Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Liberecký kraj

Liberecký kraj


Stavebnicové minipivovary

Pivovary v Libereckém kraji považují získání ochranné známky České pivo za prospěšný krok. Do rejstříku chráněných zeměpisných označení EU bylo České pivo zapsáno 16. října.

Získání ochranné známky vítá ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. „Je to dobrý krok,“ dnes uvedl. Jeden z deseti největších pivovarů v zemi z toho ale podle jeho slov prospěch mít nebude. „Pomůže to hlavně exportérům. A to se nás netýká,“ poukázal s tím, že Svijany své pivo prodávají v tuzemsku.

Podle ředitele Pivovaru Hols ve Vratilavicích nad Nisou Petra Hostaše se ale získání známky na vývozu hned neprojeví. „Bude třeba nějaké propagace, aby se logo dostalo do povědomí,“ upozornil.

Podle jeho mínění se získání známky projeví i na domácím trhu. „Efekt v Čechách bude viditelnější a rychlejší,“ myslí si. Českým konzumentům to podle jeho slov pomůže rozeznat klasické české pivo od levných náhražek dovážených ze zahraničí.

Zdroj: Regiony24.cz


Rekordní množství zlatavého moku letos vyrábí jak ve Svijanech, tak ve Vratislavicích nad Nisou

Rekordní množství piva vyrábějí v letošním roce oba pivovary na Liberecku. Za velkým zájmem o zlatavý mok stojí mimo jiné ideální počasí.

Oproti loňskému červenci jsme v tom letošním zaznamenali 21ti procentní nárůst. Loni jsme za měsíc udělali 27 tisíc hektolitrů, letos jich bylo dvaatřicet tisíc. Rekordní měsíce však zažíváme již od dubna,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany, který patří mezi deset největších pivovarů v zemi, Roman Havlík.

Historický měsíční rekord překonal svijanský pivovar poprvé v dubnu.

Tehdy jsme uvařili skoro 29 tisíc hektolitrů, čímž jsme překonali zatím vedoucí loňský srpen. Rekord jsme však překonali hned v červnu, což bylo 30 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Ani tento rekord však neplatil dlouho, v červenci ho pivovar znovu překonal.

Důvod je jednoduchý, máme výborné pivo. Ale také nám nahrává počasí. Vždycky je lepší, když je teplejší léto, ale nesmí být zase moc horko, lidé pak pivo moc nekonzumují. Letos je počasí zatím ideální,“ vyjmenoval důvody úspěchů ředitel Roman Havlík.

Výroba nejstaršímu pivovaru Libereckého kraje roste již od roku 1998.

Tehdy pivovar vyprodukoval 35 tisíc hektolitrů, loni jich bylo už 266 tisíc. „A vypadá to, že letos překročíme magickou hranici 300 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík.

Úspěchy v letošním roce zažívá také Pivovar Hols, který sídlí ve Vratislavicích nad Nisou.

Letos se nám vede opravdu dobře. V loňském roce jsme vyrobili 110 tisíc hektolitrů, letos to prozatím vypadá, že bychom to mohli překonat, ale nechci to zakřiknout,“ uvedl ředitel vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš s tím, že v první polovině letošního roku pivovar vyrobil šestapadesát tisíc hektolitrů piva.

Nárůst zaznamenal vratislavický pivovar Hols jak v rámci tuzemského prodeje, tak v rámci vývozu do ciziny. Export tvoří plných šedesát procent jeho celkové výroby a stálé zákazníky má například v Německu, Itálii, Francii, Portugalsku, Španělsku nebo Finsku.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra


Desítky zmizelých pivovarů

[čtvrtek, 14. srpen 2008]

Pivo se dříve v kraji vařilo skoro všude, dodneška zbylo pivovarů jen několik

Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A jak by chutnalo jablonecké pivo? Nebo pivo z Grabštejna, České Lípy, případně z Mimoně?

Těžko říct. Zatímco dříve fungoval pivovar skoro v každém městě, během uplynulých let jich v kraji zbylo jen pár. Některé už lidé zbourali, jiné zase slouží třeba jako sklady. Zbyly jen reklamní cedule a staré, otlučené půllitry a pivní tácky ve starožitnictvích.

Frýdlant v Čechách

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektrolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina.

Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ uvedla před časem kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení je prý ale dokonce stále ještě uvnitř.

Grabštejn

Vyhlášeným pivem byl kdysi v okolí hradu Grabštejna nedaleko Hrádku nad Nisou nápoj, který se rodil v místním panském pivovaře. Pivo se pod hradem vařilo šest století, některé kroniky dokonce píší, že panský pivovar byl nejstarší budovou v obci.

Pivovar tu původně postavili hradní páni jako menší dřevěnou stavbu s několika varnými pánvemi. Grabštejnské pivo se tehdy pilo v celém panství, oblíbili si jej zejména poddaní. Jeho chuť ocenili i vojáci, kteří se zde objevili během prusko - rakouské války v roce 1866. Pivovaru se ale od počátku dvacátého století přestávalo dařit, postupně upadal a během hospodářské krize ve třicátých letech minulého století se Grabštejnské pivo přestalo vařit definitivně.

Lomnice nad Popelkou

Už z roku 1492 pochází první zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou. Ke stavbě pivovaru, v němž se zároveň vyrábělo i víno, došlo v roce 1660 a od té doby se zde nepřestalo pivo vařit až do konce padesátých let minulého století.

Zlatými lety pro výrobu chmelového nápoje bylo zejména období před první světovou válkou, kdy se tu ročně vyprodukovalo více než šest tisíc hektolitrů piva. Několikasetletá tradice skončila až prvního dubna 1958.

Českolipsko

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, pivovary byly například ve Cvikově, Holanech, Horní Libchavě, Horní Polici, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Novém Berštejně, Pihelu, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Nejstarším pivovarem byl českolipský, nejdéle se pivo vařilo ve Cvikově. Osudy pivovarů byly všelijaké – například ten mimoňský dnes slouží jako přestavěné kino.

Jablonec nad Nisou

Ještě poměrně nedávno, na počátku devadesátých let minulého století, bylo možné koupit si v obchodě láhev piva z Jablonce nad Nisou.

První várky v místním novém pivovaru, který leží na cestě do Kokonína, vznikly v roce 1835. Na konci devatenáctého století se tu už vařilo šedesát až sedmdesát tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar opravdu prosperoval: zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a dvacet bednářů, třicet pivovarských chasníků, osmnáct kočích, dva strojníky a kováře.

Po druhé světové válce byl jablonecký pivovar dokonce čtvrtým největším českým pivovarem, během dalších let však začalo jeho vybavení zastarávat a chátrat. Pivovar skončil před třinácti lety. Dnes už by se zde výroba piva obnovit rozhodně nemohla, některé stavby spadly, jiné drží pohromadě jen silou vůle a areál se začíná ztrácet v plevelu, keřích a stromech.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Mikulička


Harrachovský František a Svijanský vozka si odvezli Českou pivní pečeť z Tábora, kde se konal již po osmnácté jedny z největších pivních slavnosti v republice.

V odborné části slavností, kde se porota zabývala degustací a udělováním cen v dvanácti kategoriích, se utkalo 278 vzorků z 64 pivovarů. Kromě českých se soutěže účastnili výrobci piva i ze Slovenska, Polska, Rakouska a Itálie.

„Nejmenší pivovar v kraji získal největší ocenění,“ říká František Novosad ze Sklárny a minipivovaru Novosad a syn. Harrachovský František totiž nejen vyhrál kategorii světlých ležáků z minipivovarů, ale v soutěži bez rozdílu kategorií se umístil na pátém místě.

„Naší velkou devizou je vynikající měkká horská voda, která se nemusí nijak upravovat. Úpravy se totiž vždy projeví chuťovým ocáskem,“ říká Novosad. Harrachovské pivo se vaří klasickou cestou, pouze ze sladovnického ječmene a chmelu bez jakýchkoliv dalších přísad. Po tříměsíčním zrání ho čeká už jen cesta ke spotřebitelům, hlavně turistům. Neprochází žádnou filtrací ani pasterizací. To má sice chuťovou výhodu, ale zároveň nevýhodu v menší trvanlivosti.

„Při teplotě pod deset stupňů a temnu František vydrží i dva měsíce. Ovšem při pokojové teplotě je pitelný tak tři čtyři dny,“ uvedl Novosad. Česká pivní pečeť z Tábora putuje také do Svijan. Zdejší Svijanský vozka ji získal v kategorii nealkoholických piv, které jsou poslední dobou na vzestupu. „Výroba nealkoholického piva vzrůstá. Loni jsme vystavili tři a půl tisíce hektolitrů Svijanského vozky,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Nealkoholické pivo vaří Svijany rok a půl a stáčí ho pouze do lahví. „O točeném zatím neuvažujeme,“ dodal Horák. Pivovar Svijany, který sám je pořadatelem obřích pivních slavností, se letos chystá ještě na další 3 až 4 pivní soutěže.

Zdroj: MF Dnes


Pivovary v kraji: rekordní výroba

[sobota, 29. prosinec 2007]

V Libereckém kraji dodají letos pivovary na trh 416 tisíc hektolitrů piva

Pivovary v Libereckém kraji jsou s letošním rokem spokojeny. Podle předběžných informací dodají na trh zhruba 416 tisíc hektolitrů piva, což je o téměř 17 procent více než loni. Asi 63 procent piva uvaří v Pivovaru Svijany, který patří do desítky největších pivovarů v zemi. V předchozím roce vyrobily tři pivovary v Rohozci, Svijanech a Vratislavicích celkem 357 tisíc hektolitrů.

Rekordně, o 28 procent, vzrostla letos výroba Pivovaru Rohozec v Turnově. Podnik, který před čtyřmi lety koupil na pokraji krachu právě konkurenční svijanský pivovar, je na tom rok od roku lépe. Zatímco ještě v roce 2004 vyrobili v Rohozci pouhých 10 tisíc hektolitrů piva, loni už to bylo 32 tisíc hektolitrů a letos 41 tisíc.

Odbytu rohozeckého piva pomáhá podle Jungmanna zájem ze zahraničí. Pivovar vyváží zhruba 12 procent své produkce. „Vyvážíme hlavně do sousedního Německa a Polska a také do Finska,“ řekl Jungmann. Zájem o rohozecké pivo projevili ve Švédsku a Rusku a první kontejner piva putoval i do Austrálie. „Jak se zlepšuje kvalita, vracejí se k našemu pivu postupně i místní hospody a restaurace, a to nás těší,“ dodal.

Hlavně exportu vděčí za růst odbytu Pivovar Hols Vratislavice. Už loni díky odbytu hlavně do Německa a jižních zemí stoupla výroba na 98 tisíc hektolitrů. Letos ve Vratislavicích uvařili už přes 110 tisíc hektolitrů piva. „Do Německa, Francie, Itálie a Španělska jde zhruba 60 procent výroby,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš, který věří, že i v příštím roce vývoz dál poroste.

Svijany se soustředí pouze na domácí trh Největší z pivovarů v Libereckém kraji se naopak soustředí pouze na domácí trh. Letos začali Svijanští dodávat pivo do jižních Čech a také na Moravu.

Odbyt však roste i v Libereckém kraji, o který se firma dělí s dceřiným Pivovarem Rohozec z nedalekého Turnova a konkurenčním Pivovarem Hols Vratislavice. „Do konce roku dodáme na trh zhruba 265 tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. Ve srovnání s loňským rokem to představuje nárůst o 17 procent. Pro příští rok plánuje firma výrobu přes 270 tisíc hektolitrů. „V současné době máme kapacitu na 300 tisíc hektolitrů,“ dodal.

Podobně jako velké firmy zaznamenal růst odbytu i minipivovar firmy Novosad a syn v Harrachově na Semilsku. Zatímco loni prodal zhruba 70 tisíc litrů nefiltrovaného piva, letos překročí 90 tisíc litrů.

Zdroj: MFDnes.cz


Soukromý pivovar Hols uvařil letos už 100 tisíc hektolitrů piva, což je rekordní výstav v obnovené historii pivovaru.

Do konce roku firma předpokládá, že na trh dodá více než 112 tisíc hektolitrů piva. Pivovar, který letos oslavil 135 let od svého založení, vděčí za růst výroby hlavně exportu. Za hranice putuje 60 procent produkce, hlavně do Německa, Francie, Itálie a Španělska.

Prodeje rostou i pivovaru ve Svijanech

Letošní výstav pivovaru Hols bude zhruba o 14 procent vyšší než loňský, kdy firma dodala na trh 98 tisíc hektolitrů piva.

Podobný nárůst výroby předpokládá letos i konkurenční Pivovar Svijany, který podle ředitele Františka Horáka dodá do konce roku na trh přes 260 tisíc hektolitrů piva.

Zhruba o čtvrtinu vzroste výstav nejmenšího z těchto pivovarů v kraji - Pivovaru Rohozec. Do konce roku v něm uvaří asi 40 tisíc hektolitrů piva, když loni vyrobili 32 tisíc hektolitrů. Do konce roku tak místní pivovary uvaří přes 412 tisíc hektolitrů piva. Většina produkce se přitom vypije přímo v kraji. Vratislavický pivovar koupila v roce 1999 pražská společnost Hols od Pražských pivovarů, které ve Vratislavicích ukončily v roce 1998 výrobu. Součástí prodeje byla tehdy i část zařízení, nikoli ale ochranná známka.

Místní pivovar tak musel vytvořit vlastní značku - pivo firma pojmenovala po nástupci knížete Vratislava -Konradovi. Nová značka si přesto našla místo na trhu i v zahraničí. (MF Dnes)


Pivovarům v kraji rostly prodeje

[neděle, 16. září 2007]

Pivovary v Libereckém kraji si pochvalují letošní léto. Spotřeba piva jim meziročně vzrostla o desetinu až pětinu.

Odbyt piva přitom stoupá od začátku letošního roku, pokud trend vydrží, dodají na trh do konce roku přes 410 tisíc hektolitrů piva, což bude o 17 procent více než loni.

Zatímco Pivovary Rohozec a Hols Vratislavice vděčí za výrazný růst odbytu hlavně exportu, největší Pivovar Svijany zvyšuje odbyt na domácím trhu. Výroba ale roste i nejmenším pivovarům.

Svijanský pivovar dodá podle ředitele Františka Horáka do konce roku na trh přes 260 tisíc hektolitrů piva, což bude ve srovnání s loňským rokem zhruba patnáctiprocentní nárůst.

„V srpnu jsme uvařili rekordní množství piva - přes 28 tisíc hektolitrů,“ řekl Horák. Svijany přitom nevyvážejí, ale daří se jim nacházet nová odbytiště v Česku. Letos začaly dodávat pivo do jižních Čech a také na Moravu. Odbyt ale roste i v Libereckém kraji, o který se firma dělí s dceřiným Pivovarem Rohozec z nedalekého Turnova a konkurenčním Pivovarem Hols Vratislavice.

Vratislavický pivovar letos zvýšil výrobu zhruba o desetinu. „Do konce roku dodáme na trh přes 100 tisíc hektolitrů,“ řekl jeho ředitel Petr Hostaš.

Za růst výroby ale podle něj firma vděčí hlavně exportu. Za hranice totiž putuje už 60 procent produkce. Firma, která v říjnu oslaví 135. výročí svého založení, vyváží hlavně do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie.

Export pomáhá zvyšovat výrobu také v Pivovaru Rohozec. Firma, jež loni na trh dodala 32 tisíc hektolitrů piva, letos vyrobí kolem 40 tisíc hektolitrů, což představuje nárůst o čtvrtinu. „Roste nám zhruba stejnou měrou odbyt v tuzemsku jako export,“ uvedl ředitel František Jungmann. O růst odbytu se podle něj zaslouží zřejmě i letošní jarní novinka - řezaný jedenáctistupňový ležák, který se prodává lépe, než firma čekala.

Podobně jako velké firmy, ale zaznamenal růst odbytu i malý pivovar firmy Novosad a syn v Harrachově na Semilsku. (MF Dnes)


Zatímco provozovatele zimních areálů v Jizerských horách a Krkonoších teplé počasí letošní zimy ničí, výrobcům piva nahrává. Pivovary v Libereckém kraji zaznamenaly v lednu výrazný nárůst prodeje. Zatímco Soukromý pivovar Svijany zvýšenou spotřebu uskutečnil jen v rámci českého trhu, další dva výrobci - Pivovar Hols Vratislavice a Pivovar Rohozec vděčí za růst odbytu i vývozu.

"Za leden jsme na trh dodali 16.400 hektolitrů piva, což bylo o pětinu víc než před rokem, také únor bude výrazně lepší," řekl František Horák, ředitel největšího pivovaru v Libereckém kraji - soukromého Pivovaru Svijany. Svijanští přitom pivo prodávají jen na domácím trhu. "Nemáme důvod vyvážet, zájem o naše pivo je větší, než jsme schopni uspokojit, i proto jsme zahájili práce na dalším rozšíření spilky a ležáckých sklepů," dodal Horák. Rozšíření přijde podle něj pivovar na 22 milionů korun. Ještě výrazněji - více než dvojnásobně - vzrostla v lednu produkce Pivovaru Hols Vratislavice. Pivovar za leden prodal přes 8500 hektolitrů piva. "Za nárůst vděčíme hlavně exportu," řekl Hostaš. Zhruba polovinu produkce prodal pivovar do zahraničí. Právě díky exportu do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie se loni podařilo pivovaru dosáhnout rekordního výstavu 95.000 hektolitrů piva. O polovinu vzrostl v lednu odbyt také Pivovaru Rohozec, který je z těchto tří nejmenší. Firma, která se musí vyrovnávat s konkurencí větších producentů, se rozhodla zaměřit na dobývání trhů i mimo Liberecký kraj, zejména na sousedním Ústecku. První dodávky ale loni zamířily také do sousedního Polska, Německa a na švédský trh a právě export se podle ředitele Františka Jungmanna podílel na růstu odbytu i v letošním roce. Větší zájem o pivo ale v prosinci zaznamenal například i malý pivovar v oblíbeném krkonošském středisku Harrachov. "Zájem je hlavně o lahvové pivo, v tom nám stoupl v lednu prodej na dvojnásobek," řekl majitel pivovaru a sklárny František Novosad. Větší spotřebě podle něj nahrává i rostoucí návštěvnost harrachovské sklárny. Kvůli nepříznivému počasí byla v některých lednových dnech srovnatelná s letními měsíci, kdy historickou sklárnou projde denně i více než 500 lidí. (iGenus)


Pivovary mají za sebou rekordní rok

[sobota, 16. prosinec 2006]

Plánují zvýšení výroby a export na východ. Rekordního výstavu dosáhly v letošním roce pivovary v Libereckém kraji. Pomohlo zejména teplé letní počasí a žízeň milovníků zlatavého moku.

Vratislavický pivovar Hols chce proto začít vyvážet své pivo do více evropských zemí. V současné době pivovar zásobuje trh nejen v tuzemsku, ale také v Německu, Portugalsku, Francii, Španělsku nebo v Itálii. "Chtěli bychom expandovat i do východních států, například na Ukrajinu," sdělil ředitel pivovaru Hols Petr Hostaš.

Svijanský pivovar, který je největším a zároveň nejstarším v kraji, uvařil letos o deset procent více piva než vloni. V tomto roce dodal podnik na trh 227 000 hektolitrů piva. Příští rok chce vyrobit zhruba o osm tisíc hektolitrů více. Plánuje proto rozšíření sklepů a spilky.

Pivovar Svijany prodává své pivo pouze na českém trhu, převážnou většinu v Libereckém kraji. Přibližně 20 procent výroby jde do dalších částí České republiky. "Vyvážíme do Prahy a západních Čech. Brzy se na naše pivo však mohou těšit i Jihočeši, kteří o něj projevili zájem," uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Rekordní dvanáctiprocentní nárůst výroby zlatavého moku zaznamenal i Pivovar Rohozec. "Letos jsme vyprodukovali více jak třicet

dva tisíc hektolitrů, což je v novodobé historii našeho pivovaru nejvyšší číslo," řekl ředitel pivovaru František Jungmann.

Pivovar začal s exportem do Německa, Polska a Švédska. "Prodej chceme rozšiřovat, ale podobně jako Svijany se soustředíme především na domácí trh," dodal František Jungmann.

Pivovary přebíraly mnohá ocenění

Pivovary v Libereckém kraji se mohou pochlubit i několika oceněními, která v letošním roce získaly.

Velký úspěch oslavil Pivovar Svijany, když se stal Pivovarem roku 2006.

Svoji produkci totiž zvýšil za posledních osm let více než čtyřnásobně. Dvě významná ocenění letos převzal i vratislavický pivovar Hols.

Dvanáctistupňový světlý ležák Konrad získal zlatou Evropskou pivní hvězdu. Stříbrnou Evropskou pivní hvězdu si z pivovarských slavností v Norimberku odnesl tmavý jedenáctistup ňový ležák Konrad. (Jablonecký deník)


Piva z regionu chutnají lidem stále více

[čtvrtek, 16. listopad 2006]

Piva vyrobená v kraji chutnají lidem čím dál více. Svědčí o tom čísla o letošním odbytu pivovarů působících v kraji.

Největší nárůst výroby letos zaznamenává Pivovar Hols ve Vratislavicích. Výrobce Konrada už téměř polovinu vyváží a po letech, kdy se roční produkce pohybovala kolem 50 tisíc hektolitrů, letos prodá asi 75 tisíc hektolitrů. „Chceme ale zůstat mezi menšími pivovary,“ dodal ředitel Petr Hostaš.

Mezi menší pivovary už nepatří Pivovar Svijany. Loni poprvé překročil hranici 200 tisíc hektolitrů a daří se mu i letos. Výroba stoupla o více než desetinu a znovu se přiblížila navýšené kapacitě. „Chystáme na příští rok další investici do sklepů a spilky, abychom mohli vyrábět více,“ podotkl ředitel František Horák. Pak se kapacita pivovaru dostane až na 270 tisíc hektolitrů. Ještě v devadesátých letech přitom pivovar vyráběl pár desítek tisíc hektolitrů piva a hrozil mu konec. Od nadnárodní skupiny Bass tehdy koupili pivovar místní podnikatelé a dosavadní ředitel František Horák. Daří se i Pivovaru Rohozec, který Svijanští před dvěma lety koupili. Letošní výstav podle ředitele Františka Jungmanna stoupne zhruba o desetinu na 32 tisíc hektolitrů. Příští rok chtějí v Rohozci, kde vzkřísili značku Skalák, dát peníze hlavně do generální opravy linky na plnění KEG sudů. Sudové pivo se na odbytu rohozeckého pivovaru podílí necelou polovinou. Zhruba o pětinu vyšší prodeje má i minipivovar v harrachovské sklárně. Podle majitele Františka Novosada se letošní výroba dostane na hranici sta tisíc litrů. Na stejné úrovni jako loni zůstane minipivovar Vendelín v Liberci - Harcově. (MF Dnes)


Pivovary letos víc prodávají

[pátek, 16. červen 2006]

Více piva než loni zatím vaří pivovary v Libereckém kraji. Úspěšný rok mají nejen díky dobrému počasí, ale kvůli přírůstku nových zákazníků. Prodeje piva rostou především v posledních dnech.

„Jakmile se udělalo teplo, prodáváme mnohem více, než když je zima,“ potvrdil ředitel vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš.

Rekordní rok letos zažívají znovu v Pivovaru Svijany. Už loni tu padla hranice 200 tisíc hektolitrů, letos se výroba zvýší opět téměř o desetinu. „V červnu uvaříme nejvíce piva za měsíc v historii,“ podotkl ředitel pivovaru František Horák. Plán na červen je 23 tisíc hektolitrů, stejná hranice podle Horáka může během letních měsíců ještě padnout.

Ještě před záchranou pivovaru takové množství piva vařili ve Svijanech téměř za celý rok. Od prodeje soukromým investorům na konci devadesátých let jde ale produkce svijanského pivovaru každoročně strmě nahoru. „Prakticky nic nevyvážíme, stačí nám čeští zákazníci. Nejdeme cestou výroby levných piv na export,“ podotkl Horák.

Jen za loňský rok stouply tržby Pivovaru Svijany a jeho distribuční společnosti na 333 milionů korun. Dosáhly tak o pětinu vyšší hodnoty, než rok před tím.

Hospodaření skončilo stejně jako v minulých letech ziskem, jeho výši však společnost nezveřejňuje. Svijanský pivovar se loni poprvé dostal nad hranici 200 tisíc vyrobených hektolitrů piva, uvařil 205 tisíc. Růst pokračuje i letos. „Plánovali jsme 215 tisíc hektolitrů, skutečnost ale bude asi ještě vyšší,“ podotkl Horák. Kapacita pivovaru je 230 tisíc hektolitrů.

Firma chystá letos další investice, připravuje například rekonstrukci a rozšíření čistírny odpadních vod. Na dvacetimilionovou akci by ale ráda získala dotaci z evropských fondů. Už v minulých letech firma investovala desítky milionů korun do rozšíření pivovaru.

Rohozecký pivovar roste hlavně letos

S růstem počítá letos i Pivovar Rohozec, který před dvěma lety koupil Pivovar Svijany. Podle předsedy představenstva Tomáše Kučery nenaběhla výroba tak rychle, jak noví majitelé původně plánovali.

Letos ale firma s růstem počítá: namísto loňských 29 tisíc hektolitrů tu vyrobí o deset tisíc více. „K velkému růstu poptávky došlo až letos,“ vysvětlil Kučera. Podle něj roste v Rohozci hlavně poptávka po sudových pivech díky získání nových zákazníků v restauraci. „Proto chystáme letos celkovou opravu sudárny,“ vysvětlil. Ještě před dvěma lety vypadala výroba v Rohozci přitom na zavření.

Oba pivovary si navzájem příliš nekonkurují. Svijany se profilují jako dražší pivo, Rohozec se vzkříšenou značkou Skalák je levnější. Pivo z Rohozce jde také na export, hlavně do polského pohraničí.

S nárůstem odbytu letos počítá i pivovar Hols ve Vratislavicích. Kdysi největší pivovar v kraji letos počítá s růstem produkce na 65 tisíc hektolitrů. „Roste nám odbyt doma i v zahraničí,“ vysvětlil Hostaš. Firma například vyváží své pivo Konrad do Německa. (MF Dnes)


Soukromý Pivovar Vratislavice hodlá od března zdražit pivo. Ceny by se měly zvýšit řádově o desetihaléře, zdražení se ale zřejmě nedotkne celého sortimentu, řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. O zdražení uvažuje i Pivovar Nymburk. Ceny zvýší asi počátkem léta, a to o 30 až 40 haléřů, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Od února už zdražil některá piva Plzeňský Prazdroj.

Další dvě firmy v Libereckém kraji, Pivovar Svijany a Pivovar Rohozec zatím o zdražení neuvažují stejně jako Pivovar Klášter na Mladoboleslavsku. "Je naším cílem nezdražovat, pokud to není nezbytně nutné," řekl Josef Špryňar, obchodní ředitel firmy Ecoholding, která Pivovar Kláštěr vlastní.

Plzeňský pivovar od února zdražil desítku Gambrinus a černé pivo Kozel. Zdražení chystá i ústecký Drinks Union a o stejném kroku uvažuje podle tisku také Pivovar Pardubice a hlinecký pivovar. "Ke zdražení nás donutil růst nákladů zejména na energie," vysvětlil ředitel vratislavického pivovaru Hostaš.

Pivovary Vratislavice, Svijany a Rohozec se dělí o trh v Libereckém kraji, kam dodávají 90 procent své produkce. Loni spotřebitelům prodaly přes 280.000 hektolitrů piva. Největší je přitom Pivovar Svijany, který loni uvařil téměř 205.000 hektolitrů. "O zdražení jsme zatím vůbec neuvažovali," řekl jeho ředitel František Horák. Ani Pivovar Rohozec zatím podle ředitele Františka Jungmanna zvyšovat ceny piva nechce. (Igenus)


Většina pivovarů má za sebou úspěšný rok, mnozí hlásí úspěchy na zahraničních trzích. Na ty se začínají orientovat i menší pivovary, mezi které patří například pivovar Malý Rohozec nebo vratislavický Hols. Ten o sobě dal nedávno vědět speciálním pivem zasvěceným slavnému automobilovému návrháři.

"Začali jsme s dodávkami piva do Polska. Věříme, že budou pravidelné," uvedl Jan Maurer z Pivovaru Malý Rohozec. Právě polský trh považují odborníci za jeden z nejperspektivnějších, spotřeba piva tam ještě zdaleka nedosahuje takové úrovně jako v Čechách.

Rohozecký pivovar prošel loni velkými změnami, které odstartoval nový majitel - nedaleký Pivovar Svijany. "Vrátili jsme na trh značku Skalák a Podskalák, čekáme její růst," dodal Maurer. Pivovar se zaměřil na kvalitu, aby rohozecké pivo znovu získalo lepší pověst.

Pivovar uvařil stejné množství piva jako předloni, zhruba třicet tisíc hektolitrů. "Pro letošní rok ale počítáme s růstem produkce na čtyřicet tisíc hektolitrů, přičemž kolem 17 procent bychom chtěli vyvézt do zahraničí," řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Méně piva uvařil vratislavický pivovar Hols.

"Je to hlavně kvůli propadu v exportu, vypadly nám dodávky do Španělska," vysvětlil ředitel pivovaru Petr Hostaš. Ve Vratislavicích poklesla loňská produkce meziročně o 7 tisíc hektolitrů na 49 tisíc. "Dolů už snad nepůjdeme," věří Hostaš.

Pivovar loni uvedl na trh několik specialit. Na lahve například začal lepit etikety s vratislavickým rodákem Ferdinandem Porsche. "Vánočního speciálu jsme letos uvařili dvakrát více a vše se prodalo," dodal Hostaš. (iDnes)


Pivní patriotismus?

[pátek, 16. duben 2004]

Pivní patriotismus - hrdost na svou značku a zásada, že ke každé oblasti patří místní pivo, stále platí. Jeho hranice je ale značně posunutá. Ani místní pivovary už neberou jako ostudu fakt, že v hospodách dostávají mnohem větší prostor značky celorepublikově známé. Je to samozřejmost. "Patriotismus funguje, bez něj bychom tady nebyli, nemůžeme si ale nalhávat, že by všichni kolem našeho pivovaru pili jen naše pivo. Přímo před naší bránou je hospoda, která nás neodebírá. Točí se hlavně plzeňské pivo. Naším úspěchem je, když se vedle jejich pípy objeví také pípa s naší značkou," řekl sládek vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš. V Libereckém kraji jsou tři pivovary. Svijany, Malý Rohozec a vratislavický Hols. Jejich pivo v kraji odebírá přes pět set hospod. Celonárodně známé značky jich v oblasti zásobují přes tisíc. "Pivo vozíme zhruba do čtyř set restaurací. Každým rokem nám jich ale řada přibývá. Můžu říct, že se nám daří," poznamenal ředitel svijanského pivovaru František Horák. Spokojené jsou pochopitelně i nadnárodní pivovary. Do kraje míří hlavně Prazdroj, a Staropramen. "Máme u vás přes osm set hospod. Chtějí nás hlavně ve větších městech a čekáme ještě nárůst. Nejvíce žádaná je desítka Gambrinusu," uvedl mluvčí plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. Každý pivovar má své výspy. "Svijany točíme v Liberci, Jablonci, ve Frýdlantě nebo v Hrádku. Tam to jede hodně dobře," řekl Horák. Vratislavice se prosazují hlavně v Liberci. "Liberec, Frýdlant, Varnsdorf - tam jsme silní. V Jablonci, i když jsme hned vedle něj, ne. Zaprvé tam byla vždy rivalita s tamním pivovarem, takže lidi z Jablonce by nás nikdy nepili, zadruhé nás tam hodně zastavily Pražské pivovary, které nás v devadesátých letech zrušily. Dva roky, co jsme nefungovali, nás stály hodně hospod. Zabrali je jiní," sdělil Hostaš. Malý Rohozec se drží na Turnovsku, kde vozil pivo zhruba do dvaceti hospod. Jak se mu ale bude dařit dál, je otázkou. Pivovar je v konkurzu a bojuje o svou záchranu. V celokrajských počtech je poněkud bokem Českolipsko. Malý Rohozec ani Vratislavice tam moc neznají a o mnoho lépe na tom nejsou ani Svijany. "Tam nijak moc nejsme. Ještě tak třeba kolem Sloupu. Jinak tam vítězí pivovar Velké Březno a pak Plzeň," uvedl Horák. Na patriotismus zdejší pivovary sázejí. "Samozřejmě. Patriotismus je důležitý. Nejvíce ten vyloženě nejbližší. Proto také naprostá většina produkce končí kolem našeho komína," konstatoval Horák. "Tady taky podporujeme různé bály, točíme na poutích, děláme vlastní slavnosti piva, na něž lákáme každým rokem tisíce lidí." Vratislavice patriotismu přisuzují své znovuzrození. "Po našem znovuobnovení jsme se zvedli jen díky tomu, že na nás lidé nezapomněli a začali si nás, byť pod novou značkou, opět kupovat," připomněl za Vratislavice Hostaš. "Zůstali nám hlavně fajnšmekři a pak taky vyloženě patrioti, již se nedokázali smířit s tím, že by někdo měl zrušit jejich pivovar." Celostátně známé pivovary ostatně patriotismus také nepodceňují. "Na severu Čech mají tamní pivovary silnou pozici a my je považujeme spolu s Plzní za největší konkurenty. Lokální patriotismus tam je opravdu silný," řekla za Pivovary Staropramen Simona Krutová. K tomu ale, aby se patriotismus zhroutil, stačí málo. "Lidé chodí do hospody hlavně za prostředím. To, jakou tam najdou značku, je až na druhém místě," přiznává Hostaš. Lidé jeho slova podporují. "Jsem rád, když mám v restauraci pivo, na něž jsem zvyklý. Pokud by ho ale hospodský vyměnil za jiné, tak jinam nepřejdu. Takový patriot není asi nikdo. Prostě bych změnil značku," řekl v liberecké restauraci Kůlna Jan Malý. Atak největšími patrioty zůstávají pivovarští sládci. Ti by své pivo neopustili. "Já určitě ne," mínil vratislavický Hostaš. Svijanský sládek Petr Menšík hovořil obdobně: "Sládek, který přejde, je špatný sládek. Navíc, pivo se nesmí dělat pro výplatu, ale pro to, že ho člověk má rád." A čeho by v pivním patriotismu chtěly pivovary dosáhnout? Snad každý škodolibě sní o tom, mít svou hospodu v místě druhého pivovaru. "No, do Svijan bychom se se svým pivem dostali rádi. Oni jsou před naší bránou taky," doplnil s úsměvem Hostaš.

Jaké pivo se točí v hospodách Libereckého kraje? Převahu v hospodách Libereckého kraje mají nadnárodní pivovary, spokojené jsou ale také pivovary místní. Do kolika hospod kdo vozí své pivo? Plzeňský Prazdroj - 800 hospod, se značkami Prazdroj a Gambrinus; Pivovar Svijany-400 hospod; Pivovar Staropramen - 200 hospod; Pivovar Hols - 130 hospod se značkou Konrád; Drinks Union - pivovary Velké a Krásné Březno - 70 hospod se značkami Březňák a Zlatopramen; Pivovar Malý Rohovec - 20 hospod. Počty hospod vycházejí z údajů pivovarů a jsou přibližné hodnoty. (Mladá fronta DNES)


«« « Strana 2 z 2
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň