Budovu bývalého Knížecího pivovaru, znovu nabídla k prodeji radnice v Prachaticích. Jak ve středu agentuře Mediafax sdělil starosta Jan Bauer (ODS), cena je jeden a půl milionu korun za objekt i s pozemky.

Už před časem chtěl objekt koupit podnikatel Josef Lukeš, který dokonce uvažuje o obnově tradice pivovarnictví ve městě. Jeho záměr i záměr zastupitelstva však před časem zhatila žaloba Alžběty Petzoldové, která se jako potomek rodu Schwarzenberků, domáhá vydání části areálu pivovaru. “Byly bychom rádi, aby objekt, který není zrovna v nejlepším stavu, koupil právě pan Lukeš, který má jasné cíle a dobré plány, jak s pivovarem naloží,” řekl starosta Bauer.

Radnice objekt koupila před šesti lety a později ho po částech rozprodala podnikatelům. Když pak chtěla prodat i hlavní budovu, objevila se právě Petzoldová se žalobou. Soudní spor ale radnice vyhrála, když soud zamítl nároky sestřenice a nevlastní sestry ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, což pak nejvyšší soud ještě potvrdil. Proto jej nyní město chce prodat a to původnímu zájemci. „Na to, abychom Knížecí pivovar sami zrekonstruovali, na to nemáme a proto ta nabídka,“ dodal starosta.

Podle podnikatelského záměru, který Josef Lukeš zastupitelstvu, které s prodejem už předběžně vyslovilo souhlas předložil radnici, by tu chtěl vybudovat prostory pro společenské a kulturní vyžití a i obnovení vaření piva, ovšem spíš jako turistickou atrakci.

Zdroj: Jižní Čechy24.cz

Vykoupat se v pivu a ještě si dát jeden orosený Gambrinus od cesty? Teď to půjde i v Karlových Varech. Alžbětiny lázně nyní nabídku nové procedury dolaďují a od srpna ji spustí naplno.

Pivní lázeň slibuje opravdu netradiční a kvalitní odpočinek, který zlepší náladu. Konkrétní a přesné složení relaxační koupele je následující: léčivá vřídelní voda, do které se přidá pivní přísada.

Omlazující účinky

„Pivní koupele byly pro své omlazující a regenerační účinky známé již ve starověku,“ uvedla vedoucí úseku obchodu a marketingu Markéta Macková. „Díky obsahu vitamínu B, chmelu a obilnému extraktu napomůže relaxační pivní lázeň zklidnit a zregenerovat pokožku. Je navíc obohacena o výživnou olejovou složku, která pokožku příjemně zvláční a zanechá sametově hebkou a svěží. Má delikátní hořkosladkou vůni. Koupele nejsou zdaleka jen pro muže,“ pokračovala Macková. Už nyní si lidé mohou koupel koupit, ale přijít ponořit se do rozměrné vany mohou až od srpna.

„Cena této přísadové koupele je 430 korun a 240 pak zaplatí lidé pojištění u zdravotních pojišťoven. Koupel má charakteristickou narezlou pivní barvu a pěnu. Při proceduře se lidé navíc mohou osvěžit Gambrinusem. To je dárek. Použitá voda s přísadou se vypouští,“ upřesnila Macková.

Při odchodu z Alžbětiných lázní, neboli Lázní V, si lidé mohou přísadu koupit v místním obchůdku. „Ta je malinko jiná, než kterou používáme v lázních my,“ dodala Macková.

Nedaleko jsou další pivní koupele

V Chodové Plané, v hotelu U Sládka v areálu Rodinného pivovaru Chodovar, slouží první pivní lázně v zemi již delší dobu. Pravá pivní koupel, zábaly ze sladového květu a jako ozdravný nápoj speciální pivo -to vše se tu odehrává pod dohledem odborníků. Léčí se zde kožní, cévní a ischemické choroby. Podobné zařízení, které spojuje léčebné účinky místní minerální vody Ilsano, piva Chodovar, chmele a pivních kvasinek, je jediné v Evropě.

A z čeho přesně je koupel v Chodové Plané složená? „Stošedesátilitrová vana se naplní z poloviny minerální vodou a druhou polovinu tvoří běžná teplá voda. Dále se do ní napustí osm až deset litrů nepasterizované černé desítky Chodovar, která teče z pípy na okraji vany. Do 34 stupňů teplé lázně se musí člověk ponořit na 25 minut a poté projde půlhodinovým zábalem a relaxací, k čemuž dostane vychlazené pivo, aby doplnil tekutiny. Jedna koupel stojí 550 korun,“ řekli zaměstnanci pivovaru.

***

* Pivní koupele v Alžbětiných lázních

Účinky: omlazující a regenerační(známé již ve starověku) kůže: díky obsahu vitamínu B, chmelu a obilnému extraktu napomůže relaxační lázeň zklidnit a

zregenerovat pokožku (je navíc obohacena o výživnou olejovou složku, která kůži příjemně zvláční a

zanechá sametově hebkou a svěží) vůně: hořkosladká

cena: 430,- / 240,- Kč * (*pro pojištěnce ZP)

Více informací: www.spa5.cz

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Radek Duchoň

Pivovar Litovel přichystal letní promoakci pro příznivce točeného klasicky vařeného piva. Po celé léto budou restaurace čepující pivo z Litovle navštěvovat litovelské promohlídky. Ty štamgastům přivezou soutěže o atraktivní ceny a především populární stolní fotbálek, který do mnoha hospůdek neodmyslitelně patří. Pivaři a pivařky se mohou zúčastnit turnaje dvoučlenných týmů a získat řadu atraktivních cen. Pro všechny návštěvníky celé restaurace je navíc v době příjezdu litovelské promohlídky připraveno zdarma 50 orosených litovelských piv na rozjezd. „V Čechách a na Moravě se stále chodí hlavně na točené pivo do hospody a nejobvyklejší příležitostí ke konzumaci piva je setkání s přáteli. To je také důvod, proč se již několik let soustřeďujeme především na večerní promoaktivity přímo v restauracích odebírajících naše sudové pivo,“ říká Markéta Hoduláková, marketingová manažerka Pivovaru Litovel.

Zdroj: Kurzy.cz

Víte, odkud pochází hlavní základní kámen Národního divadla v Praze? Možná se domníváte, že z historicky i myticky „solidního“ místa, jako je Blaník nebo Říp. Na Černokostelecku, pár kilometrů na východ od Prahy, zjistíte, kde jej nakonec vylomili.

Černý Kostelec na Černokostelecku nehledejte, nachází se tady však Kostelec nad Černými lesy. Není ale ani "hlavním městem“ mikroregionu, kterému nejspíše dal jméno.

Nadšení pivovarských fanoušků

Zvenčí tovární omšelá budova z poloviny předminulého století o ničem zajímavém nevypovídá. Ale uvnitř rozsáhlého "účka“ je jiný svět. Nejnápadnější je polygonální mlat, kde kdysi dobytek otáčel žentourem. Budova má opravené unikátní krovy a konávají se tady různá posezení a slavnostní rauty.

Vařit zde pivo povolil v roce 1489 král Vladislav I., když městu udělil městská práva i právo várečné. Vlastní pivovar však vznikl až v roce 1742, kdy končila sláva vaření piva po domech. Na počátku 20. století tady přibyl Hostinský pivovar, který vydržel až do znárodnění. To byl soumrak kdysi vyhlášeného černokosteleckého moku. Před několika lety chátrající objekt koupila skupina nadšenců a začala ho ve spolupráci s památkáři i podporou odpovědných úřadů obnovovat.

Dvaatřicetiletý Milan Starec se svým o deset let starším kolegou Tomášem Vodochodským nemají rádi globalizovanou chuť "europiva“. Desítku let se zajímají o vše, co souvisí s pivem i jeho výrobou. Mají rozsáhlé sbírky pivovarských zařízení, získané ze starých zrušených pivovarů. S pomocí odborníků je znovu repasují. Mnohé z nich jsou funkční a mohou dál sloužit k výrobě moku dávnými metodami.

"Tady se ještě ve třicátých letech vařilo původní, klasickou technologií a my to chceme opět obnovit. Ve zbytku prostor by bylo pivovarské muzeum s expozicemi neobvyklých sbírek. Současně tady slouží restaurace a snahou je, aby typické zařízení navozovalo dávnou atmosféru pivovaru i hospody. Podobně jako existují vinařské stezky, tak by bylo možné pro cestovní kanceláře připravit program po zajímavostech souvisejících s pivem,“ plánuje Milan Starec ze společnosti Dej Bůh štěstí, která se snaží pivovarskou tradici v Kostelci obnovit.

V současné době si můžete po domluvě prohlédnout současný stav připravované expozice nebo si v malém pokusném pivovárku pod dohledem zkušeného sládka uvařit svou vlastní várku piva.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Richard Grégr | Kráceno

Když jsem pracovně pobýval v Londýně, Paříži, Amsterdamu, Los Angels, Zurichu, vždy jsem se zájmem pozoroval manažerky, jestli si objednají pivo či nikoli a kolik jej vypijí. Nejvíce se této radosti oddávají v Londýně v pátek. Říkaly, že tím přebíjejí stres.

Ani mě nepřekvapilo, že britští sládkové dostali zajímavý úkol. Mají uvařit pivo určené speciálně pro ženy. Vyzvala je k tomu historicky první předsedkyně britské organizace, která vznikla za účelem propagace lahodného chmelového moku. "Mýtus, že je pivo výhradně mužskou záležitostí, vládne mezi lidmi až příliš dlouho. Je potřeba s tím něco udělat," míní P. Watersová.

"Požádali jsme o spolupráci několik pivovarů a nyní čekáme, který si nenechá ujít šanci na úspěch a výrobu nového piva pro ženy zahájí. Půjde tak o vůbec první fem-ale (female = ženský, ale = pivo) na světě," prozradila Watersová. Členové skupiny, která kampaň organizuje, doufají, že se jim podaří zatraktivnit mezi lidmi především skutečně dobrá piva, která se za pojmenování pivo nemusejí stydět.

Madonna nedá na pivo dopustit

"Chytili jsme se výroku zpěvačky Madonny, která prozradila, že nedá dopustit na klasické britské hořké pivo, na takzvaný bitter," uvedla Watersová, která v rámci kampaně požádala zpěvačku o spolupráci. Zatím neúspěšně. "Nabídli jsme Madonně čestné místo v porotě v rámci Britského pivního šampionátu, ovšem bez jakéhokoliv úspěchu či odpovědi. Přitom jde o největší pivní festival na světě, na němž se objevuje více než sedm set značek piv a jablečných moštů od výrobců z celého světa," říká odbornice na pivo. Watersová také věří, že o úspěchu ženského piva na trhu rozhodne jen férová konkurence s ostatními značkami piv.

Pivo je pro ženy zdravé

Není nutné zdůrazňovat, že pivo má blahodárné účinky na lidské zdraví. Samozřejmě pokud je konzumováno v rozumné míře. Vědci z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze nyní zjistili, že pití piva může mít pozitivní vliv na ženský organismus v klimakteriu.

Pivo totiž obsahuje fytoestrogeny, tedy látky podobné ženskému hormonu estrogenu, jehož produkce během klimakteria klesá a řada žen musí, pro zmírnění postmenopauzálních symptomů, doplňovat hormony formou chemických produktů. Potřebné estrogeny by však mohly ženy získávat pitím speciálního piva, na jehož výrobě nyní vědci pracují.

Více k tomu říká Karel Kosař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze: "Fytoestrogen, který se nalézá v pivu, má identické složení jako ženský estrogen. Naším úkolem je vyrobit nízkoalkoholické pivo s vyšším obsahem fytoestrogenů. Jejich vyšší obsah povede ke zlepšení zdraví žen v období menopauzy. Očekáváme, že to povede i ke zpomalení řídnutí kostí, což je negativní fenomén menopauzy."

Mýtus o vysoce energetickém pivu

Přestože 15 % žen podle průzkumu agentury Stem/Mark pravidelně pije lahvové 10° pivo (točené jen 5 % žen), mnohé z nich si neuvědomují významný zdravotní rozdíl mezi nadměrnou a mírnou spotřebou piva. Pochopení zdravotních předností tradičního českého nápoje by mělo vést na jedné straně k omezení konzumace tam, kde má nadměrné pití piva blízko k alkoholismu, na druhé straně k definitivnímu zařazení mírné spotřeby tohoto nápoje do pitného režimu žen v zájmu jejich zdraví.

Tak, jako je spotřeba piva nevyvážená, tak je nevyvážený i celý pitný režim. Pijeme málo a v nevhodné skladbě. Jen málokterá žena vypije denně 2 - 2,5 litru vody ve vhodných nápojích (pozor - pivo obsahuje 92 % vody), za to hodně vypijí silně močopudných nápojů s kofeinem, které je vlastně odvodňují, tedy vysušují (káva, skupina colových nápojů), a vysokoenergetických limonád slazených cukrem. Pivo není zdaleka tak energetické, jak se ženy domnívají.

V půllitru desítky je v průměru okolo 200 kcal energie, zatímco v půllitru ovocné šťávy nebo mléka okolo 250 kcal a v půllitru vína dokonce 300 kcal energie. Podíl energie z cukrů na celkovém obsahu energie v pivu je 60 %. Pivo přitom obsahuje jak cukry jednoduché, které se spalují rychle, tak „pomalé” cukry - tzv. dextriny, z nichž se uvolňuje energie ještě dlouho po požití. Tím zajišťuje dodávku energie do těla nejen těsně po napití, ale i později. Cukry se v těle nehromadí, rovnoměrně se spalují a nepřeměňují se na obávaný tuk.

Pivo jako iontový nápoj

Malé množství alkoholu v pivu není z energetického hlediska vůbec na závadu. Právě naopak! Při odbourávání alkoholu účinkem enzymu dehydrogenázy vznikají volné radikály, které vstupují do rozkladných procesů tuků a tím urychlují jejich energetické využití, namísto aby se tuky ukládaly. Proto začínají dietologové doporučovat fyzicky aktivním ženám třetinku piva jako vhodný iontový nápoj, který prodlužuje periodu spalování tuků, nastartovanou kondičním cvičením.

Jak alkohol, tak látky z chmelového extraktu zpomalují uvolňování vápníku z kostí, které je typické zejména pro starší ženy po menopauze a může být příčinou obávané osteoporózy. Tou trpí podle posledních údajů v ČR okolo 1 milionu osob, převážně žen. Podle prognózy tohoto onemocnění jí bude do roku 2020 trpět dokonce 1,6 milionu žen! Správný pitný režim, obohacený v rozumné míře i pivem, znamená také dostatečné zavodnění ledvin, v nichž se tak usazuje méně vápenatých solí, které jsou příčinou tvorby kamenů.

Rozumná míra

U žen, jejichž organismus odbourává alkohol pomaleji než u mužů (mají méně enzymu dehydrogenázy), se považuje za rozumnou míru spotřeby 10 - 20 gramů alkoholu denně, což je přibližně obsah alkoholu v 0,3 až 0,5 litru desetistupňového piva. To je i množství významně snižující riziko srdečně - cévních onemocnění, která se dnes nevyhýbají ani ženám.

Pro ženy obzvláště vítaný je obsah kyseliny listové - vitamínu ze skupiny B - v pivu. Ta je nesmírně důležitá zejména pro ženy v reprodukčním věku, které mohou otěhotnět. Nedostatek této kyseliny totiž prokazatelně způsobuje vyšší riziko (až o 50 %!) takových vývojových poruch u novorozenců, jako jsou rozštěpy páteře a patra. Proto těmto ženám doporučovali gynekologové přijímat listovou kyselinu v doplňcích výživy. K nim nyní přibylo pivo jako zcela přírodní alternativní zdroj s překvapivě vysokým obsahem kyseliny listové.

Z pivovarských kvasnic přechází do piva také vzácný chróm, kterého je v běžné stravě stále větší nedostatek, i když jeho denní potřeba nepřevyšuje desítky mikrogramů (milióntin gramu). Tento stopový prvek podporuje aktivitu hormonu insulinu, regulujícího hladinu cukru v krvi. Je-li chrómu nedostatek, hladina cukru může být rozkolísaná, což vede k pocitům neodolatelných chutí, zejména na sladké. Důsledkem potom bývá nadváha, s níž nezatočí žádná dieta tak spolehlivě jako obohacování stravy chrómem. Proč tedy k populárním chrómovým a vlákninovým tabletám ještě nepřidat třetinku piva denně?

Když víte, kdy přestat

Nelze vyčerpat všechny zdravotní výhody, které mají původ ve složení piva, obsahujícím více než 2000 složek. Díky širokému spektru polyfenolů a dalších rostlinných antioxidantů, obsažených v pivu není výzkum tohoto moku ještě zdaleka ukončen. To potvrzuje i poslední objev ze státu Oregonu (USA), který v pivním moku nalezl nový silný antioxidant se složitým názvem xanthohumol. Jeho antioxidační síla má být jedna z nejvyšších.

Pivo je nepochybně zdravé pro ženy, které vědí, kdy s pitím přestat. A pokud to vědí, jsou též náramné společnice.

Zdroj: Podnikatel.cz | Autor: Jan Vinter

Pivo, pivo a zase pivo. Tak vypadalo sobotní odpoledne ve bzeneckém zámeckém parku. Ten den se totiž oslavovalo kněžihorské pivo.

„Je to první ročník. V loňském roce jsme uspořádali nultý ročník k oficiálnímu otevření kněžihorského pivovaru,“ uvedl jeden z organizátorů Miroslav Somr. Hlavním organizátorem se tak stal Radomil Paták, který je majitel minipivovaru, který dodává pěnivý mok jen sousedům a jednomu baru.

Na akci se oba pánové připravovali asi půl roku. „Od Vánoc jsme pracovali v plném nasazení. Museli jsme zajistit sponzory nebo reklamy,“ vysvětlil Somr.

Přípravy se vyplatily a program byl pestrý jak pro děti, tak pro dospělé. Medové, zázvorové nebo černé, takové druhy piv ochutnávaly maminky a tatínkové. Děti se park vyřádily na skákacím hradě, pojízdném vláčku nebo se podívaly na loutkové divadlo.

Se svou trochou do mlýna přispěli členové Chmelobrany Žatec. Ti přivezli svůj šlapohyb, který je podle nich jediný stroj na světě, který jede na pivo. Pohánějí jej totiž šlapající lidé, kteří sedí za pojízdným barem a pijí. Na slavnostech vystoupil také pěvecký soubor Včeličky. „Přijeli jsme na pozvání. Děláme vlastní tvorbu, ve které se prolíná rocková, etnická nebo folková hudba. Děti už několikrát vystupovaly například v Praze,“ řekl vedoucí souboru Zdeněk Musil.

Zajímavostí se stala návštěva alchymisty Petra Zavadilíka z Brna. Ten předvedl své kousky s chemií, hlavně dětem. Přijel ale také proto, že sám vaří podomácku pivo. „Pivo, které vařím, se jmenuje Gorwin. Vzhledem k tomu, že se tu dnes prodává po domácku vařené pivo, přijel jsem se podívat, jak to dělají jinde,“ řekl Zavadilík.

Slavnosti podpořilo také město Bzenec. „Poskytli jsme na oslavu zdarma zámecký park. Dvojici hlavních pořadatelů jsme dali k ruce i našeho pracovníka pro kulturu. Zajistili jsme velký stan či záchody,“ vyjmenoval některé z aktivit městského úřadu bzenecký starosta Pavel Čejka.

Podporu ze strany města vidí i sami pořadatelé. „Starosta nám hodně fandí. Je do toho hodně zapálený,“ zamyslel se Somr.

I přesto, že účast návštěvníků byla vysoká, pořadatelé neuvažují o druhém ročníku. Důvodem jsou především peníze.

„Většina vystupujících tu hrála zadarmo. Tedy spíš za pivo a guláš. Takovou věc po nich nemůžu chtít každý rok,“ vysvětil Paták. Pokud by se ale našli zájemci, kteří by byli ochotní přiložit pomocnou ruku, slavnosti mají naději na pokračování.

„Kdo chce pomoct, ať se příští rok nahlásí, ale už tak v lednu,“ smál se Paták.

Zdroj: Hodonínský deník | Autor: Zuzana Černá

Výsledky 1. ročníku ankety Varnsdorfák roku 2007 a 1. ročník ankety Osobnost města 1998 - 2008 jsou již známy. Anketu vyhlásilo Město Varnsdorf ve spolupráci s Kulturní komisí Rady města Varnsdorf u příležitosti 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město. Varnsdorfákem roku byl v anketě zvolen Josef Šusta, zakladatel varnsdorfského pivovaru Kocour a Osobností desetiletí se stal Václav Jára, ředitel varnsdorfské nemocnice. Josef Šusta u této příležitosti představil i svou sládkovou, která je nejmladší ženou v ČR vařící pivo.

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autor: Michaela Hlinková

S úderem dvanácté hodiny se skupina dává do pohybu. Pod vedením průvodkyně míří návštěvníci do provozních prostorů podniku, který mnohé z nich po celý rok zásobuje zlatavým mokem, ale kam se rozhodně nedá jen tak každý den dostat.

Právě začala jedna ze sobotních exkurzí po Měšťanském pivovaru, v němž se vaří v regionu velmi oblíbené pivo Rebel.

Z úst zaměstnankyně Radky Vaňkátové se návštěvníci nejdříve dozvídají nejednu málo známou perličku z historie. Kdo by například hádal, že na konci devatenáctého století byl pivovar vysvěcen? Nebo že mnohým obyvatelům Brodska teče doma z kohoutku voda ze stejného zdroje, z něhož bere pro výrobu i Měšťanský pivovar? To je dobré vědět, možná s tímto argumentem mnohá manželka udrží manžela doma i v pátek večer, místo aby zmizel do hospody.

Sudovna nemá široko daleko konkurenci

Výprava prochází sklady, varnou, ležáckým sklepem, stáčírnou… Například Jan Strnad z Jihlavy se sem byl podívat v rámci slavností i loni, a tak má možnost porovnávat, jak se vybavení pivovaru za rok změnilo. „Velmi se mi tu líbí. Jestli se nemýlím, tohle zařízení je tu nové,“ říká. Právě jsme v nové sudovně, jejíž zkušební provoz se rozjel v dubnu, a teď už funguje naostro.

„Může se tu naplnit osmdesát padesátilitrových sudů za hodinu. Jsme na sudovnu patřičně hrdí. Zařízení s takovou kapacitou má u nás jinak už jen plzeňský pivovar, a ještě Coca-Cola,“ vysvětluje Vaňkátová.

Když všichni sestoupili do „ležáckého“ sklepení zaplněného pivními kontejnery, vzdychl jeden z návštěvníků tiše: „Bože, tady je chlastu.“ Průvodkyně však přehnaně horlivým milovníkům zlatého moku zdůrazňuje, že sice jde o nápoj zdravý, ale to platí pouze při konzumaci přiměřeného množství.

Na povrchu na nádvoří pivovaru se zatím další desítky lidí věnovaly nejrůznějším pochutinám, a na Havlíčkově náměstí zase už notnou chvíli duněla živá hudba. Každý si mohl najít to svoje. „Loňská podoba slavností se osvědčila, tak jsme nic zásadního neměnili. Posílili jsme ale autobusové spoje, aby se lidé na akci lépe dostali,“ říká ředitel pivovaru Jiří Hušek a dodává, že velká pozornost byla věnována i úrovni kulturního programu. Zavést bylo nutné vstupné. „Myslím ale, že je kompenzováno velmi kvalitním programem,“ zakončil Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Jan Typlt

O dalším osudu městského pivovaru Primátor Náchod bude jednat zvolená pracovní skupina. O prodeji pivovaru Primátor Libereckému investičnímu fondu rozhodla před zhruba čtrnácti dny rada města. Její rozhodnutí ale vyvolalo diskuse mezi obyvateli města a také mezi samotnými zastupiteli, kteří měli o prodeji hlasovat na svém pondělním zasedání. Většina zastupitelů vyjádřila nesouhlas s prodejem, a proto byl tento bod hned v úvodu stažený z programu. Zastupitelé zároveň požádali, aby starosta města Oldřich Čtvrtečka sestavil pracovní skupinu, která okolnosti chystaného prodeje znovu prověří a vysloví konečné stanovisko. Nyní se tedy jedná o budoucnosti pivovaru Primátor. Konečné slovo budou mít opět zastupitelé.

Starosta požádal politické strany, aby zvolily do pracovní skupiny své zástupce, kteří všechno znovu zváží, a po prošetření celé záležitosti rozhodnou, buď tedy pivovar prodat, v tom případě za jakou částku a komu, protože se objevily už další nabídky k odkoupení, anebo se skupina rozhodne neprodat a v tom případě by měla také říci, jakou formou pivovar do budoucna má město provozovat, jak zajistit dostatek finančních prostředků, pokud by se pivovar dostal do nějakých problémů. S ohledem na situaci, která může po takovém prodeji eventuelně nastat, si lidé v Náchodě přejí, aby pivovar zůstal pivovarem městským.

Zdroj: Rozhlas.cz

Kdo nepije pivo, není Čech. I tak by bylo možné definovat náš vztah k tomuto nápoji. Zaslouženě jsme na prvním místě ve spotřebě piva na hlavu. A v horkém létě chutná zlatavý nápoj venku u vody či na zahradě ještě víc. Ovšem vychlazený! Možností je hned několik.

Nejjednodušší řešení se nabízí těm, kteří se spokojí s lahvovým pivem. Nabídka různých termoelektrických autochladniček je více než dostatečná. V nejmenším provedení je lze používat i na přepravu léků nebo umístit jako minibar mezi sedadla automobilu. Hmotnost necelé čtyři kilogramy rodinný výlet také nezatíží.

Pro větší akce by samozřejmě nestačila, zvolit lze objem podle potřeby, třeba 26 nebo 35 litrů, účinek chlazení se přitom pohybuje až 20 °C pod okolní teplotu.

Točené je nejlepší

Milovníkům napěněných sklenic dnes výrobci nabízejí řadu možností, například samochladicí sudy, průtokové chladiče, výčepní minipuby, pivní chladiče s vestavěným vzduchovým kompresorem či efektní dřevěné soudky s pivním chladičem.

Samochladicí sud zvládne vychladit 20 litrů piva na optimální teplotu během 60 minut a udržet ji 12 hodin – pokud tedy vydrží obsah. Používá se zde patentovaná technologie CoolKeg, která vychází ze schopností přírodního kamene zeolit. Ten totiž absorbuje vodu. Stačí odblokovat páčku na víku sudu, ten spojí komory s vodou a drceným kamenem, který začne absorbovat vodní páru a vzniklé teplo odvede ven. Voda uvnitř stěn sudu zmrzne. K napojení žíznivců postačí už jen výčepní sada a ochotné ruce – a také záloha 1500 korun.

Další možnost představuje průtokový chladič. Vnější obal je z nerezu, teplota piva se nastavuje termostatem v přední části pod pípou. K chladiči je nutné dokoupit narážeč (pozor, musí odpovídat bečce, jejich hrdla nejsou shodná) a přívodní hadice. Tlakování můžete provádět pomocí ruční pumpy či dokoupit láhev s CO2. Ten vám zaručí, že pivo nezvětrá, což by se mohlo stát u ruční pumpy, kdy při dofoukávání přichází dovnitř vzduch.

Kontaktní chladič s akumulačním blokem umožňují pivo vychladit na požadovanou teplotu. Sudy z dubového dřeva navíc stylově vypadají. Za hodinu se vychladí 30 až 40 piv.

Pro domácí použití se osvědčily i domácí minipuby, do nichž se používají pětilitrové soudky. Lze u nich nastavit tlak, na provoz se používají bombičky na CO2. Příkon je pouze 70 W, k provozu potřebujete napětí 230 V (nebo 12 V v autě).

Výhoda tohoto zařízení či pivních chladičů? Jsou vhodné do přírody, ale neztratí se ani v domácnosti. Záleží samozřejmě na stylu interiéru, i podle něj lze volit typ chlazení.

Zdroj: iDnes.cz

Že pivo a krásné dívky patří dohromady a je to snem mnoha mužů se přesvědčují každoročně ve městě chmele a piva v Žatci, kde byl zahájen další ročník jedinečné soutěže Miss zlatého moku ČR 2008 pořádaný pod záštitou hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce. Letos dokonce s mezinárodní účastí Slovenska , Belgie a Slovinska.

Odborná porota vybrala letos z 73 krásek osm finalistek a dvě náhradnice. Na základě odborné degustace piv zúčastněných pivovarů si jejich zástupci vybírali tu ,,svoji,, dívku, která bude soutěžit ve finále. Jako první tak měli možnost vybírat zástupci ústeckého pivovaru Zlatopramen. Z nastoupených finalistek na prknech divadla manažer Zlatopramenu Boris Rajdl bez váhání označil dívku s číslem 4. Marcelu Vovsovou z Mělníka (23 let, studentka). Marcela Vovsová právě ukončila vyšší odbornou školu zdravotní a netajila se tím, že jak ona, tak její přítel Martin i celá jejich rodina mají rádi právě pivo Zlatopramen ! Těší se na prohlídku pivovaru v Ústí, kam ji zástupci pivovaru pozvali na exkurzi, aby se seznámila s provozem. Stejné to bude i u ostatních dívek, které si ,, rozebrali ,, zástupci dalších pivovarů. * VOVSOVÁ MARCELA (23let, Mělník) zastupuje pivovar ZLATOPRAMEN. * VOSTRÁ KAMILA (19 let, Postoloprty) zastupuje pivovar BŘEZŇÁK. * BYLÍKOVÁ IVETA (22 let, Chomutov) zastupuje pivovar LOUNY. * KUBÁČKOVÁ KATEŘINA (22 let,Těrlicko) zastupuje pivovar CHYŠE. * JIRÁSKOVÁ ANITA (20 let, Náchod) zastupuje HOLS a.s. s pivem Buriánova kvasnicová 11. * HOCKOVÁ PETRA (25 let, Ústínad Labem) zastupuje ŽATECKÝ PIVOVAR. * ŠIBRAVOVÁ KATEŘINA (19 let, Poděbrady) zastupuje pivovar KUTNÁ HORA. * HOFMANNOVÁ MARTA (25 let, Žatec) zastupuje Rodinný pivovar BERNARD. K těmto osmi českým finalistkám přibudou v samotné soutěži ještě tři dívky, které nominují pivovary a chmelařské oblasti ze Slovenska , Belgie a Slovinska . ,,V létě bude pro finalistky Miss zlatého moku připraveno překvapení, loni se např. koupaly v pivu v Pivních lázních v Chodovaru. Letos to asi bude koupel a radovánky ve vodním ráji a ve vodě s chmelovým extraktem , možná i koupel v čokoládě, chceme dívky překvapit" - prozradil ředitel soutěže Petr Šimáček. České finalistky, doplněné třemi dívkami ze zahraničí, se budou prezentovat při slavnostním Galavečeru Miss zlatého moku, který bude v Žatci v rámci oslav chmele a piva - 51. Dočesné letos 5. a 6. září. Mezi soutěžními disciplínami nebude chybět ruční česání chmele na čas, správné čepování piva, volná disciplína i promenáda v plavkách. Galavečer Miss zlatého moku ČR se uskuteční v žateckém Městském divadle 5. září 2008 od 19 hodin. Vítězné dívky se představí 6.9. také na hlavním pódiu žatecké Dočesné. Spolupořadateli akce jsou: Město Žatec, Ústecký kraj, Sdružení rodáků a přátel města Žatce, Městské divadlo Žatec, Klub Vlasty Buriana, Svaz pěstitelů chmele ČR, Chmelařský institut Žatec, Český svaz pivovarů a sladoven, zúčastněné pivovary. Realizační agenturou je Gejzír ( www.misszlatehomoku.com )

Zdroj: In report.cz

Čtvrteční večery v červenci a srpnu budou už tradičně patřit oblíbenému prázdninovému festivalu Léto s Prazdrojem. První ze série osmi koncertů na Nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj se odehraje už tento čtvrtek, další budou následovat vždy po týdnu.

Léto s Prazdrojem patří k tradičním zpestřením plzeňského léta, letos proběhne již šestý ročník, během kterého se představí na nádvoří pivovaru šestnáct kapel. Stejně jako vloni se pohodové letní večery ponesou v duchu různých hudebních stylů. Návštěvníci se mohou těšit nejen na rock, folk a country, ale i na další žánry, jako je latino, reggae, crossover nebo ska.

„Loňský ročník vzbudil opravdu mimořádný ohlas, průměrná návštěvnost se pohybovala bez ohledu na rozmary počasí kolem 1500 diváků na jeden koncert. Rozhodli jsme se proto zachovat koncepci různých hudebních stylů - také letos budou nádvořím pivovaru znít exotické rytmy, klasický rock i folková muzika,“ říká Markéta Formanová – manažerka rozvoje turistického ruchu z Plzeňského Prazdroje.

Léto s Prazdrojem začíná již 3. července a potrvá do 28. srpna. Kapely se představí každý čtvrtek s výjimkou 17. července, kdy se na náměstí Republiky koná Bohemia Jazz Fest Pilsner Urquell. Vstup na všechny akce v rámci Léta s Prazdrojem zůstává i letos zdarma. Koncerty začínají v 19:30 na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj. Partnerem festivalu je stejně jako vloni společnost Stock Plzeň, takže návštěvníci budou moci ochutnat některý z nápojů portfolia značek firmy Stock.

Program Léta s Prazdrojem 2008:

- 3. 7. Fast Food Orchestra (ska/reggae)

V3SKA (ska/reggae)

- 10. 7. Fleret + Jarmila Šuláková (folkrock)

Nil (crossover)

- 24. 7. Semtex (countrybeat/folk)

Mandrage (rock)

- 31. 7. Uhlíř Jaroslav (písničkář/hudební skladatel)

Petr Mach (rock)

- 7. 8. Ivan Hlas Trio (classic rock/bluess)

L.S.D. (rock)

- 14. 8. Blue Effect (bigbít)

ILL Fish (crossover)

- 21. 8. Son Caliente (latino-cuba)

Santy y su marabú (latino-cuba)

- 28. 8. Bluesberry (bluessrock)

Na Starý Kolena Band (jižanský rock)

Zdroj: Region Plzeň.cz

Belgický pivovarnický koncern se nevzdává v boji o převzetí svého amerického rivala, pivovaru Anheuser-Busch. Svou původní nabídku 65 dolarů za akcii však zatím nezvýšil. Management Anheuseru transakci, která by akcionářům pivovaru vynesla 46 miliard dolarů, odmítl s tím, že je příliš nízká.

InBev zopakoval, že preferuje přátelský dialog. Upozornil však, že učiní vše proto, aby o nabídce mohli rozhodovat přímo akcionáři společnosti. Belgický pivovar už kvůli tomu dokonce podal žalobu, aby akcionářům Anheuseru bylo umožněno vyměnit celou správní radu firmy. Podle analytiků je to krok k vyhlášení tendru na koupi akcií přímo od akcionářů bez nutnosti dohadovat se s vedením Anheuseru.

Nabídka 65 dolarů za akcii podle vedení Anheuseru, který se značkami Budweiser a Michelob ovládá skoro polovinu amerického trhu s pivem, nereflektuje skutečnou hodnotu společnosti. Návrh také údajně nedoceňuje růstový plán, který má Anheuseru pomoci ušetřit až miliardu dolarů ročně.

Pokud by InBev Anheuser-Busch nakonec získal, vznikl by největší výrobce piva na světě. Odborníci navíc poukazují, že by spojení bylo výhodné pro obě firmy. "Tam, kde je silný Anheuser-Bush, nejsou prakticky pivovary InBevu a opačně," míní ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Anheuser-Busch je největší americký pivovar. V České republice je známý hlavně díky sporům s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Ve světě ho proslavily hlavně značky Stella Artois, Beck nebo Bass. V Česku vlastní značky Staropramen, Ostravar a Braník. Do loňského roku byl InBev největším pivovarem na světě. O první místo ho připravila skupina SABMiller, vlastník Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: ČT24.cz

Pivovarská pouť je nejen kulturní akce, ale také megashow

Kroky tisíců lidí mířily v sobotu 28. června na Podskalí. Důvod? Tradiční Pivovarská pouť.

Pavel (43) z obce jen několik kilometrů od Strakonic je jejím pravidelným účastníkem. „Stačí jen Pavel, i tak mě spousta lidí pozná,“ usmíval se, když jsme ho v sobotu zpovídali.

Má rád pivo. Ne tak, že by jich na posezení „vytáh“ 15 nebo 20. Ale pije ho každý den. „Tak nějak jsem si na něj zvykl a mám doma pořád bedýnku. Vydrží mi tak týden, někdy deset dní,“ pokračoval. Není náhodou, že mezi jeho oblíbené filmy patří Postřižiny. „To je tak krásná oslava piva, až srdíčko zaplesá. A bez opíjení,“ dodal. Pije 10 ze Strakonic, někdy si dá Gambrinus. „Když mám ale chuť, tak jednou za čas koupíme bednu Prazdroje,“ hovořil dál.

Ale zpět k Pivovarské pouti. Pamatuje ji jako Nektar pouť a ještě úplně v počátcích, kdy to byly spíše rybářské závody. „V začátku to byly opravdu pivní slavnosti, teď je to mega show se soutěžemi, hodně kapel, vystoupeními a stánky. Ale chápu, že je to v současné době nutné. Kdo chce, tak si dá jen to pivo, k tomu klobásu a má vystaráno. Nikde courat nemusí,“ myslí si pivař Pavel.

Ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice, a.s., Jaroslav Tůma k tomu říká: „Je to hlavně reklama a určitou část vyplňuje i kulturní stránka celé akce. Ale vždy to je prodělek, protože reklamní podnik takového rozměru nikdy nemůže vydělat,“ vysvětlil Tůma.

Přesné začátky nikdo nepamatuje. „Tak před deseti lety. Nejprve jako dny otevřených dveří, potom rybářské závody a pak jako pouť. Ale hlavně, že se to ujalo,“ vzpomíná bývalý vrchní sládek Jindřich Vondřička.

V sobotu se podle odhadů mohlo na Podskalí vystřídat přes 5000 lidí, kteří vypili přibližně 100 hektolitrů piva.

Video a fotogalerie zde...

Zdroj: Strakonický deník | Autor: Petr Škotko

V konzumaci piva se Čechům téměř nikdo nevyrovná. Loňská průměrná roční spotřeba na hlavu činila 158,8 litrů, a to se do statistiky započítává veškerá populace, včetně dětí a mládeže, nebo abstinentů. Drobným kazem na národním pivním rekordu je skutečnost, že 15 až 20 procent z výše uvedené spotřeby u nás zkonzumují cizinci, kteří touží ochutnat pravé české pivo.

Kdybychom chtěli najít příčinu tak vysoké spotřeby piva, nemusíme chodit daleko. Stačí zajít do nejbližší restaurace a podívat se na ceny uvedené v nápojovém lístku. Pivo totiž vychází levněji než nealkoholické nápoje o stejném objemu. To je lákavé zejména pro ty, kteří mají hluboko do kapsy; neberou pak na vědomí fakt, že je konzumace alkoholu poškozuje. K těmto faktorům je třeba připočítat i benevolentní české zákony, jež konzumaci alkoholu mladistvých trestají poměrně mírně, a tolerantní obsluhu, která nalije každému, kdo si o pivo řekne.

Mezi největší pivní výrobce a distributory patří Plzeňský Prazdroj, který s ročním prodejem 10,9 milionů hektolitrů piva ovládá tuzemský trh. Ale největší nemusí být vždy nutně nejlepší. I malé pivovary mohou vařit dobré pivo, které může být pro mnohé dokonce chutnější než piva od velkých pivovarů.

Malé pivovary

V tuzemsku kromě několika velkých pivních skupin působí celá řada malých pivovarů, které se svým ročním výstavem od několika desítek až po 200 tisíc hektolitrů příznivě ovlivňují pivní prostředí u nás. Kromě malých pivovarů v podobě Měšťanského pivovaru v Poličce nebo Pivovaru Černá Hora vaří národní mok i řada menších výrobců, kteří veškerou produkci prodají v pivovarnické hospodě. Mezi ně patří například Pivovar Hukvaldy.

Podle svých zástupců mají malé pivovary svou budoucnost ještě před sebou. Mezi jejich hlavní taháky patří zejména nabídka odlišného piva než těch, která jsou známa z televizních reklam. Rovněž podpora cestovního ruchu v regionech není v pivní turistice zanedbatelná. Dalším kritériem, proč pít pivo z malých pivovarů, je důraz na výběr českých surovin. "Naše pivo není nijak upravováno. Obsahuje veškeré významné prvky, včetně vitamínu B, které jsou ve velkých průmyslových provozech odstraněny filtrací a pasterizací," říká Lubomír Piskoř z Pivovaru Hukvaldy, a dodává: "Pivo má jemný zákal a specifickou chuť."

Rozmístění malých pivovarů na území naší republiky je pro pivního turistu velice výhodné, nacházejí se v každém českém kraji. Výjimkou není ani pivo, které přímo v hostincích vyrábějí jejich nadšení majitelé. Spíše naopak. Kromě zmíněného Pivovaru Hukvaldy se mohou vlastním pivem pochlubit i v Klatovech. V místním pivním studiu Modrý Abbé se vaří černé nefiltrované nealkoholické pivo zvané Pivola. Podobných míst lze v tuzemsku najít desítky.

Muzea, lázně, turistické taháky

Kromě vaření piva nabízejí pivovary i zábavu v podobě muzeí, pivních lázní a jiných taháků, například prohlídek pivovaru. Pravděpodobně nejznámější pivní muzeum se nachází v Plzni. Jeho provozovatelem je Plzeňský Prazdroj a návštěvníci by si rozhodně neměli nechat ujít tamní expozici pivní historie, která je seznámí s historií piva na Plzeňsku.

Pro milovníky piva, ale i pro ty, kteří jej nemusejí, může být zážitkem strávit příjemnou koupel v pivní lázni. Takovou atrakci nabízí pivovar Chodovar v Chodové Plané. Pivní lázeň se skládá většinou z několika částí v podobě koupele, léčivých zábalů, masáží, které nezřídka skončí i ochutnávkou pivní produkce, tzv. „pitnou kúrou“. Mezi návštěvníky jsou žádané i prohlídky pivovarů. Ty nabízí většina tuzemských pivovarů. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si celý areál pivovaru a v rychlosti mohou nahlédnout i pod pokličku výrobního postupu některého známého českého piva. Nejedna prohlídka končí pivní ochutnávkou.

Pivní slavnosti jsou dobrou volbou pro všechny, kteří chtějí ochutnat pivo ze vzdálených pivovarů, které se v daném městě netočí. Pro pivovary jsou zase vhodnou příležitostí, jak se představit potenciálním zákazníkům. Mezi hlavní klady pivních slavností patří zejména skutečnost, že se jich neúčastní velké pivovary. Milovníci piva na nich dostávají prostor pro chuťové experimenty v podobě ochutnávek piv ze vzdálených končin republiky.

Zdroj: Měšec.cz | Autor: Josef Janda

Hanušovický pivovar Holba musel kvůli zvýšené poptávce, která tradičně roste s příchodem léta, posílit výrobu piva. V nepřetržitém provozu nyní pracuje stáčírna sudů a posílená je i varna.

„O jeden den se také prodloužil cyklus vaření, vaří se tedy od neděle až do pátku s kapacitou šesti várek denně. Ve srovnání s obdobím mimo sezónu je to týdně až o 2000 hektolitrů piva více,“ řekla Právu mluvčí pivovaru Hana Matulová.

„Aby byl zajištěn plynulý provoz, najímáme přes léto brigádníky. Pracují především na stáčírně sudů,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. V posledních dnech se podle něj zvýšil odbyt Holby až o třetinu. Pivovar již také letos zaznamenal první rekord. „S prvními vedry v květnu jsme v jednom dni prodali 1263 hektolitrů sudového piva, což je letošní rekord. Letní počasí láká do Jeseníků turisty a poptávka zejména po sudovém pivu roste“ dodal Zíka. Celkový prodej v květnu přesáhl 46 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Právo.cz

Velkolepé klášterské pivobraní přílákalo o uplynulém víkendu tisíce lidí do areálu místního pivovaru. A nenudil se tam nikdo!

Pivo teklo proudem a milovníci zlatavého moku si připadali jako v nebi. Řeč je o 15. ročníku tradičního Klášterského pivobraní.

Nedočkaví návštěvníci začali proudit do areálu Pivovaru Klášter už krátce po jeho začátku. Stolky a lavičky na obou nádvořích se pomalu začínaly plnit návštěvníky s kelímky piva v ruce. Někteří si s sebou na pivobraní dokonce přivezli i své vlastní pivní sklenice, aby si chuť piva co nejvíce vychutnali.

Do Kláštera dorazili lidé i z poměrně velké dálky. Kromě lidí Boleslavska se přijeli pobavit také lidé z Mělnicka, Prahy nebo Liberce. Jako už tradičně dorazili do Kláštera i Medvědi z Liberce. Skupina nadšenců a milovníků klášterského piva. „Jezdíme sem už jedenáct let. Poprvé nás sem přijelo asi sedm, ale dnes nás je tady přes dvacet,“ řekl Boleslavskému deníku Jan Bitman. Přehlédnout je nemohl snad nikdo. Tradičně totiž mají všichni na sobě speciální tričko určené jen pro tuto příležitost. „Každý rok si necháváme vyrobit nové s jiným motivem,“ dodal dále Bitman.

Na všechny návštěvníky čekal bohatý program. Nejrůznější kapely všech hudebních žánrů se neustále střídaly na pódiu. Tanečně nadaní návštěvníci pak na ploše pod pódiem předváděli své taneční kreace. Tančili všichni, od těch nejstarších až po nejmladší věkovou kategorii.

Klášterské pivobraní se během dne neslo i v duchu pivních soutěží. A zájemců soutěžit bylo víc než dost! V kategorii mužů se dokonce přihlásilo tolik lidí, že se muselo soutěžit na etapy. Úkol soutěžících byl naprosto jednoduchý. Co nejrychleji dostat do svých útrob tuplák piva! A jak moderátor soutěže několikrát poznamenal, uvnitř těla alespoň na chvíli udržet.

Na všechno bedlivě dohlíželi porotci, kterým neuniklo nic. Vše muselo být podle pravidel. Kdo by chtěl švindlovat, tvrdě by narazil.

Start! Šestice soutěžících se chopila svých tupláků a zlatavý mok začal pomalu mizet ze sklenic. Některým pivo teklo nejen po obličeji, ale i po celém těle. Radost nakonec měl snad každý, kdo do sebe tuplák piva dokázal dostat.

Ženy byly ušetřeny! Soutěžili jen v pití půllitru piva. Ale i to dalo některým pořádně zabrat.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek

V Holbě dnes (13.6.2008) přivítali symbolického 2008-ého návštěvníka. Stal se jím Petr Hejda, který přijel do pivovaru se skupinou cyklistů z Olomoucka, aby se podívali jak se ryzí pivo z hor vaří.

„ Na kole si většinou dám nealkoholické pivo, tady v Jeseníkách je Holba v každé hospodě, to je příjemný. Místní to tady nazývají krajem ryzího piva z hor,“ s úsměvem říká pan Hejda, který si z pivovaru odnesl glejt zlatého moku Holba a batoh plný piv. Hanušovický pivovar je jeden z posledních, kde mohou návštěvníci navštívit všechny provozy. Jinde v pivovarech je sledují už jen na obrazovce.

„Ročně Holbou provedeme více než 5 tisíc účastníků exkurzí, největší zájem je v létě v době dovolených. Prohlídka, která trvá necelou hodinu, začíná na varně. Ta tradičně sklízí největší obdiv a hned po ní následuje spilka. U nás jsou to otevřené kádě plné piva, kde pivo přirozeně kvasí. Téměř každý si tady vzpomene na známé Postřižiny a koupel sládkové,“ říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba. Exkurzi uzavírají ležácké sklepy a společné posezení při ochutnávce. Zájem je velký, proto je nutné prohlídku i ochutnávku předem objednat.

Zdroj a foto: Holba.cz

V sobotu 28. června se uskutečnily na třech místech Havlíčkova Brodu Slavnosti piva, jimiž si Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. připomněl 174. výročí své existence.

Od poledne mířili zájemci do areálu pivovaru, kde na ně vedle tradiční zabíjačky a piva REBEL čekaly také exkurze.

Scéna v parku Budoucnost byla po celý den v duchu dechové a swingové hudby, Havlíčkovo náměstí hostilo české kapely v čele se Support Lesbiens. Lidé se bavili s pivem REBEL až do pozdních nočních hodin.

Zdroj: HB Rebel.cz

V Litoměřicích by se opět mělo začít vařit pivo. Město pravděpodobně odkoupí zbývající část někdejšího Měšťanského pivovaru, v němž se přestalo pivo vyrábět před šesti lety. Zastupitelé na svém posledním zasedání schválili záměr pivovar odkoupit.

„Město koupilo bývalou lahvárnu, na jejímž místě se podařilo vybudovat parkoviště, upravit Hvězdárnu a budovu laboratoří a otevřít park. Do budoucna plánujeme udělat kompletní rekonstrukci hradu a celého Tyršova náměstí. Zůstávají nám tam ale výrobní haly pivovaru. Chceme zabránit rozprodeji areálu a vytvořit tam něco smysluplného, případně oslovit investora, který by obnovil v menším rozsahu výrobu piva,“ vysvětlil starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

Dodal, že důvodem pro schválení záměru koupě byla i obava, aby ve zbývající části pivovaru nevznikla další tržnice. Jsou podle něj sice možnosti dotačních titulu, ale město počítá spíše se získáním investora pro výrobu, pivní muzeum, pivní lázně a podobně.

„Byl bych samozřejmě jako litoměřický patriot rád, kdyby se výroba piva do města vrátila. To, že se vedení města pro takový krok odhodlalo, je chvályhodné. I když areál pivovaru už není kompletní, říkám: pozdě, ale přece,“ reagoval na zprávu Luboš Sekera.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Ivo Chrástecký