Nový středoevropský lídr v pivovarnictví Brau Union, který vznikne po vstupu nizozemského Heinekenu do rakouské nápojové skupiny BBAG, nebude usilovat o rozsáhlou expanzi na český trh s pivem. "Chceme se zaměřit hlavně na další posilování naší pozice na jižní Moravě" řekl šéf BBAG a budoucí předseda představenstva Brau Union Karl Büche. K otázce na rozšiřování vlivu na českém trhu dodal, že v ČR zbývá už jen málo cílů. Brau Union sice bude šéfovat rakušan Büche, český region ale připadne do kompetence člena představenstva za heineken, a to včetně exportu, budoucích aktivit, marketingu, prodeje a distribuce. Předseda představenstva Heinekenu Anthony Ruys ale nechal veškeré komentování plánů v Česku na rakouské straně. (Pivní kurýr)

Společnost Drinks Union (DU), největší nápojářská skupina na severu Čech, do března meziročně zvýšila výstav piva o téměř dvě třetiny na 179 000 hl. Nárůst souvisí především s loňským sloučením s pivovary Louny a Kutná Hora, které nebyly zahrnuty v loňských výsledcích. Po očištění výstav vzrostl zhruba o 4%, řekl generální ředitel DU Milan Hagan. Společnost, která zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, Lounech a Kutné Hoře a podle Hagana je pátou nejsilnější pivovarskou skupinou v ČR, letos plánuje zvýšit výstav piva o 50 000 na 850 000 hl. (Pivní kurýr)

Vysoké teploty mají za následek vyšší spotřebu tekutin. Podle lékařů by v těchto tropických dnech měl každý člověk denně vypít alespoň tři litry nejlépe minerální vody. Příznivci zlatavého moku však často tvrdí, že jedno pivo dokáže skutečně zahnat žízeň.

Že to není teorie zcela ojedinělá, dokládají slova majitele jediného pivovaru v našem okrese. " Vysoké teploty na spotřebu piva mají pochopitelně zcela jednoznačný vliv," potvrzuje Jan Dohnal, spolumajitel pivovaru Valášek ve Vsetíně. " Nárůst prodeje jsme začali pozorovat asi před měsícem. V současné době prodáváme o pětadvacet procent piva více než obvykle. Samozřejmě větší zájem je o pivo světlé," uvedl Dohnal a zároveň dodává: " Není bez zajímavosti, že lidem více chutná, což se projevilo až padesátiprocentním nárůstem prodaných jídel v naší restauraci." Lékaři v těchto tropických teplotách doporučují omezení práce na slunci a vedle dostatečně intenzivního přijímání tekutin také jejich střídání. " Ani tu nejlepší minerálku není dobré pít dlouhodobě," shodují se. Meteorologové očekávají vysoké teploty i v následujících týdnech. Srpen má být v tomto smyslu silně nadprůměrný. (Naše Valašsko)

V průběhu dvou let vyráběly a distribuovaly pivo Zlatovar už tři různé společnosti, v podstatě se stejným majitelem i vedením. První z nich přitom dluží státu za DPH a spotřební daň přes 30 miliónů korun. Druhá také dosud žádné daně neodvedla. Neustále u těchto společností také probíhá přeregistrace u finančních úřadů. Do konce března roku 2001 vyráběla a distribuovala pivo, a tudíž vybírala i spotřební daň a DPH, společnost Zlatovar, a.s. Opava. Tato firma dluží podle jednoho ze zaměstnanců Finančního úřadu pro Prahu 2 státu na těchto daních více než 30 miliónů korun. Jím poskytnuté informace potvrzuje exekuční příkaz na obstavení účtů společnosti, který vydal 20.3.2001 Finanční úřad pro Prahu 2 proti Zlatovaru. Ten je podepsaný ředitelem úřadu Vojtěchem Mikešem a zní na více než 29 miliónů korun. Nyní je dluh vzhledem k naskakujícímu penále mnohem vyšší. Tato společnost však nevlastní žádný majetek a stát se tak těžko může domoci svých nároků. Majitelem budovy pivovaru je totiž jiná společnost. Krátce po vydání tohoto exekučního příkazu změnilo pivo Zlatovar svého výrobce a distributora. Stala se jím Opavská pivovarská společnost Zlatovar, a.s.. V dubnu 2003 se její název změnil na OPSZ, a.s. a zároveň od počátku roku 2003 se stala výrobcem další společnost – Distribuční, s.r.o. Všechny společnosti však spojují jejich majitelé a členové statutárních orgánů – známý opavský podnikatel Kamil Kolek, jeho manželka Jitka Kolková a hlavně Vilém Lasák. Jeho jméno figuruje ve všech těchto firmách. Vilém Lasák je spolu s Kamilem Kolkem obviněn z veřejného ohrožení, protože měli podle státního zástupce nařídit nepovolené stavební úpravy v ostravském obchodním domě Ostravica-Textilia, jejichž následkem se v domě zřítil strop. „Důvod změny společnosti, i když za nimi stojí stejní lidé je prostý,“ řekl jeden ze zaměstnanců finančního úřadu, „ neplatit spotřební daň a DPH a přitom mít nadále pod kontrolou výrobu a distribuci piva. V době, kdy už se k placení daní schyluje, výrobu převezme nová společnost a ve staré nezůstanou žádné peníze ani majetek. Stát tak přijde zkrátka.“ U všech společností je také častá změna adresy. Třeba Opavská pivovarská společnost Zlatovar nejdříve sídlila v Opavě. Během dvou let změnila postupně sídlo na Ostravu, Prahu 3 a nakonec Prahu 2. Opavská pivovarská společnost Zlatovar a.s. má také dluhy na nezaplacených daních. (Hospodářské noviny)

Stoupající obliba piva Velkopopovický Kozel na Moravě a ve Slezsku povede s největší pravděpodobností k tomu, že skupina Plzeňského Prazdroje začne toto pivo vařit i v nošovickém pivovaru Radegast. Včera to uvedl generální ředitel Plzeňského Prazdroje Steven Woodward, podle něhož prvních čtyři sta tisíc hektolitrů Kozla může být v Nošovicích uvařeno už v příštím roce. Prazdroj už déle než rok vyrábí v Nošovicích vedle tradičních značek Radegast a Klasik také pivo Gambrinus. (Mladá fronta DNES)

Značka Radegast bodovala v červenci na přehlídce Monde Selection v Bruselu. Piva Radegast Original a Radegast Premium získala zlaté medaile a nealkoholické pivo Radegast Birell stříbro. " Každý úspěch v mezinárodní soutěži je pro pivo Radegast povzbuzením k dalšímu zvyšování standardu kvality a k ještě lepší péči o to, aby se naše pivo udrželo na špičce trhu i mezi těmi nejlepšími v evropském měřítku," uvedl manažer firmy Ivo Kaňák po návratu do Nošovic na Frýdecko- místecku, kde pivovar sídlí. Mezinárodní institut pro kvalitu Monde Selection byl založen v roce 1961 s cílem ustanovit mezinárodní označení kvality v oblasti výroby, velkoobchodu a distribuce potravinářského zboží. Výrobky, které jsou vybrány organizačním výborem Monde Selection, jsou podrobeny laboratorní analýze a senzorickým testům. Mezinárodní porota pak uděluje zlaté, stříbrné a bronzové medaile. (Rovnost)

VRCHNÍ SLÁDEK PIVOVARU OSTRAVAR ROBERT KUŽELA PRÁVU ŘEKL:

* Jak se projevuje parné léto na spotřebě piva?

Oproti zimním měsícům jsme zvedli výrobu o 50 procent. Jedeme na maximální výkon. Ale zájem nás nepřekvapil.

* Ostravaru se v konkurenci daří. Dokonce jste získali prestižní ocenění.

Náš ležák získal na hodnocení v Českých Budějovicích mezi desítkami značek první místo. Významné na tomto ocenění je především to, že je to odborné ohodnocení, protože pivo zde degustovali sládkové z pivovarů. Naše desítka obsadila místo druhé.

* Nedá se na toto ocenění navázat v určité expanzi? Stále tvrdíte, že jste regionální pivovar?

Ano, pivovar Ostravar je regionální a tento charakter bude mít inadále. Neznamená to však, že nedodáváme pivo i mimo region. V červenci jsme třeba začali stáčet do lahví Velvet a Kelt, který je distribuován do velkých obchodních řetězců, do specializovaných barů apod. Pravidelně třeba naše pivo odebírá jeden zákazník v Anglii.

* Proč Velvet a Kelt do lahví, když doposud bylo běžné je pouze čepovat, maximálně byl Velvet v plechovkách.

Oproti plechovce má láhev nesporné výhody. U českých konzumentů má tradici i lepší image. Navíc plechu patří na trhu jen asi 2,5 procenta. Výhodou je i to, že jde o půlitr piva, zatímco v plechovce to bylo 0,44 litru.

* Je vůbec vhodné pít pivo v parných dnech?

Samozřejmě že výhodou piva je, že se jedná o nízkoalkoholový nápoj, který významně osvěží. Navíc také podporuje výrazně chuť k jídlu. Pivo vás zklidní. Já si ho dávám třeba před spaním, zejména pak v době, kdy se nedá pořádně spát ani při otevřeném okně.

* Vy tedy nesdílíte názor, že z piva roste břicho?

Určitě ne, protože pivo obsahuje lehké cukry, které jsou dobře odbouratelné. Problém je spíše v tom, že pivo podporuje chuť k jídlu. V pivu jsou chmelové hořké látky, které napomáhají trávení.

* Ve středověku se pilo pivo teplé. Myslíte si, že by český konzument takové pivo pil?

Ze středověku skutečně tato tradice pochází a krajově se i dnes ve světě teplé pivo pije. U nás však měly pivovary vždy dostatek ledu, a tak pivo chladily. V Anglii takové zimy nebyly. Mohu řící, že my sládkové teplejší pivo degustujeme. Lépe se tak rozpoznají chuťové vlastnosti, lépe se uvolňují aromatické látky. (Právo)

Jednomu je skoro líto být v horkých dnech místo u vody v práci. Ovšem zaměstnanci litovelského pivovaru se asi do práce těší. Vyprahlá hrdla mohou totiž za požehnání svého zaměstnavatele klidně zvlažit zlatavým mokem, na jehož výrobě se podílejí. Ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek 6.srpna 2003 řekl, že vedení společnosti s nástupem vysokých teplot nad konzumací piva při práci přimhouřilo oči. Pitný režim svých zaměstnanců hodlá ale mít pod kontrolou. Zahánění žízně pivem při vaření oblíbeného moku má podle Koutka jednu nespornou výhodu. "Lidé, kteří se pohybují kolem výroby našeho piva, mají díky ochutnávkám výrobní proces ještě více pod kontrolou. Za starých časů to bývalo běžné, i tehdy ale v pivovaru platilo, že žízeň se musí zahánět s mírou," podotkl Koutek. (Finanční noviny)

Přerovské pivo - desítka Zubr Classic - získalo ocenění KlasA, které uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským produktům. "Stalo se tak dnes v rámci zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích," sdělila Právu ve čtvrtek mediální zástupkyně Pivovaru Zubr Hana Matulová. Projekt KlasA je podle ředitele pivovaru Pavla Svobody významným krokem na podporu českých výrobků. "Výroba piva Zubr je spojena s více než stotřicetiletou tradicí a zkušenostmi, které domácímu pivovarnictví patří. České pivo se právě díky své mimořádné kvalitě stalo pojmem doma i v zahraničí. Kvalita výrobků včetně surovin je především výsledkem práce našich lidí a podporu národních výrobků tedy vnímám jako podporu národního hospodářství obecně," konstatoval Svoboda. Výrobky ucházející se o udělení značky, jak informovala Matulová, musí splňovat dané specifické a obecné podmínky, které garantují jejich kvalitu. K jednomu z hlavních požadavků patří rovněž stoprocentní podíl národní práce. V praxi to znamená, že produkt musí být plně vyroben na území ČR. Požadovanou kvalitu a složení výrobků bude pro potřeby udělení značky posuzovat a po jejím udělení i následně kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. "Národní program podpory kvalitních českých potravin slouží především k lepší orientaci spotřebitele, identifikaci typických českých potravinářských produktů a prezentaci nadstandardně kvalitních a bezpečných potravin," dodala Matulová. (Právo)

Přerovský pivovar přihlásil desítku Zubr Classic do systému hodnocení, které v případě úspěchu přinese produktu oficiální užívání národní značky KlasA. Značku uděluje ministr zemědělství České republiky na dobu tří let kvalitním domácím potravinářským a zemědělským produktům. Výrobky ucházející se o udělení národní značky musí splňovat dané specifické a obecné podmínky. "K těm patří například technická dokumentace o základních použitých surovinách, přísadách, pomocných látkách a technologii výroby. Dále pak balení výrobku, jeho distribuce i podmínky skladování. K jednomu z hlavních požadavků na přihlášený výrobek se řadí rovněž stoprocentní podíl národní práce. To znamená, že produkt musí být celý vyroben na území ČR. Další podmínkou je předložení certifikátu ISO nebo systému kritických bodů, který pivovar Zubr úspěšně obdržel v minulém měsíci," informovala mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. Značkou KlasA budou označovány kvalitní domácí potravinářské a zemědělské produkty oceňované v rámci Národního programu pro podporu domácích potravin. Požadovanou kvalitu a složení výrobků bude pro potřeby udělení značky posuzovat a po jejím udělení i následně kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Národní program podpory kvalitních českých potravin je obdobou nejrůznějších státních a polostátních prezentačních a propagačních systémů národní potravinářské produkce v zemích EU. Slouží především k lepší orientaci spotřebitele, identifikaci typických národních potravinářských produktů a prezentaci nadstandardně kvalitních a bezpečných potravin. (Právo)

