Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Sokolov má bohatou pivovarnickou minulost

Co se píše o pivovarech a pivu


Sokolov má bohatou pivovarnickou minulost

[sobota, 13. květen 2006]

Na Sokolovsku se odnepaměti dařilo pěstovat chmel. Ve starých písemnostech se našla zpráva o pěstování chmele waldsaskými mnichy někde na Kraslicku již ve 13. století. Je přirozené, že tam, kde se dařilo chmelu, se vařila i chmelovina, tedy pivo.

V 19. století bylo na Sokolovsku v provozu 25 pivovarů. V samotném městě existoval pivovar již od založení města. Je prokázáno, že když rytíř Otto von Nostitz zakoupil od rakouského státu panství Sokolov, které propadlo konfiskaci (vlastnili jej evangeličtí Šlikové, kteří po bitvě na Bílé hoře uprchli do Saska), za částku 45 tisíc míšenských grošů, trval na tom, aby i jeho poddaní na panství přestoupili na katolickou víru, nebo on sám byl tvrdý katolík. Protože tak ihned neučinili, naopak se zdráhali opustit luterskou víru, odejmul jim z jejich správy pivovar. To bylo někdy v letech 1622-24 a pivovar jim vrátil až v roce 1640, když občané přestoupili na katolictví.

V roce 1841 sepsal kaplan zdejší fary Josef Korbl knihu

Gedenkbuch der Stadt Falkenau 1841, tedy Pamětní knihu města Sokolova 1841, a v ní o pivovarech píše:

V Sokolově jsou dva pivovary, a to hraběcí, který je umístěn v úředním domě (Amtshaus) hned vedle zámku a vaří 21 sudů piva na jednu várku, a to 70krát do roka. V tom samém objektu je i sladovna. Městský pivovar je umístěn u mostu přes řeku Ohři u mostní říční brány. Zde se vaří 15 sudů na jednu várku, a to 50krát do roka.

U obou pivovarů jsou stálí placení zaměstnanci. Městský pivovar odebírá slad od panské sladovny. Ten patří 125 pravovárečným m욝anům města a osm dílů vlastní přímo město. Jedenkrát v roce se rozdělí výnos z pivovaru mezi m욝any - pravovárečníky. Odnepaměti zde usedlí občané měli právo vařiti pivo, toto právo bylo na domě, který vlastnili. Bylo ale zcizitelné, a tak někteří zdejší m욝ané vlastnili i více podílů. Jeden podíl měl hodnotu 300 zlatých. Na provoz pivovaru dohlížely dva výbory každý rok volené pravovárečníky. Jeden výbor měl dvanáct členů a druhý 24, do výborů byli voleni jen m욝ané, již vlastnili podíly. Pro provoz pivovaru byl určen provozní kapitál, který zůstával v pokladně.

V roce 1895 vydal V. Kotyška knihu

Úplný místopisný slovník Čech, ten pojednává o jednotlivých obcích v Čechách a o činnostech, jež jsou v jednotlivých obcích. O pivovarech v Sokolově píše:

Panský pivovar v Sokolově vaří 48 hektolitrů na jednu várku a roční výstav má až tisíc hektolitrů. Městský pivovar pak vaří 36 hektolitrů na jednu várku a jeho roční výstav je šest tisíc hektolitrů.

Autor publikace měl zřejmě starší údaje, protože v roce 1895 již městský pivovar nevařil. V roce 1874 došlo totiž ve městě k rozsáhlému požáru. Kromě 134 domů vyhořel i městský pivovar. Provoz již nebyl obnoven.

V letech 1831 až 1832 nechalo postavit panství Nosticů nový pivovar u nové silnice do Lokte. Zároveň s tímto pivovarem byl postavený Zámecký hostinec, který byl zároveň zájezdním hostincem. Byla zde umístěna první pošta ve městě a zajížděla sem i dostavníková pošta. Hostinec dostal jméno

Zum goldenen Anker, tedy Ke Zlaté kotvě. Byl na tehdejší dobu moderně vybaven. Povoleno zde bylo nalévat i víno a lihoviny, byl určen zejména pro městskou honoraci.

Panský pivovar v Sokolově vařil pivo snad do května roku 1945. Kdy jeho provoz přesně skončil, se nepodařilo zjistit. U pivovaru byly zbudovány prostorové sklepy na skladování ledu, který se používal na chlazení piva.

Po válce se zde již pivo nevařilo. V provozu byla jen stáčírna lahvového piva, které se dováželo z chebského pivovaru. Asi do padesátých let zde byla v provozu sladovna.

Amtshaus nebo také Amtshof jsou objekty, kde je dnes umístěna městská tržnice a různé obchody. (Sokolovský deník)


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval!


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň