Strávit celý den v pivovaru v sobotu mohl každý, kdo přijel do Litovle na Den otevřených dveří. Kromě vystoupení dechovky, mušketýrů, populární skupiny Kryštof a Fofrovanky si návštěvníci užili i prohlídku pivovaru a ochutnávku litovelského piva.

Na speciální kvasnicové pivo přijel pětadvacetiletý Martin z Uničova. " Jsme tady na kole s přítelkyní a zkoušíme pivo, které běžně není k sehnání. Snad nás při zpáteční cestě nezastaví policejní kontrola, určitě si nedáme jen jeden kelímek," usmál se milovník pěnivého moku. O něco méně spokojeni byli řidiči, kteří museli trpělivě vystát frontu na nealkoholické pivo. " Čekám už deset minut a skoro se to nehnulo dopředu. Manžel si už jde pro druhé a já abych na pito čekala půl hodiny," posteskla si motoristka z Olomouce.

Sváteční speciál slavnostně narazila Jarmila Šuláková, která poté vystoupila s kapelou Fleret. (Olomoucký den)

Pivaři a pivařky se mohou těšit na pípy plné poctivé litovelské klasiky. Kromě známých druhů tradičního litovelského piva je pro návštěvníky připraveno i osvědčené lákadlo – Sváteční 13° speciál.

„Dalším lákadlem je kvasnicové pivo, je to „živé pivo“ plné pivovarských kvasinek. Pro jeho krátkou trvanlivost je určeno k rychlé spotřebě, je náročné na skladování i dopravu. Nyní dozrává v ležáckých sklepích,“ láká návštěvníky Miroslav Koutek, ředitel pivovaru.

„Budou-li mít někteří z účastníků zájem a štěstí, budou se moci seznámit s klasickými technologickými postupy, které dělají české pivo českým pivem. Ne na všechny se však dostane. Litovelský otvírák navazuje na velmi úspěšné oslavy 111. výročí založení pivovaru. Ty proběhly před dvěma roky, kdy se jich zúčastnilo na tisíce velmi spokojených příznivců litovelské klasiky,“ říká Miroslav Koutek.

Vstup na akci a celý program je pro všechny návštěvníky zdarma. Zdarma je zajištěna i kyvadlová doprava z Horního náměstí v Olomouci. (Moderní obchod)

Nejlahodnějším nealkoholickým pivem v ČR je Litovel Free. Rozhodlo tak 65 profesionálních degustátorů na desátém ročníku soutěže Pivo České republiky, která se uskutečnila v Českých Budějovicích.

V prestižní anonymní degustaci zaštítěné ministrem zemědělství se utkalo v deseti kategoriích celkem 220 vzorků piv ze 47 pivovarů. V kategorii nealko piv chuťové pohárky zkušených degustátorů nejvíce oslovilo nealko pivo z litovelského pivovaru vařené klasickým postupem.

„Náš technologický postup je náročný. Nealkoholické pivo se vyrábí ze stejných surovin jako všechna ostatní piva. Při výrobě se musí více hlídat, ale výsledek stojí za to, uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek.

Pivovar vaří nealkoholické pivo Free od roku 1999, jeho roční výroba činí přes 10 500 hektolitrů. „Používané technologické postupy jsou vedeny přirozenou cestou, kdy se při výrobě řízeným klasickým kvašením omezuje tvorba alkoholu,“ uvedl mediální zástupce pivovaru Miroslav Slaný. (Právo)

Od počátku května do konce července budou postupně restaurace s pěnivým mokem z Litovle na čepu navštěvovat litovelské promohlídky. Ty štamgastům budou přivážet soutěže o atraktivní ceny, večerní zábavu a populární stolní fotbálek, který do mnoha restaurací a hospůdek neodmyslitelně patří. Během celého večera se milovníci piva mohou zúčastnit řady soutěží o atraktivní ceny.

„V Čechách a na Moravě se stále chodí hlavně na točené pivo do hospody a nejobvyklejší příležitostí ke konzumaci piva je setkání s přáteli. To je také důvod, proč se již několik let soustřeďujeme především na večerní promo aktivity přímo v restauracích našich sudových odběratelů, které mají soutěživý a zábavný charakter“, říká Markéta Hoduláková, marketingová manažerka Pivovaru Litovel.

Podle Hodulákové mohou mít nápadité a zábavné podlinkové aktivity mnohem větší dopad na budování značky, než by se na první pohled mohlo zdát. V restauraci je sice oproti televizní reklamě mnohem menší publikum, ale o to intenzivnější je kontakt s ním a o to silněji se buduje vztah a loajalita ke značce. Proto věnuje litovelský pivovar v posledních letech většinu finančních prostředků určených na propagaci právě do podlinkových aktivit, které přináší štamgastům zábavu a dávají jim tak další hodnotu navíc. (Moderní obchod)

Speciální třináctistupňové pivo pro velikonoční svátky uvařil Pivovar Litovel. „Várku velikonočního speciálu jsme uvařili ještě v minulém roce. Přesně to bylo na Mikuláše. Slad jsme vyrobili dokonce v polovině října minulého roku,“ řekl sládek litovelského pivovaru Petr Kostelecký. Speciální litovelský ležák zraje v pivovarských sklepích při teplotě jeden stupeň Celsia minimálně 80 dnů. Pivovar předpokládá, že pivaři ho v průběhu velikonočního období vypijí až 400 hektolitrů. (MF Dnes)

Po Budvaru přišla řada na Litovel. Český olympijský výbor připravuje žalobu na moravský pivovar kvůli údajnému porušení zákona o ochraně olympijské symboliky.

Pivovar uspořádal na přelomu ledna a února soutěž v restauracích, kde se litovelské pivo čepuje. Jednou z cen byl i zájezd do Turína. Zájemci se mohli zapojit do soutěže v době od 23. ledna do 22. února. Za každých pět vypitých piv získali soutěžní zápalky. "Z obalu krabičky pak setřeli kód. Získali za něj buď drobnou cenu přímo na místě, nebo mohli pokračovat v SMS soutěži o zájezd na olympiádu. Informace o několikatýdenní akci byly zveřejněny i na webových stránkách pivovaru," řekl deníku Den Miroslav Slaný z agentury, která pivovar mediálně zastupuje.

Marketingová agentura Česká olympijská, jež v médiích zastupuje Český olympijský výbor, takové jednání považuje za porušení zákona o ochraně olympijské symboliky. "Pivovar jsme na to upozornili ještě před začátkem olympiády a doporučili okamžité stažení informací o soutěži z internetu. Firma však na naši výzvu nereagovala a ani se neomluvila. Proto jsme už celou záležitost předali právníkům," uvedla výkonná ředitelka agentury Alena Kindová.

Ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek se prý k případné žalobě zatím nemůže jednoznačně vyjádřit. "Nepochopil jsem dost dobře, o co zúčastněným stranám jde. V našem konkrétním případě mi to připadá absolutně přitažené za vlasy. Jsem přesvědčen, že jsme nikomu nezpůsobili žádnou újmu a ani nikoho nepoškodili," řekl Koutek.

Český olympijský výbor připravuje žalobu také na Budějovický Budvar. Škodu, kterou mu údajně budějovický pivovar způsobil využitím olympijských symbolů v reklamě na své pivo, ČOV odhaduje na desítky milionů korun. Budvar pochybení odmítá. (Lidovky)

Ochutnáváním vánočního třináctistupňového ležáku tráví již několik týdnů četař sklepa a degustátor Kamil Šlancar z litovelského pivovaru. O pivní speciál uložený ve 180 hektolitrových tancích se stará po dobu nejméně 80 dní. K zákazníkům se specialita dostane začátkem prosince. Čtyřiatřicetiletý Kamil Šlancar pracuje v litovelském pivovaru patnáct let. V roce 1990 začínal jako pomocník vařiče. "Později jsem se věnoval také vaření a spílání, což je vlastně chlazení mladiny. Četaře dělám už osmým rokem. Je to tradiční pivovarská funkce. Zřejmě se jí tak říká proto, že mám pod sebou četu několika pracovníků,"vysvětlil Šlancar. Protože pivo zraje při velmi nízkých teplotách, je už na "studený odchov"za léta praxe zvyklý. V ležáckých sklepích tráví většinu pracovní doby. "Teplota v nich po celý rok nepřesáhne jeden stupeň nad nulou. V prostorách, kde probíhá filtrace, je asi o čtyři stupně víc. Revma zatím nemám, angínu maximálně jednou ročně,"usmál se četař- degustátor. Kvalitu a průběh zrání pěnivého moku kontroluje několikrát denně. Jednou týdně pak společně se sládkem posuzují, která várka už je vhodná k filtrování a stáčení. "Někdy si lidé mylně myslí, že degustátor jen popíjí pivo a ještě za to bere peníze. Denně ale v práci dohromady nevypiji víc jak jedno nebo dvě piva. Každý vzorek totiž obnáší jen asi deci,"řekl Šlancar. Vždy po pěti letech si musí obnovovat odborné degustační zkoušky. "Rozlišujeme při nich stopová množství různých přísad přidaných do vody. Celoročně si proto dávám pozor například na vyšší konzumaci cibule nebo pálivé papriky. Mám zkušenost, že ostrá jídla dokáží moje chuťové buňky na další den úplně odrovnat. Na takové lahůdky jako je vánoční ležák si je musím šetřit,"usmál se Šlancar.

Práce degustátora Kamila Šlancara není o pití piva, ale o jeho ochutnávání. Tedy nic pro ty, kteří jich za večer "urazí"deset. (Olomoucký den)

Milovníci klasických českých piv budou mít nejen o vánočních svátcích jedinečnou příležitost vychutnat si pivní lahůdku. Litovelský Sváteční speciál, který byl poprvé uvařen v loňském roce u příležitosti 111 let od založení pivovaru, už opět zraje v ležáckých sklepích.

Uvařené várky již prošly hlavním kvašením a mají za sebou přes šedesát dnů zrání v ležáckém sklepě. Ještě si zde poleží až do začátku prosince. Speciální ležák zde zraje při teplotě jeden stupeň Celsia nad nulou, a to minimálně 80 dnů.

Odborníci očekávají opravdovou lahůdku

„Podle průběhu hlavního kvašení na spilce lze usuzovat, že speciál bude opravdovou lahůdkou,“ řekl sládek pivovaru Petr Kostelecký. „Sváteční speciál je vlastně třináctistupňové pivo, které obsahuje kolem šesti procent alkoholu. Vzhledem k jeho velikému úspěchu na trhu jsme ho opět zařadili do prodeje v zimních měsících. Jeho prodej plánujeme od prosince do května,“ prozradil ředitel pivovaru Miroslav Koutek.

Speciální piva jsou jedinečnými originály. Pivovary je vaří v limitovaných sériích vždy pouze několikrát do roka. Oblíbené jsou především u znalců piva, kteří si je vychutnávají při svátečních příležitostech. Také etikety speciálů jsou vyhledávaným sběratelským artiklem. (Právo)

Na švédský trh se po dvou letech vrací Litovelský pivovar. První dva kamióny, což představuje zhruba 240 hektolitrů pěnivého moku, odjíždějí z pivovaru do Stockholmu už v pondělí. Ještě do konce letošního roku by měl pivovar vyvézt do Švédska více než tisíc hektolitrů klasicky vařeného ležáku Litovel Premium.

Ten, jak Právu sdělil zástupce pivovaru Miroslav Slaný, se exportoval do Švédska v letech 1998 až 2003. Export byl však přerušen, protože tehdejší švédský dovozce ukončil svou činnost. "O klasicky vařené litovelské pivo je ale ve Švédsku stále zájem," uvedl Slaný. "Velké světové pivovary používají jiné technologické procesy a tuctových světových značek, které se sobě chuťově podobají jako vejce vejci, jsou plné regály," tvrdí v této souvislosti ředitel Litovelského pivovaru Miroslav Koutek.

Klasicky vařený litovelský ležák, který bude dodáván do asi 300 prodejen v celém Švédku, obsahuje pět procent alkoholu.

"Vstup na švédský trh je velice složitý. Kromě vysokého zdanění alkoholu a piva je totiž problémem pro řadu zahraničních výrobců navázat obchodní vztahy se státní monopolní prodejní sítí Systembolaget. V běžných obchodech se dá koupit pouze nízkostupňové pivo obsahující maximálně 3,5 procenta alkoholu. Zahraniční výrobci se tedy často přizpůsobují místním podmínkám a dodávají do Švédska nízkostupňové pivo pro soukromé obchodní společnosti," doplnil šéf exportu pivovaru Radoslav Marek. (Právo)

Areál litovelského pivovaru zdobí dřevěná plastika připomínající loňské ničivé tornádo. Do pivovaru, který před rokem přírodní pohroma nejvíce poškodila, musela být socha z místního parku přemístěna kvůli vandalům. Sochu bude muset její autor znovu opravit. Kmeny stromů, které před rokem zničily vichřice a tornádo, přeměňovalo v umělecká díla v červnu šest sochařů. Jejich tematikou byly právě přírodní živly. Vandalové však všech šest soch nedávno poničili. Způsobili tak škodu zhruba 40 tisíc korun. "I přes obrovské poškození pivovaru tornádem, které si na obnovu střech a zařízení vyžádalo desítky milionů korun, jsme se rozhodli přispět na sochařské sympozium. Dobrá myšlenka byla zrealizována, ale vandalismus nezná hranic,"řekl ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek. Podotkl, že sochu s názvem Tornádo přijede přímo do pivovaru za dva týdny opravit její autor Michal Trpák z Českých Budějovic. (Olomoucký den)

Unikátní dokument byl nalezen na půdě litovelského pivovaru. Brigádníci, kteří prostory vyklízeli, pod střechou objevili téměř sto let starý diplom, který byl pivu vyrobenému v Hanáckých Benátkách udělen na mezinárodní výstavě ve Vídni v roce 1906. Půda pivovaru vydala svá tajemství již několikrát. "Před sedmnácti lety jsem našel diplom k bronzové medaili, který se datoval ke stejnému roku. Bohužel byl značně poškozený. Nově objevený poklad je neporušený, stačilo jen odstranit vrstvy prachu,"sdělil ředitel Miroslav Koutek. Stoletá písemnost je prý graficky nápaditě zpracována. "Společně se zlatou medailí, která k diplomu patří, ho vystavíme v našem připravovaném pivovarském muzeu. Zprovoznit ho chceme do konce letošního roku,"plánuje Koutek. Ještě počátkem dvacátého století byly mezinárodní výstavy piva prestižní záležitostí. "Jednou za dva roky probíhala výstava ve Vídni. Pivovary byly hrdé na to, že se jí mohly alespoň zúčastnit. O to cennější pak bylo získání jakéhokoliv ocenění. V roce 1906 jsme získali hned dvě medaile - zlatou a bronzovou,"dodal Koutek. Zajímavý objev v Litovli se podařil jednomu z místních občanů. Na půdě svého domku nalezl na čtyři stovky pivovarských lahví, část z nich dokonce pamatovala Rakousko- Uhersko. Nálezce je věnoval muzeu litovelského pivovarnictví. (Olomoucký den)

I přes chladné počasí výstav pivovarů letošní léto stoupá. Například pivovar v Litovli zvýšil výstav sudového piva během prvních dvou letních měsíců v porovnání se stejným obdobím loňského roku o tři a půl procenta. Celkový meziroční nárůst za období června a července představuje sedm set hektolitrů.

V průběhu léta prodává litovelský pivovar nejvíce speciální polotmavé pivo Maestro. „Maestro je sezónní záležitostí. V letních měsících narůstá jeho spotřeba až o sto procent v porovnání s jinými měsíci v roce. Pije se především na zahrádkách při restauracích. Letos jsme ho prodali o dvě stovky hektolitrů více než loni,“ uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. Maestro je čepováno zejména do pro něj typických vysokých půllitrových sklenic, v nichž vynikne lavinový efekt pěny.

Podle Koutka umožňuje zvýšení odbytu v letních měsících i rekonstruované výrobní zařízení. Před začátkem léta litovelský pivovar dokončil několik let trvající proces modernizace, do kterého investoval celkem téměř 200 miliónů korun. Charakter výroby a klasický výrobní postup však zůstává i po celkové modernizaci pivovaru zachován. Pivovar i nadále vyrábí pivo klasickým způsobem. Loni vystavil 235 tisíc hektolitrů piva, což je o 21 tisíc hektolitrů více než v roce předešlém. Tržby přitom pivovar zvýšil o 7,3 procenta.

Pivovarnická skupina, do níž kromě litovelského pivovaru patří i pivovary Zubr v Přerově a Holba v Hanušovicích, zaujímá na českém pivovarnickém trhu čtvrté místo za Plzeňským Prazdrojem, Pivovary Staropramen a Budějovickým Budvarem. (Právo)

Jedenáctistupňové pivo z Litovle získalo v kategorii světlých ležáků prestižní titul Pivo České republiky na degustační soutěži, která se uskutečnila v Českých Budějovicích.

Odborná degustační porota složená ze sládků a pivovarských odborníků hodnotila v devíti kategoriích celkem 179 piv ze 39 českých a dvou slovenských pivovarů. Českobudějovické klání je počtem soutěžících piv nejvýznamnější tuzemskou degustační soutěží.

„Získaného ocenění od pivovarských odborníků si nesmírně vážíme. Úspěch v tak velké konkurenci dokládá, že na Moravě se vaří pivo, které patří k absolutní špičce,“ uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. (Právo)

Pivovar investoval do moderního zařízení, ale pivo vaří stejným způsobem jako po staletí. Nová zařízení na chlazení mladiny za deset milionů korun zprovoznil Pivovar Litovel. Dokončil tak již několik let trvající modernizaci klasického výrobního postupu, který litoveslký pivovar dodržuje už celá staletí. „Celý proces technologických úprav a modernizace pivovaru probíhá už od roku 1992. V posledních pěti letech jsme modernizovali spilku, kvasničárnu a strojovnu chlazení.

Nyní jsme dokončili modernizaci chlazení mladiny,“ sdělil ředitel pivovaru Miroslav Koutek.

Přestože pivovar v posledních letech výrazně investoval do modernizace technologií, klasický výrobní postup zůstává stejný. Pivo se zde vaří na stupňovitost, aniž by ho pivovar posléze dořeďoval. Hlavní kvasný proces probíhá delší dobu za nižších teplot v otevřených kádích a doba ležení, během níž pivo dokvašuje a zraje ve sklepích, se nijak nezkracuje. „Nechceme jít cestou modernizace technologie, při které by byl změněn klasický výrobní postup. Nesoutěžíme v počtu uvařených hektolitrů, prvořadá je pro nás kvalita,“ tvrdí Koutek. Kromě investic do modernizace klasických výrobních technologií se pivovar musel vypořádat se škodami, které způsobilo loňské řádění tornáda.

Tím však investice do pivovaru v Litovli nekončí. Jeho vedení má nyní v plánu rekonstruovat laboratoře, závodní kuchyni a jídelnu a obnovit muzeum historie pivovarnictví. Pivovar Litovel loni vystavil 235 tisíc hektolitrů piva, což je o 21 tisíc hektolitrů více než v roce předešlém. Tržby přitom pivovar zvýšil o 7,3 procenta na celkových 470 milionů korun. Pivovarnická skupina, do které patří pivovary Zubr, Holba, Litovel, zaujímá na českém pivovarnickém trhu čtvrté místo za Plzeňským Prazdrojem, Pivovary Staropramen a Budějovickým Budvarem.

***

Pivovar Litovel

* je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel

* skupina loni vystavila necelý jeden milion hektolitrů piva

* na českém trhu jí patří zhruba šestiprocentní podíl

* do zahraniční míří asi 10 procent výstavu skupiny

(MF Dnes)

Pivovar Litovel má nová zařízení na chlazení mladiny, tedy čerstvě uvařeného piva. Investice si vyžádala téměř deset milionů korun. "Touto akcí jsme zakončili technologické úpravy, na kterých jsme pracovali bezmála pět let,“ uvedl ředitel pivovaru Miroslav Koutek. "Pivovar se připravoval na modernizaci zařízení chlazení mladiny, která zahrnovala výměnu vířivé kádě, chladiče a čistící stanice, dva roky. Investovali jsme do modernizace spilky, kvasničárny a strojovny chlazení," prohlásil Koutek. Nová zařízení zpřesní technologii výroby a zvýší jakost výsledné produkce.

Moderní technologii mohou návštěvníci pivovaru srovnat s expozicí zařízení, které závod používal v minulosti. Minivýstavu historické techniky pivovar umístil do předsálí chladiče mladiny. Mezi exponáty je například dřevěná káď pro uchování kvasnic. "Lidé ji znají. Je podobná té, ve které se koupala ve filmu Postřižiny Magda Vášáryová," usmál se ředitel pivovaru.

Závod již v minulosti vybudoval minigalerii historických kompresorů a topenářské techniky v předsálí nové strojovny. "Koncem roku bychom chtěli obnovit muzeum historie pivovarnictví, které jsme zřídili v roce 1988. Exponáty jsme museli schovat kvůli rekonstrukcím," prohlásil Koutek. Litovelský pivovar si lidé mohou prohlédnout při exkurzích. Loni jich branami závodu prošlo asi 8500.

Pivovar Litovel je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel. Skupina loni vystavila stejně jako v roce 2003 necelý jeden milion hektolitrů piva. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách. Na zahraniční trhy míří asi deset procent výstavu skupiny. (iDnes)

O oblibě litovelského piva nejlépe svědčí skutečnost, že nedávné 111. výročí založení " svého" pivovaru dorazilo do Litovle oslavit více než 7 tisícovek lidí. Pro návštěvníky byl připraven bohatý program v podobě hvězdných interpretů jako jsou Vladimír Mišík, Jana Kirschner, Laura a její tygři, Fleret s Jarmilou Šulákovou a další. Na své si přišly i děti. Dva tisíce zúčastněných nakoukly pod pokličku litovelského sládka, aby viděly na vlastní oči jak se vaří " skutečná klasika". Oslava vyvrcholila krásným ohňostrojem za pivovarským komínem.

Na to, zda má kvalitní, poctivé české pivo budoucnost, zda může pivovar s ryze českým kapitálem čelit konkurenci nadnárodních koncernů a spoustu dalších otázek jsme se zeptali ředitele Pivovaru Litovel a. s. Miroslava Koutka.

-Pane řediteli, čím se vlastně litovelské pivo liší od desítek dalších druhů piv nabízených na našem trhu?

Je třeba vyzdvihnout, že litovelské pivo si zachovává svůj osobitý charakter. Je to díky dodržování klasického technologického postupu ( vaření na stupňovitost, studené hlavní kvašení a dlouhé zrání - dokvašování). Naše pivo uměle nedobarvujeme, neředíme vodou a uměle nedosycujeme.

Mnohá piva se v současnosti přibližují unifikovaným evropským značkám, a tím se stávají bezcharakterními. Jsou si pak velmi chuťově podobná a téměř ničím se od sebe neodlišují. S hrdostí sice říkáme, že české pivo je nejlepší, ale mnohdy tomu tak už není. Hodně pivovarů totiž přešlo na jiné, urychlené technologie.

-Ve vašem pivovaru probíhají neustále modernizace. Umožní tyto nové technologie v plné míře zachovat tradiční chuť litovelského piva?

Velmi pečlivě jsme zvažovali, jakým směrem se vydáme. V první řadě nám šlo o zachování charakteru, který dělá české pivo českým pivem. Neodchýlili jsme se proto od klasických postupů vaření. Modernizace provozů spočívá například v tom, že jsou nahrazovány ocelové nádoby za nerezové, jsou instalovány automatické čisticí stanice apod. A právě zachování klasických technologických postupů v nových zařízeních zaručuje nejen původní nezaměnitelnou chuť, ale také lehkou stravitelnost.

-Jakým způsobem se ryze českému Pivovaru Litovel daří čelit konkurenci pivovarnických gigantů podporovaných zahraničním kapitálem?

Především stojíme nohama pevně na zemi a velmi intenzivně pracujeme. Úzce spolupracujeme s dalšími pivovary, a to s přerovským pivovarem Zubr a hanušovickým pivovarem Holba. Naše vzájemné spojení nám přináší určitá pozitiva jak po ekonomické, tak po technologické stránce. Například plechovky stáčíme v Přerově, zatímco v Litovli se stáčí prakticky veškeré exportní dodávky a hanušovické lahvové pivo.

Pivovarnictví je pro nás velkým koníčkem. Věnujeme se mu především kvůli tradici a snaze o udržení klasického českého piva na trhu.

-Litovelské pivo získalo již řadu ocenění odborné veřejnosti v nejrůznějších soutěžích. Kterých z těchto úspěchů si vy sám nejvíce ceníte?

Zpravidla se zúčastňujeme tří celostátních anonymních degustací Pivo České republiky, Zlatá česká pivní pečeť a Pivex, kde získáváme ocenění každý rok. Největším oceněním pro nás však je, že si litovelské pivo žádají naši zákazníci.

-V úvodu jsme zmínili export. Kde všude mají lidé možnost litovelské pivo vychutnávat?

Velké oblibě se litovelské pivo těší u našich nejbližších sousedů v Maďarsku a Polsku. Naším tradičním odběratelem je také Finsko. Hodně litovelského piva putuje do Anglie, převážně přímo do Londýna, kde se odbyt stále zvyšuje. Na naše pivo ale narazíte i ve Španělsku, Kanadě, v Chorvatsku nebo v Ekvádoru a dalších zemí. V současnosti navíc připravujeme export do Kolumbie.

-Kromě důrazu na vaření klasických piv je Pivovar Litovel známý tím, že se nebojí vyzkoušet ani nejrůznější " speciály", jako je například Pí- pivo.

Speciální piva jsme v Litovli vařili vždy a máme v této oblasti velmi dobré zkušenosti. Nabyli jsme přitom bohatých technologických poznatků, takže v této tradici pokračujeme dodnes. Zákazník si v dnešní době žádá a v budoucnu bude žádat stále bohatší sortiment, rád ochutná i něčím zvláštní piva. A musím zdůraznit, že i speciální druhy v Litovli vaříme na klasické bázi. Jedním z těchto speciálů je Pí- pivo, které vaříme na objednávku. Toto pivo je velmi zajímavé svou chutí a pozitivním působením na organismus.

-Kontrolují pracovníci pivovaru kvalitu piva v hostincích, kde se Litovel točí?

Kultura čepování piva se po roce 1989 výrazně zvýšila. Máme celou řadu servisních pracovníků, kteří na kvalitu čepovaných piv dohlížejí. Pokud zjistíme nějaké nedostatky, snažíme se na ně hostinské upozornit. Často je pozveme k nám do pivovaru. Ukážeme jim, jak se má pivo správně čepovat a především je seznámíme s celou technologií vaření piva. Díky tomu si uvědomí souvislosti mezi čepováním piva a jeho výrobou.

-Sotva se Pivovar Litovel vyrovnal s následky ničivých povodní, zasáhla ho další rána - červnové tornádo. Přesto však prakticky nedošlo k přerušení vaření a distribuce litovelského piva zákazníkům.

Litovelský pivovar postihly v krátkém časovém sledu dvě živelné katastrofy. V roce 1997 náš areál zasáhla velká povodeň. Letos v červnu se přes objekt pivovaru navíc přehnalo epicentrum tornáda. Nejenže jsme obě tyto přírodní pohromy přežili, ale téměř okamžitě po jejich skončení jsme dokázali dál zásobovat naše zákazníky. To svědčí o tom, že se v litovelském pivovaru sešla vynikající parta lidí, která dokáže táhnout za jeden provaz. Obě zmiňované nepříjemné události tak pouze posílily naši vnitřní sílu. A naše zákazníky to utvrdilo v tom, že nás jen tak něco nepoloží a že se na nás mohou spolehnout.

-Jak vidíte budoucnost Pivovaru Litovel?

Litovelský pivovar je velmi rozumně a dlouhodobě zainvestován. V letošním roce navíc budou ukončeny investice do technologií, které jak jsem dříve zmiňoval, naprosto ctí klasický postup při vaření piva. Máme také zrekonstruované a nově vybudované energetické celky, jako jsou strojovna chlazení, kotelna nebo vlastní vrt vody. Velký důraz klademe na reklamní aktivity. V našich hlavách a v hlavách našich spolupracovníků se rodí spousty nových nápadů, kterými oslovujeme zákazníky. Ačkoliv se zdá, že v celém světě je piva dostatek, klasicky vařené, osobité pivo na mnohých trzích citelně chybí. (Olomoucký den)

Litovel je město s velkou pivovarskou tradicí.První zmínka o vaření piva pochází z roku 1291, kdy městu udělil Král Václav II. právo mílové . Z historických pramenů víme, že ve městě bylo 57 právovárečných domů. Postupem času měšťané zjistili, že je výhodnější soustředit výrobu do jednoho místa, a tak byl v roce 1750 zřízen společný pivovar v Šerhovní ulici. Objem vyrobeného piva brzy nestačil místním poměrům, a proto byl v roce 1814 postaven nový Měšťanský pivovar. Byl pod německou správou stejně jako celá Litovel.

Koncem 19. století docházelo v Litovli k národnostním střetům. Moravští vlastenci reagovali na tlak ze strany německé menšiny otevřením Rolnického akciového pivovaru se sladovnou v Litovli dne 12. listopadu 1893. Tato událost významně posílila postavení moravské části obyvatelstva v regionu . Největší zásluhu na založení litovelského pivovaru měl říšský i zemský poslanec za střední Moravu pan Josef Svozil. Pivovar velmi dobře prosperoval a svým velmi dobrým pivem postupně vytlačil pivo vařené v německých pivovarech.

Vážený pane Josefe Svozile,

úvodem dopisu přijměte ty nejsrdečnější pozdravy litovelských pivovarníků minulých i současných generací. Když jste před 111 lety zrealizoval svůj sen - založit ryze český vlastenecký Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli, dal jste tomuto kraji nejen symbolický impuls a smysl. Do úrodné Hané jste zasadil podnik, který nejlépe charakterizuje tuto zemi. Prokázal jste, že se za svou identitu nemůžeme zasazovat pouze kulturně a politicky, ale že je nezbytné nutné za ni bojovat také hospodářsky. Tato myšlenka platila obecně v r. 1893, kdy byl pivovar slavnostně otevřen a platí i dnes po 111 letech , kdy se pivovar rozvinul do současné krásy. Vy jste jezdil prosazovat zájmy lidí naší země jako říšský poslanec do Vídně a my se dnes budeme snažit naše zájmy hájit v evropském společenství v Bruselu. Vám se to tenkrát podařilo a my musíme jen doufat, že naši zástupci budou právě takoví ryzí jedinci, jako jste byl Vy. Celý Váš život charakterizují Vaše slova, která jste pronesl před smrtí ke své četné rodině: "Hleďte si více cti než prospěchu".

Vaše započaté dílo nemělo nikdy na růžích ustláno. Pivovar prošel složitým 20. stoletím - dobou světových válek a krizí, dobou, kdy nebylo přáno zpracovatelskému potravinářskému průmyslu a jeho rozvoji a v neposlední době obdobím , ve kterém nyní vládne bezohlednost, kuplířství a opravdové hodnoty jsou vykázány na okraj společnosti. Pivovar v Litovli v těchto složitých obdobích nikdy nepřestal vařit pivo (na rozdíl od mnohých jiných) a jeho směr rozvoje určovaly vždy české mozky a ruce. Proto se také v Litovli vařilo a dodnes vaří pivo z nejkvalitnějších surovin zdejšího úrodného kraje. Používají se klasické technologické postupy, které tvořily celé generace litovelských sládků. Jsou to náročné postupy, které dělají české pivo českým pivem. Tedy pivo, které má svůj charakter v chuťové plnosti, lahodné hořkosti a v přirozené barvě s přirozeným řízem (bez umělého sycení CO2 ). Právě takto poctivě vařené litovelské pivo získalo řadu ocenění a uznání na celostátních anonymních degustacích doma i v cizině. Získalo si řadu příznivců a spotřebitelů na domácím i zahraničním trhu. A to je to nejdůležitější.

Pane Svozile, za 111 let se pivovar neustále rozvíjel a vyrostl až do dnešní krásy, kterou obdivují návštěvníci z celého světa. Jsou to lidé různých profesí, kultur a zaměření. S úctou a pokorou pivovar rozvíjíme a budujeme jako Vaši pokračovatelé a naplňujeme tak Váš odkaz, se kterým jste tento pivovar počátkem 90. let 19. století zakládal. Tímto dopisem Vám chceme my sladovníci, pivovarská chasa, spotřebitelé a přátelé litovelského piva poděkovat a věnovat Vám zaslouženou vzpomínku.

Za výše jmenované s hlubokou úctou

Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel a.s. (Web Litovel)

Desetimilionové škody napáchala středeční bouře litovelskému pivovaru. Mohutný vítr v areálu pivovaru strhal střechy budov a přívaly vody poškodily některé haly. Výroba v pivovaru však kvůli řádění přírodních živlů zastavena nebyla. "Škody předběžně odhadujeme na zhruba 40 milionů korun. V areálu pivovaru jsou poškozené všechny střechy a škody jsou i na vnitřním zařízení, protože to, co neudělala vichřice, to potom dokonal déšť," řekl ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek.

Pracovníci litovelského pivovaru se pustili do odstraňování škod hned ve středu večer a dnes dopoledne jich na poškozených střechách pracovalo několik desítek. "Výroba naštěstí přerušena nebyla a expedice piva běží podle plánu. S odstraňováním škod nám přijeli pomoci i zaměstnanci z pivovarů v Hanušovicích a Přerově,"uvedl Koutek. Pivovar Litovel je společně s pivovary v Přerově a Hanušovicích součástí čtvrté největší tuzemské pivovarnické skupiny PMS Přerov. V loňském roce PMS Přerov zvýšila výstav piva meziročně o 1,16 procenta na bezmála 965.000 hektolitrů. Na českém pivním trhu má zhruba šestiprocentní podíl. (iDnes)

Pivovar slavil výročí

Nové pivo představil u příležitosti včerejších oslav 111. výročí založení pivovaru v Litovli jeho sládek Petr Kostelecký (na snímku), který také narazil jeho první soudek. "Pivo ponese název Výroční speciál. Má více než šest procent alkoholu," uvedl sládek. V pivovaru byla včera uvedena do trvalého provozu nová strojovna chlazení a byla v něm otevřena muzejní expozice strojovny a kotelny. (Právo)

Jednomu je skoro líto být v horkých dnech místo u vody v práci. Ovšem zaměstnanci litovelského pivovaru se asi do práce těší. Vyprahlá hrdla mohou totiž za požehnání svého zaměstnavatele klidně zvlažit zlatavým mokem, na jehož výrobě se podílejí. Ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek 6.srpna 2003 řekl, že vedení společnosti s nástupem vysokých teplot nad konzumací piva při práci přimhouřilo oči. Pitný režim svých zaměstnanců hodlá ale mít pod kontrolou. Zahánění žízně pivem při vaření oblíbeného moku má podle Koutka jednu nespornou výhodu. "Lidé, kteří se pohybují kolem výroby našeho piva, mají díky ochutnávkám výrobní proces ještě více pod kontrolou. Za starých časů to bývalo běžné, i tehdy ale v pivovaru platilo, že žízeň se musí zahánět s mírou," podotkl Koutek. (Finanční noviny)