra v Bratislave.

Chýba kapitál

Predaj piva kopíruje počasie, najmä vďaka letným terasám a kúpaliskám. "Leto všeobecne zvyšuje predaj. Oproti zime je pomer minimálne dvaapolkrát vyšší," hovorí sládek Karol Svozil. Podľa neho malé pivovary svoje miesto na trhu majú, ale potrebujú kapitál na investície do modernizácie zariadení a na marketing. "Máloktorý si to však môže dovoliť. Na rozdiel od veľkých hráčov, ktorí neváhajú použiť financie na likvidáciu konkurencie," myslí si Svozil.

Veľkú nádej nedáva ani špeciálnym druhom piva. "Dalo by sa vyjsť na trh s niečím originálnym, ale slovenskí pivári neradi experimentujú. Na druhej strane nie sú ani verní jednej značke," dodáva Svozil.

***

Výroba piva na Slovensku (v tisícoch hl)

Rok Výroba

2000 4 514

2001 4 574

2002 4 850

2003 4 670

2004 4 218

2005 3 963

***

Výroba malých pivovarov v roku 2005 (v tisícoch hl)

Steiger Vyhne 186

Stein Bratislava 160

Pilsberg Poprad 118

Popper Bytča 103

Urpín Banská Bystrica 79

***

Výroba slovenských pivovarov v %

Heineken 44

SABMiller 39,7

Nezávislé pivovary 16,3

(HN online)

S odstupem času si uvědomuji, že to nebyl asi nejšťastnější nápad. Naložit dodávkový vůz osmi zdatnými pivaři a vyvézt je na okružní cestu po nových lašských minipivovarech. Zatímco na Hukvaldech a v Příboře ještě zdatní borci při konzumaci objektivně diskutovali o kvalitách čepovaných truňků, v Kopřivnici se začaly jejich degustační názory rozcházet, přičemž původně stimulující argumentace se místy zvrhávala až v divokou hádku. Do objektu nedávno otevřeného štramberského městského pivovaru již celá skupina dorazila ve stavu zjevného alkoholového vyčerpání.

Asi polovina borců usnula už při prvním půllitru místy přímo na stole v restauraci, místy na lavičce před historickou budovou. Byla to velká škoda. Štramberský restaurační pivovar je bezpochyby nejsličnější provozovnou svého druhu nejen v našem regionu. Zatímco ostatní sousední minipivovary byly vybudovány svépomocně a podomácku, technologie toho štramberského byla dodána vyblýskaná na klíč. Interiér stylové pivnice působí útulným dojmem a pivo, uvařené přímo v jejich prostorách, se tam pije takřka samo.Tento blahoslavený štramberský podnik, který nedávno oslavil prvý rok své existence, pořádá, nebo se alespoň účastní nejrůznějších akcí, které se často konají na historickém štramberském náměstí, přímo před vchodem do restaurace. Středověké město Štramberk bylo v minulých letech zrekonstruováno. Na půvabném náměstíčku, které lemují tradiční budovy pekařství, obecní hospody a lokálního hotelu, snad chybí jen městská šatlava a postava obecního blba. Ten by vysedával v pivovarském šenku, propíjel charitativní almužny a příležitostně by se nechal najmout místní tajnou policií, které by pravidelně donášel, kdyby někdo řekl, že předseda vlády Paroubek je vůl a že to nevyhrajem.

Za povšimnutí bezpochyby stojí vztah štramberských občanů k tatarskému etniku. Zatímco obyvatelé této vzdálené autonomní oblasti jsou v povědomí zbytku populace jako průkopníci syrového bifteku a světlé omáčky bohaté na cholesterol, Štramberáci již po několik století na počest tatarské invaze pečou vyhlášené cukrovinky s poetickým názvem štramberské uši. Nedávno bylo onomu výrobku dokonce mezinárodně přiznáno tzv. místo původu, což znamená, že obdobný produkt se nesmí takto nazývat, ať je zhotoven na britských ostrovech nebo v sousedním Lichnově.

Štramberské uši se pochopitelně na jídelníčku městského pivovaru vyskytují, a to vylepšené šlehačkou a ovocem, avšak je radno je zakousnout až jako dezert po chutném pivním menu, které je zde velice rozmanité. Ačkoliv smažené škvarky, sádlo či tučné vepřové nepatří k dietním potravinám, doporučovaným puritánskou lékařskou obcí, štramberský původní ležák Trubač po nich do žíznivého hrdla klouže jak po namydleném tobogánu.

Jaké vlastně je štramberské pivo? Přijatelnou hořkostí potěší i ženy, má spíše sladovou příchuť a kvásek než výrazné chmelové aróma a ve své tmavé formě trochu připomíná sladší irské stouty než-li kvazi-populární melasy česko-afrických alchymistů. A myslíte-li si, že trnky do piva nepatří, přijeďte do Štramberka ochutnat některý z pivních speciálů. Ať slúží!! (Listy moravskoslezské)

Ze 45. ročníku Mezinárodní soutěže kvality Monde Selection konané v Belgii v Bruselu si značka Radegast přivezla hned dvě stříbrné medaile. Z 230 značek piv ocenila odborná porota stříbrem pivo Radegast Premium a Radegast Original. Z loňského ročníku přivezl Radegast zlato za Radegast Premium a stříbro za Radegast Originál. Velký úspěch zaznamenává v této soutěži pivo Radegast Premium, které získalo ocenění čtyřikrát po sobě – třikrát zlato a jednou stříbro. V letošním roce je to pro značku Radegast druhé ocenění po bronzu za Radegast Premium na největší profesionální pivní soutěži na světě Australian International Beer Award. V kategorii piva se letošního ročníku účastnilo 80 pivovarů ze 49 zemí světa, které přihlásily více než 230 značek piv. Pivní vzorky podrobila devítičlenná odborná porota laboratorní analýze a senzorickým testům. Posuzovala např. chuťové vlastnosti piva, vzhled i grafické ztvárnění etikety. (Zboží a prodej)

Speciální kvasnicové pivo už čeká v tancích pivovaru Ostravar, až se jeho brány v sobotu otevřou po roce pro návštěvníky.

Pivovar uspořádá v sobotu už poosmé takzvané Slavnosti pivovaru Ostravar a opět pozval několik kvalitních kapel z Česka i Slovenska.

„Letos budeme mít kapely, které aktuálně posbíraly na Slovensku a v České republice sedm různých cen v hudebních anketách,“ řekl manažer Pavel Barvík.

Tisícům návštěvníků tak při letošních slavnostech pivovaru zahraje Lenka Dusilová, Peha, ostravské Kuličky štěstí, Mňága a Žďorp a jako hvězda večera kapela No Name.

Například loni navštívilo tyto slavnosti téměř deset tisíc lidí.

Organizátoři se letos rozhodli ponechat ceny na loňské úrovni, takže za jeden žeton dostane návštěvník slavností jedno pivo. (MF Dnes)

Nahlédnout zblízka do tajů výroby piva a nasát neopakovatelnou atmosféru míst, kde zlatavý mok vzniká, mají návštěvníci zatím jediného malého pivovaru s šenkem. Nový hostinec byl otevřen v olomoucké Riegerově ulici, kde byla kdysi navštěvovaná vinárna. Místní Svatováclavský pivovar se může pochlubit širokým sortimentem pěnivé chmeloviny. Nabídka zahrnuje "obyčejnou desítku" i pšeničný "Weissbier". "Nabízíme hostům několik druhů piv. Při významných příležitostech jsme připraveni uvařit také vícestupňové speciály. Prostor dostávají i ochucená piva," prozradila majitelka zařízení Renata Kubíková. Zajímavostí jistě je, že během vaření se konečný produkt chemicky nekonzervuje. "Naše pivo je kvasnicové. To znamená, že neprochází filtrací a je podáváno výhradně v přirozeném stavu bez pasterizace," dodala Kubíková. (Olomoucký deník)

Nejlahodnějším nealkoholickým pivem v ČR je Litovel Free. Rozhodlo tak 65 profesionálních degustátorů na desátém ročníku soutěže Pivo České republiky, která se uskutečnila v Českých Budějovicích.

V prestižní anonymní degustaci zaštítěné ministrem zemědělství se utkalo v deseti kategoriích celkem 220 vzorků piv ze 47 pivovarů. V kategorii nealko piv chuťové pohárky zkušených degustátorů nejvíce oslovilo nealko pivo z litovelského pivovaru vařené klasickým postupem.

„Náš technologický postup je náročný. Nealkoholické pivo se vyrábí ze stejných surovin jako všechna ostatní piva. Při výrobě se musí více hlídat, ale výsledek stojí za to, uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek.

Pivovar vaří nealkoholické pivo Free od roku 1999, jeho roční výroba činí přes 10 500 hektolitrů. „Používané technologické postupy jsou vedeny přirozenou cestou, kdy se při výrobě řízeným klasickým kvašením omezuje tvorba alkoholu,“ uvedl mediální zástupce pivovaru Miroslav Slaný. (Právo)

Fandové znojemského piva mají svátek. Poté, co včera mnozí z nich odvolili, vydali se na pivní slavnosti, které se konají v areálech znojemského pivovaru Hostan a přilehlého hradu.

Spojit volební den s posezením u piva a dobré muziky mohou lidé i dnes, kdy patnácté Slavnosti piva Hostan vrcholí. „Speciálně pro tuto příležitost připravil pivovar Hostan kvasnicové pivo, které normálně v jeho sortimentu není,“ uvedl Aleš Řiháček ze společnosti Starobrno, jíž pivovar Hostan patří. Místo konání slavností od včerejška lemují výčepní pulty i stánky s grilovaným masem a dalšími specialitami. Pro příznivce nealkoholických nápojů je připravena přírodní sudová limonáda Zulu, která se ve znojemském pivovaru vyrábí od loňska.

Návštěvníky čekají i letos tradiční pivní soutěže. Mezi nejatraktivnější patří držení naplněného tupláku na čas, soutěž o největší pivní pupek či pivní štafeta.

Na dvou připravených pódiích hrají jak místní hudební kapely, tak i přední tuzemští muzikanti. Dnes zazpívají například Ready Kirken, Ivan Hlas, Dalibor Janda či kapela Arakain. Včera to byla skupina Mňága a Žďorp, Petr Bende nebo Tereza Kerndlová.

„Tradičně velký úspěch bude mít i závěrečný ohňostroj, který začíná ve tři čtvrtě na deset,“ zve Řiháček. I přes včerejší dešťové přeháňky organizátoři doufají, že akci navštíví podobný počet lidí jako loni, kdy padl návštěvnický rekord. Na slavnost tehdy dorazilo zhruba dvanáct tisíc návštěvníků. Přitom i před rokem pršelo. (MF Dnes)

Chceme, aby lidé v našem regionu našli sport, kulturu a kvalitní služby, říká majitel pivovaru Jiří Fusek.

Unikátní projekt zaměřený na přilákání dalších turistů do regionu připravila blanenská a boskovická radnice společně s pivovarem Černá Hora. Trojlístek dokonce chystá „Dohodu o spolupráci při propagaci regionu - turistické destinace Moravský kras a okolí“, která je připravená k podpisu už příští úterý.

„Nechceme jenom vařit pivo a nutit turisty, aby během návštěvy regionu několik litrů piva zkonzumovali. Chceme pro ně vybudovat i vhodné zázemí a infrastrukturu, to je klíčové,“ vysvětluje Jiří Fusek, majitel pivovaru Černá Hora a současně prezident českého i evropského Svazu malých nezávislých pivovarů.

* Co chystaná dohoda s Blanskem a Boskovicemi přinese?

Vždy jde o konkrétní věci, které sice pivovar nějak reprezentují, ale současně znamenají zlepšení komfortu místních i nové služby pro turisty. Rozhodně to nejsou akce typu „Vypij dvacet piv a dostaneš jedno zdarma“. Hlavně jde o podporu sportu a jednotlivých klubů, nákup nového vybavení, které potřebují, podporu kulturních akcí, ale i budování nových zařízení.

* Myslíte, že občerstvení není dost?

Chceme, aby zde byla zařízení, které nabízí nejen občerstvení, ale i jiné služby, jenž pomohou rozšířit turismus v regionu. Na mysli mám sportoviště a kulturně-společenská centra s vlastním programem a kvalitními službami. A v neposlední řadě i dostatečnou ubytovací kapacitu. Proto rekonstruujeme Hotel Závrší v Olešnici, v Letovicích opravujeme centrum Karlov, kde by měl vyrůst squash, bowling, či kinokavárna, nové sportovní centrum s ubytovacími kapacitami připravujeme také v Tišnově či ve Svitavách. A samozřejmě se snažíme podporovat i stávající střediska fungující pod naší hlavičkou.

* Co turistům nabízíte už nyní?

Nejenom tradiční exkurzi pivovaru či českou kuchyni, důraz klademe právě na onu spjatost s regionem. Pro turisty připravujeme cesty po celém okolí, propagujeme ale i finančně podporujeme turistická lákadla, jako je například Nový hrad u Adamova, boskovické westernové městečko, keltská osada Isarno u Letovic a další. Do nejrůznějších aktivit ukládáme ročně miliony korun, budujeme ale i propojení jednotlivých míst.

* Máte na mysli novou pivní cyklostezku?

Přesně tak. Pivní cyklostezku včetně vlastního značení jsme zatím vytvořili na trase mezi Brnem a Černou Horou. Pokračujeme ale dál, chceme totiž propojit i Lysice, Letovice, Olešnici, Poličku, Svitavy, Boskovice a Blansko a tím také všechny hlavní památky a atrakce, které region nabízí. A právě celou tuto trasu doplňujeme i zmíněnými zařízeními pro turisty.

* Myslíte si, že pivní cyklotrasa může být konkurentem úspěšných vinařských stezek na jihu regionu?

Úplně srovnávat obě věci nemůžeme. Jakkoliv mám dobré víno rád, musím říci, že oproti vinařům nemáme státem vytvořené stejné podmínky a rovnocennou podporu. Na naše cyklostezky či propagaci našich výrobků v zahraničí nám nikdo nepřispívá. Právě tradiční české pivo má přitom díky svému jménu v zahraničí obrovský potenciál přitáhnout turisty. A ti zde pak logicky nebudou pouze pít. Měli bychom umět prodat to, co umíme, a v čem jsme světovou jedničkou. Proč bychom toho nevyužili, aby z toho všichni profitovali.

* Proč jste se vlastně k podobné spolupráci rozhodli?

Chceme ukázat, že dohoda mezi starosty a takovým malým podnikem, jako je náš pivovar, je možná. Stejně jako spolupráce při vytváření doplňkového programu pro návštěvníky regionu. I když jako prezident spolku malých pivovarů mohu říci, že jsme první pivovar v republice i celé Evropě, který zařízení pro turisty sám buduje.

* Myslíte, že je to dáno nějakým výjimečným poutem mezi vaším pivovarem a jeho okolím?

Kde jinde se mohou pochlubit tím, že v malé vesničce jakou Černá Hora je, se už pět století bez přerušení průmyslově vyrábí pivo a s tím spojené umění se předává z generace na generaci? Vždyť nezaměstnanost je zde 5,6 procent, jedna z nejnižších u nás. My navíc už pět set let spolu s celou obcí využíváme také jediný vodní zdroj, místní studnu. I to je unikátní spojení.

***

* Černohorský pivovar Už od 13. století se v Černé Hoře, která ležela na křižovatce dvou obchodních cest, z Brna do Čech a z Tišnova do Blanska, vařilo pivo. První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1530, kdy místní panství vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorští. Výslovně je však existence panského pivovaru Černá Hora doložena až o dvacet let později, kdy sestry Černohorské prodávaly panství svému strýci Václavu z Boskovic a na Bučovicích. Tehdy statek zahrnoval mimo jiné i pivovar s mýtem. V roce 1597 získali celé panství i s pivovarem do rukou Lichtenštejnové, Karel Eusebius z Lichtenštejna potom v roce 1680 celý starý pivovar velmi důkladně opravil.

Téměř celý pivovar vyhořel v roce 1802, trvalo řadu let, než se jej podařilo znovu obnovit. V roce 1859 pivovar koupili Friessové, 1971-1973 nechal August Friess vedle původního pivovaru postavit nový pivovar a hospodu, starý pivovar byl upraven na sladovnu. Poprvé v 60. letech a potom znovu na sklonku 19. století se vlastníci pivovaru rozhodli jej pronajmout. Rolnická akciová společnost pivovarní a sladovní v Černé Hoře vznikla v roce 1896. Získala pivovar do nájmu od Augusta Friesse na dvacet let, v pivovaru se zlepšila organizace a postupně se také začala rozšiřovat výroba.

Akciová společnost v roce 1923 koupila pivovar i sladovnu od jejich tehdejšího majitele Mořice Friesse. V roce 1949 byl pivovar znárodněn a začleněn do Středomoravských pivovarů se sídlem v Brně, v roce 1960 potom do Jihomoravských pivovarů. 11. září 1996 pivovar koupil dnešní majitel Jiří Fusek, respektive jím založená akciová společnost Pivovar Černá Hora. (MF Dnes)

Jahodové či višňové pivo s příslušným ovocem na dně sklenice, zlatavý mok s nadstandardní porcí alkoholu, vanilkou i jiným netradičním kořením a další neobvyklosti dle přání zákazníků nabízí nově otevřený Šenk u prokuristy v Pivovaru Černá Hora. Pod vedením místního sládka si v něm totiž může každý uvařit pivo dle vlastního výběru a chuti.

„V našem šenku s minivarnou chceme připravovat klasické ležáky přesně podle tradiční receptury. Vše se ručně odměřuje, dávkuje a nalévá, základní složení tvoří jen chmel, voda, slad a pivovarské kvasinky,“ popsal předseda představenstva černohorského pivovaru Jiří Fusek. „Až třicet litrů piva si k nám navíc každý může přijet sám uvařit, okořenit a ozvláštnit podle chuti. My mu jej uložíme a necháme vykvasit, poté si jej u nás každý může vypít anebo si odveze vlastní podepsaný soudek domů,“ dodává Fusek.

Nejmenší varna, jakou lze vůbec vyrobit, bude však sloužit nejen pivním fandům. V šenku, jehož cihlové stěny pamatují konec 17. století, totiž vznikne i jakási pokusná laboratoř pro samotný pivovar. „Zkoušet novinky ve dvousethektolitrových varnách je neekonomické,“ vysvětluje Fusek.

První experiment už mají místní pivovarníci za sebou. Před třemi týdny, které běžné dvanáctistupňové pivo potřebuje ke kvašení, vyrobili první várku podle tradičního receptu. Nyní jej ochutnali. „Musel jsem hledat v archivech, zkoušel jsem do piva přidávat různé přísady, experimentoval jsem. A stojí to za to,“ pochvaluje si sládek Vlastimil Zedek. (MF Dnes)

S příchodem teplého letního počasí stoupla spotřeba piva a nealkoholických nápojů jihomoravských pivovarů o desítky procent. Největší nárůst je u limonád, kterých jsme za červen prodali jednou tolik jako v měsíci předchozím, řekl obchodní ředitel pivovaru Černá Hora Ivo Štorek.

Prodej piva a nealkoholických nápojů je přímo závislý na počasí. "Z dlouhodobých sledování máme vypozorováno, že záleží doslova na každém stupni," přiznal mluvčí pivovaru Starobrno Aleš Řiháček. V letních měsících podle něj stoupá spotřeba piva zhruba o 30 procent.

Ještě větší nárůst zaznamenal pivovar Černá Hora. Zatímco v posledním květnovém týdnu dodal do restaurací a hospod 2800 hektolitrů piva, za posledních sedm dní v červnu to bylo už 4500 hektolitrů. "Nejvýraznější rozdíl je u limonád, kde za stejné období stoupl objem prodeje z 654 hektolitrů na 1500 hektolitrů," řekl Štorek.

Polovinu produkce tvoří kofolová limonáda Koala, kterou dohání chmelová limonáda Grena s 35 procenty. Pivovar ji jako patentovaný výrobek vyrábí od roku 1997 a její podíl každým rokem roste.

Nejvíce se prodává desetistupňové pivo. U většiny pivovarů tvoří kolem padesáti procent výroby. Zbytek tvoří ležáky a pivní speciality. "Tento poměr je ale stejný po celý rok bez ohledu na počasí," dodal Řiháček. Počasí má vliv spíše na prodej lahvového piva, jehož produkce je v porovnání se sudovým pivem několikanásobně menší.

Více než stoprocentní nárůst prodeje limonád způsobuje pivovaru Černá Hora logistické potíže. "Ve výrobních kapacitách máme ještě rezervy. Problémy nám dělá spíš expedice a nedostatek obalů," uvedl Štorek. Nejnáročnější podle něj bude tento týden, který má jen tři pracovní dny. Pivovary tak budou muset svou produkci rozvést v polovičním čase než obvykle. (Moje noviny)

Naďa Urbánková si bude každé sobotní prázdninové odpoledne povídat se svými přáteli v klášteře premonstrátů v Želivě nedaleko Humpolce. První ročník letního festivalu rozhovorů a písniček Želivské unisono se koná pod patronací bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče. Devadesátiminutový komponovaný program začíná vždy v 15:00 a návštěvníky jím spolu s Naďou Urbánkovou, pětinásobnou československou zlatou slavicí, bude provázet i její dcera, rovněž zpěvačka, Jana Fabiánová a Milan Dvořák, klavírista a hudební skladatel. Hosty prvního večera, který proběhne v sobotu 8. července, budou Václav Vydra a Jana Boušková.

Kromě kulturního programu si hosté kláštera mohou posedět v klášterní cukrárně, která nabízí mimo jiné i mnišský speciál - 15° pivo a pro jemnější povahy i pivo medovinové a višňové, které se vaří přímo v klášteře.

„Mé pozvání na festival přijali lidé, kterých si osobně moc vážím, jejichž humor a moudrost mě povzbuzuje. Těším se na chvíle, které spolu strávíme v želivském opatství,“ říká Naďa Urbánková, která má kraj okolo Želivu, kterému se říká „údolí štěstí“, moc ráda a dokonce se sem chce letos přistěhovat.

Na koho se tedy mohou návštěvníci o prázdninových sobotách těšit?

8.7. Václav Vydra a Jana Boušková

15.7. Martha a Tena Elefteriadu

22.7. Václav Neckář s bratrem Janem

29.7. Jiřina Jirásková

5.8. Emilia Zimková – slovenská spisovatelka a herečka (námět + hlavní role ve filmu Pásla kone na betóne)

12.8. Jozef Golonka – československá hokejová legenda šedesátých let

19.8. Miloslav kardinál Vlk

26.8. Jana Kociánová – slovenská zpěvačka

„Program bude probíhat v secesním sále s krásnou stropní malbou od Mikoláše Alše, která znázorňuje všechny české svaté a dala tak celému sálu jméno České nebe,“ říká bratr Gottschalk.

Klášter Želiv je jedním z nejstarších českých klášterů - byl založen roku 1139, dnes je však barokně přestavěn. Barokní přestavbu kostela v roce 1712 realizoval proslulý architekt Giovanni Santini. Jeho okolí je velmi malebné a zejména údolí Želivky, kterému se říká „údolí štěstí“, je jako stvořené k odpolední procházce či výletu na kole. Přímo v klášteře je penzion, ve kterém za dvoulůžkový pokoj se snídaní zaplatíte 560,-.

Želivské prázdninové léto bude zahájeno již v sobotu 1. července večerním monodramatickým představením Emilie Zimkové. Představení začíná ve 20.00 v opatské zahradě. V neděli pak bude Emilie obsluhovat hosty, kteří zavítají do klášterní cukrárny.

Želiv se nachází nedaleko Humpolce, asi 100 km od Prahy. Nejjednodušeji se sem (z Prahy) dostanete autem, exit 81 brněnské dálnice, ale i autobusy jezdí často. (CzeCot)

Osmnáct set hektolitrů. Právě takový objem zlatavého moku chtějí letos vyrobit ve velkomeziříčském minipivovaru. Pivo Harrach se ve městě teší poměrně velké popularitě. Jeho kvality byly oceněny také na pivních slavnostech. Světlé i tmavé pivo vyrábí ve Velkém Meziříčí od roku 2004 podnikatel Lubomír Jurek. Produkce je určena hlavně pro vlastní hotel a restauraci. V loňském roce se v pivovaru uvařilo devět set hektolitrů Harrachu. "V roce letošním bychom chtěli vyprodukovat zhruba dvojnásobné množství piva," nechal se slyšet Jurek. Podle jeho vyjádření se v poslední době hodně rozběhl prodej malých pětilitrových soudků, které si lidé nosí k nedělnímu obědu. Speciální vícestupňové pivo čepují také některé místní restaurace. "Párkrát už jsem místního Harracha pil. Myslím, že je dobře, když tady můžeme pít takovou specifickou značku piva," myslí si Václav Pecháček z Velkého Meziříčí. (Noviny Žďárska)

Po více než půl století má Velké Meziříčí už dva roky znovu svůj pivovar. Je součástí hotelu a restaurace, umístěných v bývalé Jelínkově vile na břehu řeky Balinky. Pivovar nese jméno Malostránský podle mlýna, který kdysi na témže místě stával. A díky tomu je Malostránský pivovar jednou z nejvyhledávanějších zastávek na Mlynářské stezce.

Pivo se ve Velkém Meziříčí vařilo do února roku 1939. Vaření zlatavého moku ve městě obnovil Lubomír Jurek v dubnu před dvěma lety, kdy se začala vařit první várka meziříčského ležáku.

Pivo z Velkého Meziříčí nese jméno Harrach podle šlechtického rodu sídlícího kdysi na velkomeziříčském panství. Název vzešel z ankety, kterou pivovar uspořádal mezi veřejností. Sešlo se asi dvě stě šedesát návrhů, které se z velké většiny pojily se jménem města. „Byly návrhy Velmezák, Velmez, Mezek a podobně. To se nám ale příliš nezdálo, a proto jsme zvolili název Harrach, který navrhovali tři respondenti. Chtěli jsme to spojit trošku s historií,“ řekl majitel pivovaru Lubomír Jurek. S ohledem na to, že se společnost majitele hotelu a pivovaru zaměřuje i na rybníkářství a chov ryb, naleznou hosté v jídelním lístku restaurace většinu rybích specialit. Ty jsou hlavně ze sladkovodních ryb a výhradně z čerstvého masa. „Soustředíme se na sladkovodní ryby, protože v České republice je hodně dobrých receptů,“ konstatoval Lubomír Jurek. Podle jeho sdělení se v restauraci prodá rybích jídel asi čtyřicet procent.

Zákazníci si mohou vybrat z opravdu nezvyklých specialit úprav ryb. „Jednou z nich je třeba kapr na kysaném zelí. Další z jistě zajímavých a neobvyklých jídel je třeba rybí guláš,“ doplnil vedoucí provozu Bohdan Vítek.

V současné budově meziříčského pivovaru a hotelu býval původně mlýn. První zmínka o něm je z roku 1588. V roce 1904 mlýn koupil od města továrník Karel Jelínek. Ten v roce 1907 přestavěl mlýn na obytný dům pro ředitele svého podniku.

Na původním mlýnském náhonu postavil vodní elektrárnu, která zásobovala elektřinou nejen vilu a Jelínkovu továrnu, ale i radnici, obecní městskou spořitelnu a tělocvičnu Sokola.

„Po rekonstrukci elektrárny v roce 1915 začal továrník Jelínek zásobovat elektřinou celé město,“ doplnil Vítek. (Právo)

Měšťanský pivovar Rebel v sobotu slavil až do rána! Na narozeninové party nechyběla hudba, pivo ani středověcí rytíři.

Havlíčkův Brod ţ Takové oslavy místní věru nepamatují. Celé náměstí, s ním Dolní i Horní ulice a samozřejmě areál pivovaru Rebel si užívaly už 107 let tradice vaření piva.

V Rebelově kuchyni

Rebel pustil svoje příznivce a zvědavé návštěvníky téměř až do " kuchyně". Lidé se tak dostali nejen na místa, kam smrtelník jen tak nemůže, ale na vlastní oči viděli celý postup při výrobě piva. Atraktivní informace ze zákulisí měšťanského pivovaru si poté mohli probrat při rockové, dechové nebo španělské muzice. Tu zprostředkovali kejklíři ze skupiny Krless odění do historických kostýmů.

Vyřádily se i děti

Oslavit svátek piva přijela i zpěvačka Ilona Csáková, která je spíše známá jako příznivkyně kvalitního vína. Zlatým mokem se stosedmiletou tradicí však nepohrdla ani ona. Cimbálovka nebo hardrock? Každému podle jeho chuti. Zkrátka nepřišly ani děti, které se dosyta mohly vyžít v nafukovacím hradu nebo na trampolíně.

Historické vozidlo

Na vše dohlíželi hasiči, kteří se chlubili historickým vozidlem s automobilovou stříkačkou. Z osobního automobilu jej v roce 1941 stvořil Čestmír Procházka, člen a strojník hasičského sboru v Kamenici nad Lipou. Šestiválec prošel v letech 1993- 94 generální opravou. Naštěstí se narozeninová party obešla bez větších problémů, a tak asistovali pouze při výkladu o historii. (Noviny Havlíčskobrodska)

Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 10. ročníku soutěže „Pivo České republiky 2006“, která se konala v areálu Výstaviště v Českých Budějovicích ve dnech 9.-10.června.

Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek vyhrál soutěž Novinářské pivo 2006, která proběhla pod patronací Syndikátu jihočeských novinářů. Do degustační soutěže o přízeň novinářů bylo přihlášeno 26 vzorků piv z celé České republiky.

„Podařilo se nám navázat na podzimní úspěch novinářské ankety „Naše pivo 2005“ pořádané ČSPaS a potvrdit tím kvalitu a oblíbenost naší značky Bernard.“ hodnotí dosažený výsledek generální ředitel pivovaru Stanislav Bernard. (Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec)

V celé zemi vyrábí pivo bez alkoholu asi 15 pivovarů. Humpolecký Rodinný pivovar Bernard začal jako první na Vysočině vařit nealkoholické pivo. Sortiment se o tento druh rozhodl rozšířit kvůli rostoucí poptávce. (Právo)

Dalšího velkého úspěchu dosáhl náchodský pivovar Primátor. V 10. ročníku degustační soutěže Pivo České republiky 2006 v Českých Budějovicích totiž zvítězil s pivem Primátor Diamant v kategorii piv se sníženým obsahem cukru. Získal tak právo užívat titul Pivo České republiky 2006. Degustaci provádělo anonymně 60 kvalifikovaných odborníků z pivovarů celé země.

Jubilejní ročník soutěže určil nejlepší piva v devíti kategoriích od světlého výčepního přes pivo se sníženým obsahem cukru až po klasické ležáky. Ve všech kategoriích bylo přihlášeno celkem 194 vzorků zlatavého moku od 47 pivovarů. Českobudějovické degustace jsou počtem přihlášených značek piv nejvýznamnější akcí v republice.

Podle Františka Meduny, manažera pivovaru Primátor, je to v obrovské konkurenci pivovarů velký úspěch. Od ledna 1993 pivovar získal na domácích i zahraničních prestižních veletrzích a soutěžích 81 medailí a ocenění, z toho 20 zahraničních. Nejúspěšnější je 16% Primátor Exklusiv, který už obdržel celkem 16 ocenění. (Hradecké noviny)

S novým pivem, které dostalo název Arnošt z Pernštejna, vstoupil včera na trh Pivovar Pardubice. Speciální várka 250 hektolitrů byla připravena ke 135. výročí založení pardubického pivovaru. Jedná se o třinácti stupňový ležák, u něhož bude oproti běžným pivům výrazná změna jak ve vzhledu, jde o nefiltrované "panenské" pivo, tak i v ostatních vlastnostech jako jsou hořkost, vůně a plnost. (Hradecké noviny)

Jedenáct můžů a dvě statečné ženy našli odvahu přihlásit se do soutěže o vypití půllitru piva brčkem. Stalo se tak na dnu otevřených sklepů v Měšťanském pivovaru. Průměrný čas "vysátí" pěnivého moku ze sklenice se pohyboval kolem dvaceti vteřin. Nejlepší borec zvládl vypít pivní desítku za necelých dvanáct vteřin. (Hradecké noviny)

Holoto bídná, co si dáš k žrádlu a co budeš chlastat? I na takovou drsnou mluvu si musí zvyknout návštěvník středověké krčmy v Dětenicích. Ke specialitám připraveným na otevřeném ohni se příbory nepodávají, jí se rukama, jako ve středověku. Na kamenné podlaze je rozházená sláma, na masivních stolech baví návštěvníky tanečnice v kostýmech, mezi stoly se potloukají žebráci, hazardní hráči v kostky, kejklíři, napínavou podívanou příchozím obstarávají fakíři i šermíři. Dobově oblečená je i obsluha, která občas strávníky šokuje svou hrubou staročeskou mluvou.

Na tu je však už většina hostů připravená.

Hostinec připomíná život před mnoha staletími. Klenuté stropy zdobí lebky a těmi je vysázená i část zadní stěny. Nad hlavami strávníků se v klecích houpou odsouzenci, v kleci se při speciálních programech mohou ocitnout i sami hosté. „Středověkem na vlastní kůži“ ožívá hostinec každý večer kromě neděle a pondělí. Prázdninové čtvrtky jsou pak vyhrazené i dětem.

Krčma je součástí zámeckého pivovaru. První zmínka o vaření piva v Dětenicích přitom pochází už z roku 1307. Černé či světlé pivo připravované podle původní prastaré a zázračné receptury loupeživého rytíře Artura může návštěvník ochutnat v krčmě, v pivovaru má možnost zhlédnout i tradiční postup, jak se kdysi vyrábělo. Před návštěvou pivovaru by nikdo neměl vynechat ani prohlídku pozdně barokního zámku, ke kterému náležel.

