Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

květen 2006

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv květen 2006


Řádná valná hromada společnosti Královský pivovar Krušovice rozhodla, že téměř 158 mil. korun ze zisku za loňský rok půjde na splácení úvěrů. Zbylých 5 % zisku bude použito na doplnění rezervního fondu.

Pivovar loni vytvořil čistý zisk 166,2 mil.korun, a zaznamenal tak nejlepší hospodářský výsledek od roku 1992, kdy společnost vznikla. Čistá zadluženost se snížila z předloňských více než 473 mil. na 272,5 mil. korun v roce 2005.

"Společnost prochází v posledních letech obdobím každoročního ekonomického růstu," uvedl generální ředitel a místopředseda představenstva pivovaru Pavel Gregorič. Za hlavní důvody dobrých výsledků označil vyšší tržby, hospodárnost v nákladech a zvýšení produktivity práce.

Export do 26 zemí loni vzrostl o více než 29 % na téměř 200 tis. hektolitrů. Největším odběratelem je Německo, následované Ruskem a Slovenskem. Mezi zámořské odběratele patří například Austrálie a USA. Kromě značky Krušovice společnost navíc vyvezla 175 tis. hektolitrů značky Sternburg vyráběné výhradně pro německý trh.

Celkově bylo v Krušovicích loni uvařeno na 872 tis. hektolitrů piva. Při rekordním výstavu v roce 1997 krušovičtí uvařili zhruba milión hektolitrů piva. Na trh pod pod značkou Krušovice dodávají pět druhů piva (výčepní světlé, výčepní tmavé, Jubilejní světlý ležák, světlý ležák Imperial a výčepní světlé Mušketýr) a míchaný nápoj Radler.cz.

Společnost zaměstnává zhruba 300 lidí. Jejich průměrná mzda se meziročně zvýšila o 6,1 % na 20 863 korun. (Moderní obchod)


Krušovické pivo loni vydělávalo

[čtvrtek, 11. květen 2006]

Pivovar Krušovice loni vytvořil čistý zisk 166,2 milionu korun. Proti roku 2004 si tak polepšil o více než 46 milionů korun a zaznamenal nejlepší hospodářský výsledek od roku 1992, kdy vznikla akciová společnost Královský pivovar Krušovice. Hlavním důvodem rekordního hospodářského výsledku je mimořádně dobře se rozvíjející export. Export pivovaru do 25 zemí vzrostl z přibližně 154 000 hektolitrů piva v roce 2004 na více než 374 000 hektolitrů v roce 2005. (Českobudějovické listy)


Kulturu, sport a charitativní projekty podpoří i letos kutnohorský pivovar. Jeho provozovatel, ústecká společnost Drinks union, směřuje do těch to oblastí více než čtvrt milionu korun. Finančně podpořili jubilejní patnáctý ročník Kutnohorského stříbření, jehož součástí bude i Den otevřených dveří v pivovaru Lorec. "Lidé tak budou mít možnost poznat, jak se pivo Dačický vyrábí. Chceme ukázat, kolik práce stojí za tím, než si mohou s chutí vypít svůj půllitr piva," podotkl ředitel kutnohorského pivovaru Zdeněk Siblík. Příspěvek směřuje však také fotbalovým a hokejovým klubům, Tylovu divadlu, Svazu postižených Kutná Hora a na Kutnohorskou laťku. "Jsem vděčný všem sponzorům, kteří tuto akci podporují. Dvojnásobnou radost mám, pokud se partnerem stane místní firma," řekl organizátor akce Zdeněk Lubenský. Kutnohorský pivovar byl postaven v roce 1573 a součástí společnosti Drinks union se stal v roce 2002. Dvě stě tisíc hektolitrů piva roční produkce čítá pět druhů exportovaných, například až do Německa. (Kutnohorský deník)


Pivovar Nymburk se představuje

[čtvrtek, 11. květen 2006]

Kořeny pivovarnictví v Nymburce

Počátky pivovarnictví jsou v našem kraji velmi úzce spjaty se samostatným založením města Nymburk v roce 1275. První oficiální, i když nepřímou zmínku o vaření piva ve městě, obsahuje listina krále Jana Lucemburského z roku 1327. V ní král městu vrací některá privilegia po zničení města Janem Birbrštejnem. Jedním z nich bylo právo mílové, které zaručovalo Nymburským monopolní postavení, neboť šenkovat a vařit pivo bez souhlasu městské rady bylo zakázáno v okruhu jedné míle (11,25 km).

Bývalo obvyklé, že várečníci -stejně jako bohatí měšťané - se stávali představiteli města. A tak je v historických pramenech v 60. letech 14. století zmíněn patrně první nymburský pivovarník Jan, řečený sladovník. Je také známo, že v 16. století ve městě pracovalo nejméně 15 sladoven a 10 pivovarů, které vařily více než 15 tisíc hektolitrů piva! Ránu prosperitě nymburskému pivovarnictví však přinesla konfiskace městského majetku v roce 1547 jako odplata za účast města ve stavovském povstání proti Habsburkům. Další ranou byla třicetiletá válka, po ní v Nymburce zůstal pouze jeden pivovar. Ten však při velkém požáru města v roce 1686 shořel. Byl opraven, ale v roce 1706 bylo rozhodnuto postavit nový na příhodnějším místě, v dnešní Soudní ulici. Tento pivovar zde vydržel 2 století.

Historie našeho pivovaru

Novodobá historie nymburského pivovarnictví se začala psát v roce 1785 s ustanovením Měšťanského pivovaru a posléze založením s.r.o. Nymburský pivovar s.r.o. 29. dubna 1895 a pak stavbou nového pivovaru. V něm byl první výstav proveden 19. března 1898.

Již první sezonu byl dosažen výstav přes 21 000 hl. Nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Uspěšné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce však zastavila 1. světová válka. Teprve v roce 1925 se množství vyrobeného piva ustálilo na předválečné úrovni. Přišla rekonstrukce, modernizace a v roce 1928 poprvé pivo rozváží první automobil. Výroba roste. V době hospodářské krize (1929 - 1933) se pivovaru dobře daří. 2. světová válka hrubě zasáhla do pivovarnického podnikání. Došlo k omezení stupňovitosti piva a k omezení množství výroby (pod 80 % předválečné výroby) atd.

Po válce se pivovar dostal v rámci znárodnění do národní správy. Funkci správce vykonává až do roku 1948 František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala, který v Nymburce prožil dětství. Po roce 1948 byla cesta pivovaru velmi klikatá. Nejdříve se pivovar stal součástí sdružení místních podniků, pak byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín a po několika měsících byl založen národní podnik. Nymburské pivovary sdružující i další pivovary v okolí (pivovary v Mělníce, Brandýse n/Labem apod.). Toto spojení se v roce 1955 nezdálo příliš výhodné, a tak náš pivovar přešel opět do Polabských pivovarů Kolín. Na počátku 90. let 20. století je pivovar zařazen do Pivovarů Bohemia a.s. Praha. 7. 12. 1972 bylo poprvé dosaženo 100 tisíc hl. ročního výstavu.

Největší pábitel

Dnes - se stále rostoucí konkurencí a přílivem kvalitních značek ze zahraničí - si nymburský pivovar stále drží velmi dobré jméno doma i v cizině. Do povědomí národa se naše pivo dostalo především díky úzkému spojení s jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů, Bohumilem Hrabalem.

Prostředí a lidi „milého pivovárku“ neopakovatelným způsobem popsal ve svých knihách. Postřižiny, dílo, ve kterém spisovatel popisuje své dětství v našem pivovaru, byly také jedinečně natočeny. Mistr, jak byl spisovatel nazýván, také dovolil použít své motivy pro obchodní název a registrovanou ochrannou známku. Zlatavý nápoj z Nymburka se tak jmenuje Postřižinské pivo.

Pivovar dnes

Na počátku 90. let je pivovar zařazen do Pivovarů Bohemia a.s. Praha a je modernizován. 1. ledna 1993 vznikla Pivovar Nymburk, spol. s r.o., jako 100% dceřiná společnost. O tři roky později dochází k úplnému osamostatnění. V posledních deseti letech pivovar prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Přestože bylo investováno do moderních technologií, zůstává pivovar věrný klasickému způsobu výroby piva - vaření na dva rmuty z kvalitní pramenité vody, sladovnického ječmene a žateckého chmele. Kvašení a dokvašování probíhá na spilce a ve sklepě. Kapacita pivovaru činí 200 000 hl. ročně. Pivovar vaří 6 druhů světlých piv. 2 piva tmavá a speciální. Na tuzemský trh je vystavováno pod názvem Postřižinské pivo, na export pak pod registrovanými značkami Gold Bohemia Beer a Nymburk Lager Beer. Pivo je stáčeno do 30 l a 50 l sudů, 0,33 l a 0,5 l lahví, 0,5 l plechovek a cisterny. Podle způsobu výroby a konečné úpravy má pivo trvanlivost od 30 dnů do 1 roku.

Více než jedna pětina z celkového prodeje je exportováno především do Německa, Švédska, Dánska, Maďarska, Francie, Slovinska, Itálie, Velké Británie, Polska a Austrálie. Každým rokem, vždy třetí sobotu v červnu, pivovar pořádá DNY POSTŘIŽINSKÉHO PIVA.

Bohatý program pro celou rodinu. Vystoupení řady známých umělců a skupin. Jízdy parních vlaků, mnoho soutěží pro děti a dospělé o hodnotné ceny.

***

Ocenění Postřižinského piva

2000

Cena českých sládků, Praha - 3. místo - Bogan, 13% světlý speciál

2001

Pivtest Trutnov - 3. místo - Francinův ležák, 12% světlý ležák

Cena českých sládků, Praha - 3. místo - Bogan, 13% světlý speciál

2002

Česká pivní pečeť, Tábor - 2. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák

Pivo České republiky, České Budějovice - 3. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák

Cena českých sládků, Praha - 2. místo - Bogan, 13% světlý speciál

2003

Česká pivní pečeť, Tábor - 2. místo - Postřižinské tmavé pivo

2004

Pivo České republiky, České Budějovice - 1. místo - Postřižinské tmavé pivo

Novinářská cena, České Budějovice - 3. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák

Sdružení přátel piva - 3. místo - Pepinova desítka

2005

Česká pivní pečeť, Tábor - 2. místo - Postřižinské tmavé pivo

Pivo České republiky, České Budějovice - 3. místo - Zlatovar, 11% světlý ležák

Pivo České republiky - 1. místo - Postřižinské tmavé pivo

Pivtest Trutnov - 2. místo - Francinův ležák

***

NABÍDKA

-

Postřižinské pivo lahvové

Postřižinské světlé pivo lehké - 3,1% alk.

Postřižinské světlé pivo výčepní - 3,5% alk.

Postřižinské pivo světlé výčepní - Pepinova desítka - 4,0% alk.

Postřižinské pivo světlý ležák - Zlatovar - 4,5% alk.

Postřižinské pivo světlý ležák - Francinův ležák - 5,0% alk.

Postřižinské pivo tmavý ležák - 4,3% alk.

Postřižinské pivo speciální - Bogan - 5,5% alk.

-

Sortiment - Vývozní

Gold Bohemia Beer - 3,5% alk.

Gold Bohemia Beer - 4,5% alk.

Gold Bohemia Beer - 5,0% alk.

(MF Dnes)


Klášterské pivo upevňuje svoji pozici

[čtvrtek, 11. květen 2006]

Horní hranice technologických možností v klášterském pivovaru je 140 tisíc hektolitrů vystaveného piva za rok. Vše nasvědčuje tomu, že se letos k této hranici v Klášteře přiblíží. Už loňský nárůst výstavu na téměř 100 tisíc hektolitrů piva signalizoval, že pivo jde dobře na odbyt. Našla se nová odbytiště, na těch původních si klášterské pivo uchovalo přízeň zákazníků. To, jak významně poroste výstav, záleží v tuto chvíli podstatným dílem na rozjetí kontraktu s čínským odběratelem. Smlouva sice byla podepsána v závěru loňského roku, ale vše nejde tak rychle, jak by si mnozí třeba představovali. Vzdálenost čínského trhu a s ním spojené administrativní záležitosti popohánějí vzájemnou spolupráci stále kupředu, nicméně vše se musí pečlivě doladit a dojednat. Obchodní ředitel společnosti Ecoholding Josef Špryňar, která pivovar provozuje, věří, že v polovině roku by k prvním dodávkám klášterského piva na čínský trh mělo dojít. Po klášterském pivu je ale "hlad" i v jiných končinách. Horečně se jedná o uvedení na trh ve Švédsku a v Itálii. Jako velký klad uvádí Josef Špryňar smlouvu s řetězcem supermarketů Norma na českém obchodním poli. Důraz na český trh dokládá i fakt, že se klášterskému pivu daří třeba v rekreačních zařízeních v Krkonoších. Na Mladoboleslavsku se pivo s nálepkou Klášter objevilo v dalších restauracích. Daří se prorazit i v zajímavých zařízeních v Praze. (Boleslavský deník)


Od června se v Číně začne prodávat ve velkém první české pivo. Pivovaru Klášter se totiž podařilo po roce příprav prosadit na čínském trhu, který spotřebuje 17 procent světové produkce piva. "Podepsány jsou dvě smlouvy, vždy s jinou oblastí. Zbrzdila nás jen registrace ochranné známky Klášterský ležák, protože s podobnou přišla i německá konkurence," říká Jiří Žwak, ředitel společnosti Ekoholding, která pivovar vlastní.

Klášter, který obchod připravuje s pomocí čínské ambasády v Praze, hodlá do země vozit pětilitrové "párty" soudky a třetinkové láhve. Smlouva rovněž předpokládá technologickou pomoc jednomu z místních pivovarů.

Dosud zástupci tuzemských pivovarů vozili do Číny pouze vzorky svých výrobků, sondovali trh, průlomovou smlouvu se jim podepsat nepodařilo. Ani nyní velké pivovary nepočítají s tím, že by se o příchod na tamní trh pokoušely.

Ústecká společnost Drinks Union o Čínu ztratila zájem kvůli složité legislativě. "Trh jsme sondovali, ale nakonec jsme se rozhodli tam aktivně nepůsobit," přiznává prokurista firmy Josef Vejlupek.

O registraci své české verze ochranné známky se v Číně snaží Budějovický Budvar, neboť známka Budweiser tam patří americkému pivovaru Anheuser Busch. Ale i tak Budvar, opírající svou prosperitu o silný export, ještě vyčkává. "Ten trh je velmi roztříštěný. Spotřebu hodně ovlivňuje ekonomická vyspělost regionů. V průmyslových, hospodářsky silných částech je podstatně vyšší než v těch zemědělských," říká ředitel pivovaru Jiří Boček.

Číňané zatím nemohou pít ani piva z Plzeňského Prazdroje. "Rozhodnutí o zařazení prémiové značky Pilsner Urquell do portfolia dceřiné firmy SABMiller v Číně leží právě na ni. Zatím to nebylo rozhodnuto," říká Alexej Bechtin, mluvčí Prazdroje.

Velcí hráči již přišli

Na čínském trhu zatím dominují vesměs levná místní piva nebo piva vyráběná v licenci. Nadnárodní pivní skupiny investují v zemi miliardy dolarů. Dánský Carlsberg má v zemi podíl už ve dvaceti pivovarech, hlavně na západě země, a se svými partnery už ovládá na 63 procent trhu. Dvojkou za ním je skupina SABMiller. Ta přišla do Číny v roce 1994. Nyní vlastní 49 procent firmy China Resources Snow Breweries, která provozuje 41 pivovarů. Největší světový výrobce piva Inbev zase zaplatí 18,3 miliardy korun (614 miliónů eur) za čínský pivovar Fujian Sedrin Brewery. Po dokončení transakce v roce 2007 bude patřit mezi největší producenty piva v zemi s ročním prodejem téměř 35 miliónů hektolitrů.

Náklady? Jako do USA

"Podnikat v Číně není jednoduché," říká Petr Peniaštek, šéf Lobkowiczkého pivovaru. "I proto zahraniční firmy kupují místní pivovary a vaří v nich své licenční pivo. To jim podnikání v zemi usnadňuje," říká. Podle Žwaka ze společnosti Ekoholding ale pro tuzemské pivovary nemusí být vývoz do Číny nepředstavitelně nákladný. Podle něho dopravní náklady nejsou vyšší než při vývozu do USA. Ani přes známá ochranářská opatření čínských úřadů firma zatím u piva na mimořádné administrativní nebo celní bariéry nenarazila. I ona ale ví, že pro české pivovarníky jde o neprobádané území.

"Poptávkou po našem pivu jsme si jistí. Ale jak se nám nakonec podaří prosadit - to je věc jiná," uvědomuje si rizika Žwak. (iHNed)


Slavnosti Staropramen

[středa, 10. květen 2006]

Slavnosti Staropramen, na které Vás každoročně rádi zveme, se v letošním roce neuskuteční. Důvodem je rozšiřování kapacity našeho pivovaru Staropramen a s ní související stavební úpravy areálu. Pevně věříme, že se za rok společně znovu skvěle pobavíme a vychutnáme si výborný Staropramen. (Web Staropramen)


«« « Strana 2 z 2
1 2

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI