První muzeum historických automobilů v Libereckém kraji vzniká od začátku roku v prostorách pivovaru ve Vratislavicích nad Nisou. Městská část Liberce, kde přišel na svět před bezmála sto třiceti lety slavný konstruktér Ferdinand Porsche, se tak má již v létě pyšnit rozsáhlou expozicí automobilismu. Vratislavický pivovar, který je také investorem akce, se rozhodl muzeum umístit do dvoupatrové budovy bývalé kotelny. Ta se podle zaměstnanců pivovaru desítky let nepoužívala. Podle zakladatelů otevře muzeum své brány nejdříve 1. května, konečnou podobu bude však mít až koncem června. (Pivní kurýr)

Pivní patriotismus - hrdost na svou značku a zásada, že ke každé oblasti patří místní pivo, stále platí. Jeho hranice je ale značně posunutá. Ani místní pivovary už neberou jako ostudu fakt, že v hospodách dostávají mnohem větší prostor značky celorepublikově známé. Je to samozřejmost. "Patriotismus funguje, bez něj bychom tady nebyli, nemůžeme si ale nalhávat, že by všichni kolem našeho pivovaru pili jen naše pivo. Přímo před naší bránou je hospoda, která nás neodebírá. Točí se hlavně plzeňské pivo. Naším úspěchem je, když se vedle jejich pípy objeví také pípa s naší značkou," řekl sládek vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš. V Libereckém kraji jsou tři pivovary. Svijany, Malý Rohozec a vratislavický Hols. Jejich pivo v kraji odebírá přes pět set hospod. Celonárodně známé značky jich v oblasti zásobují přes tisíc. "Pivo vozíme zhruba do čtyř set restaurací. Každým rokem nám jich ale řada přibývá. Můžu říct, že se nám daří," poznamenal ředitel svijanského pivovaru František Horák. Spokojené jsou pochopitelně i nadnárodní pivovary. Do kraje míří hlavně Prazdroj, a Staropramen. "Máme u vás přes osm set hospod. Chtějí nás hlavně ve větších městech a čekáme ještě nárůst. Nejvíce žádaná je desítka Gambrinusu," uvedl mluvčí plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. Každý pivovar má své výspy. "Svijany točíme v Liberci, Jablonci, ve Frýdlantě nebo v Hrádku. Tam to jede hodně dobře," řekl Horák. Vratislavice se prosazují hlavně v Liberci. "Liberec, Frýdlant, Varnsdorf - tam jsme silní. V Jablonci, i když jsme hned vedle něj, ne. Zaprvé tam byla vždy rivalita s tamním pivovarem, takže lidi z Jablonce by nás nikdy nepili, zadruhé nás tam hodně zastavily Pražské pivovary, které nás v devadesátých letech zrušily. Dva roky, co jsme nefungovali, nás stály hodně hospod. Zabrali je jiní," sdělil Hostaš. Malý Rohozec se drží na Turnovsku, kde vozil pivo zhruba do dvaceti hospod. Jak se mu ale bude dařit dál, je otázkou. Pivovar je v konkurzu a bojuje o svou záchranu. V celokrajských počtech je poněkud bokem Českolipsko. Malý Rohozec ani Vratislavice tam moc neznají a o mnoho lépe na tom nejsou ani Svijany. "Tam nijak moc nejsme. Ještě tak třeba kolem Sloupu. Jinak tam vítězí pivovar Velké Březno a pak Plzeň," uvedl Horák. Na patriotismus zdejší pivovary sázejí. "Samozřejmě. Patriotismus je důležitý. Nejvíce ten vyloženě nejbližší. Proto také naprostá většina produkce končí kolem našeho komína," konstatoval Horák. "Tady taky podporujeme různé bály, točíme na poutích, děláme vlastní slavnosti piva, na něž lákáme každým rokem tisíce lidí." Vratislavice patriotismu přisuzují své znovuzrození. "Po našem znovuobnovení jsme se zvedli jen díky tomu, že na nás lidé nezapomněli a začali si nás, byť pod novou značkou, opět kupovat," připomněl za Vratislavice Hostaš. "Zůstali nám hlavně fajnšmekři a pak taky vyloženě patrioti, již se nedokázali smířit s tím, že by někdo měl zrušit jejich pivovar." Celostátně známé pivovary ostatně patriotismus také nepodceňují. "Na severu Čech mají tamní pivovary silnou pozici a my je považujeme spolu s Plzní za největší konkurenty. Lokální patriotismus tam je opravdu silný," řekla za Pivovary Staropramen Simona Krutová. K tomu ale, aby se patriotismus zhroutil, stačí málo. "Lidé chodí do hospody hlavně za prostředím. To, jakou tam najdou značku, je až na druhém místě," přiznává Hostaš. Lidé jeho slova podporují. "Jsem rád, když mám v restauraci pivo, na něž jsem zvyklý. Pokud by ho ale hospodský vyměnil za jiné, tak jinam nepřejdu. Takový patriot není asi nikdo. Prostě bych změnil značku," řekl v liberecké restauraci Kůlna Jan Malý. Atak největšími patrioty zůstávají pivovarští sládci. Ti by své pivo neopustili. "Já určitě ne," mínil vratislavický Hostaš. Svijanský sládek Petr Menšík hovořil obdobně: "Sládek, který přejde, je špatný sládek. Navíc, pivo se nesmí dělat pro výplatu, ale pro to, že ho člověk má rád." A čeho by v pivním patriotismu chtěly pivovary dosáhnout? Snad každý škodolibě sní o tom, mít svou hospodu v místě druhého pivovaru. "No, do Svijan bychom se se svým pivem dostali rádi. Oni jsou před naší bránou taky," doplnil s úsměvem Hostaš.

Jaké pivo se točí v hospodách Libereckého kraje? Převahu v hospodách Libereckého kraje mají nadnárodní pivovary, spokojené jsou ale také pivovary místní. Do kolika hospod kdo vozí své pivo? Plzeňský Prazdroj - 800 hospod, se značkami Prazdroj a Gambrinus; Pivovar Svijany-400 hospod; Pivovar Staropramen - 200 hospod; Pivovar Hols - 130 hospod se značkou Konrád; Drinks Union - pivovary Velké a Krásné Březno - 70 hospod se značkami Březňák a Zlatopramen; Pivovar Malý Rohovec - 20 hospod. Počty hospod vycházejí z údajů pivovarů a jsou přibližné hodnoty. (Mladá fronta DNES)

Žatecký pivovar je opět jedním ze symbolů žateckého regionu. Poté, co se v roce 2002 zachránil takřka v hodině dvanácté před uzavřením, dokázal se v roce 2003 úspěšně vrátit na svoje tradiční trhy. Svědčí o tom 52 % - ní nárůst prodaného piva oproti roku 2002. Jedná se o jeden z nejvyšších nárůstů prodeje mezi českými pivovary v loňském roce. Tržby pivovaru vzrostly meziročně o 70%.

„Nejvíce si cením skutečnosti, že se zvýšil prodej prémiových ležáků, tedy piv ve vyšší cenové hladině, což potvrdilo náš odvážný předpoklad, že je-li pivo opravdu kvalitní, svojí cestu si ke spotřebiteli vždy najde. Ani v budoucnu tedy nepůjdeme cestou laciného piva vařeného ve velkých objemech, protože bychom mu nemohli dát takovou péči jakou chceme“, komentoval úspěch pivovaru jednatel společnosti Ing. Tomáš Lejsek.

Výrobní program Žateckého pivovaru je tvořen klasickou řadou světlých piv Žatec Světlé (10%), Žatec Premium (11%) a Žatec Export (12%), vyráběných z nejkvalitnějších surovin, především světově proslulého žateckého chmele a českého a moravského sladu bez použití chmelových extraktů.

I podle obchodního ředitele společnosti, Ing. Radka Vincíka je možné rok 2003 hodnotit jako povedený. „Sázka na kvalitu se vyplatila. Myslím, že neustálá snaha některých výrobců o co nejlacinější výrobek tak trochu zavání podceňováním spotřebitelů. Věřím, že se nám podařilo přesvědčit zákazníky, že kvalitní výrobek a služby umějí poskytnout i malé firmy, s kterými se navíc zákazníkům velmi dobře komunikuje“, dodal Ing. Vincík.

Pro rok 2004 počítá pivovar s nárůstem produkce piva o cca 20% ve srovnání s rokem minulým. Získání prvých úspěšných zkušeností s exportem na náročné trhy EU se promítá v plánovaném růstu prodeje ležáku. Po výrazných investicích do oprav výrobní technologie a administrativních prostor by měl být rok 2003 rokem finanční stabilizace. Krokem k tomu bude i plánované a avizované zvýšení cen o zhruba 5%, které proběhne v únoru letošního roku.

V Žateckém pivovaru však nechtějí usnout na vavřínech. Podle slov Ing. Lejska na konci ledna přijde na trh pivo uvařené za použití nových surovin ze sklizně 2003 a dosavadní průběžné ochutnávky ukazují na úspěšnou spolupráci se soukromými sladovnami v Benátkách nad Jizerou a Mšenu a s Chmelařským institutem v Žatci. (deník Lučan)

Rodinný pivovar Chodovar otevře 1.října ve svém areálu tříhvězdičkový hotel s devadesáti lůžky, jehož součástí budou od příštího roku také první pivní lázně na světě. Příští rok zahájí stavbu levnější turistické ubytovny pro dvě sta hostů. Řekl to Jiří Plevka, spolumajitel pivovaru, který vidí perspektivu zejména ve spojení výroby tradičního českého ležáku s turistikou. Hotel vznikne z bývalého statku z roku 1887, který se nalézá v sousedství výrobny piva. Dalších čtyřicet lůžek přibude do dvou let v navazujícím objektu. Ubytovnu, v níž budou také bowlingové dráhy, představí firma z bývalé sladovny. "Chceme mít v Chodové Plané takový Pivoland", uvedl Plevka. (Pivní kurýr)

Další generaci zákazníků si prý chce malý pivovar Chodovar vychovat pomocí pivního džemu v barvě zlatavého moku, jehož první várku dne 22.3.2004 vyrobil. Složení je tajemstvím pivovaru, ale jedna ze surovin je dvanáctistupňový tradiční český ležák. Obsah alkoholu je však zanedbatelný. Firma začne džem vyrábět až pro budovaný hotel Sládek v areálu pivovaru, který chce otevřít 1. října. „Když si děti napatlají k snídani na chleba s tenkou vrstvou másla hodně džemu a snědí denně čtyři krajíce, tak tu závislost na pivu Chodovar vybudujeme,“ řekl s nadsázkou sládek a spolumajitel západočeského rodinného pivovaru Jiří Plevka. Podle něj však chce podnik džem nabízet zejména k příjemným snídaním v menu svého hotelu. Děti si už brzy budou moci dopřávat se svými otci chmelovou pochoutku. Jen místo tradičního ležáku jim rodiče budou muset koupit pivní džem. S ním chce západočeský pivovar Chodovar oslovit budoucí generace pivařů. (Mladá fronta DNES)

Nejmladší, ale nejdynamičtěji se rozvíjející letní akcí nebo spíše soubor akcí v Plzni je Léto ve světě piva. Jen čtvrteční koncerty na nádvoří plzeňského pivovaru loni navštívilo přes 22 tisíc lidí. Jestli jich letos přibude, si nikdo netroufne odhadovat. Koncerty sice zůstanou na pořadu čtvrtečních večerů, jejich seriál ale začne až v červnu.

Podle organizátorské skupiny pracovníků Plzeňského Prazdroje budou jiná kritéria výběru interpretů. Snahou samozřejmě bude přilákat lidi na známé kapely. Pořadatelé ale nechtějí ty úplné špičky. Chtějí se totiž vyhnout tomu, aby areál navštívilo více lidí, než je jeho kapacita, jak se to stalo loni při vystoupení Divokýho Billa. I při velkém počtu lidí by ale letos neměl být problém hudebníky lépe vidět. Na nádvoří se totiž už na sklonku jara objeví promítací plátno. Uvažuje se, že by se na něj promítal obraz z jeviště.

Plátno bude mít ale mnohem důležitější význam. V době konání letošního mistrovství Evropy ve fotbale na něm přítomní uvidí většinu televizních přenosů. V případě, že vstřelí český tým branku, pak dostanou všichni hosté pivo zdarma. Nápoj za úspěch našich sportovců už mohli hosté vychutnat v sousední restauraci Na Spilce během semifinálové série plzeňských hokejistů se Zlínem a už za pár dní se bude bezplatně servírovat za góly české hokejové reprezentace. (Plzeňský deník)

Nejlepší práce z deseti ročníků mezinárodní soutěže kresleného humoru na téma pivo budou od čtvrtka k vidění v galerii Pivovarského muzea v Plzni. Na slavnostní vernisáži v 17. hodin výstavu Zlatý soudek představí slovenský karikaturista Fedor Vico.

"Myšlenka zorganizovat tuto soutěž vznikla v pivovaru Šariš v roce 1994 a její počátky se váží k satiricko-humoristickému časopisu Bumerang, pod jehož patronací proběhly první čtyři ročníky. Během deseti let došlo do soutěže tisíce výtvarných děl od stovek autorů z celého světa," řekl Vico. Podle něho je téma pivo nevyčerpatelné. "V hlavách kreslířů se stále rodí nové a nové nápady. Pivo je inspiračním fenoménem," prohlásil slovenský karikaturista, jehož snem je vybudovat první pivní galerii na světě se stálou expozicí humoru o pivě.

V letošním ročníku soutěže získal mezi 203 autory z 28 zemí hlavní cenu Břetislav Kovařík z České republiky. "Návštěvníci muzea uvidí přes 130 kreseb, mezi kterými budou i oceněná díla z předchozích ročníků," řekla pracovnice pivovarského muzea Andrea Hvízdalová. Podle ní při slavnostní vernisáži nebude chybět ochutnávka české a slovenské kuchyně a také degustace slovenského piva Šariš. (Právo)

Zatímco někteří větší výrobci pěnivého moku vyhlásili zvýšení ceny piva, z pivovaru Regent přichází pozitivní zpráva. "Minimálně do konce letní sezony ceny piva udržíme," sdělila obchodní ředitelka společnosti Bohemia Regent Hana Hadačová. Pivaři se dočkají jedenáctistupňového piva a další novinkou jsou obnovené prohlídky pivovaru. Majitel pivovaru Ferdinand Stasek zároveň vyvrací fámy o tom, že by měl nejstarší český pivovar prodat. "O tom rozhodně neuvažuji. S pivem Regent se dostáváme na východní trhy. Naopak jsme koupili i chátrající pivovar ve Studené, kde po rekonstrukci vznikne provoz podobný malým rodinným pivovarům," reaguje. Je ale pravdou, že o Regent usilovali zahraniční zájemci, kteří v Čechách některé regionální pivovary vlastní. (Českobudějovické listy)

Měla to být poměrně jednoduchá záležitost. Po více než roce, který uplynul od doby, kdy státní instituce oznámily, že prodají lokální pivovar Nektar Strakonice, je však vše při starém. Pivovar, jehož zakladatelem je přes zbytkový státní podnik Pivovary České Budějovice, Ministerstvo zemědělství, stále patří státu. Podle informací HN za to může především nízké ocenění majetku určeného k privatizaci. Žádná z institucí nechce přesná čísla sdělit. Podle důvěryhodných zdrojů blízkých privatizaci má být účetní hodnota pivovaru se základním kapitálem 55,7 miliónu korun zhruba 115 miliónů korun. Jeho majetek ale měl být oceněn jen na 42 miliónů. Ministerstvo financí proto materiál už vloni vrátilo zpět zakladateli. "Nový materiál ještě nemáme," sdělila mluvčí Ministerstva financí Eva Nováková. Hugo Roldan z tiskového oddělení Ministerstva zemědělství říká, že se tak stane nejpozději do poloviny dubna. "První cenový odhad bral ohled na další investice, které by do firmy nový vlastník musel vložit," hájí rozhodnutí úřadu Roldan. Podle něho Ministerstvo financí s odhadní cenou nesouhlasilo ani ne tak kvůli její výši, jako spíš se způsobem, jak se k ceně došlo. Zdroj z Ministerstva financí ve své námitce uvedl, že ocenění působí dojmem, jako by se netýkalo funkčního podniku, ale firmy dávané do likvidace. "Prodejní cena by měla umožnit další existenci a rozvoj firmy," upozorňuje však Roldan. Jasná není nejen hodnota firmy, ale ani způsob jejího odstátnění. Zatím se mluvilo nejvíc o přímém prodeji městu Strakonice. Jeho zastupitelé proto už loni schválili založení provozovatelské akciové společnosti Měšťanský pivovar Strakonice a otevření investičního úvěru do 50 miliónů korun u ČSOB. Tím vytvořili předpoklad k tomu, aby město mohlo pivovar koupit. "Prodej městu je stále preferovanou variantou. Nic však není rozhodnuto," uvedla Nováková. Vyloučena tedy není ani veřejná soutěž. O formě odstátnění musí rozhodnout právě Ministerstvo financí. Pivovar Nektar byl založen v roce 1649 a patří mezi nejtradičnější v zemi. V současnosti zaměstnává zhruba osm desítek lidí a vloni vystavil 88 tisíc hektolitrů piva, rok před tím 95 tisíc hl. Jeho výrobní kapacita ale umožňuje produkci až 225 tisíc hektolitrů. Té ale naposledy dosáhl v roce 1990. (iHNed)

Značka Budweiser Budvar získala ve Velké Británii titul Cool Brand Leaders a zařadila se mezi TOP 50 britských značek. O udělení titulu Cool Brand Leaders rozhoduje organizace nezávislých odborníků v oblasti řízení a image značky Superbrands, která působí v 25 zemích. Budějovický Budvar loni na britské ostrovy vyvezl 108 000 hektolitrů piva, což znamenalo nárůst prodeje o 46,7 procenta.

Nikola Dřevínková z agentury ExMise Public Relations, která českobudějovický pivovar mediálně zastupuje, řekla, že titul může získat pouze výjimečná a ceněná značka. "Jednoduše značka, která má šarm a odráží výjimečný vkus a styl svých konzumentů," uvedla. Budvar v Londýně loni pronikl například do sítě stylových restaurací Conran Restaurants nebo do oblíbeného soukromého klubu Groucho Club, který navštěvují hlavně umělci.

Luke Wade ze společnosti Budweiser Budvar UK odhadl, že ocenění se snaží získat kolem 7000 značek. Mezi značkami piva se to zatím podařilo jenom třem. Budějovický Budvar je ve Velké Británii jedničkou mezi českými pivy a objemově nejrychleji rostoucím prémiovým ležákem v gastronomických zařízeních. Budějovický Budvar exportuje do téměř 60 zemí pěti světadílů. Pivovar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. Své obchodní pozice a práva k ochranným známkám brání před útoky společnosti Anheuser-Busch, s níž vede přes 40 soudních sporů a na 70 správních řízení před patentovými úřady. (Budvar n.p.)

O sto procent zvýšil za poslední tři roky Plzeňský Prazdroj výrobu tmavého piva ve svém závodě Velké Popovice. Loni se ho prodalo téměř 100 000 hl, což byla skoro desetina odbytu velkopopovického pivovaru. Jeho produkty byly nejvíce rostoucími značkami z portfolia Prazdroje. Podnik přichází s reklamní ofenzívou a letos počítá s dalším výrazným růstem prodeje tmavého piva. Řekl to mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. Kozel také obdržel už popáté za sebou ocenění Tmavé pivo roku, které udělují čtenáři časopisu Pivní kurýr. (Pivní kurýr)

Pivovar Benešov, společnost s ručením omezeným, jehož většinovým vlastníkem byla akciová společnost JNC, změnil na konci minulého týdne majitele. "Novým majitelem se stala společnost TRIOCAR - 3Š spol. s r.o. (Pivovarská 170, Beroun, jediným společníkem je Zdeněk Švehla z Prahy) , která odkoupila jak devadesát procent Pivovaru z držení JNC, tak mých deset procent," uvedl Libor Hubáček, dřívější společník Pivovaru Benešov. Nový majitel pivovaru bude podle Hubáčka i nadále v Benešově vyrábět pivo. Do pivovaru by však měl přinést impuls v podobě finančního pokrytí investic v oblasti technologií a marketingu. Hubáček bude v pivovaru pracovat i pod novým majitelem. "Nechci prchat," tvrdí. "V pivovaru i nadále zůstávám, ovšem na funkci exportního manažera," dodal. Transakce by měla přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti benešovského pivovaru, který by si měl i nadále uhájit pozici na českém pivovarském trhu. (Benešovský deník)

V letošním roce Lobkowiczký pivovar ztrojnásobil výrobu. "Dvě třetiny produkce jdou na export. Největšími partnery jsou Německo, Švédsko a Itálie," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek.

Pivovar vytvořil nová pracovní místa . Ředitel Peniaštek potvrdil, že zvýšení produkce znamenalo vytvoření nových patnácti pracovních míst. "Zajištění takového extrémního navýšení bylo i finančně náročné. V tuto chvíli je v pivovaru 12 tisíc hektolitrů piva, což odpovídá 25 tisícům sudů. Nedá se říci, že bychom se topili v penězích, ale pro pivovar je to jednoznačně pozitivní rozmach, který znamená i rozvoj na několik dalších let," konstatoval Peniaštek s tím, že pivovar počítá s investicí do strojního zařízení, které zaměstnancům ušetří fyzicky namáhavou práci. "Nyní konkrétně řešíme paletizaci a depaletizaci. Snažíme se minimalizovat ruční manipulování s bednami. Vyřešit by to měly dva stroje, které chceme realizovat," dodal.

Sládek pojede do Ruska. Peniašteka těší, že se pivovaru podařilo uzavřít smlouvu na licenční výrobu piva Lobkowicz do Ruska. "Vyrábět pivo podle přesné naší receptury bude malý ruský moderní pivovar. Náš sládek by měl během měsíce jet do této oblasti a tam na technologii naší receptury uplatnit," potvrdil, že k ruským spotřebitelům se dostanou výrobky v totožných obalech, se stejnými víčky i vinětami. Jedinou změnou bude text psaný azbukou. "Pro nás je to možnost dalších příjmů a získání zkušeností z jiného podobného pivovaru. Půjde o oboustranně výhodnou spolupráci. České pivo tam má reputaci. Pokud by měl Rus jmenovat tři věci, které se mu vybaví při slovech Česká republika, bude jedním z pojmů pivo," tvrdí ředitel. "V červnu by mělo být první pivo na ruském trhu. Orientačně plánujeme realizovaný prodej ve výši 10 tisíc hektolitrů ročně," upřesnil.

Jedou na doraz. Pivo z Lobkowiczkého pivovaru prorazilo také do Dominikánské republiky, kam pivovar exportoval 15 tisíc lahví Démona.

"Odbavit další kontejner bychom měli v dubnu," doplnil ředitel Peniaštek informaci. "Řešíme problém kapacity pivovaru. Jedeme na sto procent, polovička zaměstnanců dělá ve dvou směnách, někde musí pivovar jet non-stop: na sladovně, varně, spilce, kotelně," vysvětlil, že problém spočívá v tom, že pivovar je stavěn na 100 tisíc hektolitrů na rok, ale stočit by stihl trojnásobné množství. Austrálie, Kanada jsou dalšími zeměmi, ve kterých je výraznější poptávka po vysokochlumeckém pivu. Rýsují se i další odbytiště. "Dnes nám přišla e-mailem poptávka z Chile," řekl Peniaštek.

Vstup do Unie do kapsy. Pivovar v nejbližších měsících zdražení piva nechystá, i když by k tomu měl logické důvody. "Nemohu garantovat, jak dlouho ceny udržíme. Aktuálně se cena ječmene zhoupla nahoru, tím se nám slad během posledních třiceti dnů prodražil o 15 procent. Na celkové výrobní náklady to má dopad tři procenta. Také vstup do EU nám vyvolal nepřímé náklady a nároky na zabezpečení legislativy, hygienu provozu, bezpečnost práce, což nám zvýšilo náklady pivovaru o další dvě procenta," vysvětlil ředitel. (Příbramský deník)

Postřižinský Bogan se jmenuje nové nymburské pivo. Premiéru měl nápoj v sobotu u příležitosti vzpomínky na nedožité devadesátiny spisovatele Bohumila Hrabala. "Bogan byla Hrabalova přezdívka ve skautském oddílu," říká ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Jak byste charakterizoval nové postřižinské pivo? V čem je jiné než ostatní?

Je to jedenáctapůlstupňové pivo vařené pouze ze žateckého chmelu. Proti klasickému světlému pivu se liší tím, že do něj byl přidán karamelový sirup. Chuť je proto jemnější.

Představení nové značky jste naplánovali záměrně na den oslav Hrabalových narozenin? Ano, je to tak. Lidé v Kersku byli první, kdo ho ochutnali. Připravovali jsme ho půl roku, protože jsme dlouho zkoušeli chutě. Vyváženost piva nebyla od začátku správná. Buď bylo sladké, anebo v něm nebyl karamel vůbec cítit.

Lidé jsou zvyklí také na stylové doplňky, jako jsou ubrusy nebo tácky... Během dvou až tří měsíců by se měly tyto drobnosti objevit v hostincích a restauracích.

Jaký je váš vztah k Bohumilu Hrabalovi? Znal jsem ho od roku 1987 a mám na tu dobu příjemné vzpomínky. Občas to s ním nebylo lehké, protože jsme za ním třeba přijeli a on si stěžoval, že je mu zle. Potom se ale přiznal, že tady v Hájence snědl půlku kachny a vypil pět piv a potom trvalo, než se z toho dostal. Nemůžu si ale dovolit říct, že jsme byli přátelé, přestože by to bylo hezké. (iDnes)

Nejmenší pivovar v republice postavil už před čtyřmi roky pivovarník Vendelín Krkoška (52) z Liberce. Letos pomohl se stavbou podobné miniatury na honduraském ostrově Roatan. České pivo tam ostrované ochutnali poprvé a podle průzkumu jim zachutnalo. "Na Roatanu mohli koupit jen honduraské pivo v plechovkách. Byl to hodně zvláštní zelený nápoj a po pivu vůbec nechutnal," otřásl se Krkoška.

" Moje stavba pivovaru na koleně zaujala čechoamerického malíře Jiřího Mášku. Převzal technologii a první český pivovar na Roatanu zkolaudujeme už na jaře," předeslal Krkoška. Jedna várka pivovaru Vendelín v libereckém Harcově obnáší jeden hektolitr a za rok uvaří asi 150 hektolitrů. "Na Roatanu počítáme s vyšší produkcí, deseti hektolitry denně. Pořád to ale bude miniaturní pivovar, zhotovený jen kutilskými prostředky," objasnil Krkoška. Dodal, že ostrovanům nabídnou dva druhy piva, standardní kvasnicový ležák a luxusní patnáctistupňový mok pro znalce.

"Českobudějovický emigrant a malíř Jiří Máška (48) byl první realizátor pivovárku v exotické zemi. Mezitím se ozvali další pivovarníci z USA, afrických států, Švédska a Řecka. Všichni byli původem z Čech a ohlásili se na konzultace," podotkl pivovarník. Připustil, že kutilský pivovar se spotřebou jen v místě výroby stačí k uživení rodiny, ale nikoliv ke zbohatnutí. "Pracoval jsem dvaatřicet let ve vratislavickém pivovaru. Po jeho zrušení v devadesátých letech jsem se už nedokázal smířit s jinou prací," vysvětlil Krkoška. (Blesk)

Januárová prezentácia slovenských výrobkov na výstave Grüne Woche v Berlíne bola úspešná. Medzi 1520 vystavovateľmi z 52 krajín sveta (z toho 106 pivovarov) sa zúčastnilo 13 podnikov zo Slovenska, okrem iných producentov syra či mäsových výrobkov. Výrazný úspech však zaznamenalo slovenské pivo. Návštevníci Grüne Woche označili pivo Marína vyrábané topoľčianskym Topvarom za najchutnejšie zo všetkých, ktoré boli prezentované na výstave. Anketu uskutočili na 1038 respondentoch, z čoho 68,7 % opýtaných uviedlo, že zo všetkých pív na výstave im najviac chutila tmavá Marína. Slovenská expozícia patrila medzi najnavštevovanejšie, čo potvrdilo aj riaditeľstvo výstavy v Berlíne. (Národná Obroda)

Nákladem 13 miliónů korun modernizoval Pivovar Radegast provoz své sladovny. Ta je druhou největší v republice s roční produkcí 27 000 tun sladu. Jde o nejvýznamnější investici nošovického pivovaru v uplynulém finančním roce, který ve skupině končí 31. března. "Vylepšili jsme chlazení klíčícího ječmene, což dovolí stabilizovat kvalitu sladu i v horkých letních dnech s příznivým dopadem na jakost piva," vysvětlil Petr Kwaczek, manažer výroby pivovaru. Pivovar, jenž patří do skupiny Plzeňský Prazdroj, ročně produkuje se svými 300 zaměstnanci přes 2 milióny hektolitrů piva. (Hospodářské noviny)

Světlý ležák Zubr Premium získal také letos medaili v prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX - PIVO 2004. Obsadil třetí místo v konkurenci třiadvaceti známých pivních značek. "Letošní úspěch opět potvrzuje kvalitu přerovského piva, které v posledních sedmi letech získalo již sedmnáct různých ocenění a patří tak k nejlépe hodnoceným značkám na trhu," sdělila Právu mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. "Kategorie ležáků je obecně vnímána jako elitní a její produkty jsou obvykle chloubou každého pivovaru," dodal k poslednímu úspěchu ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda. (Právo)

Pivovar Zubr investuje celkem čtyři miliony korun do rekonstrukce přerovské restaurace Michalov, která je na seznamu historických památek. Hostinec již v závěru devatenáctého století provozoval místní akciový pivovar a nyní jej má Zubr pronajatý od přerovské radnice. Cinkot pivních půllitrů by se měl opraveným interiérem restaurace rozeznít již letos v květnu. "Chceme přispět k oživení starých tradic a současně vybudovat stylovou moderní restauraci, jež přispěje ke zvýšení kultury konzumace českého piva," řekl ředitel Pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Dodal, že příprava rekonstrukce Michalova prošla náročným schvalovacím procesem a na průběh již zahájené rekonstrukce dohlížejí odborníci na památkovou péči. "Je to historický objekt, a proto si jeho rekonstrukce vyžádala zvláštní opatření, což pro investora mnohdy znamená ústupek od původního záměru. Rozhodující je konečný výsledek a ten očekáváme velmi dobrý také díky spolupráci s magistrátem města i památkáři," podotkl Svoboda. Restaurace Michalov by podle něj měla mít i vlastní venkovní zahrádku, jejíž výstavbu bude financovat přerovská radnice, která již nechala zrekonstruovat nedaleký altánek, park i promenádu. "Věříme, že se park i restaurace opět stanou místem příjemných setkání, tak jako tomu bývalo dříve," poznamenal Svoboda. Pivovar Zubr je společně v pivovary v Litovli a Hanušovicích součástí čtvrté největší tuzemské pivovarnické skupiny PMS Přerov, která loni zvýšila výstav piva meziročně o 1,16 procenta na bezmála 965.000 hektolitrů. Pivovary Zubr, Holba a Litovel se soustředí na trh střední a severní Moravy, kde si jejich značky dlouhodobě udržují pevné postavení. Skupina PMS Přerov loni menší podíl produkce vyvezla, a to zejména na Slovensko. (iDnes)

Jako většina pivovarů má i Starobrno působení nástrojů marketingové komunikace rozdělené na konečné spotřebitele a na místo prodeje. V obou těchto oblastech hraje významnou roli 3D reklama.

Jiří Imrýšek: pivo 3D potřebuje. Místem prodeje jsou jednak obchody, v nichž se prodává lahvové pivo, jednak restaurace. V obchodech se pracuje zejména s vizualizací paletového místa a prostoru v regále, aby značka upoutala pozornost zákazníka v záplavě konkurence. K tomuto účelu se používá celá řada předmětů od pivních sklenic a půllitrů, ubrusů či podtácků přes součásti oblečení číšníka a výčepního až po samotný výčepní pult. Důležitým elementem gastronomické corporate identity jsou i vývěsní štíty a menu-tabule, které slouží jako orientační a informační body v exteriéru.

Přímé oslovení vybízí zákazníka a spotřebitele, aby sám aktivně vyhledával místa, kde je daný produkt k dostání, a tam jej ve zvýšené míře nakupoval. Příkladem takové promo akce může být „Starobrno – Každé pivo dobré“, kterou pivovar realizoval na sklonku léta 2001. Spotřebitelská soutěž probíhala v restauracích, které čepovaly Starobrno, i v maloobchodních prodejnách. Pravidla byla velmi jednoduchá: Za každý koupený půllitr piva získal zákazník jeden bod. Po nashromáždění určitého počtu bodů si pak mohl vybrat dárek z nabídky.

Lepší více malých než jedna velká cena „Z výzkumů je známé, že byť drobnější, ale jistá, výhra přitáhne zájem spotřebitelů spíš než velká cena, kterou však získá jeden z tisíce,“ říká obchodní a marketingový ředitel Starobrna Jiří Imrýšek. Účastníci soutěže mohli sami volit, které dárky si vyberou, výhru dostal každý, kdo nasbíral stanovený počet bodů. „Silnou motivací bylo, že soutěžící mohl svou výhru získat přímo v restauraci nebo u speciální Starobrněnské pivní hlídky a nemusel čekat, až mu bude doručena poštou,“ vysvětluje Imrýšek. Podle předpokladů byla nejžádanějším předmětem trička, ale velký úspěch měl i pivní poklop proti hmyzu. Prodeje Starobrna se v době akce zvýšily o desítky procent a i po jejím skončení zůstal výstav pivovaru vyšší ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Soutěž tak splnila požadovaný účel a pomohla upevnit pozici značky na trhu. „3D reklama je v propagaci pivních značek nezastupitelným médiem, bez něhož bychom naše zákazníky oslovovali mnohem obtížněji a s menším účinkem,“ uzavírá Imrýšek. (Strategie)