Zámek zdobí nástěnné malby, barokní a rokokové štuky, salonky jsou zařízeny dobovým nábytkem, křišťálovými a mosaznými lustry, kachlovými kamny, vzácnými koberci a obrazy i loveckými zbraněmi. V dolní síni mohou návštěvníci spatřit ojedinělou sbírku asi 350 kusů zbraní maltézských rytířů, které pocházejí převážně z třicetileté války, včetně unikátních lodních děl z bitvy o ostrov Rhodos roku 1522. (MF Dnes)

Pivovar Náchod a.s. dosáhl v roce 2005 výstavu 133 420 hl piva, z čehož bylo 64% v lahvích, 35% v sudech a 1% činí plechovky. Z celkového výstavu činil export 14 342 hl (10,75%), v porovnání s rokem 2004 (9 538 hl) jde o zvýšení o 50%, kdy se pivo (především světlý ležák Premium) vyváží zejména do Velké Británie (kam směřuje takřka polovina exportu), dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale pro zajímavost třeba i Finska, Kanady či Řecka.

Rozhodující část výroby (45%) tvoří světlý ležák Premium, 33% světlé výčepní pivo a zbytek připadá na speciály na které se pivovar zaměřuje především od poloviny 90. let. Společnost produkuje PRIMÁTOR Premium Dark (tmavý ležák), PRIMÁTOR Nealko (světlé nealkoholické pivo) či PRIMÁTOR Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů - dříve DIA), kdy u posledních dvou je jejich druhým největším dodavatelem pro tuzemský trh. Chloubou pivovaru jsou však originální, chuťově zajímavé, vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o novinku roku 2005 PRIMÁTOR 13% Polotmavý (obsah alkoholu 5,5% obj.) - speciální polotmavé pivo, PRIMÁTOR 16% Exkluziv (obsah alkoholu 7% obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) - speciální světlá piva a nejsilnější české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10% obj.) - speciální tmavé pivo. Výrobkové portfolio piv doplňuje svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier - originální pivo specifické vůně, chuti i vzhledu. Nejvyšší celkový nárůst prodejů - téměř dvojnásobek - zaznamenal vloni právě Weizenbier (přesně 92%), shodný tmavý 24% speciál Double a 16% světlý speciál Exkluziv - o 29% a dále tmavý ležák - o 28%.

V roce 2005 se také prodalo téměř 4 500 hl limonád (o 53% více než vloni), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina a vlastní sortiment byl vloni doplněn o limonádu s příchutí hroznového vína s názvem Primátor Hrozno. Novinkou letošního roku bude ovocný multivitamínový nápoj. Výrobu nealka jako doplňkového programu pivovar zahájil v červnu 2003.

Za prvních pět měsíců roku 2006 se prodalo 49 484 hl piva, z čehož export činí 7 303 hl (14,8%), kdy došlo k jeho zvýšení oproti shodnému období roku 2005 o 37% a 1 824 hl limonád (zvýšení o 28%).

Pivovar Náchod boduje na trhu především kvalitou práce svých zaměstnanců ve výrobě a kvalitou a inovací svých služeb a produktů při zachování všech klasických technologických postupů - to se pak odráží například i v zisku významných ocenění z prestižních soutěží (vloni i předloni jich získal shodně celkem 11) a navíc mu byl udělen Sdružením přátel piva titul Pivovar roku 2005. Značka PRIMÁTOR® si však udržuje svoji špičkovou kvalitu dlouhodobě. Svědčí o tom rozsáhlá řada cen ze zahraničních a domácích soutěží. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 81, z toho 20 zahraničních a PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejlépe si vede právě jeden ze speciálů a to 16% Exkluziv se ziskem 17 ocenění. Letos pivovar již získal tři významná ocenění: Světlý ležák Premium v březnu obdržel certifikát kvality – Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2006, 13% Primátor Polotmavý byl v květnu vyhlášen výrobkem roku 2006 v kategorii PIVO v soutěži Volba spotřebitelů 2006 - Nejlepší novinka (soutěž oceňuje nové a inovované produkty jež byly vyrobeny či uvedeny na český trh od 1. září 2004 do 31. prosince 2005) a Primátor Diamant získal v červnu 1. místo ve své kategorii v soutěži Pivo České republiky 2006, konané v Českých Budějovicích.

Organizované skupiny návštěvníků také stále daleko více využívají možnosti exkurzí, kdy prohlídka s výkladem je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagónu z první republiky nebo v moderním návštěvnickém centru, které pojme 120 osob a které bude letos doplněno o venkovní posezení s kapacitou 40 míst.

30. června 2006 také uplyne 135 let od rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda o zřízení vlastního obecního pivovaru.

***

Pivovar Náchod a.s. - některé základní údaje:

Založen v roce 1872 jako městský Pivovar Náchod

Od 1.1.1993 Pivovar Náchod akciová společnost 100% ve vlastnictví Města Náchod (základní jmění společnosti: 72 mil. Kč)

Počet zaměstnanců: 92

Sortiment - vyráběná piva: 10 druhů

- vyráběné limo: 6 druhů a soda

Maximální roční kapacita: 200.000 hl

(Tisková zpráva Pivovaru Náchod)

Po skvělém 34. ročníku cyklistického závodu Tour de Malá Skála, jenž pořádal tento víkend Klub cyklistů Pivovar Vratislavice (vyrábějící pivo Konrad), se v sobotu 8. července uskuteční od 10 hodin Velká cena Pivovaru Svijany jako součást Mistrovství ČR Masters v cyklistice jednotlivců. Závodníci jsou očekáváni v cíli mezi 13.30 až 14 hodinou. "Zúčastní se ho celá řada bývalých českých cyklistických reprezentantů pod patronací Ladislava Holečka, prezidenta Evropské cyklistické unie, uvedl za pořadatele KC Kooperativa Liberec Oldřich Horák. Jede se na 17 km okruhu, který vede od brány Pivovaru Svijany na Loukov, Sezemice, Koryta, Nechálov, Svijanský Újezd, Příšovic a zpět do Svijan - od Příšovic do Svijan bude vymezen na silnici jednosměrný porvoz. "Podle kategorie se jedou dva až sedm okruhů, tedy i přes 100 km. Navíc všichni příznivci svijanského piva si mohou od 10 hodin zajezdit na témže okruhu určeném závodu pro příchozí veřejnost," zve Oldřich Horák. (Liberecký den)

Bez tradičních pivních soutěží se letos musí obejít návštěvníci Slavností Svijanského piva. Pivovar Svijany po šestnácti ročnících podobné soutěže na rychlosti vypití piva letos zrušil. Důvod? Obavy z možných pokut za porušení zákona i klesající zájem o takové akce. „Už loni byl problém sehnat dostatek soutěžících,“ vysvětlil ředitel František Horák.

Jedním z důvodů, proč od podobných soutěží ustupují i další pivovary, je ale přísnější postup úřadů. Jihočeský živnostenský úřad totiž udělil Pivovaru Platan za pivní soutěž pokutu za porušení zákona o reklamě, vyhověl tak stížnosti kulturního sdružení Kontext, které proti takovým akcím bojuje. Stejné sdružení už podalo stížnost například na pivní slavnosti v Pivovaru Hols ve Vratislavicích, které proběhly o víkendu. „Marketing výrobců alkoholu je stále agresivnější,“ vysvětlil Milan Berka ze sdružení Kontext. „Pořádáním těchto soutěží dochází k porušování zákona o regulaci reklamy. Reklama na alkoholické nápoje nesmí nabádat k nestřídmému užívání alkoholických nápojů,“ míní Berka.

Jedny z největších pivních slavností v republice se letos uskuteční 15. července. Už posedmnácté v areálu svijanskoújezdského koupaliště. „Máme to nahoře s počasím domluvené,“ říká Horák s oblibou v narážce na pravidelně příznivé počasí, které slavnosti provází.

Každý rok slavnosti překonávají rekord ve spotřebě piva i návštěvnosti, loni přišlo celkem šestnáct tisíc lidí, areál byl prakticky celý den přeplněný. „Bude záležet na tom, jak bude, třeba rekord opět padne,“ podotkl Horák.

Pivo se bude točit letos z osmdesáti píp. Oproti loňsku podraží vstupné na stokorunu, stejně jako loni bude návštěvníky vozit také autobusy z turnovského nádraží.

Na slavnostech se představí i známé kapely. Největšími taháky letošního ročníku mají být Mňága a Žďorp, Katapult a Aleš Brichta. Hrát se bude na dvou pódiích, druhé bude patřit hlavně hudbě pro starší generaci. (MF Dnes)

Rockové a heavy metalové kapely mají sraz se svými fanoušky v sobotu v areálu pivovaru Konrád v libereckých Vratislavicích. První roční hudebního festivalu láká posluchače na známá jména i vystoupení regionálních kapel.

Brány festivalu se otevřou v sobotu před polednem, první kapela se chystá na pódium od dvanácti hodin. „Půjde o klasický rockový festival jako za starých časů, takže tvrdá muzika, dobré pivo, jídlo a příjemná atmosféra,“ řekl pořadatel festivalu Tomáš Hnízdil. „Také složení programu by mělo jít skrze různé odnože rockové hudby.“

Jako první se představí na pódiu metalové regionální kapely Vetrol a Rain. Během odpoledne a večera uslyší návštěvníci spojení metalu a elektroniky skupiny Lastminute, liberecké vycházející hardrockové hvězdy Nobody knows, tradiční příznivce heavy metalu, kapelu Krleš, nebo skupinu Sevn. Hlavní hvězdou festivalu bude bezesporu Krucipüsk, který vstoupí na pódium po jedenadvacáté hodině. Závěr přehlídky obstará koncert skupiny Debillheads.

„Vstupenka na festival stojí sto osmdesát korun. Doporučuji přijít od začátku, protože většina kapel stojí za poslech,“ dodal Hnízdil. Festival se koná na louce vratislavického pivovaru. K dostání tu budou podle pořadatelů nejrůznější druhy světlého a tmavého piva a další pochutiny. (MF Dnes)

Více piva než loni zatím vaří pivovary v Libereckém kraji. Úspěšný rok mají nejen díky dobrému počasí, ale kvůli přírůstku nových zákazníků. Prodeje piva rostou především v posledních dnech.

„Jakmile se udělalo teplo, prodáváme mnohem více, než když je zima,“ potvrdil ředitel vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš.

Rekordní rok letos zažívají znovu v Pivovaru Svijany. Už loni tu padla hranice 200 tisíc hektolitrů, letos se výroba zvýší opět téměř o desetinu. „V červnu uvaříme nejvíce piva za měsíc v historii,“ podotkl ředitel pivovaru František Horák. Plán na červen je 23 tisíc hektolitrů, stejná hranice podle Horáka může během letních měsíců ještě padnout.

Ještě před záchranou pivovaru takové množství piva vařili ve Svijanech téměř za celý rok. Od prodeje soukromým investorům na konci devadesátých let jde ale produkce svijanského pivovaru každoročně strmě nahoru. „Prakticky nic nevyvážíme, stačí nám čeští zákazníci. Nejdeme cestou výroby levných piv na export,“ podotkl Horák.

Jen za loňský rok stouply tržby Pivovaru Svijany a jeho distribuční společnosti na 333 milionů korun. Dosáhly tak o pětinu vyšší hodnoty, než rok před tím.

Hospodaření skončilo stejně jako v minulých letech ziskem, jeho výši však společnost nezveřejňuje. Svijanský pivovar se loni poprvé dostal nad hranici 200 tisíc vyrobených hektolitrů piva, uvařil 205 tisíc. Růst pokračuje i letos. „Plánovali jsme 215 tisíc hektolitrů, skutečnost ale bude asi ještě vyšší,“ podotkl Horák. Kapacita pivovaru je 230 tisíc hektolitrů.

Firma chystá letos další investice, připravuje například rekonstrukci a rozšíření čistírny odpadních vod. Na dvacetimilionovou akci by ale ráda získala dotaci z evropských fondů. Už v minulých letech firma investovala desítky milionů korun do rozšíření pivovaru.

Rohozecký pivovar roste hlavně letos

S růstem počítá letos i Pivovar Rohozec, který před dvěma lety koupil Pivovar Svijany. Podle předsedy představenstva Tomáše Kučery nenaběhla výroba tak rychle, jak noví majitelé původně plánovali.

Letos ale firma s růstem počítá: namísto loňských 29 tisíc hektolitrů tu vyrobí o deset tisíc více. „K velkému růstu poptávky došlo až letos,“ vysvětlil Kučera. Podle něj roste v Rohozci hlavně poptávka po sudových pivech díky získání nových zákazníků v restauraci. „Proto chystáme letos celkovou opravu sudárny,“ vysvětlil. Ještě před dvěma lety vypadala výroba v Rohozci přitom na zavření.

Oba pivovary si navzájem příliš nekonkurují. Svijany se profilují jako dražší pivo, Rohozec se vzkříšenou značkou Skalák je levnější. Pivo z Rohozce jde také na export, hlavně do polského pohraničí.

S nárůstem odbytu letos počítá i pivovar Hols ve Vratislavicích. Kdysi největší pivovar v kraji letos počítá s růstem produkce na 65 tisíc hektolitrů. „Roste nám odbyt doma i v zahraničí,“ vysvětlil Hostaš. Firma například vyváží své pivo Konrad do Německa. (MF Dnes)

Pivo Zlatopramen 11 z produkce společnosti Drinks Union se začíná stále více prosazovat na africkém kontinentě.

Po dodávkách do Libérie nyní poprvé putuje pět kontejnerů naplněných pivem do středoafrického Beninu. "Do Beninu dodáváme lahvové pivo Zlatopramen 11ř, dvě třetiny dodávky budou světlé pivo, jedna třetina pak tmavé," řekl manažer exportu Drinks Union Viktor Audrlický.

Benin je podle Audrlického jakousi vstupní branou na trhy ve střední Africe, které zahrnují kolem 180 milionů obyvatel. I když samotná země je poměrně malá, stal se Benin na základě relativně klidné politické situace nákupním centrem pro obyvatele okolních států, doplnil manažer. Drinks Union dodávku piva podpoří také reklamní kampaní na Zlatopramen 11 ř. "Dodávkupiva bude doprovázet kampaň v televizi, tisku a rádiu. Reklamou na Zlatopramen 11 ř bude také polepena většina vozidel taxi služby v Beninu," upřesnil Audrlický.

Zlatopramen bude do Beninu cestovat přes přístavy v Hamburku a Le Havre. Pivo bude v zemi distribuováno do obchodů i restaurací. "Chceme také zasáhnout místní pláže, kde se fakticky odehrává život místních obyvatel," uvedl manažer. Doplnil, že dodávku piva zprostředkovává firma, která do stejné země zajistila také historicky první vývoz lihovin sesterské divize KB Likéru. "Nyní na tomto trhu budeme působit s téměř kompletní nabídkou naší produkce," uvedl Audrlický.

Pivo Zlatopramen vyváží společnost Drinks Union do Afriky opět od loňského roku, kdy začala dodávat KEG sudy a lahvové pivo do jedné z nejvyhlášenějších restaurací v liberijském hlavním městě Monrovia. Zlatopramen se tak postupně vrací na kontinent, kde ústecké pivo slavilo velké obchodní úspěchy již před první světovou válkou. Proslavilo se ale především v období druhé světové války jako jediný dodavatel dostatečně kvalitního trvanlivého piva pro africké jednotky maršála Rommela. (Ústecký deník)

Lounský pivovar, který je součástí ústecké pivovarské skupiny Drinks Union, investoval téměř tři miliony korun do nového chlazení mladiny, tedy čerstvě uvařeného piva. Nové zařízení přispěje k dalšímu zlepšování kvality piva, které se v lounském pivovaru vaří tradičním postupem. „Chlazení mladiny se díky novému zařízení také výrazně zkrátí,“ řekl ředitel a sládek pivovaru Daniel Urban.

Díky kratší době chlazení mladého piva budou mít pivovarští mnohem více času na důkladnou sanitaci spílacího potrubí při výrobě jednotlivých várek piva. „Slibujeme si od toho další zlepšování kvality lounského piva,“ podotkl Urban. Díky tomu, že je zařízení výkonnější, přinese také ekonomické úspory.

Zlepšování kvality piva je podle Urbana prioritou pivovaru pro letošní rok. Nad kvalitou piva v Lounech bude také nově dohlížet nový manažer kvality a jeden z předních českých degustátorů Ondřej Koucký. (iLouny.cz)

Na Mezinárodním pivním festivalu v australském Sydney účastníkům nejvíc zachutnalo pivo z pivovaru v severočeském Žatci. Přehlídky u protinožců se zúčastnilo na pět desítek pivovarů z celého světa, včetně Plzeňského prazdroje, Staropramenu a Žateckého pivovaru. První místo získalo pivo značky Žatec, na druhém místě skončil mok Duvel z Belgie a na třetím místě Leffe Blonde také z Belgie. (Právo)

Největšímu ze současných čtyr pivovarů na severu Čech – pivovaru Zlatopramen, jsme se již věnovali, takže dnes upřeme pozornost na ostatní.

Pivovar Březnák

Psát v roce 2006 o tomto slavném pivovaru, je na první pohled snadnou záležitostí. Je totiž o cem! Sešlo se najednou pet kulatých výrocí.

První písemná zmínka o pivovaru na panství Velkobrezenském je datována rokem 1606 v kupní smlouve, v které Antonín ze Salhausenu prodává tvrz Velké Brezno spolu s chmelnicí a pivovarem za 30 500 kop míšenských grošu. To máme 400 let.

Roku 1856 se narodil Victor Cibich, zdejší prednosta stanice Severozápadní dráhy. Tento „Muž, který dal pivu tvár“ je nerozlucne spojen s pivovarem a bylo by mu letos 150 let.

Ochranná známka s portrétem tohoto spokojeného a usmevavého muže byla registrována u Obchodní a prumyslové komory v Liberci roku 1906 – takže výrocí v poradí tretí a hned 100leté.

Portrét se objevuje s prestávkami po celé století na etiketách, litých lahvích, reklamních cedulích, plakátech, inzercích a záhlaví úredních dokladu nejen domácího pivovaru, ale podobiznu Victora Cibicha užívají na svých etiketách pivovary v Itálii, USA, Uruguayi, Kostarice a Rumunsku po dobu více jak sedmi desítek let.

Ve stejném roce, tedy 1906, byla otevrena pivovarská restaurace, která tradicne patrila mezi nejznámejší a hojne navštevované v širokém okolí. Puvodne byla výstavním pavilonem pivovaru navrženým dráždanským architektem Wagnerem na prestižní výstave v Decíne roku 1902, kde byla vyhodnocena jako nejkrásnejší. Po výstave byl pavilon demontován a postaven na pozemku poskytnutém hrabetem Chotkem, kde slouží svému úcelu po celých 100 let.

Posledním, ponekud smutným výrocím je 90 let od smrti Victora Cibicha, který zemrel roku 1916 v necelých šedesáti letech.

Žatecký pivovar

Pivovarská literatura udává rok založení pivovaru 1261 v míste, které je jako opevnené hradište archeologicky prokázáno již pred rokem 935. Právo várecné Žatec obdržel od krále, který ve svých zemích založil na padesát mest. Tím králem byl Premysl Otakar II. A psal se rok 1265. První písemná zmínka o pestování chmele v okolí mesta je z poloviny století ctrnáctého. Skutecností je, že námi uvádený pivovar se zacal stavet 1798 a varil pivo od roku 1801. Pocátkem dvacátého století prodával 91 000 hl piva a spolu s druhým„Exportním pivovarem“ bylo ve meste vyrábeno celkem 180 000 hl piva. Patril právovárecnému žateckému meštanstvu až do roku 1948, kdy byl znárodnen. V následujících ctyriceti letech prošel nekolika reorganizacemi a privatizován byl jako jeden z posledních ceských pivovaru.

Po nekolika vlastnických zmenách se vrací roku 2001 k puvodnímu názvu a soucasne varí necelých 30 000 hl, které z 15 vyváží do Velké Británie, Itálie, Švédska a jinam. Vedle klasického sortimentu výcepního piva a ležáku, varí rovnež znacku Baronka 13° na pocest baronky Ulriky von Levetzow, lásky nemeckého básníka Wolfganga von Goetha.

Pivovar Louny

Pocátky lounského pivovarnictví jsou staré jako mesto samo a neliší se od osudu tohoto bohulibého remesla v ostatních ceských mestech. Charakteristickou budiž veršovánka z XV. století... „kdo te v Žatci nepomluvil, v Lounech neopil a ve Slaném nezbil...“, z které naše mesto vychází ješte nejlépe. Právo várecné bylo velmi výnosné a sladovníci byli nejbohatšími obcany. Ostatne mesto Louny se pred tricetiletou válkou radilo k nejvýznamnejším mestum a spolu s Plzní zaujímalo 5. místo v království podle výberu královské berne. V polovine století sedmnáctého však z puvodních ctyr set domu zbývá pouhých osmdesát a morová rána roku 1681 zahubí na 800 obyvatel mesta. Novodobá historie lounského pivovarnictví je datována rokem 1890, kdy kníže Adolf Josef ze Schwarzenbergu staví na hranici mesta behem 18 mesícu nový pivovar, který je roku 1892 slavnostne otevren. Jako první v Rakousko-Uherské monarchii je pivovar zarízen na umelé strojní chlazení. Rychle se stává nejvetším schwarzenbergským pivovarem se 100 000 hektolitry piva výstavu a z mesta Loun vytlacuje plzenské pivo, a to absolutne. Lounské pivo je od roku 1909 vyváženo na nemecký trh pod znackou „Knížecí Plzenské“. V tricátých letech zaujímá pivovar Louny 13. místo v celostátním žebrícku podle vystavených hektolitru piva. V roce 1992 je závod privatizován a o deset let pozdeji se stává soucástí nápojárské skupiny Drinks Union se soucasným výstavem kolem 300 000 hl piva. (MF Dnes)

Pivo na Karlovarsku se nevaří jen v zámeckém pivovaru v Chyši, ale i ve Velichově. Bohuslav Novák, který ho vyrábí pro potřeby své restaurace, dokonce říká, že velichovské pivo se uvařilo dříve než to chyšské. "Pivovar jsme do provozu uvedli už 16. května. Vařím ale také pivo v Lokti," prozrazuje na sebe Bohuslav Novák, který se však sládkem nikdy nevyučil.

Jak tedy k takovému koníčku přišel? "Vařit pivo mě napadlo už dávno. Před lety jsem vyprojektoval pivovar v Ostrově. Jeho rozpočet byl na dvacet až pětadvacet milionů korun, peníze jsem na to ale neměl. Proto jsem požádal banky o úvěr. Jenomže mi ho nedaly. Krachoval tehdy jeden pivovar za druhým, a tak banky neměly záruky. Proto jsem následně prodal dům v Ostrově a přestěhoval se do Velichova," vypráví nadšenec.

V malé obci se opět pustil do svého nápadu postavit svůj vlastní pivovar. Nakonec se mu sen splnil, vybudoval ho vlastnímu rukama v menší podobě. Zatímco sehnat všechny potřebné suroviny pro výrobu piva není žádný problém, horší je to s úřady. "Musíte projít šílenou byrokracií. Nejvíc starostí mi přidělali celníci," přiznává.

Jeho pivo dostalo název Velichovský forman, jde o desetistupňový ležák. "Musím dělat slabé pivo, protože velké pivovary deklasovaly výrobu na pivní limonády. Místním mé pivo chutná více než od velkovýrobců. Za měsíc uvařím čtyřicet sudů, a to pro potřeby restaurace. Pivo stáčím i do petlahví. Půllitr stojí patnáct korun," upřesňuje Bohuslav Novák s tím, že Velichovský forman zraje tak deset až patnáct dnů.

Pro Loket ovšem Velichovský forman nevaří. "V Lokti vyrábíme jedenáctistupňový granát. Je to speciálně pro toto města, protože jsme předpokládali, že zde bude jiná klientela než ve Velichově," dodává. (Karlovarské noviny)

Originální ozdravnou kúru pro tělo představuje pivní lázeň. Tuto ojedinělou možnost lze tělu a duši dopřát v areálu rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, nedaleko Mariánských Lázní.

Host se ponoří do horké koupele připravené z vody a minerální vody IL-SANO, která zde vyvěrá, doplněné tmavým Koupelovým pivem vyráběným tradiční metodou podle chráněné originální receptury. Tím se do vody dostane dávka živých kultur pivovarských kvasnic a přidává se i směs sušených drcených bylin.

Hladinu vody pokrývá pivní pěna karamelové barvy, prostor voní po čerstvě uvařeném tmavém pivu a člověk se tak se sklenicí nepasterovaného Skalního ležáku může oddávat účinkům této ozdravné kúry, při které se mu z těla odplavují škodlivé látky, kvasnice předávají pokožce řadu vitamínů B, proteiny, sacharidy a organismus celkově relaxuje. „Zájem je obrovský. Od konce března, kdy jsme otevřeli, už lázněmi prošlo okolo dvou tisíc lidí,“ konstatuje Mojmír Prokeš, ředitel lázní, hotelu a restaurace, nacházející se v areálu rodinného pivovaru. Tam jsou také zpřístupněné unikátní skalní sklepy v podobě stylové pivnice a muzea.

Nejvíce hostů přijíždí na víkend nebo prodloužený víkend. Rezervovat si pobyt proto doporučuje Prokeš minimálně na týden dopředu. Pivní lázeň, čítající 20 minut koupele a 20 minut relaxace s dvěma třetinkovými sklenicemi Chodovarského ležáku, vyjde na 550 korun. Dvě osoby ve speciální dvojvaně zaplatí 950 korun. Jako doplněk je nabízena také částečná nebo celková masáž za 220, respektive 400 korun. Dvoulůžkový pokoj v rekonstruovaném hotelu U Sládka přijde na 1500 korun. Posilnit se hosté mohou buď v pivovarské re-stauraci a muzeu Ve Skále se znakem Chodovaru v areálu pivovaru, nebo v některé z dalších 18 restaurací sítě U nás doma. Podle Prokeše tento vlastní znak sdružuje okolní stylové restaurace, které mají společné výborné české pivo, jídlo spojené s příjemným posezením a obsluhu na dobré úrovni.

Provozovatelé Chodovaru nabízejí také speciální balíčky za zvýhodněné ceny a doplňující sportovní a kulturní program. Připravují zároveň pivní a přírodní kosmetiku, například Koupelové pivo Chodovar nebo pivní pálenku Chodskou Pivovici.

Kdo místo pivu dává přednost sladké čokoládě, může využít nabídku Lázní pro dva v Rakovníku a nechat se zabalit do směsi z kvalitní hořké čokolády, smetany a syrovátky, nebo se v čokoládě rovnou vykoupat. Takové čokoládové odpoledne i s masáží a inhalací kyslíku přijde na 1490 korun. (Právo)

Jubilejní Mistrovství Evropy v koulení pivních sudů se koná v sobotu 24. června v areálu pivovaru v Chodové Plané na Tachovsku. Kromě hlavního závodu nabídne řadu dalších atrakcí.

Rodinný pivovar Chodovar pořádá toto tradiční pivovarské klání spolu s Českým svazem malých nezávislých pivovarů letos po desáté. K účasti se každoročně hlásí pivovary z České republiky, Německa a Velké Británie. Spolu s nimi závodí zástupci hospůdek a restauračních zařízení. „Soutěž bereme jako originální způsob prezentace tradice výroby piva ve spojení s aktivním odpočinkem," řekl za pořadatele sládek a spolumajitel pivovaru Chodovar Jiří Plevka ml. Stolitrový dubový sud při ní závodníci koulí po trase dlouhé 600 metrů za pomoci dřevěné tyče - ficáku. Ženy se vydávají na trasu poloviční. V koulení sudů s ficákem v ruce si budou moci zasoutěžit i příchozí návštěvníci.

Podruhé je součástí mistrovství vložený závod Chodovar in-line 2006 - soutěž v jízdě na kolečkových bruslích s plným podnosem. V pivovarském areálu končí trasa cyklistického závodu pro veřejnost se startem v Březové u Sokolova a místo bude cílem hvězdicové jízdy legendárních vozů Mini Cooper.

Chybět nebude vodník Pivílko, který umí čepoval pivo z kašny na náďvoří, a po celý den se budou konat prohlídky pivovaru. Cestou na festival do Karlových Varů se tu zastaví a zahraje Armádní soubor z Olomouce, další produkci zajistí Chodovarka, Chodská vlna a Roulette music.

Hlavní závod začíná v 11 hodin a jeho aktivními účastníky budou dle pořadatelů členové soutěžního družstva složeného z profesionálních hráčů kanadské NHL. (Právo)

Po více než třicetileté přestávce se parta bednářů v pivovaru Plzeňského Prazdroje rozrůstá o dalšího tovaryše. Naposledy byl do bednářského „cechu“ přijat nový člen v roce 1975. Novým bednářským tovaryšem se dnes stal dosavadní učeň Martin Sládek (36). Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví.

Bednáři vyrábějí sudy klasickým náročným postupem, jehož jednotlivé části nejsou zaznamenány v žádném návodu a předávají se bezprostředně v praxi, z generace na generaci. Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. Bednářství, dubové ležácké sudy, kvasné kádě

a část původních sklepů, kde se dříve vyrábělo pivo, představuje významnou součást prezentace pivovaru pro širokou veřejnost, důkaz trvalé péče o tradice a historické kořeny unikátního piva Pilsner Urquell.

Řemeslo bednářské a bečvářské patřilo k pivovarům zcela neodmyslitelně. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 6.000 dřevěných sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do 60. let 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě. V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich 9.

Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Pivo, zrající v dubových sudech, není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell – pro porovnání s průmyslovou výrobou. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době cylindro-kónických tanků, KEG sudů a plechovek.

Také proto si Plzeňský Prazdroj vychovává nové bednáře, kteří jednou nahradí staré mistry a uchovají toto nádherné starobylé řemeslo a jeho taje pro budoucí generace. Na rozdíl od minulosti, kdy výchova nových učňů probíhala za aktivního provozu, je dnes tento proces náročnější a složitější, vyžaduje více času a soustředění. Plzeňský Prazdroj proto vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. I Martin Sládek po vyučení truhlářem pracoval v tomto oboru přes 15 let, než nastoupil do tříletého bednářského zácviku v Plzeňském Prazdroji. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Modernizace varny a zprovoznění kvasných tanků výrazně zvýší kapacitu výroby

Po úspěšném dvouměsíčním zkušebním provozu uvedl dnes Plzeňský Prazdroj ve svém pivovaru v Plzni do plného provozu modernizovaný výrobní komplex – tzv. dvouapůltou etapu rozšíření varny Pilsner Urquell a nové cylindro-kónické tanky (CKT) na kvašení piva. Jde o největší investici uplynulého finančního roku největší do kapacity, jinak je to druhá největší po stáčírnách*, jejímž hlavním cílem je zvýšení výrobní kapacity pivovaru Plzeň v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích.

Celý projekt za více než 200 milionů korun posouvá roční výrobní kapacitu pro značku Pilsner Urquell na cca 2,7 miliony hektolitrů. Veškeré stavební a technologické práce proběhly za nepřerušeného provozu pivovaru, bez jakéhokoli dopadu na výrobu piva.

Investiční akce byla zaměřena na novou varnu Pilsner Urquell, kde byla instalována druhá mladinová linka včetně vířivé kádě a chladiče mladiny. Do provozu byla rovněž uvedena druhá scezovací káď o průměru 10 metrů. Denní výkon varny byl tak posílen z 12 na 14,5 várek, každá reprezentující 600 hektolitrů mladiny.

V prosinci roku 2005 byly do plzeňského pivovaru dopraveny obří fermentační tanky. Desítka nových stříbřitých nádob s plnícím objemem 2 400 hektolitrů byla vztyčena v prostoru vedle varny a dnes tvoří jeden celek spolu s modernizovaným „srdcem pivovaru“. Kvasné tanky jsou vybaveny unikátní technologií uspořádání ventilů Eco-Matrix, která příznivě ovlivňuje kvalitu piva. Celková týdenní výrobní kapacita pivovaru Plzeň byla rozšířena o téměř 14 000 hl piva. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Vytvoření expozice o vzniku a historických milnících odstartovalo další rozvoj prohlídkové trasy plzeňského pivovaru

Počínaje novou turistickou sezónou roku 2006 vítá návštěvníky plzeňského pivovaru kromě moderní multifunkční budovy Návštěvnického centra také Hala slávy. Je to svým způsobem symbolická expozice věnovaná historii pivovaru a památným milníkům z období jeho vzniku i expanze. Pro její vytvoření se vedení Plzeňského Prazdroje rozhodlo po důkladném prozkoumání způsobů využití volného prostoru před sklepy a po vyhodnocení architektonického a dramaturgického konceptu.

V prostoru mezi novou varnou a vchodem do původních ležáckých sklepů byla návštěvníkům turistické trasy plzeňského pivovaru zpřístupněna nová expozice. Představuje významné artefakty a dobové předměty, které se váží většinou ke vzniku Měšťanského pivovaru v Plzni a k závratně rostoucí slávě jeho výjimečného světlého ležáku Pilsner Urquell.

Hala slávy Pilsner Urquell, jak je nová expozice nazvána, ukazuje návštěvníkům dějinné dokumenty spojené se založením pivovaru. Jde o provolání plzeňských právovárečných měšťanů - vyzvání k výstavbě vlastního pivovaru a sladovny z ledna 1839 a o povolení magistrátu města Plzně k první várce v Měšťanském pivovaru z 25. 2. 1842. Díky těmto dvěma listinám vznikl v Plzni pivovar, který směl z úředního rozhodnutí vařit pivo. Dalšími cennými artefakty z doby rostoucí slávy a popularity pivovaru jsou například skvostné broušené poháry, ze kterých ochutnávali pivo vzácní hosté včetně císaře Františka Josefa I. Expozice dobových předmětů je doplněna archivním filmem o výrobě piva a o exportu Plzeňského Prazdroje.

Přípravou architektonického a dramaturgického konceptu v prostoru Haly slávy bylo pověřeno studio PP production, s.r.o. Stavební úpravy provedla plzeňská firma Stavpran.

Dalšími kroky na cestě k vylepšení a rozšíření prohlídkové trasy by mělo být vytvoření expozice vaření piva v prostoru historické varny z 20. let minulého století, kterou Plzeňský Prazdroj po zprovoznění nové varny Pilsner Urquell zakonzervoval právě pro turistické účely. Prohlídku pivovarských sklepů obohatí ukázka lednice, která se používala před zavedením umělého chlazení a kde se skladoval led získaný z Boleveckých rybníků. Koncem roku by měla prohlídková trasa vést ještě dále do areálu pivovaru a zahrnovat novou stáčírnu, jejíž zprovoznění se očekává na přelomu října a listopadu 2006. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Ta strakonická vyrážela na cestu do města v poledne z Katovic ležících šest kilometrů výše po proudu Otavy. Jelikož pořadatelem strakonických slavností byl místní pivovar, nechyběla na téměř žádné lodi basa piv, na jedné se dokonce vezl i sud. Loď pralidí Pazourkových, kteří jsou v civilu zaměstnanci Technických služeb Strakonice nesla na vlajce nápis Homo vypijens.

„Loď je vyzkoušená z loňska, uveze nás šest. Jen jsme vyměnili kostýmy. Vyráběli jsme je čtrnáct dní, ale v hlavě jsme je nosili celý rok,“ zamával kyjem z klacku a velké hovězí kosti osmačtyřicetiletý Jaroslav Frčka.

V samotných Strakonicích, jež byly cílem plavidel, se po celé Podskalské louce podél Otavy táhl sled mobilních výčepů v autech, pódií s muzikanty a atrakcí a soutěží pro děti. „Je to prostě příjemně strávené odpoledne. Pivo, spousta známých, hezká procházka podél Otavy, žádné davy, aby tu nebylo k hnutí,“ poznamenal čtyřiatřicetiletý Miroslav Pecka ze Strakonic.

Specialitou slavností bylo šestnáctistupňové pivo uvařené pro tuto příležitost - zájmu o něj svědčila fronta u jediné pípy, kde se točilo, i když většina lidí dávala vzhledem k jeho síle přednost třetinkovým kelímkům jenom na ochutnání. (MF Dnes)

Odpůrcům pití alkoholu vadí, že strakonický pivovar chystá pivní soutěže a přitom láká děti.

Pivovarskou pouť na strakonickém Podskalí dnes zkontrolují krajští živnostenští úředníci. Kulturní sdružení Kontext z Brna totiž poslalo na úřad stížnost, že pivovar porušuje zákon o regulaci reklamy. Sdružení vadí, že na slavnosti chystá pivovar pivní soutěže a přitom například láká děti. Pivovar odmítá, že by jakkoliv chtěl porušil víkendovou akcí zákon.

Podle brněnského sdružení Kontext, které poslalo na krajský živnostenský úřad stížnost, si pivovar koleduje o pokutu podobně, jako ji dostal před několika dny pivovar Platan Protivín, když uspořádal soutěž ve vypití co nejvíce piv v určeném čase.

„V letáku zvoucím na akci pivovar láká na dětské soutěže či zápis do Guinessovy knihy rekordů v největším počtu dětí na skluzavce. Výrobci alkoholu každopádně zaměřují své aktivity na nezletilé osoby zcela vědomě a úmyslně, neboť velmi dobře vědí, že nejlepší reklamou je, když děti vidí popíjet svůj největší vzor - rodiče,“ míní Milan Berka, který poslal stížnost na živnostenský úřad.

Vadí mu, že na plakátu je například fotografie malých dětí a v popředí půllitr piva. Obává se, že na akci budou pivní soutěže nabádající k nestřídmému pití alkoholu - piva.

Měšťanský pivovar Strakonice, který stoprocentně vlastní město, přitom dosud nezveřejnil, o jaké soutěže půjde. „Zákon neporušíme, protože jednou ze soutěží bude vypít například pouze jednu sklenici piva na čas nebo udržet co nejdéle půllitr ve vzduchu s napřímenou rukou. Znovu zkontrolujeme, zda soutěže neodporují zákonu. Ale už jen například to, že novinku, šestnáctistupňové pivo, budeme prodávat dráže, než pak bude na trhu, svědčí o tom, že nechceme dávat důvod k opíjení se,“ uvedl včera ředitel pivovaru Karel Seknička.

Sdružení Kontext z Brna vadí i závod nejrůznějších plavidel zvaný neckiáda. Tvrdí, že reklama nesmí spojovat spotřebu alkoholu se zvýšenými výkony. „Je nevhodné a nebezpečné spojovat reklamu na pivo s vodáckými závody, když každoročně dochází k utonutí podnapilých vodáků,“ řekl Berka, který na akci upozornil. Pivovar ale neckiádu rozhodně rušit nebude. Už se mu přihlásilo šestnáct plavidel. Krajští úředníci už oznámili pivovaru, že zkontrolují, zda dodržuje zákon o regulaci reklamy. „Teprve až poté můžeme říci, zda byl porušen příslušný zákon. Při případném vyměření pokuty právnické osobě se přihlíží k závažnosti deliktu, ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem,“ řekl vedoucí krajského živnostenského úřadu Radek Urbánek.

Protivínský Platan za soutěž ve vypití co nejvíce piv za určený čas dostal pětitisícovou pokutu. (MF Dnes)

Na břehu Otavy, přímo pod areálem Měšťanského pivovaru Strakonice, vypukne v sobotu ve 13 hodin tradiční Pivovarská pouť doplněná zábavným programem.

Bývalý Pivovar Nektar, který je už zhruba rok a půl majetkem města, byl loni ziskový a na trhu se hodlá prosadit mimo jiné výrobou takzvaných speciálních piv. Jedno takové podle obchodního ředitele Václava Moravce chystá i na tento víkend: „Jedná se o šestnácťistupňové světlé výčepní pivo, speciál uvařený právě a jedině pro tuto příležitost," uvedl Moravec.

Vedle pouťového speciálu chtějí strakoničtí pivovarníci postupně představovat například Svatováclavské pivo o tradiční strakonické pouti, Mikulášské pivo, pivo Vánoční, Velikonoční a jiná. „Vařit speciály nám dovoluje velikost našeho pivovaru. Řadíme se mezi malé pivovary a takové bonbónky si můžeme dovolit," poznamenal Moravec. (Právo)

Měštanský pivovar Strakonice má za sebou první rok samostatného hospodaření. A jak ukazují ekonomické výsledky, úspěšný. Za uplynulý rok vytvořila společnost zisk po zdanění 3 miliony 420 tisíc korun. Hospodářské výsledky byly prezentováný tento týden na valné hromadě.

Pivovar před rokem koupilo město Strakonice a je také jeho stoprocentním vlastníkem. V podniku se postupně realizují změny, jednou z nich je také postupný přechod od používání značky Nektar ke značce Dudák.

Strakonický Měšťanský pivovar vaří nyní pouze nepasterizované pivo. Odbytiště má v nejbližším regionu, podařilo se mu také ale uchytit na několika místech na jižní Moravě. Loni vystavil pivovar 73 000 hektolitrů piva. (ČRo České Budějovice)

Měšťanský pivovar Strakonice přichází na trh s novinkou: šestnáctistupňovým pivem. Pod názvem Strakonický dudák přijde na trh v třetinkových lahvích. Poprvé jej lidé ochutnají na Pivovarské pouti 24. června. Specialita se vyrábí z tradičního žateckého chmele.

Pivo má být specialitou a rozhodně nebude nosným výrobkem. "Šestnáctistupňové pivo má sedm procent alkoholu, takže jako slabší víno. Specialitou je, že opět jde o pivo vyráběné tradičně ve spilkách z kvalitních surovin, třeba z chmele ze Žatce. Nekupujeme náhražky chmele, třeba levnější granule, protože to by se odrazilo na kvalitě," řekl ředitel pivovaru Karel Seknička.

Tradiční hořkost se u novinky spojuje s příjemnou nasládlou chutí. "Pivovar chce oživit trh. Proto budeme i třeba jen měsíc vyrábět podobná piva, ať už například vánoční pivo, Václavské, pouťové a podobně vždy u nějaké příležitosti," řekl obchodní ředitel Václav Moravec.

Pivo mohou lidé poprvé ochutnat na akci Pivovarská pouť 24. června na strakonickém Podskalí přímo pod pivovarem u řeky Otavy. Tam bude na prodej za vyšší ceny, než pak bude v obchodech. „Protože chceme, aby pivo bylo spíše na ochutnání a neměli jsme pak problémy s opilými lidmi, je to opravdu silné pivo. Třetinka bude za 20 korun, půllitr za třicet korun,“ řekl ředitel Seknička.

Strakonický pivovar vyrábí nepasterovaná piva, která pod značkou Dudák dodává především na Vimpersko, Vodňansko, Písecko, Sušicko, Klatovsko a také na Brněnsko, kde za rok od fungování pod strakonickou radnicí, která ho koupila za 70 milionů korun od státu, ztrojnásobil počet restaurací, kde se točí, na patnáct. (iDnes)

Jihočeši už znají všech sedm divů svého kraje. Projekt “7 divů jižních Čech“, který organizoval pivovar Budějovický Budvar, n.p. ve spolupráci s rozhlasovými stanicemi Radio Faktor, Eldorádio a Radio Gold, ukončí 10. června slavnost na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II.

Více než dvouměsíční hlasování o „7 divů jižních Čech“ skončilo. V posledním kole ankety, ve kterém mohli lidé až do dnešního dne rozhodovat o jihočeském divu v kategorii „Přírodní úkaz“, zvítězil proslulý skalní útvar nad vltavským údolím, Čertova stěna. Oficiální certifikáty předají zástupcům zvolených lokalit organizátoři ankety z Budějovického Budvaru během veřejného slavnostního vyhlášení výsledků, které se uskuteční 10. června v Českých Budějovicích.

Divoký skalní sráz nad řekou Vltavou, k jehož vzniku se váže mnoho legend a pověstí, upřednostnili lidé v anketě před Boubínským pralesem a Chýnovskou jeskyní. S volbou se ztotožňuje například slavný hokejový hráč Jaroslav Pouzar. „Čertova stěna, včetně kamenitého řečiště Vltavy, je podle mého názoru nejpozoruhodnější přírodní útvar v jižních Čechách,“ uvedl bývalý hokejista k hlasování.

O krásách jihočeského regionu lidé rozhodovali už od 22. března. „Anketa vznikla s cílem podpořit zájem Jihočechů o krásy kraje, v němž se narodili a žijí, a zvolit si to, co nejvíce oceňují, čeho si váží a na co jsou hrdí. Chtěli jsme podpořit jihočeský patriotismus, protože i náš pivovar se považuje za patriota,“ popsal myšlenku projektu Petr Samec, PR manažer hlavního organizátora ankety, pivovaru Budějovický Budvar.

