V prvním období Národního alokačního plánu se Plzeňskému Prazdroji podařilo i při rostoucím objemu výroby snížit objem vypouštěného CO2 oproti povolenému množství o více než 50 procent. Hlavní úspory emisí přinesla modernizace varny v pivovaru v Plzni, která nyní šetří až 87 procent emisí. V porovnání s celým českým průmyslem, který v průměru ušetřil jen čtyři procenta emisních povolenek, se jedná o mimořádný výsledek.

Do druhého období Národního alokačního plánu v letech 2008 až 2012 dostal Plzeňský Prazdroj pouze poloviční objem povolenek v porovnání s předcházejícím obdobím. Díky ekologickým projektům a investicím z uplynulých let si Prazdroj s tímto počtem povolenek i při zvyšující se produkci vystačí.

"Vzhledem k dlouhodobým záměrům Prazdroje zvyšovat export piva se připravujeme na případnou potřebu zvýšit objem výroby, aniž bychom na trhu nakupovali dodatečné povolenky. Cílem našich projektů v následujících čtyřech letech proto bude přeměna odpadní biomasy z výroby piva na palivo – ať už přímé organické palivo nebo na bioplyn - a jeho využití pro takzvané kogenerační jednotky, které budou vyrábět elektrickou energii a využitelné odpadní teplo," uvedl Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje.

Pro první etapu Národního alokačního plánu (NAP) v období 2005 až 2007 Plzeňský Prazdroj obdržel pro své pivovary 39 370 povolenek pro každý rok. Skutečná produkce oxidu uhličitého však byla zhruba 18 tisíc tun ročně, což odpovídá spotřebě 18 tisíc povolenek za rok. Přebytku povolenek dosáhl Prazdroj díky průběžně prováděným projektům ke snížení emisí CO2 při výrobě tepla.

Hlavní úspory přinesla modernizace varny v pivovaru v Plzni, díky které se podařilo snížit roční emise o 87 procent, z 15 tisíc tun CO2 na dva tisíce tun CO2. O šest až osm procent emisí CO2 se zlepšil i pivovar Radegast v Nošovicích díky výstavbě anaerobní čističky odpadních vod zpracovávající bioplyn, který je jako přídavné palivo spalován v kotelně pivovaru. Obdobně přispěla modernizace čistírny odpadních vod ve Velkých Popovicích, kde je vznikající bioplyn zužitkován na vytápění a vyhřívání procesu čištění odpadních vod.

Plzeňský Prazdroj tak byl výrazně úspěšnější než celý český průmysl. Celkem vypustily podniky v ČR v období NAP I do ovzduší 244,1 milionu tun CO2 (2005: 82,7 milionu tun, 2006: 83,7 milionu tun, 2007: 77,7 milionu tun), ačkoliv povolenky měly na 292,8 milionu tun (ročně 97,6 milionu tun). Uspořily tak zhruba 17 procent. Prazdroji se podařilo i při rostoucím objemu výroby snížit objem vypouštěného CO2 oproti povolenému množství o více než 50 procent (povoleno 118 110 tun, vypuštěno 54 tisíc tun).

Přebytek povolenek v objemu 55 tisíc v roce 2006 Prazdroj prodal na burze a získané finance použil k dalším investicím do ochrany životního prostředí. Desetinu původně přiděleného objemu bylo nutno po celé období udržovat v rezervě pro případ výkyvů výroby nebo aktuálních klimatických podmínek, část z nich ale se Prazdroji podařilo ještě těsně před koncem první etapy prodat.

Pro druhé období NAP v letech 2008 až 2012 byla kvóta emisí CO2 pro ČR snížena o 11 procemt na 86,8 milionu tun a český stát tak přiděloval výrazně nižší objemy povolenek. Prazdroji byly dokonce přiděleny povolenky odpovídající pouhým 19 235 tunám CO2 ročně. Díky ekologickým projektům z předchozích let si Prazdroj s alokovaným počtem povolenek i při zvyšující se produkci vystačí, a to i přesto, že obdržel o více než polovinu povolenek méně než v předcházejícím období.

Zdroj: WEBReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová