Magazín Vlastní cestou od Rodinného pivovaru Bernard získal druhé místo v 5. ročníku prestižní soutěže Zlatý středník.

Ta se zabývá hodnocením firemních publikací, které jsou určené k prezentaci společnosti.

"Prestižní soutěže Zlatý středník jsme se zúčastnili poprvé a při cestě do Prahy jsme si říkali, proč až druhé místo! Když jsme však při vyhlašování cen viděli, do jaké společnosti firem jsme se dostali, jsme výsledkem nadšeni a v další práci nás to pozitivně motivuje. Máme před sebou další vrchol, přestože jsme například "porazili" Volvo, jejichž magazín nám byl v počátcích vzorem" hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dále říká: "Magazín Vlastní cestou tvoří redakční rada čítající pět lidí a nejcennější je, že všechny texty a fotografie jsou původní."

Soutěž Zlatý středník pořádá PR Klub. Před magazínem Vlastní cestou se umístil časopis Čilichili společnsoti Vodafone Czech republic a.s. a na třetím místě skončil časopis Volvo Auto Czech, s.r.o. Tyto společnosti soutěžili v kategorii B2C zaměřené na spotřebitele. (ITBIZ)

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard rozšířil sortiment nealkoholických piv. Ke světlému pivu, které se vaří od loňského léta, nyní přibyl polotmavý mok bez alkoholu. Na produkci pivovaru, jenž loni činil 140 000 hektolitrů piva, se nealkoholické pivo podílí již skoro čtyřmi procenty. Spolumajitel podniku Stanislav Bernard je přesvědčen, že jeho prodej bude ještě stoupat. „Obliba nealkoholického piva roste obecně,“ řekl.

Bernard je přesvědčen, že jeho pivovar se nejvíc přiblížil tradičním druhům s alkoholem. Polotmavé nealkoholické pivo bude vařit jako jediný v zemi. Ostatní výrobci v této kategorii produkují pouze světlá piva. „V Česku určitě nikdo takové pivo nedělá a já nevím o tom, že by bylo něco podobného někde v Evropě,“ uvedl Bernard.

Pivo Bernard jantarové free vzniká z pěti druhů sladu - kromě světlého českého sladu i z barevných karamelových a bavorských sladů. Pivovar ho bude stáčet do lahví. Nejprve je bude dodávat do restaurací, jichž v Česku a na Slovensku zásobuje kolem 1 500.

Do letošní letní sezony pivovar vstoupí také s novými lahvemi, podobně, jako to již dříve udělaly velké pivovary v zemi. Díky novým etiketám zákazníci snáze rozliší jednotlivé druhy piv, jichž nyní Bernard vyrábí devět. Kvůli dlouhodobě rostoucí produkci se nyní rozšiřoval závod. Investice za 60 milionů korun se týkaly kapacit pro kvašení a zrání zlatavého moku. (MF Dnes)

CZECH TOP 100: Nejobdivovanější firmou na Vysočině Rodinný pivovar Bernard se stal v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2007 nejobdivovanější firmou kraje Vysočina, a to od roku 2002 již pošesté.

"Pokud výsledek naší práce opakovaně kladně hodnotí odborníci, samozřejmě nás to těší. Neznamená to však, že nemáme k realizaci připraveny další nápady. Naopak nás to velice pozitivně motivuje," hodnotí výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: "Zůstáváme věrni tradičnímu způsobu vaření piva, založeném na odděleném hlavním kvašení na spilce a zrání v ležáckých tancích. Právě do rozšíření kvasné kapacity jsme v posledním roce investovali 40 milionů korun.

Žebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje CZECH TOP 100 již od roku 1999 na základě především ekonomických ukazatelů a hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.). (Protext)

Nejobdivovanější firma Vysočiny se dočkala ocenění i v domovském Humpolci. Stanislav Bernard a Josef Vávra z humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard převzali z rukou starosty města Jiřího Kučery ocenění za reprezentaci Humpolce daleko za hranicemi města.

Před necelými dvěma týdny se pivovar Bernard stal pošesté v řadě nejobdivovanější firmou v regionu a neztratil se ani v celostátním hodnocení ve svém oboru. „K rozhodnutí udělit ocenění jsme dospěli při nedávném jednání o další spolupráci mezi městem a pivovarem,“ řekl starosta Humpolce Jiří Kučera (ODS). Odmítl, že by až šest cen v prestižním hodnocení Czech top 100 bylo důvodem pro ocenění Bernarda doma. „S městem a jeho vedením máme velice dobré vztahy, tohle ocenění je určitým mezníkem,“ poznamenal spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Humpolecká radnice udržuje ovšem kontakty i s dalšími podnikateli a investory v Humpolci. V první polovině devadesátých let zde poutala pozornost první soukromá průmyslová zóna, investor navíc přicházel z Nizozemska, což bylo tehdy nevídané. „Kvůli poloze na dálnici uprostřed republiky je o Humpolec zájem nadále, máme ale dva problémy, které rozvoji podnikání brání. Většina pozemků kolem dálnice je soukromých a kromě toho nejsou dostupné,“ připomenul starosta Kučera.

Podle něho se ale právě značka Bernard stává synonymem pro město. „Pivo Bernard si lidé stále častěji spojují s Humpolcem, pivovar tak propaguje město ve světě,“ připomenul Kučera.

Pivovar ale není pouze místem, kde se vyrábí pivo, Bernard stále více ovlivňuje i společenský život ve městě. Jestliže tradiční firemní pivní slavnosti slouží v první řadě k propagaci samotné společnosti, řada dalších počinů má širší souvislosti. Pivovar Bernard například dává deset haléřů z každé láhve prodané v podnikové prodejně na fotbal, významně se podílí na oceňování žáků a studentů v rámci ankety Mládí, pořádá besedy se zajímavými lidmi především z oblasti sportu. (Právo)

Krajský soud v Hradci Králové včera odsoudil k osmi letům vězení Radka Mecnera, který vloni dvakrát zapálil pivovar v Dobrušce na Rychnovsku. Pivovaru podle soudu ničil i zařízení a jeho odběratelům rozesílal dopisy s lživým tvrzením, že ve výrobcích pivovaru je jed. Škodu soud vyčíslil na více než sedm milionů korun.

Mecner, který je nyní ve vazební věznici v Hradci Králové, chtěl svými činy zabránit výrobě sladu a obnově výroby piva v pivovaru, konstatoval soud.

Rozsudek zatím není pravomocný, protože odsouzený i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na odvolání. Poprvé Mecner pivovar zapálil loni v únoru, když na půdě budovy položil na matraci hořící svíčku. Oheň zasáhl především střechu sladovny, která se zřítila. Poničil také přibližně 100 tun pivovarnického sladu a technologické vybavení sladovny. V březnu za pomoci svíčky a benzinu zapálil varnu.

V březnu Mecner podle soudu v pivovaru poničil zařízení na výrobu sladovnického ječmene. V dubnu poslal dopisy třeba firmám Opavia a Nestlé, v nichž lživě tvrdil, že sladový výtažek z dobrušského pivovaru obsahuje obtížně rozpoznatelný jed. (MF Dnes)

Na zámek do Dětenic jsme pozvali všechny vítězky Miss od roku 1989. Některé se dost změnily.

„Přijedu ráda. Ale nemyslete si, že mám pořád velikost šestatřicet jako dřív. Jsem už trochu kulaťoučká,“ smála se Renata Gorecká.

Přeháněla, vypadala dobře. Žije v Polsku, přesto vzala dceru a udělala si rodinný výlet. Zašla i do vyhlášené dětenické krčmy, kde slabším náturám občas nad chováním obsluhy zaskočí sousto. „Tak co, panenko, nažrala ses dobře?“ ptal se jí číšník po obědě. Že to ve zdejší potemnělé hospodě schytá padesátikilová dívenka stejně jako stokilový chlap, poznaly i další miss.

„Co si dáš k chlastu?“ „Malé pivo, prosím.“ „Hubu drž, dostaneš velký.“ Jako matka pluku si při focení počínala první federální miss Ivana Christová. Bylo vidět, že je nejstarší a u ostatních měla respekt. Když si Petra Minářová chtěla zakrýt své dlouhé nohy, Christová hned přiskočila, látku jí ze stehen zase odhrnula a povídá. „No tak, Petra, ukaž, aká si pekná!“

V přestávkách se dívky daly do řeči a i tam byl vidět věkový rozdíl.

V jednom rohu Christová, Minářová, Gorecká, ve druhém Průšová, Stočesová, Kobzanová. Pak nasedly do svých džípů a mercedesů a odjely. (MF Dnes)

Pivo se v Litoměřicích vyrábět nebude. Po půlročním vyjednávání o prodeji Korunního pivovaru společnosti, která chtěla pivo opět vařit, jsou jednání opět na nule.

„Od listopadu jsme se připravovali k podpisu smlouvy. Těsně před podpisem ale zástupci investora oznámili, že na to asi neseženou peníze,“ potvrdil realitní makléř Miroslav Pokorný.

Korunní pivovar, v němž se vařila například piva Kalich či Fořt, ukončil svou výrobu před pěti lety. Části areálu, který leží v městské památkové rezervaci, se od té doby postupně prodávají. „Jádro pivovaru zůstalo pohromadě, výroba se tam může obnovit. Ale zatím není zájemce. Teď možná prodáme komín společnostem, které nabízejí připojení k internetu,“ uvedl Pokorný.

Zástupci Litoměřic by si přáli, aby měl zbytek areálu jednoho kupce. „Lépe by se tak udržela jednotná tvář prostoru,“ přál si místostarosta města Jiří Landa, podle nějž pivo k městu patří.

Korunní pivovar Litoměřice byl založen roku 1720. Pivo se ale ve městě vařilo už od 13. století. (MF Dnes)

Nad kvalitou výroby piva Zlatopramen dohlíží nový sládek. Od března na této pozici, která je mezi pivovarníky po staletí nejuznávanějším postem, působí Libor Čech. Vystřídal Miloše Baumruka, který přešel do technologického úseku Drinks Union, jehož je pivovar Zlatopramen součástí.

Teprve 33letý sládek kupodivu patří k těm služebně starším. „V pivovarech skupiny Drinks Union pracuji od svých 16 let a za tu dobu jsem prošel všemi pivovarnickými provozy. Ještě si pamatuji, když jsme v pivovaru Louny stáčeli do hliníkových sudů,“ vzpomíná.

Svou první várku zlatavého moku uvařil v pivovaru Velké Březno, který je také součástí Drinks Union. „Pamatuji si, že šlo o světlý ležák Březňák a várku ode mě přebíral současný ředitel pivovaru ve Velkém Březně Jaroslav Rottenborn,“ dodává nový sládek. Zkušenosti jak vařit pivo Čechovi předávaly známé kapacity severočeského, ale i českého pivovarnictví, jako například dnes již bývalí sládci pivovaru Velké Březno Jana Rostová a Jiří Rottenborn či František Procházka z pivovaru Louny.

Co by chtěl Čech Zlatopramenu přinést. „Chtěl bych, aby Zlatopramen ještě posílil svou pozici lídra v segmentu jedenáctistupňových piv. Proto chci vést lidi ve výrobě ještě více k tomu, aby ke své práci přistupovali s láskou. Pivovarnictví totiž není o penězích, ale především o lásce k pivu,“ dodal. (Tisková zpráva Drinks Union)

Ústecké pivo Zlatopramen putuje od včerejška do obchodů s novou etiketou a v lahvích nového tvaru. Její novou podobu pokřtila modelka Lenka Taussigová.

„Hrdlo je zúžené a doplněné o výraznou krčkovou etiketu. Změnil se také tvar etikety, který je nyní oválný,“ popsal změnu manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl.

Poslední Zlatopramen ve staré lahvi společně vypili ředitel Drinks Unionu Daniel Váša a ředitel velkobřezenského pivovaru Jaroslav Rottenborn. Láhev se pak stala zatím posledním exponátem v historické řadě lahví, do kterých se v Ústí stáčelo pivo. (MF Dnes)

Ochutnat pěnivý mok z produkce šesti minipivovarů působících v Karlovarském kraji měli v sobotu možnost návštěvníci prvních Lomnických slavností piva. Nabídku doplnil i plzeňský Joe´s garage brewery. Na setkání nechyběla amatérská degustace piv z malých varen.

Z těch pocházela piva z Chebu, Lokte, Velichova, Chyše, Velkého Rybníka a Lomnice u Sokolova.

Provozovatel lomnického minipivovaru Ladislav Sás začal vařit pivo Permon na začátku letošního roku. Velký zájem milovníků piva i dvě prestižní ceny přiměly Sáse k plánům na rozšíření výroby.

Lomnický domácí pivovar navržený propagátorem minipivovarů, plzeňským sládkem Josefem Krýslem, najednou vyprodukuje sto litrů nápoje. Produkce končí v místní restauraci U Franty, kde už mu dává před známými značkami přednost asi polovina hostů.

"Zařízení je řízené počítačem, který hlídá teploty i časy," vysvětlil Ladislav Sás. V malých várkách vyráběné pivo podle něj není nic pro pivní skauty, kteří za den zkonzumují deset či více piv, ale spíš pro labužníky, kteří dokážou ocenit originální chuť.

"Piva z domácích pivovarů neobsahují žádné chemické přísady, nejsou poznamenána průmyslovou výrobou," vysvětlil sládek Josef Krýsl. "Navíc každé chutná jinak, zatímco průmyslově vyráběná piva mají většinou velmi podobnou chuť," poznamenal Krýsl.

V České republice podle Krýsla působí v současné době už 22 minipivovarů, které nabízejí téměř sedm desítek druhů piva. "Opakuje se situace ze Spojených států, kde před třiceti lety po sloučení velkých výrobců piva začaly minipivovary v hojné míře vznikat," řekl Krýsl. Velkou výhodou minipivovarů podle Krýsla je, že mohou sloužit i jako laboratoře při zkoušení nových receptur.

Porovnat rozdíly mezi sedmi druhy světlého a tmavého piva pod Krýslovým vedením mohly téměř tři desítky amatérských degustátorů. Ti hodnotili vůni, hořkost, plnost a také chuť neoznačených vzorků. Odpoledne pak následovala typická pivní klání, například pití na čas. "Při soutěži se ale podává nealkoholické pivo," prozradil Ladislav Sás. (iDnes)

V Plzni i jiných městech kraje vznikají nové minipivovary. Jejich sládci tvrdí, že nechtějí konkurovat velkým pivovarům. Vařit budou speciály pro pivní fajnšmekry. Podnikatelský profil: Majitel dřevařské firmy se inspiroval v Německu

Pilsner Urquell nebo Gambrinus už v budoucnu nebudou jediné značky piv, které reprezentují Plzeň. Ve „městě piva“ totiž začínají růst další minipivovary.

Minipivovar Pivovarský Dvůr Plzeň, který začátkem června otevře v Černicích plzeňská firma Lukrécius, bude v novodobé historii už třetím výrobcem piva v Plzni. Kromě největšího českého pivovaru Plzeňský Prazdroj nyní v krajské metropoli pivo vaří ještě restaurační pivovar Lochota. Další minipivovar budují v památkově chráněném objektu Lautensakovského domu Na Rychtářce. Otevřít by měl koncem roku.

Plzeňský Prazdroj se vzniku nových minipivovarů v kraji neobává. „Tyto pivovary podle nás vhodně doplňují český pivní trh,“ řekl mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina.

Černický minipivovar chce kromě čtyř druhů piva, s nimiž odstartuje, připravit během Vánoc některé další speciály, jako je například vanilkové, mandlové nebo banánové pivo. „Půjde ale pouze o takové zpestření nabídky,“ řekl vrchní sládek minipivovaru Josef Krýsl.

V Plzni minipivovary jako na Moravě sklípky?

Minipivovar nemá ambice konkurovat velkým pivovarům. S ostatními minipivovary chce pak firma spolupracovat. „Chceme pořádat degustace piv. Proto u nás budou mít prostor i ostatní výrobci a lidé tak budou moci ochutnat piva i z jiných minipivovarů. Budeme například spolupracovat s minipivovarem hotel Modrá Hvězda v Dobřanech nebo s připravovaným minipivovarem ve Stříbře,“ řekl Lubomír Krýsl, předseda představenstva firmy Lukrécius, která bude minipivovar provozovat.

Podle něj by měla být Plzeň plná minipivovarů, podobně jako jsou například pro Moravu charakteristické stovky malých sklípků. „Plzeň proslavilo nejvíc právě pivo. Proto si myslím, že by se tu pivní kultura měla co nejvíc rozvíjet,“ řekl Lubomír Krýsl.

Kromě Plzně je řada menších pivovarů také v ostatních částech kraje. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovar Modrá Hvězda v Dobřanech.

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva. Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a na Domažlicku. Za loňský rok uvařil 4,5 tisíce hektolitrů piva.

Letos na podzim otevře další minipivovar plzeňský podnikatel David Ryba ve Stříbře, v červenci pak rozjede provoz také připravovaný minipivovar v hotelu Belveder v Železné Rudě. (MF Dnes)

Plzeňské pivo bude i nadále hlavní zbraní hejtmanství při propagaci Plzeňského kraje. Hejtman Petr Zimmermann (ODS) a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short prodloužili smlouvu o vzájemné spolupráci.

Poprvé podobnou dohodu podepsali v květnu 2004. Týkala se rozvoje turistického ruchu a kultury v regionu. Současné znění navazuje na loňský model, kdy se obě strany dohodly na spolupráci i v rámci bruselské kanceláře Plzeňského kraje. Kraj si se společností také vyměňuje zprávy z oblasti ochrany životního prostředí nebo dopravy.

„Jsem rád, že spolupráce bude pokračovat nejen na poli cestovního ruchu a kultury, ale také s evropskou kanceláří kraje v Bruselu nebo i při výměně informací z oblasti veřejné správy,“ uvedl Zimmermann. Loni například kraj představil pivovarnictví při otevření bruselské kanceláře, pivovar začal nabízet čínskou verzi propagačních materiálů kraje v návštěvnickém centru, Prazdroj a kraj se společně představily na veletrhu Holiday World nebo na půdě českého velvyslanectví v Paříži.

„Spolupráce se dostává i na úroveň expertů řešících konkrétní situace a konkrétní projekty. Velký význam přikládáme jejímu evropskému rozměru,“ komentoval dohodu Short. (Právo)

V úterý 1. května se uskuteční již tradiční prvomájová vyjížďka motorek z nádvoří Plzeňského Prazdroje. Sraz je v 9:00 na nádvoří pivovaru a do 11:30, kdy je odjezd na vyjížďku, je možné prohlédnout si stroje účastníků akce. Sériové motorky, veterány i stroje postavené individuálně se zpět na nádvoří plzeňského pivovaru vrátí po přibližně 90 km dlouhé vyjížďce mezi 14:30 až 15:00 a v restauraci Na Spilce bude následovat motorkářská veselice. Zváni jsou všichni, motorkáři i diváci.

Motorkářské setkání v plzeňském pivovaru se koná pravidelně od roku 2004, vždy na Prvního máje a na Sv. Václava. Akce oficiálně zahajuje nebo ukončuje motorkářskou sezonu, která ale pro většinu jezdců na silných strojích stejně nikdy nekončí. Akce je určena nejširší motorkářské veřejnosti, bez rozdílu věku, pohlaví nebo značky či obsahu motorky. K vidění budou malé motocykly, nejsilnější sériové stroje i „stavby“, motocykly postavené na zakázku. Na své si přijdou majitelé i obdivovatelé tříkolek, které se těší stále větší oblibě. Pomalu stejnou pozornost s trochou nostalgie dnes vzbuzují i Jawy a “ČZety“, vyfešákované, jako by zrovna vyjely z výrobního pásu.

„Na setkání motorek má každý možnost prohlédnout si stroje v klidu a pokochat se detaily. Popovídat si budete moci s jejich majiteli, „odmaskovanými„ a bez přileb. Setkání je vhodným místem k získání objektivního názoru na motorkáře, jejichž pověst často nezaslouženě trpí kvůli několika nezodpovědným a bezohledným jedincům,“ říká k akci Jeroným Táborský, jeden z organizátorů vyjížďky.

V areálu Plzeňského Prazdroje se bude v průběhu akce čepovat nealkoholické pivo Birell. V rámci akce proběhnou soutěže, do kterých poskytl ceny v podobě nealkoholického piva Birell Plzeňský Prazdroj. Soutěžit se bude například o nejvzdálenějšího nebo nejstaršího účastníka. Restaurace Na Spilce pak bude hostit večerní motorkářskou veselici.

Vstupné na celou akci včetně veselice je zdarma

***

Jaké to bylo na poslední vyjížďce:

• sjelo se 317 motorek

• nejstarší motorka byla z roku 1952

• nejsilnější motorka by dokázala jet rychlostí přibližně 300 km/h

• nejstaršímu účastníkovi bylo 67 let a jel na motorce Kawasaki 650

• na svých strojích přijela řada bývalých sportovců, umělců a celebrit

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Zcela novou expozici připravuje Plzeňský Prazdroj. Už příští turistickou sezónu chce zpřístupnit budovu bývalé varny.

Nová atrakce bude stát dvacet miliónů korun. Je to však jen zlomek investic, které pivovar v tomto roce chystá do rozšiřování výroby má jít dalších šest set miliónů.

„V objektu staré varny zůstane část původního zařízení a vyrostou zde nové expozice,“ řekl Právu mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.

„Jedna bude názorným způsobem představovat proces výroby piva Pilsner Urquell, druhá bude věnována surovinám používaným při výrobě piva,“ uvedl mluvčí a připomněl, že pivovar patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v Plzeňském kraji.

„Loni prohlídku absolvovalo rekordních 160 tisíc návštěvníků,“ dodal Jurina.

S historickou budovou kontrastuje prosklený komplex nové varny, která už je součástí prohlídkového okruhu pivovarem. Moderní zařízení vyšlo společnost mezi lety 2003 a 2004 na tři sta miliónů korun, letošní investice ale budou dvojnásobné.

„Do roka chceme rozšířit varnu, stavbou nových tanků dojde ke zvýšení kvasné kapacity, v plánu jsou i další přetlačné tanky, počítáme s dobudováním skladů a modernizací chlazení,“ shrnul Jurina. Důvodem nových investic jsou podle něj stoupající požadavky na export piva Pilsner Urquell.

„Uvedené kroky by měly zvýšit výrobní kapacitu o zhruba deset procent, ze současných 128 tisíc hektolitrů týdně na 140 tisíc hektolitrů,“ poznamenal Jurina.

V loňském roce vyrostla v areálu podniku nová stáčírna za miliardu korun, jednalo se o historicky největší investici v plzeňském pivovaru. Od listopadu se zde rozjely dvě linky - jedna s kapacitou až šedesát tisíc lahví za hodinu, druhá, určená na plnění plechovek, má výkon až 38 tisíc kusů za hodinu. Vlastník pivovaru, společnost SABMiller, chce v dalších letech investovat například do nové haly na plnění KEG sudů. (Právo)

Pivovarské muzeum v Plzni připravilo pro návštěvníky během Velikonoc speciální program. Tradiční prohlídka bude zpestřena hrou, do níž se bude moci zapojit každý. K dispozici bude navíc dřevěný trojrozměrný model Plzně. Ti nejhravější jistě ocení možnost si z modelu postavit Plzeň ve zmenšeném měřítku.

Každý návštěvník Pivovarského muzea v Plzni bude mít o nadcházejícím velikonočním víkendu možnost zažít netradiční prohlídku. Její součástí bude od soboty do pondělí (7. 4. – 9. 4.) hra, do které bude mít každý možnost se zapojit.

„Každoročně se při různých příležitostech snažíme zpestřit návštěvníkům prohlídku netradičními prvky. Po podzimních nočních prohlídkách nyní přichází na řadu speciální Velikonoční program. Jako pozornost jsme navíc připravili na dobu trvání akce speciální zvýhodněné vstupné,“ říká Jitka Matějovicová, referent speciálních projektů Pivovarského muzea v Plzni.

Soutěžící bude v průběhu prohlídky plnit několik zajímavých úkolů, které budou mít souvislost s exponáty. Připravena budou i stanoviště vyžadující zručnost a přesnost. „Půjde například o určování zvyků spojených s Velikonocemi nebo hledání velikonočních motivů schovaných do expozice. Pro fyzicky zdatné je připraveno „dobývání hradeb“. Celý program je připraven tak, aby pobavil a zpestřil prohlídku Pivovarského muzea návštěvníkům všech věkových kategorií. Na každého, kdo se do hry zapojí, čeká malý dárek s motivem Pivovarského muzea. Poprvé bude veřejnosti zpřístupněn i unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ doplnila Jitka Matějovicová.

Cena zvýhodněného velikonočního vstupného:

Dospělí 60 Kč

Děti 30 Kč

Rodinné 120 Kč (2 dospělí a 2 děti)

Rezervace:

Tel.: 377 235 574 (denně od 10:00 – 18:00)

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Prestižní americký Beverage Testing Institute, který provádí nezávislé odborné hodnocení piva, vína a lihovin pro koncové spotřebitele, ohodnotil chuťové kvality Pilsner Urquell rekordními 93 body. To je historicky nejvyšší ocenění, které kdy bylo uděleno ležáku plzeňského typu. Český ležák Pilsner Urquell tímto výsledkem porazil všechny známé importované značky.

Hodnocení probíhalo formou odborného hodnotícího panelu sestávajícího ze zkušených odborníků Beverage Testing Insitute (BTI). „Naše zavedené a uznávané testy vyhodnotily Pilsner Urquell jako nejlépe chutnající pivo ze všech deseti vzorků,“ řekl Jerald O’Kennard, ředitel testovacích programů BTI a zároveň i Světového pivního šampionátu (World Beer Championship). „Pilsner Urquell je klasickým zástupcem ležáku plzeňského typu. Prokázal tak bohatou a pestrou chuť i tělo, že s ním ostatní piva nemohla soutěžit. Devadesát tři bodů je nejvyšším skóre, které kdy ležák dostal. Tento výsledek potvrzuje, že Pilsner Urquell je měřítkem kvality pro kategorii importovaných ležáků,“ dodal O’Kennard.

Beverage Testing Institute podrobil testu celkem 10 ležáků, přičemž každý z nich prošel třemi kvalitativními hodnoceními. Všechny vzorky byly zakoupeny v supermarketu v Chicagu, vychlazeny na optimální teplotu, podávány ve shodné sklenici, pochopitelně bez uvedení značky. Pilsner Urquell zvítězil ve všech třech hodnoceních.

„Výsledek testu nám udělal obrovskou radost. Před rokem jsme v Plzeňském Prazdroji rozjeli projekt na zvýšení chuťové stability Pilsner Urquell, právě s ohledem na odolnost při dopravě na vzdálené exportní trhy. Ocenění amerických znalců piva potvrzuje, že se nám to podařilo,“ říká Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Projekt mimo jiné zahrnoval i výstavbu nové stáčecí haly s nejmodernější technologií filtrace a plnění. Ta zajišťuje, že plzeňské pivo vyrobené tradiční metodou podle původních receptur doputuje i na vzdálená místa ve skvělé kondici.

Popularita Pilsner Urquell přímo mezi spotřebiteli v USA je vysoká. V roce 2006 se ho v USA prodalo 160 tisíc hl a jen v New Yorku nabízí točený Pilsner Urquell téměř 500 restaurací. Je mezi nimi třeba Michael Jordan Restaurant nebo klub v legendární newyorské Carnegie Hall.

Odborníci Beverage Testing Institute hodnotí Pilsner Urquell jako:

? bohatě jantarově zlatý

? s bohatým aroma čerstvé bagety, karamelizovaných ořechů, citrusové marmelády a zemitého chmele

? s plným tělem medových ořechů a znatelných citrusových tónů

? pozoruhodně bohatý v chuti i plnosti a zcela osvěžující.

Další značky světově proslulých piv, které byly v panelu hodnoceny a které Pilsner Urquell nechal za sebou, naleznete např. na: http://beeradvocate.com/news/stories_read/f-965566

http://www.brewblog.com/brew/2007/03/pilsner_urquell.html

http://www.thebarleyblog.com/2007/pilsner-urquell-tops-import-lagers-in-taste-test/

Beverage Testing Institute byl založen v roce 1981 s cílem zajistit objektivní a nestranná hodnocení vín pro koncové spotřebitele. Dnes v rámci svých hodnocení pokrývá i oblast piva a lihovin. Nákupní průvodci Beverage Testing Institute se objevují v časopisech Wine Enthusiast, Restaurant Hospitality, The New Yorker Magazine, Wine & Spirits, International Wine Review, Epicurlos.com a v mnoha dalších. V roce 1994 představil Beverage Testing Institute svého nákupního rádce All About Beer (Vše o pivu) - klíčový časopis pro spotřebitele, kteří kupují pivo. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Jsem milovník piva, který se při svých cestách po republice nechá často a rád zlákat k ochutnání piva i z jiných z pivovarů, než je ten náš plzeňský.

Ale o plzeňském pivovaru jsem byl dlouho přesvědčený, že je nejlepší, a pokud jsem ochutnával i jiná piva, jen jsem se v tomto názoru utvrzoval. Poslední dobou se ale musím přiznat, že jsem skeptický a svůj názor začínám přehodnocovat. Samozřejmě, pivo dělá i hospodský, ale to by mělo být pro Plzeň samozřejmostí, že ve městě, kde dokážou pivo dobře uvařit, umějí ho i dobře podávat.

Bohužel to tak často není, zdá se mi, že my Plzeňáci si to, že máme nejlepší pivo, často jenom namlouváme ze setrvačnosti.

Však se podívejte do svých sklenic a buďte trochu objektivní. Desítka je vyčpělá, bez pěny, samá bublina, nadýmá, kouše to v krku při polykání... V lecjaké vesnické hospodě, zavážené regionálním pivovarem, nad kterým se Plzeňák ošklíbne, dostanete již od pohledu krásně připravený nápoj.

Plzeň nepřestává být městem piva, ale přestává být městem dobrého piva. Stává se snad městem pivařů, kterým je jedno, co pijí, a nevšímají si, jak se celková kvalita desítky horší a horší? Nebo je to jenom můj dojem? Rád bych se zde brzy dočetl, že není. (Plzeňský deník)

Měšťanský pivovar Strakonice začal vyrábět nealkoholické pivo v třetinkových lahvích. Od loňského roku totiž narostla poptávka po nealkoholickém pivu. To ze Strakonic má přitom téměř shodnou chuť s výčepním pivem.

Strakonický dudák pod označením Soft se vyrábí od poloviny března a od začátku dubna ho pivovar stáčí do lahví o objemu 0,33 litru. „Tímto krokem chceme vyjít vstříc těm, kteří nevypijí po jídle půl litru nealkoholického piva, protože je to pro ně příliš. Tak si pivo nedají raději vůbec. Nyní si mohou koupit pivo bez alkoholu ve třetinkových lahvích. Novinku prodáváme i v nových vratných přepravkách na čtyřiadvacet kusů,“ poznamenal obchodní ředitel pivovaru Václav Moravec. Pivo změnilo chuť, znalci sice rozdíl jasně poznají, ale běžný konzument si změny téměř nevšimne. „Nikdy to samozřejmě nebude to pravé pivo, protože má jen minimum extraktu a žádný alkohol,“ prohlásil Moravec.

V obchodech se novinka objeví tento týden. Lidé nealkopivo koupí zhruba za pětikorunu a lahve i přepravky budou vratné v obchodech, kde bude pivo v nabídce. (MF Dnes)

Budějovický Budvar uspěl v dalším sporu s americkou pivovarnickou skupinou AnheuserBusch. Evropský unijní a známkový úřad zamítl minulý týden zámořskému pivovaru přihlásit ochrannou známku Budweiser ve všech zemích EU. Pokud by Anheuser takzvanou komunitární ochrannou známku získal, usnadnil by si cestu pro prodej svého piva s označením Budweiser v zemích EU. Informoval o tom včera mluvčí Budvaru Petr Samec.

Spor se táhl od roku 1999, kdy zámořský pivovar přihlášku podal. Budvar proti ní následně vznesl námitky. Odvolací rada Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM), sídlící ve španělském Alicante, nyní jeho protest uznala a přihlášku odmítla zapsat.

„Rada své rozhodnutí opřela o prokázaná práva Budvaru k mezinárodní ochranné známce Budweiser,“ uvedl mluvčí Petr Samec. Anheuser se proti verdiktu může ještě odvolat k soudu v Lucemburku. Žalovat by ale musel známkový úřad.

Ani vítězství ve sporu by však neumožnilo americké firmě prodávat pivo se značkou Budweiser na všech evropských trzích. V řadě zemí unie má už známku Budweiser zaregistrovanou Budvar, například v Německu, v Rakousku či Portugalsku, a platí tak pro něj přednostní právo na její využívání. Budvar vlastní i komunitární ochrannou známku Budějovický Budvar. V jiných zemích je ale situace opačná, v Dánsku známka Budweiser patří Anheuseru už od roku 1948.

„Rozhodnutí OHIM považujeme za klíčový úspěch. Pokud by totiž Anheuser-Busch v řízení uspěl, mohl by potenciálně ohrozit používání našich ochranných známek Budweiser, které máme registrované na národní úrovni v řadě zemí Evropské unie,“ řekla právnička českobudějovického pivovaru Lejtnarová.

Pro Budvar je to za poslední měsíce už druhý velký úspěch ve sporu s Anheuserem u evropských institucí. Loni v prosinci správní soud v Lucemburku zamítl odvolání amerického podniku, který se pokoušel o registraci ochranné známky Budweiser jako komunitární známky pro pivo platné v celé Evropské unii. Šlo vůbec o historicky první rozhodnutí tohoto soudu ve sporu s Budějovickým Budvarem.

Budvaru zbývá podle jeho ředitele Jiřího Bočka vyřešit s americkým pivovarnickým gigantem ještě sedmnáct známkoprávních soudních sporů. Oba podniky se o známku Budweiser přou více než sto let. Spory se daří postupně urovnávat, a zatímco v některých vítězí Američané, v jiných je úspěšný český podnik. Kromě soudních sporů řeší národní podnik také desítky sporů u patentových úřadů. Za posledních šest let svedl Budvar s AB 86 soudních sporů. Z 69 vyšel vítězně, pět případů skončilo nerozhodně a 12 jich prohrál. (Lidovky)

Budějovický Budvar loni vyvezl k zahraničním zákazníkům nejvíce piva ve své historii. Export se oproti předchozímu roku zvýšil o osm procent a dosáhl 555 tisíc hektolitrů. Celkem pivovar vyrobil 1,152 milionu hektolitrů piva a jeho hrubý zisk činil více než 267 milionů korun, což představuje nárůst o 15 procent.

„S výsledky jsme vcelku spokojeni. Za největší úspěch považuji meziroční nárůst tuzemského prodeje o 3,3 procenta, který je téměř dvojnásobný oproti celkovému růstu prodeje na domácím trhu,“ uvedl k výsledkům ředitel Budvaru Jiří Boček.

Nejvíce se zvýšil prodej tmavého ležáku, který začal pivovar na počátku loňského roku vyvážet do třinácti zemí. O téměř polovinu více se prodalo také nealkoholického piva.

„Příčinou byl nový bodový systém v dopravě. Zájem o nealkoholické pivo, které prodáváme jen v České republice a na Slovensku, začal dramaticky stoupat loni v květnu,“ vysvětlil Boček.

Zatímco lahvového piva loni Budvar prodal o 14 procent více než v roce 2005, odbyt sudového piva klesl o 1,8 procenta. Důvodem je změna životního stylu zákazníků. Lidé stále častěji pijí pivo doma a o to méně chodí do restaurací. „Je to celoevropský trend. Gastronomie začíná být pro některé konzumenty drahá a ti pak dávají přednost lahvovému pivu. V Česku je stále ještě zhruba polovina zkonzumovaného piva sudového, ale například v Německu je to jen zhruba pětina,“ vysvětluje Boček.

Budvar je v objemu uvařeného piva třetím největším výrobcem v České republice, první příčka patří Plzeňskému Prazdroji, druhá pivovaru Staropramen. Stejné místo má Budvar i mezi vývozci. Pivo dodává do padesáti zemí světa. Mezi klíčové trhy patří Německo, Velká Británie, Slovensko, Rakousko a Rusko.

Do modernizace podnik v roce 2006 investoval 260 milionů korun. Nechal vyměnit část balicí linky a nakoupil nové sudy a přepravky za více než 60 milionů. Významnou investicí byl také vývoj piva Pardál, které společnost uvedla na trh před dvěma měsíci.

„Letos chceme investovat především do rozvoje obchodní činnosti. Chceme nakoupit další bedny a sudy. Další klíčovou investicí bude dokončení modernizace lahvovny za 60 milionů korun a máme připravený rozpočet na rekonstrukci restaurace Masné krámy,“ plánuje Boček.

Přestože je tento státní podnik ziskový, současná vláda uvažuje o jeho prodeji. Prvním krokem k privatizaci by měla být jeho přeměna na akciovou společnost. (MF Dnes)