V prvním kole Jihočeši zvolili divem v kategorii „Náměstí“ českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. V následujících hlasováních se hned dvakrát projevila podmanivost Českého Krumlova. Historické město bylo zvoleno jihočeským divem v kategorii „Město nebo obec“ a současně je také místem, kde se nachází jihočeský div z kategorie „Technická zajímavost“ – otáčivé hlediště. Dalším jihočeským divem byl zvolen zámek Hluboká nad Vltavou.

Následující tři kola ankety byla zaměřena na přírodní krásy jihočeského regionu. V kategorii „Vodácká řeka“ zvolili lidé řeku Vltavu, v hlasování o nejkrásnější rybník zvítězil rybník Svět. Zřejmě nejobtížnější volbu postavili organizátoři před veřejnost v posledním kole, ve kterém měla rozhodnout o jihočeském divu v kategorii „Přírodní úkaz“. Podrobnosti o projektu „7 divů jižních Čech“ najdete na internetových stránkách http://www.budvar.tv/7divu.

Všech 7 divů jižních Čech bude slavnostně vyhlášeno 10. června během zábavného odpoledne „Slavte s námi 7 divů jižních Čech“ na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Mimo jiné tam zástupcům jihočeských divů budou předány oficiální certifikáty.

Program akce „Slavte s námi 7 divů jižních Čech“:

14:00 zahájení programu

14:05 – 16:00 Budvar Cup – turnaj ve stolním hokeji

14:00 - 15:00 Noise Boutique

15:00 – 15:55 Clou

16:00 Budvar Cup – vyhlášení výsledků za účasti hokejistů HC České Budějovice

16:20 – 17:20 Malkao

17:25 – 18:25 Slavnostní vyhlášení vítězů ankety s předáním certifikátů představitelům jednotlivých jihočeských divů

18:30 – 20:00 Elán revival

20:00 – 20:20 Cryonics trance live act. s křestem jejich nového alba

20:25 slosování pivních žetonů o 7 x 7 000 Kč

20:30 – 22:00 AC/DC revival

(Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Vrchní soud v Praze rozhodl ve sporu o ochrannou známku č. 113295 „dva rytíři“ ve prospěch Budějovického Budvaru, n.p. Vrchní soud tak v plném rozsahu potvrdil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31.5. 2005. Žalobce – Budějovický měšťanský pivovar, a.s. (dále BMP) – požadoval, aby tato ochranná známka byla převedena do jeho vlastnictví a argumentoval údajnou neplatností převodu této ochranné známky z národního podniku Jihočeské pivovary na Budějovický Budvar, n.p. v roce 1969. Rozhodnutí je pravomocné a žalobce musí uhradit náklady řízení v plné výši.

„Od samého počátku jsme žalobu BMP považovali za spekulativní a nedávali jsme jí šanci na úspěch,“ říká k výsledku Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru. V rámci tohoto sporu se BMP také snažil prokázat, že je univerzálním právním nástupcem původního německého měšťanského pivovaru založeného v roce 1795. Soud však univerzální nástupnictví odmítl a ve zdůvodnění rozsudku výslovně uvádí, že BMP „není univerzálním právním nástupcem ani státního podniku, ani jiného subjektu“. BMP vznikl až v roce 1992 na základě privatizačního projektu podniku Pivovary České Budějovice, s.p. V odůvodnění rozsudku je mimo jiné řečeno, že „způsob jeho vzniku vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Češi jsou mistři! K tomuto závěru dospěl zatím jen německý týdeník Stern, jehož redaktoři uspořádali neobvyklou soutěž. Pili totiž "proti sobě" piva ze všech účastnických zemí fotbalového mistrovství světa, které začne v Německu za necelý týden. A u jejich chuťových buněk vyhrál český Budweiser Budvar před pivem Jelen ze Srbska.

Testovací manšaft Sternu měl problémy některá piva vůbec dostat do Německa, například nealkoholické pivo z Íránu, a z Toga se jim vůbec žádný mok nepodařilo získat. Problémy ale fanoušky fotbalu a dobrých nápojů neodradily. Šéfem pětičlenné poroty se stal "pivní papež", novinář Conrad Seidl, který platí jako expert na zlatavý mok.

Piva byla rozdělena podle herního plánu a skupin na mistrovství světa a nastalo ochutnávání naslepo. Nikdo z testujících nevěděl, jaké pivo právě pije. Čtyři členové poroty měli každý po jednom hlasu, šéf poroty měl tři, jimiž bylo možné piva ohodnotit.

Nápoje z arabských zemí neobstály už v předkole. Saúdskoarabské pivo prý páchlo po rybách a íránské bylo cítit jako staré seno. Třeba ghanské pivo ale sklízelo chválu: "Skvělá barva!" tvrdil jeden z porotců, zatímco druhý oceňoval chuť chmele.

Po čtyřhodinové degustaci se tým dostal do finále se "dvěma mimořádně dobrými nápoji" a rozhodnutí poroty bylo skutečně těsné 4:3. "Vyhrálo ale všem známé a ceněné pivo, starý dobrý Budweiser, a navíc jsme poznali a ocenili dosud neznámé pivo ze Srbska - Jelen. V krátkosti: otázka nápojů je vyřešena. Teď jde ještě o to kulaté (míč) a hranaté (branku)," uzavírá Stern.

Budweiser Budvar má v Německu velmi dobrý zvuk. Patří mezi nejprodávanější importované ležáky a ročně se ho tam prodá kolem 200.000 hektolitrů. (České noviny)

Odvolací rada Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu EU zamítla tento týden námitky Budějovického Budvaru proti přihlášce komunitární ochranné známky (známky platné v rámci zemí Evropské unie) BUD americké firmy Anheuser-Busch. Rozhodnutí však není konečné a lze proti němu podat žalobu k Soudu první instance v Lucemburku. Tu v současné době Budějovický Budvar zvažuje.

„Ani případné vítězství však americkému pivovaru neumožní prodávat své pivo pod označením BUD na všech evropských trzích. V řadě zemí Evropské unie má již ochrannou známku BUD zaregistrovanou Budějovický Budvar. V takovém případě je Budějovický Budvar tzv. prioritním vlastníkem, který má přednostní právo k využívání této známky na daném národním trhu“, říká Helena Lejtnarová, podniková právnička Budějovického Budvaru.

Podle informací některých médií považuje údajně americký pivovar rozhodnutí také za významný krok k prodeji svého piva „Budweiser“ v Evropě. „Zde je třeba zdůraznit, že se uvedené řízení týká pouze možnosti užívání ochranné známky Bud. S ochrannou známkou Budweiser nijak nesouvisí,“ dodává Helena Lejtnarová. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Produkty z pivovaru Budějovický Budvar, n.p. letos znovu uspěly ve významné světové soutěži testující kvalitu výrobků, kterou pořádá belgický International Institute for Quality Selections. Zlatá medaile za světlý ležák a stříbrná medaile za tmavý ležák Budweiser Budvar prokazují, že pivo vyráběné v Budějovickém Budvaru patří dlouhodobě k nejkvalitnějším světovým výrobkům.

Budějovický Budvar získal za svůj světlý prémiový ležák zlatou medaili v letošním ročníku mezinárodní soutěže testující kvalitu výrobků Monde Selection. Stříbrnou medaili získal také další z produktů Budějovického Budvaru, tmavý ležák Budweiser Budvar. Soutěž už od roku 1961 pořádá International Institute for Quality Selections se sídlem v Bruselu (www.monde-selection.com). Ocenění dnes odpoledne převzali zástupci Budějovického Budvaru na závěrečné ceremonii, která se konala poprvé v historii v Praze.

„Pro Budějovický Budvar je zisk medaile z Monde Selection velkým úspěchem, protože testování se účastní významné značky piva z celého světa. Výrobky hodnotí nezávislá odborná porota v množství parametrů a ocenění v této soutěži je pro spotřebitele vždy zárukou nejvyšší kvality výrobků,“ uvedl po předání cen sládek Budějovického Budvaru, Ing. Josef Tolar.

Tento rok bylo testováno více než 1400 produktů ze 71 zemí všech kontinentů. Kromě piva byla hodnocena také vína, nealkoholické nápoje, lihoviny i další potravinářské výrobky. Porota posuzovala celkem 300 druhů piv v osmi skupinách, které byly rozděleny celkem do 19 kategorií.

Skutečnost, že pivovar Budějovický Budvar klade důraz zejména na kvalitu svých výrobků, potvrzují také úspěchy v této soutěži z minulých let. První ocenění Monde Selection získal Budějovický Budvar v roce 1987, další medaile přibyla pivovaru do sbírky o tři roky později. V ročnících 1999 až 2001 získal Budějovický Budvar celkem tři zlaté medaile za svůj světlý ležák Budweiser Budvar a dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili za pivní speciál Bud Super Strong.

Jakost produktů posuzují nezávislí odborníci za pomoci chromatografických, bakteriologických, fyzikálních a mechanických testů. Výsledný verdikt ovlivňuje také degustace a vědecká rada. Monde Selection patří k prestižním, mezinárodně uznávaným oceněním kvality výrobků, o které usilují společnosti z celého světa. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Mají Masné krámy už našlápnuto? "Oplakávaný" vyřazený podnik v centru města dospěl po čtyřech letech ke světlu na konci tunelu.

Legendární pivnice Masné krámy vstane z mrtvých ještě letos. Alespoň je o tom nadále přesvědčen náměstek primátora Tomáš Kubín. Nic na tom podle něho nemění ani zádrhele kolem projektu výstavby nové kuchyně a zázemí restaurace. Sází na nalezenou společnou vůli a shodu všech spoluvlastníků objektu. Ta před týdnem vedla k dohodě o podmínkách nájmu inkasovaného od Budvaru. "Je pravda, že památkáři mají k projektu připomínky. Požadují, aby se nezasahovalo do půdorysu obvodové zdi objektu," uvedl včera. "Je to ale logický požadavek a projektant na něj umí reagovat," zdůraznil. Na přestavbě se dohodli již před půl rokem spoluvlastníci s budoucím provozovatelem Budvarem. Město pořízení bezpodmínečně nutných prostor zainvestuje, ostatní vlastníci náklady uhradí splátkami z nájemného. Za připomenutí v této souvislosti stojí, že tehdejší zástupce Budvaru se na předchozích jednáních nechal slyšet, že podnik iniciuje dohodu s památkáři. "Konečně jsme se vrátili na začátek. Ztratili jsme ale čtyři roky. A už vůbec nerozumím tomu, proč se nám před čtyřmi lety lhalo, když smlouva se rýsuje teprve nyní," uvedl včera jeden ze soukromých spoluvlastníků Josef Dušek. Masné krámy jsou po zásahu hygieniků a působení povodní zavřeny už od roku 2002. Z původní kuchyně již před časem vznikla oddělením restaurace U Tří sedláků. Celé čtyři roky podniku vévodily spory a tahanice všech zainteresovaných. Uzavření vadí nejen pivařům, ale i turistům a v neposlední řadě majitelům a provozovatelům živností v centru města. "Lidé tam chodili nejen na pivo a nasát atmosféru, ale cestou také utratili nějakou korunu i u nás," říká majitel jednoho z obchodů v sousedství. (Českobudějovické listy)