Pivo, na které si lidé zadávají rezervace, právě uzrálo. Na Mikuláše pražské minipivovary narážejí sudy se svým nejalkoholičtějším nápojem v roce.

Právě v zimním čase si mohou výčepní dovolit točit pivo až s dvojnásobným množstvím alkoholu a hosté si zvykli na něj chodit. Málokterý vánoční speciál vydrží do Nového roku.

Už několik dní přijímají objednávky na posezení u svátečního Svatého Norberta ve strahovském pivovaru. Pro štamgasty tu navařili jedenáct hektolitrů polotmavého piva ze žateckého chmele.

„Je to celosladové pivo, které má vyšší hořkost a bohaté tělo. Vyniká plností chutí,“ vychvaluje pivo po způsobu degustátorů vína strahovský sládek Martin Matuška. „Narážíme na Mikuláše a myslím, že vydrží tak do Vánoc,“ odhaduje sládek rychlost, s jakou devatenáctistupňový nápoj zmizí z pivního lístku.

Téměř dvojnásobek - dvacet hektolitrů - uvařili na Vánoce v Pivovarnickém dvoře Chýně v okrese Prahazápad. Světlou čtrnáctku tu přibalí hostům i s sebou domů. PET láhev po 45 korunách.

Tři tisíce sklenic s vanilkovým aroma

Ve vysmolených dubových sudech, které jsou silnější než ty vinné, budou ještě přes týden zrát speciály Pivovaru u Bulovky. V polovině prosince tu roztočí hned několik příchutí.

„Dokážeme z piva vytáhnout různé příchutě - po jalovci, banánu, meruňce. Přitom nepřidáváme žádné aroma ani příchutě, jsou pouze z chmele,“ objasňuje majitel pivovaru František Richter. Jeho pivo bude na letošní Vánoce vonět po skořici, hřebíčku i medu.

Vanilkové aroma už od první adventní neděle přitahuje návštěvníky Pivovarnického domu v Ječné. Speciální vanilkové pivo se čepuje do třetinkových sklenic, ke každé objednávce dostane host pocukrovaný rohlíček. K celé várce jich musejí napéct rovné tři tisíce.

Na speciály ze všech koutů země vsadili v Pivovarském klubu v Karlíně. „Na čepu máme čtrnáctistupňového Poutníka z Pelhřimova, sedmnáctistupňového broumovského Opata a čekáme i speciál z velkomeziříčského Malostranského pivovaru,“ vyjmenovává čepovaná piva šéf klubu Aleš Dočkal.

V Karlíně se prodává také nejhořčejší pivo v zemi. Dvojitý India Pale Ale je třikrát hořčejší než běžná dvanáctka. „Začali jej vařit v Anglii, když potřebovali, aby pivo vydrželo transport lodí do kolonií. Je to hodně chmelené a silné pivo,“ poučuje Dočkal. (MF Dnes)

Pražské minipivovary chtějí přilákat hosty také na své letní zahrádky. A tak podobně, jako to o Vánocích zkoušejí s vůní skořice a čerstvě upečeným vanilkovým rohlíčkem, který vrchní přiloží ke každému vytočenému půllitru, i v létě vymýšlejí pro hosty něco navíc.

Na pivo, které v těchto dnech roztáčí výčepní v restauraci U Medvídků, se „zadělávalo“ už v době, kdy Pražané z kalendáře odtrhávali poslední dny roku 2006. Uprostřed zimy začal v obrovských dubových sudech ve sklepích Na Perštýně kvasit polotmavý speciál X-Beer, který po půl roce dozrál v nejsilnější pivo v zemi.

Dvanáct procent alkoholu je v něm uschováno v přírodní sladové chuti s příjemným hořkým dozvukem. Pro srovnání - stejně alkoholu má například suché červené víno.

„Takový ležák je hodně náročný na skladování, museli jsme kvůli němu rozšiřovat prostory,“ říká provozní Vladimír Jančo nad 250 hektolitry čerstvé várky.

Pivní zmrzlina

Pravý dubový sud narazí každý čtvrtek v libeňském pivovárku Richter Pub Bulovka. A pěkně postaru se tu pro tento den stáčí dvanáctistupňový světlý speciál mosaznou pípou. Ale ta skutečná letní pochoutka se skrývá v mrazicím pultu. Je to kopečková zmrzlina. Pivní.

"Tři čtvrtiny zmrzliny tvoří pivo a vždycky to střídáme - jednou ji vyrobíme z tmavého a podruhé ze světlého ležáku. Má krémový základ a stejně hořkou příchuť, jako když se napijete piva," přibližuje sládek František Richter.

Pivní pohár - tedy tři kopečky se šlehačkou - vyjde na 65 korun. Děti však do hospody sládek neláká. Zmrzlina se doporučuje pouze dospělým. "Je alkoholická, neměli by si ji dávat ani řidiči," upozorňuje Richter.

Lidé, kterým se o letních prázdninách bude stýskat po exotických dálkách, si mohou zajít alespoň na jedno do pivního klubu v Karlíně. Na čepu tam právě mají světlé pivo uvařené z bolivijské obilniny quinoa.

Matka všech obilných zrn, jak si jihoameričtí indiáni tuto plodinu pojmenovali, má po uvaření jemnou, lehce oříškovou chuť. "Znát je to i na pivu, ovšem musí se vychutnávat," radí Martin Vávra, sládek Pivovarnického domu v Ječné, kde se obilné pivo vařilo.

Speciál z chýňské udírny

Stejně jako v amerických či anglických pubech to bude za týden vonět i v Ječné. Příští pondělí tu narazí dvojitý India Pale Ale neboli hluboce prokvašené pivo polotmavé barvy s téměř sedmi procenty alkoholu a ještě jednou zajímavostí. Toto pivo je třikrát hořčejší než běžná dvanáctka.

"Hořkost ale nemusí být nutně nepříjemná a svírává, může být i lahodná, aromatická," poučuje sládek Martin Vávra.

Zcela jiné aroma se táhne už od svátku svatého Norberta ze Strahovského kláštera. Hřebíček, banán a vanilka lákají do zdejšího pivovaru na bohatou pěnu. "Celé léto točíme bílé, pšeničné pivo. Vařilo se hodně ve středověku a je velmi oblíbeným nápojem v Bavorsku. Odtud jsme si dovezli také kvasnice," prozrazuje sládek Martin Matuška. Svatý Norbert se tu čepuje do zvláštních - vysokých a vprostřed zúžených - sklenic. To aby vynikla barva.

Kouřové signály posílají pivním znalcům i na západ od Prahy. V Pivovarnickém dvoře Chýně uvařili novinku, kouřové pivo. "Vyrábí se ze sladu, který se sušil horkým vzduchem prosyceným kouřem. Podobně jako když se udí maso. A stejně i chutná," předkládá recept zdejší podsládek Vladimír Pavlík. A kdo nerad uzené, může si objednat u vrchního třeba kukuřičnou jedenáctku. (iDnes)

Chuť banánová, višňová, kávová, borůvková, mandlová... Ne, nepostáváme se nad vaničkami se zmrzlinou v dobře zásobené cukrárně, ale čteme si položky v dosavadním sortimentu ochucených piv v Pivovarském domě v Ječné ulici v Praze.

Také chuť kopřivová, limetková, eukalyptová, pivní sekt. I barvou se tyto pivní kuriozity liší od místního klasického světlého a tmavého ležáku - a lákají hlavně dámy.

Věci se skutečně dávají do pohybu. Jinak bychom asi v metropoli nenarazili na X-Beer 33 z minipivovaru U Medvídků, tuzemský příspěvek do spontánní soutěže všetečných sládků o nejsilnější pivo na světě.

Marně bychom hledali třeba pšeničné pivo vařené podle starobavorského receptu a kvašené pomocí bavorských svrchních kvasnic v libeňském Richtrově Pivovaru u Bulovky.

Ječmen na pivo, pšenice na koláče, oves pro koně.

Na vzniku českého pivního konzervatismu se paradoxně podepsal i proslavený sládek František Ondřej Poupě (1753-1805), významný pivovarský reformátor a inovátor.

Do vaření piva zavedl vědecké postupy (naučil například sládky používat teploměr) a jeho zásluhou se pověst českého pivovarnictví rozlétla po světě.

Nicméně jeho zásada vtělená do okřídlené věty "ječmen na pivo, pšenice na koláče, oves pro koně" natolik podpořila dominantní postavení ječného sladu, že ostatní suroviny byly na téměř dvě století z českého pivovarnictví až na výjimky vytlačeny.

A tak pšeničná piva, v některých zemích poměrně běžná, začali pivní hledači vychutnávat ze štíhlých kónických sklenic teprve v posledním desetiletí.

Pivovarský dům v Ječné ulici vaří pšeničný kvasnicový ležák, na točené pšeničné z Březnice lze příležitostně narazit například v Pivní galerii v Holešovicích. Z šesté pípy Pivovarského klubu v Karlíně teče každodenně pšeničný speciál z Pivovaru Náchod.

Stranou nezůstává ani žito

Z žita uvařil Pivovarský dům specialitu před dvěma lety. A koňům "ujídáme" z pytle třeba díky podílu nesladovaného ovsa v English Pale Ale, polotmavé novince Pivovaru Náchod, jež je k mání dokonce i v pražských supermarketech.

Co se zahraničních pivních značek týče, ty po dlouhá desetiletí v nabídce zcela chyběly. Že se situace mění, pozná i nezainteresovaný člověk při pohledu na vývěsní štíty značného počtu běžných restaurací.

Avšak kromě tmavého stoutu Guinness, vehementně šířeného irskými národními "pivozvěsty" takřka po celém světě, jde většinou opět o pivo plzeňského typu.

Jinak je tomu v pražských specializovaných podnicích a obchodech. Vedle nejrozšířenějších českých značek nabízejí v lahvích či soudcích nejen kompletní sortiment piva z tuzemských malých a středních pivovarů, ale milovníky rozmanitých stylů a chutí piva potěší i desítkami pivních rarit ze zahraničí.

Mnozí místní konzumenti chmeloviny by neobvyklou chuť těchto zahraničních specialit stěží ocenili. Znalců ale přibývá, a tak se před měsícem v karlínském Pivovarském klubu například zásilka lahvového "uzeného" piva z německého Bamberku nestačila ohřát v regálu, případně orosit v chladicím boxu. A je to přitom pivo velice svérázné příchuti, kterou mu dodává slad sušený v kouři bukového dřeva.

"V naší hospodě točí dva druhy piva. Desítku... a ta buď je, nebo není". Tento sarkasmus koloval v českých zemích počátkem osmdesátých let. Spolu s řadou anekdot a bonmotů odrážejících dobový marasmus přestal být aktuální.

Nabídka pivních lákadel rok od roku košatí, což vede mnohé k poznání, že české pivo dovede být výtečné, ale není na světě samo. (Gurmán)

Nabídku sedmi pražských minipivovarů obohatí v příštím roce nový přírůstek. V podzemí rekonstruovaného domu U Zlatého anděla v Celetné ulici vyrůstá malý pivovar. Po šesti stech letech se tak na původní místo pivovaru opět vrací sladovnické řemeslo.

Pivovar by měl ročně uvařit více než 400 hektolitrů piva "Bude to český typ piva," potvrdil Sebastian Pawlowski, majitel společnosti Copa Group, která historický dům U Zlatého anděla rekonstruuje. V současné době dodělávají stavebníci poslední úpravy historického sklepení.

"Sklepy v této části jsou dosti stísněné. Teď čekáme, až stavebníci dokončí obklady a uvidíme, jak velké tanky se nám tam podaří vtlačit," uvažuje Pavel Vojta ze společnosti B-Kontakt, která vybavovala pivovarnickým zařízením například minipivovar Strahovského kláštera nebo Richter Pub u nemocnice Bulovka.

Ve varně se podle Vojty bude vařit kvasnicové pivo. "Dá se předpokládat, že se bude vařit pivo nefiltrované, tak jak je to u minipivovarů běžné. Z padesáti podniků, které jsou v republice, jen jediný pivo filtruje," vysvětlil Vojta. Kvasnicové pivo doplní nabídka známých značek předních českých i zahraničních pivovarů.

Novinkou, která nemá v Praze zatím obdoby, je takzvaný samočepovací stůl. Tedy stůl s pípou uprostřed, kde si bude moci host načepovat vlastní půllitr podle libosti.

"Host nejdříve složí určitý obnos za žádané množství piva a pak už se bude moct obsluhovat sám," vysvětlil Petr Bělovský z Copa Group.

"Rozhodně to bude exkluzivní pivo v exkluzivním prostředí. Hosté musí počítat s tím, že si za pivo připlatí," podotýká Vojta.

Jak bude nové pivo chutnat, nedokážou zatím odhadnout ani majitelé. "Budeme se snažit nabídnout nějakou originalitu, ale takovou, která bude respektovat tradice českého pivovarnictví. Budeme vařit jen z klasických surovin - slad, voda, chmel, kvasnice. Ostatní bude know-how sládka," sdělil Pavel Vojta. Nové pivo se v Celetné začne vařit na jaře příštího roku. (iDnes)

Minipivovarů přibývá. V metropoli jdou na dračku speciální piva různých chutí: višně, borůvky, káva. Receptury si pečlivě chrání sedm pražských malých pivovarů. A jaké je pivo uvařené doma? Jako živá voda, tvrdí soukromý výrobce.

Pivo, které chutná po kávě nebo banánu. Pivo, které je nejsilnější na světě. Pivo, které vařili sládci už před pěti sty lety. „Na pražské pivní scéně už nevládne jen desítka a dvanáctka, na dračku jdou speciály, za kterými míří znalci do sedmi restauračních minipivovarů“ míní šéf serveru Svět piva Jan Kočka.

Recepturu nejsilnějšího piva na světě si pečlivě hlídá minipivovar U Medvídků. Nejmladší a zároveň nejmenší pražský pivovar si nechal patentovat Xbeer33 - polotmavé pivo s vysokým obsahem cukru a výrazné chmelové chuti. „Zatím jsme nezjistili, že by vařili někde na světě silnější. Je to velmi husté a velmi alkoholické pivo. Nedá se pít jako obyčejný ležák, to by bylo poměrně nebezpečné, proto k němu přidáváme doporučení: Nepij sám!“ upozorňuje Jan Göttel z pivovaru U Medvídků.

Ruční promíchávání, aby se hustá směs nepřipálila, přidává supersilnému moku na ceně. „Z každé várky natočíme tisíc lahví. Jedna přijde na 111 korun. Okamžitě jsou rozprodány, už teď mají hosté na příští várku asi polovinu zamluvenou,“ pochvaluje si Göttel.

Pivní alchymie se nevyhýbá ovoci ani kávě

Největší rozmanitost v pivních experimentech najdou fajnšmekři v Pivovarském domě. I proto tady často vítají dámské společnosti. „Asi největší divočina, kterou jsme uvařili, bylo eukalyptové pivo,“ chlubí se vedoucí minipivovaru v Ječné ulici Aleš Dočkal. Běžně na zdejším lístku najdete pivo višňové, kávové nebo banánové.

Každý čtvrtrek překvapí zdejší sládek hosty novinkou. „Velmi populární je kopřivové, které je nazelenalé a má jemně svíravou chuť,“ popisuje jednu z lahůdek Dočkal. Stejně často vyhledávají hosté i pivo s příchutí višní. „A pijí je dámy stejně jako páni. Třeba borůvkové pivo předčilo nedávno všechny ostatní speciály,“ upozorňuje Aleš Dočkal. Každé Velikonoce vaří minipivovar svým „věrným“ májového kozlíka -pivo bavorského typu, o adventu je zase uctí vanilkovým pivem.

Slad, voda, chmel, kvasnice. Nic víc!

Experimentální kuchyni nefandí František Richter z Richter Pub u nemocnice Bulovka. „Nejsem žádný chemik, vyznávám absolutní čistotu receptu - do piva se přidávají jen čtyři ingredience: slad, voda, chmel a kvasnice. Tato pravidla platila už v roce 1516 a není důvod je porušovat,“ říká majitel pivnice se dvěma nablýskanými měděnými varnami.

Sládek a majitel v jedné osobě, který sbíral zkušenosti v Německu, dokáže uvařit štamgastům až 125 druhů piv. „Točíme stouty, piva belgická, alty,“ vypočítává Richter.

„Když chcete k nám na pivo na jaře nebo na podzim, je lepší se dopředu objednat. To jsou měsíce, kdy máme opravdu nabito,“ tvrdí Václav Kučera, provozní minipivovaru U Fleků - nejstaršího v Praze. V osmi sálech a jedné zahrádce se s půllitry může usadit až 1250 hostů. Za zdejším vyhlášeným světlým a tmavým ležákem jezdí Španělé, Rusové, Italové, Němci.

Ležák z českého sladu a žateckého chmele vaří před zraky hostů v Novoměstském pivovaru ve Vodičkově ulici. I tady posedávají hlavně zahraniční hosté. „Hodně k nám zajíždějí cestovní kanceláře,“ vysvětlila manažerka Monika Mandíková.

Zameditovat si s pěnivým ležákem v ruce mohou lidé také v klášterním pivovaru na Strahově. „Zdejšího Svatého Norberta zařadil mezi světovou špičku i proslulý znalec piv Michael Jackson,“ uvedla manažerka pivovaru Zuzana Sklenářová.

* Novoměstský pivovar

Založením restauračního pivovaru ve Vodičkově ulici v roce 1993 se navázalo na starou tradici ze 14. století.

Pivovar má tři sta míst k sezení a ročně vyrobí přes 1400 hektolitrů piva.

Čepuje se tu jedenáctka.

Nefiltrovaný kvasnicový světlý a tmavý ležák z výhradně domácích surovin - českého sladu a žateckého chmele.

Vaří se klasickým způsobem -varna, spilka a ležácký sklep.

V ležáckém sklepě pivo leží čtyři až šest týdnů. Zde se usadí část kvasnic a pivo se samovolně nasytí oxidem uhličitým. Poté se přečerpá do výčepních tanků ke konzumaci.

* U Medvídků

X-BEER Minipivovar U Medvídků v ulici Na Perštýně 7 je v současnosti nejmenším českým restauračním pivovarem. Přitom zde vaří nejsilnější pivo v České republice - X-BEER, polotmavý speciál.

Premiérová várka nese označení X-BEER 30. „To znamená, že jsme vyrobili takzvanou třicítku s obsahem alkoholu 11,8 procenta,“ chlubí se výrobci.

Pivo z minipivovaru U Medvídků vyniká přírodní sladovou chutí s příjemným hořkým dozvukem.

Vysoký obsah alkoholu a cukru společně s vyšším chmelením výrazně urychlují vstřebávání alkoholu do krve. Právě proto výrobci doporučují opatrnou konzumaci.

* Pivovarský dům

Pivovarský dům v Ječné ulici přitahuje svými pivními experimenty.

V nabídce je kromě tradičních ležáků ochutnávka až sedmi točených speciálů - kávového, eukalyptového, višňového, borůvkového, kopřivového, banánového, karamelového piva a dalších.

Každý čtvrtrok představí zdejší sládek nový speciál.

Oblíbená jsou také velikonoční a vánoční piva - o adventu se točí pivo s vanilkovou příchutí a na velikonoce si štamgasti potrpí na speciál bavorského typu.

Ročně vyčepuje minipivovar v Ječné ulici až tisíc hektolitrů piva.

* Klášterní pivovar

Klášterní pivovar s (klášterní) restaurací byl plně zprovozněn na přelomu let 2000 a 2001. V roce 2003 se pak oddělil pivovar od restaurace.

Produkce piva se každoročně zvedá, a to u obou druhů, což je Sv. Norbert černý 14° a Sv. Norbert Jantar 13°. U turistů se obě piva těší stejnému zájmu a obě jsou stejně úspěšná v různých soutěžích či srovnávacích testech.

Během roku vyrábí pivovar sezonní piva - například Vánoční speciál nebo Velikonoční speciál.

* Minipivovar U Fleků

Je unikátem zejména díky své historické tradici - nejstarší minipivovar nejen v metropoli, ale i v celé republice.

Chloubou podniku je historická varna z počátku století, chladící štoky a kvasné kádě ve spilce, zhotovené z dubového dřeva podle starých vzorů.

Vyhlášený flekovský ležák jezdí ochutnávat hlavně zahraniční turisté - nabito mají především v dubnu a květnu, na podzim pak v září a říjnu. Restaurace s pivnicí v Křemencově ulici 11 má osm sálů a jednu zahrádku, kde si sedne cekem 1250 hostů. U Fleků vytočí až 2200 hektolitrů kvasnicového piva ročně.

* U Bezoušků

Rodinný pivovar, hostinec a penzion leží poblíž Průhonického parku.

Vyrábí se zde Speciál Bizon (16°) a ležák Malvaz (12°) - jedná se o naprosto přírodní nefiltrované pivo vařené klasickým způsobem podle originálních receptur sládka Vladimíra Černohorského.

Restaurace s varnou piva má kapacitu 50 osob, salonky pak 15 a 25 osob.

V prvním patře objektu funguje ještě další salonek pro slavnostní příležitosti s kapacitou 30 osob.

* Richter Pub

125 druhů piv dokáže uvařit minipivovar U Bulovky. Z jeho repertoáru si vyberou milovníci belgických i bavorských piv, stoutů, altů...

Majitel zachovává takzvané pravidlo čistoty z roku 1516 - to znamená, že jedinými ingrediencemi přidávanými do vařeného nápoje je slad, chmel, kvasnice a voda.

Ze dvou měděných varen, umístěných přímo v lokále, vytočí sládek až 200 hektolitrů piva ročně. I v létě si hosté pochutnávají na šestnácti či osmnáctistupňových lahůdkách.

Kapacita pivnice je zhruba pětapadesát míst. (MF Dnes)

Pivních chutí přibývá, síť minipivovarů houstne

V Praze se začíná vyrábět nové pivo. Budou jej vařit v domě s tradiční restaurací U Medvídků. O speciální piva mají lidé zájem, další minipivovar vzniká na Bulovce. S produkcí přidává i pražský gigant Staropramen, pod který patří i Braník.

Jednoznačnou pražskou jedničkou ve výrobě piva je společnost Pivovary Staropramen, která loni vyrobila přes dva miliony devět set tisíc hektolitrů tradičního českého nápoje. Praha patří spolu s Plzní a Českými Budějovicemi mezi tři největší výrobce piva v republice. Ukazují to aktuální statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven za rok 2004.

Stoupá zájem o speciály

Co do objemu nemohou minipivovary velkovýrobcům konkurovat. Minimálně jedinečností nabídky se jim však hravě vyrovnají. Přesvědčivým důkazem je například Pivovar U Fleků, který v metropoli vaří pivo od roku 1499. Množství vyrobeného nápoje zde přitom stoupá -jestliže v roce 2003 to bylo 2120 hektolitrů, loni už zde uvařili 2380 hektolitrů. Na stoly tak loni hostům dosedlo téměř půl milionu půllitrů flekovského piva.

"V loňském roce bylo na našem trhu 362 značek českého piva. Obecně se dá říct, že se objevuje čím dál víc pokusů představovat různé speciály," uvedl předseda svazu Jan Veselý. To je ostatně i pražský trend. Lidé tak v metropoli chodí do restaurací s vlastní výrobou piva, kde narážejí na netradiční chutě s ovocnou příměsí nebo na silnější nefiltrované třináctky.

Vypít kozla nebo medvěda

Lidé chodí v centru Prahy k Flekům, do Novoměstského pivovaru ve Vodičkově ulici či do Pivovarského domu v Ječné, který má asi nejširší výběr. V nabídce je klasický český ležák, pšeničné pivo, ochucená piva třešní či kávou i pivní sekt. V roce 2003 zde vyrobili 597 hektolitrů piva, loni už 696 hektolitrů.

Tím však nabídka metropole nekončí, zájemci míří i do průhonického hostinského pivovaru U Bezoušků či do strahovského pivovaru. Tento týden se na Perštýně slavnostně otvírá minipivovar U Medvídků, na své zprovoznění čeká minipivovar na Bulovce. Už nyní není tajemstvím, že pivo od Medvídků bude typově podobné tomu strahovskému.

Jedním z minipivovarů, který je z Prahy lehce dostupný, je Pivovarský dvůr v obci Chýně, třináct kilometrů jihozápadně od metropole. „Můžete nejen ochutnat pivo, ale osobně zhlédnout i mistrovskou práci sládků, kteří je přímo před hosty vaří,“ láká majitel na internetových stránkách minipivovaru, který zde funguje od roku 1992. V nabídce mají výčepní světlé kvasnicové pivo, granátový Dvorní ležák i světlou a tmavou čtrnáctku. Ceny se neliší, třetinka stojí třicet korun, půllitr o devět víc. Vyšší cena je ve všech podnicích tohoto typu daní za to, že se pivo vyrábí v malém množství.

Náplastí však může být jeho unikátnost - nikde jinde si na něm člověk nepochutná. Pokud má člověk zájem vyrazit za pivem na výlet, může zamířit na kozla do Velkých Popovic v Praze-východ nebo do minipivovaru v Berouně. Tento rodinný podnik zde vyrábí Berounského medvěda jedenáctku a tmavou třináctku pod názvem Berounský klepáček.

Obsluha může pivo zkazit

Do tří desítek zemí světa putují dodávky piva ze Smíchova. Ten přitom nyní prochází výraznou modernizací, kterou už má za sebou například Plzeňský Prazdroj. Úpravy, které změní tradiční výrobu, si vyžádají přes tři sta milionů korun. Kvasné kádě a ležácké tanky, neboli nádrže na dokvašování, nahradí takzvané cylindricko-kónické tanky. "Pivo se bude i nadále vyrábět podle stejné receptury, zachováno zůstane i dvoufázové kvašení," uvedl výrobní a technický ředitel František Šámal. Chuť i říz podle něho samozřejmě zůstanou stejné. Lidé to budou moci posoudit už koncem letošního roku.

Ani obchodní sládek Libor Vávra však nedá dopustit na staré přísloví: Sládek pivo vaří, hostinský je dělá. Když jde člověk do hospody na pivo, vždycky by se měl podívat, jestli je alespoň u výčepu čisto a jak se obsluha za pípou k pivu chová. (iDnes)