Nové čtrnáctistupňové pivo značky Strong začal vyrábět pivovar Ostravar. Jak uvedl sládek pivovaru Robert Kužela, vývoj nové značky trval zhruba půl roku. Náklady na vytvoření originálního piva, které je určeno všem milovníkům piv s větším obsahem alkoholu, se podle něj pohybovaly v řádu desetitisíců korun. Nové pivo má obsah alkoholu 6 procent. Značka je však výhradně určena pro lahvový trh a má vhodně doplnit portfolio několika druhů piv, které Ostravar produkuje. Světlé pivo Strong se již distribuuje do marketů po celé republice. (Právo)

Představitelé hanušovického pivovaru a obce Kopřivná na Šumpersku uctili v sobotu na tamním hřbitově památku zakladatele a prvního sládka závodu Josefa Müllschitzkého. Pivovarský věnec položili na jeho hrob při příležitosti 130. výročí založení pivovaru.

"Výroba českého piva je v našem případě spjata s více než stoletou historií, kterou ctíme. Proto jsme se spolu s Obecním úřadem v Kopřivné rozhodli podpořit také památku našeho zakladatele," řekl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Účast níci oslav se po pietním aktu přesunuli do hanušovického pivovaru. Mohli mimo jiné ochutnat zabijačkové speciality a polotmavé pivo Holba Šerák Speciál 13,5 stupně uvařený při příležitosti oslav.

Produkce hanušovického pivovaru dosáhla loni 469 tisíc hektolitrů piva. Záv od tvoří společně s pivovary v Přerově a Litovli čtvrtou největší tuzemskou pivovarnickou skupinu. (Olomoucký den)

Začínal jako vedoucí lahvovny, v sedmadvaceti letech se Pavel Svoboda stal v přerovském pivovaru Zubr sládkem a rok nato jeho ředitelem. „Nikde jinde jsem nepracoval. Pivovar je mým jediným zaměstnavatelem. Před jedenácti lety mi ho na zkoušku dali vést. Pak na mne dozorčí rada nějak zapomněla,“ říká s nadsázkou Svoboda.

Sám sebe nepovažuje za klasického manažera. „Já jsem spíše takový ten typ bojovníka. Nejsem manažerem za každou cenu,“ přiznává. Pracovní den mu začíná v osm ráno. „Dopoledne mám vždy bez návštěv. Při plné síle se chci se soustředit jen na pivovar. Začínám poradou, řeším běžnou agendu a ryze firemní problémy,“ uvádí Svoboda. „Nerad pracuji večer, takže vše nejdůležitější chci stihnout hned ráno. Ostatně, nejsem ani ten typ manažera, který sedí od rána do večera v práci, pak se nají, vyspí a druhý den jede ve stejném kolotoči. Snažím se pracovat intenzivně. V pivovaru jsem klasických osm až deset hodin denně. Na uměle vytvářené čtrnáctihodinovky nejsem.“

I když se označení manažer brání, k vedení pivovaru jeho schopnosti potřebuje. „Jak bych se jako manažer charakterizoval? Vyznačuji se přímočarým jednáním a jasným tahem na branku. Také si hlídám, abych se nepřiměřeně neupínal k minulosti, tak se totiž prohrává budoucnost firmy,“ vysvětluje Svoboda. „Tempo je zároveň neúprosné, takže si nemohu dovolit jakoukoli odbornou zaostalost.“

Profesní postižení u sebe necítí, ale pivo sleduje i mimo brány pivovaru. „Když jsem v restauraci, rád pro porovnání ochutnám konkurenci, něco víc ale při posezení nehledám, ani nic nezjišťuji,“ ťvrdí Svoboda. „Samozřejmě pokud v některé hospodě narazím na špatně podávané naše pivo, tak tam pošlu obchodního zástupce,“ doplňuje Svoboda.

Práce v pivovaru mu určila život. Dokonce i mimopracovně: „Přivedla mne ke sportu. Začal jsem s ním až ve třiceti. Bez něj bych veškerý ten nápor nezvládl.“ (MF Dnes)

Pivovar Starobrno včera zvýšil o tři procenta cenu sudového piva. Řada brněnských restaurací reagovala okamžitě. Zdražila také, zhruba o korunu. „Od pivovaru je to nefér, protože nám to dali vědět na poslední chvíli, minulou středu,“ komentovala situaci Marie Šebestová, vedoucí restaurace U Čápa v Gorkého ulici. „Už po několikáté Starobrno zvedlo ceny a situace je nadále neudržitelná. Proto po dlouhé době pivo podražíme o padesátník. Bojím se však, že přijdeme o některé zákazníky,“ dodala.

Opodál sedící štamgasty ale informace o zdražení nechávala v klidu a dál probírali politiku. Přesto si neodpustili poznámky, mířící však do vyšších sfér. „Nevadí mi ani tak zdražení piva, jako spíš to, že příští rok bude stát všechno zase o pár korun víc,“ žehral Jan Sec, pravidelný návštěvník hostince. Podobná situace byla i v restauraci U Kormidla v Kounicově ulici, kde od včerejška zdražili pivo o dvě koruny. „Zdražili bychom i beze změn u Starobrna, neustále nám rostou náklady na provoz a při minulém zvýšení cen jsme nijak nereagovali,“ vysvětlil vrchní Ivo Dusík. Změny v cenách pocítí také hosté Starobrněnské pivnice. Pomyslná vlajková loď Starobrna, sídlící přímo za humny pivovaru na Mendlově náměstí, se příští týden chystá podražit podobně jako pivovar - tedy zhruba o tři procenta, potvrdil zdejší výčepní Boris Karaivamov. Valná část hospod, kde se čepuje Starobrno, zvýší ceny až po vyprodání zásob, nebo o zdražení vůbec jejich majitelé neuvažují. Například v Putyce u Míka ve Františkánské ulici nechávají ceny beze změny, stejně jako v bufetu na Hlavním nádraží.

„Zdražení je nutnost,“ brání se obchodní ředitel Starobrna Jiří Imrýšek. „Ke zvýšení cen jsme přistoupili vzhledem k rostoucím cenám energií, pohonných hmot i některých surovin a materiálů,“ vysvětlil. „Současný nárůst cen zohledňuje inflaci předpovídanou pro příští rok, která bude právě tři procenta. Odráží také skutečnost, že na jižní Moravě stoupne cena energií nejvíce ze všech částí republiky.“ Podle něj by se během následujících dvou let neměla cena piva Starobrno měnit. (MF Dnes)

Na vyškovském předvánočním trhu se objeví speciální druh silného piva, které připravil místní pivovar. Bude mít 16,8 stupně a tento údaj bude připomínat rok 1680, kdy byl pivovar založen. "Sto dvacet hektolitrů tohoto piva jsme uvařili již v září a nazvali je Jubilér. Pak zrálo tři měsíce v tancích a nyní je připravujeme k distribuci,"řekl vrchní sládek pivovaru Dušan Táborský. Jak dodal, pivo se stáčí do zvláštních třetinkových lahví, v nichž hodlá pivovar exportovat své produkty na americký trh. Jubilér musel sládek uvařit o několik stupňů silnější a až před stáčením jej nařezat čtrnáctistupňovým ležákem, aby dosáhl požadového obsahu alkoholu. Na rozdíl od výčepních piv použil více chmele. "Chtěl jsem jej přiblížit jednomu typu německého piva, které se jmenuje Dopplebock a vaří se také na podzim. Abych dosáhl podobně tmavé jantarové barvy, musel jsem do něj přidat karamelový slad,"vysvětlil Táborský. V současné době se Jubilér na zkoušku točí z několika sudů v jednom z vyškovských mládežnických klubů. "Před několika dny jsem si tam dal šest půllitrů a sílu piva jsem pak cítil. Je však dostatečně prokvašené, takže po něm ráno nebolí hlava,"vyhodnotil důkladnou degustaci piva jeho autor. Zvláštní várky piv pro doplnění sortimentu připravuje vyškovský pivovar několikrát do roka. Na nedávnou městskou pouť například uvařil pivo s výtažkem pepře a ženšenu. (Rovnost)

Na vyškovském předvánočním trhu se objeví speciální druh silného piva, které připravil místní pivovar. Bude mít 16,8 stupně a tento údaj bude připomínat rok 1680, kdy byl pivovar založen. "Sto dvacet hektolitrů tohoto piva jsme uvařili již v září a nazvali je Jubilér. Pak zrálo tři měsíce v tancích a nyní je připravujeme k distribuci,"řekl vrchní sládek pivovaru Dušan Táborský. Jak dodal, pivo se stáčí do zvláštních třetinkových lahví, v nichž hodlá pivovar exportovat své produkty na americký trh. Jubilér musel sládek uvařit o několik stupňů silnější a až před stáčením jej nařezat čtrnáctistupňovým ležákem, aby dosáhl požadového obsahu alkoholu. Na rozdíl od výčepních piv použil více chmele. "Chtěl jsem jej přiblížit jednomu typu německého piva, které se jmenuje Dopplebock a vaří se také na podzim. Abych dosáhl podobně tmavé jantarové barvy, musel jsem do něj přidat karamelový slad,"vysvětlil Táborský. V současné době se Jubilér na zkoušku točí z několika sudů v jednom z vyškovských mládežnických klubů. "Před několika dny jsem si tam dal šest půllitrů a sílu piva jsem pak cítil. Je však dostatečně prokvašené, takže po něm ráno nebolí hlava,"vyhodnotil důkladnou degustaci piva jeho autor. Zvláštní várky piv pro doplnění sortimentu pivovaru připravuje několikrát do roka. Na nedávnou městskou pouť například uvařil pivo s výtažkem pepře a ženšenu. "Před několika lety jsme zkusili i příchuť tequilly. To však nebylo to pravé ořechové. Příště tedy počítám opět s extraktem nějakého přírodního produktu,"řekl sládek a dodal, že zřejmě sáhne po osvědčeném zázvoru. (Rovnost)

Nakladatelství Titanic zpracovává jedinečný knižní projekt s populárním redaktorem brněnského rozhlasu Josefem Veselým. Jedná se o originální autorskou publikaci s názvem „Kterak …“. V knize bude zařazeno třicet kapitol o významných i méně známých událostech z české minulosti (např. vyvraždění Přemyslovců, bitva u Lipan, smrt Jana Žižky, zavraždění Albrechta z Valdštejna atd.) o slavných i zapomenutých osobnostech (Záviš z Falkenštejna, Svatá Zdislava, sochař Stanislav Rolínek, Jakub Jan Ryba, Eskymo Welzl atd.), včetně oblíbených pověstí (pražský Golem, jeden krásný zámek nedaleko Jičína aj.). Tyto atraktivní, čtivé a napínavé příběhy budou provázeny věcnými „margináliemi“, jak bylo zvykem ve starých kronikách. Budou v nich pomocí stručných hesel a reprodukcí historických obrázků přiblížena fakta o jednotlivých jménech a pojmech z hlavního textu, aby si ho čtenář mohl bez problémů a dlouhého hledání v jiných knihách zasadit do patřičného rámce.

Součástí publikace bude kapitola, jejíž titulek zní „Kterak v městečku Černé Hoře začli pivo vařit a tím pádem dobře začalo se jim dařit“. Kapitola je započata úvodními margináliemi o nemírném pití piva v české společnosti. Poté se čtenář seznámí se staročeskými mírami používanými v souvislosti pivovarnictvím. Samotný hlavní text pojednává o historii pití piva nejen u nás. Poté se již autor věnuje samotnému moravském pivovarnictví na příkladu vaření piva v Pivovaru Černá Hora.

Velkou předností knihy bude originální vypravěčský styl Josefa Veselého, autora oblíbených seriálů “Toulky českou minulostí“. Kniha by se měla objevit na knižním trhu nejdříve v květnu 2005. Pivovar Černá Hora hodlá vydat nezávisle na knižním vydání separátní vydání kapitoly i v cizojazyčných verzích za pomoci grafického zpracování špičkového grafického studia.

Nakladatelství Titanik a autor Josef Veselý nenechá zcela jistě nikoho na pochybách, že se bude jednat o opravdu kvalitní knihu. Nakladatelství to dokázalo nedávno svými Obrazy z dějin české architektury, které se staly neprodávanější publikací o architektuře posledních let. Máme se na co těšit Černohorci. (Web Černá Hora)

Pivo Black Hill je speciální řezané ochucené pivo. Obsahuje 80% piva Kvasar a 20 % piva Granát. Je asi 2 x hořčí než normální pivo, a to díky bylinkám a extraktu. Obsahuje asi 2 x více látek na dobré trávení než klasické pivo. Je doporučován jako digestivní nápoj (po jídle). Obsahuje 5,5 % alkoholu a hořkost je dána výtažky z třiceti bylin. Některé z nich: zeměžluč, hořec, lékořice, skořicová silice, vanilka, pomerančová silice, vavřínová silice, fenyklová silice, koriandr, heřmánek, andělíková silice, kardamont (pro sportovce) a muškátová silice. (Web Černá Hora)

Pivovar Černá Hora se stal podle hodnocení Sdružení přátel piva Pivovarem roku. Kromě toho významného ocenění získaly v posledním období řadu cen i některé jeho výrobky. "V polovině prosince budeme přebírat prestižní ocenění Naše pivko 2005. V kategorii pivovarů s výstavem do 200 tisíc hektolitrů jsme je získali již potřetí,"prozrazuje Hubert Adámek z oddělení marketingu černohorského pivovaru. Soutěž pravidelně organizuje redakce Pivního kurýra a kromě ocenění Naše pivko se v ní černohorský pivovar neztratil ani se dvěma svými výrobky. V kategorii Tmavé pivo roku se umístil na druhém místě Kern, v kategorii Desítka roku skončil Tas sedmý. V rámci největšího světového veletrhu pivovarnictví Brau 2004 v Norimberku zvítězil v kategorii speciálních piv ochucených medem pivní aperitiv Black Hill. "Ocenění získal na základě odborných degustací na Mnichovské univerzitě. Ochutnávku tam provádělo třicet degustátorů z celého světa,"doplňuje Hubert Adámek. Kromě trofejí za jednotlivé výrobky se černohorský pivovar může honosit také titulem Pivovar roku, který mu udělilo Sdružení přátel piva. "Všechna ocenění jsou pro nás velmi prestižní. Ukazují, že svoji práci děláme dobře, ale zároveň nás do budoucna zavazují udržet vysoký standard,"dodává Hubert Adámek. (Rovnost)

Zabijačkové pochoutky provoněly v sobotu na celý den Dalešický pivovar. Od desíti hodin začali do areálu proudit návštěvníci, aby zhlédli přípravu pochutin související s vyvrhnutým prasátkem. Většina nepohrdla ochutnávkou přímo na místě, černá polévka všechny patřičně zahřála. Návštěvníci si pak mohli zabijačkové pochoutky zakoupit a odnést na zkonzumování domů. To ale nebylo všechno. Ve stylové pivovarské restauraci totiž mohli zájemci ochutnat speciality ze zvěřiny. "Nic takového jsme neplánovali, prostě se to tak sešlo,"usmívala se organizátorka Jitka Tichá. Po poledni do pivovaru dorazila dechová hudba Horanka. Oblékla se do stylových kostýmů, které jakoby z oka vypadly muzikantům z obrázků Josefa Lady. Na nádvoří byla přece jen hudebníkům zima a tak převážně hráli v zaplněné hospodě. Jejich skladby v lidovém tónu a koledy často rozezpívaly celý sál. Mezi zpívajícími nechyběl spolumajitel pivovaru Petr Řehořka. "Pozvali jsme sem opravdu skvělou muziku,"pochvaloval si. Kapelník Horanky Petr Matoušek prozradil, že muzikanti v pivovaru vystupují poprvé. A společně s kolegy věří, že nikoli naposledy. "Pivo má takovou specifickou chuť a chutná nám,"pochválil tamní produkt, bez kterého by zabijačka nebyla zabijačkou. I když ráno zájemcům správce Jaroslav Betáš naléval neméně kvalitní calvados čili pálenku z jablek. "Zabijačka byla vlastně první akce, která se před dvěma roky v pivovaru před Vánocemi odehrála. Má tedy už svoji tradici, letos se koná potřetí. Vždy se nám tady podaří vytvořit skvělou atmosféru, z pivovaru i z restaurace díky výzdobě a sněhu dýchají Vánoce. Myslím si, že tady je skvělá vánoční nálada narozdíl od trhů se shonem. Tady je to opravdové,"zhodnotila den Jitka Tichá. (Vysočina)

Rodinný pivovar Bernard uvaří v letošním roce nejvíce piva za posledních deset let. Současně se jedná o třetí nejlepší výsledek ve více než čtyřsetleté historii humpoleckého pivovaru. "V posledních letech se nám daří pravidelně zvyšovat výstav piva," hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: "Nyní už pivovar překonal svůj loňský výstav a do konce letošního roku přesáhne produkce nepasterizovaného piva 127 tisíc hektolitrů." Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl privatizován. Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a distribuuje je přibližně do patnácti set restaurací po celé České republice.

Humpolecké pivo znají i pivaři na Slovensku, ve Švédsku, Německu, Chorvatsku a Rusku. Podnik zaměstnává na devět desítek lidí a za prvních 9 měsíců letošního roku utržil za pivo 132,2 milionů korun, což je meziroční nárůst o 15 procent. "Od roku 2000 je akciovou společností a vlastní Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna s roční produkcí šesti a půl tisíc tun kvalitního sladu. V roce 2003 uvařil pivovar 123 tisíc hektolitrů piva," dodal mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. (MF Dnes)

Není Michael Jackson jako Michael Jackson. Zatímco známější postava tohoto jména má za sebou miliony prodaných nosičů a desítky zásahů plastických chirurgů, ten druhý Michael Jackson dokázal prodat miliony výtisků svých knih o pivu a o whisce po celém světě. Druhý jmenovaný nedávno navštívil i ČR, kde se nejenom zamýšlel nad vývojem situace na pivním trhu, ale i ochutnával česká piva. Jedno z nich, kterým si zvlažil svůj náročný jazyk, bylo i pivo z Olivětínského pivovaru. A netajil se tím, že s jeho chutí byl nadmíru spokojen.

"Měl jsem možnost ochutnat v Čechách několik druhů piv. Některá mě velice zaujala, jiná míň. Pivo Opat z pivovaru Broumov mělo krásně vyrovnané tělo, při 6 % alkoholu to nebyla dominantní složka chuti, prostě velice dobré pivo," vyslovil se pochvalně na adresu olivětínského moku. "Naopak trošku zklamán jsem byl ze vzorku ze žateckého pivovaru. Srdce oblasti nejlepšího chmele na světě, tudíž jsem očekával vyšší hořkost piva. Ale tu jsem tam nenašel," dodal pro Svět piva guru pivní žurnalistiky. (Noviny Náchodska)

Do modernizace technologie a rozšíření výroby investuje soukromý Pivovar Svijany na Liberecku v příštích měsících téměř 40 milionů korun. "Předpokládáme, že bychom v příštím roce mohli vyrobit až 200 tisíc hektolitrů piva, současná kapacita ležáckých sklepů by ale na tuto produkci nestačila, a proto chystáme rozšíření," uvedl ředitel pivovaru František Horák. Do konce letošního roku uvaří ve Svijanech 178 000 hektolitrů piva, což je zhruba o 12 procent více než před rokem. Zájem o pivo ze Svijan roste, podle Horáka především díky kvalitě a také cenám, které jsou výrazně nižší než u velkých pivovarů. Téměř 85 procent piva přitom podnik prodá v okruhu zhruba 70 kilometrů.

Do modernizace výroby investuje pivovar už několik let. Loni vložil do rozvoje téměř 34 milionů korun, dalších pět milionů už prostavěl letos a investice za 40 milionů ještě chystá. "Koupili jsme novou myčku na lahve a také na přepravky, chystáme i novou linku na plnění sudů," vyjmenoval Horák a zdůraznil, že se zvyšováním ceny piva se zatím nepočítá. Rekonstrukce se dočká i čistírna odpadních vod.

Pivovar Svijany má tradici od roku 1564 a se svými 80 zaměstnanci patří k nejmenším českým pivovarům. Jeho výroba se zaměřuje především na ležáky. Jen necelou čtvrtinu produkce pivovaru představuje podle Horáka desetistupňové pivo. Mnohem větší je podle něj zájem o jedenáctistupňové pivo, které tvoří 65 procent produkce.

Omezeně pivovar i vyváží, a to do Německa. "Poptávka po našem pivu v tuzemsku je ale zatím tak velká, že o větším exportu neuvažujeme," řekl Horák. Podle něj by to znamenalo další zvýšení produkce a pivovar by se tím dostal do skupiny s vyšší spotřební daní. I to je důvod, proč podle spoluvlastníka pivovaru Miroslava Kučery investovala společnost do koupě zkrachovalého pivovaru v Malém Rohozci na Semilsku. Pivovar se 40 zaměstnanci ještě loni dodával na trh jen 13 000 hektolitrů piva. "Letos vyrobí asi 30 000, v příštím roce počítáme s dvojnásobkem," prozradil Miroslav Kučera. Do modernizace provozu však musí nový majitel investovat miliony. "V nejbližších měsících dostane pivovar novou plnicí linku na lahve, jen ta přijde na 12 milionů," doplnil. (Deník Pojizeří)

Podle nového jízdního řádu pro rok 2005 začne od 12.prosince na trase Přerov - Františkovy Lázně svůj pravidelný provoz rychlík Chodovar, který Vás bezpečně doveze nejen do mateřské stanice Chodové Plané, ale nabídne Vám i pivní pohodu s pivečkem Chodovar ve svém jídelním voze. (Web Chodovar)

První zásilka plzeňského ležáku zamířila do Spojených států v roce 1874. Slibný start přerušila světová válka. Na předválečnou úroveň se Prazdroj dostal až po osmdesáti letech, v roce 1994. Přestože se absolutní většina českých exportérů zaměřuje na evropský trh, mají české firmy šanci uchytit se i v USA. Jednou z nich, která za oceán vyváží už přes 130 let, je Plzeňský Prazdroj. Prvních zkušebních 15 věder, tedy asi osm hektolitrů, přepravila za oceán už v roce 1873.

Pivo zrálo na lodích. Regulérní export ale začal až o rok později. Zaledované lodě s pivem sloužily v počátcích jako prostředek přepravy, ale také jako místo, kde pivo dozrávalo. Export plzeňského ležáku do Spojených států se vyvíjel slibně. V roce 1913, tedy po necelých čtyřiceti letech od počátku vývozu, do Spojených států ročně mířilo kolem 40 tisíc hektolitrů piva. V té době byl Plzeňský Prazdroj s ročním výstavem přes milion hektolitrů největším pivovarem v Evropě.

Válka růst přerušila. Slibný vývoj ale ukončila první světová válka a prohibice ve Spojených státech. Plzeňský Prazdroj se poté dostal na úroveň exportu z roku 1913 až po více než osmdesáti letech, v roce 1994. Po skončení války přišly pro export další pohromy. Druhá světová válka znamenala, že se pivo z Plzně stalo německým zbožím. Pak přišla komunistická éra, kdy export vyloženě skomíral. To trvalo až do 80. let.

Když máte silného společníka, prodává se zboží samo. Pak už ale vývoz prudce stoupal. Ve druhé polovině 90. let se o distribuci začala starat dceřiná společnost Prazdroje, která nahradila zastupitelské firmy. Ty měly export do té doby na starosti. Výrazně roste vývoz od roku 1999, kdy do Prazdroje vstoupil zahraniční partner SAB. V roce 2001 se už za oceán prodalo přes 100 tisíc hektolitrů, což bylo víc než poloviční nárůst ve srovnání s předcházejícím rokem. V roce 2004 překonal Prazdroj další metu - 150 tisíc hektolitrů za rok. Úspěšnou expanzi pak už dovršilo spojení s americkou pivovarskou dvojkou, společností Miller, která poskytla tolik potřebné zázemí. Export Prazdroje podle zemí: Německo 27 %, Slovensko 24 %, USA 21 %, Velká Británie 6 %, Ostatní 22 % (Zdroj: Prazdroj, údaje za únor 2003 až březen 2004) "Stačí najít silného partnera, pak už se všechno prodává samo," tvrdí ředitel pro zahraniční výrobu Prazdroje Jan Hlaváček. Dnes je americký trh pro Plzeňský Prazdroj třetí nejvýznamnější. Směřuje tam 21 procent produkce.

České firmy vyvážejí do Evropy. Ne všechny české firmy mají ale na trhu Spojených států tak silnou pozici. "Pro české společnosti je pořád zdaleka nejvýznamnější Evropa. Spojené státy mají z tohoto pohledu zanedbatelný charakter, ale pro české firmy je důležité hlavně to, že tady mohou najít lukrativního partnera," soudí generální ředitelka agentury Czech Trade Jitka Hanzlíčková. Firmy se musí přizpůsobit. Firmy se podle ní dopouštějí několika chyb, které jim proniknutí za oceán ztěžují. Je to hlavně fakt, že neznají tamní prostředí a výrobky nepřizpůsobují americkému trhu. "Například nábytkáři musí přistoupit na to, že pokud budou chtít do Ameriky vyvážet, musí přizpůsobit třeba velikost zásuvek americkým poměrům. Totéž platí pro balení, Američané mají úplně jiný systém měření. Ten musí české firmy akceptovat," říká Hanzlíčková a dodává, že české společnosti často podceňují marketing nebo mají neprofesionálně připravené materiály pro potenciálního partnera. Přesto ale český export do Spojených států od vzniku České republiky nepřetržitě roste. Podle Hanzlíčkové je dnes na čtyřnásobku úrovně z roku 1993. (iDnes)

Sponzorem českého olympijského týmu bude i v příštím čtyřletém cyklu Plzeňský Prazdroj, který ve středu podepsal smlouvu s marketingovou společností Českého olympijského výboru a zůstává tak jedním ze čtyř generálních partnerů ČOV. Olympionici budou propagovat značku Pilsner Urquell. Předseda představenstva marketingové společnosti Česká olympijská Ladislav Malý uvedl, že příjmová část rozpočtu ČOV je tak naplněna ze 72 procent. Potvrdil, že přímé platby od sponzorů budou opět na úrovni 250 milionů korun.

Čtveřice generálních partnerů se na této sumě podílí rozhodující měrou. Už dříve své spojení s olympioniky prodloužila automobilka Škoda. Za velmi nadějné označil Malý i jednání s firmou ČEZ, jejíž partnerství pro ČOV zprostředkovává společnost Česká sportovní. Nejistá je prý zatím pozice Českého Telecomu vzhledem ke změnám, jimiž tato společnost prochází. "Do hry může vstoupit i jiný operátor," řekl Malý.

České olympioniky bude i v příštích čtyřech letech oblékat firma Adidas a do sponzorského portfolila postupně přibývají i další partneři. "Myslím, že nikdy v minulosti nebyl rozpočet zajištěn tak brzy. Často se smlouvy podepisovaly až ve druhém roce olympijského cyklu," pochvaloval si Malý. Spokojenost vyjádřil i generální ředitel Plzeňského Prazdroje Steve Woodward. "Pivo Pilsner Urquell je symbolem České republiky ve světě. Reprezentuje tuto zemi stejně tak jako nejlepší sportovci. Proto je naše partnerství naprosto přirozené," řekl Woodward po podpisu smlouvy. (iDnes)

Lidé se při předvánočních nákupech zásobují i pivem. "V tomto období stoupá odbyt hlavně lahvového piva, zákazníci využívají i nejrůznějších slevových akcí. Po Vánocích se však situace otočí a s blížícími se oslavami konce roku stoupne zase spotřeba piva v sudech," říká obchodní ředitelka třeboňského pivovaru Bohemia Regent Hana Hadačová.

Novinkou je nyní pěnivý mok ve "třetinkách". Prakticky veškerá produkce je ale směřovaná na vývoz do Itálie. Pro Čechy je pivo v lahvích o obsahu 0,3 litru velice nezvyklé. "Naši spotřebitelé stále dávají přednost tradičním půllitrovým lahvím," dodala Hadačová s tím, že právě třeba v Itálii jsou na menší pivní lahve zvyklí. (Listy Jindřichohradecka)

Městský pivovar Platan z jihočeského Protivína se hodlá prosazovat na severu Čech a za jeden z možných objektů svých služeb v Libereckém kraji si vybral polorozpadlý objekt Starý dvůr v Hrádku nad Nisou. Město sice nesouhlasí s jeho prodejem, ale není vyloučena finanční angažovanost výrobce piva při obnově stavby a její částečné využívání. Připravovaný projekt proto počítá s možností umístění malé muzejní galerie pivovarnictví. Nápadu na vybudování základny protivínského piva právě v Hrádku, zřejmě přispěl i úspěch s prodejem Platanu v jedné obnovené hrádecké hospůdce. (Českolipský deník)

Městský pivovar Platan z jihočeského Protivína se hodlá prosazovat na severu Čech a za jeden z možných objektů svých služeb v Libereckém kraji si vybral polorozpadlý objekt Starý dvůr v Hrádku nad Nisou. Město sice nesouhlasí s jeho prodejem, ale není vyloučena finanční angažovanost výrobce piva při obnově stavby a její částečné využívání. Připravovaný projekt proto počítá s možností umístění malé muzejní galerie pivovarnictví. Nápadu na vybudování základny protivínského piva právě v Hrádku, zřejmě přispěl i úspěch s prodejem Platanu v jedné obnovené hrádecké hospůdce. (Českolipský deník)

Strakonická radnice vypsala výběrové řízení na ředitele akciové společnosti Měšťanský pivovar Strakonice. Do konce roku na ni má ministerstvo financí převést dosud státní pivovar, a protože strakonický závod Nektar měl sídlo a vedení v Českých Budějovicích, musí nyní radnice kromě všech zaměstnanců, kteří spolu s privatizací pivovaru přijdou, přijmout právě ještě ředitele.

"Všichni zaměstnanci zůstávají na svých místech, ale kromě toho bude ještě vybrán ředitel, který bude vlastně vrcholovým vedením," vysvětlil starosta města Pavel Vondrys. Ten věří, že město do konce roku získá od ministerstva financí za sedmdesát milionů korun pivovar. Ten bude ve své produkci piva pokračovat jako dosud.

"Pro konzumenty se tím, že vlastníkem bude město, nic nezmění. Nadále bude ve Strakonicích vyráběno pivo Nektar, etikety a vše zůstane. Jakmile budou vyrobené etikety spotřebovány, objeví se nové, na kterých ale bude pouze změněn vlastník pivovaru, jinak zůstanou," řekl starosta Vondrys. (MF Dnes)