Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Od Beskyd po Šumavu

Pivní cesty


verze pro tisk

Od Beskyd po Šumavu

Od Beskyd po Šumavu[p225]

Nehledě na datum, vyrazili jsme 13. července na dovolenou do jižních Čech. Jelikož je to cesta dlouhá, bylo ji třeba zpestřit malou přestávkou v Brně. Dětem za účelem doplnění kalorií a mně nějakých tekutin. Batohy jsme si odložili na nádraží a přesunuli se do středu moravské metropole. Cestou jsme, za nesouhlasného mručení potomstva, minuli McDonalds a mířili na Náměstí Svobody. Dětem jsem se snažil vysvětlit, že přece nebudeme podléhat reklamě na americký styl života a najíme se pěkně po česku.

Dalešický restaurant bez Dalešického piva
Dalešický restaurant bez Dalešického piva

S úspěchem jsem se nesetkal, zato s dalešickým pivovarským restaurantem Zelená kočka ano. Jaké bylo mé překvapení, když jsem na tabuli u vchodu spatřil PU, Strakonický dudák 11° a Velkopřevor 14°. Na můj dotaz, mají-li dalešické pivo, jsem se dočkal odpovědi, že nikoliv. Prý vyměnili sládka a ten nový neumí vařit (pravou příčinu jsem ani doma nezkoumal). Na stole ležel nějaký pamflet o pivních slavnostech a na co by prý v létě vařili pivo, když nabízejí nové chutě? Že místo Májového ležáku točí PU, mi moc vtipné nepřipadalo. Dal jsem si tedy Nektar za 27,- a Velkopřevora za 33,-. Pivo jistě dobré (cena už míň), ale tak přechlazené až mě bolely mandle. Určitě původ mých pozdějších potíží.

Dudáci v Brně
Dudáci v Brně

Pro vylepšení brněnského renomé se nabízel nedaleký Pegas, ale většina chtěla do Teska. I pro tuto variantu jsem měl připravené řešení. A to Mandragoru, rockovou putyku se svijanským pivem, stojící opodál. Popřál jsem příjemný nákup a spěchal na Svijany. Času už moc nebylo, ale žízeň velká. Objednal jsem si Máz, pak tmavou Kněžnu a do petky kvasničák. O kvalitě netřeba polemizovat, tu jistě každý zná. Při odchodu mi ochotný číšník věnoval půllitr (mimochodem můj jediný z celé dovolené) a tácky. Opustili jsme tedy Brno a pokračovali do Českých Budějovic.

Svijany v Mandragoře
Svijany v Mandragoře

PETku jsme ve vlaku vypili a ještě zůstalo trochu času v Jihlavě na nákup lahvových Ježků 11°, 12°, tmavého a Granda 18°. Na místě pak ve večerce Platana 11° a 12°. Večer při opékání párků se hodily. Jihlava mi moc nechutnala, zvláště Grand. Nejsem nějak na speciály, i když takový 15° Kvasar ze Sentic je výborný. Druhý den jsme se šli koupat, o tom se nebudu rozepisovat (Krušky) a na pozítří byl naplánován výlet do Českého Krumlova.

Ježci, nebodly
Ježci, nebodly

Děti jsme nalákali na zámek a muzeum voskových figurín, ale to bych nebyl já, abych neměl nějaké postranní úmysly. Samozřejmě Eggenberg. Už od rána mi sice nebylo dobře, ale zklamat ostatní jsem nemohl. Bylo strašné vedro, tak na úvod dva Pardály. Ať si každý říká co chce, na žízeň bodly. Zámek jsem proploužil již s horečkou a do muzea jsem nešel.

Na Louži v Krumlově
Na Louži v Krumlově

Hned vedle byla hospoda Na louži (zrekonstruovaná do původní podoby z r. 1932, jak jsem se dočetl) s Eggenbergem. Dal jsem dvě tmavá a chutnala mi. Zdálo se, že už mi bude líp, tak jsme ještě zašli do pivovarské restaurace.

Pivovarská Eggenberg
Pivovarská Eggenberg

Kvasnicové snad točí jen tam, to si přeci nemůžu nechat ujít. Vypil jsem dvě a ještě tři do PEtky. Chuť už jsem moc nevnímal, nemoc znovu udeřila. Další dva dny jsem proležel, i když jsem měl domluvenou schůzku s Chodym v Plzni. Musel jsem ji odložit na poslední den dovolené.

Kvasnicová Eggenberg
Kvasnicová Eggenberg

Nebyl jsem ještě stoprocentně fit, ale vidina Lochoty, Koutu a Chodovaru zvítězila. Skoro hodinové zpoždění vlaku mi nabouralo časový harmonogram, ale to nebyl vší smůle konec. U rytíře Lochoty jsme poobědvali a okusili jejich 11° a 14°. Dobrá, hořká piva, jen škoda, že nemají sklenice s logem.

No Comment
No Comment

Rodinu jsem zanechal v blízkém ZOO a vláčkem spěchal do Koutlandu za Chodym. Bohužel inventura. To je pech, co teď? Opodál stojí vinárna Hrozen s kvasnicovým Klášterem. Dali jsme po třech kouscích (zvláštní, že mi filtrovaný chutnal víc), předali si PETky (já sentický Kvasar a Chody Dobřanskou hvězdu) a zamířili na Chodovar do restaurace U saského mostu.

Zpět v Českém Krumlově
Zpět v Českém Krumlově

Na čepu měli Zlatou jedenáctku 11° a Zámecký ležák speciál 13°. Od každého jsem ochutnal po jednom, a to už byl čas jít na vlak. Při odchodu jsem zakoupil dva lahvové Skalní ležáky a dvě tmavá s patentním uzávěrem. S žádostí o půllitr jsem neuspěl, ač jsem argumentoval 500 km vzdáleností.

U Saského mostu jsme zakončili naše setkání
U Saského mostu jsme zakončili naše setkání

Co říci závěrem? Škoda, že nemoc ovlivnila mé plány a chuťové buňky. Ale co může člověk čekat, když jede na dovolenou v příslovečný pátek třináctého? Nezbývá mi, než navštívit Plzeň znovu, protože Koutské a Purkmistr za to jistě stojí.



[Mantas] [Zobrazeno 5727x] [28. červenec 2007]
[Pivní cesty] [comments: 1] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Tomáš Kroupa

úterý, 14. srpen 2007
10:19

Tomáš Kroupa

Nevím, jaká je současná situace v Zelené kočce, ale na dovolené jsem se dostal do Dalešic a kvasnicová jedenáctka neměla chybu, ostatní Dalešické pivo zrovna tak!
V Brně jsem stihl jen návštěvu Freelandu v Beethovenově ulici, kde mají filtrovanou Dalešickou 11° světlou a 13° tmavou (také byli chvíli bez piva, než se prohodili sládci). Taktéž bez chyby za rozumnou cenu, vřele doporučuji. Ale nefiltrovaná je nefiltrovaná... Takže s těmi řečmi ať jde obsluha v Zelené kočce někam...



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň