Nejdříve nápoj vyráběly právovárečné rody, moderní pivovary začaly vznikat před 150 lety.

Historie kraje

Pivo, jak je známe dnes, se začalo vařit až v průběhu devatenáctého století. Měšťané a prostý lid v Pardubickém kraji předtím zdvíhali ve svých korbelech nápoj, který byl podobný současnému nefiltrovanému kvasnicovému pivu. Výroba piva byla navíc spojena pouze s městy a v nich sídlícími právovárečnými rody.

Původně se piva vařila třeba v Chrudimi nebo v Poličce v jednotlivých domech právovárečníků, a tak mělo každé jinou chuť a kvalitu. Historické prameny potvrzují, že pivo se ve městech vařilo už ve 14. století. Většinou se připravovalo takzvané nadkvasné pivo, které se ovšem rychle kazilo. Kvasilo při teplotách přes dvacet stupňů Celsia, mělo nižší obsah kysličníku uhličitého a téměř žádnou pěnu.

Na počátku devatenáctého století ale začala v českých zemích růst obliba bavorského piva, které kvasilo při nižších teplotách okolo jedenácti stupňů, vyznačovalo se říznou chutí a bohatou pěnou.

Kvalita původních českých piv se začala čím dál víc zhoršovat. V únoru roku 1836 museli například měšťané v Plzni podle starého zvyku vylít před očima veřejnosti šestatřicet sudů zkaženého piva.

Plzenští právovárečníci se proto rozhodli, že se při výrobě spojí a založí nový pivovar, kde vyzkouší uvařit pivo novým způsobem. Sládek Josef Groll tam také poprvé 5. října 1842 uvařil v Čechách pivo novou metodou takzvaného spodního kvašení. Tomuto trendu se museli časem přizpůsobit i výrobci piva na území dnešního Pardubického kraje. Ze třech velkých, které nyní v regionu pivo vaří, má nejstarší tradici pivovar Pernštejn v Pardubicích. Vilém z Pernštejna začal na počátku 16.století rozvíjet v Pardubicích pivovarnictví. Právo vařit pivo se zpravidla pojilo k přesně vymezenému počtu měšťanských domů a bylo rozšířeno i v okolních vesnicích. V těchto letech byly v Pardubicích 4 pivovary -městský, obecní, zámecký a farní.

O tom, že se v Pardubicích postaví moderní pivovar, se rozhodlo v roce 1871. 8.dubna o rok později se začalo vařit pivo. První výstav byl 25. června 1872 a v tomto roce bylo prodáno asi 6 000 hl.

Výhradně o právovárečné rody může opřít svoji historii dnešní pivovar v Poličce. Sněmem zemským Království českého bylo v roce 1517 přiznáno majitelům 113 měšťanských domů uvnitř hradeb královského věnného města Poličky právo várečné. Po roce 1948 ale potomci těchto rodů o toto privilegium přišli. Domohli se ho zpět až v roce 1994 a pivovar, který byl za dob socialismu zavřený, znovu obnovili. Pivovar Hlinsko patří naproti tomu mezi pivovary s krátkou historií. Byl založen v roce 1913 a je posledním pivovarem postaveným v Čechách od roku 1913 až do roku 1971, kdy byly založeny pivovary v Nošovicích a v Mostě.

Zdroj: MF Dnes

Spoločnosť Pivovar Steiger, a.s. Vyhne v okrese Žiar nad Hronom zaznamenala za rok 2007 celkové výnosy v objeme 278 mil. Sk.

Ako pre agentúru SITA ďalej uviedol predseda predstavenstva spoločnosti Jaroslav Vysloužil, v roku 2008 by mali výnosy spoločnosti dosiahnuť výšku 382 mil. Sk.

"Pivovar sa vydal cestou dôrazu na kvalitu, o čom svedčia minulé i súčasné investície do výrobných technológií," pokračoval ďalej J. Vysloužil. Ako dodal, investície za posledných päť rokov predstavovali vyše 140 mil. Sk.

"V súčasnosti prebieha výmena plniacich liniek na fľaškové pivo v hodnote 80 mil. Sk," informoval ďalej predseda predstavenstva. Ako spresnil, v období do roku 2010 plánuje pivovar investovať najmä do automatizácie chladenia najmenej 90 mil. Sk.

O spoločnosti Pivovar Steiger, a.s.

Spoločnosť Pivovar Steiger, a.s. Vyhne vznikla zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk. Pivovar Vyhne bol založený v roku 1473 rádom templárskych rytierov a aj v súčasnosti sa zaoberá výrobou piva, sladu a výrobkov zo sladovníckeho jačmeňa.

V januári 2007 sa vyhniansky Steiger umiestnil na treťom mieste v rebríčku predaja pivovarov pôsobiacich v SR, kedy jeho podiel na trhu predstavoval 4,3 %, pričom predal 8,804 tis. hektolitrov piva.

Zdroj: Aktuality.sk

Další pivovary v Česku zvednou v nejbližší době své ceny. Po loňském podzimu, kdy zdražily především pivovary s větším podílem na trhu, se prodraží teď před sezonou i další značky. I je k tomu nutí vysoké ceny energií a loňský růst cen surovin - především ječmene a sladu. Propadu spotřeby se ale bát nemusí, jak se ukázalo u pivovarů, které zdražily už loni.

Loni od října do prosince účtují obchodníkům v průměru o pět až šest procent více přední pivovary, jako je Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Drinks Union i Královský pivovar Krušovice. A v nejbližší době o dalším zdražení neuvažují. Výrobci, jako je třeba Pivovar Litovel, Zubr, Holba nebo Pivovar Jihlava, jsou z těch, které úprava cen teprve nyní čeká. V nejbližších měsících nevylučuje zdražení ani dvojka trhu, Pivovary Staropramen, která vyšší náklady promítla do cen loni v říjnu.

Když podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého vzrostla cena ječmene, a tedy i sladu za minulý rok o sto procent, vzrostly pivovarům náklady o třetinu. Takový nárůst konečných cen ale silná konkurence nedovolí. "To znamená, že berou ze svých marží. Zdražení se ale projeví u všech. Pivovary, které ovládají až sedmdesát procent trhu, už to mají za sebou. Teď před sezonou se přidávají ostatní," říká Veselý.

Pivovar Jihlava tak se svým Ježkem zdraží láhev od začátku března v průměru o 70 haléřů. "Náklady šly nahoru prakticky ve všem," vysvětluje obchodní šéf Zdeněk Křivský. K těm, kteří zvedli ceny nedávno, patří i havlíčkobrodský Měšťanský pivovar Rebel.

Průběžně upravuje ceny svých početných značek pražský Staropramen. "V letošním roce nevylučujeme úpravu ceny některých značek a balení, ale jedná se řádově o jednotky procent," říká mluvčí Michaela Trýznová.

Plzeňský Prazdroj, jednička trhu s podílem téměř padesáti procent, zvedl ceny naposled loni v listopadu. Cena sudového půllitru Pilsner Urquell vzrostla pro obchodníky o korunu na 18,90 koruny. Desítka Gambrinusu zdražila o sedmdesát haléřů na 12,20 koruny. Přesto měl Prazdroj loni v prodaném množství rekordní rok - doma prodal 8,15 milionu hektolitrů, o půl procenta meziročně víc. A rekordní byla podle odhadu pivovarnického svazu i produkce všech pivovarů v Česku - poprvé překročila dvacet milionů hektolitrů.

Přitom jarní vlna zdražování nemusí být letos poslední. Pivovary čekají na úrodu ječmene a na podzim zváží další postup. "Úroda je nízká prakticky všude ve světě a o český ječmen i chmel roste poptávka i z ciziny. Musíme platit za kvalitu vysokou cenu," naznačuje i pro tento rok obchodní ředitel Prazdroje Jiří Žáček.

Že konzumenty cena zatím příliš neovlivňuje, dokládá i humpolecký Rodinný pivovar Bernard. Loni zdražil o deset procent a letošní lednová produkce více než 12 240 hektolitrů je absolutním lednovým rekordem od roku 1991, kdy byl pivovar zprivatizován. "Lednový nárůst představuje skvělých 28 procent, to není špatný začátek," pochvaluje si spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Zdroj: iHNed | Autor: Miroslav Petr

S pivní novinkou se veřejnost poprvé seznámí na ochutnávce v Hotelu Švandy Dudáka ve Strakonicích v pátek 15. února 2008 od 18°° hodin. Polotmavý ležák byl vyroben u příležitosti oslav 160. výročí narození spisovatele Karla Klostermanna.

Nový výrobek Měšťanského pivovaru Strakonice je mírně nasládlý, karamelové chuti, vyznačuje se plností a řízem. Polotmavý ležák byl vyroben z tmavých, karamelových a barevných sladů, ve směsi se světlým sladem, spodním kvašením, za použití kulturních kvasinek. Upravený chmel na výrobu pochází z tuzemských sklizní a je prvotřídní kvality. Stáčení proběhlo do 0,33 l lahví pod ochrannou atmosférou oxidu uhličitého. Předností je, že se jedná o pivo nepasterované. Obsah alkoholu dosahuje hodnoty 5,1% objemových", uvedl Jaroslav Tůma, ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice, a. s.

Karel Klostermann (1848 * 1923) objevil ve svých románech drsnou krásu a nelehký život obyvatel milované Šumavy. Zprvu píše německy a pak česky. Má stejnou lásku k oběma národnostem, je apoštolem smířlivosti, která vyplývá ze vzájemného sebepoznání. Zavrhuje chorobný pesimismus, ač život sebou přináší mnoho strastí, bolestí a odříkání, má život také světlé stránky a jeho normální a zdravý člověk nepodléhá nikdy melancholii a zoufalství.

Klostermann, ač rodem po otci němec, se natolik sžil s českým prostředím a jeho díla byla tak vřele obdivovaná českými čtenáři, že se stal váženým českým spisovatelem. On sám se cítil asi především Evropanem a křesťanem", řekl František Sáček.

Zdroj: Web pivovaru Dudák Strakonice

Na Valentýna Japonky nejčastěji obdarovávají své milované polovičky čokoládou.

Na žebříčku kuriózních pochutin pak vede čokoládové pivo. Pivovary ho dokonce vyrábějí v několika chuťových variacích, jako například s vanilkou.

Pro japonské muže totiž neexistuje lepší kombinace než čokoláda a pivo. A důkazem je hlavně velká poptávka a zvýšený zisk společnosti.

Neobvyklé tmavé pivo neobsahuje pravou čokoládu, ale pouze její příchuť. Obsah alkoholu se nemění, stejně jako tradiční hořká chuť.

Místní obchodníci věří, že ti kteří pivo nepijí se na Valentýna nechají zlákat zajímavými příchutěmi a posléze by mohli začít standardní tekutý chléb konzumovat i po celý rok. A tato strategie se prý vyplácí.

Video zde ...

Zdroj: Blesk

Majitel Pivovaru Černá Hora přesvědčil porotu svým zaujetím, odvahou změnit obor i výdrží. Je vystudovaným inženýrem a vaření piva se začal věnovat až ve svých čtyřiapadesáti.

Ve třiašedesáti se majitel Pivovaru Černá Hora může pochlubit jako vůbec první pivovarník titulem Podnikatel roku na jižní Moravě.

Jeho jméno včera odpoledne vyhlásil na brněnském krajském úřadě první regionální držitel titulu z roku 2005 Radim Jančura, majitel dopravní společnosti Student Agency. Jančura zasedal v osmičlenné odborné porotě, v níž nechyběl ani loňský vítěz celostátního kola Pavel Juříček či další ocenění z posledních let.

"Pan Fusek zprivatizoval firmu v době velkých pivovarů. Kromě toho, jak k firmě přišel a že ji vybudoval, ale porota vždy hodnotí hlavně celý příběh podnikatelů - inovativnost i to, jak firmu dál rozvíjí a dokáže ji udržet. Je to o udržení značky, ale také kvality," vysvětlil důvody výběru Jančura.

Spíš než jen loňské úspěchy tedy porotci ohodnotili Fuskovo celoživotní dílo a dynamický kariérní i osobnostní postup.

"Cítím to jako vyznamenání celé skupiny, která se na výrobě piva podílí, i naší strategie, jež je žít s regionem a podporovat aktivity v něm," reagoval na nový titul Jiří Fusek.

V užším kole soutěže, kterou vyhlašuje společnost Ernst and Young, porazil víceré významné podnikatele, pochvalu ale sklidili všichni. "Moc děkuji všem za to, co pro region dělají. Pro rozvoj kraje takové lidi potřebujeme," poděkoval účastníkům hejtman Stanislav Juránek.

Fusek, který ziskem titulu postoupil do celostátního kola soutěže, by nyní mohl začít z ocenění těžit. "Zisk titulu se pozitivně projeví na renomé firmy, vztazích se zákazníky, zájmu o práci ve společnosti i jejím dalším hospodářském rozvoji," naznačil Dirk Kroonen z české pobočky Ernst and Young.

Zdroj: iDnes | Foto: Monika Tomášková

Spokojený úsměv při vyhlášení soutěže Podnikatel roku 2007 Jihomoravského kraje vystřídal na tváři vítěze počáteční údiv. Napodruhé to vyšlo. „Moc si toho vážím, vůbec jsem to netušil. Opakovaně ale říkám, že to ocenění patří 130 zaměstnancům,“ reagoval majitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek, který o titul usiloval i loni.

* Co čekáte, že vám titul přinese?

Určitě jen to dobré, minimálně v tom, že se pivovar znovu zviditelní. Je pro nás vysokou odměnou i to, když někdo ocení, že je naše snažení celospolečensky přínosné.

* Čím jste to podle vás u poroty vyhrál?

Pomohlo možná i to, že jsem se pokoušel titul získat už za rok 2006. Porota tak mohla vidět, že to, co jsem hlásal, se skutečně odehrává i v praxi. Jinak si myslím, že největším počinem bylo, že jsme se zaměřili na rozvoj regionu - kultury, sportu, turistiky - vzali jsme to jako náš čtvrtý výrobní program.

* Ty aktivity jsou ale vždy spojeny s vybudováním vašich nových restaurací, nebo ne?

Ano, ale my nechceme dělat jen prosté nálevny jako většina konkurentů. Snažíme se budovat něco, co přinese regionu i danému místu oživení, přitáhne turisty.

* Vaše kariéra je poněkud netradiční. Pomohlo vám nějak studium na VUT a profese stavebního inženýra?

Baví mě přemýšlet a řešit problémy. I proto podnikání jako takové považuji za zábavu, i když se to někomu může zdát podivné. Využívám to při rekonstrukcích historických objektů, budování nových center a podobně. Často řeším i technické problémy s technology výroby, vždyť jako jediní využíváme při výrobě nealkoholického piva vakuační dělení, za což jsme získali nejvyšší pivovarnické ocenění.

* Kolik hodin trávíte v práci?

Tak to opravdu nevím, nikdy jsem se neodvážil to počítat, ani bych nemohl. Hodně cestuji, ale třeba k zahraničním setkáním využívám hlavně víkendy, kdy vím, že moji partneři budou mít čas. V pondělí jdu pak znovu do práce.

* Co se nejvíc změnilo od počátků vašeho podnikání?

Je toho moc, strašně se změnilo celé podnikatelské prostředí, třeba možnost, jak získat finanční podporu, je teď daleko lepší, zvětšila se ale konkurence a jsou zde stále potíže - třeba soudní systém a to, že pohledávky jsou nevymahatelné i devět let, stále je tu i rozdělení podnikatelů a úředníků na dvě kasty, ne spolupracovníky.

Zdoj: MF Dnes

Jedinečná šance ověřit si, jaké mají nejsilnější stránky před svým vstupem na trh práce, se nabízí studentům 4. a 5. ročníků vysokých škol. Otestuje je Plzeňský Prazdroj při třetím ročníku Talent Competition, soutěži talentů, která se uskuteční od 17. do 21. března.

„Během jednoho dne si studenti vyzkoušejí výběrové řízení v mezinárodní firmě, lépe poznají naši firmu, možnosti pracovního uplatnění a další formy spolupráce,“ popisuje Ilona Vildová z Plzeňského Prazdroje. Zájemci o Talent Competition se mohou přihlásit do 29. února na adrese www.prazdroj.cz. Z došlých přihlášek bude podle životopisu a motivačního dopisu pozváno 50 účastníků. Při výběru nebude rozhodující studijní obor zájemce. Každý den Talent Competition bude zaměřen na jinou oblast (např. marketing, IT, finance atd.) a tomu se přizpůsobí program, do kterého bude zařazeno pět komplexních úkolů. „Ty jsou postavené tak, abychom na konci dne uměli u každého účastníka říci, které jsou jeho silné stránky,“ popisuje Vildová a dodává, že důležitý je potenciál studenta - jeho osobnost, schopnost týmové spolupráce, motivace. Odpoledne přijde na řadu diskuse s odborníkem a na závěr je připravena dobrovolná prohlídka pivovaru.

Úspěšným účastníkům Talent Competition dá pivovar šanci zúčastnit se ročního programu Trainee, který má za úkol vychovat nové zaměstnance. Program bude probíhat převážně v Plzni a Praze.

„Každoročně z Talent Competition do naší společnosti nastoupí kolem osmi účastníků, ať jako trainee, tedy praktikanti, nebo na klasickou absolventskou pozici,“ říká Vildová. Také pro ní byl Talent Competition před třemi roky vstupní branou do pivovaru.

Zdroj: MF Dnes

Zejména do oblasti technologie a ekologie investoval v roce 2007 nošovický pivovar Radegast 51 mil. Kč. Zásadním projektem realizovaným v loňském roce je nová sanitační stanice autocisteren. Pivovar se také zaměřil na využívání vodních zdrojů a vybudoval novou čerpací stanici na využívání podzemních vod. Podobnou částku jako v roce 2007 hodlá pivovar investovat do své modernizace také v letošním roce.

Hlavní investičním projektem pivovaru Radegast, který je členem skupiny Plzeňský Prazdroj a.s., bylo v roce 2007 vybudování nové sanitační stanice autocisteren. Tu si podle manažera pivovaru Radegast Ivo Kaňáka vyžádala skutečnost, že stávající místa se pomalu blížila ke své maximální hranici z pohledu kapacity: „Vedle restaurací s pivními tanky o objemu 10 hl, zaznamenáváme nárůst počtu restaurací, které využívají tanky o objemu 5 hl. Sanitace cisteren je součástí péče o kvalitu našeho piva, která je na prvním místě.“ Zařízení za takřka 9 mil. Kč dokáže najednou sanitovat dvě autocisterny a navíc významně snižuje spotřebu pitné vody.

Pivovar Radegast také přistoupil k výstavbě nové podzemní studny včetně čerpací stanice za 7,5 mil., která umožňuje získávat podzemní vodu. Ta není využívána pro výrobu piva, ale plní svou funkci ve sladovně, konkrétně v máčírně. „Pro vaření piva Radegast využíváme tradičně vysoce kvalitní vodu z přehrady Morávka,“ dodává Ivo Kaňák.

Částku převyšující 50 mil. hodlá pivovar investovat také v letošním roce. Zaměřit se chce zejména na výrobu a distribuci odplyněné vody.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V jedné z nejvýznamnějších víceúčelových hal v České republice – ostravské ČEZ ARÉNĚ - se bude v roce 2008 i v letech následujících čepovat Ostravar. O podpisu vzájemné smlouvy mezi majitelem ČEZ ARÉNY - akciovou společností VÍTKOVICE ARÉNA - a pivovarem Ostravar dnes média informovali zástupci obou subjektů.

ČEZ ARÉNA patří již více než 20 let k dominantám Ostravy. Moderní multifunkční hala s kapacitou téměř 10.000 sedících diváků byla slavnostně otevřena v roce 1986. Před hokejovým šampionátem v roce 2004 prošla rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací a náleží k nejmodernějším halám v zemi. Za dobu své existence se stala přirozeným centrem významných sportovních a kulturních akcí.

„ČEZ ARÉNA je stejně jako Ostravar tradičním symbolem tohoto města. Jsme proto rádi, že jsme se se společností VÍTKOVICE ARÉNA dohodli na prodloužení smlouvy,“ přibližuje důvody prodloužení kontraktu Pavel Barvík z Ostravaru.

„Pro nás bylo důležité získat tímto výběrem silného a dlouhodobého partnera, se kterým bude vzájemná spolupráce do budoucna prohlubována. Zároveň jsme kladli důraz na kvalitu čepovaného piva a spjatost s regionem“ říká Kamil Vrubl, pověřený řízením společnosti VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. „Podepsáním smlouvy s Ostravarem jsme naplnili všechny tyto podmínky.“

Víceletá smlouva garantuje pivovaru Ostravar výhradní práva na čepování piva v restauračních a bufetových zařízeních v ČEZ ARÉNĚ i nové multifunkční hale při všech společenských, kulturních a sportovních akcích.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Letošní lednový výstav 12 241,2 hektolitrů nepasterizovaného piva Bernard je absolutním lednovým rekordem od roku 1991, kdy byl pivovar zprivatizován. "Lednový nárůst představuje skvělých 28 procent, to není špatný začátek," hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a vysvětluje: "Stále více zákazníků je ochotno si za kvalitu připlatit."

V loňském roce výstav piva Bernard překročil 156 tis. hl., tj. nejvíce v historii a růst dosáhl téměř 13 procent. Obrat činil 280 000 tis. Kč, tržby za pivo 251 000 tis. Kč. V meziročním srovnání 2006/07 dosáhl obrat nárůstu 21,7 procent. Export se na výstavu podílel 11,6 procenty, významný je především na Slovensko, dále do Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska,Dánska, Ukrajiny, Polska, SRN, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA.

Obrat sladovny Bernard v Rajhradě u Brna v roce 2007 dosáhl 61 000 tis. Kč, v roce 2006 činil 48 000 tis. Kč (tj. nárůst 27 procent).

Na Táborských slavnostech piva 2008 získal pivovar první letošní ocenění z degustačních soutěží, když druhé místo získalo v kategorii tmavých ležáků Speciální černé pivo Bernard.

Zdroj a foto: Tisková zpráva pivovaru Bernard

Vizovičtí policisté řeší neobvyklou krádež neznámého pachatele. Ten v době prvních dvou měsíců letošního roku vnikl po rozbití skleněné výplně okna do minipivovaru na ul. Dostihová ve Slušovicích. Objekt poté prohledal a odcizil tři čerpadla, nerez výklopu tanku, gumovou potravinářskou hadici, nerez trubky v délce 22,5 m, měděné trubky v délce 8 m, tři kusy převlečných matic, čtyři připouštěcí klapky, měděná víka a jeden nerezový míchací mechanismus. Nešťastnému majiteli tak vznikla škoda přesahující šest set tisíc korun.

Pachatel se tak svým jednáním dopustil trestného činu poškozování cizí věci a krádeže, za což mu hrozí až osm let ve vězení.

Zdroj: Zlín.cz | Autor: nprap. Mgr. Lucie Javoříková

Nepasterizované pivo si v Česku získává stále více příznivců. Dokazuje to zvyšující se počet restaurací, které ho čepují. Kvůli nabídce piva, které při výrobě neprošlo pasterizací, musejí mít restaurace takzvané tankovny.

Například Plzeňský Prazdroj jimi jen v Moravskoslezském kraji vybaví čtyři až pět nových restaurací ročně. Na území severní Moravy má firma nyní 62 tankoven.

Kromě největšího tuzemského producenta piva dodávají tankovny ve svém regionu podle Holého také pivovary Ostravar a Starobrno. Nepasterizované pivo vaří i jiní tuzemští výrobci. Celkem devět druhů má v nabídce humpolecký pivovar Bernard, pivo bez pasterizace dodává také například Měšťanský pivovar Strakonice.

Mezi ostravské podniky, které točí nepasterizované pivo, patří i přívozská restaurace Alvi. V jejím sklepě dva a půl roku spočívají tři pivní tanky, do každého se vejde 1000 litrů, tedy objem 20 sudů. Pivo stočené do tanku by se podle odborníků mělo vyčepovat do deseti dnů, aby si uchovalo svou kvalitu.

Bez bublinek a nadýmání

"Nepasterizované pivo, které je přímo z pivovaru, není tak ostré, nemá takový říz, jako pivo ze sudu. Chodí sem na ně hodně starší lidé, kteří vědí, že to pivo jim nic neudělá, ani je nenadýmá, protože nemá v sobě ty bubliny," řekl spolumajitel restaurace Vilém Křístek. V provozovně se vypije kolem 500 nepasterizovaných piv v denně, v letním období je to ještě o 150 půllitrů více.

Vybavení pro čepování nepasterizovaného piva restauracím dodává pivovar. Zařízení podle regionálního šéfa prodeje společnosti Plzeňský Prazdroj Dušana Holého vyjde pivovar na zhruba půl milionu korun. Kromě tanků, jejichž počet závisí na velikosti restaurace, sem patří všechno vedení od tanků i výčepu, dále nerezové trubky a kompresor. Ve vybavení nechybí počitadlo, které ukazuje množství vyčepovaného piva. Restauratéři tankovnu získávají podle Holého na základě smlouvy o výpůjčce.

V České republice se nyní podle Holého vypije kolem pěti procent nepasterizovaného piva. Například z produkce Plzeňského Prazdroje je to asi 400 tisíc hektolitrů nepasterizovaného piva z osmi milionů hektolitrů jeho celkového prodeje v Česku.

Zdroj: Týden

Extra hořký ležák Louny 16° došel. Mezi pivaři o něj byl tak velký zájem, že se během několika týdnů vypila celá první várka. „Nečekali jsme tak velký zájem. Bohužel várka byla pouze jedna, proto budou muset naši spotřebitelé vydržet zhruba 14 dní, než budeme moci správně uzrálé pivo stočit opět do sudů,““ řekla manažerka značky Louny Daniela Klančíková.

Extra hořký ležák Louny 16° mohli ochutnat fajnšmekři ve vybraných restauracích v Lounech, Mostě a Chomutově. „Omlouváme se všem, na které se nedostalo. Protože jsme takový zájem nečekali, uvařili jsme na první pokus pouze jednu várku tohoto speciálního piva. Naši zákazníci ji ale vypili během několika málo týdnů, což nás trochu překvapilo,“ doplnil informaci ředitel a vrchní sládek pivovaru Louny Daniel Urban. Várka se přitom připravovala již od poloviny loňského roku. Na trhu se pivo objevilo v polovině ledna.

Při svém vstupu do restaurací se šestnáctistupňový speciál představil skutečně netradičně. Na jeho cestu k zákazníkům jej k bráně pivovaru vyprovodili přímo pivovarští. Sud naplněný pivem se pak za doprovodu bubnů valil městem Louny do nově otevřené pivovarské restaurace U SOMOLA. Zde pak sud oficiálně s manažerkou značky pokřtil i ředitel pivovaru. „Ze zájmu lidí o tento extra hořký ležák usuzuji, že poklepání na sud před jeho cestou ke spotřebitelům mělo svůj význam,“ řekl s úsměvem Daniel Urban.

Pivo Louny 16° je uvařené z nejkvalitnějšího chmele pocházejícího z lounské chmelařské oblasti. V ležáckých sklepích zrálo téměř 120 dní. Podle historika pivovarnictví Petra Žižkovského značka Louny podobně silné pivo nikdy neměla. „Podle dochovaných záznamů bylo nejsilnějším pivem lounská 12°, kterou vaří pivovar i dnes ovšem pod názvem Louny – světlý ležák,“ uvedl historik.

Zdroj: Tisková zpráva

K ochranným označením v rámci Evropské unie patří od minulého týdne Chodské pivo. Ochranná známka by se měla objevit na výrobcích rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku.

O registraci Chodského piva požádal rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. „Jsme rádi, že to vyšlo, zřejmě jsme jedna z prvních českých firem, které se to podařilo,“ okomentoval rozhodnutí Bruselu spolumajitel pivovaru Jiří Plevka.

„Je to známka, která naše výrobky staví na rovinu třeba parmské šunky či vína z kraje Champagne,“ řekl podle listu Tachovský deník Jiří Plevka, vrchní sládek pivovaru Chodovar v Chodové Plané. Ochranná známka by se na jeho výrobcích měla objevit do měsíce.

Pivo se vaří v Chodové Plané už téměř 450 let, pivovar založil šlechtický rod Šliků v roce 1573. Uznání značky Chodské pivo zaskočilo konkurenci i odborníky. „Chodské pivo? To nám nic neříká,“ konstatoval mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Jiří Hána z plzeňského Pivovarského muzea reagoval podobně:„Něco takového slyším prvně od vás. Na Chodsku se pivo samozřejmě vařilo, a to na řadě míst, třeba z Kouta na Šumavě se vozilo až na císařský dvůr, ale že by bylo nějakým fenoménem, o tom nic nevím.“

Zdroj: MF Dnes

Okresní sněm ODS v Pelhřimově v pondělí vybíral svého kandidáta do Senátu. Důvěru dostal majitel pivovaru v Humpolci Stanislav Bernard. Pokusí se porazit odborářského šéfa Milana Štěcha, který bude mandát v horní komoře.

"Do senátních voleb získal podporu humpolecký pivovarník Stanislav Bernard. Jeho kandidaturu ještě projedná sobotní regionální sněm ve Velkém Meziříčí," oznámil Jaroslav Makovec, regionální manažer ODS.

Zvrat se ale nedá očekávat, Bernard má ve straně širokou podporu.

Obvod číslo 15 je přitom už od roku 1996 územím ČSSD. Opakovaně v něm byl zvolen senátorem Milan Štěch, který kandiduje i letos. Stanislav Bernard se pokusí tradici prolomit.

Zdroj: iDnes | Foto: Jan Schejbal

Pivo je součástí české i evropské kultury a zasahuje i do navazování partnerských vztahů. Ačkoli se svým současným partnerem či partnerkou zajdou Češi „na jedno“ nejčastěji z Evropanů, dát si pivo na první schůzce s potenciálním novým objevem u nás už tak obvyklé není. Naopak tři čtvrtiny Švédů si pivo na prvním rande objedná bez starostí. Pivo při důvěrné schůzce je dokonce oblíbenější u Švédek než u Švédů. Roli piva v partnerských vztazích Evropanů ukázal další díl výzkumu* společnosti SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje.

Jaký názor mají Evropané na pití piva na prvním rande? Na první schůzce s potenciálním partnerem si pivo s radostí objedná 77 procent Švédů, hned za nimi následují Britové (76 procent). Překvapivě však tento postoj sdílí jen necelá třetina Čechů a dokonce pouhých 18 procent Slováků - zde je sklenice piva na prvním rande považováno za mírné „faux pax“. Proto na den Sv. Valentýna, svátek zamilovaných, v zemích bývalého Československa pivo asi moc často na stolech právě vznikajících partnerských dvojic neuvidíme.

Oproti tomu se současným partnerem zajdou na pivo nejraději Češi (80 procent). Naopak Němci současného partnera příliš nepreferují. Polovina z nich někdy s partnerem na pivo zajde a druhá polovina dá přednost třeba přátelům.

„Výzkum ukazuje, že s přibývajícím věkem chodí Češi na pivo právě se svým partnerem či partnerkou. Životní druh vítězí i jako přítel u sklenice dobrého piva. Zatímco ve skupině 18–24 let vyrazí na pivo s partnerem pouze 14 procent respondentů, ve skupině starších 45 let je to již 36 procent,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

*Výzkum zpracovává společnost SABMiller na vzorku více než 7,5 tisíce plnoletých osob, které pijí pivo alespoň jednou za dva týdny. Statistické šetření probíhá v 15 evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). V každé zemi odpovídá přibližně 500 respondentů, z toho 70 % mužů a 30 % žen.

**Předchozí část průzkumu ukázala, že Češi by na pivo rádi vyrazili s Karlem Gottem nebo Václavem Klausem. Tato odpověď však v sobě skrývá spíše přání, zajít si jednou na pivo se známou osobností. V reálu i Češi, stejně jako všichni Evropané, chodí na pivo nejčastěji s přáteli nebo rodinou.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V roce 2007 využili čeští chmelaři finanční podpory v celkové výši 68,6 milionu korun.

Další prostředky budou chmelaři čerpat z Programu rozvoje venkova v rámci opatření I.1.1.1. záměru b) stavby a technologie pro rostlinou výrobu. V rámci 1. kola bylo podáno 14 projektů a všechny uspěly. Celkem bude mezi ně rozděleno 15,9 mil Kč.

V rámci svého vystoupení na Chmelařském kongresu, který dnes probíhá v dejvickém hotelu Praha, to uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

„Je v zájmu České republiky tisíciletou tradici pěstování chmele udržet. Ministerstvo zemědělství se vždy snažilo i při omezených možnostech státního rozpočtu podporovat pěstování chmele tak, aby nedošlo k významné redukci ploch. Za deset let existence podpůrného programu na obnovu chmelnic, který byl realizován od roku 1994 až do konce měsíce dubna 2004, pěstitelé chmele nevyužili všechny finanční prostředky určené v rámci tohoto programu,“ uvedl ministr s tím, že naopak byla využita možnost podpory komodity „chmel“ v rámci sektorového navýšení TOP UP. Diskuse nad další podobou plateb TOP UP podle ministra v současné době probíhá.

V roce 2004 skončil pro chmelaře jeden z nejdůležitějších dotačních titulů (1.R.A.b. Obnova chmelnic, ovocných sadů a prostorových izolátů révy vinné, chmele a ovocných druhů) z důvodu neslučitelnosti s požadavky EU. Od roku 2007 je české chmelařství podporováno také v rámci Programu rozvoje venkova a to především s Osy I z opatření I.1.1 modernizace podniků (mimo jiné i výstavba chmelových konstrukcí). Dále jsou v tomto opatření zařazeny investice do techniky a technologie pro rostlinnou výrobu a investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových) pro rostlinnou výrobu tj. i pro chmelaře.

Nenasycena zůstává poptávka po českých hybridních odrůdách chmele, které splňují současné cenové a kvalitativní požadavky pivovarů. Dovoz chmele do ČR může být nahrazen z větší částí tuzemskou produkcí těchto odrůd. Naskýtá se i možnost dodávek do evropské sítě pivovarů nadnárodních společností, které působí v ČR.

Národní, resp. regionální specifika ve spojení s kvalitou budou hrát v Evropě stále významnější roli. Právě unikátnost Žateckého chmele dělá tu nejlepší reklamu jak zdejšímu regionu, tak i celé České republice. Na základě Nařízení Komise z 8. května 2007 bylo označení ŽATECKÝ CHMEL zapsáno do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. V rámci Evropské Unie se jedná o první udělené označení týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělskému nebo potravinářskému výrobku. V současné době probíhají jednání o udělení označení ČESKÉ PIVO.

Čerpání podpor chmelařů v roce 2007

dotační titul 3.h.) – sadba - 9,8 mil. Kč

dotační titul 1.I. – kapka - 4,8 mil. Kč

dotační titul 3.b) – prost. izolát - 1,8 mil. Kč (pouze 2 chmelařské podniky)

TOP UP - 36,4 mil. Kč - (sazba 6 430Kč/ha, celkem 5 660,77 ha)

SAPS - 15,8 mil. Kč - (sazba 2 791,50 Kč/ha)

Zdroj: Deník | Autor: Petr Tomíšek

Skupina SABMiller investuje v rámci spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. do linky na výrobu plechovkového piva viac ako 112 mil. Sk. Ako ďalej informovala slovenská spoločnosť, je to najväčšia investícia skupiny do výrobných zariadení na Slovensku za posledných 10 rokov. Hlavným dôvodom investície je podľa spoločnosti stúpajúca popularita plechovkového balenia piva ako na Slovensku, tak aj v rámci strednej Európy. Začatie prevádzky novej linky je naplánované na jún tohto roka.

Predaj plechovkového piva na Slovensku zaznamenal nárast z 1 % v roku 2003 na súčasných 12 %. "Na túto situáciu vplývala ako vysoká kvalita plechovkového piva porovnateľná s fľaškovým, tak aj zmena v správaní typického "pivára“, ktorý sa v posledných rokoch stal menej konzervatívnym,“ uviedla manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar Drahomíra Mandíková. Spustenie novej linky bude podľa pivovaru znamenať lepšie napĺňanie potrieb spotrebiteľov ako aj zvýšenie flexibility balenia jednotlivých pivných značiek.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom skupiny SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a.s. zamestnávajú viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: SME

Skupina SABMiller, ktorej súčasťou sú aj Pivovary Topvar, a.s., uskutočnila prieskum o zvyklostiach a obľube konzumácie piva. Viac ako 7,5 tisíca plnoletých osôb z pätnástich európskych krajín odpovedalo na otázky, ktoré sa týkali ich vzťahu k zlatému moku. Zo Slovenska bolo do prieskumu zapojených celkom päťstodva respondentov, ktorí jednoznačne potvrdili svoju náklonnosť k pivu.

Pri akej príležitosti si najradšej dáte pivo?

76% Britov si pivo dá kľudne aj na prvom rande, podobne ako Dáni - 75% a Švédi - 77%. Naopak, iba 18% Slovákov považuje za dobrý nápad popíjať pivko na prvom stretnutí s potenciálnym budúcim partnerom. Zaujímavé bolo sledovať aj odpovede krajín ohľadne popíjania piva na pracovnom stretnutí – zatiaľ čo len 19% Slovákov si myslí, že je to prípustné, tak naopak 42% Dánov a 47% Švédov to považuje za vhodné.

Vedia si pivo vychutnať aj partnerské dvojice?

So súčasným partnerom si na pivo zájde 61% Slovákov a v rovnakom duchu odpovedali aj ostatné krajiny. Zaujímavou sa taktiež ukázala otázka pozývania súčasných partnerov. 66% Slovákov považuje za samozrejmé, že uhradí nielen svoj, ale aj účet svojho partnera. Podobne zmýšľa väčšina opýtaných krajín, napríklad susední Česi (71%). K možnosti rozdelenia účtu pol na pol sa priklána 14% Slovákov a 20% očakáva od partnera, že účet zaplatí sám.

Prvé rande?

Trochu inak je tomu na prvom stretnutí s potenciálnym budúcim partnerom. Tu by 63% Slovákov platilo celý účet, tak ako aj 70% Talianov a Maďarov. 29 % Slovákov by si účet rozdelilo. Zaujímavý je ale názor Sloveniek - Slovenky spolu s Britkami a Španielkami najčastejšie odpovedali, že sú ochotné na prvej schôdzke zaplatiť celý účet - nielen za seba, ale dokonca aj za potenciálneho budúceho partnera.

Ako platíme za pivo?

59% Slovákov si zvyčajne pivo objednáva u čašníka a platí až na konci posedenia. Podobne sa správajú aj Česi – u nich je dokonca tento zvyk ešte výraznejší. Až 90% Čechov objednáva a platí pivo týmto spôsobom. Zvyklosti Britov - 91% a Švédov - 70% sa ale úplne odlišujú. Pivo si kupujú priamo pri bare a platia za každé osobitne.

Vieme pozvať na pivo aj svojich známych?

Slováci pri otázke či by kúpili pivo niekomu aj bez toho, že by vedeli, či sa dočkajú od neho revanšu, nezapreli dobrosrdečnú náturu a 82% z opýtaných by tak urobilo. V priemere sú Slováci ochotní zaplatiť jedno „kolo“ pre 5 – 6 osôb. Tento trend platí aj pre väčšinu opýtaných krajín.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar