Uherskobrodský pivovar Janáček očekává v letošním roce vyrovnání loňského výstavu 62 000 hl piva. Přes ztrátu odbytišť na polském trhu se pivovaru podařilo zvýšit výrobu sudového piva. "Hlavními důvody jsou příznivé počasí letošní letní sezony a rozšíření sítě odběratelů,"vysvětlila ekonomická ředitelka pivovaru Eva Lidáková. Na polském trhu prodal pivovar v roce 2002 zhruba 3 500 hl zlatavého moku v PET lahvích, které nyní za nízkou cenu začaly produkovat polské firmy. "Ztrátu polského odbytiště se nám daří kompenzovat zvýšeným prodejem v tuzemsku. Zaměřili jsme se především na kvalitu piva namísto propagace a postupně rozšiřujeme síť našich spotřebitelů, kteří jsou převážně z nejbližšího regionu,"konstatovala Lidáková. Přestože většina dodávek z pivovaru Janáček směřuje na tuzemský trh, firma dodává také na Slovensko, a to kolem tří tisíc hektolitrů ročně. Menší objem odebírá Itálie, Británie a tradiční odběratel Švédsko. "Rýsují se i nové možnosti spolupráce se zahraničními odběrateli. Prozatím je vše ve stadiu jednání, zhruba za měsíc bychom však mohli uzavřít nové kontrakty,"tvrdí výrobní ředitel a sládek pivovaru Jaroslav Horehleď. Prodej má podpořit rovněž distribuce speciálního vánočního piva. "Do konce října bude v prodeji polotmavé čtrnáctistupňové pivo, označené speciálními etiketami s vánoční tematikou. Poprvé jsme vánoční speciál začali vyrábět před třemi lety a zájem o něj se stále zvyšuje,"uvedl ředitel. Pivovar Janáček je jediným podnikem svého druhu ve Zlínském kraji. Dodává své výrobky pro více než čtyři sta odběratelů, převážně z východomoravského regionu. Společnost zaměstnává 65 pracovníků. (Zlínské noviny)

Vítězem třetího ročníku prestižní soutěže Brand manager roku, kterou společně pořádají redakce odborného magazínu Strategie a společnost Euro RSCG New Europe a za podpory České marketingové společnosti se stal člen představenstva a obchodní a marketingový ředitel společnosti STAROBRNO, a.s. pan Ing. Jiří Imrýšek.

Cílem tříkolové soutěže zahrnující přísný výběr přihlášených účastníků na podkladě jejich profesních i odborných výsledků, televizní interview a osobní prezentaci finalistů, je mezi jiným poskytnout marketingovým specialistům příležitost ke sdílení svých poznatků a podpořit tak jejich schopnosti pro budování značek. Vrcholem je ocenění nejlepšího a nejúspěšnějšího marketéra v České republice.

V letošní silné konkurenci bylo nezbytné přesvědčit nejenom jedenáctičlennou odbornou mezinárodní porotu, ale také profesionální publikum, které spolurozhodovalo o pořadí stejným dílem. Z pěti finalistů vysoce ceněné soutěže prokázal vítěz nejlepší schopnosti a profesionální výsledky.

Člen představenstva a obchodní a marketingový ředitel společnosti ing. Jiří Imrýšek, přihlášený v kategorii „Omlazení značky/Znovuzavedení značky na trh“ tak připojil k celé řadě letošních ocenění pivovaru STAROBRNO také svůj osobní titul „Brand manager roku 2002“, který je také potvrzením správné cesty značky Starobrno ve vysoce konkurenčním prostředí pivního trhu. Značka Starobrno, která se stala nejoblíbenější značkou piva v regionu jižní Moravy, tak dokázala, že proces refreshingu značky Starobrno byl úspěšný.

Rodinný pivovar Bernard dnes překonal svůj loňský výstav nepasterizovaného piva 108 820,4 hl. „Již v loňském roce se nám podařilo hmatatelně zvýšit výstav piva. Letošní nárůst bude cca 12 procent.“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „ V roce 2003 očekáváme výstav piva okolo 122 tis.hl. Dnes je již jisté, že to bude nejlepší výsledek Rodinného pivovaru Bernard od roku 1994. Zároveň se jedná o třetí nejlepší výsledek ve čtyřsetleté historii humpoleckého pivovaru.“

Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován. Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a distribuuje je přibližně do 1400 restaurací po celé České republice. Zaměstnává 85 zaměstnanců a za prvních 9 měsíců letošního roku utržil za pivo 129,5 mil. Kč, což je meziroční nárůst o 32 procent. Od roku 2000 je akciovou společností a vlastní Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna.

Reklamní motiv „Smrt otvíráku“ Rodinného pivovaru Bernard získal v Praze na Žofíně prestižní ocenění Zlatou pecku za tiskovou inzerci. Na letošním 9.ročníku soutěže Pecky, pořádané Asociací českých reklamních agentur a marketingové komunikace, uspěl kreativní motiv vytvořený pro pivovar reklamní agentura EURO RSCG, a.s.

„Po zisku dvou stříbrných Louskáčků je to již třetí ocenění v oblasti reklamy pro pivovar v letošním roce.“ říká spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává „Oceněný reklamní motiv „Smrt otvíráku“ můžete v prosinci vidět na 240 reklamních plochách po celé České republice.“

Lidé, kteří tajně doufali, že se začne v Lanškrouně ještě někdy vařit pivo, si musejí nechat zajít chuť. Ještě letos chtějí radní začít s demolicí některých objektů v areálu bývalého pivovaru. Podle urbanistické studie by tu mělo vyrůst nové náměstí, byty, restaurace či obchody. "Projekt oživení bývalého pivovaru a části lanškrounského podměstí jsme zahájili rozhodnutím zpracovat urbanistickou studii. Nyní probíhá výběr firmy na demontáž technologie včetně likvidace, připravuje se projekt na demolice některých objektů, jednáme s investory," uvedl starosta Lanškrouna Martin Košťál. Bez investorů se dokončení celé náročné akce neobejde. " Znamenalo by to investovat zhruba sto milionů ročně a ty nemá město kde vzít," řekl před časem místostarosta Lanškrouna Jan Šebrle.

Od doby, kdy město Lanškroun koupilo areál zkrachovalého pivovaru, usilovně hledalo firmy, které by ho využily. Původní provozovatel, společnost Bevi, skončil již v roce 1998 v konkurzu. Lokalitu koupilo město od správce konkurzní podstaty za pět milionů korun. Radní před časem zvažovali, zda by se nemohlo v Lanškrouně znovu vařit pivo. Mezi vážné zájemce patřil také českokrumlovský výrobce piva Eggenberg. Ten chtěl jeho budovy využívat jako sklad a postupně zde také obnovit pivovar. Jihočeši však kvůli vysokým nákladům nakonec od svého záměru upustili. Více než před rokem se dokonce objevil americký podnikatel, který chtěl znovu zprovoznit pivovar. Ze všech plánů nakonec sešlo. (Mladá fronta DNES)

Nový vánoční speciál Červený Král, který znalci piva Konrad dostanou pod stromeček, se již vaří. Zatím jej mohli ochutnat jen šťastní návštěvníci vratislavických slavností piva na počátku léta. "Prozradím jen, že k barvení používáme rostlinný extrakt z červených rostlin," poznamenal tajuplně ředitel vratislavického pivovaru Hols, a.s., Petr Hostaš.

Zdánlivý předvánoční poklid v pivovaru "narušuje" oprava části střechy, pod kterou se zanedlouho nastěhují špičkové stroje na stáčení piva do lahví.

"Kapacita patnáct tisíc lahví za hodinu bohatě vystačí a navíc snížíme energetickou náročnost a také budeme pružnější v přípravě různých druhů balení," doplnil s tím, že zároveň pivovar splní hygienické normy Evropské unie.

V současnosti pivovar jedná s motoristickým klubem majitelů vozů Porsche o vzniku malého muzea veteránů v areálu pivovaru. "Obohatilo by to program exkurzí a dní otevřených dveří, kterých pořádáme během roku velké množství. Lze se ohlásit předem," připomněl ředitel. "Chystáme už silvestrovskou zábavu, pro děti mikulášskou, a tak se může Liberec - Vratislavice nad Nisou chlubit dobrým pivovarem i po 132 letech od jeho založení," dodal. (Liberecký den)

Město Strakonice chce koupit místní pivovar ještě do konce letošního roku. Zastupitelstvo už schválilo přijetí investičního úvěru do výše 50 miliónů korun od ČSOB a současně založení městské akciové společnosti, která by pivovar provozovala. Podle ministerstva financí je však tento termín nereálný. Problém je v tom, že původní ocenění majetku bylo podle úředníků příliš nízké. "Ministerstvo zemědělství musí předložit nové ocenění, a to do konce roku. Teprve potom bude možné pokračovat v dalších krocích," řekl ve středu Právu Radek Němeček z tiskového odboru ministerstva financí. Město chce získat pivovar formou přímého prodeje, přičemž z dřívějšího vyjádření ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) by Strakonice měly zaplatit najednou celou kupní cenu jako jakýkoli jiný nabyvatel. Stát si pak chce ponechat předkupní právo v případě, že by město chtělo pivovar prodat. "Podali jsme návrh na způsob privatizace přímým prodejem městu a oba ministři, kterých se prodej týká, tedy ministr financí Sobotka a ministr zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD), nám přislíbili podporu. Nyní je otázkou, kdy se návrh na prodej dostane vládě na stůl," konstatoval strakonický starosta Pavel Vondrys (ODS). Podle Němečka však město pivovar jistý nemá. "Ve hře jsou všechny varianty, tedy například iveřejná soutěž," uvedl. Strakonický pivovar, jehož historie se začala psát už v roce 1649, je v současné době posledním závodem zbytkového státního podniku Pivovary České Budějovice. Jeho privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale restituční nárok na podnik nezískali. Ještě na počátku devadesátých let pivovar vyráběl ročně okolo 220 tisíc hektolitrů piva, v současné době představuje jeho roční výstav cirka 95 tisíc hektolitrů. Zhruba 85 procent celkové produkce tvoří desetistupňové pivo Nektar. (Právo)

Pět měsíců před vstupem Česka do Evropské unie dostal Budějovický Budvar dobrou zprávu - Evropský soudní dvůr včera rozhodl, že si jihočeský pivovar v Rakousku podrží práva k ochranné značce "Bud". Budvar má v Rakousku poměrně silné známkoprávní postavení, které se zde opírá o česko-rakouskou dohodu o ochraně zeměpisných označení původu z poloviny 70. let. Rakousko přislíbilo pivovaru ochranu pivních značek Budějovický Budvar a Budweiser Budvar i označení Bud. Tento závazek je podle Evropského soudního dvora platný, přestože odporuje ustanovením EU o volném pohybu zboží, napsala agentura APA.

Pivo Budějovický Budvar je v Rakousku nejprodávanějším importovaným ležákem. Do země s produkcí kolem osm miliónů hektolitrů piva se dováží přes 500 tisíc hektolitrů. Nejvíc Budějovického Budvaru - 42 tisíc hektolitrů. Další silné importní značky, mnichovského Löwenbrau, se vypije asi 30 tisíc hl. Pozice importovaných značek je přitom dost složitá, protože přes 60 procent trhu ovládá linecký pivovar BBAG. Zvláště potom, co ho v květnu ovládl nizozemský Heineken, se čeká, že jeho podíl poroste.

Poslední obchodní atak amerického konkurenta Budvar zastavil v roce 2000 poté, co soudy ve Vídni a Salcburku vydaly předběžná opatření, zakazující prodej jeho piv Bud. Tento spor pak nyní soudy řeší jako řádnou žalobu vůči importujícím firmám Amercin a Stiegl. Nedávno zde Američané neuspěli ani s pokusem vymazat Budvaru jeho ochrannou známku Bud u rakouského patentového úřadu. Experti sázku firmy Anheuser-Busch na značku Bud nepokládají za samoúčelnou, protože v přístupové dohodě Česka s EU je chráněno jen zeměpisné označení Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var.

Budvar čeká, že po vstupu Česka do EU, plně využije zeměpisné označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. "Jednoznačně nás to posílí, protože nařízení 2081/92, určené právě pro ochranu zeměpisných označení, je součástí právního řádu unie. Výrobky chráněné podle míst původu se upřednostňují před ochrannými známkami," uvedl ředitel Jiří Boček. Ochrana zeměpisného označení ale neznamená, že by pivovar Anheuser-Busch přišel v některých zemích EU o svou už registrovanou známku Budweiser. Nařízení totiž umožňuje koexistenci mezi zeměpisným označením a ochrannou známkou zapsanou v dobré víře před tím, než bylo zeměpisné označení registrováno. Na druhou stranu ale v okamžiku zápisu zeměpisného označení už zápis známky není možný. (iHNed.cz)

Budějovický Budvar je překvapen rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích, který minulý týden rozhodl o neplatnosti smlouvy, na jejímž základě pivovar získal od města podíl v restauraci Masné krámy. Budvar chtěl proslulou pivnici, kterou loni začátkem října zavřel hygienik, zrekonstruovat, ale v zahájení prací mu zabránil spor s jedním ze spoluvlastníků nemovitosti. "Rozhodnutí soudu bereme na vědomí a zvažujeme další kroky. Bohužel lze předpokládat další zpoždění rekonstrukce a otevření restaurace Masné krámy," řekl mediální zástupce Budvaru Martin Doležal. Pivovar koupil třetinový podíl města za 5,5 milionu korun a s ostatními 13 spoluvlastníky se chtěl dohodnout na pronájmu jejich majetkových podílů. (Lidovky Centrum)

K novému pivu s názvem Mušketýr se v Krušovicích váže takováto legenda: "Jak tak stál dnešní Královský pivovar Krušovice poblíž staré stezky z Prahy do Němec už páté století, zabušila na jeho bránu cestou kolem mnohá horda žoldácká. Ozbrojenci zbujnělí pivním mokem si zpravidla servítky nebrali a než se vydali dál na nejistou pouť vstříc válečným vřavám, zbyly po nich zcela prázdné kádě a bečky." Zkrátka se traduje, že vojenskými hrdly proteklo tolik krušovického piva, že si v každé době jedno z nich název Mušketýr zaslouží. Jedinečný Mušketýr z Královského pivovaru Krušovice stále úspěšně dobývá srdce pivařů. Degustátoři na Slavnostech piva v Českých Budějovicích ho letos dekorovali titulem PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2003. Na tradiční Dočesné v Žatci stanul v kategorii světlých piv na 1. místě. Speciální výčepní světlé pivo Mušketýr nabízí stále více krušovických restaurací, ale můžete ho ochutnat také přímo z pivovarské pípy, když si uděláte čas na prohlídku pivovaru. Volejte na telefonní číslo 313 569 226, a pokud prokážete trvalé bydliště v regionech Kladno, Rakovník a Beroun, provedeme vás do konce listopadu zdarma. (Berounský deník)

Podle dostupných informací by se mělo začít opět vařit pivo v Rakovníku nejpozději do Velikonoc. Podle informací z vedení společnosti Czech Brewery Rakovník by se výroba mohla rozjet i dříve. Na český trh se tak vrátí skoro zapomenutá značka Bakalář. Kapacita pivovaru by měla dosáhnout až 200 set tisíc hektolitrů piva. Z toho až 80 procent se bude vyvážet do Kanady, Spojených států a Ruska. Znovuzprovoznění pivovaru bude znamenat i 100 nových pracovních míst pro obyvatele okresu, ve kterém je skoro osmiprocentní nezaměstnanost. Většina provozů je již připravena ke spuštění. Zbývá oživit řídící pult pivovaru a opravit filtrační zařízení. (Rakovnický deník)

Po známém a velmi dobrém japonském pivu Asahi, začali od listopadu v pražském pivovaru Braník licenčně vyrábět i neméně světově slavné belgické pivo Stella Artois. Zatímco Asahi se v jednom z nejmodernějších pivovarů v republice, vyrábí už od roku 2000 a distribuuje především do západní Evropy a Kanady, Stella Artois bude určena hlavně na tuzemský pivní trh. V republice se oficiálně toto pivo objevilo z dovozu teprve v roce 2001. Po důkladných a dlouhých přípravách a testování, na které dohlíželi odborníci z domovského pivovaru Stella Artois v belgickém Leuvenu, mohli rozjet v Braníku výrobu ležáckého piva stáčeného do sudů i lahví. Účelem dlouhých příprav a zkoušek bylo dosažení identické kvality a chuti piva, jehož belgické kořeny sahají až do roku 1366.

Hostinští, kteří budou belgický ležák čepovat, musí mít speciální školení, protože jde o zcela odlišný způsob, než jaký byli dosud zvyklí používat pro čepování piv domácích. Ostatně, jak tvrdí znalci z pivovarů, problém už dnes není dobré pivo vyrobit, ale především ho správně prezentovat hostům. Na dobrém výčepním tedy závisí kvalita piva stejně jako na kvalitním sládkovi v pivovaru.

Belgická společnost Interbrew, třetí největší výrobce piva na světě, která vlastní i Pivovary Staropramen a tedy i Braník, neponechává nic náhodě. Dokonce už od roku 1997 pořádá mistrovství světa v čepování piva. Letošního, v pořadí již sedmého ročníku, se zúčastnili vítězové národních kol z třiceti zemí světa. Poprvé se do Bruselu vydal i náš reprezentant Petr Hrubec z Karlových Varů. Účastníci museli porotě ve velkém sále hotelu Plaza správně natočit a servírovat dvě piva Stella Artois a Hoegaarden White a jedno lahvové Leffe Brown. Každé z nich se čepuje jinak, do vlastní speciální sklenice. Pro našince je ale třeba z výšky nalévaný "lahváč" obřad působící až příliš brutálně. Dlouhý, do detailu vypracovaný proces, spojený s čepováním některých belgických piv, by některé tuzemské žíznivce mohl přivést až k nepříčetnosti. Ovšem jiná země jiný mrav, jiné pivo, jiný přístup. Stella se čepuje při teplotě pouhé tři stupně a na stejnou teplotu musí být vodou ochlazena i sklenice. První střik piva nejde do sklenice, ale mimo, aby se nenaplnila jenom pěnou. Po natočení následuje seříznutí pěny zvláštním nožem, znovu ochlazení už plné sklenice v nádobě s vodou a teprve potom podání hostovi. Pokud ovšem budete chtít načepovat pivo od mistra světa, budete se muset vydat až do Austrálie. V Bruselu totiž zvítězila sympatická výčepní z tohoto kontinentu. (iHNed)

V zásobě má spoustu vyzkoušených pivních receptur, které ještě moc lidí neochutnalo. A v souvislosti s touto firmou se stále dokola musí omílat jedno a to samé slovo, však ho má i v názvu - společnost Pivo Praha, která je členem Českého svazu pivovarů a sladoven a mimo jiné se zabývá výstavbou malých pivovarů. "V Praze zatím můžeme budování malých pivovarů doporučit, protože zde žije hodně obyvatel. Z našich studií nám vyšlo, že se tento projekt vyplatí v centrech měst nad třicet tisíc obyvatel. Podle mne Praha uživí tak deset malých pivovárků," říká Václav Potěšil, spolumajitel této společnosti. Ve městě a blízkém okolí zatím přitom roztáčí pípy pouze polovina tohoto počtu. Lidé chodí popít do Pivovarského domu v Ječné ulici, do pivovaru U Fleků, pivovaru na Strahově, Novoměstského pivovaru ve Vodičkově ulici či pivovaru U Bezoušků v Průhonicích. Jeden se dokončuje i na Bulovce. Na dvou se firma Pivo Praha "podepsala". "Jsme vlastníkem Pivovarského domu a projektovali jsme a uváděli do života i minipivovar U Bezoušků," podotýká muž ze společnosti, kterou založili pracovníci s dvacetiletou praxí v pivovarech. Jaký je postup, pokud by někdo chtěl v metropoli založit pivovar, který by vyráběl třeba zlatavý mok s vlastním jménem na etiketě nebo sklenici? "Dodáváme celou technologii včetně receptury. Přesto si to nakonec zájemci často rozmyslí," říká Václav Potěšil ze zkušenosti. Jestliže se vezme v úvahu cena zařízení minipivovaru a prodejní cena piva, vychází podle něj cenově výhodněji nechat si pivo dovážet od velkých dodavatelů. "Zájemce ale většinou nevezme v úvahu faktor, že mu vlastní pivovar přitáhne kvůli jedinečnosti daleko více hostů než hospoda," tvrdí dvaačtyřicetiletý muž, který dříve pracoval ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském, ale dělal třeba i sládka ve Slovinsku. "Pivních nápadů" podle něj mají ve firmě celou řadu. "Když se něco vylíhne v hlavě, tak to zkusíme uvařit a máme to v záloze," směje se. Vznikne brzy v Praze nový pivovárek? "Ano, už v příštím roce, ale zatím je to tajemství," dodává. (MF Dnes)