Chcete se napít piva a hladina ukrytá pod hutnou pěnou voní po třešních nebo kávě. Co se to děje? Zřejmě sedíte v Pivovarském domě v Ječné ulici, kde se věnují nejen čepování piva, ale i jeho výrobě s různými příchutěmi. Takových podniků je přitom v Česku a hlavně v Praze víc.

Nenápadný dům s velkými výlohami nad Karlovým náměstím v centru metropole v sobě skrývá malý pivovar, podobně jako restaurace U Fleků, Novoměstský pivovar ve Vodičkově ulici, Klášterní pivovar Sv. Norbert na Strahově či restaurace U Bezoušků v Průhonicích. Z trochu jiného "soudku" je restaurace a pivní bar Na Verandách je součástí areálu pražského pivního gigantu, Pivovaru Staropramen.

Vaření piva má v Praze prastarou tradici. Pivovary připomíná už jedna listina z osmdesátých let 11. století. Chmel se dokonce dlouhou dobu pěstoval i na pražských vltavských ostrovech a české pivo se už ve 14. století považovalo za nejlepší v Evropě. Věhlas přetrvává a právě "minivýrobci" se snaží svého hosta uctít něčím netradičním, co jinde nemají. K tomu patří i jídla, mnohdy delikatesy pro labužníky. Tyto "pivovarnické podniky" často patří nabídkou podle staročeských receptů mezi vyhlášené restaurace.

Žirafa plná piva. V restauraci Pivovarský dům v Ječné se člověk ocitne v příjemném prostředí, vyvedeném v tmavém dřevu, přední části dominuje výčepní pult s krásnou pípou. S pivem se přitom host nemusí setkat pouze ve "skle". Je i součástí receptur některých z mnoha nabízených jídel - ať už to jsou krůtí prsa nebo králík po sladovnicku, pikantní vepřové plátky na pivu nebo pivovarský guláš. A ceny? Většinou kolem sta až sto padesáti korun, podle toho, jestli je porce velikosti standard, nebo lux.

Co se týče piva, restaurace nyní nabízí na stůl zajímavost, takzvanou žirafu. "Chcete to zkusit?" ptá se servírka a po souhlasném odkývání se na stole objevuje vysoký skleněný válec s kohoutem. "Máte v něm osm piv za cenu sedmi," dodává k českému klasickému ležáku, který v Pivovarském domě vaří.

Pivovárků je v Praze jen několik, situace s jejich počtem přitom byla kritická už o sto let dříve, ve druhé polovině 19. století. Ještě kolem roku 1870 sice fungovalo v historických částech Prahy několik desítek pivovarských provozů, po vzniku nových pivovarů na Smíchově, ve Velkých Popovicích, Libni či Nuslích jich však rychle ubývalo. Technologicky moderní společnosti totiž zahlcovaly Prahu levnějším, ale nezřídka i kvalitnějším pivem. Co se stalo se zaniklými pivovary? Některé zažívají razantní proměnu. Třeba v místě bývalého městského pivovaru na Vinohradech vznikají luxusní byty a kanceláře, z Holešovického pivovaru vzniká polyfunkční centrum. Některé prostory přežily jako restaurace a pivnice.

Mniši v pivovaru sv. Tomáše. Slavná éra jednoho z nejstarších pražských pivovarů trvala bezmála šest století. Začala roku 1352, kdy malostranský klášter u svatého Tomáše získal od Karla IV. privilegium vařit a prodávat pivo pro celou levobřežní část tehdejší Prahy. "Po třetí sklenici z augustiniánského pivovaru U Tomáše prodáš svou duši i čertu," těmito slovy prý kdysi vychvaloval i Jan Neruda tradiční černou dvanáctku, na kterou občas docházel z nedalekého Jánského vršku. Pivovar v Letenské ulici na Malé Straně vařil své proslulé černé pivo až do roku 1951. Pak už po něm zůstala jen neméně proslulá Tomášská pivnice, která se v devadesátých letech 20. století změnila v luxusní podnik s cenami ne právě lidovými. Ale komu by se neseběhly sliny nad staročeskou svíčkovou pečínkou na smetaně a karamelu s brusinkovým terčíkem se šlehačkou nebo pečeným prsíčkem a stehýnkem z kachny na divokém česneku a kmínu s plněnými pečenými jablíčky? (iDnes)

V zásobě má spoustu vyzkoušených pivních receptur, které ještě moc lidí neochutnalo. A v souvislosti s touto firmou se stále dokola musí omílat jedno a to samé slovo, však ho má i v názvu - společnost Pivo Praha, která je členem Českého svazu pivovarů a sladoven a mimo jiné se zabývá výstavbou malých pivovarů. "V Praze zatím můžeme budování malých pivovarů doporučit, protože zde žije hodně obyvatel. Z našich studií nám vyšlo, že se tento projekt vyplatí v centrech měst nad třicet tisíc obyvatel. Podle mne Praha uživí tak deset malých pivovárků," říká Václav Potěšil, spolumajitel této společnosti. Ve městě a blízkém okolí zatím přitom roztáčí pípy pouze polovina tohoto počtu. Lidé chodí popít do Pivovarského domu v Ječné ulici, do pivovaru U Fleků, pivovaru na Strahově, Novoměstského pivovaru ve Vodičkově ulici či pivovaru U Bezoušků v Průhonicích. Jeden se dokončuje i na Bulovce. Na dvou se firma Pivo Praha "podepsala". "Jsme vlastníkem Pivovarského domu a projektovali jsme a uváděli do života i minipivovar U Bezoušků," podotýká muž ze společnosti, kterou založili pracovníci s dvacetiletou praxí v pivovarech. Jaký je postup, pokud by někdo chtěl v metropoli založit pivovar, který by vyráběl třeba zlatavý mok s vlastním jménem na etiketě nebo sklenici? "Dodáváme celou technologii včetně receptury. Přesto si to nakonec zájemci často rozmyslí," říká Václav Potěšil ze zkušenosti. Jestliže se vezme v úvahu cena zařízení minipivovaru a prodejní cena piva, vychází podle něj cenově výhodněji nechat si pivo dovážet od velkých dodavatelů. "Zájemce ale většinou nevezme v úvahu faktor, že mu vlastní pivovar přitáhne kvůli jedinečnosti daleko více hostů než hospoda," tvrdí dvaačtyřicetiletý muž, který dříve pracoval ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském, ale dělal třeba i sládka ve Slovinsku. "Pivních nápadů" podle něj mají ve firmě celou řadu. "Když se něco vylíhne v hlavě, tak to zkusíme uvařit a máme to v záloze," směje se. Vznikne brzy v Praze nový pivovárek? "Ano, už v příštím roce, ale zatím je to tajemství," dodává. (MF Dnes)