Po šestadevadesátileté přestávce želivští premonstráti opět obnoví výrobu piva. Zaměřit se chtějí převážně na speciální druhy zlatavého moku. Jednotlivé výrobky dostanou pojmenování podle bývalých představených kláštera: jako první opustí zdi kláštera patnáctistupňové pivo pojmenované Gotšalk po prvním opatovi z 12. století. Další pivo, o něco slabší, příchuťové, dostane název Kastulus. Veškeré pivo bude expedováno ve speciálních lahvích. První pivo se v klášteře pravděpodobně začalo vařit už ve 13. století. První zmínka o klášterním pivovaru je ze 16. století. Vaření piva skončilo v srpnu 1907, kdy klášter vyhořel včetně pivovaru. "Nad výrobou piva jsme začali přemýšlet už v roce 1991, po převzetí objektu. V minulém roce jsme obdrželi nabídku na nákup zařízení minipivovaru. Roční výstav by se měl pohybovat kolem deseti tisíc hektolitrů. Prostory kláštera jsou památkově chráněné, proto jsme veškeré projektové záležitosti museli konzultovat s památkáři,"řekl převor kláštera Pavel Hroznata Adamec. Smělým plánem je vyrobit první várku piva do počátku září. "Rádi bychom částečně zpřístupnili prostory pivovaru. Potýkáme se s nedostatkem financí, rekonstrukce si vyžádá vysoké náklady,"dodal převor kláštera. (Vysočina)

Ani po osmi letech bezvýsledných soudních pří se nevzdává důchodce Ladislav Semorád, který se soudí se státem o navrácení pelhřimovského pivovaru do vlastnictví města Pelhřimov a zdejších držitelů historického várečného práva. Pelhřimovský pivovar je nyní ve vlastnictví pelhřimovského Družstva uměleckého průmyslu. To jej odkoupilo v rámci privatizace v listopadu roku 2000 od státu. Semorád je však přesvědčen, že pivovar by měl mít jiného vlastníka. „Pomyslných pět podílů pivovaru je historických majetkem města a třiadvacet dalších podílů v rukou celkem pětasedmdesáti fyzických osob,“ míní Semorád. Sám přitom odhaduje cenu jednoho podílu na sto tisíc korun. Právovárečníci jsou potomky majitelů určité části historických pelhřimovských domů, kterým udělil výsadu várečného práva císař Rudolf II. Právovárečníci postupně vybudovali ve městě tři pivovary, které se během času sloučily v jediný. V roce 1949 byl pivovar znárodněn a začleněn do státního podniku Pivovary České Budějovice. Semorád je přesvědčen o tom, že byl pivovar díky úřednímu pochybení znárodněn už podle tehdejších zákonů neoprávněně, a tudíž nikdy nemohl patřit státu, který jej pod roce 1989 prostřednictvím Fondu národního majetku prodal. Semorád zastupuje celkem pět právovárečníků. Spolu s nimi založil v roce 1994 společnost Měšťanský pivovar v Pelhřimově, jejímž cílem je ochrana právovárečnických práv. „Věříme, že uspějeme, jinak bychom do toho sporu nešli,“ řekl Petr Hošek, který je spolu se Semorádem jednatelem společnosti. Nyní se sporem už deset měsíců coby stížností zabývá Ústavní soud, který však dosud verdikt nevydal. V případě neúspěchu se chce Semorád odvolat i k Evropskému tribunálu do Štrasburku. „Nejde mi o majetek, protože já jsem zajištěn, dělám to z osobních pohnutek: můj otec byl ve správní radě pivovaru a proti znárodnění protestoval,“ řekl Semorád. Tvrdí, že jej vedení soudních sporů za osm let stálo už třista tisíc korun. „Ty peníze bych rád získal zpět,“ uznává důchodce, který se po své emigraci z Československa živil v Kanadě obchodováním s realitami. Po roce 1989 se do země vrátil. Záležitostí pelhřimovského pivovaru se bude 9. září také zabývat pelhřimovské zastupitelstvo. Semorád je totiž přesvědčen, že při u Ústavního soudu právovárečníci vyhrají, pivovar bude vrácen, a město by se pak svého majetku mělo ujmout. „Budeme k tomu muset zaujmout nějakou strategii,“ řekl pelhřimovský starosta Leopold Bambula. Samo město má k Semorádovým aktivitám rezervovaný postoj. Předloni totiž muselo po dalším z prohraných sporů jako jeden z neúspěšných účastníků za právovárečníky zaplatit více než sto tisíc korun soudních nákladů. „Někteří právovárečníci ale dodnes městu ty peníze nedali. Pak město od sporu upustilo,“ řekl starosta Bambula. (Czech Beer Report)

Již třetí týden funguje v pivovaru Medlešicích pivovarská hospoda. Najdete ji po pravé straně areálu pivovaru, se vstupem od sousedního hřiště. Je to pořádný krok vpřed pro pivovar, který ukončil provoz v druhé polovině 40. let minulého století a obnovil výrobu piva v tomtéž areálu koncem roku 2000.

Dostanete v ní vynikající místní Medlešický ležák 12% světlý i tmavý (nefiltrovaný) za 12 Kč a výběr točeného piva je doplněn úlitbou českému zaburalému konzervatismu – Gambrinusem 10%. Hospoda je lidovou pivnicí a pro cyklisty a vyznavače venkovního posezení je vybavená letní terasou.

Podle sdělení výčepního dodává v současnosti pivovar do dalších třech hospod v okolí.

Otevírací doba:

Po zavřeno

Út, St, Čt 14 – 21.30 hod.

Pá, So 14 – 23.00 hod.

Ne 14 – 21.30 hod.

(svetpiva.cz)

Rád přijmu zdravé, poctivé, šikovné muže na prodej a výdej piva. Za takový inzerát měl v červenci 2003 podle Úřadu práce ve Svitavách zaplatit pivovar v Poličce pokutu deset a půl tisíce korun. Úřad zdůvodňuje penále tak, že inzerát diskriminuje některé potenciální zaměstnance. "Znemožňuje právo na zaměstnání kromě jiného občanům zdravotně indisponovaným a ženám," uvádí šéf svitavského úřadu práce Zdeněk Trnka. Šéf pivovaru v Poličce Karel Witz se proti pokutě odvolal na ministerstvo práce a sociálních věcí. "Zabýváme se výrobou piva, proto je zdravotní požadavek v podstatě zákonnou podmínkou, nejedná se tedy o diskriminaci," vysvětlil Witz text inzerátu. "Dokážete si představit invalidu nebo ženu, jak vydává zákazníkům padesátilitrový sud plný piva?" Poctivé muže požadoval pivovar proto, že má nonstop prodej piva. Vrátný ho přímo prodává, a pracuje tedy s penězi. "Nejde ani tak o výši pokuty, ale o princip," tvrdil Witz. "Snažím se nabídnout lidem perspektivní zaměstnání, ale i já chci mít spolehlivé zaměstnance. To, že je šikovný, tvrdí při nástupu každý. Je-li tomu skutečně tak, ukáže zkušební doba," dodal Witz. O pokutě rozhodl šéf svitavského úřadu práce poslední den ve své funkci. Původně si přitom prodloužil lhůtu pro rozhodnutí na šedesát dnů kvůli tomu, že mu tento případ připadal moc složitý. Rozhodnutí nakonec padlo během čtrnácti dnů. Ministr práce Zdeněk Škromach Trnku z funkce odvolal. Svůj krok vysvětlil stroze slovy: "Existují lepší úřady práce." (iDnes)

Město požádalo na jaře Pivovar Nová Paka o zapůjčení prostor v amfiteátru pivovaru pro konání jedenáctého ročníku Vodnických slavností. Pivovar se však od zářijových radovánek distancuje s tím, že Vodnické slavnosti a další názvy jsou opatřena ochrannou známkou. Pokud by chtěli pořadatelé názvy využít, museli by pivovaru zaplatit čtvrt milionu korun. "Pracujeme pro společnost i nad rámec svých povinností, ale připravovat akci v takovémto rozsahu s tím, že je zde riziko soudního napadení, je pro nás neúnosné," řekl jeden z organizátorů akce Ladislav Jiřička. Novopacké pivní slavnosti tak letos neproběhnou. (Deník Pojizeří)

Na šestém ročníku Krkonošských pivních slavností, které se o minulém víkendu konaly v Trutnově, vybrali pivaři jako nejlepší domácí značku Krakonoš. Na druhém místě se umístil Rychtář z pivovaru v Hlinsku, bronzovou příčku obsadil Krakonošův soused z Náchodska Opat, který se vaří v Broumově-Olivětíně. Návštěvníci slavností vybírali z osmi značek a v pivním referendu měli dát hlas tomu pivu, které jim nejvíce chutná. Krakonoš, přestože se klání na domácí půdě účastní opakovaně, vyhrál vůbec poprvé. Oslavy v Trutnově navštívilo přes 4 tisíce lidí, pro které byl během Krkonošských pivních slavností připraven kulturní program. Vrcholem dne bylo vystoupení Karla Zicha a skupiny Buty. (www.pivson.cz)

Kolem Pivovaru Korbel v Malém Rohozci se točí mnoho zájemců. Společnost zkrachovala a správkyně konkursní podstaty připravuje její prodej. „O pivovar je značný zájem“ uvedla správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková. Neuvedla sice konkrétní uchazeče, naznačila však, že převážná část investorů je z oboru. Krajský soud v Hradci Králové vyhověl věřitelům, kteří vymáhají od dlužníka Pavla Korbela z Vrchlabí nejméně sto miliónů korun. Mezi největšími věřiteli je Fond národního majetku, který sice už v roce 1994 prodal provozovnu bývalého státního podniku Pivovary Hradce Králové za 27 miliónů korun, ale peníze nikdy nedostal. Nejméně sto miliónů korun dluží Pavel Korbel Finančnímu úřadu ve Vrchlabí, kterému neplatil spotřební daň, DPH ani daň z příjmů. Pivovar Korbel si od správkyně konkursní podstaty pronajala společnost Mivo Bohemia, která je mezi vážnými zájemci o koupi objektu. (Hospodářské noviny)

Litoměřická radnice uvažuje o koupi objektu bývalého Korunního pivovaru Litoměřice, který poblíž centra Litoměřic stojí od poloviny osmnáctého století. Právu to potvrdil starosta města Ladislav Chlupáč (ODS). Zastupitelstvo města odsouhlasilo v polovině srpna záměr nákupu této nemovitosti. Pozemky bývalé lahvárny jsou za hradbami města v centru, a tudíž na jejich odkoupení máme velký zájem. "Momentálně probíhají intenzívní jednání a já doufám, že se dohodneme," uvedl Chlupáč s tím, že nabízenou cenu za pivovar nechce radnice vzhledem k probíhajícím jednáním zveřejňovat. "Další optimální využití objektu budeme hledat," potvrdil starosta. V pivovaru by mohla vzniknout nová parkovací místa, kterých je v centru Litoměřic stále nedostatek. Popřípadě by zde mohlo v budoucnu vzniknout i několik dalších bytových jednotek, v několika budovách pivovaru jsou totiž byty už nyní. Část objektu chce radnice využít jako administrativní budovy. "O koupi pivovaru a jeho dalším využití bude rozhodovat zastupitelstvo, pravděpodobně již to zářijové," upřesnil Chlupáč. Pivo se v litoměřickém Korunním pivovaru nevaří od loňského podzimu. (Právo)

Nadprůměrné prodeje piva přinesly pivovaru Zlatopramen v Krásném Březně horka v minulých dvou měsících. Za oba měsíce prodal pivovar celkem 53 tisíc hektolitrů piva Zlatopramen 11, což je oproti loňskému roku nárůst o 11 tisíc hektolitrů. "Podle našeho názoru k tomu vedro velmi přispělo. Horko vyhnalo lidi k vodě, na chalupy i dřívější dovolené a to znamenalo rozšířený stánkový prodej a plné restaurace," vysvětlil místopředseda představenstva společnosti Jaroslav Lstibůrek. Podíl podle jeho slov může mít také televizní reklamní kampaň, která evokuje horké počasí, žízeň a touhu po pivu. (Ústecký deník)

V blízkosti brány pivovaru Gambrinus, kterou více než sto let vyjížděly nejrůznější vozy s plzeňským pivem, je na patnácti nových billboardech stručně shrnuta historie dopravy plzeňského piva. "Použili jsme zvětšené fotografie z archívu Plzeňského Prazdroje. Historie začíná obdobím okolo roku 1900, kdy pivo rozváželo na koňských povozech a na větší vzdálenost formanskými vozy. V roce 1913 si pivovar pořídil první osobní i nákladní auto a v roce 1932 už vlastnil vozový park čítající 52 automobilů a 4 garnitury silničních vlaků - aut s přívěsy," řekla ředitelka Pivovarského muzea Markéta Formanová. Na billboardech je například i auto, které rozváželo pivo Pilsner Urquell v Americe a Citroën, který rozvážel pivo ve Francii. "Posledním vozidlem je současný kamión," dodala Formanová. Billboardy jsou až tři metry dlouhé. (Právo)

Reklamu na Pilsner Urquell ve Spojených státech amerických bude vymýšlet Ogilvy & Mather z New Yorku. V tajném výběrovém řízení si ji vybral vlastník značky, pivovar SAB Miller. Podle informací časopisu Advertising Age plánuje vytvořit z Pilsner Urquell svoji prioritní globální značku. První televizní spot vymyšlený novou agenturou se už minulý týden objevil ve vysílání televizních stanic v Bostonu a Chicagu. Reklama je založena na ústředním sloganu "The Original Pilsner".

Newyorská Ogilvy & Mather pracuje rovněž na další značce Milleru Genuine Draft. O hlavní letošní kampaň na vlastní pivo Miller se v současnosti vede boj mezi Ogilvy, Young & Rubicam z Chicaga a Wieden & Kennedy z Portlandu. Posledně jmenovaná má na starosti rovněž propagaci značky Foster's Lager. Podle Zuzany Běhové z Plzeňského Prazdroje se bude komunikační strategie značky Pilsner Urquell na domácím a světovém trhu nadále lišit. Nechystá se ani žádná změna ve spolupráci s domácí reklamní agenturou.

Pro Pilsner Urquell vymýšlí v České republice reklamu agentura Leo Burnett, pivovar pouze vypisuje výběrová řízení pro některé taktické kampaně. Tak například letošní velikonoční kampaň realizovala Young & Rubicam. (iHNed)

Budějovický Budvar prodal loni na rakouském trhu přes 40 000 hl piva, což je zhruba stejné množství jako v předloňském roce. Budvar si tak podle oblastního manažera pivovaru Jana Hořejše udržel pozici nejúspěšnějšího dováženého ležáku v Rakousku. To patří mezi dlouhodobě nejúspěšnější tradiční exportní trhy Budvaru, který tam prodává ležáky pod značkou Budweiser Budvar. Se svým nejstarším rakouským obchodním partnerem, společností Kolarik & Buben, GmbH, pivovar spolupracuje již od roku 1924. (Pivní kurýr)

Prodej krušovického piva v tropických dnech utěšeně vzrostl. Královský pivovar Krušovice v červnu a červenci prodal o zhruba 10 % piva více, než vedení společnosti předpokládalo. Zvyšuje se i prodej piva v zahraničí. Export pivovaru v prvním pololetí letošního roku vzrostl o téměř 45 %. "Počasí pivovarům přeje, horké léto je ten nejlepší obchodní zástupce," řekl mluvčí Vlastimil Bradáč. Navzdory neočekávanému nárůstu prodeje nedostatek krušovického piva na trhu nehrozil. Firma nepřijala ani žádná zvláštní opatření na posílení výroby. "Krušovické pivo po osmihodinovém vaření a desetidenním kvašení zraje a dokvašuje v ležáckých tancích dalších zhruba čtyřicet dnů, takže ze dne na den více uvařit dost dobře nemůžeme," dodal mluvčí. Výrobní kapacity pivovaru jsou ale údajně takové, že pivo v celé šíři sortimentu nechybělo. Češi se podle Bradáče v horkých měsících nejraději osvěží klasickým desetistupňovým pivem. Dobře se údajně prodává i výčepní světlé pivo Mušketýr. Občané zemí Evropské unie si nejvíce oblíbili krušovické tmavé pivo. Královský pivovar Krušovice je jedním z nejstarších pivovarů v Čechách. Vznikl po roce 1517, když Svatováclavská smlouva dovolila šlechtě vařit pivo na svých statcích. V roce 1583 jej koupil císař Rudolf II. V letech 1945 až 1991 byl krušovický pivovar součástí několika státních podniků. Samostatným subjektem se stal v roce 1991. Po úplné privatizaci je od roku 1993 součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker. (Rakovnický deník)

Výjezd hasičských vozidel do pivovaru dne 25. července 2003 nebyl součástí námětového cvičení, jak se na první pohled zdálo. Šlo o ostrý poplach. Z chladicího zařízení unikl čpavek. "Obsluha ráno zapnula kompresor a pravděpodobně z uvolněné ucpávky ventilu začal unikat čpavek. Naštěstí se nikdo nenadýchal a nedošlo ani k žádným škodám na majetku," uvedl ředitel pivovaru Antonín Červený. Jediná hmotná škoda je na uniklém čpavku. Kolik se ho dostalo do ovzduší, to zatím nikdo netuší. Stav ovzduší v okolí pivovaru monitorovaly také laborantky hygienické služby z Mladé Boleslavi. Hasiči zasahovali při skrápění nebezpečné látky ve speciálních protichemických skafanderech. Okolí pivovaru bylo na několik hodin hermeticky uzavřeno.. Výroba piva a dalších produktů narušena nebyla, protože chladící systém má ještě druhý okruh. "Jediné, co bude mít zpoždění, je rozvoz piva. Takže řidiči se vrátí domů až pozdě večer," dodal Červený. Technická závada nebude mít rozhodně vliv na letošní výstav. Pivovarníci předpokládají, že uvaří 29 000 hl piva a stočí a vyexpedují 80 000 hl vody. V ohrožení nebude ani tradiční pivobraní, které je plánováno na 23. srpna 2003. (Boleslavský deník)

Lobkowický letní festival navštívilo 26. července podle slov ředitele pivovaru Petra Peniašteka 2500 lidí a vypilo se tu 6500 půllitrů piv. "Do uvedeného množství započítávám i švédské pivo, kterého jsme měli na ochutnávku od našeho zahraničního partnera několik sudů. To se vypilo do poslední kapky,"bilancoval ředitel. I když je festival zejména oslavou umu místních sládků, nejde při něm o bohapusté holdování alkoholu. Pořadatelé i na sobotu připravili program - na pódiu v pivovarském dvoře zahrála dechovka Václava Hlaváčka, po ní foková skupina Nezmaři a téměř dvouhodinovým koncertem tu triumfoval také zpěvák Karel Zich. Kolem 19. hodiny odstartoval ze skanzenu horkovzdušný balón. "Přistál v areálu Sedlčanské kotliny," informoval nás o šťasném dopadu posádky Peniaštek. (Příbramský deník)

Zaměstnanci Postřižinského pivovaru si v letních měsících nemůžou na nedostatek práce stěžovat. Pivovar dokonce mimořádně zavádí odpolední směny. Podle ekonoma pivovaru Josefa Janouška tropické teploty zvedají výstav piva minimálně o padesát procent oproti jiným měsícům v roce. V lednu například v nymburském pivovaru uvařili deset tisíc hektolitrů, v červnu pak osmnáct tisíc. "Letošní produkce v letních měsících je zhruba na stejné úrovni jako loni. Rozdíly jsou patrné v jednotlivých měsících, ale v celkovém součtu čísla vycházejí podobně," řekl Janoušek. Vcelku příjemné obtíže ve formě zvýšeného pracovního nasazení v pivovaru zvládají."Relativně stačíme vyrábět. Prodloužili jsme na lahvové stáčírně pracovní dobu a v případě nutnosti zavádíme odpolední směny," uvedl ekonom s tím, že zatím stíhají poptávku po sudovém i lahvovém pivu pokrýt. Čísla za červenec ještě v pivovaru nejsou k dispozici. Očekává se ale slušný výstav. "Loni se výstav zvýšil o osmdesát procent. Uvidíme, jak dopadne tento extrémně teplý měsíc. Minimálně půjdeme nahoru o sedmdesát procent," myslí si Janoušek. Celková roční produkce Postřižinského pivovaru se tradičně pohybuje okolo 150 tisíc hektolitrů zlatavého moku. Jinak by tomu nemělo být ani letos. Zvýšená poptávka po pivu ke zdražení podle Janouška rozhodně nepovode. "S cenou určitě hýbat nebudeme, ani dolů, ani nahoru." (Nymburský deník)

Pivovar Herold Březnice investoval peníze do technologie a snaží se budovat novou a posílit stávající obchodní síť na regionálním trhu. S ročním výstavem přibližně 20 tisíc hektolitrů náleží k nejmenším českým producentům, přestože kapacita pivovaru je 53 tisíc hektolitrů. "Už z toho důvodu nás horké letní počasí nemůže zaskočit, protože jsme připraveni na větší výstav," řekl nám sládek František Pinkava. Pivo Herold v letošním roce exportují do Anglie, připraven je vývoz do USA."V loňském roce jsme prodávali také v USA, Anglii, Izraeli a v Rusku," upřesnil sládek a dodal: "Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarsko-sladařským vyrábíme mladinové koncentráty, které vyvážíme do Japonska, Austrálie a Ruska. Tam z nich vyrábějí vlastní pivo." Pivovar má v současné době v sortimentu světlé výčepní pivo, které je nejprodávanějším produktem, dále světlý ležák (dvanáctiprocentní a Kameňák), třináctiprocentní tmavý a čtrnáctiprocentní světlý speciál. Po šesti letech se vrátil k výrobě dvanáctiprocentního pšeničného svrchně kvašeného ležáku. Na zakázku hypermarketů Tesco od loňska dodává světlé výčepní pivo pro tuto obchodní síť. V devadesátých letech produkoval pivovar asi 30 tisíc hektolitrů piva, které vyvážel i do Německa, Finska, Ruska, Švédska a také na Ukrajinu. Značka Herold se dokonce točila i na Kubě. V roce 1997 náležel mezi české pivovary, které exportují největší podíl z celkové produkce. Před časem zorganizoval pivovar slavnosti piva. "Z tak silným zájmem jsme nepočítali. Přijeli lidé ze všech koutů republiky, dokonce až z USA," doplnil František Pinkava. (Příbramský deník)

Společnost Czech Brewery Rakovník, která chce obnovit provoz rakovnického pivovaru, se za necelý rok existence podle Obchodního věstníku dostala do ztráty téměř 3 milionů korun. Zástupci firmy se však od uvedených údajů distancují. Firma žádné hospodaření nemá, protože ještě nespustila výrobu, řekla členka vedení společnosti Alena Mildorfová. Společnost Czech Brewery původně chtěla výrobu v rakovnickém pivovaru obnovit do konce března loňského roku. V současnosti se však potýká s nedostatkem kapitálu na rekonstrukci varných zařízení. Ten je podle Mildorfové způsoben zejména silným kurzem koruny, který snižuje hodnotu dolarových investic kanadského strategického partnera. Firma chce v budoucnosti plně využít kapacitu závodu a vyrábět zde 200 000 hl piva ročně. Podle jednatele společnosti Miroslava Hnědého firma téměř celou produkci umístí na kanadský trh. (Pivní kurýr)