Kolik za rok vypijeme piva a kam zajít na Litoměřicku na speciály?

Kolik za rok vypijeme piva a kam zajít na Mostecku na speciály?

Kolik za rok vypijeme piva a kam zajít na Ústecku na speciály?

V Mostě bude další minipivovar. Zlatý mok vaří od loňska horalé nad Litvínovem

Kousek, Labuť a Štěpán. V Liťáku vám pivo zachutná. Musíte ale do nádražky

Most měl jeden z největších pivovarů, připomíná výstava zašlou slávu

Krásnolipský Falkenštejn se rozmáchl do širého okolí, dříve kočovný Nomád se usadil v Děčíně

Pivovary se připravují na Velikonoce. Fajnšmekry potěší speciály

Dvakrát Osek, jednou Teplice. Minipivovary na Teplicku frčí

Litoměřice: Biskupský pivovar, Labuť, Káva s párou

Žatce není nikdy dost

V Lounech se opět vaří pivo

Projekt Brána do Čech, který prezentuje Ústecký kraj jako turistickou destinaci a bude v budoucnu sdružovat čtyři destinační agentury (České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory a Dolní Poohří), získává stále více příznivců.

Jeho nositel, internetové stránky www.branadocech.cz, se pomalu, ale jistě dostává do povědomí veřejnosti.

„Chci vás srdečně pozvat k návštěvě oblasti Dolní Poohří, která se návštěvníkům při plánování výletu zatím možná nevybaví jako jedna z prvních destinací v Čechách, ale podle reakcí mnohých turistů, kteří k nám každoročně zavítají, si dovolím tvrdit, že budete naší nabídkou mile překvapeni,“ říká místostarosta Žatce Jan Novotný.

Co tedy očekávat od návštěvy Dolního Poohří?

Páteří další z turisticky zajímavých míst v Ústeckém kraji je řeka Ohře, na níž leží historická města Klášterec, Kadaň, Žatec a Louny.

Ti, kdo rádi poznávají krásy Česka na kole, mohou využít cyklotrasu Klášterec nad Ohří – Kadaň – Nechranická přehrada – Žatec – Louny – Lovosice.

Zastávkou, kterou by nyní v létě rozhodně neměli vynechat, je Nechranická přehrada. Vodní dílo Nechranice leží na řece Ohři mezi městy Kadaň a Žatec. Vyznačuje se nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě dlouhou 3 280 metrů. Samotná vodní plocha má rozlohu přibližně 1 300 hektarů.

Jižní břeh Nechranické přehrady v lokalitě Vikletice nabízí v současné době 7 kempingových zařízení s možností ubytování v bungalovech a chatkách, ale i ve vlastních stanech a karavanech s veškerým zázemím.

Jsou tu bohaté možnosti rekreace, rybolovu a vodních sportů. Vodní hladina je z důvodů mimořádně příznivých povětrnostních podmínek vyhledávána zejména jachtaři a surfaři.

Tradice chmelařství a pivovarnictví

Chmelařství na Žatecku ovlivňuje ráz krajiny i obyvatelstvo již 800 let. V Žatci se téměř 800 let pěstuje a zpracovává nejkvalitnější aromatický chmel na světě. Žatecký chmel (Zatec Hops, nebo také Saaz Hops) se stal základem pro piva světových značek, jakými jsou např. Pilsner Urquell, Budweiser Budvar, Stella Artois, Guiness, Žatec, Zlatopramen a další.

„S trochou nadsázky lze říct, že kdekoliv na světě si budete vychutnávat vynikající pivo, tak je vysoce pravděpodobné, že obsahuje alespoň malé množství žateckého chmele. Žateckému chmelu byl udělen statut chráněného označení původu „Protected Designation of Origin“ Evropské unie, právě jako klíčovému elementu pro výrobu mnoha nejlepších světových piv. V rámci Ústeckého kraje se jedná o jediné takové chráněné označení původu,“ zdůrazňuje jedinečnost místostarosta Žatce.

V současnosti v oblasti fungují tři pivovary: Žatecký pivovar (založen 1801) s produkcí 8 druhů piv a výstavem 30 000 hl ročně, minipivovar U Orloje v areálu Chrámu Chmele a Piva se třemi druhy piv včetně piva Žatecký samec a minipivovar v Chmelařském institutu.

Nová mekka všech pivařů

Tradice chmelařství a pivovarnictví totiž dala vzniknout celé čtvrti centra města Žatce, kde se zpracovával a skladoval chmel. Tato zóna technických památek chmelařství v současnosti kandiduje na zařazení na seznam památek UNESCO.

Projekt Chrám Chmele a Piva, který vznikl v autentických prostorách této zóny, představuje historii i současnost světoznámé Žatecké chmelařské oblasti. Najdete zde restauraci a pivovar s produkcí regionálních pivních a gastronomických specialit, vyhlídkovou věž, orloj s chmelovou tematikou i naučnou a relaxační část expozice.

„Chrám Chmele a Piva v Žatci se stává mekkou pivařů, kterou by tudíž měl každý milovník zlatavého moku alespoň jednou za život navštívit,“ je přesvědčen Jan Novotný.

Návštěvnická karta 3K

Dalším produktem, který dokazuje, jak lze vyjít turistům v oblasti Dolního Poohří vstříc, je Návštěvnická karta 3K. Jejím držitelům umožňuje čerpání volných vstupů i slev ve vybraných turistických místech severozápadních Čech i saského příhraničí. Existuje v zimní (listopad-březen) a letní variantě (duben-září). Dále je připravena pro individuální i organizované turisty s platností dva až šest dní. Kartu lze využít vždy v době platnosti, která začíná první návštěvou libovolně zvoleného cíle, pouze pro jednu návštěvu dané atraktivity. Opakovaný vstup není možný.

„Spojením této nabídky byla dosažena součinnost mezi městy a podnikatelskými subjekty. 3K kartu lze zakoupit na všech vyznačených prodejních místech (infocentra, hrady, zámky, muzea), které navíc v drtivé většině kopírují místa akceptační,“ informuje zástupce žateckého starosty.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Ivo Chrástecký | Kráceno

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110812_ich_brana_do_cech_program.html

26. ledna je v v Žatci ve znamení třetího ročníku barmanské soutěže Žatecké pivo cup 2011. Tentokrát své prostory propůjčil Chrám chmele a piva a od deseti do sedmnácti hodin mohou návštěvníci sledovat, jak se mladým adeptům barmanského umění daří – všechno začíná už u skladby míchaného nápoje, který musí obsahovat žatecké pivo, jež dalo soutěži i svůj název.

Ostatně zdejší Baronka Premium se může pyšnit prestižní značkou Regionální potravina. Je to světlý ležák 12%, obsah alkoholu 5,3%, má jemně zlatou barvu, plnou chuť a čistou vůni s jemnou chmelovou hořkostí, bohatou pěnivost a vysoký říz. Je to pivo vařené tradičním způsobem za použití pouze tří základních surovin: vody, sladu a chmele. A porota ocenila i to, že k výrobě byly použity suroviny, které mají původ v tuzemsku a podíl regionální práce je 100%.

Zdroj: Rozhlas.cz

Pivovar Velké Březno, který patří do koncernu Heineken, začal vařit patnáctistupňový speciál s názvem Regenerator. Už před třemi měsíci ale ohlásil záměr vařit pivo stejné značky také nový ústecký minipivovar Na Rychtě. Spor pravděpodobně skončí u Úřadu průmyslového vlastnictví.

Pivo s názvem Regenerator se na Ústecku vyrábělo před osmdesáti lety. Na začátku 20. století ho vařil ústecký měšťanský pivovar. Bylo to čtrnáctistupňové pivo, které pivovar prezentoval jako "nejjemnější pivní speciál".

Osobitá etiketa s bodrým pivařem podobným slavnému Victoru Cibichovi z etikety Březňáku provázela milovníky tohoto piva až do třicátých let. Tehdy značka zanikla.

"Když jsem přišel do ústeckých pivovarů v roce 2002 dokumentovat historii místní výroby piva a narazil na značku Regenerator, hned jsem upozornil majitele, že je to zlatá hřivna, kterou by měli rychle zvednout ze země. Ale dalších osm let se nic nedělo," komentoval složitý proces znovuzrození Regeneratora historik české sekce společnosti Heineken Petr Žižkovský.

Osobitá značka pronikla do povědomí veřejnosti prostřednictvím replik historických reklamních cedulí, které nechaly ústecké pivovary vyrobit pro své hospody. Jakou sílu Regenerator má, se pak ukázalo letos v létě, když minipivovar Na Rychtě vyhlásil veřejnou anketu na pojmenování svého nového piva. Regenerator se umístil mezi předními návrhy.

Minipivovar zřejmě přišel pozdě

"Chtěli jsme samozřejmě vyhovět účastníkům ankety a vařit pivo pojmenované podle jejich přání. Proto jsme na Úřadu průmyslového vlastnictví požádali o registraci ochranné známky Regenerátor, aniž jsme věděli, že Heineken už velmi podobnou značku přihlásil dříve," vysvětluje majitel minipivovaru Martin Prachař.

Přestože ústecké pivovary doposud značku nepoužily, už ji zaregistrovaly v roce 2006. Teď bude muset Úřad průmyslového vlastnictví rozřešit, kdo má na značku nárok.

Značky se liší jen v detailu, Heineken má Regenerator s krátkým a minipivovar s dlouhým "a". Menší šance má minipivovar, jehož žádost o registraci ještě úřad nepotvrdil.

V souvislosti s ohlasem na Regeneratora se možná milovníci piva brzy dočkají obnovy i dalších historických značek ústeckých pivovarů, jakým byly například Zlatoslad, Korunní pivo, Doppelbock či Burgquell.

Nové pivo Regenerator

Patnáctistupňové pivo vaří pivovar ve Velkém Březně na Ústecku způsobem tradičním v českých zemích. K výrobě pivovar používá výhradně tuzemské ingredience. Pivo má sametovou pěnu, zlatavou barvu a skvělý říz s výraznou chmelovou chutí. Pivovar navařil okolo dvou tisíc hektolitrů, což představuje čtyři sta tisíc piv.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek | Foto: Martin Adamec

Za západním nádražím vyrostl klimatizovaný sklad, chmel z něj půjde hlavně do Prazdroje.

Největší pěstitel chmele v Evropě, společnost PP Servis, včera odpoledne slavnostně otevřel klimatizovaný sklad chmele za západním vlakovým nádražím v Žatci. Postavila jej tam spolu se společností Arix, která patří mezi největší obchodníky s chmelem v České republice. Klimatizace má zajistit, aby se kvalita chmele při skladování nesnižovala.

V objektu se bude od letošní sklizně skladovat hlavně surový chmel v hranolech dovezených přímo ze sušáren u česaček chmele, v menší míře pak zpracovaný chmel ve formě granulí. Většina chmele z nového skladu půjde do Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů v Evropě, Rusku a Africe společnosti SAB, která Plzeňský Prazdroj vlastní. PP servis je totiž dodavatelem chmele pro SAB.

Kapacita: přes tisíc tun chmele

Celková kapacita nového skladu je 750 tun surového a 320 tun zpracovaného chmele. „Teplota ve skladu bude dva stupně Celsia. Chceme, aby chmel po usušení byl nejpozději do 48 hodin umístěn v klimatizovaném skladu. Docílíme tím tak toho, aby se vlastnosti chmele nezměnily,“ uvedl Jiří Smetana, který spolu se Stanislavem Roháčkem společnosti PP Servis a Arix vlastní. „Z hlediska pivovarnictví je důležité, aby se při skladování zastavil únik alfa hořkých látek z chmele. Toho můžeme v klimatizovaném skladu docílit,“ dodal S. Roháček.

Podle jeho slov se celkové náklady na výstavbu skladu chmele za žateckým západním vlakovým nádražím vyšplhaly na zhruba 40 milionů korun. „Z toho stavba vlastního skladu a jeho vybavení stály 22 milionů korun. Podařilo se nám na to získat z programu rozvoje venkova dotaci ve výši padesáti procent těchto nákladů, tedy 11 milionů korun,“ vysvětlil S. Roháček. Návratnost investice je podle něj čtyři až pět let.

Kromě skladu byla v místě rozšířena silnice, počítá se rovněž s výstavbou administrativní budovy. Do ní se má přestěhovat z Blšan sídlo společnosti PP servis. Ta je největším pěstitelem chmele v Evropě, celkem obhospodařuje čtyři sta hektarů chmelnic na Žatecku a Podbořansku.

Ve skladu bude umístěn jak chmel z produkce společnosti PP servis, tak i chmel od jiných zemědělců, který koupí společnost Arix.

V Žatci už jeden klimatizovaný sklad chmele je. V roce 2004 jej dokončilo Chmelařství, družstvo Žatec. V třináctipatrové budově objektu Chmelařství jsou na místě starého skladu od 4. do 13. patra skladovací prostory, kde se dá udržet teplota kolem plus čtyř stupňů Celsia. Klimatizovaný sklad má kapacitu 1200 tun hranolovaného chmele. Náklady na jeho zřízení vyšly na 33 milionů korun, Evropská unie na něj přispěla 13 miliony korun. Nový sklad chmele za západním nádražím postavený „na zelené louce“ je modernější. Jeho majitelé uvažují, že by elektrickou energii na jeho provoz do budoucna získávali ze slunečního záření pomocí malé fotovoltaické elektrárny.

Zdroj: Žatecký a lounský deník | Autor: Petr Kinšt

Patnáctitisícová částka, tedy výtěžek Pivních slavností v Litoměřicích, bude odeslána na konto babyboxu, který má být v září vybudován v litoměřické nemocnici.

Pivní slavnosti, pořádané u příležitosti 290. výročí založení litoměřického pivovaru, navštívilo předposlední červencovou sobotu 1400 lidí, tedy vzhledem k nepřízni počasí poměrně překvapivě vysoký počet návštěvníků. Smyslem akce bylo navázat na tradici pivních slavností, a to i přesto, že pivo se v Litoměřicích již od roku 2002 nevaří.

Tradice Pivních slavností proto bude v Litoměřicích pokračovat. „Příští ročník se uskuteční poslední červencovou sobotu. Počítáme s rozšířením akce o další program, prostory i s početnějším zastoupením regionálních pivovarů,“ uvedla ředitelka Městských kulturních zařízení Litoměřice Věra Kmoníčková.

Veškeré náklady na organizaci Pivních slavností v Litoměřicích pokryly sponzoři, za což jim vedení města děkuje.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Eva Břeňová

Starostové obou měst včera podepsali prohlášení o spolupráci v cestovním ruchu.

Historie chmele a jeho pěstování, propagace piva i vína, cyklostezky pro vyznavače jízdních kol, chmelová dráha pro příznivce výletního cestování na železnici – to jsou jen některé z dílčích projektů, které chtějí společně prosazovat severočeská města Litoměřice a Žatec. Představitelé obou měst včera v Žatci podepsali prohlášení o dlouhodobé vzájemné spolupráci v oblasti cestovního ruchu a snahy o přilákání většího počtu turistů a návštěvníků do regionu Poohří.

„Obě města mají řadu společných vlastností – jsou to historická sídla s památkovými zónami, obě jsou střediska chmelařství a stále sílícího zájmu turistů. Vzájemná spolupráce bude mít regionální i nadregionální přínos. Společně mohou obě sídla vyvinout účinnější tlak na krajskou samosprávu či další instituce, než kdyby o vše žádala jednotlivě,“ uvedl starosta Žatce Erich Knoblauch.

„Pro město Litoměřice je to už třetí podobné memorandum o spolupráci v cestovním ruchu. První jsme podepsali s církevním biskupstvím v Litoměřicích a druhé se sousedním městem Terezín, kde je známý národní památník. Žatec byl hned třetí na řadě,“ uvedl starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

Stezka podél řeky má spojit obě města

Obě města spojuje také řeka Ohře. Společně chtějí dosáhnout, aby podél ní – celou trasu mezi oběma sídly – vedla kvalitní cyklostezka s moderním značením a dobrými službami pro výletníky.

Spolupráci chtějí postavit také na vztahu pivo – víno, dvou celosvětově oblíbených nápojích. Litoměřice jsou střediskem vinařství v Čechách a vzniká tam Svatostánek českého vinařství, v Žatci je zase v provozu Chrám chmele a piva. Obě tyto instituce budou spolupracovat. „V Žatci budou moci turisté ochutnávat i víno z Litoměřicka a v Litoměřicích zase pivo ze Žatce. Produkty si budou moci odvážet i jako suvenýry. Obě města se budou i vzájemně propagovat a nabízet zájemcům možnost návštěvy,“ uvedl Jan Novotný, vedoucí turistického informačního centra na žatecké radnici. Prohlášení bylo včera podepsáno právě v prostorách Chrámu chmele a piva.

„Ústecký kraj bývá u řady lidí ze vzdálenějších míst republiky neustále vnímán jako oblast průmyslová, zdevastovaná, se špatným ovzduším, turisticky nezajímavá. My, kteří tu žijeme, ale víme, že to už dávno tak není. I tento předsudek chceme změnit ve spolupráci se Žatcem a nabízet atraktivní programy pro turisty a návštěvníky,“ řekl Jaroslav Tvrdík, místostarosta Litoměřic.

V Žatci žije necelých 20 tisíc obyvatel, v Litoměřicích je jich 24 tisíc. Obě města leží na řece Ohři, jsou vzdálena od sebe asi 60 kilometrů. Ohře právě v Litoměřicích končí a vlévá se tam do Labe.

Zdroj: Žatecký a lounský deník | Autor: Libor Želinský

V úterý starosta i místostarosta Matek města Roudnice nad Labem podali Radě České televize i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání stížnost proti obsahové stránce odvysílané reportáže publicistického pořadu Reportéři ČT Dne 19.7.2010 od 21:35hod. na televizní stanici ČT1 s názvem „Chráněný pivovar bez střechy“.

Oba považují odvysílanou reportáž za zcela neobjektivní, neposkytující vyvážené informace, když tvrzení a zveřejněné informace Město Roudnici n. L. i oba stěžovatele znevýhodňují a poškozují.

Oba žádají Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby tato v rámci svých zákonem svěřených pravomocí celou věc projednala a následně rozhodla, že byl porušen zákon a uložila provozovateli vysílání sankce podle zákona, a dále uložila provozovateli vysílání přiměřenou pokutu.

Současný stav bývalého roudnického pivovaru můžete posoudit z fotografií, které naleznete zde.

Zdroj: Litoměřický deník.cz

Novotou svítící orloj zdobí motivy z pěstování a sklizně chmele, dvanáct apoštolů nahrazují hrací karty, nechybí kostlivec se zvonkem stejně jako na pražském díle mistra Hanuše. Nápad architekta Vaníčka vybudovat v Žatci orloj uvedl v život pražský umělecký kovář Petr Podzemský.

Orloj tvoří ocelová konstrukce o rozměrech 4 krát 7 metrů potažená měděným reliéfem, rarita přišla zhruba na dva miliony korun. Postavy na orloji znázorňují oslavu ukončení sklizně chmele, takzvanou dočesnou. Pohyblivé osoby si připíjejí půllitry piva. Pod nimi se otevírá peklo, jak si ho představují žatečtí pivaři, a latinský nápis Pamatuj piva z žateckého chmele. Nad postavami se rozprostírá pivařské nebe.

Nechybí mu zvěrokruh ani kostlivec

Nový hodinářský stroj bude součástí turistické atrakce Chrám chmele a piva, která se pro návštěvníky otevře na konci srpna. "Tak jako se v Praze chodí do slavné hospody U Fleků pod hodinami, bude se do Chrámu chmele vcházet pod chmelovým orlojem," řekl Jiří Vaníček, architekt celého projektu. Moderní orloj ukazuje nejen hodiny, ale díky zvěrokruhu také astronomický čas, podobně stroje v Praze či v Olomouci.

"A pohybující se figurky symbolizují práce, jaké se v tom kterém čase právě mají provádět na chmelnicích. Třeba zavádění, česání nebo balení chmele," vysvětlil architekt města. Každou celou hodinu se stejně jako na Staroměstském náměstí v Praze rozklinká zvoneček v ruce kostlivce. Místo apoštolů se ale zpoza dvířek ve dně sudu objeví mariášové karty; jen motiv zelených listů jejich tvůrci vyměnili za chmelové šišky.

Žatec už myslí na příští sezonu

Chmelový orloj je jen součástí rozsáhlého projektu, kterým chce město Žatec od příští letní sezony lákat turisty. Novou dominantou města bude Chmelový maják s unikátním výtahem a 3D projekcí letu nad Žatcem. Hned u rozhledny a naproti Muzeu chmele, kam se turisté podívat mohou již dnes, předělávají tvůrci projektu jednu ze sušáren chmele na Regionální informační centrum. To bude návštěvníky lákat na bludiště z chmelových žoků nebo největší křišťálovou šišku chmele na světě. Celkem projekt přijde na 210 milionů korun. Náklady hradí zejména Regionální operační program Severozápad, přispívá i město Žatec.

Chmelový orloj v reálu můžete shlédnout mj. i na tomto videu.

Zdroj: Hobby iDnes.cz